Měnová politika, nástroje, cíle, historie

Alan Greenspan na závěr setkání se studenty Columbia university, NY,

15.4.1996

„Pokud jste porozuměli čemukoliv z toho, co jsem zde dnes řekl, pak jsem

odvedl špatnou práci...“

Několik prohlášení k úvaze

• Sazby mohou růst i dříve, pokud bude oživení výraznější, na investičním summitu ve Vídni to řekl člen bankovní rady České národní banky Kamil Janáček, ČTK, 12.10.2010

• Singer potvrdil, že v blízké době nelze očekávat růst základní úrokové sazby která je v současnosti na historickém minimu 0,75 procenta. Její zvyšování lze předpokládat, pokud se objeví signály budoucích inflačních tlaků, uvedl guvernér. "Zatím je ale v nejbližších měsících neočekávám," dodal. (ČTK 11.10.2010)

• V. Tomšík: Souhlasím s trajektorií sazeb implikovanou aktuální prognózou (Bloomberg 30.8.2010)

• K. Janáček: Jisté je, že období nízkých sazeb a jejich snižování v této ekonomice skončilo. (Patria 26.8.2010)

• E. Zamrazilová: já o růstu sazeb chci diskutovat hodně brzy. (LN 24.8.2010)

Několik prohlášení k úvaze

• Singer zhodnotil posilování koruny v uplynulých dvou týdnech jako silné a označil vývoj kurzu za antiinflační riziko. „Je možné, že ČNB bude nucena reagoval, pokud by posilování koruny pokračovalo v tomto rozsahu,“ uvedl. (ČTK a Patria 5.8.2010)

• Současná hodnota české měny, která v uplynulých dnech výrazně posílila, není podle guvernéra České národní banky Miroslava Singera dramatická. Tempo posilování koruny ale bylo "dosti prudké", uvedl guvernér v krátkém rozhovoru pro ČTK během washingtonského zasedání Mezinárodního měnového fond. (11.10.2010)

• Singer (ČNB): Trend koruny se v rací k dlouhodobému nominálnímu posilování, nepředstavuje významné riziko a není důvodem k intervenci v současnosti (Bloomberg 11.10.2010)

Pár tezí na úvod:• Co je zpravidla cílem měnové politiky

– stabilita cen, při jejím respektování podpora ekonomického růstu

– cíl bývá ukotven zákonem (ústavou) (např. ECB, ČNB …)

– zajímavé odlišnosti:• FED (USA): cíl není definován• Nový Zéland: na splnění/(nesplnění cíle navěšen

prémiový řád, v krajním případě ztráta zaměstnání centrálních bankéřů

Důležitá poznámka

• Není pravda, že centrální banky (alespoň ty, které má smyslu sledovat) jdou slepě za cílem cenové stability (nízké inflace) ať to stojí co to stojí

• Centrální banky mají samozřejmě také zájem na ekonomické prosperitě a zdravém (vnitřně a vnějšně vyváženém) vývoji ekonomiky (a tomu také uzpůsobují svou politiku): stabilita cen ale stojí na prvním místě

• Názorová kolize spočívá v tom, jaký obsah kdo dává pojmu cenová stabilita dává

Proč stabilita cen (a ne něco jiného)?

• Jde o syntetický ukazatel, měřitelně vyjadřující stupeň rovnovážnosti (stability) - vnitřní i vnější - ekonomiky

• Ekonomický růst a cenová stabilita nestojí proti sobě (nejsou alternativami hospodářské politiky), naopak teorie ale i praxe dokládá, že jde o cíle komplementární, vzájemně se podmiňující

Vztah růstu a inflace• Růst rovnovážný vs. nerovnovážný: udržitelnost

a trvanlivost

• naše zkušenost: 1995-1998: korekce doprovázeny kursovými pohyby a inflačními výkyvy

• to spolu s korekcemi HP vede ke ztrátám outputu

• současný vývoj: podobnosti a odlišnosti … jak velké je tu riziko??

Vysoká inflace:• Je zpravidla inflaci nestabilní, volatilní, tato

nestabilita má sama o sobě nákladové dopady

• znehodnocuje příjmy a úspory: zasahuje do relace I-S

• vede k vyšším (reálným) úrokovým sazbám (a vyšší rizikové prémii): zkracuje investiční horizonty, preference spotřeby: podvazuje růstový potenciál, zpětné prohlubování nerovnovážných tendencí

• nejistota o budoucích relativních cenách: negativní dopad na investice

Vysoká inflace dále:• Vede k fixaci inflačních (a depreciačních)

očekávání: prostřednictvím inflačních očekávání „živí vysoká inflace sama sebe“

• Působí daňové distorze, jiné rozložení struktury daňového břemene, jiné rozložení důchodů (income distribution) s dopady na rozhodování ekonomických subjektů

• setrvale disproporční mix hospodářských politik (už nejde o růst ale o zvládnutí inflace)

A naopak:

• Stabilní měna, nízká inflace je základním předpokladem dlouhodobě optimálního tempa ekonomického růstu

• je-li hospodářský růst vyvážený, je předpoklad i pro udržení vnitřní a vnější rovnováhy

• nízká inflace: veřejný statek, ceněný širokou veřejností

• nižší inflace znamená také nižší volatilitu cen

Malá odbočka – ukazatele cenového vývoje (příklady)

• Ukazatele neočištěné– PPI– CPI– Deflátor HDP

• Ukazatele očištěné– Čistá inflace– Měnově politická inflace

• Poznámka: hlavní debata součanosti – zda a jak zahrnout ceny aktiv do měnově politické inflace

Faktory cenové stability• Vnitřní:

– relace agregátní nabídky a poptávky

– úroveň a znaménko mezery výstupu (output gap)

– vyvážený příspěvek I, S, G

– zaměření, priority a mix (míra kooperativnosti) HP

– strukturální pružnost ekonomika, flexibilita trhů výrobních faktorů (kapitál, pracovní síla, investice)

– výkonnost a efektivnost finančního systému

• Vnější:– otevřenost ekonomiky, stav OP, PB

– schopnost kompenzovat exogenní šoky

Dá se cenová stabilita kvantifikovat?• kdo kvantifikuje (priority a rozhodovací

horizonty)

• míra otevřenosti ekonomiky, její regionální začlenění (naše vlastní zkušenost 1995-1998)

• cenová stabilita vs. inflační cíl: co s rozdílem obou veličin?

• Náprava relativních cen ...

Inflační cíl: základní teze k zapamatování• Prognóza vs.cíl: základní (výchozí) pohled

• Cíl není plán! Jeho účinnost tkví v jeho kredibilitě, nikoliv v tom, že jej CB naplní za každou cenu (naopak, kdyby to udělala, nebude cíl kredibilní)

• ne všechny příčiny odchylek jsou významově stejné:– exogenní, endogenní

– krátkodobé, dlouhodobé

– primární, sekundární efekty

– výjimkovatelné, nevýjimkovatelné)

• Cíl je také komunikační prostředek! Inflační očekávání!

Co tedy ovlivňuje nastavení měnové politiky?» Koncept cenové stability» Pravidla měnové politiky» Analýza (trendů, rovnovážnosti, reálných

měnových podmínek, strukturálních faktorů, struktury inflace, faktorů inflace, hospodářských politik aj….)

» Prognóza (modelová a expertní složka)» Co chce měnová politika dosáhnout

(strategický cíl): např. nízká inflace, euro apod)

» Režim měnové politiky

Režimy měnové politiky

• Režim s implicitní nominální kotvou

• Cílování měnové (peněžní) zásoby

• Cílování měnového kurzu

• Cílování inflace

• Měnový výbor (currency board)

• Jednostranná (dolarizace,eurizace apod)

Role devizového kurzu v měnové politice

• Závisí od zvoleného měnově politického režimu:

– V režimu cílování měnového kurzu je ambicí cenovou stabilitu „importovat“ prostřednictvím kurzové vazby ke kotevní měně (či koši měn), resp. cenová stabilita je zprostředkovaným cílem

– V režimu inflačního cílování je kurz významným faktorem, nikoliv však faktorem jediným, cenová stabilita je cílem hlavním

Role devizového kurzu v měnové politice

• V režimu cílování měnového kurzu je použití měnově politických nástrojů podřízeno kurzové stabilitě

• V režimu inflačního cílování je vyhodnocení (minulého, současného a budoucího) kurzového vývoje významným vstupem do měnově politické úvahy, použití měnově politických nástrojů je odvozeno od úvahy, jak kurz spoluovlivňuje cenovou stabilitu ...

Měnové podmínky

• Měnové podmínky představují souhrnné působení úrokových sazeb a měnového kurzu na ekonomiku – jde o klíčové veličiny jimiž může měnová politika ovlivnit ekonomickou aktivitu a cenový vývoj

• Obě složky měnových podmínek nemusí na ekonomiku nutně působit stejným směrem

• Vazba mezi oběma složkami není symetrická: pohyb úrokové sazby ovlivňuje měnový kurz, na druhou stranu pohyb měnového kurzu nemusí nutně vyvolat pohyb úrokových sazeb – záleží na tom a) jak centrální banka pohyb kurzu vyhodnotí a b) do jaké míry považuje pohyb kurzu za exogenní veličinu (volný či řízený floating)

Měnové podmínky - faktory ke vzetí do úvahy:

– Úrokovou složku měnových podmínek netvoří krátkodobé úrokové sazby (které centrální banka přímo kontroluje), ale sazby dlouhodobé (s nimiž pracují firmy a domácnosti ...) a které předurčují proporci mezi spotřebou a investicemi → význam kredibility centrální banky

– Ekonomické subjekty neberou při rozhodování v úvahu nominální, nýbrž reálné úrokové sazby, tj. zvažují očekávaný cenový vývoj → význam kredibility centrální banky

• Poznámka: pro účely praktických analýz a predikcí bývají dále reálné úrokové sazby rozlišovány na „ex ante“ a „ex post“