Ondřej Valenta: FORESIGHT (LŠ 2012)

Foresight

Ondřej Valenta

Oddělení strategických studiíTechnologické centrum AV ČR, v.v.i.

Letní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě

Úvod do foresightu

• Osnova přednášky:

• Co je foresight?• Metody • Příklady využití foresightu• Závěrečné poznámky


Úvod do foresightu – definice I

• Definice foresightu:

Loveridge (2001): „Foresight je participativní metodou systematického procesu shromažďování znalostí týkajících se budoucnosti“.

• Foresight není:– Predikce, předpověď– Projekce


Úvod do foresightu – definice II


Použití stávajících dat pro odhad budoucnosti

Komplexní informace pro rozhodování

Procesy a aktéři Organizace

Strategický foresight ForesightProjekcePředpovědi

Rohrbeck et al. (2007)

Úvod do foresightu – definice III

• Definice foresightu:

• Martin (1985): „Foresight v oblasti VaVaI je procesem systematického pokusu o náhled na budoucnost vědy, technologií, ekonomie a společnosti v dlouhodobějším pohledu s cílem identifikovat oblasti strategického výzkumu a nových technologií, které mají největší potenciál přispět k ekonomickému a sociálnímu rozvoji.“

• Georghiou (1996): “Technologický foresight je systematický nástroj identifikace a hodnocení těch oblastí výzkumného a technologického vývoje, které mohou mít velký vliv na zvýšení konkurenceschopnosti a kvality života.“


Úvod do foresightu – definice IV

• Kvalifikovaný odhad možných vývojů budoucnosti

• Předpovědi se velmi často nevyplňují, neboť svět se stále mění, transformuje prostřednictvím kombinace zrychlujícího se poznání a pokroku ve vědě a technologických inovacích, vývoje trhu (liberalizace vs. ochranářská opatření), politických opatření (reformy, ...), ekonomického rozvoje, restrukturalizace, měnící se výše a distribuce zdrojů (surovinových, finančních, lidských) na všech úrovních (globální, národní, regionální, ...)

– Změna = jediná trvalá konstanta

• Potřeba tyto měnící se trendy sledovat. Proč?– Být co nejvíce připraven na to, co se v budoucnosti stane– Získat lepší odhad toho, kde leží potenciální problémy, výzvy nebo příležitosti– Nalézt mezi nimi (pro nás nejzásadnější) hlavní hybné síly

“Future studies is the art of scratching before it itches.” Peter SellersLetní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě

Úvod do foresightu – příklady změn

• Rozlišení tzv. postupných a zásadních změn• 1845: poštovní zásilky se z východního na západní pobřeží USA zasílaly lodí

přes Mys dobré naděje, anebo lodí do Panamy, pak vlakem a pak znovu lodí.

• Přepravní společnost Wells, Fargo & Co.: 3 měsíce• 1860: zahájila provoz kurýrní služba Pony express• Nejrychlejší trasou (Butterfield Stage line) doručení trvalo 25 dní




Pony express

• Služba rychlého doručování zásilek postupně snížila dobu doručení na 10 dní

• Na cestě dlouhé téměř 3000 km bylo zřízeno 190 stanic s 500 koňmi a k dispozici bylo 50 jezdců

• Hlavní aktivita: Dodávání čerstvých zpráv pro noviny na obou pobřežích USA

• Pony express se stal legendou Divokého západu (pracoval pro něj např. Buffalo Bill)

Inkrementální změna: • Postupná změna v rámci daných parametrů• Pony express představoval nejefektivnější způsob poštovních v rámci daného systému (založeného na koních)



Zásadní změnou (radikální inovací) pro Pony express byl nástup telegrafu (resp. dokončení transkontinentálního telegrafu v říjnu 1861), který zkrátil dobu doručení zpráv na řád hodin.

Stejný měsíc Pony express svojí činnost ukončil.

Úvod do foresightu – definice V

• Systematické mapování a vyhodnocování trendů má implikace pro:

– Veřejnou sféru: • Formulace exportních strategií, vzdělávacích politik, politik VaVaI včetně

identifikace priorit VaVaI (strategických směrů, cílů)

• USA, Japonsko, Spojené Království, Francie, Rakousko, Německo, Ukrajina, Jižní Afrika, Argentina, Kolumbie, ...

– Soukromé společnosti:• Nalezení exportních trhů pro stávající produkty• Identifikace strategických oblastí výroby• Zvýšení efektivity procesů, služeb, řízení

• Shell, Motorola, Electricité de France, DaimlerChrysler, Elf, Allied Irish Banks, Amoco Oil Company, ...


Úvod do foresightu – definice VI

• Není možné tyto trendy postihnout skrze jednu disciplínu. Komplexitu trendů a jejich hodnocení je třeba činit z co nejvíce různých pohledů

• Potřeba metodiky a nástrojů, které všechny tyto pohledy integrují do jednolitého celku


Např. odhad vývoje cen ropy zahrnuje hodnocení a odhadu:Trendů v poptávce a nabídceMnožství ropných rezervKapacity rafinérií a distribučních sítíMíru vývoje nových technologií a infrastrukturyZměn v efektivitě těžby a výroby ropyTrendů v prosazování alternativních technologických řešení ve výrobě energieTrendů v prosazování nových alternativních zdrojů energie a palivZměn v legislativním kontextu (regulace, standardy)(Geo)politických trendů...a mnoha dalších aspektů

Úvod do foresightu – historie I


Státní/vědecko-výzkumné/nadnárodní instituceVojenský futuro- Technology assessment Ekonomické, politické Foresightlogický výzkum Foresight v oblasti VaVaI future studies (UN Millenium (Evropské pro-(např. RAND Corpo- a technologií (studie Delphi, Project, OEDC, think tanky) jekty, regio-ration, MIT) kanceláře technology assess- nální foresight

mentu)

Novověk 1940 – 1960 1970 1980 1990 2000 2000+ StředověkAntika

Vhledy do budoucnosti

Věštírna v Delfách Náboženský foresight Nostradamus

Aktivity novinářů, podnikatelů a expertůVarovné studie Ekonomická poli- Výzkumy trendů Foresightovéo budoucnosti tická budoucnost v chování spotřebitelů konzultační „Doom-Saying“ (e.g. Alvin Toffler, a marketingu (Faith agentury (např. Římský klub, John Naisbitt, Popcorn, Trendbüro, (např. Z_Punkt)Robert Jungk) PROGNOS) Matthias Horx)

Future Studies pro korporace/v korporacíchPrvní think-tanky Analýzy technologií Korporátní foresightv korporacích a inovací zakládání nových (Shell, Toyota, (Daimler-Benz, think-tanků a Daimler-Benz) Siemens, Philips) rozšíření konceptu

výzkumu o budoucnosti

• Z historie Future Studies

Úvod do foresightu – historie II

• Od 2. světové války:– USA: foresight při stanovování scénářů vývoje ve vojenském průmyslu,

leteckém a kosmickém průmyslu

• Přelom 60. a 70. let:– 1973: ropná krize– Japonsko: technologické projekce a foresight – vize průmyslových odvětví


Úvod do foresightu – historie III

• 80. léta: Mírný pokles zájmu

• 90. léta: Opětovný rozmach foresightu– Důvody:

• Vnímání technologických inovací jako klíčové podmínky ekonomického růstu a sociálního blahobytu

• Potřeba nalézt nové mechanismy přerozdělování veřejné podpory VaVaI – rychlý vývoj technologií, omezené veřejné prostředky – snaha o podporu několika strategických odvětví

• Existence problémů v evropském inovačním systému: propojení tvorby znalostí, základního výzkumu, inovací a přenosu výsledků výzkumu a vývoje do praxe

• Vliv japonského využívání foresightových metod při snaze dohonit nejvyspělejší země

• Nástup “znalostní ekonomiky” – důraz je kladen na rozptýlené znalosti, snižování míry důvěry ve všeobjímající státní aparát (růst významu víceúrovňové správy)

– Využití hlavně v oblasti VaVaI (např. národní priority VaVaI)– Evropské programy s využitím foresightu: hledání řešení sociálních a technologických

problémů, které mohou v budoucnu nastat

• 21. století:– Rozšíření využití metod foresightu (různé horizontální a vertikální úrovně)


Úvod do foresightu – foresight v ČR

• Foresight v České republice– Ne příliš rozšířená metoda využívaná při vytváření

strategií– Veřejná sféra: pouze několik subjektů

• Technologické centrum AV ČR• Centrum pro sociální a ekonomické strategie UK

– Soukromá sféra:• Foresight na úrovni firem (např. ČEZ)• Poradenské agentury?


Úvod do foresightu – základní znaky I

• Základní znaky foresightu:– Velká různorodost podoby procesu foresightu pramenící z jeho

velké flexibility a rozsahu použití

Některé znaky jsou společné:

– Orientace do budoucnosti – Identifikace možných variant vývoje v širším kontextu

– Participativní proces – Účast expertů z různých oborů a zázemí a zejména klientů

– Intenzivní komunikace – Měla by vést k nalezení konsenzu a společné strategii – větší

legitimita


Úvod do foresightu – základní znaky II

– Kontinuální proces• Foresight jako součást širšího konceptu evaluační kultury


Analýza

Implementace

Vyhodnocení

Foresight

Strategie

Úvod do foresightu – základní znaky III

– Měřítko

– Časový horizont• od 1 roku do 50 let• Nejčastěji 15-20 let

– Tematický záběr• Holistický foresight, sektorový foresight, technologický

foresight


Globální

Kontinentální/subkontinentální

NárodníRegionální

KorporátníIndividuální

Úvod do foresightu – hlavní přístupy I

– Základní přístupy foresightu

• Explorativní vs. normativní přístup


čas čas

Současnost Současnost

Co se stane, když...?

Jak dosáhnout toho, co chci?

Úvod do foresightu – hlavní přístupy II

• Explorativní přístupScénáře zemědělství a potravinářského průmyslu v zemích střední a východní Evropy v horizontu 2030


Homogenní a konzervativní poptávka

Scénář CFrustrovaná společnost

Scénář ASpotřebitelův ráj

Scénář DČerný obelisk

Scénář BMultinárodní zlatý rybník

Roztříštěná a sofistikovaná poptávka

Vysoká dynamika rozvoje odvětví

Nízká dynamika rozvoje odvětví

Valenta, Hladík (2011)

Úvod do foresightu – hlavní přístupy III

• Normativní přístupFormulace vize, cílového stavu + tvorba strategie, jak cíle dosáhnout


Phaal, Farrukh, Probert (2001)

Úvod do foresightu – hlavní přístupy IV

• Produkt vs. proces

Vytváření scénářů, formulace strategie, Identifikace priorit/ strategického směřování

Sdílení různých odborností a expertíz a jejich difuzeProces společného vytváření vizí a strategií,

Komunikace mezi různými typy lidí, vytváření partnerstvíVytváření povědomí o budoucím vývoji a jeho aspektech, vytváření foresightové kulturyLetní škola MU 2012, Zubří u Nového Města na Moravě

produkt/ kodifikovaný

výsledek

Proces/ vytváření sítí, „měkký“

výsledek

KOMBINACE

Úvod do foresightu – hlavní přístupy V

• Kvantitativní vs. kvalitativní přístup (a z toho odvozené metody)


0

50

100

150

200

250

300

350

400

450

1987 1992 1997 2002

1992 topsuppliers

new

total $bn

Při nedostatku statistických datUmožňuje větší vhledMenší srozumitelnost

Numerická, statistická prezentace vývojeSrozumitelnost, přehlednostLimitovaná vypovídající hodnotaNízké využití pro popis sociálních a politických jevů

0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

300 000

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

dlouhodobý pobyttrvalý pobytcelkem

0%

20%

40%

60%

80%

100%

Ukrajinci Slováci Vietnamci Poláci Rusové Němci Moldavci

dlouhodobý pobyt

trvalý pobyt

Úvod do foresightu


Metody foresightu

Úvod do foresightu – metody I

• Proč používat formální metody:

– činí proces systematičtějším– zvyšují transparentnost (vstupů, procesů a výsledků)– vytvářejí prostor pro komunikaci a interakci– napomáhají odhalovat mezery ve znalostech


Úvod do foresightu – metody II

• Foresight využívá kombinace různých metod, jejich použití závisí na:

– Zdroje (finanční, personální, časové)– Měřítko, tematický záběr– Převažující charakter foresightu

• Kvantitativní vs. kvalitativní• Produkt vs. proces• Normativní vs. explorativní

– Cíle foresightu (pro koho jsou výsledky určeny)• Srozumitelnost pro klienta, vhodná vizualizace výsledků

– Fáze procesu foresightu


Úvod do foresightu – dělení metod I

• Metody kvantitativní, kvalitativní


Kvantitativní Semi-kvantitativní Kvalitativní

Využívají měřitelné ukazatele, statistických

analýz, výsledky založené na tvrdých datech

Matematické/statistické zpracování názorů nebo

odhadůZaložené na kreativitě a

subjektivitě

Benchmarking Cross-impact analýza Brainstorming

Bibliometrická, patentová analýza Strukturální analýza Expertní panely

Extrapolace trendů Delphi Konference, workshopy

Modelování Metoda kritických technologií Vizionářské předpovědi

... Roadmapping Rozhovory

Kvantitativní scénáře Morfologická analýza

... SWOT analýza

Socioekonomické scénáře

...

Úvod do foresightu – dělení metod II


Úzký okruh expertů

představivost

Diskuse, výměna znalostí

Zpracování dat

Kvalitativní

Semi-kvalitativní

KvantitativníPopperův diamant

Úvod do foresightu – dělení metod III


Creativity

Evidence

InteractionExpertise

Kvalitativní

Semi-kvalitativní

Kvantitativní

Deset nejpoužívanějších metod v evropských foresightových projektech

Popper (2008)

Úvod do foresightu – dělení metod IV

Spektrum metod používaných v oddělení výzkumu Deutsche Bank


Systematické sociální analýzy Scénáře

HDP risk model

Dynamika systému

Projekce trendů

Nástroje pro dlouhodobou

předpověď vývoje HDP

Předpovědní regresní modely

Nástroje pro krátkodobou

předpověď vývoje HDP

Prognózy Alternativní budoucnosti

Kvalitativní analýzy

Kvantitativní analýzy

Úvod do foresightu


Příklady využití foresightu

Úvod do foresightu – příklady využití

Postup vytváření strategie za využití metod foresightu v kombinaci s konkrétními příklady

• Socio-ekonomické scénáře• Roadmapping


Úvod do foresightu – příklady využití

Socio-ekonomické scénáře


Úvod do foresightu – socio-ekonomické scénáře I

Socio-ekonomické scénáře– Systematické, explicitní vize možné budoucnosti


Scénáře, medailonky, profily:

Scénář – zahrnuje široké spektrum charakteristik

budoucnosti, multidimenzionální výpověď

Medailonek (vignette) – detailněji popisuje jednu dílčí část scénáře (detail, dimenzi)

Profil – základní popis budoucnosti na základě klíčových parametrů

Úvod do foresightu – socio-ekonomické scénáře II

Socio-ekonomické scénáře

• Demonstrace alternativních budoucností, nastínění rozsahu možných směrů vývojů (nikoliv jednu nevyhnutelnou budoucnost)

• Obvykle 3 a více scénářů• Postihnutí hlavních variací tzv. hybných sil, hlavních trendů

• Poskytnutí vhledu do kontextu a dějů, ve kterých se sledované/plánované aktivity odehrávají

• Nalezení možných bodů zvratů, zásadních změn, varovných indikátorů

• Hodnocení robustnosti existujících strategií


Úvod do foresightu – socio-ekonomické scénáře III

Socio-ekonomické scénáře• Používané metody při tvorbě scénářů:

• Předpovědi vizionářů• Expertní skupiny, analýza literatury• “Modelování”

– Statistické, grafické programy a simulace (např. DECIDE 2000)– Křížové analýzy, gaming

• Průzkumy (Delphi), klastrování alternativních názorů, pohledů• Workshopy


Úvod do foresightu – socio-ekonomické scénáře IV

Socio-ekonomické scénáře• Normativní vs. explorativní vs. kombinace

World energy scenarios to 2050

- Na základě tří možností definice normativního scénáře a v rámci něj pak formulace strategie


Blue Map scenario

ACT Map scenario (zrychlený vývoj technologií)

Baseline scenario (business-as-

usual)

Nezhad (2009)

Úvod do foresightu – socio-ekonomické scénáře V

Socio-ekonomické scénáře• Potřeba kontinuálního vyhodnocování vývoje


Analýza

Implementace

Vyhodnocení

Strategie

A B

CD

Slabé signály

Úvod do foresightu – strategie I

Před zahájením projektu:

• Výše použitelných finančních prostředků– Rozsah projektu– Množství, spektrum účastníků– Použité metody

• Stanovení formální struktury projektu– Rozdělení rolí a odpovědnosti jednotlivých aktérů v projektu– Způsob řízení projektu

• Jasné zaměření projektu– Meřítko– Rozsah– Časový horizont

• Účel projektu– Čemu budou výsledky sloužit?– Pro koho budou výsledky určeny?


Úvod do foresightu – strategie II


Obecný postup vytváření strategie Kladené otázky

Co se v současnosti

děje?

Jaká je domnělá

skutečnost?

Co se doopravdy děje?

Co se může stát?

Co bychom měli dělat?

Co budeme dělat?

Jak to budeme dělat?

Voros (2003)

Analýza

Implementace

Vyhodnocení

Foresight

Strategie

Úvod do foresightu – strategie III


Varianty možného vývoje v budoucnosti

Strategické myšleníGenerování možností budoucího vývoje

Co se může stát?

Strategické rozhodováníReakce na možnosti budoucího vývoje

Co budeme dělat?

Strategické plánováníPřijetí opatření

Jak to budeme dělat?

Možnosti

Rozhodnutí

Akce

Ogilvy (2000)

Úvod do foresightu – FutureFood6

Healthy and Safe Food for the Future (FutureFood6)

– Účel projektu:• Podpora rozhodovacích procesů v oblasti kvality a bezpečnosti potravin na úrovni veřejné

správy i podnikatelských subjektů• Pomoc subjektům v potravinářských výrobních řetězcích dosáhnout mezinárodních standardů

kvality a bezpečnosti potravin a tím zvýšit svojí konkurenceschopnost• Identifikace klíčových technologií s potenciálem naplnit požadavky na zvyšování kvality a

bezpečnosti potravin– Finanční zdroje:

• 6. Rámcový program– Měřítko:

• šest zemí střední a východní Evropy (Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Rumunsko, Bulharsko)

– Tematický záběr: • sektor „agrifood“ (zemědělství a potravinářský průmysl)• celý potravinový řetězec (koncept „od vidličky po farmu“)

– Časový horizont: • výchozí bod: 2010• horizont: 2020


Úvod do foresightu – Telco 2015

Telco 2015 (IBM)

– Účel projektu:• Zjistit, jak se bude odvětví komunikací vyvíjet• Zjistit, jaké budou hlavní zdroje růstu odvětví komunikací a nalézt příležitosti pro IBM

– Finanční zdroje: • IBM

– Měřítko: • Globální

– Tematický záběr: • Komunikace a komunikační technologie (telefonní, internetové)

– Časový horizont: • výchozí bod: 2010• horizont: 2015


IBM (2010)

Úvod do foresightu – strategie IV

Krok 1: Analýza současného stavuInformace o současném stavu prostředí a pochopení vnějšího kontextu, ve kterém se sledovaná oblast/odvětví/firma nachází

Krok 2: Identifikace hlavních relevantních trendů a hodnocení vztahů mezi nimi


Brainstorming

Mindmapping

Cross-impact analýza

Kauzální analýza

Statistické metody

Backcasting

Úvod do foresightu – strategie V

• Krok 3: Identifikace hlavních hybných sil

– Co je hlavní hybná síla způsobující změnu?

– Mění se některé systémy bez vlivu hybných sil?

– Je to externí nebo interní hybná síla?

– V jakém časovém horizontu působí a bude působit?

– Jaké jsou hybné síly hybných sil?


Úvod do foresightu – strategie VI

Možná kategorizace trendů (STEEPV)– Sociální trendy (např. sociální exkluze, migrace, společenské sítě, ..)– Technologické trendy (výroba energie, integrace systémů, kódování, ..)– Ekonomické trendy (např. globalizace, inovace, marketing, logistika, ..)– Ekologické trendy (využívání zdrojů, vliv dopravy, regulace, ..)– Politické trendy (pokračující integrace, demokracie, liberalizace,

terorismus, ..)– Hodnotové a etické trendy (values) (důvěra v systém,

multikulturalismus, chování spotřebitele, ..)

– ...ostatní relevantní trendy


Úvod do foresightu – strategie VII


Krok 4: Výběr klíčových hybných sil

Vliv (význam)

Nejistota vývoje


– FutureFood6• Klíčové hybné síly vývoje zemědělství a potravinářského průmyslu• Identifikovány dva shluky

• Pro každou z hybných sil – definice kladného (neutrálního) a záporného extrému


Úroveň a vývoj znalostí a ostatní kontext technologický rozvoj transfer technologií a znalostí veřejné a soukromé výdaje na VaV struktura trhu potravinářského průmyslu role výzkumných a vzdělávacích institucí úroveň globalizace trhu geopolitický vývoj

Podoba lokální/regionální poptávky převládající rodinná struktura a příjem preference spotřebitelů a struktura jejich poptávky společenské a environmentální hodnoty ve společnosti životní styl úroveň vzdělanosti populace



– Telco 2015• Klíčové hybné síly vývoje a trendů v oblasti komunikací• Identifikovány dva shluky

• Pro každou z hybných sil – definice kladného (neutrálního) a záporného extrému


Dostupné zdroje růstu trhu Budoucnost hlasových služebFragmentovaná vs. unifikovaná komunikaceOver-the-top vs. network-optimized contentNové využití (zdravotnictví atd.)Dostupnost ultra-rychlého připojení

Konkurence/struktura integrace Otevřená vs. uzavřená zařízení Sdílení sítí vs. outsourcing (pasivní vs. aktivní sdílení) Vertikální vs. horizontální integrace Platí zákazník či třetí strana? Regulace

Kvalita připojení

Model plateb za služby

M2M komunikace

IBM (2010)

Úvod do foresightu – strategie VIII

• Krok 5: Sestavení socio-ekonomických scénářů• Vnitřní konzistence• Atraktivní pojmenování




Scénář ASpotřebitelův

ráj

Scénář DČerný obelisk

Scénář BMultinárodní zlatý rybník






– Scénář C: Frustrovaná společnost




Scénář ASpotřebitelů

v ráj

Scénář DČerný

obelisk

Scénář BMultinárod

ní zlatý rybník




Socio-ekonomický a politický kontextBipolární rozdělení sfér vlivu mezi USA a ČínuGlobální politická nerovnováhaZastavena integrace EU (multilaterální dohody)Přetrvávající závislost na fosilních palivech, zvyšující se ceny energiíPomalu postupující liberalizace trhuNespokojenost společnosti se stávajícím ekonomickým a politickým vývojemStrana nabídkySlabý podnikatelský duchNízká míra inovací a technologického pokrokuNízká podpora VaVaI a jeho výsledný malý vliv na ekonomikuInvestice spíše do technologií zdokonalující stávající standardní výrobní postupyNa trhu převládají lokální producenti, omezený vliv nadnárodních společností – vysoká regionalizace trhu potravin

Strana poptávkyPoptávka po široké škále kvalitních výrobků není uspokojovánaVysoké povědomí o sociálních a environmentálních problémechTlak na veřejný a soukromý sektor


• Krok 5: Sestavení socio-ekonomických scénářů


Pokles/stagnující trh

Rychlý růst trhu

Fragmentovaná, horizontální struktura

Integrovaná, vertikální struktura

Souboj gigantů Bohatý bazar

Konsolidace přeživších Zemětřesení na trhu

IBM (2010)

Úvod do foresightu – strategie IX

• Krok 6: Stanovení hlavních indikátorů a slabých signálů

• Indikátory pro každý scénář: kvantitativní definování možné budoucí reality

• Slabé signály: milníky (milestones), směřující ke stanoveným indikátorům– Naznačující vývoj některým směrem

– Základ pro pravidelnou aktualizaci a přehodnocení strategie


A B

CD

Úvod do foresightu – strategie X

• Krok 7a: Formulace vize• Na základě vymezení budoucnosti prostřednictvím scénářů identifikace

vize• Výběr chtěného/nejpravděpodobnějšího scénáře

• Krok 7b: Vytvoření „reakčních“ scénářů• Vytvoření reakčního scénáře ke každému scénáři• Maximalizace příležitostí, minimalizace rizik• Jádro budoucí strategie



Rychlý růst trhu






• Krok 7a: Formulace vize• Zřetelně formulovaná• Realistická• Vztahují se k určitému časovému horizontu

– Future Food6:• Vize 1: Je zajištěna zvýšená dostupnost kvalitních regionálně/lokálně specifických

potravin• Vize 2: Region střední a východní Evropy je jedním z hlavních hráčů na evropském

trhu s bezpečnými a zdravotně nezávadnými potravinami• Vize 3: Podpora výzkumu a vývoje v potravinářství je prioritou národních strategií

rozvoje. Je dosaženo větší míry spolupráce v rámci potravinového řetězce (s možnou specializací na funkční potraviny)

• Vize 4: Zemědělsko-potravinářský sektor je založen na využívání znalostí

– Vypracování cestovních map (roadmapping) ke každé vizi



• Krok 7b: Vytvoření „reakčních“ scénářůIBM:– Vytvoření modelů generujících zisk pro každý ze scénářů

– Kombinace s trendy společnými pro všechny scénáře:– Pokles podílu pevných linek (hlasové služby)– Zvyšování zisků z připojení k internetu

Součástí strategie jsou opatření,která napomáhají „posunout“ budoucnost směrem k dvěmaupřednostňovaným scénářům



Rychlý růst trhu






• IBM

– Posílení vnější spolupráce se subjekty podobné specializace, výrobci platform atd. za účelem podpory inovací a zvýšení vlastní konkurenceschopnosti

– Posílení úlohy poskytovatele služeb se snahou o integraci dalších vertikálních služeb a trhů (e-zdraví, smart grids, obchodování, bankovnictví atd.)

– ...



Rychlý růst trhu





Úvod do foresightu – ČEZ a.s.

Příklad z České republiky:• ČEZ a.s.

• Primárně z externích zdrojů (výhledové studie EU do roku 2050, světové energetické scénáře vypracované světovými analytickými agenturami)

• Relevantní zejména dlouhodobé výhledy v cenách komodit (např. ropy nebo černého uhlí)

• Základ pro vypracování vlastních specifičtějších analýz a modelových situací ve střednědobém výhledu (cca 10 let)

• Vytváření možných „energetických světů“, podle nich pak zjišťuje dopad jak na energetické trhy, tak primárně na současné portfolio ČEZu

• Na základě hodnocení těchto dopadů je tvořena strategie, která je aktualizována každého půl roku

– Kritérium: maximální finanční přínos za současné struktury portfolia


Úvod do foresightu – ČEZ a.s.

Vizualizace scénářů a strategií:• Důležité kritérium pro další použitelnost


Úvod do foresightu – roadmapping

Roadmapping


Úvod do foresightu – roadmapping I

Technologický roadmapping– Není to původně metoda future studies, byla přejata z korporátního

prostředí– Vyvinuta firmou Motorola (1987)


Úvod do foresightu – roadmapping II

Technologický roadmapping– Normativní metoda (orientovaná na dosažení cíle)– Podpora technologickému managementu

• Podpora rozhodování o zavedení nové technologie, nového produktu na trh ve vztahu k dostupným zdrojům a ke stanoveným cílům

– Cestovní mapy: podoba víceřádkových časových tabulek– Velká flexibilita roadmappingu:

• Pro různé účely• Pro různé časové horizonty• Různá struktura cestovní mapy• Různé procesy vytváření a aktualizace cestovních map


Úvod do foresightu – roadmapping III

Technologický roadmapping• Spojení dvou pólů:

Market „pull“Jak dosáhnout cíle? • Orientace na trh• Plánování • Hodnocení potenciálu výrobku pro úspěch na trhu• Východiskem je spotřebitel

Technology „push“Jaké příležitosti se mohou objevit? • Orientace na technologie• Hledání příležitostí


Úvod do foresightu – roadmapping IV

Technologický roadmapping

• Obecné schéma:



Trh, vnější prostředí

Produkt/služba/systém

Technologie,Zdroje,

Dovednosti

Načasování (know-when)

Cíl(know-why)

Akce(know-what)

Zdroje(know-how)

Úvod do foresightu – roadmapping V

Základní principy roadmappingu:• Kde se nyní nacházíme? Jaké jsou současné (omezené) zdroje a

dostupnost různých technologií, jaká je úroveň lidských zdrojů ve firmě, v jaké situaci se firma nachází;

• Čeho chceme dosáhnout? Jaké jsou cíle firmy (nejčastěji úspěšné uvedení nového produktu na trh)

• Jak toho dosáhneme? Jaká je posloupnost kroků, opatření a činností v čase, které ke vstupu produktu na trh vedou?



Úvod do foresightu – roadmapping VI


Krok 1: Shrnutí hlavních hybných sil, trendů, bariér

Brainstorming, ...

Prioritizace Klíčové hybné síly

Hybné síly, trendy (STEEPV)

Produkty, služby, aplikace

Technologický vývoj, potřebné dovednosti, znalosti, zdroje

čas


Úvod do foresightu – roadmapping VII


Krok 2: Formulace vize a cílů (čeho chceme dosáhnout)

Krok 3: Analýza a shrnutí současné situaceJaké jsou (naše) současné možnostiJaké jsou příležitosti, bariéry



Technologie,dovednosti,

zdroje

čas

Úvod do foresightu – roadmapping VIII

• Krok 4: Prostřednictvím cestovní mapy strukturovat cestu k cíli

• Krok 5: Vyznačit hlavní rizika, příležitosti, bariéry, hlavní milníky, ...

• Krok 6: Kontinuální • vyhodnocování vývoje




Úvod do foresightu – roadmapping IX

Hlavní faktory úspěšné implementace cestovních map


CTM survey (1999)

Zřejmá potřeba firmy

Kladné přijetí ze strany managementu firmy

Zahrnutí vhodných jedinců (vlastnosti, funkce)

Snaha firmy vyvinout efektivní vnitřní procesy

Příznivá firemní kultura

Vhodné načasování procesu roadmappingu

%

Úvod do foresightu – roadmapping X

Možnosti vizualizace cestovních map



Úvod do foresightu – roadmapping XI

Možnosti vizualizace cestovních map



Úvod do foresightu – propojení

Propojení cestovních map a socio-ekonomických scénářů

1) Základem jsou scénáře Vytvoření cestovních map pro každý scénář

2) Základem je cestovní mapa Využití scénářů jako testovacího prostředí pro případné úpravy cestovní mapy


Scénář A Scénář B & &implikace implikace

Scénář C Scénář D & &implikace implikace



Technologie,Zdroje,

Dovednosti

Úvod do foresightu – závěr

Závěr

• Foresight nemá ambice předpovídat budoucnost, pouze nastiňuje mantinely, kudy by se mohla ubírat

• Foresight zahrnuje i:• Proces reakce na zjištěné výhledy• Proces akce – aktivní vytváření žádoucích budoucností

• Systematický nástroj pro:• Odhad budoucího možného vývoje • Podporu tvorby strategií a strategického rozhodování

– Větší připravenost na různé varianty budoucího vývoje– Aktivní spoluvytváření budoucnosti


Úvod do foresightu – evropské komunity I

Hlavní evropské foresightové komunity

European Foresight Platform (www.foresight-platform.eu/)• Sdílení výsledků foresightových projektů rámcových programů, nebo na

národní/regionální úrovni

Interconnecting Knowledge (www.iknowfutures.eu) • Dynamicky rozvíjející se komunita, otevřená pro kohokoliv (nutnost vytvořit si

vlastní profil)• 1852 uživatelů z 85 zemí, 84 z Česka (28. června 2012)• Sdílení studií, projektů, článků• Rozsáhlá databanka slabých signálů a divokých karet


http://www.foresight-platform.eu/

http://www.iknowfutures.eu/

Úvod do foresightu – evropské komunity II

EPTA / PACITA


European Parliamentary Technology Assessment (www.eptanetwork.org)• Síť TA institucí působících na národní a regionální úrovni – poradenské instituce rozhodovací sféry v

otázkách sociálního, ekonomického a environmentálního dopadu nových technologií • Vznik 1990 – 14 řádných a 5 asociovaných členů• Technologický foresight jako jedna z metod využívaných pro TA studie – hodnocení vlivu nových

technologií na společnost

Parliaments and Civil Society in Technology Assessment (www.pacitaproject.eu)

• Projekt iniciovaný sítí EPTA (15 partnerů, z toho 8 členů EPTA) • 4/2011 – 3/2015 FP7 – MML, Věda ve společnosti• Technology Assessment – vědecký, interaktivní a komunikativní proces, který má

za cíl přispět k utváření veřejných a politických názorů na nové technologie a výsledky výzkumu a vývoje.

• Vydávání časopisu VOLTA• 2013: vznik TA portálu

Věda a technologie Veřejnost

Politika

http://www.eptanetwork.org/

http://www.pacitaproject.eu/

Úvod do foresightu – evropské komunity III

PACITA – aktivity

Září 201224.9. 2012 2. Národní seminář ke studii o potenciálu rozvoje TA v ČR

– Parlament ČR, Praha

Březen 201313. - 15. 3. 2013 1. Evropská TA konference „Technology assessment and policy areas of

great transitions“ v Praze Výzva pro předkládání příspěvků otevřena:

http://www.tc.cz/detail-akce/id-1723/ • Zdravotní péče a lékařství• Zásobování energiemi• Změna klimatu• Mobilita• Všestranné využití informačních technologií

Více informací na www.pacitaproject.eu, nebo u kolegyně Lenky Hebákové ([email protected])


http://www.tc.cz/detail-akce/id-1723/



http://www.pacitaproject.eu/

mailto:[email protected]

Úvod do foresightu – zdroje

• Georghiou, L. (1996): The UK Technology Foresight Programme. Futures, r. 28, č. 4, str. 359–377.• IBM (2010): Telco 2015. Five telling years, four future scenarios. http

://www-935.ibm.com/services/us/gbs/bus/html/ibv-telco2015.html• Loveridge, D. (2001): Foresight. Denis J. Loveridge, Manchester 2001. 258 s.• Martin, B., Irvine, J. (1989): Research Foresight, London. Pinter.• Nezhad, H. (2009): World Energy Scenarios to 2050: Issues and Options. http

://www.nezhadpmd.com/worldenergyscenarios.pdf• Phaal, R., Farrukh, C.J.P., Probert, D.R. (2001): T-Plan: the Fast-Start to Technology Roadmapping –

Planning Your Route to Success. Institute for Manufacturing, University of Cambridge.• Popper, R. (2008) Foresight Methodology. In: Georghiou, L., Cassingena H., J., Keenan, M., Miles, I., and

Popper, R., The Handbook of Technology Foresight: Concepts and Practice, Edward Elgar.• Rohrbeck, R., Arnold, H. M., Heuer, J. (2007): Strategic Foresight in Multinational Enterprises – a Case

Study on the Deutsche Telekom Laboratories. Příspěvek na konferenci ISPIM, New Delhi, Indie. • Slaughter, R. A. (2001): Knowledge Creation, Future Methodologies and the Integral Agenda. Foresight,

r. 3, č. 5, s. 407-418. • Ogilvy, J. (2000): Scenario Planning, Critical Theory and the Role of Hope, Knowledge Base of Futures

Studies. Brisbane. Foresight International.• Valenta, O., Hladík, P. (2011): Budoucnost kvality a bezpečnosti potravin v Česku. Sociologické

nakladatelství, 123 s.• Voros, J. (2003): A Generic Foresight Process Framework. Foresight, r. 5, č. 3, s. 10-21.


http://www-935.ibm.com/services/us/gbs/bus/html/ibv-telco2015.html

http://www-935.ibm.com/services/us/gbs/bus/html/ibv-telco2015.html

http://www.nezhadpmd.com/worldenergyscenarios.pdf

http://www.nezhadpmd.com/worldenergyscenarios.pdf

Úvod do foresightu

Děkuji za pozornost

Ondřej Valenta

Technologické centrum AV ČR. v.v.i.Oddělení strategických studiíVe Struhách 27160 00 Praha [email protected]


Konec

Documents

Ondřej Valenta: FORESIGHT (LŠ 2012)