perspektiva i komfort Palivo, ktere je na rozdfl od fosilnfch paliv obnovitelnym zdrojem energie pro vytapenf, mUle byt fesenfm

pro tYI kterf budou nuceni novelou zakona 0 ochrane ovzdusl hledat nahradu za nevyhovujfcf katel na tuha pal iva. Ale take pro ty, kterf si chtejf pohodlne navodit pffjemnou atmosteru uziveho ohne.

PeletovD kamna TOLEDO 32 dQsah l /lf vyl<ollu v rozmeZJ ::> - 8 kW, 7 sobnlk PW''1B 32 kg pelE! v provozu lal< mohou by! prl Jednom naplnenl 25 8Z 50 hodn, HAAS -t SOHN RUKO

tom, jake illoznosti l1am nabizi spa­lovani dfrvnich pelet, na co si dAt pozorpfi jejich llAkupuci pri'i)'beru kotlu jsme si povidali s inZel1}Tem

Vladimirem StupaVSk)lill, pfedsedou predsta­venstva Klastru Ceska peleta, volneho sdruZe­n1 ceskYch spo!ecnosti a pi"idruZcnych instituci voboru vyt<lpeni biomaSOll.

Vcern vidHe pfednosti '11apeni peletami? Asi cekate, ie zacnu tim, ze vytApeni pclctami je ckologicka varianta, zelenA pWeZitost, tak jak je umis zvykem pelety propagoval. Je to jiste prav­da, ale chtel bych podtrhnout, ie je to pfedevsim vybpeni pohodlne a ekonomicke. Neni v}'mys­lem ekologu, ale vzniklo pied mnoha lety vAme­rice a pak se velmi uja!o v RakOllsku a Nemccku, kde si drevozpracujici firmy ncveddy rady S od­padem ve forme pilin. ZhutJlovaly .ic do v,ilec­kll a ukt'zalo se, Ie standardizovany' I"ar je velmi vhodn)r pro automatizaci spaJovani. Kotel na pe­lety dokaze fungovat naprosto dokonale, vporo\'­Jlflni s kotJi na rueni pfikladani, kdc pfikladanim nutne vidycky obell priduslte, chvih to coudi. pak to bofl dobie, ale casem zacne dohasinat a je tieba zase ptilozit. To znamenA opel pJ'idusit aopel cebt, a7. bllde kotel pracovat voptlJll,lJuim rdimu. Peletov}' kate! je automatick}', sAm se za­

r 1m \~ 10/2012

Vvt\torte 81 svUj v!aSlni krb TUUKIVI klery lXid'-' jPste t"!jE1I<I!V'V~iSi

pomoci syslernu spalovcini pelef l1.JJi~1 P10 TullklVI Green P1Q system pelet vyuzivi'l palenlovaf1uL :. ·cJmoi'..l(ji

TuliklVl whlrll)ox. ktera Z3Jlsfuje clste spalovan! prostrednlC!VlnJ ubnne smesl spalin a spalovaclno 'i?Ciuchu. Bahem lane faze spalovani smerujt, spaJovaci VZdUCtl na horni !uzko pelel jako

sekundarni vzducn. V ,:av('rec:ne fi37.: spBlovanl pronll~a primarnf ~dLJch do luzk;l pelot. a !8k dOI<oncuJeJ)rn\"~s 11CJi'fln

I

.. _J )

10/2012 "...·/NIJi?;.Jle~y;o~;;r.'c- 113

SpiCKove rakouske krJlle HAPERO Se vyznacuji obzvlasla 1llzkou 11F!rocnosli

na InSlalacnl proslar pouze 0,32 m' JSQU

iJlne 13utomallcke ad zapdleni <"ist~ni

1«Ille, konlrolovaneho kOlllll1oveho tahu aZ po oostrafiovar:i popela VyrabeJl se jak

v inlerierovern prov ,denl lak v prove.deni pro sklepy s wkony ad 14,5 at IJO 3£ kW I-lOSTOMSKY - KRBOVA KAMNA KOTLE

114 . /.\'''1 ' -ryj-n (,; 10/2012

paluje, poclava si ptesne potfebne mnolstvi pali­va, sam se ciS'll i vypina.

Komu byste vytapeni peletami doporuCU? Centralni vyrtapelu 3Ulomatick}'lTI kotlcm na pe­lety je urcite vdmi dobrou volbou pro domy, kte­re Ilejsoll Z<1teplene nebo jen zcasti zalepkne, ma­jl potrebu tepla na V)1apen i 50 GJa vice, Tedy tam, kele je ti'eba kotel 0 vykonu alespclll 15 kW; ncjCas­te,ii se u nas prodavajikolle 0 V}'kOlHl 20 a 25 k\V, U mis je to standardni modd jcdnogeneJacniho slarSibo domku 4+ l. Naproslo shell' se hodi pro obeeni budovy, skolky, nemocnice, lam doehaz! k cnormnim. usponim vzhledcm k rychle mivrat.­nosti jmestice. A samozfcjrue tem, ktei-i kladou dllJ'az na ekologij a komJclrt.

Viiti" nezateplenych domech se 'ld<i b}1 v roz­poru s tim, ic sc obecne doporucuje nejdfive dum zatcplit. V rozj-'oru to nen i, zateplOv3l1i je tady proto, aby sc zmensila energelicka mirocllost budov, aby se lISeIi'i­10, aby se zlepsjlo ovzdusi, Jenie 5polu Se zat.eplenim domu,ie llulne zmenit iv)1apeni, ana to se zapomimi i ve sl<\tnich nnaJlcltich pobidk,ich, Snizimc-li totii

cllcrgetickoll m\rocl1ost budovy, ted)' ZalepUll1e dt'lill a v)'menfme okna, ale phtom ponechame zastarali' zdroj tepla, dochazi paradoxne ktOI11U, ie kekologie­kemll dektu lledo;de mL tlli situace se naopak zhor­51. KOleLnebude praeovat na plnyvykoll, proto nebll-

CO JSOU TO PELETY? Ekologicky uslechtile palivo vyrabene predevsirn z drevni a okrajove z rostlinne biomasy. Dfevene pelety S8 dodtwaji v podol)e slisovanych granuli kruhoveho prurezu, spaluji se va specialnich aulomaticl<ych kollich nebo kamnech na pelely.

Hlavni yYhody pelet • jSQU maximalne ohleduplne k zjvotnimu

proslredf • pr! vytapEmi pelelamf dosahujf pOdObneho

komforlu - bezobsluznosti - JakO prj pouzili eleklrokolle nebo plynoveho 1<olle

»jsou skladne a snadno sa s nimi manlpulUle

• umozriuji nezavisiosl na dodavkach iosllnich paliv jako je plyn nebo uhlf

• podporuji zdrave Zivotni proslredf Zdroj: GeSKa peleta

Aurom rlCky kotel VERNER S8 vy;maCIJI€ nadstalldardIH.~ uspornyrn, I~om orillim a ekologlCl ym provozern Overena modernI

lechnOlogl8 umoiJlul8 pohodlne spaloval EJz 60 druhu pallv, IHko 'Isf,xlklad drevene pelety, agropelet odpadnl Oblll aped Otky lelo skutecnostl n bud eta L' .vlsil pO\Jz.e na kvalitnich drevenych p lelach. < Ie v-Ldll $1

mULe1a vybral nejvyrlodnejsl palivo ria Irhu

de provowvan vopt.imalnidl paramelrech, bllde vic kouiit a tim produkoval vice emisi !lei pfed zateple­nim. Zatepleni proto musi provazet i vymena kotle nebo zmena ceJeho otopneJJO systemu.

To je vsak financne pfiJis narocne. Pokud nem<\majitel domu dostatek penez na oboje, povaiuj i za vhadnejsi provest nejprve vymenu sta­reho nevyhovujicJ11o kotle Z<1 kate! na pelety nebo jine efektivni vytapcni, klcre nebude ovzdusi zate­loval emisemL To si bohulel neuvedomuji politici apobidky vtomlo smeru prilis neprichazeji, pfesto­ie podJe novely zakona 0 ochrane ovzdusl se budou muset lide zastaral}'Cll kotlu na luha paliva s ru(­nim pfiklc\d<\l1Un postupne zbavovat. fiz od ledna 2014 se nebudou smet procL1vat kotle na tuba paJiva 1. a 2. emisni tHdy aod roku 2022 se nebudou smet ani provozovat. Podle teto novely uhH v domie­no tcch de tiKto konei, nektcrc autornaticke katie na uhIi bude moine prodavat do roku 2016. Od zMi 2022 budou mit dorm\cnosli povinl1osl prokazat, zt' jejich kote! sphluje podminky lniniJlliilne 3. emisni ti-idypodle CS_IEN 303-5, vopacnem phpade hro­zi vysoke pokuty, ai 50000 Kc,

Takie ktera tuh<i paliva se budou smet po lomto datu vdomacnostech spalovat? V podstate jen kusQve dfevo ve zplynovadm re­limu, cli'evene brikely a pelet}'- Uhli pOllze to nej­kvalitnejSi apouze vautomatickcm kotli,

Moinosti pripoieni kG! '" or ~1lU

Kotelna palety Roling P4 ~elfe

moderni tecllnologil pro efekilvnl provoz ve SpOj€lnl S nelradlerlifT deslgneill. Pl'ltep\ovarIY VlceOKI ,hnvv wmC:ni),

lepla Z3jlsuJe optimalnl VYUZIlI . l1utnosli zpetnetlo doilhvanl 4 vade ke znacilym usporarn n.ikl~.

konstrukce kotle S ochranou prO!1 zpfllnt'm

rohoreni :8JISrUJe dtouhou ZJvo1nosi systemu RIONI

KAMNA NA PELETY - POKOJOVA PELETOvA KAMNA

Peletova kamnD se pouilvaJI pro vytapeml lednOlllvYch mlslnosll, menslch bylU nebo nlzkoenergetlckych dornu. Prl spoJenj peletovycll kamen s leplovo(Jrllrn vymenikem )e lze vy1Jzit tilke pro vytopenl dulslch mlsfllos!1 nebo pro pi'ipravu lepls Ulltkove vody, Pelelova

kamna ISOIl Jednoduclla a sfladno obsluhovatelna kamna. ktera jSOLI vytlledavana mlmo IIn8 kvuli ost8!ickym vlastnoslem horiclho ohne v mlslnosll Predavani tepla zde prob/ha salanlm a v prfpad?! zapojenl ventilatoru lake proudenlm vzducilu Tepelny vykon poleloyYch kamen se vetsinou pohyblJle od 6 do 10 kWa regulule se rucne nebo automalicky preS lermoslal

LJcinnosl spalovanl dosallUj8 90% Prl tepe1nem vykonu krbOvYch I<amen 6 kW mlofleme uvazovat vytapenou plochu do 60 ml Zdroj.Ceska peletB

Aco peletova kam.na? Nemamc moe cesk}'ch V}'robcl'l a dovazeji St' pre­

t...l.\EDEL2,q •• devsIll1z It,llie, Stoji od 70 000 Kc vySe, velkou roli t;~'p ...~ unichhraje design, dik)' nemllZ se ml!Ze cena vy­

.p~ °<>0 splhat treba az kdvema stL'lll1 tisicll.

tam navic nahr<iva, ie za poslednich de­ ~ f ,,~NA /(0 ~.A RJkal jste, lC v}'tapeni peletami je vhodne set let ,iejich cena vzroslla 0 dvamict pro­ '/: ~. ,~" ~ do domuvice energeticky lllirocn)'cho Jak cent, zatimco u plynu asi 0 sedmdesat, ~ Jar t~ ~ 'i. je to s peletami a V}1apenim nizkoener­

~ #'U elekthny asi 0 ct yhceL A tento TOZ­ '- . 0 getickych domu? dil se budc zrejme eWe zvetsoval, pro­ tn « C c Zpohledu (iste ekonomickdlO nejsoll pl'­tOLe cella pelet,ie dlouhodobe stabihli. )w n letova kamna tOll nc.;v)·bodDcjsi volbou, leji mezirocIli nitrust zhruba odpo­ ~ .., ii\ '" obvykle staci lreba mal}' n<lstenn}' kon· vida intlaci, nuzky mez! cellami ply­ ~ JIZOD B\ ~ denzacni kole!. Rodina, kter,] si postavi nu a eleklriny na jedne strane a peleta­ nizkoenergetick}' dllll1, vsak casto premysli mi na druhe se stale rozvlrajL Navfc cena 7,aroven ekologicky a zvoliJ pelet)' je naopak pelet clrohne koHsa vprubehu roku, uselnl oa miste, Navic.ic pro mnoho lidi dulezit<i i at­fllllze01e tedy i tim, ze nakouplme Jevne vle­ mosfera tiveho ohne, herou si diky pelelovy'm Ie na celou sezonu. Pfitom velikosl celoroeni­ kamnum rnuzete dophH naprosto komfortne, bo skIacili na pelcty nebllde vetsi ne'l.sklad uhli. bel necistot, (reba is bmny na d<itkove ovladanJ.

Jak je to s investlcru narocnosti? Nebude se diky kamnum interier pfehfivat? Pofidit si celou peLetovoli kotelllU vyjde minimal­ hlarline je mozne vybiral zdeseti az dvaceti v}Tob­ Pro nizkoenergeticke dom}' jsou urcena kamIla ne oa 50 000 Kc, cena zahrnuje kvalitni kOlel nej­ Cll kotli'J. na pelet)', stejne jako v mont,Unich fir­ izolovana, kted. pied,ivaii treba jell deset proeent spiS oc! ceskeho v)'rohce smal)'lTI zasobnlkem veet­ mach, ktere nabidllou automatickou snekovou tepla do Lnterieru, zbytek clo IOpne nebo llzitko­ne regulacc. Jakmile k lomu budeme pridavat dals! nebo vukuovoll dopravu pelet ze sila clo kotle, ve vody. Zprehriv{lIll dO!lluneni ti-eba mit obavy. fllnkce - y)rkonnejsi kotel, ll'pSi regulad, \'etsl za­ Nejv)'ssi moclel)' predslavuji investici 200 000 ai sobnfk, dost{lVame se na 100 000 Kc. Vclmi dob· 350000 Kc 7.a celou kotelnu - kotle od spickovych Jak si moh U overH kvalitu u kotle nebo kamen? re vybaveml peletovol. kOlelna s celosezonlllnl si­ Takousl<}'ch nebo Ilemeckych flrem, dopravlliky, Kupovat je treba jen takove v}Tobky, ktere jsou km vyjde na J50 000 - 200 000 Kc. v Ieto cenove periferie, regulace, akuroulacni nadobu, rozvody... hOl11ologovany pro Ceskoll republiku nebo pro

10/2012 115

Nejsoll pelety draM? NakJady na v)'t<ipenf peletarni vycha~i v domk­nostech levneji Bel "Ttapeni plynem, deb-finOl! i topn)'m olejero. Napflklacl ve svem dome jsem pi'echodem zrlynu na peletysniiilna­kind)' n'1 vyt<lpeni zhruba 0 I.re[llJu. Pele­

(elOll Evrop,~koll unii, Je treba pozorne prostu­cloval (ertiflkcit, muie se stat, ie je zfalsovany' ne­

bo plat1 jen pro zemi v}/wbce. Neseri6zni \'YTob­ce mUle tv I'd it, ie je v\'robek certifikovan,'" avsak "npomene" dodat: ie ;le pro (cskou repllbliku. Je treba s1 zjistit reference, obnltit se na naSI" in­spekcni acertifikacni agentllry, samozi'eilll€ pora­dime, pokud sc obrMi na ntis klastr. Opatrny' byeh by! u vyrazne nlzkych cen, jt' dobre si llvedornit, ie automatick)' kotel ma \" snbe lolik soucastck a to­lik materiaIu, 'le IW:(.<1 dvacet nebo Weel tisir nenj mozne poJ-idit. Nekdy se take objevuji p[-estavene litinove kotle na uhli s imp!emelltovall)'1ll peleto­vym horakcm. Ty pfcdstavuii jellOtll po!ovieate rdcllI, nernM.etc od nich ocek<1vat stcjnou fllnkc­nost, ucinnost a komfort iako u autOrl1auck\'ch kothj urcen}'eh pl"imo pro ~pal()valli diTvnich 'pe­let. U neholllologovan)'eh v}Tobkll take hrozi, ze vpffpade havarie neba poz,lrll neuplatnite z,iruku, skodu \'(lm pO,iistovna nezaplati, prot ie jste po­lIiival i lleCO, co jste nemeli.

Ajeste kpalivu. Jak poznim kvalitni peletu? V domacllostech Sf nejcasteji pouzivaii Ciste di'evni pelety, ktere jsou bez jakychkoliv ehe­miekych primesi a bez kury, vyrabene pouze Z cistych pilin z predem odkorneneho Meva. Okrajove se dajl v nekterych kotlkh spalovat i drevni pelety s kllWlI, nebo jine pelety, napfi­klad Z rostlin. Zde vsak musi br kote! prizpu­saben a mit toto mene kvalitni palivo uvedeno v lechnickem prukazu. Iinak naptikJad popel struskuje, spnivne se neodvadf, vytvati se pa­vlak, snizuje se ucinnost spalovani a nakonec se musi horak rutne vyCislit.

NCjlepe zakaznika chrani, nakllpuje-li pelet)' certi­fi kovane. Certifikaei mame Imed nekolik, starsi eer­tifikace DIN a ONORM jsoll dostatecne, nejvyssi tabezpeceni kvalit)' poskytuje eelOC\TOpska eer­tifikaee ENplus. Ta je z,irukoll, if jakakoliv peleta bude dodana v P07~lliovane Ix'vahle dane normou. Cerliflkace ENpiu se t)'ka ncjen v)'roby, ale j skla­dodni a dopravy podle danych prav(del. Nakupu­ji pak obdohlle jako plyn - nemusim rdit kvalitu, ale mohu 51" spolehnOllt, ic nakollpim palivo vpo­wdovanekvalite, at'v s,1.ccJch nebo zelsterny, ktera mi je nafoub do skladu kekotli. Takove pelNy UJ1lJ

spalit 100 %kotll'l. Certifikaci ENplus nemaji vsech­ny pelet)', ani v Nemeeku, u nas tak pill na ptll. Certifikace v)ToIKl' neeo stoji, ale neprojcvu,ie se v kOneCJle eene produktll, takie ji rnaji jen velkc fir­my, ktere vynibe,ii desetitisfee tun roerre, Male ces­ke peletarny, ktere veskerou svou produkci uplatni na ceskem lrhu, ji nemivajL Zakaznici ,ji nev)'b­duj i, all" je to ,ieD otazka casu, 11(;"£ pocbop!, ie ji vy:Ia­dovat majl, protoze,ie chnlni.

Neehrini zakaznika dostatecne uz atest podle piislusne normy? Pouhy atest podle normy nent dostatecnolJ 'l'1.­rukou kvality. Atestuje se vzarek, kter)' vyrobce posle do zku'ebnr. Nelli ted)' zal'uceno, ie to, co kupujete, odpovida tomuto vzorku, at' uz treba zdllvodu zmeny teehnologieCi dodavatele dfevni piliny, nebo dokonee i znepoctivosti.

Tille nedoporucujete kupoYat pelety bcr eer­titikace EN plus? Pokud nakupujete u znameho mlstniho procleice nebo peletarny, klerou matevyzkousenou a ktera

~----~----

>- 's.,o .<l,O ~n

s

I~.a h.: 11'\~ pt~~

"l'1 lot"'*Y "" "~

~ ,..

POROVNA I AKLADU0

A VYT' PE i

sillecllCe zkazit jlUeno, bude to ne,ispis v porad­ku. EN plus opravdu zatjl1l nemaji vskhJll. Opatr­ny byeh byl u neznameJlO dodavatele, u podezfe­Ie nizkych cen, tI mikupii pres internet. V pelete alUS! b}1 obsazena cena za pilinll, made vyrobee, apravy strojll, prace Iidi, dopravce, daJl/~ ...Tak­7.e dlouhodobe se cena ncpohybuje pod 5000 Kc.

Aco alternativni pelety, ze sLamy ci obili? Zaflzeni na jejieh spalovani je drazsi, \'yplati se proto hlavne pro spalovani ve velkcm nebo tam, kde mate levny zdroj tohoto pal iva. Spojeni ze­medelskeho podniku, kter}' s1 Sv€ budoY)' vyta­pi kotlem na spalovani pelet ze shimy, vidim ja­ko ideAlni rdelii.

Nebudu vsak mit starosti sc shanenim kvalit­oich pelet? Mozna tak pred peti let)' to moh.! problem b)'t. Dneska vsak uz HllHete kvalitnf di'evene pdety kouri( kdykoli a nechat si je kamkoLi zaveZI, vel­sinOll jc doprava veene. Take se setkavam s oba­vami, ie pelety ncbudoll, loho se ysak take bat ne­Jl1usime. Rocne se u nas zpracov,lva tolik drcva a prilO'lene vlnibi loUk pilin, ze kter}'c!l je m07,nc vyrobit minimalne pel set tisic tun (Hevnicb pelet. Vcesk}'ch domaenostech se jieh phtom rocne "y­uiiva jen asi padesat tisk. 1eto pfesne naopak, ne­ni malo pelet,. ale m,)!o odberate!u avelsina pro­dukce jde na export. V:\robei pelet vySSi prodeje na ceskcm trim jenom uvita)i, protoie se jim snih n'lklady na dopravu do zahranici.

Miloslava Perglova. Foto: archiv firem a Klastru Ceslci peleta

116 '.'·"iW~_ ",b. _fr L! 10/2012