ivot bez chorob

PIROZEN STRAVA

napsal Ernst Gnter

Skripta

POPULAR 1990

Pedmluva Kniha Pirozen strava dnes pichz k tm, kte ji nezbytn potebuj ke svmu dalmu

ivotu. Nakladatelstv Popular ji vydv touto formou dky laskav pi svch spolupracovnk. Poslnm knihy je pomhat nejpotebnjm pi hledn tlesn a duevn harmonie. Kniha Pirozen strava je cestou ivotn spokojenosti a vyrovnanosti. Opravdu neplatme mnoho za rozhodujc skok z beznadjn hloubky nemoci k nalezen pevnho zdrav. I kdy spis Pirozen strava nememe adit k vrcholnm literrnm zitkm, seznamuje ns s elementrnmi pravdami o len nemoc pirozenou cestou, takovou jak utvela lovka v jeho dlouhm vvoji.

Urychlen vydn knihy pln svj el pedevm tam, kde del asov prodleva hroz pinst lovku nov utrpen. Zde se hod poznamenat, e i po peten na knihy nen dvodu, abychom opoutli svho lkae a pestali vyuvat jeho vdomost a zkuenost. Jen budeme mt na vc svj nzor. A nevyds ns poznn pravdy, e existuj skutenosti sdlovan jednm pokolenm druhmu a modern vda zatm neum takov podivnosti mnohdy vysvtlit. Poznn je jedno z nejtch, smysly lovka a pstroje jsou nedokonal. I vdec je nakonec jen lovk. Vichni bez rozdlu stonme a umrme. U jen proto pistupujme ke knize Pirozen strava bez pedsudk.

K nalezen ztracenho zdrav lovka nesta uspokojovat jen poteby tla. O hodn zvanj je odhalovat tajemstv lidsk due a lidskho podvdom. Nepatrnch steek nekonenho vesmru. Nebo je to njak jinak?

Lidsk posln je bt dobrm a uitenm sob, i svm blinm, v tom bolavm dol lov existence. Ke kadmu z ns, dosud ivch, se nezadriteln bl chvle optovnho

1

splynut s prodou a Bohem. Proto ijme svj ivot dobe, v cel jeho dlce, aby kad ml dostatek asu i monost projevit svou hodnotu. Kniha Pirozen strava je k dispozici vem.

Zbynk md Praha, kvten 1990 ivot bez chorob je nejlep knihou z m obshl knihovny pln nejrznj zdravotnick

literatury. Anita Schrodtov, Portschach Je to nejlep kniha, jakou jsem za tyicet let studia zdravotnick literatury objevil. Eduard Khler, Ochtrup Dkuji za knihu. Je vborn napsan. Na tma viva jsem jet nic lepho a pesvdivj-

ho neetl. Otto David, Hamburg Ped nedvnem se mi dostala do rukou kniha ivot bez chorob. Je vbec nejlep knihou o

viv. Otto Drechsler, Mnichov vodem Pedkldan prce je vsledkem mnohaletho studia a bdn v len nemocnch. Hled

odpov na otzku, pro tak mnoho lid trp nejrznjmi nemocemi, kdy zvata ijc ve voln prod jsou vtiny chorob ueteny.

il jsem vce ne deset let v USA. Vnoval jsem se tam otzkm zdrav vivy a ovil jsem si mnoho praktickch poznatk americkch badatel. Vsledky jsou tak pekvapujc, e si je nemohu nechat pro sebe.

Knih o nejrznjch dietch je nepebern. Tato kniha je mimodn proto, e pin mnoho novho a prkopnickho. Je dleit, aby ten prohldl a poznal pravou pinu chorob, aby se ped nimi mohl inn chrnit.

Co ve by dal tce nemocn za sv uzdraven! Teprve nyn poznv, jak moude by udlal, kdyby se vce zajmal o sv zdrav, svj nejvt poklad.

I kdy m zvry jsou strun, nelze si je po prvnm peten zcela zapamatovat. Proto by ml i dosud zdrav ten peliv st poznatky, jak se chrnit ped budoucm utrpenm v podob nemoci. Nejdleitj skutenosti jsou zdraznny nkolikansobnm opakovnm.

Ernst Gnter Thringen, Schweiz-vcarsko

I. vod k vydn v roce 1986

Pro je tak mnoho lid nemocnch? Pro jsou vechny nemocnice peplnn a musme stavt

2

dal a dal? Co je hlavn pinou onch onemocnn? Nae kniha vm d pravdivou odpov. Hlavn pinou je nepirozen viva. Nemuste vbec onemocnt. Mete se dokonce uzdravit z nejtch nemoc. I v tom

ppad, e se lkai vzdali nadje na vylen. To nen le, ale pravda pravdouc. Na pirozenm zpsobu lby neme nikdo mnoho vydlvat, proto se tak mlo propaguje. Zvate vak, e pi naem zpsobu len nepodstupujete dn riziko a vsledkem budete pekvapeni. Kniha Pirozen strava vm dv pm nvod k len, velk mnostv recept a odpov na vtinu otzek. Pesvd vs, e vaenm se znehodnot a zni tm dv tetiny potravin. Dnen zpsob stravovn sice lovku zapln aludek, ale postrd vivnou hodnotu. Prv proto se lid pejdaj, otravuj svj organismus a pibvaj na vze. Za takovch okolnost lovk dve i pozdji onemocn. Prv v tom spov zkenost civilizanch chorob.

astn pacientka mi po vylen napsala nsledujc slova: Trpla jsem srden chorobou, stlmi bolestmi hlavy, nespavost a depresemi. On choroba pispla k tomu, e se mj ivot stal tm nesnesitelnm. Ani odborn lka neuml pomoci. Denn jsem uvala spoustu rznch lk, dokud mi ptelkyn nepinesla Vai knihu. Tato astn nhoda pinesla zsadn obrat v mm ivot.

Pacientka se pln vylila. Svj vdk projevila tak, e objednala vt poet vtisk knihy Pirozen strava a rozdala je nemocnm.

Mohu uvst znan poet pacient vylench z nevylitelnch chorob, jako jsou onemocnn srdce, rakovina, cukrovka, revmatismus. Zzranm lkem zde je neznehodnocen pirozen strava, jakou matka proda nabz vem ivm tvorm.

Problm svtov vivy meme rychle vyeit, kdy vechno obil a z nho vyrbn jdlo pouijeme v syrovm stavu. Msto abychom je pekli, nebo prmyslov vyrbli maso v ivoinch velkochovech. Jeden kilogram obil m vt vivnou hodnotu ne deset kilogram masa. K produkci jednoho kilogramu masa je prmrn teba sedmi kilogram obil. Syrovou zeleninou a syrovou potravou rostlinnho pvodu vbec lze uivit ptkrt vce obyvatel ne stejnm mnostvm potravin tepeln zpracovanch.

Hladovjc nrody v rozvojovch zemch je mon nasytit za vyuit poznatk zskanch v knize Pirozen strava. Souasn by se tm vyeila i otzka nedostatku energie, kter zvlt v Africe zpsobuje nesmrn pote.

Ernst Gnter

Thringen 1986

II. Len nemoc je drah

Nejprve uvedu krtk svdectv mch bvalch pacient, kter jsem dve neznal, ani jsem je nikdy nevidl a vichni se uzdravili podle mch pokyn.

Jejich zkuenosti mohu zjemcm pedloit k nahldnut, ppadn jim mohu sdlit jejich adresy.

Pan A. O. z K.: Trpla jsem tkou nervovou, srden a aluden chorobou. Lkai si se mnou nevdli rady. Kdy jsem si peetla Vai knihu, zaala jsem se podle jejich rad dit, i kdy jsem mla malou nadji. Ale po prvnm tdnu len jsem u lpe spala a dnes se ctm celkov dobe. Mm tyi dti, o n se mohu opt starat.

Pan J. M. z G.: Ml jsem tkou artrzu. Ped operac jsem dospl k rozhodnut lit se

3

dietou. Kad msc se mj stav zlepoval. Te u jsem zdrav a podnikm try do vrch. Pan H. S. z B.: Leel jsem na oddlen pro umrajc. Krvcel jsem z st, sliznic, o, nosu

a u. Hrozilo mi zaduen, ml jsem zduel krn lymfatick lzy a blch krvinek jen 500 000. Sebral jsem se, odeel z nemocnice a za pl roku jsem byl vylen z tk leukmie.

Pan C. K. z R.: Dvacet let jsem trpl s pokozenou plotnkou. Te u nemm dn tkosti.

Pan H. K. z A.: S pirozenou stravou jsem zskala dobrou zkuenost pi krvcen z dlohy a pi rakovin ke. Dnes jsem pln zdrav.

Pan E. F. z B.: Trpilo m tk revma. Mj stav se velmi zlepil. Pan W. E. ze Z.: Jako padestilet jsem onemocnl rakovinou tlustho steva. Diagnza

znla pokroil rakovina tlustho steva, je teba ihned operovat, jinak bude pozd! V nouzi nejvy jsem zaal studovat knihy o len pirozenmi prostedky. Potom jsem se msto operace rozhodl jst syrovou stravu. Po tech mscch jsem pestal krvcet. Pirozen strava mi tak zachutnala, e u jsem pi n zstal. Od t doby pelo tyicet let, ani jsem byl nemocen. Dnes mm jednadevadest rok a dosud nemm dn obvykl staeck pote. Vidm dobe a jsem zdrv. (Pan Egli zemel v devadesti sedmi letech.)

Pan O. D. ze Z.: Diagnza: rakovina prostaty. Po tech mscch syrov stravy se ctm podstatn lpe. Zeslil jsem, nemm bolesti a je mi dobe.

Pan C. G. z F.: Jsem o mnoho vkonnj neli dve. Za cel den se nectm unaven. K normln strav u se vrtit nechci.

Pan M. Z. z G.: Povrzvalo mn koleno a nemohl jsem udlat ani dep. Dnes udlm dep teba sedm a bez vrzn.

Pan H. R. ze Z.: Podstatn se mi zlepil spnek. Odvodnn, nvody, recepty lebnch a profylaktickch metod, kter dle uvdm, jsou

sestaveny podle nvodu legendrnho staroeckho lkae Hippokrata, povaovanho za nejslavnjho lkae vech dob. Jeho heslem bylo slov: Vae pokrmy a jsou vaimi lky a vae lky a jsou vaimi pokrmy! Lka Hippokrates doporuoval vem lidem, zdravm i nemocnm, zvltn pirozenou stravu zbavujc organismus nejrznjch jed, nadbytench kyselin a souasn dodvajc ivotodrnou slu. Naznaen metoda se aplikovala del dobu. Podle novovkch zkuenost m trvat est a osm tdn. Ale pi rakovin a cukrovce trv dle ne pl roku. spch Hippokratovy metody spov v len skuten piny nemoci, a tm i celho organismu. Nel jen bezprostedn pznaky. Rovn lze ci, e pirozen zpsob len nem vedlej inky a je pomrn jednodue uskuteniteln!

Pirozen strava je lebnm postupem, jen nejen l, ale souasn je i pokrmem. Protoe je velmi chutn, vyhovuje i zdravm jedincm, kte si chtj zdrav upevnit. V ase pechodu na pirozenou stravu, za dva a ti tdny, pln vymiz pocit navy a u obznch poklesne hmotnost. Lid trpc podvivou se pibl k ideln tlesn vze. Fyzicky pracujc zv svou vkonnost a pitom se nedostavuje obvykl pocit zn. Z praktickho hlediska je vhodnj, kdy se pro pirozenou stravu rozhodne cel rodina.

III. Pirozen strava proti rakovin

Civilizan choroby vznikaj pevn v dsledku nesprvn vivy. Zabrnit jim je mon

jen pirozenou stravou. (Dr. H. P. Rusch). Americk lka Dr. Gerson vylil z rakoviny u stovky pacient. Dval jim ze zatku jen jeden a dva litry smchan zeleninov vy denn, pevn mrkvov. V poslednch letech bylo dosaeno vbornch lebnch vsledk pi tchto

4

chorobch: Rakovina, srden choroby, znty kloub, luov kameny, cukrovka, choroby aludku a

stev, tuberkulza, kon choroby, roztrouen sklerza, choroby prostaty a u vtiny dalch nemoc. Pirozen strava znamen prevenci, ale pedevm pln vylen i beznadjnch ppad za pedpokladu, e je pouita vas a eln.

Uvedu pklad vylen pokroil rakoviny, kter mi za mho dlouholetho pobytu v Americe nejvc utkvl v pamti. tyicetilet R. J. Cheatham trpl rakovinou ke. Byl optovn operovn, a kdy jeho choroba vdy znovu vzplanula, lkai se vzdali jeho dalho beznadjnho len. Propustili R. J. Cheathama z oddlen, kde leelo dalch patnct pacient s rakovinou, do domcho len. Jak pan Cheatham vzpomn, ani jeden z tchto pacient u neije. Po pchodu dom se p. Cheathamovi pln nhodou dostala do rukou kniha o len nemoc pstem, zeleninovmi pitnmi krami a pirozenou stravou. Zkusil tuto metodu sm na sob a pln se vylil. Dnes vede velk lebn dm Bonita Springs na jin Florid, kde jsou pacienti leni zpsobem, kter on sm spn ovil.

O monosti vylen rakoviny se doteme i v knize dnsk lkaky Christiny Nolfiov M zkuenosti s pirozenou stravou. Autorka onemocnla rakovinou prsu. Jako lkaka si byla vdoma, jak riskantn je len rakoviny ozaovnm a operac. Radji volila ve vech ohledech nejmn kodliv zpsob lby pirozenou stravou. S nasazenm vlastnho ivota dokzala, jak inek m dsledn pouvan pirozen strava. Za prvn dva msce se sice ndor velikosti slepiho vejce nezmenil, ale pacientka se ctila lpe. Pozdji se ndor zaal postupn zmenovat a za dal ti msce se pln ztratil. Po roce si byla Dr. Nolfiov svm vylenm tak jist, e se vrtila k obvykl vaen strav, ovem s vylouenm masa. O nkolik msc pozdji se opt ctila unaven, mla patnou nladu. Nakonec s hrzou zjistila, e se ndor objevil znovu. Kdy si uvdomila, e jde o recidivu rakoviny, rychle se vrtila k pirozen strav a znovu se vylila. Tehdy pochopila, e samotn vegetarinstv ped civilizanmi chorobami nechrn. Jde-li o zdrav, dokonce i o ivot, nememe si dovolit kompromisy.

Na otzku, zda pi diet z pirozen stravy jsme schopni vykonvat i tkou fyzickou prci, je odpov jednoznan kladn. Pi tto diet je vkonnost mnohem lep ne pi jakkoliv jin. V posledn dob asto slyme, e pikov sportovci dosahuj nejlepch vkon prv s pirozenou stravou. Ppad uzdraven pirozenou stravou zde meme uvst nepebern mnostv. Je nejvy as vn poloit otzku, pro se tato jednoduch a nejinnj metoda pedchzen a len chorob ped veejnost v podstat utahuje. Pro jsou lid takto podvdni?

Kdy byl asi ped padesti lety objeven vznam vitamn pro nai vivu, udlala z toho

vda velkou senzaci. Velo ve veobecnou znmost, jak kody psob nedostatek vitamn. K emu takov propaganda? Protoe prmyslov vroba vitamn je obrovsk byznys.

Roku 1940 americk vdec Eduard Howell objevil enzymy, bez nich je ivot na planet Zem nemon. Pro vda tak tento objev nehodnotila odpovdajcm zpsobem, jako v ppad vitamn? Vysvtlen je jednoduch. Enzymy jsou ptomny v pirozen strav a ve velkm se nedaj prmyslov vyrbt. Ned se z nich udlat obrovsk obchod se zdravm. Kadmu pacientovi je pirozen strava bez velk reklamy voln pstupn. Chemick, farmaceutick a potravinsk prmysl z toho nem dn uitek.

A co lkai? Vtina lka nen o nesmrn lebn hodnot pirozen stravy informovna. Navzdory velkmu vdeckmu pokroku jsou lkai i laick veejnost ponechni v blaen nevdomosti.

Co je nezajmav pro prmysl, je velmi zajmav pro ns, kte hodlme zstat zdrav. Proto dme nai vldu, aby se nedala ovlivovat monopolistickmi zjmovmi skupinami, ale aby

5

svmu lidu sdlila celou pravdu tkajc se naeho zdrav. Velk spchy v lb rakoviny a jinch nebezpench chorob pirozenou stravou, ne chemickm prmyslem, jsou ped veejnost skrvny. Rovn knihy jako Zprvy o padesti ppadech uzdraven rakoviny od Dr. Gersona zstvaj stavy pro vzkum len rakoviny nepovimnuty navzdory tomu, e oban plat na danch pro sv zdrav miliardy kad rok. Velc lkai, prkopnci zdrav zamen na nvrat k prod i propagtoi ist, chemikliemi neotrven vivy, jsou vtinou lka a chemickmi koncerny zlehovni, zesmovni a pronsledovni.

Pokud jde o lkae, sami vidme, e vtina z nich je neinformovan, protoe umraj pedasn na infarkt, rakovinu a na civilizan choroby vbec, stejn jako jejich pacienti. Ostatn, napklad pedstavitel velkch chemickch koncern a rznch monopol, pokldaj chamtiv vysok dividendy za vy hodnotu ne je zdrav lovka.

Bume si vdomi, e nemoc a pedasn smrt nejsou ranami osudu, ale dsledkem poruen zkon prody lovkem samm. Jist existuj i takov nemoci, kter nejsou vyvolny pouze nepirozenou stravou. Ale i v tchto ppadech podlomen pirozen odolnosti proti chorob hraje dleitou lohu. Ale vrame se k enzymm.

Co vlastn enzymy jsou a v em spov jejich vznam?

Co vlastn enzymy jsou a v em spov jejich vznam? Enzymy jsou organick ltky, kter

vznikaj v rostlinnch a ivoinch organismech a umouj rozloen a zuitkovn na pirozen potravy a rzn metabolick procesy ve tknch. Bez enzym se buky nemohou dlit. Nemohou rst ani v rostlinn, ani v ivoin i. lovk se narod s uritou zsobou enzym. To jsou endogenn enzymy, a kdy tlu nedodme s potravou jin (exogenn) enzymy, zsoba se vyerp. Vznikaj choroby a organismus pedasn strne a umr. Protoe enzymy jsou termolabiln, podlhaj pi vaen zkze. Organismu je meme v potebnm mnostv dodat jen v podob tepeln nezpracovan potravy. Nejvce enzym je v obilnch zrnech, lutninch, v semnkch slunenice, tykve a v oechovch jdrech. V zelenin a ovoci je jich o nco mn, zato maj zven obsah vitamn, kter je k normln funkci enzym potebn. V dsledku nedostatku enzym me dojt k porue vroby hormon ve lzch, k porue odstraovn kodlivho odpadu v jtrech a ledvinch, je ohroen vznik zdravch a odstraovn vadnch a poruench bunk ve tknch. S nedostatkem ivch enzym souvis vznik civilizanch chorob, pedevm aterosklerzy a jejch smrtelnch nsledk, rovn i rakoviny. Kdy se v organismu vyerpaj endogenn enzymy a vas nedodaj exogenn enzymy, dochz k pedasnmu strnut. Z toho vyplv, e pi dostatenm zsobovn enzymy se organismus vzpru, pote st vymiz, buky se regeneruj, pokoka se stane elastickou, funkce lz se obnov a dojde k postupnmu omlazen celho organismu, a to i ve sfe sexuln. Pirozen strava je i nejlepm kosmetickm prostedkem. Enzymy urychluj obnovovn bunk, tm zabrn vytven vrsek, udruj hebkost a mladistv vzhled pokoky.

Obavy, e v zim je zsobovn enzymy nemon, jsou neopodstatnl. I kdy nen dostupn erstv zelenina a ovoce, nesmme zapomnat na brambory, mrkev, ervenou epu, esnek, cibuli, zel apod. Nejbohatm pramenem erstvch enzym jsou naklen obiloviny a lutniny.

Matesk mlko obsahuje v prvnch dnech po porodu ptkrt vce enzym ne pozdji. Pedvdavost prody je obdivuhodn. Novorozetko potebuje toti v poten etap svho ivota mimodn vysokou dvku enzym.

V naich vahch jsme u poznali, jak obdivuhodnou lohu enzymy zastvaj, a e jejich funkce podlh zkonm prody. Nechme teni na uvenou, jestli nien enzym vaenm,

6

pasterovnm a konzervovnm nen zloinem proti sam podstat prody. Zmnn procesy znehodnocuj i ostatn vivn ltky, vpnk, fosfor, sru, elezo a mnoh dal. Tm zpsobuj celou adu chorob. Chemici sice tvrd, e vaenm se minerln ltky nemn. A to je pravda. Jene po vaen u nejsou ptomny enzymy, kter s minerlnmi ltkami byly organicky provzan. Proto je organismus u neme zuitkovat. Stanou se kodlivm odpadem.

V jedn zoologick sbrce v Schaffhausenu meme spatit na lebkch ps a koek mnoho ppad zubnho kazu. Ale u zvat ijcch ve voln prod zstvaj zuby zdrav, protoe neerou nic vaenho.

Syrov strava zabrn nejen vzniku zubnho kazu, ale i artrze, ischiasu, pokozen ptee, ostatnm chorobm kost, kter jsou dsledkem nedostatku minerlnch ltek ve vaen nebo konzervovan potrav.

V nkterch vcarskch zkladnch kolch m u pi nstupu do prvn tdy jedna osmina k vadn dren tla. Je zpsobeno nepirozenou stravou. Nepomohou lky ani lzesk procedury, dokud nen odstranna opravdov pina onemocnn.

Souasn s nedostatkem minerlnch ltek dochz k pekyselen organismu, a tm i ke vzniku dalch chorob. V uvaen strav se zv koncentrace kyselin a odpadu, kter se dostvaj do krve a mly by bt z organismu vyloueny. Jene v dsledku peten vyluovacch orgn se tento odpad usazuje ve svalech, kloubech, tepnch, lunku, ledvinch, ki atd. Tak vznik revma, aterosklerza, srden onemocnn, lunkov kameny, kon choroby a podobn. Me znt neuviteln, kdy konstatujeme, e pinou vech infeknch chorob je opt jen zaplaven organismu kyselinami a nadbytenm odpadem z nepirozen vaen potravy. Obavy ped choroboplodnmi zrodky a viry jsou neopodstatnl za pedpokladu, e si lovk nezniil od prody vrozenou odolnost proti vem chorobm. U dt, kter jsou od tlho vku o syrov potrav, nejsou asto potebn ani rzn, asto nebezpen, okovn. I bez nich jsou tyto dti odoln proti infeknm, ale i vem civilizanm nemocm. Mme-li sv dti rdi, vychovvme je ke zdravmu ivotu dobrm pkladem.

Vzpamatujme se

Papouek ze sousedstv neme dostvat praen oky, nebo by ochoel. Pro ale meme dvat praen oky naim dtem, kter jsou nm jist dra ne njak papouek? Pro je lidem zatajovna pravda a ti z nedostatku enzym a vitamn trp nejrznjmi nemocemi a pedasn umraj. Nen mon vyut miliny darovan nrodem na vzkum rakoviny rozumnji a pout je k en osvty ozejmujc nejastj piny vzniku rakoviny, toti nepirozen civilizovan stravy? Pedstavitel nejvtch monopol jsou toho nzoru, e prv to by vedlo k nrodohospodsk katastrof, protoe velk chemick a potravinsk zvody, ale i mnoh nemocnice, by mohly zavt sv brny. Takov podniky armdy nemocnch nevyhnuteln potebuj ke sv prosperit. Je-li vtina lka chemicky orientovan, nezbv nm ne se domnvat, e jejich odborn pprava je ovlivovna chemickm prmyslem. Je skandln, e jedn politick stran ve vcarsku se podailo zabrnit zaloen koly uren pro vchovu lka zamench na prodn len. Spolkov vlda je v cel vci zejm bezradn. Co asi pov lid, a se dozv pravdu?

Mnoho lid m organismus zamoen kodlivm odpadem tak, e jejich ivot kon nhle. V nejlepch letech ivota na nsledky zvanho onemocnn, ppadn na infarkt. asto jsou to lid, kte nikdy nemli vnj zdravotn obte. Jejich zdrav vak bylo pouze zdnliv, nebo nsledkem nepirozen stravy s nedostatkem plnohodnotnch a neznehodnocench enzym, vitamn a minerlnch sol, se asto projev a po dlouhch letech, kdy u je pozd. Tehdy nepomohou ani lky, ani ozaovn, ani transplantace orgn. Je zcela pirozen, e srdce

7

transplantovan do otrvenho tla rovn brzy vypov slubu. Pi kad chorob je nemocn cel tlo. Pokud budeme tento poznatek zanedbvat a stle se nejrznjmi metodami pokouet lit jen propuknuv chorobn pznaky, a ne celho lovka, bude nae snaha marn.

Nkdo me namtnout, e jsou takov jedinci, kte se nestravuj podle zsad pirozen vivy a pece se dovaj vysokho vku. Nezapomnejme, e jde o velmi vzcn vjimky u lid, kte vtinou ij stdm a t jsou vystaveni nejrznjm chorobm a potm st.

Jak vznik rakovina

Mezi vznikem rakoviny a nepirozenou stravou je npadn souvislost. Nedostatkem enzym

je zavinna porucha dlen bunk. Nastv tvorba vadnch bunk a jejich chorobn bujen. Takto vznikaj nejrznj ndory jako rakovina, myomy a jin. Zdrav buky se zanou nhle neorganizovan rozmnoovat, prorstaj zdravmi sousednmi orgny a tm poru jejich funkci. Vznik rakoviny podporuj i chemiklie, uml hnojiva, insekticidy, konzervan jedy, chlr a flur v pitn vod, nikotin, kuchysk sl a rzn jin jedy. Kdy jsou tyto jedy schopn konzervovat potraviny a usmrtit mikroby, je pln samozejm, e zni i enzymy. Znehodnocenm a znienm enzym je znemonna jejich kontroln innost pi dlen bunk, a tak dochz ke tvorb abnormlnch rakovinovch bunk. Existuj rzn druhy rakoviny. Kad druh vznik chorobnm rozmnoovnm bunk bez toho, e by pi tom hrl lohu njak virus. Viry penej infekn choroby. Rakovina vak nen infekn. Podle naich zkuenost existuje jen jeden inn prostedek proti rakovin, a tm jsou iv, ani vaenm, ani jinou manipulac neznehodnocen enzymy z pirozen syrov stravy. Neumme je vyrbt v chemickch tovrnch, ale jen vypstovat u biologicky zamench rolnk a zahradnk.

Nepmm dkazem v naich vahch je i ta skutenost, e u prodnch nrod se nevyskytuje rakovina, ani jin civilizan choroby. Takovm nrodem jsou i Hunzov, ijc v odlehlm dol Himalj. U nich byly chemiklie, uml hnojiva a konzervy neznmmi pojmy. Mlko a vechny potraviny konzumovali v syrovm stavu. Kdy civilizace pronikla do dol Hunz po nov cest, dovezla konzervovan potraviny, bl cukr, kuchyskou sl, alkohol atd. A zdrav malho nroda bylo podkopno.

Abnormality a potraty

Jsme pesvdeni, e i defektn dti, jako mongoloidi a dal deformity, se rod v dsledku

nedostatku enzym. Podobn jako u rakoviny vznikaj i v tomto ppad nedokonal zroden buky. Naproti tomu organicky zdrav nastvajc matky ivc se pirozenou stravou rod zdrav dti. Prbh jejich porod bv leh. Nedochz u nich k potratm, ani k pedasnm porodm. Vzhledem ke zven chemizaci zemdlstv a potravinskho prmyslu dolo i ke zven vskytu rakoviny. Mli bychom se hlasit doadovat produkce biologicky istch, nezvadnch potravin. Vzhledem k tomu, e ve statistice mrt se rakovina dostala na tvrt msto a finann prostedky na vzkum pin rakoviny dv lid, je absolutn povinnost vdc uznat vznam enzym a tedy pirozen syrov stravy pi vylen etnch ppad rakoviny. To jsou znm skutenosti, je nelze dle tajit. Znovu uvdm vznam knihy dr.Gersona: Zprvy o vylen 50 ppad rakoviny. I tento lka l pedevm pirozenou stravou. Dokud nebude uznna a odstranna hlavn pina rakoviny, nepome ani ozaovn ani operace. Naopak. Ozenm jsou tkn tak pokozeny, e se daj tko vylit i syrovou stravou. Lkaka dr. Nolfiov dobe vdla, pro odmt ozaovn i operaci.

Je povinnost spolkov vldy kontrolovat, jak jsou pouvny miliny, kter vnujeme na

8

vzkum zemdlstv, pe asopis Volksgesundheit v dubnu 1971. Kdyby jen st sumy, kter jde na uveden ely byla urena na biologick vzkum, lid by s tm urit souhlasil. Dkazem toho je i est milin, kter nrod daroval na boj proti rakovin. Je projevem zoufalstv vyvolanho strachem ped rakovinou. Je to zejm i z toho, e jen se biologicky vypstovan produkty objev na trhu, jsou hned vyprodny.

Jsme pesyceni jedy?

Na podzim roku1968 byla v nemocnici v Arau vyetovna skupina matek. Zjistilo se, e

jejich matesk mlko obsahovalo v prmru o patnct procent vce insekticid, ne kolik povoluje mezinrodn norma pro kravsk mlko uren pro dospl. asopis Reform + Dit k tomu poznamenv: Je nepochopiteln a nezodpovdn, kdy v takov situaci zdravotnick orgny nepodniknou nic k prosazovn biologickho, jed zbavenho zemdlstv. V jinch sttech jsou zlepovny zkony na ochranu spotebitel, ale u ns (ve vcarsku), m bt na bioproduktech oznaen vypstovno bez jed, bez insekticid zakzno. Jinmi slovy, stt podnik vechno, aby tch nkolik stovek poctivch rolnk, kte pstuj bioprodukty, bylo znemonno. Ptme se, kdo vlastn vldne v na zemi? Komu vlastn zle na tom, aby znemonil zaloen kol pro biologick zemdlstv, pro alternativn medicnu. Komu zle na tom, aby mlko a mln vrobky byly pasterizovny? Jist ne naemu lidu, kter vol po nprav.

IV. Nkolik ppad uzdraven

Syrovou stravou a hladovkou meme vylit nejrznj choroby. Hlubok dojem na m

uinilo uzdraven mho otce, kter trpl na srden chorobu a vodnatelnost. Tehdy jsem jet nebyl pvrencem syrov stravy a neml jsem zkuenosti s alternativn medicnou. Logickou vahou jsem vak piel na nezbytnost proistit organismus pacienta stenou hladovkou, zkazem pouvn masa a kuchysk soli. Otci bylo jen 56 let a u njak as byl nemocen. M rady odmtl a jeho lenm byl poven nejlep lka v okol. Obas otci pchl injekci. m dl tm astji. Pedepsal dietu s omezenm masa a soli. Bez plnho zkazu povn masa a soli je takov dieta iluzorn. Vme dobe, e kdy lka dovol nco konzumovat s mrou, nebo jenom troku, znamen to, e mnostv si me pacient urit sm. Tak se tak lil mj otec a jeho stav se oividn horil. Zdlo se, e ani lka u nev v jeho uzdraven. Mimo injekce mu u nedval nic. Nohy pacienta byly opuchl jako soudky. V dsledku vodnatelnosti se dostavila dunost. Otec u nemohl vbec spt. Jeho stav se vak nemohl zlepit, dokud ml aludek pln kodlivch jdel, kter byla opravdu pinou jeho choroby. Pokad, kdy jsem mu radil pejt na jinou dietu, jeho odpov znla: Lka v nejlpe, co mm dlat. Tehdy jsem poprv zail, jak tvrdojn je lovk schopen brnit sv zlozvyky a pitom si ani neuvdomuje, e vlastn pch sebevradu.

asto jsem se domnval, e utrpen vt ne podstoupil mj otec u ani neme existovat. Cel noci stnal. Kdy jeho choroba vrcholila a konec se zdl bt blzk, zeptal se m otec: Co vlastn mn tou dietou? Tehdy jsem vidl, e je ochoten pijmout moje rady. Dval jsem mu jen cibuli a chlb tence poten mslem, k tomu lek urologickho aje. Po dvaceti tyech hodinch se otci poaly ztrcet otoky na nohou, dunost se zmrnila, take u mohl spt. O tden pozdji otoky ustoupily docela, vedy v podkolen, kter ml u nkolik rok, se zahojily a dal tden u otec doel pky do sousedn vsi, vzdlen dva kilometry. Po tak tk chorob to bylo jako zzrak. Postupn jsem jeho jdelnek rozioval, vynechal jsem vak stravu, kter jeho

9

chorobu zpsobila. Prohlauji na svou est, e jsem tento ppad popsal podle pravdy a nic jsem nezveliil.

Syrovou stravou lze vylit nejen tk choroby, ale i men nepjemnosti jako bolesti hlavy, vyrky, zpach z st, nava, zcpa a jin. Kdo chce odvyknout ern kv, kouen, lihovm npojm, tomu doporuujeme zat hladovkou. I proti nespavosti je pirozen strava innm prostedkem. Kdyby lovk i mn spal, nen nsledujc den unaven ani ospal. U vnjch chorob se pedpokld, e len potrv o nco dle, protoe i pechod na pirozenou stravu me nkomu trvat del as. Mus vak postupovat dsledn. Pro zatek doporuujeme radikln omezit maso a ivoin tuky, potraviny pipraven z bl mouky, vaen vejce, pasterizovan nebo vaen mlko, bl cukr, okoldu a kuchyskou sl.

Slunce, voda a pohyb na erstvm vzduchu maj pi syrov strav velk vznam. Nezapomnejme, e vasn prevence chorob je lep ne opodn len.

V. Jak strava je nejvhodnj?

V dvnch asech, kdy se lid ivili masem ulovench zvat, u maso vaili, ppadn

pekli. Je zcela neopodstatnn se domnvat, e organismus lovka byl na masitou a vaenou potravu uzpsoben. Pro zvata, kter ij ve svm pirozenm prosted, nejsou nikdy nemocn? Naproti tomu u civilizovanch nrod sotva nalezneme pln zdravho lovka.

Kdy v zoologickch zahradch, ze strachu ped nakalivmi chorobami, zaali zvata krmit vaenou potravou, stala se zvata neplodnmi, onemocnla a hynula. Z toho se lid, pokud jde o zvata, pouili. Potom zaali krmit zvata jejich pirozenou syrovou potravou a zvata zstala zdrav a rodila i zdrav mlata. Jen pro sebe z toho lovk pouen nevyvodil.

Kdy porovnme trvc stroj lovka, bloravc, veravc a elem, uvidme, e lovku nejbli jsou antropoidn opice neboli lidoopi. Napklad gorila m tm stejn zavac orgny jako lovk. Oproti tomu tygr stejn hmotnosti jako lovk m steva dlouh jen jednu ptinu dlky stev lovka. Rozdln jsou i zuby a formy elist. Sliny lovka jsou zsadit (alkalick), a u masoravc jsou sliny kysel. aluden va elem je podstatn kyselej ne u lovka. Napklad pes seere ulovenho ptka s kostmi i pem. I takovou potravu strv, protoe jeho trvc orgny jsou k tomu uzpsoben. Masit potrava prochz stevy lovka, kter m steva ptkrt del ne masoravec, pli dlouho. Tak dochz k jejmu hnilobnmu rozkladu a vznikl jedy zpsobuj rzn choroby. aluden vy lovka jsou pli slab na trven masa. elmy na rozdl od lovka maj drpy na chytn a trhn koisti. Jsou zde i jin, na prvn pohled mn npadn, ale velmi podstatn rozdly mezi bloravci a masoravci. Krev a cel vnitn prosted bloravc jsou zsadit, u masoravc kysel povahy. Masoravec nem potn lzy. Kdy se peheje, vyplzne jazyk a rychlm dchnm se zbav nadbytenho tepla.

Hominidn opice jsou bloravci a pat do podskupiny plodoravc frugivor, kte se iv vhradn potravou rostlinnho pvodu, jakou je ovoce, bobule, semena, jdra, konky, hlzy, listy. Uveden rozdly dost jasn ukazuj, e se lovk stravuje nesprvn, a tm si zpsobuje vechny choroby, kter pojmenoval chorobami civilizanmi.

Je mnoho mladch manelek, kter ze sam lsky dvaj svmu manelovi jen tu nejlep stravu. Po ltech se dozvme smutnou novinu, e prv takto iven manel zeme ve vku ticet, tyicet anebo padest let na infarkt, mozkovou mrtvici, rakovinu nebo jinou civilizan chorobu. Rodina vydala na jeho len mnoho penz, ale pacientovi u nebylo pomoci. Takov mlad ena to myslela dobe, ale svou nevdomost odsoudila svho manela k pedasn smrti. V konenm dsledku v tchto denn se opakujcch tragickch ppadech nejde o nhodn osudov rny, ale o nedostatek informac o pin zvrcenho stravovn dnenho

10

civilizovanho lovka. Tm, e lovk poruil zkony prody, ztratil instinkt k rozpoznn toho, co kod jeho zdrav. Zvata ijc ve svm pirozenm prosted takov pud maj. Veobecn nvrat k prod je mon spatit jen v systematick vchov dt a mldee k pirozenmu ivotu, zvlt v rodin a ve kole.

VI. kody zpsoben vaenm potravy

Zcela nedvno mi kdosi vtzoslavn oznmil, e v okol Bernu zemela tyicetilet ena,

kter pr ila o syrov strav. Pozdji se vak ukzalo, e dotyn byla vegetarinka. Maso sice nejedla, ale jdlo si vaila. A to je podstatn rozdl. Jak jsme ji uvedli, nejst maso je prvn podmnkou sprvn vivy. Ale to samo o sob nesta. Vaenm jsou toti znehodnoceny nejdleitj sloky potravy. V prvn ad enzymy.

Americk vdec Garten, pe ve sv knize Bolesti a choroby, e uvaen zel obsahuje u jen jednu tyicetinu sv pvodn hodnoty. S enzymy jsou souasn znehodnoceny pedevm vitaminy a minerln ltky. Ve vod vaen zelenina neobsahuje nakonec u vbec nic vivnho. Napklad vitamin C, kter je velmi termolabiln, se vaenm pln zni. Bez nj neme v bukch probhat okysliovn, ani znekodovn cholesterolu v krvi. Pi jeho nedostatku se tvo zubn kaz, dochz k aterosklerze. Sniuje se i odolnost proti infeknm chorobm a rakovin. Nejvce vitaminu C obsahuje ken, zelen paprika, petrel, zel, jahody, pomerane, kvtk, citrony, ale jen za pedpokladu, e jsou syrov, nekonzervovan. Blkoviny nejen ztrcej vaenm dv tetiny vivn hodnoty, ale pi jejich trven jsou vytveny kyseliny a odpad, kter se ukld v organismu. Napklad prv tak mohou lid s plnm aludkem bt podvyiven. Za penze vydan za plnohodnotn potraviny dostanou lid na stl jen znehodnocen jdla. Znm autorita v oblasti vivy, Dr. Kellog, ekl: lovk je jedinm ivm tvorem, kter vdom pch sebevradu tm, e otrv svou potravu dve, ne ji zkonzumuje. Vaenm se znehodnot i ovocn cukry a krob. Syrov ovoce je vhodn i pro diabetiky. Uvaen vak ne. To je dal dkaz kodlivosti vaen potravin. Ovoce by se vbec nemlo vait ani sterilizovat. Ke konzervovn je vhodnj vyut mrazen. Jet vt mrou se zahnm pokozuj tuky a oleje. Pak zpsobuj aterosklerzu. Za studena lisovan rostlinn oleje vak vzniku aterosklerzy a jejm smrtelnm nsledkm brn.

Vaenm se zmn i pirozen arma a chu pokrm. Potom je musme ochucovat solenm a slazenm blm cukrem. Oba dva postupy jsou zdrav velmi kodliv. Je to skuten alostn nhrada za znehodnocen pirozen syrov stravy. Vaenm se znan zmen objem potravy. Syrov stravy sta jedna tetina a jedna tvrtina, aby se aspo objemov vyrovnala potrav vaen. Pokud jde o vivnou hodnotu, tu nememe ani vtm objemem doshnout. Za vt mnostv potravin je teba i vce zaplatit. Ale vdaje za len a lky mnohokrt pekro zven vdaje za potraviny. dn sla vak nemohou vyjdit utrpen, kter zpsobuje nepirozen stravovn. Tak mnoho je lovk ochoten obtovat za troku pochybnho poitku. Pitom lidsk chu me bt velmi snadno zmnna, protoe jde jen o nvyk.

Ten, kdo si pln uvdomuje, e zde jde o otzku ivota ve zdrav nebo ivoen v chorobch a o pedasnou smrt, ten je pipraven pejt na syrovou stravu bez problm. Dobe si pamatuji, jak jsem pitom sm postupoval. Ml jsem tehdy nejradj sardinky. Kdy jsem se zaal peorientovvat, kupoval jsem si tdn jen jednu krabiku. Postupn jsem kupoval sardinky stle ideji. Po pl roce jsem na sardinky pln zapomnl. To u jsem ml oblben pln jin jdla. Co znamen ivot a penze bez zdrav? Tato vaha by nm mla ulehit nae rozhodovn.

VII. Tk fyzick prce a syrov strava

11

Pi debatch o syrov strav stle slym: Ml bys tce pracovat, potom by se vidlo, tj.

jestli bych vydrel tce fyzicky pracovat pi pln syrov strav. Ale j jsem ve svm ivot u tce pracoval a syrov strava se i pi tto prci velmi osvdila. lovka pestane trpit vyerpanost a ze.

Podle uritch zprv byl v Nmecku provdn vzkum tce pracujcch, se zetelem na jejich vkonnost. Prvn skupina jedla hodn masa, druh syrovou stravu. Kdo z nich vydrel dle pracovat pi stejn zti? Byli to prv ti, kte konzumovali syrovou stravu. Doklady jsou k nahldnut u autora.

Dvojnsobn olympijsk vtz v plavn na dlouhch tratch Roos z USA, kter zskal zlat medaile na OH v Sydney a m, napsal knihu, v n dosvduje, e jeho strava je na 90% syrov pi plnm vylouen masa. Svou mimodnou vytrvalost pipisuje syrov strav a pipomn, e do zvod vloil plnou slu tehdy, kdy uvidl ped clem, e jeho soupei jsou vyerpan.

Veobecn nzor je, e maso dv slu. Ve skutenosti je ale jen podobnm povzbuzujcm prostedkem jako kva, kter zpotku sice povzbud, ale brzy nastane celkov ochabnut. Bylo by myln porovnvat nai stravu se stravou dravc, kte seerou syrov maso i s k a srst, protoe jejich organismus je pizpsoben prv na takovou stravu. Vaen maso obsahuje vak jen zlomek vivn hodnoty masa syrovho. Vaenm se zni nebo znehodnot dv tetiny blkovin v mase obsaench. Sm pokldm vaen maso za jednostrann znehodnocen pokrm. Je tragick, e dokonce i nkte lkai doporuuj kojencm masitou vivu. Je mon namtnout, e i nkte milovnci masa doshnou vysokho vku. Zde vjimky potvrzuj pravidlo a svou lohu t hraje stdmost. Na vrobu jednoho kilogramu masa je teba deset kilogram obil, pitom obil je desetkrt vivnj. Problm vivy lidstva je lehce eiteln.

Vtina vaench jdel obsahuje prv tolik soli, jako speciln krmivo pouvan k vkrmu zvat. U lovka a zvlt u tce pracujcho je to obdobn jako u zvat na vkrm. Sl vyvolv abnormln pocit hladu a stlou ze. Oba dva pocity se sname utiit, a to vede k obezit. Dal nevhodou je, e sl ve v tle vodu, kterou pi nmaze lovk vypot spolu se sol. Takov inky jsou pi syrov strav neznm. Te teprve zanme chpat, pro pi syrov strav vydrme dvakrt tolik nmahy a podstatn mn se unavme. Jakou velkou vhodu by znamenal tento zpsob vivy pro vojsko. Psun proviantu by se zjednoduil na minimum. Viz dle stravovn vojk msk e.

VIII. Znehodnocen mlka pasterizovnm

Pasterizaci objevil v minulm stolet Louis Pasteur, francouzsk drogista. Ohtm potravin na 80

o se mly usmrtit vechny choroboplodn zrodky v potravinch. Tm se vak potraviny

nejen znehodnot, ale stanou se kodlivmi. O tom pe v r. 1958 asopis Mind und Matter nsledujc: V zemdlskm uiliti ve Skotsku probhaly pokusy s pasterizovanm a syrovm mlkem. Osm novorozench teltek dostvalo od prvnho dne mlko pasterizovan a dalch osm teltek mlko syrov. Z prvn skupiny u po prvnm msci zahynuly dv telata. Tet se podailo zachrnit, ale jen za cenu peruen pokusu. tvrt zahynulo dva dny po skonen pokusu a ostatn telata byla zachrnna syrovm mlkem. Teltka ve druh skupin, kter dostvala nemanipulovan syrov mlko, zstala pln zdrav. Amerit vdci Potenger a Simonsen uskutenili pokusy s kokami. Tento pokus probhal nkolik koich generac. Syrovm mlkem krmen koky se vyvjely normln. Mlata iven pasterizovanm mlkem onemocnla kivic (rachitis), kter se stala u vtiny z nich i pinou smrti. U koek, kter

12

nedostvaly syrov mlko, se asto objevovaly potraty u v prvn generaci. I povahov se tyto koky podstatn mnily. Stvaly se agresivnmi, krbaly a kousaly. U 53% degenerovala ttn lza.

Jak z pokus vyplv, ztrc pasterizovan nebo vaen mlko svou vivnou hodnotu. Kanadsk biolog H. Tobe pe v knize Enzymy, jiskry ivota, e zahnm nad 40

o i

psobenm chemikli ztrcej potraviny postupn vechny pro ivot dleit enzymy. Takto se mohou vechny hlavn sloky mlka (vpnk, elezo, fosfor) v naem tle jen v minimlnm mnostv vstebat (asimilovat). Zbytek je jenom balastem, kter zneiuje nai krev. Choroboplodn zrodky, kter navzdory pasterizaci zstvaj v krvi, zpsobuj rzn choroby. Pasterizovnm je tedy dosaeno pravho opaku. (Zde bych jen upozornil na nejnovj pokusy provdn v USA pi lb AIDS se zvyovnm teploty krve v mimotlnm obhu mrn nad 42 oC, kdy se zejm neni ivotu nezbytn ltky, ale ostatn ano. Pozn. pekl.)

Anglick badatel dosvduje nsledujc: Such vtvka je napadena bakteriemi a ervy. Pro nen napadena i vtvka zdrav, pln vy a ivota? Bakterie maj za kol odstraovat v prod odpad. Proto napadaj i odpad v na krvi a bunn tkni. Myslm, e prv ony zpsobuj mnoho chorob. Aby tento nzor potvrdil, pozel profesor Emerich ampulky s bacily cholery, kter mu vbec neukodily.

Jedna matka trvala na tom, aby jej dt dostvalo erstv nadojen mlko jen od jedin krvy. Po njakm ase se ukzalo, e prv tato krva mla tuberkulzu. Dt urit vypilo miliny bacil tuberkulzy, ani by mu njak ukodily. Skutenost, e dt ilo o pirozen strav, zvila jeho odolnost tak, e se v jeho malm organismu kodliv bacily nemohly rozmnoit. J. H. Oliver dle pe, e mlko je mistrovskm dietetickm dlem prody. Kdy je vak pasterizovno, stane se kloakou chorob a smrti. I vpnk se v nm znehodnot.

Dr. Evelyn z Londna zjistil, e syrov mlko je vbornou ochranou proti zubnmu kazu u dt. Pokusy v tomto smru uskutenn se sedmi sty padesti chlapci v obdob t a ty let mly pekvapujc vsledky. U skupiny padesti osmi dt, kter od estho roku svho vku dostvaly prvotdn syrov mlko, nezjistil po uveden dob ani jeden ppad zubnho kazu.

Americk badatel Arnold de Vries pe v knize Elixr ivota o rznch pokusech v Anglii a Americe, na univerzitch i v nemocnicch. Dti, kter dostvaly vlun pasterizovan mlko, onemocnly v krtkm obdob skorbutem (nedostatkem vitaminu C), dle na rachitis (nedostatek vpnku), poruchami trven, prjmy a jinmi chorobami. Pasterizovan mlko nechrn ani ped tuberkulzou. V dtskm domov, kde vt skupina chlapc dostvala syrov mlko, onemocnl na TBC jenom jeden chlapec. Arnold de Vries uvd pesn daje. Z uvedench ppad je jasn, e vaen a pasterizovn mlka ns stoj ron miliardy.

Ped lty jsem bydlel na Florid v USA. Jednou jsem zkouel obstarat syrov mlko pro sousedovy nemocn dti, ale nepochodil jsem. Rolnci mi mlko nechtli prodat, protoe to tamn zkon zakazuje. Nevdomost oban umonila nkolika spekulantm takov nvrh uzkonit. Jedinou pednost pasterizace je, e takov mlko je mon dopravovat na del vzdlenosti, ani by zkyslo. Spotebiteli tm vak vznikne nenahraditeln koda. Nezapomnejme, e mlko obsahuje vce vpnku ne kterkoliv jin potravina. Vpnk je nejdleitj z minerlnch sol. Nejvce jej potebuj kosti a nervy. Devadest procent lidsk populace trp nedostatkem vpnku. Dsledkem toho jsou rzn choroby jako ischias, artrza, choroby ptee, kloub, srdce, nerv i zlomeniny kost. Abychom tmto chorobm pedeli, potebujeme denn syrov mlko nebo zeleninu.

Ve vtin oblast Nmecka u syrov mlko ke koupi nen. vcarsko je na tom o nco lpe, tebae i tady je monost koupit syrov mlko stle men. Kdy nedojde k nprav,

13

budeme i ve vcarsku brzy bez syrovho mlka. U nyn se pije mnohem vce pasterizovanho mlka, pestoe je dra. Veobecn nen znmo, e pasterizovan mlko je znehodnocen, a proto je astou pinou onemocnn. Naopak, mnoz nevd, e pitnou krou syrovho mlka je mon nejrznj tk choroby vylit. Jako npoj k uhaen zn je syrov mlko jedinen a podstatn lacinj ne rzn sladk limondy. V tomto ohledu je erstv mlko o mnoho lep ne pivo.

Jogurt je vaenm pi vrob sten znehodnocen (enzymy, vitaminy, blkovina, vpnk) a jeho siln kysel reakce zbavuje organismus dalho vpnku. Naproti tomu syrov mlko je nejlepm zdrojem vpnku, a navc m alkalickou reakci a neutralizuje kodliv kysel jedy v tle jako zelenina. Tm l choroby. Nikdo neme tuto skutenost vyvrtit. Plnotun mlko, pokud nen zkysl, je v malm mnostv nekodn. Revmatici by je mli pt. Mlko me vegetarinovi nahradit nevaen zelenina.

Nkte mohou namtnout, ve by bylo s nepasterizovanm mlkem v podku, kdyby zde nebylo riziko! Na pkladech jsem ukzal, e rizikem je pasterizovan a ne syrov mlko. V Bulharsku a jinch sttech Vchodu, je syrov a plnotun mlko hlavn potravinou. Tam nikdo nepeml o riziku. A pokud se tam hodn lid dov pes sto let vku, dkuje za to syrovmu mlku. Bangova nemoc je zde tak vzcn, e vzhledem na vechny pednosti syrovho mlka je zanedbateln. Kdy se dl propaganda proti syrovmu mlku a varuje ped jeho pitm, in tak jednotlivci a zjmov skupiny z bezohlednch sobeckch zjm. Dokonce daj, aby pit syrovho mlka bylo zakzno, Myslm, e v prvn ad by mla bt zakzna auta, kter maj na svdom velk poet zrannch a zmrzaench, ale i mnoho mrtvch.

Syrov mlko ist organismus, proto je hygienick. Ciz baktrie, kter by v nm mohly bt obsaeny, jsou nekodn. Mlko se nekaz, nehnije, ale zkysne vlivem kyseliny mln. Je zbyten se obvat, kdy syrov mlko nen pln erstv. I tak si zachov plnou vivnou hodnotu. Je schopn oistit steva od hnilobnch a choroboplodnch zrodk. Pasterizovan mlko podlh hnilob a nem liv vlastnosti.

Metody dojen krav jsou pr nehygienick. Je to pece znmo, e vc ne dv tetiny mlka jsou nadojeny strojov. Jsou to tedy jen nzory neptel syrovho mlka. Vepov mlko v mlkrnch se i filtruje. Pasterizovnm se ni enzymy a kyselina mln. Tm je mlko vystaveno napaden bakteriemi a je u zkaen. V na rodin pravideln pijeme po hlavnch jdlech jeden lek mlka. Je to nejlep, nejleheji straviteln, pomrn lacin a pitom plnohodnotn potravina. Moje estnctilet dcera dostvala v prvnch tdnech po narozen celkem obyejn, dk syrov kravsk mlko. Dodnes vbec neonemocnla a skvle se vyvj, pestoe nebyla nikdy okovna. Chtl bych energicky protestovat proti nzorm Waltera Sommerse, e by dti dostvaly ze syrovho mlka vyrky, osypky, splu, zardnky, atd. Na svm vlastnm dtti jsem dokzal prav opak takovho tvrzen. Syrov mlko chrn ped chorobami tm, e ve kyseliny vnitnho prosted organismu. Skutenost, e obyvatel vchodnho Balknu, jejich hlavn potravinou je syrov mlko, se dovaj vyho vku, dokonale vyvrac Sommersovu teorii. Odmtn pit mlka z etickch dvod je jin otzka. Proto jet nemus bt napadna jeho kvalita.

Chtli bychom vyzvat konzumenty do boje za zchranu syrovho mlka. Bez spoluprce tch, kte poznali pravdu, a bez irok protipropagandy proti nenpadn, ale systematick akci na vylouen syrovho mlka ze sortimentu potravin, nastane situace, kdy si u nepasterizovan mlko vbec nebudeme moci koupit. Vstran pklad Floridy bychom mli brt vn. Tam rolnci brzy pili o sv domy a dvory, kdy je zlomysln lkai obvinili, e prodejem syrovho mlka zapinili choroby u dt. Ped podobnou situaci budou za nkolik let postaveni i nai rolnci, kdy se u dnes neshne k inn protiakci. Kdy prodej tvarohu a mlka ze syrovho

14

mlka spolkov vlda zakzala, stalo se jednomu rolnkovi z kantonu Neuenburg to sam, co sedlkm na Florid. Kdy prodal soukromnkm tyto zakzan produkty, pila za nm policie a zabavila mu vechny zsoby. Pitom tento rolnk obdlval pdu bez umlch hnojiv a bez jinch chemickch jed a tm byla zaruena vysok kvalita jeho vrobk. Ml proto i mimodn dobr odbyt. To se stalo v krajin Wilhelma Tella v roce 1976.

Tedy s mlkem pmo od rolnka, nejspolehlivjho pramene dobr kvality, je u ns u konec. Zstvaj nm jen mlkrny, kde je mon zatm koupit syrov mlko. Ale jak dlouho jet? Proto podporujeme tyto mlkrny, jinak jedna po druh zaniknou. Jet poznamenvm, e uperizovan a homogenizovan mlko je jet kodlivj ne mlko pasterizovan, Ohtm na vysokou teplotu se v mlku pokod, a zni blkoviny a jin dleit komponenty.

IX. Pro dnes lid ij dle?

Nkte lid se domnvaj, e se nai pedkov ped sto lty stravovali mnohem zdravji.

Kdy se prmrn lidsk vk od toho asu prodlouil, povauj to za dkaz, e dnen zpsob vivy je dobr a e nem negativn vliv na zdrav lovka. Najdou se i takov, kte tvrd, e chemick a farmaceutick prmysl pispvaj k prodlouen lidskho vku. Prozkoumejme toto tvrzen ponkud ble. Vme, e nai pedkov ped padesti a sto lty svou potravu vaili. Vjimku tvoilo jen ovoce, kter se vak ani za potravu nepovaovalo. Vaen se tehdy pokldalo za pravu vhodnou k usnadnn trven. Tedy m dle se jdlo vailo, tm lpe. Kdy ped sto lty Louis Pasteur vynalezl pasterizaci proti choroboplodnm zrodkm, vznikla vlna strachu ped bacily, a ta trv do dnenho dne. V novinch, knihch, kursech vaen nejpednj lkai prohlaovali, e vechna potrava mus bt nemilosrdn pasterizovna anebo vaena. A velk lka Dr. Bircher ped nkolika desetiletmi zavedl povn kae z mench obilnch zrn (msli), salty a erstv ovoce. Tehdy zaalo dob zdravjho zpsobu ivota.

Za mho mld, ped padesti lty, se dostvalo na n stl jen vaen a praen jdlo, tedy potraviny z vt sti znehodnocen. Mn se zakazovalo pt erstv nadojen mlko, pestoe jsme mli ve vlastnm chlv zdrav krvy. Svaenm mlkem a chlebem se neetilo, stejn jako blm rafinovanm cukrem. Podle tehdejho nhledu byla moje strava velmi zdrav, a pece jsem astji trpl tkmi dtskmi nemocemi. U jako desetilet jsem musel k zubnmu lkai. Pozdji, pes ast kontroly, se m zuby stle kazily. V estncti letech jsem musel zat nosit brle. Ve kole jsem trpl trmou a byl jsem velmi zapomtliv. Byly to pznaky oslabench nerv. Potom jsem utrpl nervov ok a s nsledky na cel ivot. Pokozen meziobratlovch plotnek s nslednm ischiasem se po zmn ivotosprvy upravilo.

Mlko a obil obsahuje hodn fosforu a vpnku, kter jsou dleit pro vivu nerv. Po takovm mnostv mlka a chleba, kter jsem jedl jako dt, mly bt moje nervy, oi, zuby, atd., odolnj, ba pmo zdrav. Od prody jsem byl vysok a siln, avak m choroby svdily o chybn viv. Dnes, kdy se mi otevely oi, tvrdm, e pi sprvn viv bych byl od uvedench nemoc a neduh ueten. Mohl jsem v dtskm vku mnohem mn plakvat a zrove mt ve kole lep prospch tak jako moje dcera. Dostvala od tetho tdne svho ivota syrovou stravu, a tm nikdy neplakala.

Smutn kronika za as mho dtstv pokrauje dodnes. Nespoetn mnostv dt zemelo pli brzy v dsledku zloinn vivy. Pitom rodie za nic nemohli. Nebyli informovni. Ped sto lty pr kad tet dt zemelo, ani doshlo esti let vku. Jsem toho nzoru, e vtina pacient, kte pomalu umraj v blzincch, by nedospla tak daleko, kdyby dostvala syrovou, nevaenou stravu. Jist je, e i ddin vlohy hraj dleitou lohu. Ve vtin ppad jde vak o nsledky nesprvn vivy. Potom sta men duevn otes k nastartovn katastrofy. Bylo by

15

vhodn, kdyby v nemocnicch, lebnch, rovn i vznicch, byla znma prav pina vzniku chorob a mohlo bt zavedeno odpovdajc len. Obvykl masit potrava je pln nevhodn, nebo prv ona je pinou pevn vtiny onemocnn.

K prodlouen prmrnho lidskho vku pisply nejrznj okolnosti. Napklad zaveden svtov osvty o zdrav viv a ivotosprv ped padesti lety. Vychzely knihy o pirozen lb a zdrav viv, konaly se nejrznj pednky a kurzy. I nkte lkai zmnili svj nhled. Sport a lep hygiena t mly svj inek. Dky modern chirurgii a lepmu oeten se dailo prodlouit pacientovo utrpen o jeden a dva roky. Rozhodujc vliv ml rychl stup dtsk mrtnosti, protoe mme k dispozici dal lky. Ale zapsobila i okolnost, e dti dostvaj vce bann a vbec vce syrovho ovoce. Nezapomnejme, e je mnohem vhodnj chorobm pedchzet, ne je lit.

Farmaceutick prmysl pispl k prodlouen lidskho vku tak, e sice pomh prbh nemoci prodlouit a zpomalit, ale neum vtinou lit. Nemocn nemohli ani t, ani umt. Vtinou jsou leny jen pznaky onemocnn, a ne cel lovk. Chemick prostedky maj asto nejrznj vedlej inky. Nemoc se ztrat, ale pozdji se objev znovu. Nebo msto jedn nemoci vznikne nkolik dalch. Musme odstranit piny onemocnn, jinak lba postrd smyslu. A je pina psychickho nebo jinho pvodu, jist pispla k vzplanut onemocnn i nesprvn viva.

K vysvtlen dnenho zpsobu lby mohu uvst nsledujc pklad: lovk sed v loce nad hlubinou. Do loky vnik trhlinou voda. Ohroen lovk msto aby ucpal dru, lopatkou nabr vodu a vylv ji ven. morn prce, kter je nad jeho sly, lovka poznenhlu vysiluje, a se nakonec utop. Nekonen mnostv vody v naem pkladu odpovd zneitn nahromadnmu v organismu takovou mrou, e se lovk mus udusit. Lopatka je symbol modern lkask vdy a chirurgie. Ped sto lty lovk v potpjc se lodice neml tu lopatku, take umral pedasn.

Vtina lid nev, e syrov strava m tak zzran inek. Ale tento zzran prostedek opravdu existuje, je dostaten vyzkouen, ale jeho rychl rozen nar na dv pekky. Prvn je, e vtina lka pirozenou stravu ignoruje, a proto jsou pacienti neinformovni. Je ovem skutenost, e studenti lkask fakulty se na pednce nic nedozv o nevhodnosti masit a vaen potravy pro trvc stroj lovka. Pitom je zejm, e lovk je plodoravec frugivor. Jeho organismus je uzpsoben potrav rostlinnho pvodu (ovoce, obiln zrna, zelen listy, hlzy atd.). Vtina lka je tedy neinformovan o nejvhodnj strav pro lovka. Druhou pekkou je sm lovk, kter si v svho poitku vce ne vlastnho zdrav. Pitom ochotn zapomn na nastvajc dlouholet ivoen a na pedasnou smrt.

X. Bl cukr

V kad pirozen potravin jsou jej sloky ve vzjemn harmonickm pomru, dleitm

pro trven. Jednotliv sloky se vzjemn dopluj. Napklad ke strven peninho zrna jsou nepostradateln otruby, protoe vitamin B a vpnk, kter jsou jejich slokami, jsou potebn pi trven krobu a cukru nachzejcch se uvnit zrna. Kdy vitamin B a vpnk schz, mus je dodvat tlo, a tm se oslabuje. Tak nastv porucha rovnovhy. Zkon prody d, aby potrava zstala ve sv pirozen podob, nerafinovan, nekonzervovan, ueten ped vysokmi teplotami a neloupan. Tento zkon je vytrvale poruovn v cukrovarech, pi vrob cukru, v nm zstvaj u jen uhlohydrty. Dvacet a ticet prvk, kter jsou stmi cukrov epy, ppadn ttiny, jsou vaenm znehodnoceny a nadle pro organismus zcela ztraceny. Po jdle se cukr dostv velmi rychle ze stev i do krve a odstrauje navu. To je vborn, jen kdyby

16

uveden stav trval del dobu. Jene v krtkm ase dochz k vt nav a ochabnut. Pi nhlm zven hladiny krevnho cukru nastv i zven psun inzulnu do krve. To vyvol zven hladiny cukru pod norml a jeho dsledkem je zven nava. Co dlat proti takov opakovan nav? Troka okoldy anebo sladkho npoje rychle pome. A tak to jde stle dokola. Jednou cigaretou nebo lkem kvy doshneme obdobnho inku. Jtra rychle polou cukr do krve a tm zpsob pjemn osvujc pocit. Lidsk orgny takov znsilovn njak as vydr. Ale nakonec se vyerpaj a u nejsou stavu reagovat normln.

Po uit cukru m lovk pocit rychlho nasycen, protoe m vysokou kalorickou hodnotu. Jene nem vbec dn enzymy, vitaminy, ani minerln soli, a proto vce kod, ne pomh. kod organismu podobn jako omamn jedy. Nsledkem jsou civilizan choroby. Znm americk lka Dr. Quinley pe o nezbytnosti zkazu vroby a dovozu blho cukru, stejn jako heroinu. Dal lka Dr. Walker ve sv knize "Jak zstaneme mlad, potvrzuje obdobn nsledek stlho povn blho cukru jako u omamnch jed. Nkdo me namtat, e blho cukru konzumuje pouze mal mnostv. Zapomn vak, e bl cukr je obsaen tm v kad potravinov konzerv. Prmrn denn spoteba cukru je piblin tvrt kilogramu na osobu. Nen sprvn darovat, zvlt starm lidem, dort jako projev lsky a pozornosti. Tm jim toti jen pomeme dve do hrobu.

Cukr oebrauje organismus o vpnk. Zvlt citliv jsou dti, u nich se nedostatek vpnku projev zubnm kazem. Msto okoldy by dti mly dostvat hodn ovoce, pedevm jablka, oechy, oky, slunenicov a dov semnka, men obiln zrnka, ovocn vy, syrov mlko, mrkev, nepeen chlb.

Odhaduji, e asi devadest procent populace trp nedostatkem minerlnch sol, pedevm vpnku, v dsledku nadmrnho povn blho cukru. Nsleduj bolesti hlavy, nava, pecitlivlost, sklon k depresi, zapomntlivost, zcpa, ochabnut potence, zubn kaz, onemocnn kloub a ptee, neurzy, duevn choroby a z nich plynouc sebevrady. Zvyuje se pohotovost ke vem typm onemocnn. Domnvm se, e bl cukr kod lidstvu vce ne alkohol. Je pln nepochopiteln, e vrobu a konzum cukru vldy podporuj, msto aby je naopak vysoce zdanily. Pednm kolem je informovat obyvatele a pesvdit je o kodlivosti cukru. Pro lkai, i zubn lkai, vyvjej v tomto smru tak nepatrnou aktivitu na poli osvty? Jsou badatel, kte tvrd, e bl cukr pispv ke vzniku infarktu. Obdobn inek m bl chlb, tstoviny a pevaen ovoce, kter se v prbhu trvcho procesu pemn tak na cukr.

XI. Bl chlb a ern chlb

Proviant staromskch vojk tvoila pevn penin zrna. Kad vojk nosil v mon

stle u sebe penici, z n si denn oddlil svou dvku. Pi dlouhch pochodech zrnka pomalu a dokonale rozvkal. K penici dostval u jen pitnou vodu.

Z uveden zprvy mskch spisovatel vyplv i to, e penice je plnohodnotnou potravinou, a e po dlouh as posta penice k pln viv. Z thle zzran potraviny dnes meleme blou mouku a peeme bl chlb. Lid si snad usmysleli, e tak dokonal dar prody mohou jet vylepit. Podvejme se ble, co nm z nj zstalo. Otruby a klky obsahuj ve nejcennj z obilnho zrnka. Vnitn st zrnka, ze kter je bl mouka, tvo pevn krob, a ze krobu meme vyrobit jen kvalitn lepidlo. Jako potravina je nevhodn. Prv jm se krev pekysel a stv se pdou vhodnou pro vznik chorob. Bl mouka se asto dodaten bl a konzervuje. Pi peen se pid i kuchysk sl. Vysok teplota pak zni posledn zbytky hodnotnch sloek zrna. Hotov produkt nazvme bl chlb! Otruby, to nejcennj co zrno obsahuje, vyhodme do popelnice. Kdo pravideln konzumuje bl chlb a peivo, ml by

17

souasn myslet na to, co se nachod k lkai a zubai. Je to podvod. Otruby jsou rozemlet slupky obilnch zrn. V naich receptech pouvme rozemlet cel zrna. To je rot.

Bl chlb a suchary se dvaj nemocnm a starm lidem, protoe jsou dajn lehce straviteln. Rolnci nevd, e jed chlb u znehodnocen a to, co je v zrnech nejcennj, nechvaj vepm. Tak si pmo pstuj nemoci. Je to zpsobeno nedostatkem osvty a chamtivost jednotlivc. Souhlas s takovm stavem nae vlda? Ped nkolika roky vcarsk lid hlasoval, pi plebiscitu, za zlevnn blho a zdraen celozrnnho chleba. Kde zstala osvta z kompetentnch mst? Je veobecn znmo, e obil je velmi bohat na vitaminy, zvlt na vitamin B, kter je nepostradateln pro sprvnou funkci nerv. Aby mohli mlyni vyrobit blou mouku, mus ji zbavit otrub a klk, tedy nositel vech vitamin, minerlnch ltek a enzym. Nkte pekai pili na to, e se zpracovnm mouka znehodnocuje a dali popud mlynm, aby do mouky pidvali synteticky vyroben vitaminy. Tak piel na svt tzv. obohacen chlb. Nzev zn lkav, ve skutenosti jde o mystifikaci. Mouka je nejprve v mlnskch strojch znehodnocena a potom ji maj obohatit synteticky vyroben anorganick ltky, bez ivch enzym, kter se v naem tle nemohou vstebvat a jsou tedy kodliv. To potvrzuje i skutenost, e amerit nmonci, kte ochoeli na dlouhch ponorkovch plavbch skorbutem, se nemohli vylit podvnm syntetickch vitamn, ale jen erstvou syrovou stravou.

Celozrnn chlb je sice zdravj ne bl, ale nememe jej povaovat za hodnotn pokrm. Kdy peenm znehodnotme vechny enzymy, pat takov chlb dle u do kategorie vaench jdel. Pacienti trpc revmatickmi chorobami by takov chlb vbec nemli jst. Ve starovku si zdrav celozrnn chlb pipravovali jedin id. Vyvleli tsto na tenk placky, kter potom suili na slunci. Nai pekai by to jist dokzali tak, a budou to i dlat, pokud zkaznci budou takov chlb dat. Kdy uvme, e asi osmdest procent obyvatel nakupuje bl chlb, uvdomme si, jak nron je pro zdravotnick orgny loha informovat podveden lid o pravm stavu vc. Jeden odbornk se vyjdil, e prv lkai a lpe situovan lid konzumuj vce ernho chleba, ne neznal masy chudobnho lidu. Jak jsme se u zmnili, bl chlb podporuje vznik infarktu tm, e nadbyten uhlohydrty se v organismu promuj na tuky, tm se zvyuje hladina cholesterolu v krvi, v dsledku toho dochz ke zvpenatn srdench vlsenic. I luov kamnky pozstvaj vt st z cholesterinu.

XII. Kuchysk sl

Vy jste sol zem. Jako je sl koenm pro jdlo, stejn maj bt kesan koenm pro

lidstvo. Uvd-li se v Bibli msty sl v podobenstv, jet to neznamen, e se e otzka, je-li sl zdrav nebo ne. Z biblickho cittu meme poznat jen tolik, e chuov fdn pokrm meme sol okoenit. V dob, kdy Bible vznikla, byla znma pravdpodobn jenom sl mosk. A mezi souasnou kuchyskou sol a moskou sol je podstatn rozdl. Mosk sl obsahuje asi sto prvk, kuchysk jen prvky dva. Jednm z nich je chlr v takov koncentraci, e me vst a k usmrcen lovka, kdyby vypil sklenici koncentrovanho roztoku. Vichni vme, e se nemocnm pedepisuje neslan dieta. A kdy sl kod nemocnm, jist kod i zdravm.

Kuchysk sl je anorganick. To znamen, e nen ivoinho pvodu. Neobsahuje tedy dn enzymy. Rostliny maj za kol pemovat anorganick ltky na organick, kter potom slou k viv ivoinch organism. lovk ani zvata nejsou schopni se ivit rozemletmi skalami nebo eleznm prachem. Podobn nejsme vybaveni ani ke strven kuchysk soli. To dokazuje skutenost, e sl se nezmnn z tla vyluuje. Pokud se v organismu neusad jako cizorod tleso, aby pozdji pivodila vznik chorob. Jako jsou pro ns jedy dusinan vpenat a superfosft, stejn je jedem i kuchysk sl. Bylo prokzno, e lovk je schopen vstebat

18

nepatrn stopy anorganickch ltek. Z jedn polvkov lce kuchysk soli asi jednu miliontinu gramu. Zbytek zneiuje krev a vnitn orgny. Tm vyvolv onemocnn. Nepatrn asimilan schopnost lidskho tla je vyuvna chemi, kter minerln soli milionkrt ed a nabz jako lky. K emu je dobr takov oklika, kdy v syrov strav mme k dispozici vechny minerln ltky v dostatenm mnostv, a to v organick podob.

Mal mnostv sol, kter je lovku k ivotu nezbytn teba, se nachz v syrov strav. Kuchyskou sl lovk nepotebuje vbec. Dkazem tto pravdy jsou opice, ijc bez kuchysk soli zdravji ne lovk. Kdyby proda urila, e potebujeme sl, jist by nm rostl v zahrad strom s plody z kuchysk soli. Jist bychom sl nemuseli dolovat z dvousetmetrov hloubky, nebo destilovat ve vzdlenosti mnoha set kilometr z mosk vody. To by mlo stait jako dkaz. Indini a jin prodn nrody nevdli nic o kuchysk soli, dokud se k nim nedostala nae civilizace.

Vme, e kuchysk sl vyvolv ze. Tlo potebuje vodu ke snen koncentrace jedovatch sol, jimi jsou prosknut tkn a stny tepen. Zven obsahu soli zvyuje i krevn tlak. Zv se tlesn hmotnost a ke dostane chorobn vzhled. lovka zane trpit hlad a ze. Z patncti a dvaceti gram soli, kter denn pijmme ve strav, mohou zdrav ledviny vylouit jen asi pt a sedm gram. Proto se lovk abnormln pot a patn sn vysok teploty prosted. Zbytek soli se usazuje v tle a zpsobuje nejrznj nemoci, pedevm sklerzu. Kuchysk sl rovn ni vitaminy a enzymy, a tm podporuje vznik rakoviny.

Doktor Dahl z Brookhavenu v USA konal pokusy s krlky. Ticet pt samiek bylo po dobu jednoho roku krmeno solenou stravou a u vech se zvil krevn tlak. Po ukonen pokusu se vak krevn tlak nesnil. K vylen vysokho tlaku u nestaila neslan dieta. Zde pome jen syrov strava bohat na enzymy, nebo hladovka.

V Americe a pravdpodobn i jinde, dvaj vojkm ped namhavm cvienm uvat tablety kuchysk soli. Tak chtj nahradit pi nmaze rychle vyluovn mnostv soli. Takov nesmysl je v pmm rozporu s prodnmi zkony. Zapomn se, e tlo nikdy nevypot sl, na kterou je organismus odkzan, ale zbav se jen kodlivho balastu. Skutenost, e se kuchysk sl mus vypotit, je dkazem o jej jedovatosti pro n organismus. Nememe se divit, kdy takov masem a blm chlebem se sol pesycen vojk pi vcviku obas odpadne. Porovnejme jeho stravu s vivou vojk msk e.

Waerland v knize Kuchysk sl kod zdrav pe: Po vlce piel pesolen na smrt nemocn vojk k lkai lcmu pirozenou metodou. Lka pedepsal pst a prvn tden dostval vojk jenom istou vodu. Jet ve druhm tdnu vyluoval vojk denn pt gram kuchysk soli. Odkud se v tle vzalo tolik soli, po tdenn absenci. Vidme, jak se jed v tle shromauje a zpsobuje choroby. Nkter rozputn soli pod vlivem chladu krystalizuj, usazuj se v kloubech a zpsobuj revma.

Uvn soli pi viv lovka m svou paralelu v modernm vkrmu zvat. Krmivov smsi obsahuj rzn anorganick, nevstebateln soli, pedevm sl kuchyskou. Postup je podobn jako pi umlm hnojen. Vlivem vody shromaujc se v tknch, i koncentrovanou krobovou vivou, zvata rychle nabraj tuky. D se ci, e jedy se vodou nafouknou jako baln. Co normln trv rok, doshne se tak za ti msce. Jde samozejm jen o falenou vhu. Pi peen se takov rychlen maso stejn rychle scvrkne. Bez kuchysk soli, kter vyvolv ze a hlad, takov rychlovkrm nen mon. I velk st lidstva se vykrmuje obdobn, psobenm kuchysk soli. Neschz pitom ani koncentrovan krobov krmivo, dodvan formou chleba a tstovin. Takovou vivu nevydr ani dobytek. Musel by onemocnt a zahynout, kdyby se nedostal vas na jatky.

U lovka to m jin nsledky. Mnoz lid redukuj svou nadvhu masitou dietou. Nevd

19

vak, e tak svmu organismu jet vce kod. Dochz u nich ke zvenmu pekyselen a tm ke vzniku nejrznjch onemocnn. Lze ci, e kuchyskou sol, pokud se pouv mrou, jak je dnes zvykem, se lovk vystavuje nebezpe vzplanut kad choroby. Rovn hojen ran je hor. Otzku solen lze vyeit jen plnm pechodem na syrovou stravu.

Kuchysk sl je naemu organismu ciz, stejn jako synteticky (chemicky) vyroben lky. N organismus je st prody. Stejn jako pravda se l, tak se ani n organismus neme jednotit s jedovatmi, cizmi ltkami. Nae tlo nepochz ani z chemick tovrny, ani ze solnho dolu, ani z hrnce na vaen. Opravdu ivit a lit je me jenom proda. Tko existuje chemicky vyroben lk, kter by neml kodliv vedlej inky, daleko pevyujc jeho zdnliv pednosti. Stejn to plat o kuchysk soli.

XIII. Pro nemme pt hork npoje

Star zvyk nm prav, e jdla a npoje mme povat co nejvce hork. Tm si lid zvykli

abnormln povaovat za normln a uiten. Jdlo jme hork nebo ledov, jenom ne takov, jak nm proda nabz!

Hork jdla, pedevm npoje, pokozuj a ni sliznice. Navc oslabuj, podobn jako ostr lihoviny, pirozen chuov pocit. Take jdla, kter nejsou siln koenn a solen, vzbuzuj dojem fdnosti. U nevnmme pjemnou chu ovoce a syrov stravy, protoe neposkytuj dostaten zitek naim chuovm bukm. Tak jedna abnormalita vyvolv dal, k velk kod naeho zdrav.

Horkmi npoji jsou okovny nervy a vybiovno srdce, to zpsobuje falen pocit tepla a energie. Skuten pvod tepla je pitom zanedbateln. Avak syrov strava dodv naemu tlu energii, ani kod zdrav. Jednou jsem byl pozvn na aj. Byl podvn tak hork, e jsem se jej bl dotknout. Mj soused vak lek horkho aje vypil jako studenou vodu. Ml jsem pocit, e jeho sta, jcen i aludek jsou vystlny tvrdou k. Za podobn znsilovn se proda kadmu dve i pozdji pomst.

I kdy proti chladnjmu npoji v lt nebo teplejmu v zim se jist ned nic namtat.

XIV. Hospodaen s kyselinami Revma je dnes velmi bn onemocnn. Syntetick lky zde pomohou pramlo, asto

vyvolaj jet jin vn onemocnn. Opravdovm lenm i tady odstraujeme piny choroby. Potom si proda pome i sama.

Pinou vzniku revmatismu, stejn jako vtiny ostatnch chorob, je acidza (pekyselen). Nae krev a cel vnitn prosted je v podstat zsadit povahy. Kdy ve strav pevauj kyselinotvorn potraviny, nastv peten vnitnch orgn vyluujcch kodliviny. Jde pedevm o ledviny. Pi dlouhodobm pekyselen se v tle ukld kyselina moov a jin cizorod ltky. Pi peten vnitnch orgn se z nkterch kyselin tvo ve svalech a kloubech drobn krystalky zpsobujc pi pohybu bolesti. Uveden jev jde pirovnat k psoben psku nasypanho do loiska lokomotivy.

Nejvnjm nsledkem pekyselen je vznik nedostatku vpnku. Ten je stle spotebovvn na neutralizaci pebytench kyselin. Vpnk tm chyb v kostech a kloubech, v zubech a jinch stech tla. Pi nedostatku vpnku dochz asto ke zlomeninm kost nebo pokozen ptee. Vpnk je nezbytn i ke sprvn innosti srdce a nerv.

Hladina alkality krve a vnitnho prosted je stanovena vzjemnm pomrem zsadotvornch a kyselinotvornch potravin, asi osmdest ke dvaceti procentm. Strava

20

civilizovanho lovka je natolik zvrcen, e se skld z devadesti osmi procent kyselinotvornch a jen dvou procent zsadotvornch. Dsledkem je pekyselen organismu a vznik pevn vtiny civilizanch chorob.

Proto je vhodn znt povahu jednotlivch potravin, abychom se aspo v zkladech orientovali. Nkte badatel sestavili tabulky hodnoty potravin podle chemick povahy.

Kyselinotvorn: maso, ivoin tuky, ztuen rostlinn tuky, za tepla vyroben oleje, bl

chlb a peivo, limondy, bl cukr, kuchysk sl, kysel ovoce, rebarbora, vechny tstoviny z bl mouky, okolda. O povaze ovoce nejsou badatel jednotnho nzoru.

Zsadotvorn (alkalick): vechny druhy zeleniny, cibule, esnek, brambory, zeleninov

vy, jedl katany, penin otruby, klky, naklen semena. Vechny ostatn potraviny maj hodnoty na rznm stupni mezi obma extrmy. Pitom

mlko je pevn zsadit, stejn jako krev. Neutrln jsou zral banny, melouny, rajata, sladk jablka. Vaenm se alkalick hodnota potravin sniuje.

Nesmme se vak stt otroky tabulek. Kdy snme nco kyselinotvornho, nic se nestalo, protoe reakce se rychle vyrovnv alkalicky psobcm pokrmem. Nemocn vak mus bt opatrnj.

Kdy jsem il del dobu na Florid, ml jsem tam krsnou zahradu s tropickm ovocem. Spolhal jsem se na tabulky, podle nich je ovoce veobecn alkalick. Jedl jsem hodn grapefruit. K mmu pekvapen se mn asem zaaly kazit zuby a objevilo se revma. Pes pln syrovou stravu. Teprve a jsem se vrtil do vcarska a pestal jsem grapefruity jst, revmatick bolesti rychle vymizely. Ale zuby se u nedaly zachrnit. To vak neznamen, e bychom se mli zci ovoce, kter reaguje kysele. Jen je budeme uvat stdm a nebudeme pouvat k len.

Nemocnm s revmatismem, ischiasem, zubnm kazem a kostnmi onemocnnmi doporuuji, aby se pidrovali potravin uvedench v tabulce alkalicky reagujc, kterou mohou doplnit syrovm mlkem bohatm na vpnk. Velmi doporuuji zeleninovou a rotovou vodu. Komu jde opravdu o zdrav, vyvaruje se veho vaenho.

Pevn vtina lid pekyselenm trp. Lze je lehce prokzat lakmusovm paprkem namoenm v moi. Nadbyten kyselina, kterou musme vylouit, se nm usazuje v tle. To je zkladn pinou devadesti pti procent chorob vekerho obyvatelstva. Nejspolehlivjm ukazovatelem je skutenost, e devadest osm procent oban m zubn kaz. Pekyselen znamen nedostatek alkli, pedevm nedostatek vpnku. Jedinou monost, jak se chrnit ped zubnm kazem je alkalick strava (osmdest procent). To plat stejn i pro ostatn choroby.

Vtina lid pokld pechod na syrovou stravu za nemon. Radji sn bolesti zub, nepirozen a kodliv okovn i nejrznj choroby. Teprve, a je onemocnn smrteln, bolesti jsou nesnesiteln, kdy ani lkai a lky nepomhaj, je nemocn ochoten zmnit svj nzor a postoj. Mnohm je mon jet i tehdy pomoci. Sm vak takov postup povauji za pli riskantn.

Kdyby mn syrovou stravu nadil lka, to by bylo jin, ale to co nape njak fanatik, to pece pro m nen smrodatn. Ostatn ani mj lka se nestravuje jinak ne j. I on obas onemocn, a nakonec zeme na infarkt, nebo jinou chorobu, stejn jako ostatn. Tedy, bt nemocn je normln. A njak literatura o pirozen viv m nezajm. Asi tak hovoil i mj vlastn otec, kdy onemocnl. Teprve a hledl smrti do o, zaal pemlet jinak. Jene v

21

takovm ppad u me bt pozd. Natst existuj i dnes hippokratovt lkai, kte hledaj prapvod nemoci.

Vrame se jet k problmu pekyselen. Kyselina okrd tlo o vpnk a jin minerln ltky. Tady pome syrov zelenina, obilniny, zral jablka a banny.

XV. Zsobovn surovinami

Mnoz se domnvaj, e syrov strava je sloena vhradn z ovoce a salt, dnes hnojench

jedy a tedy ke konzumaci nevhodnch. Syrov strava je ale tak pestr, e se j mohou zsobit i obyvatel mst. Mimo ovoce a zeleniny pichzej v vahu jako hlavn potraviny mnoh druhy obilnch zrn, dle olejnat semena, oechy, oky, mlko, tvaroh, rzn druhy rotu a klk.

Kdo nem zahradu a chce mt i v zim erstv salt, nech nkolik hodin a nkolik dn vyklit semena, na paprov vat polit vodou. Zalvat je teba jednou i dvakrt denn. Za nkolik dn vyrostou rostlinky do vky nkolik centimetr a mohou se pouvat.

V n a Japonsku je tato metoda u dvno znm. Na vyklen se nejlpe hod semena eichy, vojtky, hoice, oky, obiln zrnka a sja.

Salty a koeninov rostliny se daj vypstovat i v byt, v truhlcch naplnnch prst. Ulome je v teplch mstnostech, blzko oken.

K zsobm syrov stravy pat i kukuice, neloupan re, ito, jemen a proso.

XVI. Poteby k pirozenmu stravovn Blkovinn strava: Bylo zjitno, e pi uvn syrov stravy vysta tlo s mnohem men dvkou blkovin,

ne pi smen strav, protoe vaenm jsou dv tetiny blkovin znieny nebo se sraz a stanou se nestravitelnmi. Maso obsahuje dvacet pt procent blkovin, ale vaen maso u jen devt procent. Syrov oves je svmi patncti procenty tedy hodnotnjm zdrojem blkovin ne vaen maso. Mimo blkovin je v mase u jen mlo vivn hodnoty. Oves a olejnat jdra (dvacet pt procent blkovin), pokud se jed syrov, jsou plnohodnotnou potravinou, kterou je mon se ivit i trvale, jsou-li doplnny erstvm ovocem a salty.

Mezi obilninami je oves nejbohat na blkoviny (patnct procent). Vce blkovin ne syrov maso obsahuje sja, syrov oky, olejnat jdra, oechy, klky, syrov mlko, kysel mlko a syrov tvaroh. Sry se zpracovvaj zahnm na vysokou teplotu. Syrov sja nem pjemnou chu. Naklenm se stane vhodnou k pprav salt. Syrov hrch sice nem zvl pjemnou chu, ale nen jedovat, jak se mnoz domnvaj.

Obiln zrnka maj bt syrov: Zrno a semena je mon testovat klenm, zda jsou syrov. Kdy jsou sklzeny kombajnem,

mohou bt suena horkm vzduchem, a to me zpsobit jejich znehodnocen. Ped ovesnmi vlokami dme pednost syrovmu ovsu, protoe ovesn vloky jsou konzervovny horkou prou. Proso obsahuje mimo kemku hodn hoku (magnzium), draslku a fluru. Jsou to dleit zsadit prvky. Denn bychom jich mli uvat dv a ti lce.

Pokud jde o ri, kupujeme ji prodn neloupanou (natural), kter nen znehodnocen.

22

Loupan re je v Orientu dvodem nemoci beri-beri. Dvme pednost prodnmu jemeni ped loupanm. Slunenicov, sezamov, tykvov jdra a oechy jsou vbornou nhradou masa a jsou velmi zdrav.

Vloky a klky: Syrov vloky obiln se nedaj vyrobit. Ovesn a prosn vloky jsou pi vrob

konzervovny parou. Sprvnou nhradou za n je men penin rot. erstv umlet vloky maj i lep chu. Syrov, erstv penin klky jsou bohat na enzymy. Pedstavuj plnohodnotnou a velmi levnou potravu. Jsou hodnotnj ne oechy nebo olejnat semena. V konzervovanch peninch a rovch klkch jsou enzymy znien. erstv semlet penin klky je mon pidvat do kadho jdla.

Syrov hrubozrnn mouka, Grahamova mouka, pokud jsou erstv, jsou plnohodnotn. Plnohodnotn olej: Mus bt lisovan za studena a nesm obsahovat konzervan psady. V vahu prakticky

pichz olej slunenicov, olivov a lnn. Rostlinn tuky a margarny se vyrb za tepla, a tm ztrcej st sv hodnoty.

Citrny, ocet a med jsou ppustn. Pi soustavnm uvn vak vedou k pekyselen. Suen petrelov, kopivov a eichov prek se mohou v zimnm obdob pouvat jako

nhrada za salty a koen. Koen a liv rostliny rozeznvme erstv a suen. Pokud je to jen troku mon,

pouvme vhradn erstv. Znal jsem v Americe enu, kter mla v koutku zahrady vyhrazen zhon pro erstv koen. Nzvy vech rostlin, svch milk velmi dobe znala. Kad, kdo se seznm se zdravou hodnotou tchto rostlin, bude se jim rd vnovat. Vtinou jde o trvalky, kter vyaduj mn prce. Tyto rostliny je mon pstovat t v truhlcch.

Nejastji pouvan koenov zeleniny: Celer m pjemnou chu a je velmi zdrav. Petrel je nejznmj a nejzdravj koen. Paitka je dobr na ledviny a lzy. Fenykl je vhodn do salt. aj je dobr proti vtrm a kali. eicha me se pouvat jako salt. ist krev. Majornka a tymin hod se do kadho saltu. ist krev a povzbuzuj innost lz. Kmn m podobn vlastnosti jako fenykl. Bazalka povzbuzuje nervy. Rozmarn m podobn vlastnosti jako esnek, je velmi zdrav. alvj je mnohoelov liv prostedek. Nejvce se pouv jako aj. Mta peprn pije se jako aj. Hoice listy i semena jsou velmi zdrav. Vborn jako koen. Denn uvn ajov

liky semen s trochou vody psob dobe na aludek i steva. Pelynk se pije jako hok aj na aludek i steva. Meduka psob na nervy, ledviny, lzy. Hod se i jako koen do salt. edkev je dobr do salt. M velmi dobr liv inek proti zahlenn prduek, proti

luovm kamenm, revmatismu a nemocm jater.

23

Vtinu uvedench koenovch zelenin jde v usuenm stavu skladovat pes zimu. Ciz koen: curry, paprika, koriandr, vanilka a muktov oech. Mimo uveden koen existuje jet mnoho livch rostlin. Hippokrates ekl, e naimi lky

by mly bt nae potraviny. To znamen, e pi sprvn pirozen rostlinn viv si lovk uchov zdrav do vysokho vku.

Sl jako koen: Pi syrov strav lovk potebuje jen nepatrn mnostv soli. Kdy je vak

nkdo nemocen, m revma, vysok krevn tlak, nemocn ledviny, atd., nesm solit vbec. Drod jako koen: Protoe drod nen syrov, pouvme je jen jako koen. Je bohatm

pramenem vitaminu B, a proto je nepostradateln. Nejme vak denn vce ne jednu polvkovou lci. Jedn se o pivn, anebo torulov drod zbaven hokosti.

Cukr, med a fky: Bl rafinovan cukr se nem pouvat v dn domcnosti. Surov

hnd ttinov cukr, med, zahutn jablen nebo hrukov cukr, nebo Agar-agar meme pouvat v malch mnostvch. Ovocn a mln cukr jsou zdrav. Cukry ve vech formch, i med, obsahuj kyseliny. Proto i med meme pouvat v omezenm mnostv. edn med mn kod zubm. Fky a datle obsahuj hodn minerlnch sol, proto je doporuujeme. Hned po mlku obsahuj nejvce vpnku datle.

Mlko a tvaroh: erstv syrov mlko je lahdka. Vyrb se z nj i tvaroh. V mlku je

nejdokonalej blkovina, ale jen kdy mlko nebylo pevaen nebo pasterizovan. Mlko je slab alkalick, proto neutralizuje kyseliny kodc organismu. V naich zejmna mstskch pomrech, pijeme mlko pasterizovan. I kdy je znehodnocen, je stle bohatm zdrojem vpnku a svou alkalickou reakc neutralizuje kodliv kysel prosted.

Such a men rot: Ze rotu pipravujeme nejrznj kaiky. Msto drahch specilnch

mlnk meme pouvat obyejn mlnky na mk, kvu apod. Mimo bn obiln zrna meme mlt i lnn semena, proso, oves, sezam. Ochutme pidnm oleje, drod, koen a cibule. Sladme likou medu, hrozinkami, nakrjenmi jablky, banny.

Men kae se skld z hrub mletch zrn. Pidme oechy, slunenicov semena. Vodu pidme jen, aby kae nebyla pli dk.

Chlb: Pi surov strav jme obil v podob rotu. Proto chlb u nehraje tak dleitou

lohu. Penin chlb je kyselinotvorn. Jsou v nm znehodnocen enzymy i blkoviny. Meme jej nahradit chlebem suenm na slunci, nebo suenm pi nich teplotch, napklad na raditoru.

Cibule a esnek: Je velmi dleit, aby pvrenci syrov stravy denn sndli asi pl cibule a

dva a ti strouky esneku. Pokud zpotku dojde k plynatosti, omezme pjem blkovin a msto potravy vypijeme pohr vody. Plynatost, vtry a zcpa jsou pznaky pejdn. Pi potch s trvenm je elnj jst men mnostv a astji. Nezapomeme, e syrov cibule rychleji syt. To sam plat i o esneku. esnekovmu zpachu z st pedejdeme tak, e esnek ped jdlem rozeteme noem a bez vkn splchneme vodou z jazyka rovnou do aludku. Zpach esneku

24

nejlpe odstrauje hlvkov salt, kmn a syrov mlko. esnek dobe psob i proti nespavosti. Stolet starci tvrd, e za svj vysok vk vd esneku.

Syrov potraviny he snenliv: Je pochopiteln, e nkter aludek po lta pivykl k

nesprvn viv, na syrovou stravu reaguje citliv. Protoe jsou jtra a zavac lzy oslabeny, mohou nkter druhy ovoce vyvolat zven kvaen. To pichz v vahu nejastji pi poit sladkho ovoce jako je hroznov vno, ten, hruky, broskve, vestky, fky, datle a pomerane. Dobe se snej se zeleninou jablka, banny, citrny, melouny, ananas a vechny bobuloviny. Salty jme dobe povkan, hlavn jako pedkrm. Dkladnm vknm a snenm mnostv potravin lze kvaen docela dobe pedejt. Je a npadn, jak rychle pi pirozen viv regeneruje innost zavacho traktu.

XVII. Recept Pi pprav syrov stravy meme jednotliv recepty mnit a zlepovat podle vlastn chuti.

Jedna tenka mi napsala: Na syrov strav se mi lb, e ponechv voln irok pole fantazie. Umouje takovou rozmanitost a pestrost, o jak se mi ani nesnilo.

Ovesn kae 4 lce ovesnho rotu, 1 lce sezamovho nebo mandlovho rotu, 2 lce oleje, 1 lce

medu nebo ttinovho cukru, 1 lika anzu nebo kmnu, 1 ks bannu, posypat slunenicovm semenem.

Sladk rot men 4 lce rotu, 2 lce oleje nebo tvarohu, 2 lce hrozinek, 1 rozmakan bann nebo 1

postrouhan jablko, 1 lika medu, troka cibule, 1 lika citrnov vy, posypat mletmi oechy nebo mandlemi. Kukuin rot je lpe straviteln ne rot penin.

Pikantn rot 6 lic menho rotu, 1 lce drod, 1 lce koen, 2 lce krjen cibule, esnek, hoice,

edkev nebo feferonky. rot s tvarohem 3 lce menho rotu, 3 lce tvarohu, 2 lce peninch klk, 1 lce oleje, 1 lce

drod, cibule, koen. rot s tvarohem a vejcem 2 lce rotu, 1 ks syrovho vejce, 2 lce peninch klk, 1 lce rotu ze lnnho semene,

1 lce pohanky, 1 lce vdsk koeninov smsi v prku, 1 lce drod, 2 lce oleje, cibule, hoice.

Obdobn je mon kombinovat klky rznch druh obil napklad s banny, jablky,

hrozinkami, mlkem, kyselm mlkem, jogurtem, tvarohem, pomerani apod. ampiny 10 dkg ampin pokrjet na mal kousky, pidat olej a obalit okoennm drodm. Houby se zeleninou 5 dkg hbk nakrjet, jemn nastrouhat 10 dkg celeru, posekat tvrt feferonky, pidat troku

slunenicovch semen, cibule, oleje a drod. Ozdobit klobouky hib. Tvaroh -meme kombinovat s rajaty, mrkv, banny, cibul, sjou, neloupanou r,

prosem, drodm atd. Tvaroh s drodm (chutn jako vaen mozeek), 4 lce tvarohu, 2 lce oleje, 2 lce drod, petka soli.

25

Dobe promchat. Proso nebo re na sladko jemn serotovat 2 lce prosa nebo re, 1 lce ovsa, 1 lce sezamu, pidat 1-2 lce klk,

1 bann, med, drobn nakrjet jablko, 2 lce smetany. Obloit pokrjenm bannem. Mixovan jdla Rzn byliny a saltov listy, kter nejsou dost jemn pro normln salty, meme

umixovat. Potom pidme cibuli, esnek, slunenicov semena, umlet lnn semnko, banny, prkov koen, ken, drod, oky, mlet sezam a olej.

Pklad 23 jablka umixujeme s trokou mlka, 1 lce hrozinek, 1 lce sezamu, pidme 4-5 lic

drod, 1 a 2 lce peninch klk, 1 lce nemench slunenicovch semen, 1 lce suench bann a znovu promchme.

Msli s prosem (vcarsk kae) 2 lce prosnho rotu, 1 lce slunenicovho semene, 1 lce rotu ze lnnho semnka, 1

strouhan jablko, 1 lce hrozinek, 1 lika citrnov vy, 2 lce smetany nebo olivovho oleje, mkk bann. Hotovou msli posypeme strouhanmi oky.

Obdobn kombinujeme cibuli, esnek, mlko, piniov jdra, fky, datle, oechy, sezam, nejrznj ovoce, tvaroh,

mln cukr, okurky, mrkev, pomerane, obiln zrna men dvanct hodin. Polvky Rajsk pl litru vy z rajat, 3 lce posekan cibule, 3 lce hrub semletch oech, 2

lce smetany, paitka. Ve ve vodn lzni oht asi na 40 oCelsia (teplota tla).

Zeleninov lek zeleninov vy nebo mrkvov kae, 2 strouky esneku rozeteme v troce mlka, pl lku mlka, 1 lce slunenicovch semen nebo oech, drod, olej, koen.

okov 3 lce men oky, 3 lce klk, 2 lce lnnho rotu, 1 raje, troka papriky, 1 bann, 1 lce oleje, 1 lce drod, 1 lika kmnu.

Nepeen chlb 1 kg itnho rotu, 20 dkg hrozinek, 1 dcl oleje, 2 liky soli, troku kmnu namme ve

vod. Dme si stranou troku rotu pro ppad, e tsto bude pli mkk. Vechno promeleme v mlnku na maso nebo dobe promsme. Protoe chlb nepeeme, ale jen sume, vyvlme 45 milimetr siln placky, kter polome na sto. V lt chlb sume 45 hodin na slunci. V zim sume na raditoru. Usuen chlb meme uskladnit v lednice. Msto ist itnho rotu meme libovoln mchat rot penin, rov, jemenn a mal mnostv lnnho rotu. Msto hrozinek a vody pidme rajsk jablka, mrkev atd. Proso se na ppravu chleba nehod, protoe rychle hokne.

Vnon peivo 20 dkg datl, 20 dkg fk, 20 dkg vestek, 20 dkg hrozinek, ve dkladn umeleme ve mlnku

a promchme s 20 dkg oech, 20 dkg celch hrozinek, troku citrnov kry a s koenm. Podle poteby pidme olej a mouku. Vtlame do olejem poten formy a nechme asi hodinu stt v chladu.

Mandlov zkusky 15 dkg mouky, 15 dkg mletch mandl, 15 dkg datl, 15 dkg krjench fk, kter jsme

pedtm namoili. Datle a fky umlt, vechno promchat, vyvlet na placku a zkusky vykrajovat

26

formikou. Kol (na plech 30 cm) 30 dkg hrozinek, 20 dkg mouky. Hrozinky umeleme a smchme s moukou. Tsto vyvlme

a polome na pomouen plech. Sume na sce. Potom plnme: tence pokrjenmi pltky bannu, posekanmi mandlemi, vrstvou rozmakanho nebo celho ovoce. Sladme medem a povrch zalijeme smetanou.

Podobn meme pipravit rzn varianty pochoutek z jablek, hrozinek, kokosov mouky,

datl, oech, atd.

* * * Krmy a pomaznky Medov krm 1 lce medu, 4 lce tvarohu, 1 lce mlka, 1 lce mletch oech, ve dobe promchat a

obloit celmi oechy nebo brusinkami. Jablen krm 2 jablka, 1 bann, 1 lce hrozinek, 12 lce oech, troka medu, 1 lek mlka.

Rozmixovat, obloit bannovmi pltky. Jahodov krm 1 lek tvarohu, 1 lek rozmakanch jahod, troka medu, ve dobe promchat, posypat

mletmi oechy a obloit jahodami. Pomaznka z edkviek 1 lek tvarohu, 1 lce posekan cibule, 3 lce strouhan edkviky, 1 lce drod, sl,

rzn koen, napklad kmn, posypat strouhanou mrkv. Salty a majonzy Majonza z drod 1 lce drod, 2 lce oleje, tvrt strouhan cibule, rozeten esnek, 12 lce strouhanho

kenu, sl, koen, troka mlka. Majonza z tvarohu 2 lce tvarohu rozmchat v mlce, dle 1 lce oleje, cibule, paitka, petrel a troka medu.

Msto tvarohu a mlka meme pouvat podmsl nebo kysel mlko se smetanou. Salt 2 lky nakrjen kapusty nebo zel, polovina lku edkve, paprika, raje, cibule a ti lce

nakrjen petrele. Pidat majonzu. Mchan salt 2 lky na drobn kostky nakrjench jablek, 1 lek nasekanho celeru, pl lku mletch

oech, pl lku hroznovho vna zbavenho jadrek. Promchme s majonzou a podvme na saltovch listech zdoben celmi oechy.

K pprav salt meme pout kapustu, zel, edkviky, papriku, rajata, prek, petrel,

jablka, celer, hlvkov salt, mrkev, cibuli, esnek, kvtk, kopivu, pampelikov listy, ovk, chest atd.

Npoje Zeleninov npoj dobe omyt zbytky zeleniny, kter jsme nepouili do polvek a salt,

27

listy zel, kapusty, saltu, kopivy, jetele, pampeliky, rzn liv rostliny, brambory, erven epa. Skopky vajec nasekat, roztlouci a spolen se zeleninou vloit do hrnce naplnnho vodou. Uloit na chladn msto, nejlpe ve sklep. Z vody meme denn erpat a oderpan znovu doplovat, dokud zeleninu pln nevyluhujeme. Vechny liv soli a vitamny ze zeleniny a skopek se transformuj do vody. Zeleninov npoj pijeme pi hladovce, livch krch. Doporuujeme jej, je velmi zdrav.

rotov npoj 5 lic rotu namome do 1 litru vody na dobu 10 a 12 hodin. Potom npoj

pecedme a slvme. rot meme jet pelt vodou a po dalch 10 a 12 hodinch opt mme hotov npoj.

rotov a zeleninov voda jsou siln alkalick. Jejich chu meme zpjemnit pidnm ovocnch v. Na pedchzen revmatismu a mnoha jinch nemoc doporuujeme denn jeden litr rotov nebo zeleninov vody.

Podobn meme pipravit dal npoje pouitm mrkvov, pomeranov, bannov, jahodov a jinch v.

Liv va-1 lek kapustov vy, nebo celerov, mrkvov, z erven epy, vypt ped

jdlem. L srden, aluden i jin nemoci. Slc npoj-Velk pohr pomeranov nebo mrkvov vy, rozmchat 2 loutky. Slc

npoj me nahradit jedno jdlo. Mln npoje-Msto vody uijeme k pprav npoje mlko s psadou citrnov, jablen,

malinov, nebo jahodov vy a pidat troku medu, vanilky. Meme kombinovat rzn mrkev, pomerane, rajata a podobn, podle chuti a monost. Poznmky k jdelnmu lstku Pi syrov strav vystame denn s jednm hlavnm a dvma menmi jdly. Syrovou stravu

nememe srovnat s normln vaenou, peenou nebo jinak znehodnocenou stravou. Pi normln strav je aludek rozen, zvten. Pi pechodu na syrovou stravu se anatomick pomry naeho aludku uprav.

Na pekonn chuti v pestvkch mezi jdly doporuujeme vkat nkolik slunenicovch nebo tykvovch semen, oechy, nebo jedno jablko. Mnoz z ns se jist zbav velmi rdi trval navy a kodlivch zlozvyk. Kouen, pit alkoholickch npoj a kvy. To je mon prv pi pechodu na pirozenou stravu. Proti potenmu nadmn je vhodn pt zeleninov nebo krobov npoj. U mladch zdravch lid se doporuuje hladovka (viz dle). Nkter druhy obilovin jsou he straviteln. Napklad penice. Proto je lpe pouvat proso nebo penin klky, kter jsou vce alkalick, hodn vivn a chutn.

Koeninov prek ze suench livch rostlin, ale my jej souasn povaujeme za hlavn potravinu. To

odpovd zsadm slavnho staroeckho lkae Hippokrata, podle nich nm nae lky maj bt potravou a potrava naimi lky. Kdo nem pstup ke zdravm erstvm rostlinm, me jako nhradu uvat zmnn prek.

Hotov jdla z estetickch hledisek vdy zdobme petrelovou nat, edkvikou, bannem, rajaty apod. Nkte odbornci, jako je Are Waerland, doporuuj pt ped sndan zeleninovou vodu, vyrobenou z mench klk, kopiv, hemnku a livch rostlin.

28

Pklad jdelnku na jeden den Sndan: Msli 2 lce hrozinek, 1 lce peninch klk, 1 lce slunenicovho semene

nebo pohanky, 1 lika fenyklu. Ve promchat a nechat pes noc odleet namoen v troce vody. Rno pidme 1 zral bann, 1 lci olivovho oleje, nkolik kapek citrnov vy, 1 lika medu, ppadn 1 lika mletch lnnch nebo prosnch semen. Meme pidat strouhan jablko.

Obd: Rajsk polvka 2 stedn velk rajata, 12 strouky esneku, umixujeme, pidme 2 lce krjen cibule, 3 lce hrub mletch oech, 2 lce kysel smetany, 2 lce paitky nebo petrele.

Veee: 2 zral banny, 2 lce olivovho oleje, 23 strouky esneku. lek malin nebo jahod se lehakou. Z uvedench surovin meme kad den kombinovat pestrou stravu podle vlastn fantazie.

XVIII. Hladovka Pst je nejstarm a nejinnjm lebnm prostedkem vbec. Kdy onemocn zve, post

se. Pi horekch se automaticky post i lovk. Pst znamen oistu, odstrann pin choroby. Pst ist organismus jet rychleji a dkladnji ne syrov strava. Hladovkou meme pedejt i nkterm operacm. Podle Hippokrata: m vce nemocnmu podstrojujete, tm vce mu kodte. U v biblickch asech se na dodrovn pstu dbalo, protoe pst pinel zdrav a slu. V Americe jsou velk lebny, v nich se l hladovkou nebo dietou. Bez lkaskho dohledu me bt hladovka ovem nebezpen. Proto si hladov kry mohou dopvat jen bohat lid. Abychom pst piblili irokm vrstvm, uvdme nvod k postupu.

Pi vech hladovkch existuje jen jedno opravdu nebezpen skal. Jde o nhl a neopatrn peruen pstu. Pechod na plnou stravu mus trvat prv takovou dobu, jakou trvala hladovka. Pi ukonen pstu podvme zkraje mal mnostv tekut potravy, kter opatrn zvyujeme. Kdo tento pokyn dsledn dodruje, nic neriskuje. Naopak. Pokud hladovka trvala dostaten dlouho, uzdrav se. Lepch vsledk doshneme, kdy msto obyejn vody podvme pi hladovce zeleninovou vodu, v dvkch 2 dcl kadou plhodinu. Voda m bt temperovan na teplotu tla, tedy 35 a 40

oCelsia.

Pi pprav zeleninov vody je nejlpe pouvat liv rostliny, kter jsou pro lenou chorobu doporuovny. Kdy se tmto zpsobem postme, asi po tech dnech vymiz pocit hladu, podobn i pi pstu s obyejnou vodou. Rozdl je v tom, e pi uvn zeleninov vody me pacient vykonvat i mn namhav prce. Hladovku nedoporuujeme pi nervovch chorobch, pi rakovin a ve st. Opatrnjm pacientm doporuujeme zpotku krat hladovku, trvajc jen nkolik dn. Pozdji dobu jednotlivch pst prodluujeme. Ped pechodem na pirozenou stravu t doporuujeme nkolikadenn pst. Takov zpsob je vhodn t pi odvykn kouen, alkoholismu a pit ern kvy.

V ase vlek a hladu, kdy jsou obchody s potravinami przdn, jsou lid zvykl na pirozenou stravu ve velk vhod. S pytlem penice a prosa vydr dlouh as, ani by trpli pocitem hladu. Pi jet vt nouzi mohou pstem a s malm mnostvm potravy pet del as ve zdrav. Dobu, kdy lid umraj spe strachy, ne opravdovm nedostatkem potravy a nsledujcm vyhladovnm. lovk vydr a sto dn bez potravy. Na konci dlouhho hladovn

29

lid spe umraj, protoe nhle snd vt mnostv jdla, msto aby zachovvali pravidlo pomalho pechodu k plnmu stravovn.

XIX. Len chorob

Len chronickch chorob jen pechodem na pirozenou stravu me bt zdlouhav, proto

doporuujeme uvat i liv rostliny, kter jsou lidovou zdravovdou pi uritch chorobch pedepisovny.

Znt tlustho steva Vhodnmi jsou syrov mlko, banny, zeleninov va, hustj klkov voda s psadou

hokch livch rostlin, zejmna meduky. Prvn zsadou je vechno dobe rozvkat nebo rozmixovat. Velk prospch me pinst del hladovka. Pijeme hemnkov, rybzov aj. Pi prjmu aj z ern morue.

aluden vedy Je teba pt vcekrt denn vu z erven epy, nebo bramborovou, zelnou a cibulovou

vu. V malch dvkch. Dokud je choroba v akutnm stdiu, je zakzan tvrd strava. Povolena je zeleninov a klkov va, nebo syrov mlko, kadou plhodinu v malm mnostv. Nemoc je dsledkem pekyselen. Postupn pidvme zral banny se rotem ze lnnho semnka.

Zcpa Mnoh nemoci jsou nsledkem zcpy. Vechno len nem smysl, pokud nen v podku

stolice. Denn jedna stolice, to je minimum. Lpe je, kdy jsou dv i ti. Stolice m bt mkk, ale plastick. Pi zcp dochz k hnilob. kodliv ltky pechzej ze stev do krve. Trval uvn projmadel stevm kod. Len zaneme pstem se zeleninovou vodou a k zavdn kly