89 K | 3,2 | www.svetprumyslu.cz VIII/2011Kvasiny jsou velice dleitou soust nejvt esk automobilky, keditelKODYAUTOa.s.,KvasinyIng.PavelRichter.MedvedvsestavdofrontynaTemelnSDmnsystmvypisovn tendrnastavbyDrahropabymohlapokodit vvojsvtovekonomiky Ing.DuanVasiliinlovek musbysebavedom,aleaj primeraneskromnOexportncenyDHLUniCredit sepodlilyvrobnfirmyKODAAUTOPCASlovakiaEVEKTOREPSEZLOGISTIKASPPDISTRIBUCIAPed 20 lety byl zaloen rusk ropn gigant Lukoil ZLOMY13. 16. 3. 2012www.electroncz.cz2.MEZINRODN VELETRH ELEKTROTECHNIKY, ELEKTRONIKY A ENERGETIKY2nd INTERNATIONAL TRADE FAIR OF ELECTROTECHNICS, ELECTRONICS AND POWER ENGINEERINGLETANY VS ZVOU!WELCOME TO THE EXHIBITION CENTRE PRAGUE LETNANY!Soubn veletrhy / Simultaneously:FOR ENERGOFOR AUTOMATIONSvt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 3VIII/2011Autorskprvavykonvvydavatel.Publikovn,petitnienobsahunebojehostjakmkolizpsobemv eskmijinmjazycebezpedchozhopsemnhosouhlasu vydavatele je zakzno. Publikace obsahuje ilustran obrzky afotografe Dreamstime, Stock.XCHNG. Tyto obrzky jsou pouity vsouladu slicenc. asopis vyuv informan banky TK.fredaktor:Kateina Urbanov (ku@svetprumyslu.cz)Vedouc i nzer tn hoamarketi ngovhooddl en : Marek Rottenborn (mr@svetprumyslu.cz)I nzer tn oddl en : Zuzana Dosoudilov, Ji tolc, JosefBeran, Ji Dohnal, Bc.Veronika Maitnerov, Bc.Vladislava Tatarov, Renta Mikulikov, Marcela Hlokov, Bc.Lucie VrtkovMarketi ngovoddl en :Andrea Hetmnkov, Ing.Monika Keov, Ing.Barbora Svtlkov, Ing.Jana Vojtkov, Lucie Koarikov, Bc.Michaela SmrkovPedsedaredakn rady:Mgr.Luk evk (ls@svetprumyslu.cz)Redakce:PhDr.Romana Moares (redakce@svetprumyslu.cz)Extern publ i ci st: Barbora ancov, Adam Hodman, Ing.Ivan Jemelka, Dana D. Dakov, Petr Pohorsk, Jarmila noblov, Zuzana Ottov,Zuzana Kullov, Alex. M. VidemannovJazykovprava:Hana RoubalovP pravai nzer tn chpodkl ad:Martin Straka, Elveko CZ s.r.o., Mgr.Hana Uhrkov, Ing.Zdenk BezinaGrafi ckprava, sazba, pedti skovp pravaati sk:Smart Connections, s. r. o. (grafka@svetprumyslu.cz), Printo, spol. sr.o. Adresavydavatel stv : Smart Connections, s. r. o., Radnin 231/4, 78701 umperk, I: 27854647Cenaj ednotl i vhovti sku:89 K | 3,2 Pedpl atn:Smart Connections, s. r. o. Di stri buce:OPTYS, spol. sr.o., Rybsk 89/44, 74601 OpavaRegi stran sl o: MK R E 18823I SSN:1804-3925Uzvrka sl akedni : 17. 12. 2011 sl ovydn : VIII/2011Svt Prmyslu je prmyslov magazn vychzejc nazem R kad dva msce aje publikac vydavatelstv Smart Connections, s. r. o., provozovatele informanho serveru www.svetprumyslu.cz.Energiecochcemea jak budounaepoteby?Otzka energie vEvrop dnes neme bt diskutovna bez zohlednn poadavk nakvalitu ivotnho prosted nastran jedn azvyujc sepoptvku poenergii pi stle omezenjch rezervch fosilnch paliv nastran druh. Vedle sebe tak stoj vle chovat se sprvn apoteba bt efektivn. Tentostetpstupznamen energetickou revoluci pohnnou touhou pobezpen, ist ajist energii pi skutenosti, e poptvka pon bude nadle stoupat. Obnovitelnenergiejejednmz eennaplnnvle vyrbt elektinu bez vedlejho dopadu naivotn pro-sted inaplnn poteby najt realizovatelnou alternativu fosilnch paliv. Napklad vtrn energie m potencil stt se nejlevnjm zdrojem energie vEvrop, avak jej prosa-zen natrhu je mon pouze nazklad vysokch dotac. ZelenknihaEvropskkomisez roku2006s nzvem Evropsk strategie pro udritelnou, konkurenceschopnou abezpenou energii zdraznila potebu poobnovitelnch zdrojch,ktermajbtpelivspravovnytak,abyse stalykonkurenceschopnmi: Pokudmobnoviteln energienaplnitsvjpotencil,muspolitickrmec poskytovatdostatenoupodporu,zejmnastimulovat zvyovn konkurenceschopnosti obnovitelnch zdroj energie. Ve svchpedpovdcho budoucglobln poptvcepo energiiBPuvedla,eobnovitelnzdroje vetnbiopalivsebudoupodletna nrstuenergie doroku 2030 osmncti procenty. ExxonMobiloekv,egloblnpoptvkapo energii budev roce2030o tm35procentvynev roce 2005,piemrstbudevedenrychlouexpanzv ze-mch, jako je na aIndie. Je nepochybn, e poptvka po energiiv Evropbudev ptchdvacetiletechv-znamn rst. To bude zpsobeno nejen zvyovnm potu obyvatelstva,alei srovnatelnmrstempjm.Dky tmto dvma faktorm spoteba energie exponenciln porostea zroves tmpijdepoptvkapo innj, ist apohodlnj energii. Fosiln paliva pitom budou inadle hrt svou roli vuspokojovn poptvky, co pro Evropu znamen spoluprci sRuskem. Zajist tak distri-bucirelativnbohatchloisekzemnhoplynuv tto zemievropskmzemmza konkurenceschopnceny ispravedliv pnos ruskmu hospodstv.Konen je teba zmnit, e role, kterou bude hrt jadern energie vevropsk energetick revoluci, zstv nejasn. M potencil splnit veker poteby, avak zrove z-stv dosud ne zcela poznanou veliinou, pokud jde ojej bezpenost.Bezohleduna tozstvklovmfakto-remv dosaenrovnovhy,ktermuelEvropa:splnit poptvku, zajistit bezpenost achovat se zodpovdn. Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 4VIII/2011obsah / editorialEnergiecochcemeajakbudounaepoteby? ........................................................................... 3eu / ozvny zBruseluJakovlivndluhovkrizeeskfirmy?Budouchttodpolitikiny,anesliby ......................... 6 / zameno naEnergetika a suroviny .............................................................................................................. 7Stavebnictv ................................................................................................................................. 9Stojrenstv ................................................................................................................................. 12 / svt, Evropa amyVDA:Svtovautomobilovtrhnapesrokstoupneotyiprocenta ........................................... 14IEA:Drahropabymohlapokoditvvojsvtovekonomiky ...................................................... 14 Studie:Solrnelektrrnyvkosmumohoufungovatdo30let .................................................... 15 / reportExportncenaDHLUniCredit ......................................................................................................... 16LogistickpodzimvyvrcholilfremLOG-IN ................................................................................... 22SALIMAMBKINTECO VINEX2012optnabdnoukompletnpehldku potravinskhoprmyslu ..................................................................................................................................24SLOVLOG2011malvynikajciprogramajatmosfru ..................................................................................26str.204Ing. Duan Vasiliin (37 rokov) pracuje vo firme SPINEA, s.r.o., v Preove ako vkonn riadite odroku2011.SpolonosSpi-nea, s.r.o, zaloen roku 1994, je zameran na vrobu, vskumavvojvysokopresnchre-duktorovskontantnmpre-vodovm pomerom, ktor boli uveden na trh pod obchodnm menom TwinSpin.Ing. Duan Vasiliin lovek mus by sebavedom, ale aj primerane skromn / spolenosti ajejich rozvojKODA AUTO a.s., pobon zvod Kvasiny |Z linektusjdvozySuperbaYeti ....... 28Barum Continental spol. s r.o. |140.vrospolenostiContinental ............................... 34PSA Peugeot Citron Slovakia, PCA Slovakia, s.r.o. | Vznamn vrobca automobilov.. 38Kia Motors Slovakia s.r.o. |Kiaposilujevrobnkapacity ................................................... 42MEGATECH Industries Hlinsko s.r.o., MEGATECH Industries Jablonec s.r.o. | MEGATECHsepipravujena vznamnouzakzku ............................................................................. 44MOTORPAL, a.s., JIHLAVA |Konvennvstikovacerpadlasvtovrovn ....................... 46DENSO MANUFACTURING CZECH s.r.o. |Pednvrobceklimatizanchjednotek...... 50Saar Gummi Czech, s.r.o. |SaarGummiCzecha novzakzkaproFord .............................. 54Evektor, spol. s r.o. |Evektorvyvjnovletoun .................................................................... 56MASSAG, a.s. |Od kovnpo nkupnvozky ............................................................................. 64PLASTIKA a.s. |Plastikanejsoujenpotaovklvesnice ....................................................... 66Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 5VIII/2011/ svt se mn ............................................................................................. 200UzrodukdysisvtoznmMetryBlanskostlvynlezceRouka/Ped20letybylzaloenrusk ropngigantLukoil/Ped40letyuvedlIntelnatrhprapedkadnenchmikroprocesor/ PanelkystojvRpesplstolet,rostlyhlavnod70.let / rozhovor ...................................................................................................... 204Ing.Duan Vasiliinlovekmusbysebavedom,aleajprimeraneskromnstr.142HistoriistrojrenstvvPerov odstartovala roku 1852 frma Hei-nik Mendl, specialista na pevody a tec spojky. Sto let pot u zde f-guruj Perovsk strojrny sprogra-mem pro vrobu stavebnch hmot. Jejich jdro zstalo i po sametov revoluci,kdydochzkpemn podnikunaakciovouspolenost. Kartami dle zamchal rok 1995.PSPEngineering,a.s.PreferujemediverzifikaciPAMET, spol. s r.o. |Po pekonnkrizeroziujevrobu ........................................................ 68DETAIL CZ s.r.o. |Kvalitav kadmdetailu .............................................................................. 70Advanced Plastics s.r.o. |asysemni veVrbnpodPraddem .................................... 72befra electronic s.r.o. |Bezkompromisnkvalita ................................................................... 74EPS, a.s. |Bezpena spolehlivpenoselektiny .................................................................... 78EZ Logistika, s.r.o. |EZLogistikazethlelaa jede ............................................................. 90EZ Elektrrna Mlnk a Elektrrna Chvaletice |Poslednlta hndouhelnchelektrren ............................................................................................................... 96Teplrny Brno, a.s. | Thnoutza jedenprovaz ....................................................................... 102SPP distribcia, a. s. |Potkmeses problmemregulace .............................................. 106Vchodoslovensk energetika, a.s. |UskutoujeprogramZelenbudcnos ............ 112SAG EMG a.s. |pikovelektromontei projektovn ......................................................... 114Hornonitrianske bane Prievidza, a. s. |spenbilancie............................................. 118DIAMO,sttn podnik |Podnik,kterzemi lpo tburanu....................................... 120Dalkia esk republika, a.s. |Angaovanspolenost..................................................... 124United Energy, a.s. |Spolehlivdodavateltepla ................................................................. 130MERO R, a.s. | Vsadndopravceropy .................................................................................... 134TOS VARNSDORF a.s. |Pednsvtovvrobceobrbcchstroj ....................................... 136PSP Engineering a.s. |Preferujemediverzifikaci ................................................................ 142TOSHULIN, a.s. |Dokonilijsmenejvtinvesticiv novodobhistorii TOSHULIN ................. 146KODA MACHINE TOOL a.s. |Btsilnmhremnatrhu ................................................ 150Pacovsk strojrny, a. s. |spnfirmaz eskomoravskvrchoviny ................................. 152SANDVIK CHOMUTOV PRECISION TUBES spol. s r.o. |Bezevmitrubkami ovldaj80 %svtovhotrhu ......................................................................................................... 156ZTS Strojrne, s.r.o. | V Nmestovtoumjs plechem ........................................................ 160Kovona Karvin, a.s. |Kvalitnznakakovodlnhoprmyslu ............................................ 162Meopta - optika, s.r.o. |Pohlednapozemsksvtivesmr ................................................. 164Skanska a.s., divize Silnin stavitelstv |Sttninvesticedo infrastruktury seneustlesniuj .......................................................................................................................... 168EUROVIA CS, a.s. |Schzejinvesticena dopravninfrastrukturu ......................................... 174METROSTAV a.s. |METROSTAVnenjen metro ..................................................................... 176Kolektory Praha, a.s. |Kolektorynejsoukatakombyprofantomy ....................................... 180Povod Ohe, sttn podnik |Protipovodovochranajenejdleitj .......................... 186BOCHEMIE GROUP |Ldrve svmoboru ............................................................................... 192G 3 s.r.o. |Nejenprodeja zpracovnproduktfirmy3M ....................................................... 194Veolia Transport esk republika a.s. |Klademedrazna bezpenosta komfort ....... 1966VIII/2011 Svt prmyslu | www.svetprumyslu.czOzvnyz BruselueuJakovlivndluhov krizeeskfirmy? Budouchtt odpolitikiny,ane slibyOd evropskhosummituv prosincije ve svtmakrofnanca rozpothum-buk. Vtina evropskch stt podpoila nvrhpedloenduem Merkoz,tedy nmeckoukanclkoua francouzskm prezidentem. Britov si uritou vy mru suverenityna Uniidovolitmohou.Ale ei? Kter zpolitickch stran m pravdu akter ekonomick teorie je sprvn? Co ns vnsledujcm roce ek? Podle studie frmy Manpower nejsou vy-hldkyna zamstnanostplnrov. Asi10 %eskchzamstnavatelbude vnastvajcm roce propoutt. Aktuln przkum mezi leny Hospodsk komory R hovo dokonce opropoutn vptin frem. Nadruhou stranu zaznamenal ta-houn naeho HDP, automobilov prmysl, 5%rsta kodaAutooekvnejvy poetprodanchvozv historii.Jedno je tedy jasn rok 2012 nebude snadn (na druhoustranu,kterz poslednch nkolikabyl).Oekvnnaichfrem alepodlemhonzorubudevcesm-ovatvinavlda vievropskm institucm. Politici si vposlednch letech zvykli pij-mat jednu nerealistickou strategii zadru-hou.A esejenepodailonaplnit? To nevad! Vdycky se povedlo najt njak politickypijatelnvysvtlen,proto nebylo mon. Souasn dluhov krize ale ukazuje,enerealistickclea neplnn zvazk maj svoji cenu ato dost vyso-kou. A u vpodob eskho pspvku naeuro-val(89miliardjeopravdu hodn),neborizikasniovnratingu evropskch zem atlumu ekonomiky. Cotedyfrmyekaj?esepoliticine-budoumchatdo podnikna zabrn pijmnnovnesmyslnregulace.e se sniovn administrativn zte stane skutenost. Nov metodika pro hodno-cen dopadu RIA apeveden tto agendy pod ad vldy R je dobr zatek. e-kaj, e poletech vemonch strategi se alespo jednu povede naplnit. Ameme si jen pt, aby to byla Strategie mezin-rodnkonkurenceschopnostiR.Firmy takekaj,esevldapostavelem k hlavnmproblmm.Nejdepecea tolik oto, zda pln fskln unie vEvrop omezujenaisuverenitu,nebone.Je sp oto, e nikdo (ani nae vlda) zatm nepiel slepm npadem. Podnikatel oekvaj, e vlda bude otak dleitch tmatech rozhodovat ne nazklad po-litickhokle,alena zkladdkladn analzyjednotlivchmonosta jejich dopadu naobany, frmy acelou R, ae tyto analzy projedn alespo se socil-nmi partnery. Myslm, e by bylo pjemn st vnovinch oschzce NeasSarkozy, na kterbynpanpremirkal: Tak hele, Nicolasi, ten tvj npad by fungoval jenomza pedpokladuX.Pakchceme btu toho.Protedynezmnmepara-metry P aQ? Kdy zarume, e een jekonen,rdtipispji.Jinaks nmi nepotej Tak ctte ten rozdl?Doroku 2012 si tedy meme pt, aby na sebenaipoliticikonenvzalipl-nou odpovdnost, promnili sliby viny a nechalifrmydlat,coumnejlpe podnikatMichal Kadera editel CEBRE(podporovno CzechTrade) Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 7VIII/2011Energetikaa surovinyEKpohrozilaR soudemkvli pipojovnsolrnch elektrren Evropsk komise pohrozila esku soudem kvli dajn diskriminaci pi pipojovn solrnch elektrren. Komise R podobn jako Francii vyt, e jejich praktiky pi-pojovnobnovitelnchzdrojenergie k distribunstijsounetransparentn. Nazjednn npravy m stt as dokonce ledna. MPO tvrd, e ji pipravilo novelu, kter je nyn vlegislativnm procesu. Smrnici oenergii zobnovitelnch zdroj mly esko aFrancie implementovat u ped rokem, to se vak nestalo. Oba len-sk stty nezavedly transparentn ajasn sprvnpostupy,abyzajistilypipojen energiez obnovitelnchzdrojk distri-bun sti, stoj vezprv komise. Komisepoukazujehlavnna takzvan stopstav,ktertuzemskprovozovatel penosovsoustavyEPSzavedlloni vbeznu podohod sdistributory elek-tiny. Tm zamezil vrobcm solrn ener-gie pstup dost. dosti zaala znovu povolovat pouze Prask energetika. Stnost kekomisi podala Platforma pro obnovitelnzdrojeenergie. Evropsk komiseo nastnostijedns eskou stranou,a jelikojineuspokojilaodpo-v vprvnm kole, postoupila kdalmu, mnohemzvanjmukroku,uvedla Neela Winkelmann-Heyrovsk zplatformy. Ministerstvoprmyslua obchodutvrd, evtkyEKenovelazkonao pod-porovanchzdrojch,kterjenynv le-gislativnmprocesu. eskrepubliceje vytkna pozdn implementace smrnice jako celku aproblematika pipojovn je jen jednou zjejich oblast, uvedl mluv MPO Pavel Vlek. Ji souasnm zkonem oobnovitelnch zdrojch je zajitn ped-nostnpstupdo elektrizansoustavy dodavatelmenergiez obnovitelnch zdroj,pokudplntechnickpodmnky pipojen, dodal. Stop stav byl vyhlen loni najae pot, codistribunspolenostizjistily,e sev eskuplnujevstavbasolrnch elektrreno vkonuvcne6 000MW. Nslednprolaesklegislativaadou zmn,kterboomsolrnchzdrojza-stavily.Demjanoviskonil jakofSeveroeskch dol,nahradhoLapin Generln editel apedseda pedstaven-stva Severoeskch dol Jan Demjanovi skonil vobou funkcch. Nahrad jej dosa-vadn editel divize Sprva EZ Ivan Lapin (nar. 1965), sdlil mluv spolenosti EZ, kterSeveroeskdolyvlastn,Ladislav K. DemjanoviopoutvedenSeveroes-kch dol povce ne 12 letech. M vak nadle se spolenost spolupracovat. Pan Demjanovineodchzpry,alebude nadlenpomoceni novmuediteli, apedpokldm, e ns bude zastupovat ivdozor rad Severoeskch dol, kte-rou naopak Ivan Lapin opout. Chceme nadle vyuvat jeho vce jak 30let zkue-nosti vhornictv, uvedl generln editel EZ Daniel Bene. Lapinpracujeve SkupinEZod roku 2002.Nejdvemlv Severomoravsk energetice nastarosti strategick nkup elektiny,potv EnergeticeVtkovice rozjdlinnostintegrovanchener-getickchslueb.Od ervence2007byl jmenovn editelem divize Sprva EZ. lenempedstavenstvaSeveroeskch dol se dnes stal ieditel tvaru plnovn acontrollingu EZ Ji Postolka. Zrove byl nadal obdob zvolen lenem ped-stavenstva Ji Neruda. Severoeskdolyjsounejvteskou hndouhelnoufrmou.Pesptletpa-t doSkupiny EZ, dojejch elektrren tak dodvaj vtinu sv tby. Vetetm tvrtletzvilySeveroeskdolymezi-ronprodejhndhouhlo 15,5pro-centa na18,1 milionu tun. Da se jim dky zven poptvce uhelnch elektrren.Kommersant: Medvedvsestav dofrontyna Temeln Zvitruskvyhldkyna dostavbuja-dernelektrrny Temelnoznailrusk listKommersantza hlavnclnvtvy prezidenta Dmitrije Medvedva vPraze. Moskva kvli Temelnu podle denku pi-stoupila inastupky vdalch sfrch. Bhem Medvedvovy nvtvy, kter ne-potrvani24hodin,mbtpodepsn balk mnohamilionovch dohod oasti eskch frem nastavb eleznic naUralu a elektrren.Moskvanavc neekan vylavstcPrazea souhlasilas tm,e podnikLeteckopravnyMaleicebude smtopravovatvrtulnkyruskvroby vyuvan tetmi stty. stupekjepodlelistunejspespjat s tm,eptroksebuderozhodovat, kdo dostav jihoesk Temeln, co je po-dle rznch odhad projekt za20 a 35 miliard dolar. Donedvnasevysokoodhadovalyvy-hldkyrusko-eskhokonsorcia,kter tvo Atomstrojexport, Gidropress akoda JS. esk veden uznvalo vysokou kvali-fkaci ruskch odbornk akvalitu ruskch komponent. Avak vposledn dob oili lobbist (americk frmy) Westinghouse, poznamenalKommersanta pipomnl nvtvu americkho viceprezidenta Joea Bidena vPraze alistopadov pobyt pre-miraPetraNeasev Blmdom,kde s nmoTemelnudlouzehovoilBarack Obama. Anakonec Westinghouse uzavel dohodu ospoluprci sfrmou Vtkovice, m Ruskoztrchlavntrumfsvpi-hlky ast eskch frem nadostavb Temelnu. ARusko podle Kommersantu znepokojuje izmna tnu eskch poli-tik,ktevcemluvo znanzvislosti eska naRusku vesfe energetiky.Vzniknovrusko-eskfirmazabvajc sejadernmpalivem Rusk vrobce jadernho paliva Tvel vy-tv spolen podnik seskou spolenost Alta.NovfrmaAlvelbudeposkytovat slubysouvisejcs dodvkamiruskch palivovchlnkna evropsktrh.Z-stupciobouspolenostzprvuzatm nekomentovali.Dohodabymlabt podepsnave tvrtekbhemnvtvy ruskho prezidenta Dmitrije Medvedva vPraze. Mezi sluby spojen sdodvkami palivo-vchlnkpatpeprava,skladovn, servis, kontrola amonitoring. Podle listu m Tvelzjemo expanzina daltrhy a zejmoekv,espolenpodnik sfrmou ze zem EU mu vEvrop pome. ei by naopak dky spolen frm mohli Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 8VIII/2011zskat dal know-how vjedn zklovch oblast jadern energetiky. Projekt spolenho podniku dajn pod-poila vlistopadu esko-rusk mezivldn komise. Strany ocenily vznam toho, e spolenostiAltaInvestaTvelzakldaj vesk republice spolen podnik Alvel (centrum technologickch servis) zam-en napodporu souasnch ibudoucch zkaznkspolenosti Tvela AltaInvest vzemch Evropsk unie, pe se vproto-kolu ztohoto jednn. Obfrmyspolupracujod roku1995, kdyAltazaaladovetpalivoodTvelu do eska,od loskaroziladovoz inaSlovensko. Tvel vyrb palivo ipro dal zem, jeho podl nacelosvtov vrob in 17 procent. Firmajesoustrusksttnskupiny Rosatom,kterv konsorcius plzeskou kodou JS sout ozakzku nadostavbu jadernelektrrnyvTemeln.Rusov dnes dodvaj palivo jak doDukovan, tak dodvou blok Temelna, kde vposlednm vbrovm zen porazili americk Wes-tinghouse. Tvel vminulosti uvaoval tak ovstavb zvodu navrobu jadernho paliva vesku. eskfrmaAltajev Ruskuznmape-devm jako nejvt tuzemsk dodavatel vrobnchkapacitprotamnprmysl, podl se napklad namodernizaci ural-skho vrobce vagon Uralvagonzavod.Karvinnechce zkuebnvrty protbuuhl zplyovnm VedenKarvinseobvzkuebnch vrt,kterchystaustralskfrma Wild-horseEnergyCZ. Tachcezjistit,zdaby se voblasti dalo tit uhl zplyovnm. Sprzkumem msto nesouhlas apod rozklad proti rozhodnut Ministerstva i-votnho prosted (MP), kter frm zem provrtypovolilo.Primtorvnmstek Dalibor Zvack uvedl, e msto je vp-pad nesouhlasu ministerstva pipraveno ialovat stt. Mluv MP Michaela Jen-dekov sdlila, e przkumn zem bylo stanovenopo sprvnmzen,v jeho rmci nebyly shledny zkonn dvody pro zamtnut dosti. Vrty by se mly dlat vKarvin, Dtma-roviccha Petrovicch.MluvKarvin rka Swiderov uvedla, e przkum m zjistit, zda se tam d vytit uhl metodou zplyovn, tedy napustit dosloje speciln tekutinu,kterzmnuhlv plyn,a ten vytit. Technologie takov tby je pro ns neppustn azsadn nesouhlasme ani sprzkumem, natopak snslednou tbou. Takov technologie m zansle-dek okamit aradikln propady zem, a tmpdemmnohemvtdevastaci krajinynetbauhlklasickmdob-vnm, uvedl vtiskov zprv karvinsk primtor Tom Hanzel. Zvack uvedl, e frma msto nedosta-teninformovalao svchzmrech. Mstuchybnapkladzsadndaje ovlivech przkumu. Firma nm pes opa-kovandostinesdlila,zdav ppad kladnho vsledku przkumu bude dat otbu, nebo ne. Jist je jen velk rozsah zem. Postup sttu se nm vtomhle p-pad taky nelb, protoe vechvli, kdy stt proti na vli przkumn zem stanov, bude jasn, e u nic nezmeme ani proti nsledntbs uvedenminsledky, uvedl Zvack. Jendekovuvedla,eadatelsplnil vechnypoadavkyvyplvajczez-kona.Stanovenprzkumnhozem plat nasedm let. Vprvn etap se budou analyzovat dostupn informace zu pro-vedenchprzkum.Pokudbynebyly tyto informace dostaten, vnsledujc etapbyseudlaljedennebonkolik przkumnchvrt,uvedlamluvmi-nisterstva.Po ukonenprzkumnch prac mus bt ppadn vrty zlikvidovny a vechnyvyuvanpozemkyuvedeny dopvodnho stavu. V rmciprzkumnchpracnesmbt provdnydninnostismujc k pokusmo zplyovnuhlv loisku, uvedlaJendekov.Ministerstvorovn stanovilo, e adatel mus nvrh projektu vekerchprzkumnchpracv ternu projednat spslunmi obcemi api pra-cch respektovat podmnky, kter si obce stanov. Vlastnm rozhodnutm ostano-ven przkumnho zem nen vdnm ppadpovolenatba(resp.zplyo-vn). Tatobybylapedmtemteprve ppadnch nslednch sprvnch zen. Obavyz monhodevastujchoinku stanoven przkumnho zem nakrajinu nejsoutudv ttofziopodstatnn, uvedla Jendekov. Karvin se nelb ani plny tebn spole-nosti OKD narozen tby pod mstem. Primtor u dve ekl, e jedinou pijatel-nou monost je rozen tby pod st Starho Msta, frma by chtla tit ipod Starm Rjem aDarkovem. Podle ta sev souasndobdlneroz,zatm jde ozmr.Tden:EZ investujea30mld. doobnovitelnch zdrojvcizin Praha4.prosince(TK)Energetick spolenostEZhodlinvestovattakka 30 miliard korun doobnovitelnch zdroj vPolsku aRumunsku. Penze nainvestici chcefrmazskatpomoczrychlench spornchopaten,peasopis Tden vpondlnm vydn. Pjdepedevmo zdroje,ktermaj rychlou nvratnost adky sttn podpoe mohou generovat hotovost ji pi zahjen dostavbyjadernelektrrny Temeln, uvedlmluvEZLadislavK.Potek dostavby TemelnaplnujeEZna rok 2014. spornopatenfirmymajnavzat na spornprogramNovvize,kter energeticiohlsilina zatkuletonho roku sclem uetit pes 36 miliard korun. Pestoeseprogramzatmnedaplnit, hodl EZ uetit vnejbli dob dalch 30miliardK,uvd Tden.Miliardov spory se maj dotknout vech oddlen nap energetickou skupinou. I pespokraujcfnannkrizisetoti objevujzajmavinvestinpleitosti abyla by koda jich nevyut. Jen nan zatm nemme voln penze, uvedl editel divize strategie EZ Pavel Cyrani. VRumunsku ji EZ stav nejvt vtrn park vEvrop ovkonu dvakrt 300 me-gawatt scelkovmi nklady vpepotu pes 25 miliard korun. EZjenejvteskenergetickfrma, jejm majoritnm akcionem je stt, kter drpesMinisterstvofnanczhruba70 procent akci.Energetikaa surovinySvt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 9VIII/2011StavebnictvPlzeskkrajdpt rokdosilnicrekordn 1,5miliardyK Jako neopakovateln v investic dosilnic bude pro Plzesk kraj rok 2012. Celkem chce dt dokomunikac 1,5 miliardy ko-run,mezironvcenedvojnsobek. Penze pjdou hlavn zregionlnho ope-ranhoprogramuROPJihozpad.Kraj m pro pt roky vyprojektovan stavby zaest a osm miliard korun, sdlil hejt-manv nmstek Jaroslav Bauer (SSD). Letos vyd jen mezi 600 a 700 miliony K, hlavn proto, e se zpozdila vbrov zen atak 11. a13. vzva ROP. Vsou-tch je to sam pipomnka aodvoln, protoeprcenena frmychtjzskat, co se d, vysvtlil nmstek. Doplonch oprav silnic pjde pt rok 170 milion korun, zbytek donovch sil-nic. Musme utlumit bn opravy. Pote-bujeme penze napedfnancovn ROP, protoe tyhle dotace si nenechme utct, dodalBauer.Krajzahjzpadnokruh, most vJaten ulici, oboj vPlzni, zpozdi-lou rekonstrukci silnic II/230 zNepomuka do Petica II/605z BorunaTachovsku khranicm okresu Plze-sever aobchvat Hrdku uRokycan. Nejvt objem penz spolkne zpadn okruh. Dohodli jsme se sadem regionln rady, e dostaneme penze dvakrt bhem roku, co sniuje nronost napedfnancovn akc, dodal. V roce2013usepodleBauerasituace ptho roku opakovat nebude, protoe ROP Jihozpad bude doerpn abude se ekat nanov plnovac obdob EU 2014 a 2020. Odroku 2014 u opt meme mluvit ovtm objemu investic dosilnic. V novchdotanchprogramechurit bude rozvoj regionln silnin st, dodal. Podl dotace odEU by ml init 80 a 90 procent ceny stavby. Men by byl podle Baueranesmysln,protoebykrajene-mly nadoplacen velkch akc. Mmenaprojektovnozhrubaza est aosmmiliardkorun,takensdn dotace nepekvap, dodal Bauer. Pipra-veno je 30 a 35 obchvat obc, nkter projekty jsou krajsk, jin obecn. Veden kraje povolbch zvaovalo vr odEIB, ale nakonec se nezadluilo. Pokudbychtlmtkrajsilnicevetn mostdo desetiletve stoprocentnm stavu, tak by donich musel podle Bauera dvatkadoron1,5advmiliardy na rekonstrukcea modernizace.Aleto bynemohlvybudovatjedinkilometr nov silnice, dodal.SDmnsystm vypisovntendr nastavby editelstv silnic adlnic (SD) mn sys-tmvypisovntendrna stavby,bude vyuvat takzvan systm Design & Build, kter je znm spe ze soukromho sta-vebnictv.Podletohotosystmubude dodavatelmocismnavrhnouttech-nickeenstavby,zrovealeponese zodpovdnostza ppadnvady.SD odnovho systmu tak oekv, e sn ceny vstavby.Pilotnmprojektemnovhosystmuje vbrov zen naopravu silnice amostu vKutn Hoe. Pedpokldan cena mostu je165milionkorunbezDPH,sezah-jenm stavby se pot vdubnu. Zjemci otuto stavbu mohou postupovat bu po-dle pesn danch podmnek SD, nebo pijts jinmnpadem. Tennemusbt limitovn stavebnm povolenm, vppad vtzstvsialefrmabudemusetzadit vechny edn formality sama. Ikdy se tmto postupem otevr cesta k velmikreativnmtechnickmeenm a rznmtypmspor,musbti tak dodrena poadovan funknost mostu. Ten mus zvldnout pedpokldanou ka-pacitudopravy,zajistitbezpenostpro idie iobyvatele okoln zstavby, psn normyv oblastiochranyivotnhopro-sted anzk nklady pi budouc drb, uvedl editel SD Ren Poruba. SDpodlePorubynynhledjakkoli cesty,kterbyvedlyke zlevnnstaveb aoprav. Nov systm je vak tak reakc na nedvnkauzynovch,alevadnch dlnic.Clemjejasnvymezenzodpo-vdnosti zachyby, protoe dnes se vink hled sloit afrmy zodpovdnost vt-inoupehazujna SDjakoinvestora aprojektanta.Bvalmanaei Skanskyplnuj ovldnutregionlnch firem Bval manaei tuzemsk stavebn spo-lenostiSkanskasdruenkolemfrmy Hintonchtjv eskuvytvoitnovsta-vebnkoncern,kterbudekonkurovat Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 10VIII/2011 Svt prmyslu | www.svetprumyslu.czStavebnictvnejvtm podnikm voboru. Spolu sma-teskou spolenost Hinton chtj vyut propadu odvtv aovldnout nkolik ne-jmenovanchregionlnchstavebnch frem, sdlili majitel frmy Jan Fidler ajej generln editel apedseda pedstaven-stva Zdenk Burda. Vhledku Hintonu jsou stedn amen frmy sobratem kolem 200 milion korun. Vestedndobm plnu chce spolenost ovldnout kolem esti podnik, piblin jeden nadva kraje. Vehe jsou spolenosti zjin asevern Moravy, jinch asevero-zpadnch ech, zPardubicka aKrlov-hradecka.Konkrtnjmnapodnikale s ohledemna souasnjednnnikdo zmanaer uvst nechtl. Hintonnechceovldnoutstavaekla-sickmnkupem.Nabzjimvmnn obchod. Vmnou zavtinov podl vre-gionlnch frmch zskaj jejich majitel meninov podl vHintonu. Kdybychoms tmtokonceptempi-lipeddvmalety,nikdobyses nmi nebavil.Nyn,i kdyjsoufrmyzdrav amaj zsobu prce, maj obavy zbudouc-nosti.Myjimnabzmestabilitu,zzem arozloen rizika, uvedl Fidler. Splnem na prnikdo tuzemskhostavebnictv pomh novmu hri poradensk spo-lenost Deloitte. Ze zatku se chce ale Hinton soustedit hlavn napodnikn voblasti zen sou-kromch staveb, napklad kancelskch nebo prmyslovch budov. Generln editel apedseda pedstaven-stvaHintonujebvaldlouholetf SkanskyBurda.Majitelema pedsedou dozorradynovfrmyjedalbval vrcholov manaer Skansky Fidler. Koeny veSkansce maj tak dal pedn manaei Hintonu Petr imon aPetr Dvok. Vznik ohlsil Hinton koncem listopadu.SPS:Propad stavebnictvdonut propouttzvlt menfirmy Stavebnfrmysepravdpodobnkvli pokraujcmu propadu tuzemskho sta-vebnictv nevyhnou dalmu propoutn. Nejohroenjjsoupedevmmen podniky, ekl prezident Svazu podnikatel vestavebnictv Vclav Maty. Rozdvn vpovd u ale pipout inkter velk stavebn podniky. Nejvt problmy budou mt vroce 2012 mala stednstavebnfrmy.Nkter z nichzejmneunesounedostatekza-kzek anebudou schopny frmy udret, jejich zamstnanci se zaad doevidence ad prce, uvedl f stavaskho svazu. Velk frmy se zzemm zahraninch ma-teskchspolenostsipodleMatye pozici udr. Tak velc hri se ale otzce propoutn nevyhnou, soud prezident SPS. Z velkchstavebnchfrempipustila propoutnnapkladEuroviaCS. Se sniovnm potu zamstnanc bohuel potme.Budesetkatdovstovek lid, ekla TK mluv podniku Petra Ku-erov. Firma mla nakonci loskho roku 3 942 zamstnanc. Metrostav a.s. redukoval poty ozhruba desetprocentjiv prvnvlndeprese. Prozatmnepedpokldmevraznou redukcipotuzamstnanc,alebude hodnzleetna nladtrhua na akti-vitveejnchinvestor,uvedlmluv Metrostavu Frantiek Polk. Podnik nyn zamstnv kolem 3 150 lid, co je zhruba stejn jako ped rokem. Tak tuzemsk Skanska vrazn propou-tla u vroce 2009. Nyn se sna vyuvat domc kapacity napklad pjovnm kvalifkovanch pracovnk zahraninm firmmmateskhokoncernu.Pes vechnatatoopatennicmnnebu-demepravdpodobnschopniudret souasnou rove zamstnanosti, sdlila mluv Skansky Lucie Novkov. Prmrn evidenn poet zamstnanc ve stavebnchpodnicchs 50a vceza-mstnanci vestavebnictv se vjnu podle dneszveejnnchdajeskhosta-tistickhoadu(S)mezironsnil o8,5 procenta. Sniovn potu stavebnch zakzek vede kdalmu propoutn zamstnanc. Po-dle dostupnch informac vletonm roce ztrat prci a 15 000 lid avptm roce by to mohlo bt vce ne 25 000 zamst-nanc, ekl dnes TK mluv Odborovho svazu Stavba Miroslav Svoboda. Vletonm druhm tvrtlet zamstnvalo stavebnictvv eskupodleSkolem 433 000osob,na konciloskhoroku vodvtv pracovalo zhruba 465 000 pra-covnk. esk stavebnictv vjnu podle dnench informacstatistikmezironprohlou-bilo propad naosm procent pozijovm revidovanm poklesu o7,1 procenta.Vvojzamstnanostiv tuzemskmsta-vebnictv:RokZamstnan (vtiscch osob)2010 464,92009 496,72008 480,82007 465,82006 454,72005 475,7Zdroj: SDevelopeijsou opatrnj,tla nasnencen stavebnchprac Developei vesku jsou opatrnj. Tla nasnen cen stavebnch prac. Kompen-zujsitakpedraennkupypozemk zminulosti, ekl vBrn naodborn kon-ferencik realitmmstopedsedaped-stavenstvaspolenostiRealSpektrum Group Ji Fajkus. Podle nj kl krozvoji realitnho trhu dr banky. Stavaiobecnzahajujmnprojekt a jdeo mendla.Klesaji cenybyt. Korekci jet oekvm ucen rodinnch dom. Podvn se pravd doo apibl-en cen nabdkovch apoptvkovch je jet ped nmi, uvedl Fajkus. Proceshledn rozumncenyza ne-movitostihodnotpozitivni editel consultinguspolenostiDeloitteLudk Niedermayer.Podlenjjetouiten lekce pro domcnosti iinvestory. Proces hledn rozumn ceny nen jet ukonce, stavebnictv neme utci reln ekono-mice, uvedl Niedermayer. Podle Fajkuse bude klesat ivstavba dru-hhobydlen,tedydom,ktersilid vedle svch hlavnch sdel stav napklad ugolfovch hi nebo vhorch. Naopak budoucnost m bydlen pro seniory, co vychz zdemografckho vvoje. Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 11VIII/2011Poptvkabudeobecnlimitovnado-stupnost hypotk amohla by bt podpo-ena obavami lid osv penze asnahou o bezpenjinvestovnspor,uvedl Fajkus. Realitn kancele se mus vyrovnat smenmi prodeji. Poroste naopak podl zakzek ze sprvy nemovitost. Podle Faj-kuse je to dobr zprva pro spotebitele. Budesetlaitna kvaliturealitnhoser-visu,na kvalifkacimakl,standardy realitnchslueb,uvedlFajkuss tm,e oekv dal konsolidaci trhu. Poet realitnch kancel vesku se loni poprv zaposlednch deset let mrn sn-il. Vroce 2010 vykonvalo natuzemskm trhu zprostedkovatelskou innost realit-nch agentur 18 838 subjekt, pedloni to bylo 19 010 frem. Hospodsk krize se projevila ivinves-ticchdeveloperdo vstavbynovch kancelneboobchodnchcenter.Le-tosnebylootevenodnnovvelk obchodncentrum. V roce2012mbt hotovNovKarolinav Ostrav.Dalm trendem jsou investice vmench mstech i rozen stvajcch. Leton rok Fajkus oznail zarok komer-nchinvestic.Zmnilnapkladprodej brnnsk Olympie nebo obchody, kter realizovalaspolenostCPIpodnikatele Radovana Vtka. U kancelskchprostorbudoupodle Fajkusefrmyzlepovatsluby. Heslem dnezstaneudretklienta,zlepitmu podmnky. Porostou bonusy pro njemce, fexibilita njemnch smluv se bude zvy-ovat, uvedl Fajkus. Podle editelky spolenosti Knight Frank ZdekyKlapalovbylav minulchle-tech omezen spekulativn vstavba. Ne-obsazenostkancelnapkladv Praze na hranicizhruba11procentjepodle n nazdrav rovni. Trh je vrovnovze, vdalch letech bude kancelskch pro-stor vc, uvedla Klapalov. PodleFajkusejezajmavouinvesticv-stavbabrnnskhomrakodrapuAZ To-wer,nejvybudovyv zemi.Pedseda pedstavenstva frmy PSJ, kter je jednm zinvestor stavby, Frantiek Vaculk uvedl, ev AZ Towerjednesuprodanch70 procent byt. Problm je ukancel, kde jezjemni.Investoiprotokancele nabzej doprodeje idopronjmu. Podle Vaculka je tento mix mn vhodn. Je to ale cesta, jak klientelu najt, uvedl Va-culk. Celkem je aktuln prodno nebo pronajato 40 procent mrakodrap. Tento podlsempodle Vaculkado oteven budovy vroce 2013 zdvojnsobit.Colt International, s.r.o.Braunova 2529/1150 00 Praha www.colt.czV partner v oblasti porn ochrany.pSystmy Colt vznamn zvyuj porn bezpenost objektu.pVentiltory Colt TL- a WL- Liberator pro nucen od-vtrn ideln een pro obchodn centra.pPi poru kou brn bez- pen evakuaci osob z budovy; sta ptkrt se nadechnout koue a lovk ztrat vdom.pSystmy Colt pomhaj snit vi kod na budovch i jejich vybaven.People feel better inColt conditions.Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 12VIII/2011StrojrenstvTrbyhutnchfirem letosrostly,ptrok aleekajzpomalen Trby tuzemskch hutnch podnik vle-tonm roce vzrostly meziron ozhruba est procent na100 miliard korun. Vyplv to zodhad Hutnictv eleza sdruujcho pedn hutnick podniky vesku. Vp-tm roce ale frmy ekaj zpomalen kvli nepznivmu vvoji evropsk ekonomiky. Prvnznmkypoklesujinkterhutn spolenostizaznamenalybhemleto-nho druhho pololet. Bhemdruhhopololetsev dsledku problmnkterchevropskcheko-nomik snila vroba vhutch apoklesla tak poptvka pooceli. Vroba surovho elezaza celletonrokvzrostepodle odhadHutnictvelezao tiprocenta na4,1 milionu tun. Produkce vlcovanho materilu vzroste ozhruba pl procenta na 5,1milionutun. V roce2012sepak ek pokles aodroku 2013 by ml znovu pijt rst. Podle Hutnictv eleza vsouasn dob klesajcenyocelskchvrobk,ale zrovesesniujeobjemobjednvek. Kupujc pedpokldaj, e se ceny sn jetvce,a tudv tutochvlizstvaj mimotrh. Vrobciocelinslednome-zuj vrobu, aby trend poklesu zabrzdili, coovlivujevvojekonomiky,uvedlo Hutnictv eleza vesv zprv. Odbornci oekvaj obnoven rstu cen ocelskchvrobkv prvnmpololet pthoroku,dynamikarstubudeale ni ne vprvnm pololet letonho roku. Vvoj cen bude kolsav azvisl napo-ptvce. Pokles vroby vletonm druhm pololet tak souvis snepznivm vvo-jem vestavebnictv. Po rstutrebv letonmrocepijde vroce 2012 zhruba ptiprocentn pokles. Nslednbyalesektormlznovurst. Zisk ped zdannm tuzemskch hutnic-kch podnik vletonm roce bude init zhruba dv miliardy korun, loni zisk mrn peshl jednu miliardu. Vroce 2012 by ml zisk hut klesnout nazhruba 1,5 miliardy a v nsledujcchletechsesektorvrt krstu. Export ocelskch vrobk letos vzrostl o 4,8procentana 4,7milionutun.Mezi hlavnvvoznsortimentpatdlouh vlcovan vrobky, ploch vrobky aoce-lov trubky. Tyto ti skupiny vsouasn dob zaujmaj tm 80procentn podl celkovho objemu vvozu, ale jejich podl postupn kles, nakor rstu vvozu po-lotovar, tyov oceli ataenho drtu, uvedlo Hutnictv eleza. PodleHutnictvelezasebudoumuset hutn podniky vptm obdob vypo-dat se zvyovnm cen vstupnch surovin asrstem investinch nklad. Firmy by protomlysjednvatdlouhodobkon-trakty, kter jim pomohou zajistit stabilitu. Prmrn poet zamstnanc veskm hutnictv vletonm roce klesl ozhruba est procent. Mzdy rostly otyi procenta. Hutnictv eleza sdruuje mimo jin pod-niky ArcelorMittal Ostrava, Evraz Vtkovice Steel nebo Tineck elezrny.Novmgenerlnm editelem Tineckch elezrenbudeCzudek Spolenost Tineck elezrny bude mt novho generlnho editele. Jiho Cien-cialuod 1.lednanahradJanCzudek, sdlila mluv elezren Lucie Drahoov. Czudek nyn vefrm pracuje jako inves-tin editel. Jeden znejuznvanjch eskch mana-er pov. Po14 letech vele Tineckch elezren se Ji Cienciala zasv dlouho-letspnvedenspolenostistane lenem dozor rady, uvedla Drahoov. Tineck elezrny jsou jednm znejvt-ch tuzemskch vrobc oceli. Zamst-nvajtm6 000lid. V loskmroce frma skonila veztrt 632 milion ko-run, pestoe se j trby zvily otetinu na32,5 miliardy korun. Zavinily to nzk ceny ocelovch vrobk natrhu anaopak vysok ceny surovin.Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 13VIII/2011CzechInvestsestal lenemSvazueskho leteckhoprmyslu VldnagenturaCzechInvestsestala mimodnm lenem Svazu eskho le-teckho prmyslu. Ob organizace nyn chtj spolenmi silami podpoit vrobn kapacity tuzemskho leteckho prmyslu, zajistitjehopropagaciv zahrania za-m se tak navzdlvn voboru, sdlila mluv CzechInvestu tpnka Filipov. Leteck akosmick prmysl je pro agen-turuCzechInvestjednmz prioritnch sektor. Propagujemeeskleteck a kosmicksektorv zahrani,lkme doR zahranin investory asname se je propojit seskmi frmami, jejich vroba, vzkum ivvoj jsou napikov rovni, uvedl generln editel CzechInvestu Mi-roslav Kek. Sektor letectv se vesku podle CzechIn-vesturozvj,a tozejmnav oblastiv-robyletadel,integrovanchletadlovch celk,leteckchmotor,hydraulickch apalivovch systm avevvoji pokro-ilch palubnch anaviganch pstroj. Ospoluprci seskmi leteckmi frmami je vesvt zjem. Vjnu letonho roku CzechInvest napklad prezentoval esk leteckfrmynaTheInternationalAe-rospace Conference for the SMEs vTokiu, podotkl Radek oltys zCzechInvestu. esk leteck frmy u maj se spoluprac na programechzahraninchfremzku-enosti. Napklad Aero Vodochody spo-lupracujes brazilskoufrmouEmbraer, kter je tetm nejvtm vrobcem letadel nasvt, navvoji avrob novho vo-jenskhotransportnhovceelovho letounu KC-390. Spolenost Letov leteck vroba zajiuje vrobu dve amechani-zm napklad pro dopravn letadla Airbus A320 aA380.RaRuskopodep smlouvyoeleznici anovchelektrrnch Vstavbaeleznicena Urale,stavbyno-vchelektrrena spolendeklarace omodernizaci prmyslu to jsou nkter zhlavnch smluv, kter budou podepsny v Prazebhemnvtvyruskhoprezi-dentaDmitrijeMedvedva,informoval tiskov odbor Ministerstva prmyslu aob-chodu. Celkem jde okontrakty zadestky miliard korun. esk frmy maj pod vedenm brnnsk OHL S vRusku naUrale postavit zhruba 390kilometreleznintratza nece-lch40miliardkorun.Zatekstavby jeplnovnv roce2012,jejdokonen vroce 2015. Cel projekt zatiuje korporace Ural pr-myslov Ural polrn. Clem je postavit eleznici vmstech, kde jsou bohat rudn nalezit. esk strana m stavt zhruba polovinueleznice,jejcelkovdlka bude pes 700 kilometr. ei postav tak most pes eku Ob vdlce 2,5 kilometru. Zrozvoje severnho Uralu budou pi pro-jektech proftovat tak dal esk frmy, ktertentotdens ruskmiprotjky uzavraj dohody. Otrokovick spolenost PSG m napklad zankolik miliard korun nasevernm Urale postavit paroplynovou elektrrnu. Dal paroplynovou elektrrnu m stavt brnnsk frma Krlovopolsk RIA vSoi, kde se vroce 2014 bude konat zimnolympida.Brnnskspolenost Alta postav naUrale chemick zvod. Ministr prmyslu aobchodu Martin Kuba amstopedseda rusk vldy Alexandr u-kov podep tak deklaraci omodernizaci prmyslu, kter je zamena naposlen konkurenceschopnostiobouekonomik arozen vzjemn spoluprce. Deklaraci maj naplovat dal konkrtn projekty, jakonapkladmodernizaceMagnito-gorskhometalurgickhokombintu imodernizacestrojrenskhozvodu Uralvagonzavod. Mezi Vysokou kolou ekonomickou Praha aMoskevskou mstskou univerzitou bude podepsna tak smlouva oprojektu Aca-demyLearning,kterjesloenazespo-lenhostudijnhobakalskhooboru Ekonomika amanagement. Program bude probhatv Moskvpevnv rutin avrmci studijnch pobyt bude oteven ieskm studentm. Prodejnovchaut dolistopadustoupl o2,7 %na158 263 voz Prodej novch aut naeskm trhu za11 mscrokustouplmezirono 2,7 procentana158 263voz.Dovozojetin vzrostl oti procenta na122.896 aut. Nejprodvanj byla koda, kter prodej stagnovalna 48 715voz.Druh Volks-wagenzvilodbyto 15,5procenta na 13 771voza tetFordsipohoril o plprocenta,kdyprodal12.916aut. Nsleduj Renault, Hyundai aKia. Zhlediska segment je naprvnm mst tda malch automobil spodlem 25,7 procenta,nsledujenistedns 19,3 procenta astedn tda stm shodnm podlem. Poetnovzaregistrovanchlehkch uitkovchvozstouplo 12,6procenta na11 757 aut. Nejlpe se prodvaly znaky Ford (2 178), Citron (1 530) aVolkswagen (1 382).Prodejnkladnchautsezvil o52,6 procenta na7 215 voz. Nejprod-vanj byly Mercedes-Benz, DAF aMAN. Odbyt novch autobus se zvil odevt procentna 700vozidel.Statistikuvede SOR ped Irisbusem aMercedesem. Jedinou klesajc kategori byly motocykly, kter zaznamenaly propad otm deset procent na16 252 stroj. Vkategorii nad 50 ccm vede Honda (1 030) ped Yamahou (500), znakou Maxon (379) aHarley-Da-vidson (337).14VIII/2011Svt,Evropaa myCelosvtov prodej osobnch automobil napesrok stoupne otyi procenta na68 milion voz zpedpokldanch 65,4 milionu vletonm roce. Krstu pispje siln poptvka veSpojench sttech. Pedpovdl to nmeck svaz automobilovho prmyslu (VDA). Prodejve Spojenchsttechbysemlpodleprognzy VDAv ptmroce zvito ptprocentna 13,4milionuvoz. Vlivvysoknezamstnanosti aobtnch podmnek narealitnm trhu natamn poptvku poautomobilech jezjevnmen,nesemnozodborncidomnvali,uvedlprezident VDA Matthias Wissmann. VNmecku oekv VDA vptm roce stagnaci prodeje nazhruba 3,1 mi-lionu voz. Vjin Evrop, kter se potk se slabm hospodskm rstem aspornmi opatenmi pramencmi zdluhovch problm, poptvka poau-tomobilech podle svazu pravdpodobn klesne, napsala agentura Reuters. Wissmannrovnpedpovdl,ecelosvtovprodejtkchnkladnch automobilv ptmrocestoupneo sedmprocentna 3,3milionuvoz zejmna dky poptvce vJaponsku, Rusku aSpojench sttech. VDA pedpokld, e produkce osobnch automobil vNmecku se vletonm roce zv osedm procent narekordnch vce ne 5,9 milionu voz. Vptm roce vak pot sjej stagnac. Produkce nmeckch automobilek vzahrani by nicmn mla pokraovat vrstu. Budou oteveny nov tovrny, rozeny kapacity. Mimo Nmecko je nejvznamnj vrobn lokac naich automobilek na, uvedl Wissmann. Nmeck automobilov sektor vetn dodavatel vsouasnosti podle daj VDA zamstnv 730 000 lid. To je o23 600 lid vce ne ped rokem. Vptm rocebymlpoetzamstnancpodle Wissmannazstatbezvraznjch zmn. Nmecko je nejvtm automobilovm trhem vEvrop. Vzemi psob nkolik vznamnch automobilek, vetn nejvtho evropskho vrobce osobnch voz Volkswagen, jeho soust je esk koda Auto.VDA:SvtovautomobilovtrhnapesrokstoupneotyiprocentaIEA:Drahropabymohlapokoditvvoj svtovekonomikyVysok ceny ropy by mohly naruit sil ozlepen stavu svtov ekonomiky. Mohly by tak podkopat schop-nost Asie pomoci zpadnm zemm vpekonn souasn krize. Uvedl to dnes hlavn ekonom Mezinrodn agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Dodal, e svtov ekonomika je nyn keh ne bhem fnann krize vletech 2008 a 2009, kdy byly ceny ropy nani rovni. Drah ropa podle Birola ohrouje pedevm Evropu, mohla by se ale stt velkm problmem tak pro Asii. Znamen to vrazn riziko zpomalen hospodskho rstu vasijskch zemch, je byly zemmi, kter ns vythly zfnann krize vroce 2008, ekl Birol. Pokud tentokrt nebudeme mt kdispozici jejich slu, bude mnohem obtnj vymanit se znynj fnann krize, dodal. IEA byla zaloena v70. letech minulho stolet, aby brnila zpadn zem dovejc ropu ped kartelovou silou Organizace zem vyvejcch ropu (OPEC). Agentura psob jako poradce votzkch energetiky pro lensk zem Organizace pro hospodskou spoluprci arozvoj (OECD), vetn esk republiky. OPECjidalnajevo,enevidpotebuzvyovatdodvkyropyna trh.Kartelbyalevzhledemk obavm znegativnho dopadu drah ropy nahospodsk rst mohl elit rostoucmu tlaku naposlen produkce, napsala agentura Reuters. Doufm, e kolegov ze zem tcch ropu rovn pozorn sleduj trn indiktory, vetn klesajc rovn zsob OECD akehkosti globln hospodsk situace, ae pi svm rozhodovn vechny tyto indiktory zohledn, ekl Birol. Domnvm se, e izem tc ropu potebuj zkaznky se zdravou ekonomikou, dodal. IEA tento msc pedpovdla, e svtov poptvka porop bude vletonm iptm roce ni, ne se pedpokldalo. Dvodem jsou podle n vysok ceny suroviny azpomalen hospodskho rstu. Sadskoa-rabsk sttn ropn spolenost Saudi Aramco nicmn pedpokld, e mon zpomalen rstu svtov ekonomiky vdsledku dluhov krize vEvrop poptvku porop nesn. Poptvka poroste dky demografckmu rstu ahospodskmu vvoji vAsii, uvedla frma nanedvn moskevskkonferencipodanruskouropnouspolenostLukoil.SadskArbiejeklovmlenem OPEC adruhm nejvtm producentem ropy nasvt zaRuskem.Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 15VIII/2011Studie:Solrnelektrrnyvkosmumohou fungovatdo30letSolrn elektrrny umstn naobnou drhu Zem by mohly dodvat svtu elektrickou energii ekonomicky efektivnm zpsobem u za30 let. Plyne to ze studie mezinrodn studijn skupiny pi Mezinrodn akademii astronautiky (IAA), kterou zskala agentura Reuters. Celkov nklady projektu vak studie neodhadla askeptici oekonomick prchodnosti projektu siln pochybuj. Jezejm,esolrnenergiedodvanz kosmubymohlahrtve 21.stoletohromnvznamnouroli vuspokojovn globln poptvky poenergii, pe se vestudii veden dlouholetm pracovnkem americkho Nrodnho adu pro letectv avesmr (NASA) Johnem Mankinsem. Studie se oznauje zaprvn iroce zaloen mezinrodnzhodnocenmonchzpsobzskvnslunenenergieve vesmrua jejhoposlnna Zemi pomoc bezdrtovch technologi. Studie pedpokld, e naorbitu nad rovnkem se vyle postupn cel ik geostacionrnch satelit, kter budou pemovat slunen energii naelektinu atu poslat pomoc mikrovlnnch antn nebo laser tam, kde bude zapoteb. Technicky me bt projekt dajn uskuteniteln za10 a 20 let. Ohledn ekonomick uskutenitelnosti studie dospla kzvru, e vyhldky se zde zaposlednch deset let zsti dky rozvoji fotovoltaickch technologi vrazn zlepily. Skeptici vak povauj cel projekt zazbon pn dot doby,nesenkladyna vyslnsolrnchelektrrenna orbitnesnnejmnna desetinusouasnrovn. Dalmi pekkami budou vysok nklady navvoj, nrst kosmickho odpadu aabsence trnch studi. Studie pipout, e projekt kosmick energie budou zejm muset podpoit vldy. Soukrom fnance budou sice nutn, nepjdou dotoho ale samy, protoe sfzemi vvoje apedvdn budou spojeny znan ekonomick nejistoty adlka projektu je komern nenosn. Studie vak vid velk pslib vevraznm snen nklad napilotn projekt dky levnm jednorzovm nosim, kter se nyn vyvjej pro jin kosmick ely, ekl Mankins telefonicky agentue Reuters. Omezen pedveden tak me stt podstatn mn, ne se pedpokldalo. Itak ale bude vvoj arealizace projektu stt destky miliard dolar. Jef Peacock, kter uamerickho vrobce leteck akosmick techniky Boeing vede divizi vroby satelit, ekl, eteoretickybyobjemtaktozskanslunenenergiemohldoshnoutdvojnsobkusolrnchtechnologi rozmstnch napovrchu Zem. Je to mimo jin proto, e satelity maj fungovat 24 hodin denn. Mylenka zskvn elektrick energie vevesmru se vnkolika vlnch studuje u tyi destky let ajej vzkum motivujobavyo budoucvyerpvnzdroja starostio ivotnprosted.StudijnskupinapiIAApovauje za potebn,abyvzkuma vvojorganizovalyvldyspolena dlseza spoluprcevldncha soukromch vzkumnch instituc, prmyslovch spolenost inevldnch organizac.Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 16VIII/2011Oexportn ceny DHL UniCredit se podlily vrobn firmyExportn cena DHL UniCreditExportncenuDHLUniCreditv katego-riiStednvelkspolenostletoszskal vrobceelektrickcha plynovchpec, karlovarskfrmaREALISTIC,a.s. V kate-gorii Mal spolenost zvtzil producent koedlncha textilnchstrojInvesta Intl s.r.o. Vkonn editel tto spolenosti Miroslav Nov ekl, e jej vvoz smuje do celhosvta,alejenz ptiprocent dozem Evropsk unie. Jak dodal, jedn se ovem pedevm onhradn dly aservis stroj zobdob, kdy bval eskosloven-sko bylo strojrenskou velmoc aexporto-valo strojn zazen dovech svtadl. Je topoprv,coza 37letmhopsoben v oblastivvozustrojdostvmv tto souvislostinjakdiplom,konstatoval Nov.Spolenost REALISTIC, a.s., ovldla tak ka-tegorii Exportn teritorium SNS. Vtzem vkategorii Exportr regionu Krlovhra-deck kraj se stala spolenost MICRORISC s.r.o., kter se specializuje navzkum, v-voj, import adistribuci nejmodernjch elektronickchkomponenta modul. Zbvajc dv ocenn Nejspnj klient CzechTrade aZvltn ocenn agentury CzechTradeza exportninovacidostali nejvteskvrobcekontejnerpro chovdrbeea skladovacchkontej-nerz pozinkovanhoplechuKovobel v.d.a dodavatelmedicnsktechniky a sedadel,lehtekproosobnvagny BORCAD cz, s.r.o.Zakladatelemsoutejelogistickspo-lenost DHL Express CZ aletonm novm generlnmpartneremUniCreditBank. ZtituoptpevzalaagenturaCzech-Trade,kterstlarovnu zrodutto soute. Pozitivn zprvou letonho ronku Ex-portn ceny DHL UniCredit je skutenost, eseexportnstlevcedahistoricky tradinmueskmuodvtvvrob stroja zazen.Zatmcov segmentu malchspolenostjetentotrendpa-trnjinkolikposlednchronk, vsegmentu stedn velkch spolenost jdeletoso pjemnounovinku,uvedl obchodneditela jednatelspolenosti DHL Express CZ Ludk Drnec. ekl dle, esinetroufodhadnout,jaksebude export vyvjet vdalm roce. Podle nj je pravdpodobn, e rst vEvropsk unii nebudevelk,takepokudk njakmu zvenvvozudojde,takbudejedno-ciferna patrni menneletosnebo loni. Strunlzenejblibudoucnost exportu asi popsat jako nejistotu.Velk frmy sice uzavely nkter kontrakty, ale Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 17VIII/2011nevd,v jaksituacibudoujejichz-kaznci zapl roku, poznamenal. Jistou ancipodlenjpedstavujtrhybva-lch zem Spoleenstv nezvislch stt (SNS), protoe pro esk exportry me bt vhodou jazykov pbuznost arela-tivnpijatelngeografckvzdlenost. Nadruhou stranu je to rizikovj oblast z hlediskafnanciprvnchaspekt. Vn je zase stle problmem ochrana patentovhovlastnictva JinAmerika jerelativndaleko.Z tchtotregion bypronsmlobtasinejvhodnj Rusko, konstatoval Drnec.Do fnlnhohodnocenletonhotr-ncthoronkusouteExportncena DHL UniCredit se dostalo 93 spolenost. Celkovobratsoutcchfremdoshl necelch17miliardkorun,cojetm dvojnsobek obratu zminulho ronku soute. Podl exportu nacelkovm ob-ratuzskalza vechnysoutcspole-nostivcenepolovinu,konkrtn54 procent.ExportncenaDHLUniCreditsepod jiod roku1997,kdypilaspolenost DHL smylenkou uspodat pro domc vvozce sout, kter by vyzdvihla ty nej-spnj aposkytla inspiraci apovzbu-zen. Spojila se sagenturou CzechTrade, atak vzniklo vbec prvn ocenn udlo-van malm astedn velkm exportnm frmm vesk republice, kter se zata lta stalo tradin sout. Generln edi-tel agentury CzechTrade Ivan Jukl ekl, e vsouasn dob probh integrace spo-lenosti Czech Invest dostruktury Czcech-Trade.Mlabytakvzniknoutjednas pod Ministerstvem prmyslu aobchodu zamen naoblast business to business (B2B). Totosdlenknow-howbymlo pispt zven efektivity takto vytvoen jednotnstruktury.Jukldleuvedl,e ministerstva zahrani (MZV) aprmyslu uzavely dohodu oposkytovn pomoci voblasti B2B. Znamen to, e pro klienty CzechTrade budou kdispozici tak esk zastupitelsk ady. Krom toho, ob mi-nisterstvarovnpracujna dohodch businesstogovernmenta government to government, poznamenal.Exportn cena DHL UniCredit je zajmav mimo jin tm, e sleduje meziron rst exportu eskch frem, adky tomu mo-hou vsouti uspt imen podniky. Spo-lenosti maj monost soutit vetyech hlavnchkategorich,a toStednvelk spolenost,Malspolenost,Exportr teritoria aExportr regionu. Krom toho mohoudostatocennv kategoriiNej-spnjklientagenturyCzechTrade aletos nov Zvltn ocenn CzechTrade zaexportn inovaci. Hodnocen vvozc vychz zindexu vypotanho jako nso-bek mezironho rstu exportu apodlu exportu naobratu frmy. Nazklad zska-nch vsledk jsou spolenosti rozdleny do kategoria jeurenojejichkonen poad vsouti.eskexportjez 85procentsmovn dozem Evropsk unie. Tm 30 procent vvozu jde doNmecka. st domcch exportr je ale vpozici subdodavatel velkch evropskch frem, kter sv akti-vitysmujdo zemstedna vchodn Asie. Tatooblastmve stedndobm horizontupotebunkupuinvestinch celk pi budovn sv nov infrastruktury.Existuje tak pleitost vyut rstu eko-nomikzemSNSa faktu,eeskfrmy iznaky maj vtchto zemch historicky dobrjmno.Promena stednfrmy me bt vhodou jazykov pbuznost srutinou akulturn porozumn.Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 18VIII/2011Zaklada-tel,President&CEOspolenostiZti Groupv souastnostiprovozujetyi praskrestauraceV Zti,Bellevue, Mlnec,ofnGarden&ZtiCatering aFresh & Tasty (1991souastnost). Dve pracovaljakoGeneralManager,Food BeverageManager&KitchenCoordi-natorv rznchhotelovchetzcch. Jmenovit Intercontinental, The Oberoi, LeMeridien&HyattRegencyInternati-onal veFrancii, Indii, Egypt, stejn jako v zpadnAfrice. VystudovalMastersof professionalStudiesinHoteladminist-ration zIMHI Institut de management HotelierInternational(CornellESSEC) vPai. M enu Marktu atyi dti Virat, Jacqueline,Shaan,Jasmine.Jelenem sprvnradyUNICEF,pedsedouped-stavenstvaPragueConventionBureau, lenem Young Presidents Organization worldwide, partnerem asponzorem Sdru-en pro zahranin investice (AFI) ale-nemsprvnradyAmerickobchodn komory. Vletonm roce je lenem poroty souteExportncenaDHLUNICREDIT apartnerem projektu OCENN ESKCH PODNIKATELEK. 1. Jak jste se dostal z Novho Dill do ech? Vroce 1984 jsem pijel doFrancie studo-vat MBA program Hotelov management astrvil jsem tam 2 roky. Pot jsem se vr-til doDelhi napozici F&B asistent vhotelu Hyatt. V roce1987jsemsepesthoval doAfriky, kde jsem psobil jako Resident Manager hotelu vlastnnho vcarskou spolenost, kde jsem se pozdji stal ge-nerlnm manaerem. Aprv tady jsem potkal Katarinu, moji vdskouptelkyni,kterouposlalipra-covat naambasdu doPrahy aj ji sem vroce 1991 nsledoval.2. Jak byla vae cesta ke gastrono-mii? Zaala lskou k jdlu, nebo to byla spe nhoda?Bylatovlastnnehoda.Chtljsemse stt pilotem sthaky atak jsem byl ji ve svch16letechpijatna akademii. Jene potom jsem ml nehodu namo-torce astrvil jsem 2 msce vnemocnici a6 msc jsem byl upoutan nalku. Lkai m prohlsili neschopnm pilo-tovat sthaku. Bylojipozd,abympijalina jin koly, ale nakonec jsem nastoupil naIn-stitut hotelovho managementu, cate-ringu avivy vNew Delhi. 3. Pracoval jste rzn ve svt. Jak se li zjem lid o dobr jdlo u ns a v jinch stech svta? Pokudncodltestleznovaa znova, stane se ztoho zvyk. Velice rychle se na-umerozpoznatdobrjdloa erstv ingredience,alebudetodlouhcesta, abychom se mohli srovnvat se zemmi jako Itlie aFrancie nebo jinmi stedo-zemnmizemmi,kdelidpstujers-tvouzeleninuna slunci.I v Rakouskuje tradicepouvatmstnvejce,zeleninu amaso kvrob jdla. SClimate Smart se Zti Group sna podporovat erstv achutn jdlo, ale jsou stm spojen vy nklady.4. Neml jste nkdy chu piblit echm indickou kuchyni a zamit jednu z vaich restaurac prv na ni?Od zmmev restauraci V Ztiin-dickho kuchae. Mahavir Kanswal dve pracovalproindickourestauraciRasoi v enev,kterzskala1michelinskou hvzdiku.Nyntedymtepleitost ochutnatautentickouindickoukuchyni vPraze.5. Jak se budovalo gastronomick imprium v esku? Jsmevelmimalfrma,neimprium. Vme, e se vnsledujcch 34 letech rozrosteme doNmecka aRakouska, aby-chomtakdoshlirovnstednvelk spolenosti sevropskou reputac. 6. Jste ve sprvn rad UNICEF. Jak pesn funguje podpora svtovho projektu ze strany rmy, kter se zabv gastronomi?Zavzalijsmesekadrokvnovatmi-nimln20 %z naichziskna charita-tivn projekty anevldnm organizacm. UNICEF alovk vtsni jsou ty dv hlavn, sektermispolupracujemena konkrt-nch projektech veRwand aKambodi. Mimotopracujemes menmiorgani-zacemi, jako nap. WORLD VISION vIndii nebo Dtskm krizovm centrem vPraze. Pomaluzanmespolupracovats pro-jekty, kter jsou udritelnj aposkytuj spoleenskou aekonomickou hodnotu. 7. Jak jsou trendy souasn gastro-nomie? Co ji ek v budoucnu? Stletrendemjsouorganickyproduko-van climate smart potraviny, postupn setakvracmeod mezinrodnchfz zpt kbabiin kuchyni. Lid vyhled-vaj zdravj jednoduch jdlo sopravdo-vmi chutmi. Vme, e frmy budou vce odpovdnke spolenostia ivotnmu prosted. Jetaktebasiuvdomit,ejinadle nebudeme moci kontrolovat, co lid kaj onaich restauracch. Nad tmto budou mtkontrolusocilnst. Vceinformo-van klienti budou oekvat vy kvalitu ahodnotu zapenze.8. Podporujete mnoho projekt, mimo jin i soute pro mal a stedn velk exportry Exportn cena DHL UniCredit a sout pro eny podnikatelky OCENN ES-KCH PODNIKATELEK OCP. Pro?kse,ekdyrostetev dom,kdeje pravidlemuznn,podporaa pe,tak budetemtvtsebevdoma zskte tak vt respekt ostatnch. Asebedvra vm d slu dlat dobr asprvn rozhod-nutv ivoti navzdorypekkm.Je naprosto zsadn dostat uznn zadobrou prci. Ajet vc zaskvlou prci. Exportn cenaDHLUniCredita soutOCENN ESKCHPODNIKATELEKpodlemex-portrmvelicepomh.A totm,e jim d uznn ae jim umon inspirovat dal vvozce. SanjivSuriPresident&CEOZtiGroupSvt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 19VIII/2011JeabsolventemPrvnickfakulty UniverzityKarlovyv roce1974,doktort na teuniverzitzskalv roce1975. Po absolvovnuniverzitypsobiljako prvnkv oblastizahraninhoobchodu a mezinrodnchvztah.Od roku1994 psobjakoadvoktv advoktnkance-liNovick&Mejzlk,ktersezamuje hlavnna poskytovnprvnchslueb v oblastisoukromhoprva,zejmna prvaobchodnho,prvaobanskho, vetnmezinrodnhoprvasoukrom-ho,a dlepakv oblastiprvafinan-nhosezamenmna prvosmnen a factoring,pojiovnictv,dopravn a spedinprvo,vymhnpohledvek, insolvennzena dlepakv sepisu prvnchrozbor,zpracovnprojekt a prvnrealizacizakldnspolenost, jejichtransformaca fz,jakoi za-jiovanhoservisuv oblastiobchodu s nemovitostmia v poskytovnslueb v oblastiprvarodinnho,trestnho a stavnho.Jidruhmrokemjepartne-remsouteEXPORTNCENA. 1. Ji druhm rokem jste porot-cem soute Exportn cena DHL UniCredit. Pro?Zahraninobchoda exportzvltje zrcadlem, vnm se odr celkov stav hospodstv naeho sttu acel spole-nostia jeprotopirozenoupovinnost podporovatrozvojtakovhoprvnho a ekonomickhoprosted,kterbude soustavn napomhat posilovn export-nchaktivitkadhopodnikatele.Nae advoktnkanceltakovoupodporu svm klientm ji lta spn poskytuje.FunkcporotcesouteExportncena DHL UniCredit jsem byl ji podruh uren organiztorysoute.Povaujitotosv jmenovnza projevenouesti dvru avelice si ho vm.2. Jak prvn skal exportry provzej?Piobchodovnsezahraninmsub-jektemobecnplat,ejetebavno-vatzvenou p o z o r n o s t prvnprav obchodn ho vztahu.Pes-toeunifikace obchodn ho prvaa dalch norem,s nimi sepizahra-ninobchod-nchvztazch setkvme,ji hodnpokro-ila,pestoje zdecelada oblast,kter unifkovny ne-jsoua jeteba protopeliv zvaovat, jakm prvnm dem sebudeteni onen vztah dit. Vedle zkoumn hmotnprv-n chnorem, kterna ob-chodnvztah s cizmprvkem dopadaj , j e tebavnovat ipozornost pro-cesnstrnce ppadu, zvlt pak mstu, kter bude eit ppadn spory vznikl ztako-vho obchodu.3. Jak jim elit?Zpsoby, jak takovm skalm elit, jsou naznaenyjiv odpovdina pedelou otzku. Ped sjednnm obchodu scizm prvkem,tj.obchodu,kterpesahuje hranice jednoho sttu, je teba se velmi zabvatjednakotzkou,ktermprv-nm dem, dem kterho sttu i jakou mezinrodnmluvousebudetakov obchod dit, ajak soud avjakm stt buderozhodovatppadnsporystran takovho obchodu. Jde-li oobchod, kter se realizuje nazklad veobecnch ob-chodnch podmnek jednoho zastnk, co je pi dnenm zpsobu obchodovn neastjppad,mlibychomses t-mito podmnkami velmi peliv seznmit, pop. je podrobit prvn analze, kter ns upozornna skal,jensv budoucm obchod ekaj. Vad ppad jsou tako-vmi podmnkami odchyln upravovny institutyzsadnhovznamu,jakojsou platebnpodmnky,dodacpodmnky, pechodvlastnickhoprva,inaopak vhradavlastnictv,reklamanlhty a zpsobyreklamaceapod. Veobecn obchodn podmnky standardn obsahuj ivolbu prvnho du, kterm se bude ob-chod dit, jako iuren soudu (obecnho i rozhodho), kter bude poven roz-hodovnm vppadnch sporech stran.4. Jak je vae hlavn specializace?Hlavnspecializacezdejadvoktn kancele je prvo obchodn aobansk, tj. ve, co je spojeno sobchodnmi spo-lenostmi,jejichzakldn,zmnya z-nik,jakoi zvazkovprvo,tj.pprava a sjednvnsmluv,vetnvymhn jejich plnn ped soudem i rozhodmi orgny. Vznamnoustnainnosti jei prvoinsolvenna konkursn.Dle paksezabvmeprvnmidisciplnami stm souvisejcmi i nato navazujcmi, jakojeprvodopravn,pojiovnictv, zejmnaoblastpojitnpohledvek, prvofnann,prvosmnenapod. Vedletohorozshloustagendytvo oblastvcnchprv,tj.vztahy,jejich pedmtem je vlastnick prvo zejmna k nemovitostem. V uritmrozsahuse zabvme idalmi prvnmi disciplnami, jako je nap. prvo rodinn i trestn.JUDr. PavelNovickSvt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 20VIII/2011Rozhovor snskou architektkou Xiaobei Shen otajomstve rchleho rastu ny, aktulnych trendoch vnskom stavebnctve arozdieloch veurpskej anskej architektre.najetrh,kdekad mesksivetko1. na je dnes diskutovanou tmou slo jeden. V om spova jej tajomstvo rchleho rastu?Tajomstvo?Myslmsi,etoniejeia-dne tajomstvo. Vldna politika je hlavn dvod. nsky development arast je za-loenna tzv. otvransaa reformm, politika, ktor otvorila pre kadho dvere dony anareformch, ktor dali a-nomlepiuancuspojisasozvykom sveta. 2. Podnika alebo nepodnika v ne?Podamjhosubjektvnehonzorusa oplatinvestovav ne.najejeden obrovsk trh smnohmi prleitosami. Je to trh, kde kad lovek zkadej krajiny mesksiastie.Metetupostavi bizarnstavby.Akvmvldaz akho-kovekdvodunechcepovolipostavi kontroverznbudovy,akosompoula napr.prpadprojektu Octopusune-bohhoeskhoarchitektaKaplickho, prte dony.3. Ak s sasn trendy v nskom stavebnctve?Poasposlednchdesiatichrokovsa nsky trh vyvjal, vemi rchlo, stavebn trh nie je vnimkou. Zskali sme vea sk-senosti prve zrchleho rastu. Rchle uenie apodpora nskej vldy vystili v boomstavebnhotrhuv celejne. Sledujc dvansty pron pln, vlda plnuje vetky druhy centrlnych biznis distriktovokolomiestv ne.Take meststavajcentrlnebizniscentr avidiek sa men namest. nska vlda ver, e rast centrlnych biznis directov me prinies viac investci doekono-miky. Je to blzniv ako aleko sme sa dostali vpriebehu iba desiatich rokov.4. Ak s rozdiely medzi eurp-skou a nskou architektrou?Hlavn rozdiel, ktor vidm je, e Eurpa m viac sksenosti, o sa tka kdov, bez-penostia neustlehorozvoja.Histria stavebnho trhu je ovea dlhia abohatia v Eurpeakov ne.Na druhejstrane, nsky stavebn trh sa vyvja vemi rchlo. Rchlos me by vnman ako vhoda inevhoda. Zatia o cudzinci strvia roky plnovanm dizajnu, my to robme vemi rchlo. Niekedy je to a nekontrolovaten a s nedostatkomdetailnhoplnova-nia, vktorom s Eurpania tak dobr. Ale chcem zdrazni, e hoci je nska archi-tektra mlad archla, najm mlad udia maj vek entuziazmus, take sa ume o novchtechnolgicha vylepujeme nae zrunosti extrmne rchlo.5. Preo prve architektra? o vs viedlo k tdiu architektry?Bolatushraniekokchmalchvec, ktor ma priviedla kmjmu rozhodnutiu tudova architektru. Vpamti mi utkveli tietodve.Raz,kesombolaetemal dievatko, ma mj otec zobral nankupypoprislvnej WestNanjingRoadv an-ghaji. Zrazu som si vimla Shanghai Centre budovu, navrhnut slvnym architektom JohnomPortmanom.http://www.shan-ghaicentre.com/Tobolopo prvkrt,osomvidelatak zaujmavstavbua pomyslelasomsi, ejeskutonendhern. Verilasom,e bysomsamohlastarovnakoslvnym architektom ako John Portman , smenom vyrytm nakameni. Teraz viem, e dnes touniejeakovtedyv ne,kevek architekt je iba reprezentant spolonosti, pre ktor pracuje. Druhskutonos,ktormapriviedla k architektre,bolmjotec,ktorzoh-ral vmojom ivote vek lohu.Vjeden demiukzalstavebnmagazn.Pred dvadsiatimi rokmi bolo nron dosta sa ktakmto magaznom, nie ako dnes,ke mj pracovn stl je nimi preplnen. Nati-tulnej strane tohto magaznu bol malik domek vstrede lesa. Vyzeral tak tulne akrsne. Otec mi vysvetlil, e to je kniha so stavbami snajlepm dizajnom . Raz chcem i vtakomto domeku, povedala sommu. Mesihosamanavrhn, ak sa stane architektkou, poznamenal. Pani Shen je jednou zo skutone zaujma-vch ainpiratvnych ud, ktor vystpia na6. ronku medzinrodnej konferencie Construction summit 2012 15. Februra 2012 vhoteli Gate One vBratislave.Viacinformcisadozvieteakkliknete naProgram konferencie: www.informslovakia.skMichaela JekovIn Form Slovakia11111. MEZINRODN VELETRHSTROJRENSKCH TECHNOLOGIJedinenjarnpleitostproprezentacimodernvrobntechniky,progresivnchtechnologi ainovanchtrend.Komplexnplatformaproeenproblematikyvjednotlivchodvtvchstrojrenstv s prostorem pro technologick spoluprce.tyi dny pro osobn kontakty a zviditelnn Vaich produkt i slueb.Soubn veletrhy:FOR AUTOMATION1. mezinrodn veletrh automatizan, regulan a mic technikyFOR ELECTRON2. mezinrodn veletrh elektrotechniky, elektroniky a energetikyFOR ENERGO1. mezinrodn veletrh vroby a rozvodu elektrick energieFOR LOGISTIC3. mezinrodn veletrh dopravy, logistiky, skladovn a manipulace 13. 16. 3. 2012www.forindustry.czPOZOR UZVRKA PIHLEK 31. 1. 201222VIII/2011Osm ronk logistickho fra LOG-IN pivtal celkem 300 logistik. Vslu praskho hotelu Ambassador zaznlo osm prezentac exkluzivnch ppadovch studi ainovac. Mezi highlights akce organizovan skupinou ATOZ Logistics se zaadila panelov diskuze odatov synchronizaci apedevm novinka programu, Ocenn pro nejlep ppadovou studii, inovaci alogistickou osobnost roku. Vkategorii Ocenn pro logistickho inovtora roku nejvce hlas delegt fra vybojoval Milo Hammer ze spolenosti Makro.Logistick podzim vyvrcholil frem LOG-INOsmronklogistickhofraLOG-IN pivtalcelkem300logistik. V slu praskhohoteluAmbassadorzaznlo osmprezentacexkluzivnchppadovch studia inovac.Mezihighlightsakce organizovanskupinouATOZLogistics sezaadilapanelovdiskuzeo datov synchronizacia pedevmnovinkapro-gramu,Ocennpronejlepppadovou studii,inovacia logistickouosobnost roku. V kategoriiOcennprologistick-hoinovtorarokunejvcehlasdelegt fravybojovalMiloHammerzespole-nostiMakro.Vynikajc renom logistickho fra LOG--IN jako akce, nakterou logistici skuten chod,letonronkbezpenpotvrdil. Celkem220astnkworkshopus vy-sokm zastoupenm pedstavitel vrob-nch aobchodnch spolenost vyslechlo prezentace ty ppadovch studi astej-nho potu inovac. Konferenn program vyvrcholilpanelovoudiskuz,kterousi nenechaliujtpedevmzstupciob-chodnch spolenost ajejich dodavatel: vbec poprv nanezvislm fru zaznly praktick zkuenosti spichzejc revoluc vevmn dat vdodavatelskm etzci datov synchronizaci. Oproti losku jsme zaznamenali dal nrst zjmu okonfe-rennstfra.Odbornprogramdky svmu praktickmu zamen naaktuln tmata,kterlogisticiz praxeskuten e,navcpilkalvtzjemzestrany uivatel logistickch slueb; stejn jako loni tvoili bezmla polovinu z220 logis-tik, kte naakci osobn pijeli, dokld Jaroslav Smek, manaer skupiny ATOZ Logistics, poadatele fra LOG-IN.Pleitost kneformlnmu setkn pood-born konferenci pak dostalo na320 logis-tik host VIP veera Logistics Business Mixer.Krombohathozbavnhopro-gramu LBM pineslo vyhlen snaptm oekvanchvsledkhlasovno nej-lep logistick poiny roku.STEM/MARK:vsledky hlasovnbylytsn!Letonronkpineslnovinku:ocenn nejlepch pspvk ze sekc ppadov studie ainovace avolbu logistickho ino-vtora roku. Podle zstupce spolenosti STEM/MARK,kterdohlelana prbh volby,bylyvsledkyve vechkatego-richvelmitsn.Nendivudelegti logistickhoframlinelehkkol. Vy-brat ztch nejlepch ppadovch studi ainovac logistickho roku 2011 anadto mezi nejlepmi inovtory zvolit osobnost, ktersvmpstupempisplak rozvoji logistickho trhu nejvce. Tom ha ze spolenostiSTEM/MARKshromdn publikumlogistikna LBMnenapnal: za nejlepppadovoustudiidelegti frazvoliliprezentacis nzvem Textil efektivna pesnv modernmskladu. Cenu pebrali hned ti speakei partnei, jejichfrmydokzalyv rekordnmase vybudovat distribun stedisko napi-kov technologick rovni Milan Bouka (ADLER), Blanka Lejsalov (KARDEX) aRos-tislav Schwob (AIMTEC).Cenu zanejlep logistickou inovaci roku zskalPieterC.W. Vos(LOGISTCONSULT) zapedstaven novho konceptu obalo-vcha pepravncheenproof-trade segmentvrobcpiva.Chvlenapt abrzy byl znm tak logistick inovtor roku. Kilovou trofej si zaprojekt OSA (on shelf availibility), kter zvil mru do-stupnosti zbo naprodejn ploe nare-kordnrove,pevzalMiloHammer ze spolenosti MAKRO Cash & Carry R/ Metro Cash & Carry R Slovakia.Organiztorlogistickhofra,skupina ATOZLogistics,vemocennmblaho-peje!Partnei:FrumLOG-INsetilovznamnpod-poepartnerz adposkytovatello-gistickchslueba produkt.Partnery workshopubylyspolenostiAIMTEC, E.ON, GS1 Czech Republic, Kardex Rem-star,Mercedes-Benz,SumishoGlobal LogisticsaTyrosLoadingSystemsCZ. Mezi speciln partnery workshopu patily spolenostiAllium,CCVInformansys-tmy, Dallmayr Kafee, Honeywell, Novum aPointPark Properties.GenerlnmipartneryXV.Logistickho Business Mixeru se staly spolenosti CTP aFM Logistic. Partnery XV. Logistickho BusinessMixerubylyspolenostiErste Group Immorent, Immopark aPointPark Propertiesa specilnmipartnerypak DallmayrKafee,D.H.S.Data,Hardware, Software,JanBecher,PanattoniCzech Republic, PST CLC aTranstechnik CS.Naobou akcch probhla registrace ast-nk pomoc technologie RFID. Partnerem registrace byla frma Combitrading.Hotel Gate One | Bratislava | 28. 2. 2012 | www.informslovakia.skLOGISTIKA OPTIKOU PROCESOVKEYNOTE - logistick osobnos roka GRYF 2010 Vladimr Fier konate spolonosti BOHEMIAKOMBI spol. s r.o.Medilni partneri:SLOVENSKTLAOVAGENTRASLOV AK NEWS AGENCYSvt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 24VIII/2011SALIMAMBKINTECO VINEX2012optnabdnou kompletnpehldku potravinskhoprmysluLoklnch vstav potravin anpoj se vesk republice kon cel ada, ale Mezinrodn potravinsk veletrh stm tyicetiletou tradic mme jenom jeden. 28. ronk veletrhu SALIMA probhne vtermnu 28. 2. 2. 3. 2012.PrvnSALIMAsev Brnuskutenilaji vroce 1974, ale dnes jde ovlajkovou lo bienlnchMezinrodnchpotravin-skch veletrh, kter spolen pokrvaj cel komplex potravinskho prmyslu, obchodu agastronomie. Nabdka veletrh SALIMA, MBK, INTECO aVINEX je uniktn prv svou , dky n oslovuje odbor-nkyz kompletnhoodbytovhospek-tra odpotravinskho velkoobchodu imaloobchodu vetn vinotk, pekastv, cukrrenaj.pesHORECAsegment,im-portry aexportry potravin anpoj a popotravinskou vrobu amalovrobu nebo dodavatele surovin aslueb. Novinkou nadchzejcho ronku potra-vinskch veletrh bude oddlen pre-zentace technologi afnlnch produkt, kter pome zvraznit tematick celky, technologick etzce aklov trendy od-vtv. Sekce technologi pro vrobu potra-vin anpoj bude umstna vnejvtm anejmodernjm pavilonu P, kam zam pedevm B2B nvtvnci. Zrove zde najdoutakexpozice6.mezinrodnho veletrhu mlynstv, pekastv acukrstv MBK a25. mezinrodnho veletrhu tech-nologi azazen pro obchod, hotely ave-ejnstravovnINTECO.K pednostem pavilonuPpatnkolikpednkovch sl, kter poskytnou zzem odbornmu doprovodnmu programu. Technologimbudezasvcenrovn sousednpavilonF,kdeprobhnesou-bn podan27. mezinrodn veletrh obala obalovchtechnologiEMBAX. Toto spojen se osvdilo ji ped dvma letya nendivu,protoea70procent produkceobalovhoprmyslusmuje prv dopotravinstv. NemnatraktivnproB2Bnvtvnky budedruhsekceveletrhuSALIMA. Do pavilonu V sesoustedprezentace potravin esk izahranin provenience. Domcprodukcibudoupropagovat expoziceMinisterstvazemdlstvR, Sttnhozemdlskhointervennho fondu aPotravinsk komory R snabd-kou regionlnch potravin aprodukt se znakou KlasA aesk vrobek. Zrove sem budou umstny ofciln zahranin asti astnky jednotlivch dodavatel potravin,psad,alkoholickchi neal-koholickchnpoj,cukrovinek,kvy aaje, lahdek aj., kter budou pro snaz orientacinvtvnkazenyv logick nvaznosti. Sv msto vpavilonu Vsamo-zejm najdou tak biopotraviny, netra-din aexotick potraviny, potraviny Ze dvora adal trendy, kter hbou souas-nm potravinskm trhem. Soubn se bude tradin konat tak 17. mezinrodn vinask veletrh VINEX.Pestoedo zahjenveletrhzbv jetnkolikmsc,jidnesjejist,e nebudouchybtstlicedoprovodnho programu jako mezinrodn konference FOOD FORUM natma potravinov bez-penostnebosouteZlatSALIMA, Gastrojunior Brno 2012 NOWACO Cup, Grand Prix VINEX ajubilejn dvact Zlat PIVEX. Mezinrodnpotravinskveletrhyse naposledyuskutenilyv beznu2010 zaasti 767 vystavujcch frem z26 zem. Podl zahraninch vystavovatel inil 35 procenta celkovvstavnplochape-shla 18 500 m2. Expozice si prohldlo ti-cet tisc odbornch nvtvnk z51 zem. Kompletninformacek mezinrodnm potravinskm veletrhm najdete nain-ternetovch strnkch www.salima.eu.25. mezinrodn veletrh zazen pro obchod, hotely a veejn stravovn17. mezinrodn vinask veletrh6. mezinrodn veletrh mlynstv, pekastv acukrstv1v Veletrhy Brno, a.s.Vstavit 1647 00 Brnotel.: +420 541 152 806fax: +420 541 153 067salima@bvv.czwww.salima.eu28. mezinrodn potravinsk veletrh28.2. 2.3.2012,Br noVst avi t Soubnsekon:27. mezinrodn veletrh obal a obalov technikySvt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 26VIII/2011Piateho ronka logistickho fra SLOVLOG sa zastnilo rekordnch 230 logistikov. Okrem vynikajceho konferennho programu sa akcia vyznaovala neopakovatenouatmosfrou, vemi dleitou pre profesn networking.SLOVLOG 2011 mal vynikajci programajatmosfruKonferenciaSLOVLOGsavosvojejhistrii etablovalaakoaiskovakciasloven-skhologistickhotrhu. V sasnosti mza sebouprvvroie:jubilejnpiaty ronk,ktorprebehol24.-25.novem-bra,prilkalmimoriadnevysokpoet astnkov. Workshopusazastnilo 180logistikov, VIPveernprogramX. Logistickbusinessmixersinenechalo ujs230host.Miestomkonaniabol ophotelParkInnDanubev Bratisla-ve;frummoderovalJozefBrezovsk, fredaktorslovenskejverzieasopisu SystmyLogistiky.strednoutmoukonferenciebolopo-rovnanie dvoch logisticky nronch, ale pritom rozdielnych oblast: FMCG aauto-motive. Obaoborypredstavujinova-tvnychldrova bohatzdrojinpircie pre alie logistick odvetvia, pripomna Jaroslav Smek, group manager skupiny ATOZLogistics,ktorjeorganiztorom akcie. Obe odvetvia naviac naSlovensku tvoria chrbtov kos ekonomiky.Dynamick simulcia vlogistike, optima-lizcia zsob vdistribun sieti dodvatea nhradnch dielov ELIT aimplementcia SAP vspolonosti MATADOR Automotive Vrblebolitmamiprvhokonferen-nho bloku. Alexander Randin, zstupca Obchodneja priemyselnejkomoryRF hovorilo logistickejinfratruktreRus-kejfedercie,nartolstrategickplny investcido dopravneja skladovejin-fratruktryv krtkodobeja dlhodobej perspektve apodal vemi plastick obraz ruskhologistickhotrhu.O tom,ako vyhovie nekompromisnm poiadavkm automobiliek nabezchybn logistiku vre-imoch JIT aJIS, nakvalitn elektronick komunikciu arobustn dopravn systm valej prednke referovali Daniel Sedlr a BiardJacqueszospolonostiGEFCO. Svt prmyslu | www.svetprumyslu.czNasledovala video prezentciaautomatizovanho sys-tmu ako rieenia pre intralogistick procesy dodvatea komponentov pre automobilov priemysel SAS Bratislava; Jana ipoov, vedca oddelenia distribcie dominantnej slovenskej mliekarenskej skupiny Rajo spolu sAndrejom Trtalom (Nagel Slovakia) sa potom podelili osvoje skse-nosti vlogistike FMCG. Konferenn program vygradoval panelovou diskusiou, ktorej astnci porovnvali rzne aspekty logistickch systmov vautomobilovom priemy-sle avsegmentu rchloobrtkovho tovaru. ctyhodn poet host sa ete rozril pred devtnstou hodinou, ke vypukol X. Logistick Business Mixer. 230 logistikov sa bavilo, nadvzovalo kontakty adiskutovalo o aktulnychtmachslovenskhologistickhotrhu. Druhdeprebehlav rmcifraSLOVLOGprehliadka logistickchcentierspolonostDachsera Gebrder Weiss vLozornu resp. vSenci.Partneri tohtoronej konferencie boli spolonosti Gebr-der Weiss, GRECO, Jungheinrich SK aSimPlan. Partnerom registrcie sa stala spolonos Combitrading. pecilnymi partnermi workshopu boli spolonosti Allium, Beta-Car, Dexion aDHL. Partnermi X. Logistickho Business Mixeru boli spolo-nosti Jungheinrich, PointPark Properties, Erste Group Im-morent aImmopark; pecilnym partnerom business mi-xeru sa stala spolonos D.H.S., data, hardware, software, partnerom registrcie se stala spolonos Combitrading. Medilnymi partnermi konferencie SLOVLOG 2011 boli asopisy Systmy logistiky CS aSK, Tovar & Predaj, Svt ba-len, logistick portl LogisticsATOZ.sk, ESMAD Slovakia, EuroBiznis, EduCity, education.sk, fnance.sk, fnance.cz, GoodWill, Infoware, IT Systems, KamWorld, Konferencie.sk,Logistickmonitor,motornews.sk,Svtprmyslu, SystemNEWS aSystemOnLine.Organiztorakcie,skupinaATOZLogistics akujevetkmpartnerom!Informcie oorganiztoroviSkupina ATOZ Logistics je pecialistom naB2B komuni-kciu voblasti logistiky pre esk aslovensk trh. Veskej aslovenskej verzii vydva od-born mesank Systmy Logistiky, aprevdzkuje logistick portl LogisticsATOZ.com. Pre odborn logistick verejnos organizuje logistick kon-gresy EASTLOG aSLOVLOG; logistick fra LOG-IN aLOG--INSKsaorientujna inovciev logistike.Obben akcieLogisticsBusinessMixera GolfLogszameran nanetworking.Kontakt:Michaela Halvovmichaela.halvova@atoz.cz, +420 246007231SLOVLOG5SLOVLOG5Verein Deutscher Werkzeugmaschinenfabriken e.V.Corneliusstrae 4 60325 Frankfurt am MainTel. +49 69 756081- 0 Fax +49 69 756081- 74metav@vdw.de www.metav.deMETAV201228. nora 3. breznaDsseldorfwww.metav.deBVV Veletrhy Brno, a.s. Messe Brnn AG Pan Oldrich Zouhar Vystaviste 1 CZ 647 00 Brno Tel: 541 152 969 Fax: 541 153 051 E-Mail: ozouhar@bvv.czMezinrodn veletrh vrobn technikya automatizaceSvt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 28VIII/2011KODAAUTOa.s.,pobonzvodKvasinyZ linektusjdvozySuperbaYeti Kvasinskzvodjespojensejmnem FrantikaJaneka,kterzderoku1934 zaalvyrbtvozyJawa,pipomnhis-torii pobonho zvodu KODA AUTO a.s., Kvasiny,jehoeditelIng. PavelRichter. A pokrauje: V roce1949sestalsous-tmladoboleslavskautomobilkya jej dodnes. Vznikalyzdejednyz nejkrsnj-cheskchvoz,jakoJawaMinor600, kodaFelicianebokoda110RCoup. Po roce2000proudilydo rozen zvoduv Kvasinchvelkinvesticesou-visejcs nbhemmodelSuperbprvn i druhgenerace,RoomsteraYeti.Dnes patpobonzvodkodav Kvasinch mezinejmodernjna svt.Aktuln tuz lineksjdSuperbaYeti.1. Mohl byste v kostce jet doplnit charakterizaci zvodu v Kvasinch v rmci spolenosti koda Auto? Kvasinyjsouvelicedleitousoust nejvt esk automobilky. Pokrvme plnou hloubku vroby odsvaovny pes lakovnu pomont. Zamstnvme zde pes pt tisc lid, tedy jednu ptinu za-mstnanc cel skupiny koda Auto a.s. vesk republice.2. Pot se s roziovnm portfo-lia voz vyrbnch v Kvasinch? (Napklad nov generace modelu Roomster i jin apod.) Vizitka:pln nzev spolenosti dle obchodnho rejstku: KODA AUTO a.s.Sdlo: T. Vclava Klementa 869 293 60 Mlad Boleslav, Czech RepublicZaloen spolenosti: ervenec 1991Poet zamstnanc: 270Obor podnikn: vvoj, vroba a prodej automobil, komponent, originlnch dl a psluenstv znaky KODA a poskytovn servisnch sluebRon obrat spolenosti (2010): 8,7 miliardy EURManagement:Generln editel a pedseda pedstavenstva: Prof. Dr. h.c. Winfried Vahland Obchodn editel a len pedstavenstva za oblast ekonomie: Dipl.-Kfm. Winfried KrauseVrobn editel a len pedstavenstva za oblast vroby a logistiky: Dipl.-Ing. Michael Oeljeklaus Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 29VIII/2011Zatmnzvodplnvytujobast-vajcmodely.Pracujemena zvyovn dennch kapacit.3. Co si mme pedstavit za spoje-nm roziovn zvodu v Kvasi-nch? Jde teba jenom o zven vrobn kapacity o dvojnsobek, nebo o roziovn technologi? Abychom nezapomnli: zdail se projekt nazvan Yeti 100 tisc?Kdy se podvte namapu zvodu avy-meztesiv npvodnst,tedystar zvod,zjistte,ednespedstavujejen zanedbatelnouplochu.Po zmnnch investicchdo novchmodeldolo kdalmu rozen pvodnch vrobnch ploch zroku 2000 tm natrojnsobek v souasndob.Aktulnpracujeme na zvyovnvrobnchkapacit.Pokud jdeo projekt Yeti100 000,tenbylne-dvno spn odstartovn.4. Probhla investice pro zven produkce ve svaovn, lakovn i monti ve vi asi 20 milion eur? Kterch provoz a nakolik se ppadn dotkla a co pinesla?Jde onai zatm posledn investici atk se ji zmnnho projektu Yeti 100000. Hlavnm clem je zven vrobn kapacity modelu Yeti na100000 voz ron. Sa-mozejm, e zven vrobnch kapacit probhlo vrmci celho zvodu.5. Pro vrobn linky hodlte ob-jednat dal roboty V jak fzi se nachz tento zmr?To se tk ji zmiovanho projektu aod-pov je tud stejn. Jen pro pedstavu. Naprvn generaci Superba bylo vesva-ovn 12 robot anasouasnm jich je 200. Celkov je vzvod pes 400 robot.6. Jak se projevil v Kvasinch rozvoj logistiky KODY AUTO v souvislosti s koncernovou logistickou strategi, tzv. Novm logistickm konceptem?Prvky aprocesy Novho logistickho kon-ceptu byly zpohledu logistiky zkladnm pedpokladem nbhu dvou zcela odli-nch model, jakmi jsou Superb aYeti, naspolen montn lince. Nov procesy umouj rovnomrn apravideln do-dvky materilu kmontnm pracovitm jii v sekvencchvroby.Sniujsetak poadavkyna skladovhospodstv avrazn se zvyuje produktivita.Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 30VIII/2011KODAAUTOa.s.,pobonzvodKvasinyZ linektusjdvozySuperbaYeti OKAY Plast s.r.o.plova 368507 43 Sobotkatel.: 493 571 132fax: 493 571 133mobil: 737 289 075e-mail: okay@okayplast.czwww.okayokna.czplastov, devn a hlinkov okna vysok kvalityVrobce dl pro automobilov prmyslNae produkty:Vvoj vrobkuVroba forem a nstrojVroba plastovch interierovch dlVroba kovovch dlMonte sestav a kompletMB TOOL s.r.o., Tebn 222, 783 42 Lutnwww.mbtool.czVEM NAIM OBCHODNM PARTNERM DKUJEME ZA SPOLUPRCI V UPLYNULM ROCEwww.ppocz.comLOGISTIKA V IVOT JE VELMI SLOIT,A VS CESTY VEDOU KAM SIBUDETE PT!Pour fliciter 2012Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 32VIII/2011KODAAUTOa.s.,pobonzvodKvasinyZ linektusjdvozySuperbaYeti 7. V nvaznosti na ve uvedenou otzku pr se pot s roze-nm logistickho zzem tovrny, a proto probh vkup pilhajcch pozemk?Vkuppilehlchpozemksenynne-provd.Z potebNovhologistickho konceptu ani nijak nevychz. 8. V z u vs zaal 18smnn tdenn systm Jak mte dosa-vadn zkuenosti? (V roce 2012 by ml bet naplno)Dkypozitivnmupstupunaichza-mstnanc ajejich ochot bt fexibiln jsme se nanov systm zvldli spn adaptovat. 9. S ve uvedenm (urit) vznikla i nov pracovn msta Jak a kolik? Mete prozradit stvajc a pedpokldan (poadovan, clov) poet zamstnanc v Kvasi-nch? (dajn se pot a s osmi tisci zamstnanci)V souasndobjsmestavnavili o zhrubadevtsetzamstnanc.Po-tme sdalm postupnm navyovnm dle poteby avrmci plnn cl koda rstov strategie.10. m bude t zvod v Kvasinch v roce 2012, ppadn v dalch letech, pokud to mete v rmci hos-podskho i obchodnho tajemstv prozradit?dntajemstvnsneek,budeme dle pracovat nazefektivnn na prce a snaitsenaplnitvechnystanoven cle. Dl budeme smovat kspnmu zvldnut projektu Yeti 100000.boxmaker@boxmaker.cz bbo bbbo bbo bb mm xm e k a r kee k aker e ker kee k b @b @box bbo b m xm x ak ma a mm e kk aaaaker ke kk ake ke kk a z cz r.c rwww.boxmaker.cz www wwww b ww. www.b w xm bb m ox xm ox ox er ke aker. kee ke keee zz .cz r z c r. r. zzboxmaker@boxmaker.czwww.boxmaker.cznvrhy a vvoj obalovch een z 3, 5 a 7-vrstvchvlnitch lepenek, kartonplastu, deva, flia technickch pnvroba paletovch boxvroba xac a separtordistribuce a prodejantikoroznch VCI flivroba obal z bublinkovhfli, EPE pnprodej obalovho materilu,LDPE a HDPE fliSvt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 33VIII/2011SIDAT,spol.s r.o.silnhrna poli automatizacea informatikyZa dobusvvcenedvacetiletexis-tencesespolenostSIDATstalajednm z vznamncheskchsystmovchin-tegrtor.Aktivityspolenostizahrnuj irok spektrum dodvek aslueb, odpro-jekce elektro apoln instrumentace pes oblastautomatizacevrobnchproces atechnologi, prmyslovch informanch systm ajejich integraci dopodnikovho prosted a pododvky HW anhradnch dl a24/7 servis. Nedlnou soust po-skytovanch slueb je rovn kvalifkan pprava pracovnk konench uivatel pro zabezpeovn provozu automatizo-vanchvrobnchsystmve vlastnm kolicm stedisku spolenosti.Dodvky asluby spolenosti SIDAT jsou postaveny naprofesionalit jejho vysoce kvalifkovanho apoetnho realizanho tmu. Realizac mnoha destek nronch projekt jak vtuzemsku, tak ivzahrani zskal tento tm znalosti azkuenosti jak zoboru dic techniky aprmyslov in-formatiky, tak izoboru vrobnch proces atechnologi. Silnou strnkou spolenosti je pak zejmna realizace projekt vasov kritickch podmnkch pi souasn mi-nimalizacinrokna odstvkyvrobn technologie pop. ibez jakhokoliv pe-ruovn vroby. Ve spolenostiSIDATv souasndob pracuje vce ne 70 zamstnanc, zeho cca55z nichtvotechnici,projektanti aprogramtoi vetech realizanch divi-zch. Dal odbornci jsou doaktivit spo-lenosti zapojeni extern vrmci mimo-praskch partnerskch subdodavatel. Spolenost SIDAT realizovala vposlednch letechaduprojekt,ktersvmipara-metry pedstavuj novou kvalitu dodvek a sluebv danchoborech.Jednalose ododvky asluby pro automatizovan vroby nap. vpodnicch Unipetrol, Behr, TRW,AGC,KDEnergo,eskomoravsk Cement, ale tak vkruovickm aplze-skch pivovarech i vjadernch elektrr-nch vR azahrani. V zvodkodaAuto,MladBoleslav, kromdvjchdodvekprovrobn sti kalrny, svaovny nebo mont agre-gt,sespolenostSIDATv roce2011 podlelana realizacistejnchprojekt rakousk frmy TMS vsouvislosti smoder-nizac ppravy podvozkov sti vnov montnhaleM13. Tentoprojektml za clautomatizovatnktermanuln operace nalince, atm zrychlit azkvalitnit cel proces monte novch voz.kolemfrmySIDATbylovyeitlohy spojens provozemautomatizovan roubovac stanice, uren pro spojovn karosrie spodvozkem vetn zabezpe-enkompletnhopenosuparametr pro tuto stanici. zen vlastnho procesu spojovnkarosries podvozkembylo realizovno naplatform dicho systmu SIMATIC S7 aservosystm SEW vespo-luprcis rakouskoufrmouSoftwerk. SIDAT dle samostatn eil lohy spojen s zenmdopravyvozmezijednotli-vmipracovnmipozicemina montn lince apenos parametr pro roubovac stanice. Tenbylrealizovnna platform vlastnhoMESeenfrmySIDATin-formanhosystmuSIDAS.Uplatnn tohoto systmu umouje penos dat pro roubovac stanice, specifckch pro kad vz,pmoz informanhosystmuFIS (koncernov platforma VW koda Auto). Celprojektbylrealizovnv obdob ped zahjenm vroby poletn odstvce za astinkolikakvalifkovanchtm spolenosti.SIDATtakvraznoumrou pispl kdoclen zadanch vkonovch parametr linky, tj. kminimalizaci poado-vanho taktu najeden smontovan vz.Nazklad tto skutenosti se spolenost SIDAT vroce 2012 vespoluprci sfrmami TMS aSoftwerk zastn dal etapy reali-zace dodvek pro novou montn halu M13.Vizitka:pln nzev spolenosti dle obchodnho rejstku: SIDAT, spol. s r.o. Sdlo: Zbrojnick 4/220, 162 00 Praha 6Zaloen spolenosti: 1990Poet zamstnanc: 70Obor podnikn: automatizace proces a technolo-gi, prmyslov informatika, systmov integrace, dodvky HW a SW, kvalikan pprava, komplexn servis 24/7Ron obrat spolenosti: 160 mil. KManagement:Jednatel spolenosti: Ing. Miroslav Dub, CSc.editel obchodnho seku: Ing. Radim Novotn, Ph.D. editel technicko-vrobnho seku: Ing. Miroslav Dub ml., Ph.D.Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 34VIII/2011BarumContinentalspol.s r.o. 140.vrospolenostiContinental Continentalseadsvmobratem26 mi-liardeurv roce2010mezicelosvtov pednsubdodavateleautomobilovho prmyslu.Jakovrobcebrzdovch systm,systma komponentpro pohonya podvozky,pstrojovchdesek, eeninfotainmentu,elektronikyvozu, pneumatika technickchelastomer pispvContinentalk vtbezpenosti a globlnochranklimatu.Continental je navc kompetentnm partnerem vso-vautomobilovkomunikaci.Continental v souasn dob zamstnv asi155 000 lidve 45zemchsvta.Vizitka:pln nzev spolenosti dle obchodnho rejstku: Barum Continental spol. s r. o.Sdlo: Objzdn 1628, Otrokovice, esk republikaZaloen spolenosti: 1993Poet zamstnanc: 4 227Obor podnikn: vroba pneumatikManagement:Generln editel: Libor LznikaObchodn editel: Dalibor KalinaVrobn editel: Michal DrbekSvt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 35VIII/2011Svt prmyslu | www.svetprumyslu.cz 36VIII/2011BarumContinentalspol.s r.o. 140.vrospolenostiContinentalContinentalAGjev eskrepubliceza-stoupen vrobnmi aprodejnmi jednot-kami vAdrpachu, Brandse nad Labem, FrenttpodRadhotm,Jin,Otro-kovicchaTrutnov,kterzamstnvaj na12000 pracovnk.Za vedenspolenostiodpovdNikolai Setzer, len dicho vboru aeditel divize pneumatikproosobna lehknkladn vozidla vefrm Continental AG.SpolenostContinentalletosslav 140.vrosvhozaloen.Vte,e pneumatiky budou existovat i za dal-ch 140 let?Historiekolajestarnkoliktisclet.J osobnsedomnvm,ev ttohistorii bude jet pr kapitol napsno ae pro efektivn vyuit kola budeme pneumatiky potebovati nadle. Tmatemzstane i mobilitazajiovanautomobily,au budemtformuipodobujakoukoliv. Z historickhopohledua pisrovnn s ostatnmiodvtvmijevrobapneu-matikstabilnoblast.Dkycelosvtov industrializaci atomu, e auta se prodvaj tmve vechzemchsvta,jdetoti o kontinulnprocespokrokua vvoje. A na tomjedobr,ekromosobnch automobil ankladnch vozidel umo-uj pneumatiky efektivn mobilitu ivo-zidlmpohnnmelektinou,elektro-kolm aspoust dalch vozidel ato ani nemluvm otom, e dky nim kad rok zvldaj zimn podmnky iidii odAljaky a povchodn Rusko. Bez zimnch pneu-matik by to bylo nemon. Jakch pt udlost pedstavuje podle vaehonzoruptmilnkvhistorii spolenosti Continental a pro?Vvoj prvn pneumatiky sdrkami poza-loenspolenostiv roce1871.S tmse zcepojvvojprvnzimnpneumatiky (1952) aproduktov ady pneumatik bez hrot ContiWinterContact (1972). V90. letech spolenost spn odvrtila nebezpe pechodu dorukou spolenosti Pirelli. Nkupprvke znakmUniroyalv Ev-rop (1979), Semperit (1985), General Tire (1987),Gislaveda Mabor(1989),Barum (1993) aSime Tyres aMatador (2007), jm nae spolenost sleduje svou strategii mt vceznaekna trhu.Internacionalizace: nrstdalvrobya potuprodejnch mst. Nsledn vvoj ktomu, abychom se stali idodavatelem automobilovch systm: akvizice spolenosti Teves (brzdy, 1998), Temic(elektronika,2001),provozspo-lenostiMotorolazabvajcchsetele-matikou(2006)a spolenostiSiemens VDO (2007).Kde vidte potencil pro dal rst?Od roku2003sidrmeelnpostaven na evropskmtrhus prvnvbavou avroce 2007 jsme se natomto trhu stali Advanced products for advanced tyre technologies:Struktol HT 105New peptiser for single stage mixing of NR rich compoundsStruktol WB 217Superior filler wetting agent suitable for early stage silica mixingStruktol HT 254Highly efficient silica processing in high performance rubber compoundsSOLUTIONS|TAILORMADE|WORLDWIDESchill+Seilacher Struktol GmbH l GermanyCall us. We have the solution.www. struktol.deTYRE PRODUCTProj ekt ovn, i nHnrsk i nnosta provdn st aveb.B-Projekting vlastni certihkaty CSN EN !SO 9001 a CSN EN !SO 1+001.www.bpr oj ekt i ng.