ivoin vroba

ObecnProces domestikace divokch zvat, zahjen ped 10 a 15 tisci lety VHVZ tvo dnes hlavn lnek zemdlstv, vpepotu na hektar dv obvykle podstatn vt uitek ne RV.Uplatnn modernch technologii, mechanizace a na nkterch secch i automatizace ji pibliuje prmyslov vrob (na druhou stranu je nomdsk pastevn chov nejprimitivnj formou zemdlstv). Prodn krmivovou zkladnou jsou pastviny, kter zabraj pes 1/5 soue.m je chov intenzivnj, tm vce obvykle zvis na krmivech na orn pd. V dodv zkladn, biologicky nejcennj potraviny (zejmna blkoviny), zajiuje vak i prmyslov suroviny. Vsouasn dob se na svt chov asi 4,4 mld. domcch zvat a vce ne 16,0 mld. kus drbee.

Typy ivoin vrobyExtenzivn:

Koovn chovPolokoovn chov Transhumance Modern extenzivn chov

Intenzivn:

Chov alpskho typu Intenzivn stjov chov Stjov chov nadazen RV

Dle Skokan a kol. 1988

Extenzivn ivoin vrobaKoovn chov: aridn (such) oblasti Afriky, jihozpadn a centrln Asie (nomdi). Specifick rysy m rychle mizc koovnictv chov sob vsubarktickm psu, vtundrch na euroasijskm kontinent. Polokoovn chov: rozvinul se vnkterch dvjch nomdskch oblastech, na zem bvalch socialistickch zem, nap. vKazachstnu, Stedn Asii, vMongolsku, vzpadn n.

Extenzivn ivoin vrobaTranshumance: ( trans humum, tj za hranicemi obdlvanch pd) jedn se o pravideln seznn pesuny dobytka mezi horskmi a ninnmi pastvinami, jsou klasickou formou chovu vnkterch stedomoskch oblastech Evropy. Chyb sept sRV. Podobn typ se vyskytuje i vlatinskoamerickch Andch.Modern extenzivn chov: vsuchch prrich a letnch horskch pastvinch na zpad USA (skot), vpolopoutch a savanch Austrlie i na kvalitnch pastvinch Novho Zlandu ( ovce), vesms znan daleko od hlavnch oblast spoteby. Vtinou se jedn o vkrm mladho dobytka, kter se pak pev na farmy, kde probh jeho nsledujc chov a vkrm. Pracovn nklady na jednotku prstku jsou nzk, produktivita prce je vysok.

Intenzivn ivoin vrobaChov alpskho typu: (pevn vdojn chov skotu) se rozvinul hlavn valpskch zemch. Dobytek trv lto na kvalitnch pastvinch subalpnsk, zsti i alpnsk zny ( 1800 a 2300 m.n.m). Podobn rz m i systm tzv ster ve Skandinvii.Intenzivn stjov chov: doplkov odvtv kpstovn trnch plodin. Tento typ vznikl vobdob, kdy byla do osevnch postup zaazena produkce objemnch krmiv, do t doby se dobytek pouze psl. Tento typ se stal charakteristickm pro pevnou st stedn, jin a jihovchodn Evropy a tak pro vchodn stty USA. Stjov chov nadazen RV: ( jako hlavn zdroj pjm ze zemdlstv) se rozvinul voblastech intenzivn V, pedevm vzpadn a severn Evrop i vmnoha sttech USA. Prodn podmnky vytvely pzniv pedpoklady pro pstovn krmiv, zvelk sti na orn pd. Rozhodujc vliv na zamen maj ovem spoleensk podmnky, zejmna rostouc poptvka po vysoce kvalitn produkci V, souvisc se zvyovnm ivotn rovn. Tento typ je dnes rozvinut ve vtin HVZ.

Zdroj: www.fao.org

Chov skotuRozen rovnomrn po svt.Celkov stavy peshly ji 1,3 mld. kus, ztoho cca 17 % krav. Chov skotu zabezpeuje pes 90 % svtov spoteby mlka a vce ne 30 % masa ( krom ryb). zemn vazba na krmivovou zkladnu je pomrn vrazn Hlavn koncentrace obyvatelstva vHVZ zpravidla lemuj zny zamen na chov skotu na mlko, naopak vmarginlnch oblastech pevld chov skotu na maso. Nejvt poetn stavy skotu jsou vAmerice ( 36,6 %) a vAsii (33 %), nsleduje Afrika (17,8 %) a Evropa (9,9 %). Zjednotlivch zem chovaj nejvce skotu vBrazlii Indii, n, USA a vArgentin. VHVZ je chov skotu vtinou zaloen na vysok intenzit chovu, naopak vHMVZ se asto jedn o primitivn rove chovu, kter tak asto nevytv ani pebytky pro trh. Vprodukci hovzho masa, je se pohybuje kolem 60 mil.tun, dominuje Amerika (44,6 %), pedevm USA, Brazlie a Argentina, nsleduje Asie (24,2 %), pedevm na a Evropa (19,3 %), nejvce Francie, Nmecko, Rusko a Itlie. Vprodukci mlka vede Evropa (42,3 % svtov produkce), nejvce Rusko, Nmecko, Francie a Velk Britnie, nsleduje Amerika (28,8 %) pedevm USA, nejvt svtov producent a Brazlie a teprve tet je Asie (19,7 %), nejvce Indie a na.

Chov prasat zabezpeuje skoro 2/5 svtov spoteby masa (krom ryb). Jde o vysoce produktivn obor. Poetn stavy prasat na svt neustle rostou a dnes ji dosahuj vce ne 950 mil.kus, nejvce se prasata chovaj vAsii (61,2 % svtovch stav), pedevm vn tm 50 %, nsleduje Evropa (20,4 %), nejvce vNmecku, panlsku, Polsku a Rusku a Amerika (15,4 % ), pedevm USA a Brazlie. Svtov ron produkce vepovho masa ji pesahuje 100 mil.tun a vrazn vn dominuje Asie (56,0 %), ped Evropou (25,3 %) a Amerikou (17,3 %).

Chov ovcdo 60.let 20.stolet nejpoetnjm chovem domcch zvat (a vposlednm obdob zaznamenaly rychlej rst stavy skotu). Celkov se na svt chov vce ne 1 mld. kus ( 1058 vroce 2004), nejvce vAsii (39 %), pedevm vn, Indii a Irnu, nsleduje Afrika ( 23 %), nejvce vJAR, Sdnu a Nigrii, dle Ocenie (15,0 %) pedevm Austrlie a Nov Zland a Evropa ( 13,6 %), hlavn Velk Britnie, panlsko a Rusko. Produkce ovho masa je ji vy ne 8 mil.tun a nejvt podl pipad na Asii (48 %), zejmna na, nsleduje Evropa (17 %), Ocenie (15 %) a Afrika (14 %). Vce ne chovu se vrazn specializuje na vlnu, pedevm vzemch se suchm klimatem a rozshlmi stepnmi i polopoutnmi pastvinami a dominantn postaven si dlouhodob udruje Ocenie (42 %), pedevm Austrlie (25 %) a Nov Zland, nsleduje Asie (32 %), Evropa (12 %) a Afrika (10 %). Chov ovc je pomrn nejextenzivnjm oborem. Nevyaduje (s vjimkou postihu) mnoho iv prce a m skromn nroky na kvalitu pce. Rozvj se hlavn voblastech, je nemaj pedpoklady pro jin odvtv V.

Chov drbeeSpoteba vajec ani drbeho masa nen vrozporu srznmi nboenskmi pedsudky. VHMVZ zatm ovem pevldaj drobn primitivn chovy sminimln produktivitou. Naopak vHVZ je produkce masa i vajec spojena sjeho koncentrac a stle vraznj orientac na kupovan krmiva zjinch oblast, asto i zdovozu. Stv se pmo industrializovanm oborem. Pevnou st zvce ne 16 mld. kus chovan drbee tvo slepice. Nejvce drbee se chov vAsii (50,2 %), pedevm vn (26 %), Indonsii, Indii a Japonsku, nsleduje Amerika (29,3 %) hlavn USA, Brazlie a Mexiko a Evropa (11,5 %), nejvce Rusko, Francie a panlsko. Ron svtov produkce drbeho masa dosahuje ji 74 mil.tun, piem nejvt podl zaujm Amerika (44 %), pedevm USA ( 24 %), nsleduje Asie (34 %), zejmna na (18 %) a dle Evropa (17 %). Ron svtov produkce vajec dosahuje piblin 58 mil.tun a nejvt podl pipad na Asii (57,0 %), nejvce na, Japonsko a Indie, nsleduje Amerika (20,2 %), pedevm USA, Mexiko a Brazlie a Evropa ( 18,3 %), nejvce Rusko, Francie a Nmecko.