Zpadoesk univerzita v Plzni Fakulta filozofick

Diplomov prce

2010

Jana Pittnerov

Zpadoesk univerzita v Plzni Fakulta filozofick

Diplomov prce

BUDDHISMUS A KOMUNIKACE(SE ZAMENM NA THRAVDOV BUDDHISMUS) Jana Pittnerov

Plze 2010

Zpadoesk univerzita v Plzni Fakulta filozofick Katedra filozofieStudijn program Humanitn studia Studijn obor Teorie a filosofie komunikace

Diplomov prce

BUDDHISMUS A KOMUNIKACE(SE ZAMENM NA THRAVDOV BUDDHISMUS) Jana Pittnerov

Vedouc prce: PhDr. Jitka Blkov, Ph.D. Katedra filosofie Fakulta filozofick Zpadoesk univerzity v Plzni Konzultant: Ct. Czech Sarana Buddhistick mnich ijc na Sr Lance

Plze 2010

Prohlen

Prohlauji, e jsem diplomovou prci vypracovala samostatn a pouila jen uvedench pramen a literatury.

Plze, duben 2010

Podkovn

Dkuji PhDr. Jitce Blkov, Ph.D., vedouc diplomov prce, za odborn veden a uiten pipomnky. Dle si dovoluji podkovat buddhistickm mnichm ijcm na Sr Lance - ct. Czech Sarana a ct. Czech Vineetha, za korekce diplomov prce a zajmav podnty a poznatky tkajc se buddhismu.

Obsah1 VOD ................................................................................................... 1 2 JAZYK A KOMUNIKACE..................................................................... 3 2.1 Jazyk .............................................................................................. 3 2.1.1 Pirozen jazyk ..................................................................... 3 2.2 Komunikace ................................................................................... 3 2.2.1 Struktura komunikace ........................................................... 4 2.2.2 Komunikan schma ........................................................... 4 2.2.3 Druhy komunikace ................................................................ 5 3 OBECN KLASIFIKACE NBOENSTV .......................................... 7 4 BUDDHISMUS ..................................................................................... 8 4.1 Buddha ........................................................................................... 9 4.2 tyi Ulechtil Pravdy = odpovdi na tyi zkladn otzky ........ 11 4.2.1 Pravda o utrpen ................................................................. 11 4.2.2 Pravda o pvodu utrpen .................................................... 11 4.2.3 Pravda o zniku utrpen ...................................................... 12 4.2.4 Pravda o cest k zniku utrpen ......................................... 12 4.3 Buddhova cesta ........................................................................... 13 4.3.1 Prvn stupe sprvn nzor ............................................. 13 4.3.2 Druh stupe sprvn mylenky...................................... 14 4.3.3 Tet stupe sprvn mluva ............................................. 15 4.3.4 tvrt stupe sprvn innost ......................................... 15 4.3.5 Pt stupe sprvn ivobyt ........................................... 16 4.3.6 est stupe sprvn sil ............................................... 16 4.3.7 Sedm stupe sprvn vmavost ................................... 16 4.3.8 Osm stupe sprvn soustedn .................................. 17

4.4 Tipitaka ........................................................................................ 18 4.5 Thravdov buddhismus ............................................................ 19 5 BUDDHISMUS OPROTN SE OD MATERILNCH VC ....... 20 5.1 Znik materilnch i nematerilnch vc ...................................... 21 6 MLUVA A JEJ NSLEDKY DLE BUDDHISTICK FILOSOFIE...... 22 6.1 Kategorie mluvy dle Buddhy ........................................................ 22 6.2 Pt druh patn ei ................................................................... 24 6.2.1 Lhan (mus vd) .............................................................. 25 6.2.2 Pomlouvn (pesua v) ............................................... 26 6.2.3 Zken/zlomysln mluva (pisun v) ............................ 28 6.2.4 Sprost mluva (pharus v) ............................................ 29 6.2.5 Bezvznamn tlachn (samphappal v) ...................... 30 6.2.5.1 Ticet dva druh bezvznamnho tlachn ............ 31 6.3 Pt druh patn rozmluvy .......................................................... 32 6.4 Prav mluven .............................................................................. 32 6.5 Neuiten otzky ........................................................................ 33 6.6 Sprvn mluva mnich................................................................. 34 6.7 Sprvn mluva laik ..................................................................... 36 6.8 Jak by mla vypadat ideln e ................................................... 36 7 ANALZA EI, JAK SE S N MEME SETKAT V TIPITACE .... 38 7.1 Zmr mluvho ........................................................................... 38 7.2 Role jazyka a pbh z Tipitaky .................................................... 39 7.2.1 Pouen z pbhu uvedenho v Tipitace ........................... 43

7.3 Pouvn jazyka samotnm Buddhou ......................................... 43 7.4 Schmata komunikace v suttch Tipitaky .................................... 45 7.4.1 Prvn schma ...................................................................... 45 7.4.2 Druh schma .................................................................... 46 7.4.3 Tet schma ....................................................................... 47 7.5 Tradin schma komunikace ...................................................... 48 8 CESTA MLADHO LOVKA K BUDDHISMU A MEDITACM ...... 49 9 IVOTN PBH CT. CZECH SARANY ......................................... 50 9.1 Co mus lovk udlat, aby se mohl stt mnichem ...................... 51 9.2 Rozhodnut, prvn krok na cest ke splnn snu .......................... 52 9.3 Prvotn seznmen se Sr Lankou ................................................ 54 9.4 Buddhistick klter a zeknut se rozko ................................. 55 9.5 Jak se mlad, esk mu, stane buddhistickm mnichem ........... 56 9.6 Buddhovo uen, meditace, a zmna v komunikaci ..................... 59 9.7 Pro nechpat buddhismus jako negativistick nboenstv ....... 62 9.8 Honza je buddhistick mnich........................................................ 64 9.9 Obdob de a pokroky v meditaci ............................................. 66 9.10 9.11 9.12 Jak mnii pichzej o iluze ................................................. 67 Studium na univerzit ......................................................... 68 Posledn dopis .................................................................... 69

10 ZMNY V KOMUNIKACI NA KONKRTNM PPADU .................. 71

11 ZVR ............................................................................................... 77 12 ABSTRACT ........................................................................................ 78 13 SEZNAM POUIT LITERATURY .................................................... 79 PLOHY ................................................................................................. 81 Ploha 1 fotografie .......................................................................... 81 Ploha 2 pbhy mnich ijcch v Kandubod .............................. 99 Prvn dotazovan ......................................................................... 99 Druh dotazovan ...................................................................... 101 Tet dotazovan ........................................................................ 102 tvrt dotazovan ...................................................................... 105 Dopis od ct. Czech Sarany ............................................................... 107

1

1 VODTato prce je jen malm zrnkem v rozshlm a sloitm tmatu buddhismu. Zabv se komunikac a mluvou tak, jak je pojmna v rmci buddhismu. Prce je rozdlena na teoretickou a praktickou st. vodn, teoretick st, obsahuje est kapitol. V prvn kapitole nazvan Jazyk a komunikace se obecn zabvm charakteristikou jazyka a komunikace. Objasnm strukturu komunikace a zamm se pedevm na komunikan schma, se kterm budu pracovat i v nsledujcch stech prce. V zvru kapitoly se krtce zmiuji o druzch komunikace potebnch pro ely prce. Druh kapitola se vnuje obecn charakteristice nboenstv. Ve tet kapitole charakterizuji buddhismus, jeho vymezen a specifika. Piblm postavu Buddhy (Siddhatthy Gtamy) a jeho Uen. Dle se zamm na buddhistick texty zvan Tipitaka a vysvtlm pojem thravdov buddhismus. tvrt kapitola se zabv materilnmi a nematerilnmi vcmi, jak na n pohl buddhismus. Vysvtlm, pro nen dleit lpt na nestlch vcech. Pt kapitola s nzvem Mluva a jej nsledky dle buddhistick filosofie se zabv sprvnou a nesprvnou e tak, jak j vymezil sm Buddha. k nm, co je v mluv sprvn a co je naopak nedouc. Uku rozdly v tom, jak by ml sprvn mluvit mnich a jak by ml sprvn mluvit laik. Tak rozdlm pt druh patn mluvy. V zvru kapitoly se dozvme, jak by mla vypadat ideln e. V neposledn ad se vnuji tmatu neuitench otzek. Posledn kapitola se zabv analzou ei tak, jak se s n meme setkat v Tipitace. Na nkolika pbzch uku, jak mme mluvit a jakm zpsobem pouval jazyk samotn Buddha. V zvru kapitoly srovnm tradin schma komunikace se schmaty komunikace, jak se s nimi setkme v suttch Tipitaky.

2

Druh, praktick st prce, je do jist mry velmi originln. Skld se na jedn stran z vatk z dopis od mho kamarda, kter odjel na Sr Lanku, kde se stal buddhistickm mnichem. Na stran druh jsem se snaila objektivn a komplexn zhodnotit, jak se u nj mnila komunikace, a to jak z hlediska kvantity dopis, prostednictvm kterch komunikoval s okolm, tak z hlediska kvality. Musm uznat, e to pro m byl velmi tk kol, jeliko jsem dopisy musela hodnotit objektivn s jistm odstupem, i kdy cel zleitost je pro m velmi subjektivn. Nkdo by jist mohl namtnout, e je prce jednostrann zamen, a to pouze na thravdov buddhismus. Proti tto nmitce bych mohla ci jen to, e je tomu opravdu tak, a to z velmi prostho dvodu mj kamard mnich (ct. Czech Sarana) je nsledovnkem Thravdov koly, tud veker jeho poznatky, komente a celkov pohled na buddhismus jsou ovlivnny prv touto kolou. Ve sv prci jsem se musela rozhodnout, ktermu buddhistickmu smru se budu vnovat, a vybrala jsem si prv Thravdu. Starovk zprvy o Buddhovi a jeho uen jsou sepsny ve dvou jazycch sanskrtu a jeho dialektu (pli). Nkter termny zn stejn, jin se mrn li. Pro zjednoduen jsem v cel prci pouvala terminologii jazyka pli. V teoretick sti se prce zabv komunikac z hlediska buddhismu a v praktick sti jsou poznatky (zvry) z sti teoretick podloeny konkrtnmi pklady. Pnosem prce je souhrnn a ucelen pehled komunikace, mluvy a ei, jak je chpna a nahlena z hlediska buddhismu. V neposledn ad vidm pnos v praktickm pkladu ct. Czech Sarany, kter podtrhuje a dokresluje teoretickou st prce.

3

2 JAZYK A KOMUNIKACE 2.1 JazykJazyk je nejbohat a nejsloitj systm, kter nae spolenost zn. Existuje mnoho pstup k chpn jazyka, proto nen jednoduch nahlet na jazyk celistv. Jazyk je systm slouc pedevm jako zkladn prostedek lidsk komunikace. Tuto komunikativn funkci obecn pln kad pirozen jazyk, a to v zsad stejn uspokojiv. Protoe vak lze jazyk podle zdrazovanho aspektu pojmat rzn, pipomeme si vodem aspo ty jeho hlavn rysy, kter jsou relevantn zde: jazyk je takto v mozku uloen systm jednotek, pravidel, model a konvennch kolektivnch norem k tvorb promluv, text, kter jsou npln bn komunikace.1

2.1.1 Pirozen jazykPirozenm jazykem se chpe jazyk lidsk. Co je pro pirozen jazyk charakteristick? Je to pedevm monost (opakovateln) komunikace mezi aspo dvma partnery, zaloen na systmu, kter je komplexn, dynamick a kter umouje sv znaky podle danch pravidel kombinovat.2

2.2 KomunikaceKomunikace pat mezi nejdleitj procesy vedouc k ustavovn socilnho ivota. Svm zpsobem se j zabv tm kad z existujcch vd, bu prakticky, nebo teoreticky. Komunikace je penos informac mezi minimln dvma astnky (zvlt, resp. obvykle mezi mluvm a posluchaem), a to prostednictvm uritho signlnho systmu znak

1 2

ermk, F.: Jazyk a jazykovda, str. 15. ermk, F.: Jazyk a jazykovda, str. 16.

4

(resp. kdu), zvl. pak systmu jazykovho. Komunikace se uskuteuje vdy v uritm rmci, danm nkolika slokami.3

2.2.1 Struktura komunikaceStruktura (ten, kdo komunikace uritou je tvoena nsledujcmi (obsah slokami: sdlen),

komuniktor (ten, kdo vysl uritou informaci), komunikant i recipient pijm informaci), komunik komunikan kanl (cesta, po n komunikace probh) a v neposledn ad i psychick inek pijatho komunik. Zjitn, e komunikace v nejobecnjm smyslu zahrnuje sloitou souhru vtho potu rznch sloek (tj. zprv, sdlen, pokyn, jejich zdroj, tvrc, autor, dalch subjekt spjatch se vznikem toho, co je peneno, soubor prostedk komunikace, mdi umoujcch penos v ase a prostoru, univerza nebo smantickho prostoru nebo jinak charakterizovan sfry toho, eho se sdlen tkaj, k emu se vztahuj, a konen pjemc komunikace), neznamen, e tmto rznm slokm byla vdy vnovna dostaten pozornost.4

2.2.2 Komunikan schmaPokud nco chceme sdlit, musme na to nejdve myslet. Mme tedy mylenku. Tu zakdujeme prostednictvm kdu. Pod pojmem kd si pro nae ely pedstavme esk jazyk, jak psanou, tak mluvenou formu. Kd pechz pes kanl, v nm se do sdlen pidv um. Mete si ho pedstavit jako hluk v restauranm zazen, kdy se snate nco ci osob vedle ns. Musme zvit intenzitu hlasu, aby dan osoba porozumla. Jinak se vystavujeme riziku zkreslen, tedy tomu, e pjemce sdlen neporozum.

3 4

ermk, F.: Jazyk a jazykovda, str. 15. Tondl, L.: Pl stolet pot: pohledy na problmy smantiky a smiotiky v poslednch destiletch, str. 33.

5

Tradin schma komunikace chpan jako transfer informace rozliuje ti zkladn sloky komunikanho procesu: a. zdroj zprv nebo sdlen, tj. tvrce nebo autor, a jeho kdovan vtvor, tj. sdlen, b. prostedky komunikace charakterizovan jako kanl penosu sdlen, respektive jako mdia pouiteln informan technologie, c. pjemce nebo adrest informanho transferu, respektive pjemce zprv, kter je vybaven kompetenc dekdovat.5 Tradin komunikativn situace (schma) vypad takto6: Mluv (mylenka) Zakdovn Mdium, kanl (+ um) Dekdovn Poslucha (osobn zkuenosti) Z kanlu jde kd k pjemci, kter sdlen dekduje a pijme. um, kter se do kdu pidv, me vst k neporozumn na stran pjemce. Dalm podstatnm faktem je, e pijat informace pjemce konfrontuje se svmi osobnmi zkuenostmi. V teorii komunikace se za dal soust komunikativn situace asto pot jet zptn vazba (reakce posluchae udrujc komunikaci v chodu) a pragmatick inek (kter chtl mluv vyvolat). Celek vystihuje mnemotechnick vta typu: Nkdo K nco nkomu njak s njakm inkem.7

2.2.3 Druhy komunikaceKomunikace me mt velice rozmanit formy: rozhovor dvou nebo vce osob, pednka vtmu potu poslucha, dialog dvou nebo vce astnk, jednn astnk rozhodovacho grmia s clem nalezen veobecn pijatelnho een, to ve a mnoh dal jsou nebo mohou bt rzn formy nebo podoby sdlovn, transferu obsahu5 6

Tondl, L.: Pl stolet pot: pohledy na problmy smantiky a smiotiky v poslednch destiletch, str. 24. ermk, F.: Jazyk a jazykovda, str. 22. 7 ermk, F.: Jazyk a jazykovda, str. 23.

6

zprv nebo sdlen.8 Komunikaci vak nemusme chpat jen jako dialog, interakci mezi dvma a vce osobami, ale i jako monolog. Komunikace se dl podle ady kritri, pro ely prce bude dleit rozdlen na interpersonln a intrapersonln komunikaci. Podle formy a participant se mluven text dl primrn na monolog (jedin mluv, id) a dialog (bn a zkladn forma), pop. trialog (ti participanti, astnci) i polylog (vce astnk).9 V dalch kapitolch si ukeme, jakou roli sehrvaj jednotliv druhy komunikace v rmci buddhismu. V praktick sti je na dopisech mnicha ijcho na Sr Lance zeteln, jakm zpsobem u nj dolo ke zmn komunikace, a to jak v rmci kvantity, tak z hlediska kvality. Interpersonln komunikaci vystdala komunikace intrapersonln, se sebou samm, realizovan prostednictvm meditace.

8

Tondl, L.: Pl stolet pot: pohledy na problmy smantiky a smiotiky v poslednch destiletch, str. 28 a 29. 9 ermk, F.: Jazyk a jazykovda, str. 48.

7

3 OBECN KLASIFIKACE NBOENSTVNboenstv se dl podle ady kritri. Pro el prce se zamm na klasifikaci nboenstv podle toho, zda se jedn o kmenov, nrodn i svtov (nadnrodn) nboenstv. Buddhismus pat do kategorie svtovch nboenstv. Svtov nboenstv se dle dl na karmanov a etick. Mezi karmanov nboenstv pat i buddhismus. Karma znamen d, stoupenci karmanovch nboenstv v v kosmick d, vra v Boha (i v njak jin pesah) pro n nen prioritou. Podle buddhismu znamen karma zmrn vykonan in. Nboenstv chpou jako nvod, jak sprvn t. Veker svtov nboenstv (tedy i buddhismus) vznikla v obdob tzv. etickho zlomu, co byl obrat v lidskm mylen. K tomuto zlomu dolo na pelomu ptho, estho stolet p. n. l. a bv spojovn s pchodem prorok (Buddha, Zarathustra, Mohammad, Moj, Konfucius, a dal). Je systmem buddhismus vry a nboenstvm? uctvn, dky Buddhismus njak nen pesn vzanosti

nboenstvm ve smyslu, jak se toto slovo bn chpe, nebo nen podzen k nadpirozenmu bohu.10 Pro se vlastn lid uchyluj k nboenstv? V dnen dob vce ne kdy jindy vzrst poteba v nco vit. Jednm z dvod pro nboenskou innost je to, e samotn materiln pokrok neposkytuje trvalou radost nebo uspokojen. Vskutku se zd, e m vce zskvme po materiln strnce, v tm vtm strachu ijeme.11

10 11

Nrada Mah Thra: Buddha a jeho uen, str. 197. 14. Dalajlama Tndzin Gjamccho: vod do buddhismu, str. 1.

8

4 BUDDHISMUSBuddhismus vznikl v ptm stolet p. n. l. v Indii, piblin ve stejn dob jako taoismus v n. Je zaloen na uen Gautamy Buddhy, kter il v dob, kdy se star duchovn tradice zem konsolidovaly v rukou kn. Ti ovem uvali nboenstv k poslen sv moci. Gautama byl revolucion. Vzal jim nboenstv z rukou a vrtil je lidem.12 Jak jsem uvedla ve, buddhismus pat mezi karmanov nboenstv, dokonce je nejvznamnjm karmanovm systmem. Pojmy jako reinkarnace13 (popisuje proces, jm se lidsk due znovu rod) a karma (univerzln zkon piny a nsledku, podle nho dobro pin tst a zlo bolest) jsou zkladem soucitn a klidn zbonosti. Ti, kdo praktikuj vdom sebe sama a sna se neplodit dnou patnou karmu, budou odmnni vtm klidem. Naopak ty, kdo na tyto principy zapomnaj, ek ivot v utrpen.14 Buddhismus je asto kladen do opozice k hinduismu. Ve svm potenm stdiu nenese znaky nboenstv. Uen buddhismu bylo zapsno a nkolik stolet po Buddhov smrti. Buddhismus jde opanm smrem ne vtina nboenstv tm, e zvolil stedn cestu, a tm, e do centra svho uen postavil lovka v protikladu k vrm bohostednm. Jako takov je buddhismus introvertn a zabv se individulnm osvobozenm.15 Djiny buddhismu jsou spojeny s lovkem, s nkm bez boskch atribut, nen to svtec, jen nkdo, kdo nalezl smysl ivota a cestu k jeho naplnn. Vzhledem k tomu, e na potku nebyly relevantn psemn zznamy, meme o potcch buddhismu mluvit jen hypoteticky. Buddhismus bv chpn jako filosofie smujc k vnitnmu osvobozen.12 13

Hemenwayov Priya: Moudrost Vchodu, str. 101. Pozn.: Pouit pojmu reinkarnace nen pesn; tento pojem je vceznan. 14 Hemenwayov Priya: Moudrost Vchodu, str. 102. 15 Nrada Mah Thra: Buddha a jeho uen, str. 15.

9

4.1 BuddhaBuddhu meme povaovat za nejenergitjho a nejaktivnjho ze vech nboenskch uitel, kte kdy na Zemi ili. Po cel den byl zamstnn svmi nboenskmi innostmi, vyjmaje pouze dobu, kdy se staral o sv tlesn poteby.16 Existuje mnoho legend o Buddhovi, kter se od sebe asto velmi li. Zakladatelem buddhismu byl lovk pochzejc z nejvych vrstev, kter se narodil roku 623 p. n. l.17 na zem Neplu. Otec Buddhy byl vldcem malho krlovstv. Vtci pedpovdli, e jeho syn se stane vynikajcm politikem nebo vznamnm nboenskm vdcem. Dle mu poradili, aby syna izoloval od spoleenskho ivota. Ptho dne po svm narozen dostal princ jmno Siddhattha, co znamen pn splnno. Jeho rodinn jmno bylo Gtama.18 Princ il v pepychu a v estncti letech se oenil. Ve dvactm devtm roce svho ivota se poprv dostv mezi obyejn lidi, co mu zpsob nemal pekvapen. Poprv iv uvidl ve skutenosti to, co chpal mentln. Na sv cest po parku se jeho zraku naskytl pohled na vetchho starce, na nemocnho, na mrtvolu a dstojnho poustevnka.19 Bhem chvle poznv zhkan lovk druhou stranu ivota (chudobu, nemoc, smrt) a do palce se vrac jako jin lovk. Uvdomuje si bezcennost smyslovch poitk, rozhodne se hledat pravdu a odejt z palce. V tu chvli vak pichz zprva o narozen jeho syna. Kad jin otec by ml neskrvanou radost, princ Siddhattha vak radostnou novinu chpe jako pekku. Nicmn opravdu opout palc, vzdv se svta a vydv se hledat pravdu a mr. Nebylo to zanechn16 17

Nrada Mah Thra: Buddha a jeho uen, str. 162. Nrada Mah Thra: Buddha a jeho uen, str. 21. Pozn.: Rok Buddhova narozen se publikaci od publikace li, v knize Buddha od Egona Bondyho je uveden rok narozen 560 p. n. l. (str. 48). Ct. Czech Sarana: O pesnm roku narozen se stle vedou spory i mezi profesory buddhismu v asijskch zemch, nicmn asi nejpravdpodobnj bude tvrt i pt stolet p.n.l. 18 Nrada Mah Thra: Buddha a jeho uen, str. 22. 19 Nrada Mah Thra: Buddha a jeho uen, str. 24.

10

svta njakho starce, kter se svtskho ivota nasytil. Nebyl to odchod do bezdomov chudka, kter neml nic, co by zanechal za sebou. Bylo to odeknut prince v plnm rozkvtu mld a v plnm bohatstv a prosperit odeknut, kter nem obdoby v djinch. Bylo to v jeho dvactm devtm roce, kdy princ Siddhattha tuto historickou cestu uinil.20 Opustil rodinu, palc, zbavil se vous, vlas a veho, co ml a stal se asketou. Siddhattha nabyl pesvden, e askez me najt odpovdi na sv otzky. Asketickm ivotem il po dobu esti let, avak odpovdi na sv otzky nenalezl. Dv najevo sv zklamn z askeze. Piel na to, e poznn nepramen z askeze ani z blahobytu. Hled cestu, kter by ho dovedla k poznn. Na konec, s plnm rozhodnutm, e pod smokvon, ke kter doel, doshne osvcen, pln energie a pipraven pro svj cl i zemt, usedl pod strom k meditaci. Buddhou se nenarodil, ale stal se Buddhou vlastnm silm.21 Buddha bv oznaovn jako objevitel ty Ulechtilch Pravd. Pochopil, co je pinou utrpen ve svt. Za pinu lidskho utrpen povauje ze po ivot. Putuje po Indii ptatyicet let a hls, jak se utrpen zbavit. Ve sv dob byl Buddha bezpochyby svmi stoupenci vysoce uctvn, ale nikdy si nepisvojil jakkoliv bostv.22 Buddha vak nebyl jen milovn, nali se i tac, kte ho nenvidli. Mezi n pat napklad asketi, protoe kvli nmu ztrceli pze laik. Mnoho lid pestalo podporovat askety jinch nboenstv proto, e si uvdomili, e je to prv Buddha, kdo mluv sprvn. Jeho vle, moudrost, soucit, sluba, odkn, dokonal istota, pkladn osobn ivot, nezvadn metody pouit k en Dhammy a jeho konen spch vechny tyto faktory pimly asi ptinu populace svta, aby vtala Buddhu jako nejvtho nboenskho uitele, jak vbec kdy na zemi il.23

20 21

Nrada Mah Thra: Buddha a jeho uen, str. 25 a 26. Nrada Mah Thra: Buddha a jeho uen, str. 43. 22 Nrada Mah Thra: Buddha a jeho uen, str. 46. 23 Nrada Mah Thra: Buddha a jeho uen, str. 47 a 48.

11

4.2 tyi Ulechtil Pravdy24 = odpovdi na tyi zkladn otzkytyi Ulechtil Pravdy odhalil Buddha svm intuitivnm poznnm. A Buddhov vznikaj i ne, tyto pravdy existuj a prv Buddha je odkrv oklamanmu svtu. Ony se nemn a nemohou se mnit bhem asu, protoe jsou vnmi pravdami.25

4.2.1 Pravda o utrpenLidsk ivot je utrpen. Jak zakou lovk svoji existenci? lovk svoji existenci zakou jako nepetrit utrpen. Buddhismus u, e lidsk bytost se skld z pti faktor existence. Psob zde nae ulpvn na svt. Mezi onch pt faktor (pt skupin pana khandha) pat rpa (hmota), vdan (ctn), sa (vnmn), sankhr (konstituenty) a vina (vdom). Lidsk utrpen je tu a jen lovk nemorln nebo arlatn by mohl chtt tuto skutenost pominout. A m lidsky vysplejm, m citlivjm a jemnjm se lovk stv, tm vce utrpen26 se u odhalovat a poznvat ve svt kolem sebe i v sob samm. Utrpen je pravou chut ivota, konstatuje Buddha. Jsou jen ti, kte tuto chu u pln ct a ti, kte jet ne.27

4.2.2 Pravda o pvodu utrpenZde se odhaluje pina utrpen. Co je pinou naeho utrpen? Dle Buddhy je k utrpen jeden dvod a tm je ulpvn/touen/dostivost (tanh). Tanh aneb ulpvn jsou ti druhy: touen po byt (bhava tanh), touen po nebyt (vibhava tanh) a touen po smyslnm poten (kma24 25

Viz Nrada Mah Thra: Buddha a jeho uen, str. 224-226. Nrada Mah Thra: Buddha a jeho uen, str. 224. Pozn.: Jedn se o zavdjc termn, jeliko Buddhov nevznikaj. Buddhov vyvstvaj na svt/pichzej na svt (Buddhuppdo). 26 Poznmka ct. Czech Sarana: Utrpen jakoto vlastnost ivota se netk jen ivota lidskho. Konkrtn se jedn o vlastnost existence v Samse. Krom lidskho zrozen jsou jet svty, kde je utrpen ivota neporovnateln vt. 27 Bondy Egon: Buddha, str. 63.

12

tanh). Druh Vzneen Pravda konstatuje, e utrpen m vznik a v rozen verzi, jak ji nachzme u v nkterch textech Plijskho knonu, ukazuje pmo mechanismus vzniku utrpen.28

4.2.3 Pravda o zniku utrpenA tak pechz Buddha ke Tet Vzneen Pravd, kter, jak je formulovna, nen vlastn nim jinm, ne Druhou Pravdou, obrcenou naruby. Odstrann, znik utrpen, jde opanou cestou, ne jak utrpen vznik. Nen mon hned bezprostedn likvidovat sm nejhlub koen (nevdomost), jak k Buddha.29 Utrpen zahyne tehdy, kdy lovk opust sv touhy. Tet ulechtil pravda je pln znik utrpen, co je Nibbna, konen cl buddhist je dosaiteln plnm odstrannm vech forem dostivosti.30

4.2.4 Pravda o cest k zniku utrpentvrt Vzneen Pravda konstatuje, e existuje cesta ke zruen31 utrpen a v rozen verzi tto cest u.32 Cesta k osvobozen spov v tom, e pijmeme uen Buddhy a budeme jej nsledovat po Osmilenn Stezce. tyi Ulechtil Pravdy, kter Buddha sm objevil a odhalil svtu, jsou hlavn charakteristiky a neochvjn zklady buddhismu.33 tvrt Ulechtil Pravda pedstavuje zejmna ti vci: etiku (sla), meditaci/praxi soustedn (samdhi) a moudrost (pa). Buddhova Dhamma je morlnm filosofickm systmem, kter vykld jedinenou cestu

28 29

Bondy Egon: Buddha, str. 67. Bondy Egon: Buddha, str. 89. 30 Nrada Mah Thra: Buddha a jeho uen, str. 226. 31 Koment ct. Czech Sarana: Termn zruen utrpen je zavdjc. Nsledovnm Osmilenn Stezky (respektive tvrt Buddhovy Pravdy) lze ukonit jen vlastn utrpen, nikoliv utrpen svta, jak by vyplvalo z toho, co je citovno. 32 Bondy Egon: Buddha, str. 121. 33 Bondy Egon: Buddha, str. 209.

13

k osvcen a nen pedmtem, kter se m studovat z pouhho akademickho hlediska.34

4.3 Buddhova cesta35V Osmilenn Stezce se nejedn o stupn, po kterch by lovk el postupn, nicmn jedn se o sti, kter se mus praktikovat dohromady, ani by se jedin st vynechala. Skuten spch pi jejich praktikovn je vak postupn. Nejprve je to etika (sla) tj. sprvn e, sprvn inn a sprvn ivobyt. Pak je to meditace (samdhi) tj. sprvn sil, sprvn vmavost a sprvn soustedn. Nakonec, jako tet, se zdokonaluje moudrost (pa) sprvn mylen a sprvn nzor, co je vlastn pochopen Buddhovch ty Pravd nebo tak T Charakteristik (Tilakkhana) utrpen, pomjivost/nestlost a ne-j/bezpodstatnost. Tato jedinen cesta je jedinou pmou cestou, kter vede k Nibbn.36 lovk definitivn pochop vztah k tomuto svtu a oddl se od nj. Buddhova Stezka a cel jeho systm je zaloen na jednoduchch a pekvapiv jednoduchch principech a pravdch.37

4.3.1 Prvn stupe sprvn nzorSprvn nzor je pochopen ty Buddhovch Pravd. Za sprvn nzor se pedevm povauje vra v pt ivot, pochopen, e ivot je utrpen, vra v to, e je monost doshnout Nibbny, vra v to, e existoval/existuje Buddha, kter je pln osvcen a u ustn utrpen; vra v to, e dvat je dobr a e zabjet, krst, mt pohlavn styk se zadanou enou, lht a pt alkohol je patn. Pokud lovk nem sprvn nzor, ek ho zrozen bu jen jako zve nebo v pekle.34 35

Nrada Mah Thra: Buddha a jeho uen, str. 11 Viz Nrada Mah Thra: Buddha a jeho uen, str. 226-232. 36 Nrada Mah Thra: Buddha a jeho uen, str. 226. 37 Nrada Mah Thra: Buddha a jeho uen, str. 7.

14

4.3.2 Druh stupe sprvn mylenky38Mluvme-li o "sprvnm mylen", je teba nejprve brt v potaz fakt, e uen Gautamy Buddhy je cestou k vymann se z chtivosti (lobha), nenvisti (dosa) a zaslepenosti (moha). Jak je velice pesn vysvtleno v Tipitace, mysl je nejzazm pedchdcem vech naich (zmrn uskutennch) slov a in39. Kontrola mysli je v tomto ppad zkladnm stdiem, kdy se chrnme od mylenek vedoucch k ve uvedenm tem "neistotm". Jak Buddha uvedl v Dhammaakkappavattana sutt, co je prvn promluva, kterou pednesl svm km, tvrtou Pravdou je "Stedn Stezka" a v rmci tto "Stedn Stezky" uvedl "Osmilennou Stezku", je ztvruje a upesuje idel "Stedn Stezky. Je tedy zejm, e "sprvn mylen" je oznaen pro takov mylen, je se vyhb extrmm. Extrmy jsou v tto sutt t vysvtleny. Jedn se o extrm uvn si smyslnch rozko a extrm sebebiovn i pehnanho asketismu. Sprvn mylen tedy bude mylen, kter nen podmnno smyslnou rozko a kter nen podmnno nsilm. Zrove, jak Buddha pi jedn okolnosti vysvtlil svmu (ji ordinovanmu) synovi Rhulovi, pokud nco kme nebo dlme, musme si uvdomit, zda bychom stejn pstup chtli i vi nm. Tj. to, co nechceme, aby nm ostatn kali i dlali, to nebudeme dlat ostatnm. Tomuto pedchz pslun zpsob mylen. Zrove je teba myslet v souladu se stezkou, na kterou jsme nastoupili. Jedn-li se o Osmilennou Stezku, je teba pemlet o tom, jak vylepit vlastn etick chovn. Je teba pemlet o tom, zda pi meditaci nsledujeme to, co u uitel a ne to, co nm pedlo nae mysl.40

38 39

Koment ct. Czech Sarany. Khuddaka Nikya - Dhammapada - Ver 1 40 Koment ct. Czech Sarana: Viz pt pekek (pana nvarana) - smysln rozko (kmahanda), nenvist (vjpda), nava (tnamidh), neklid a nepokoj (udaakukua) a pochybnost (viikih), co jsou pekky v meditaci, kterch se musme vyvarovat a kter, po tom, co se objev, musme odhalit a opustit je.

15

4.3.3 Tet stupe sprvn mluvaBuddhismus upozoruje, e n jazyk zaal bt zneuvn k tlachn. Je nutn nauit se nepouvat e zbyten, to znamen nelhat, nepomlouvat a odstranit vulgrn vrazy. O sprvn mluv se podrobn zmiuji v dalch kapitolch.

4.3.4 tvrt stupe sprvn innostPodobn jako ve tetm stupni zbavujeme se negativnch element v naem jednn. lovk nesm zabjet, krst a podobn vci. Pro snaz nsledovn etiky v buddhismu, a jakoto zjednoduen nvod pro sprvn ivot, lze povaovat buddhistick systmy pti, osmi, deseti i 227 pravidel. Mluvme-li o spolenosti laik, tk se jich systm pti pravidel, kter by mli poctiv a neustle dodrovat - 1. nezabjet iv bytosti, 2. nebrat co nen dno, 3. nemt pohlavn styk se enou, kter je vdan nebo s jinou enou ne vlastn manelkou, 4. nelhat a 5. neopjet se a nebrat drogy. Ve specilnch dnech (pi plku a novu) se jet doporuuje dodrovat dal pravidla. Tet pravidlo se mn na kompletn absenci pohlavnho styku a navc 6. nejst po poledni, 7. netancovat, nezpvat, nehrt na hudebn nstroje, nesledovat zbavn pedstaven, nezdobit se vnci a perky a nevont se parfmy a vnmi, 8. nesedat a nelehat na luxusn nbytek. Jedn se tedy o dodrovn osmi pravidel, kter vede k nesmrn pozitivnm nsledkm v tomto i ptch ivotech. Vborn dodrovn pouze pti pravidel vede ke zrozen se jako lovk. Nedodrovn pti pravidel vede bu ke zrozen se v jednom z pekel, jakoto zve, jako hladov duch, jako okliv bh (asura) nebo jako postien lovk. Dle je teba poznamenat, e pokud njak lovk nedodroval pt pravidel do te, m monost se k tomu uchlit v dob, kdy si uvdom hodnotu jejich dodrovn. V takovm ppad je mono, aby alespo sten pispl ke sv dobr budoucnosti. Akoliv je pro dal zrozen

16

rozhodujc to, jak lovk mysl v moment smrti, pokud lovk nedlal dostatek dobrch in ani nedodroval etick pravidla, pijde jeho dobr mylen v dob smrti prakticky vnive.

4.3.5 Pt stupe sprvn ivobytV tomto mst se uke, zda si lovk sprvn osvojil to, co se ml nauit. Pokud obstoj, ukonil prvn st Buddhovy cesty. Oiuje mylenky, slova a skutky hned v zatku, duchovn poutnk se pokou oistit svoje ivobyt tm, e se zdruje pti druh obchodu, kter jsou zakzny laickmu pvrenci. Jsou to obchodovn se zbranmi, lidskmi bytostmi, masem (tj. chov zvat na porku), opojnmi npoji a jedy. Pokryteck chovn je uvedeno jako patn ivobyt pro mnichy.41 Pedchzejcch pt stup pat do etick sti Buddhovy cesty. Ve druh fzi si lovk osvojuje meditan techniky a Buddhovu filosofii.

4.3.6 est stupe sprvn sillovk se nesetkv s dnmi nronmi koly, ale mus prokzat uritou vytrvalost. Mysl m bt zamena na pekonn krize.

4.3.7 Sedm stupe sprvn vmavostV tomto bod se lovk sna nalzt odpovdi na otzky, kter ho v ivot t, prostednictvm zkladnch meditanch technik. Sprvn Vmavost (samm sati) je jedna z nejdleitjch konstituent Osmilenn Stezky. Jedn se zrove o tma, kter je velice diskutovan mezi meditujcmi aneb jogny. Dle pvodnho buddhismu, resp. dle Tipitaky, vmavost (sati) je vym stupnm po pozornosti (manasikra), kter je tak jen ppravnm stupnm pro praxi vmavosti

41

Nrada Mah Thra: Buddha a jeho uen, str. 231.

17

(sati). Vmavost (sati) je hlavnm clem a hlavnm zdrojem pokroku kohokoliv, kdo chce doshnout Nibbny.42

4.3.8 Osm stupe sprvn soustednV buddhismu trnujeme mysl, aby byla poslun a hodn. Mysl dobrho jogna je schopna soustedit se na jeden jedin pedmt po jakkoliv dlouhou dobu, ani by se zabvala jakmkoliv jinm pedmtem. Takov situace se nazv soustedn (samdhi) a je to prv to, m se mysl sprvn soustedn (samm samdhi). Z tchto osmi faktor Ulechtil Osmidln Stezky prv dva faktory jsou seskupeny v oddl moudrosti (pa), dal ti v mravnost (sla) a posledn ti faktory v soustedn (samdhi). Sla = sprvn mluva, sprvn innost, sprvn ivobyt Samdhi = sprvn sil, sprvn bdl pozornost, sprvn soustedn Pa = sprvn nazrn, sprvn mylenky Podle poad vvoje jsou sla, samdhi a pa temi stupni stezky.43 Buddha byl vjimenou osobnost, i pesto byl smrteln.

Uvdomoval si, e ve svm osmdestm roce zeme. Buddha odeel navdy, ale vzneen uen, kter bhem svho dlouhho a spnho duchovnho psoben vykldal, a kter bezvhradn odkzal lidstvu, jet existuje ve sv pvodn istot.44 I po jeho smrti se buddhismus rychle il. Buddhistick mnisk obce staly se pozvolna dleitm hospodskm, resp. kulturnm i politickm initelem. Buddhistick kltery se te staly ekonomickmi jednotkami, kter mohly poskytnout

42 43

Koment ct. Czech Sarana. Nrada Mah Thra: Buddha a jeho uen, str. 232. 44 Nrada Mah Thra: Buddha a jeho uen, str. 190.

18

toit chudm a vykoisovanm, a buddhistick mnistvo mlo siln ideov vliv na velkou st obyvatelstva.45

4.4 TipitakaZa zklad uen jsou povaovny buddhistick texty Tipitaka (Ti koe)46. Mnohosvazkov Tipitaka, kter obsahuje podstatu Buddhova uen, m podle odhadu asi jedenctkrt vt rozsah ne Bible.47 Vinaja-pitaka = Ko kzn Zabv se pedevm smrnicemi, pedpisy a nejstarm vvojem du mnich a mniek. Sutta-pitaka = Ko rozprav Skld se z Buddhovch rozprav, kter pronesl jak k mnichm, tak k laikm. ad se sem i nkter rozpravy jeho k. Skld se z pti sbrek. Abhidhamma-pitaka = Ko vyho uen Abhidhamma Pitaka je soubor rozprav, o jeho pvodu se vedou debaty i mezi nejuenjmi scholastiky buddhismu. Dle Thravdovho buddhismu se jedn o uen, kter Buddha pedal sv zemel matce, zrozen ve svt blaenosti (Tusita Deva-Loka), kam se pesunul, aby tam vyloil sv uen (Dhamma). Po tom, co se vrtil, vyloil toto uen ve zkrcen form svmu blzkmu uednkovi, ctihodnmu Sriputtovi, kter pak uen rozil mezi sv ky. V dnen dob se Abhidhamma Pitaka pokld za souhrn vklad nkolika pozdjch tradic buddhismu, kter se vyvinuly po smrti Buddhy. Vtinou se jedn o vysvtlen toho, o em se diskutuje v Sutta Pitace, avak nejvt uitek tto knihy je pravdpodobn pro meditujc a to pedevm pro uitele45 46

Bondy Egon: Buddha, str. 55. Viz Nrada Mah Thra: Buddha a jeho uen, str. 190-195.

19

meditace, pro kter je Abhidhamma souborem smrnic a postup pi veden meditujcho v jeho pokroku.48

4.5 Thravdov buddhismusKapitolu Thravdov buddhismus zaazuji zmrn, jeliko se ve sv prci zabvm vhradn Thravdovm buddhismem. Dnen buddhistick koly se dl zejmna na dv skupiny Thravda a Mahjna. Ob zmiovan koly se dle dl na men koly. Dle je mon Thravdu i Mahjnu dlit podle sttu, ve kterm jsou praktikovny, nicmn to je velmi nepesn a zavdjc.49 V buddhismu lze rozliit dva hlavn smry: thravdu (cesta starch) a mahjnu (velk vz). Mahjna se dl na koly, z nich kad vyzdvihuje jin aspekt buddhistick nauky. Ale i praxe thravdy se v rznch zemch vrazn li.50 Thravda, neboli Cesta starch, je tedy buddhistick kola, jej stoupenci v, e nsleduj pvodn Buddhovo uen. K tomu jim dopomhaj star mnichov, kte psob jako ukazatel cesty. Sr Lanka je tradin zem thravdovho buddhismu. Uen Thravdy je nejbli tomu, co uil mu jmnem Siddharta Gothama, kter byl po svm probuzen nazvn Buddhou. Toto uen se v jazyce pli nazv Dhamma. Ve skutenosti toti dn buddhismus nen a nejsou ani buddhist. Je jen Buddhova Dhamma a nsledovnci Buddhovy Dhammy. Buddhismem ji kvli zjednoduovn nazvali nebuddhist a buddhist to od nich pevzali.51

47 48

Nrada Mah Thra: Buddha a jeho uen, str. 191. Koment ct. Czech Sarana. 49 Koment ct. Czech Sarana.

20

5 BUDDHISMUS OPROTN SE OD MATERILNCH VC 52Buddhismus, jak jej mme v modern dob, nen tm, m bval. Nynj Thravdov buddhismus, se kterm se meme setkat na Sr Lance, v Barm a v Thajsku, je ji ovlivnn nboenskmi inklinacemi lovka. V dsledku toho filosofie a moudrost, kterou Buddha s takovm silm vtpoval do hlav svch k, pomalu zanik a je nahrazena nboenskmi rituly a praktikami, kterm Buddha vdy pisuzoval ni hodnotu, ne prv dodrovn etickch pravidel (sla), meditaci (samdhi) a moudrosti (pa).53

Buddhistick nauka (a jej praxe) se tradin rozdluje do t kategori: 1. Sla neboli morln zdrenlivost. 2. Samdhi, koncentrace, kter zahrnuje celou adu duchovnch technik, spadajcch pod obecn nzev meditace. 3. Pa neboli moudrost. Vechny ti sloky by mly bt rozvjeny vcemn souasn,

protoe pokud rozvoj nkter z nich pedstihne zbyl dv, dochz k naruen rovnovhy.54

Vechny sloeniny jsou pomjiv, vechny sloeniny jsou ubliujc, vechny jevy jsou bez podstaty55.

50 51

Lester C. Robert: Buddhismus: Cesta k osvcen, str. 14. Marvan, L.: Denk ctihodnho Mantakusaly, str. 19. 52 Necitovan pase jsou pevzaty od buddhistickho mnicha (ct. Czech Sarana) pvodem z Plzn, kter ji tetm rokem ije na Sr Lance a studuje tamj University of Buddhism and Pali of Sri Lanka. 53 Sla (etika), samdhi (meditace) a pa (moudrost) jsou ti kvality, kter je teba postupn rozvinout. 54 Snelling John: Buddhismus, str. 65. 55 Pozn. ct. Czech Sarana: Anatt (an + att) se pekld jako ne-j, nicmn tady 'att' me bt peloeno i jako 'esence', 'nemnn podstata', 'due' atd.

21

5.1 Znik materilnch i nematerilnch vcZniku podlh lidsk tlo, stejn jako propiska, sklenika, pota, dm, vesnice, msta, stty, svtadly, planety i galaxie. Nae vlastn tlo se rozpadne a nezbude po nm nic. A stejn tak to bude se vm, co jsme vytvoili, a u je to socha, bse, devn plachetnice nebo pste. as rozlo i potae, roboty a jadern elektrrny. Vechno jednou zanikne, protoe to vzniklo. Cokoliv vznikne, to zanikne. Nen teba na niem lpt. Bylo by mono ci, e veker existence je k niemu v doslovnm slova smyslu. Proto, e nem a neme mt dn absolutn el. Jakkoliv existence me nachzet pouze relativn el sama v sob. To ale prv je pravm a nevykoenitelnm zkladem utrpen, je kadou existenci provz.56 Krom materilnch vc, kter zanikaj, jsou i vci nemateriln, kter zniku t podlhaj, jako napklad lska. Lska k partnerovi je mon hodn opvovna na Zpad, nicmn lska rozhodn dle jak tisc let trvat nebude. A co je to tisc let proti miliardm kalp57, kter by vlastn mohly bt jen nedbalm oznaenm zanedbateln sti na existence v Samse? Lska je pomjiv, a jako lska i vztek, hnv, smutek, radost, rozko, slast, nespokojenost, spokojenost jsou pomjiv. Jsou to jen vkyvy mysli a nae hloupost, kvli kter na tchto vkyvech ulpvme a myslme si: jsem te smutn, to je hrozn. Zruen existence lze dojt pouze v procesu jejho uvdomlho zvldn, jen tak lze dospt k vyhasnut pin vedoucch k stle obnovovanmu existovn, k Nibbn. A jen ta je jedinm a trvalm zruenm utrpen, protoe je plnm zruenm existovn a pin

56 57

Bondy Egon: Buddha, str. 84. Ct. Czech Sarana: kalpa Je skalnat hora, irok a vysok. Jednou za sto let projde poutnk a nepatrn o ni zavad svou rbou. Jedna kalpa je del ne existence takov hory. Kalpa znamen v sanskrtu vk.

22

vedoucch k existovn.58 Je jen jedin dosaen, jen jedin jev (ji ne sloenina), kter se neztrat, kter je vn a nemnn. Je to Nibbna.

6 MLUVA A JEJ NSLEDKY DLE BUDDHISTICK FILOSOFIENam prvnm praktickm krokem na Buddhov Stezce by mlo bt uspodn si vlastnho ivota. Mnichov na cest k osvcen dodruj 227 pravidel. Mniky maj celkem 311 pravidel. Pro ns, laiky, je alespo ze zatku dostaujc dodrovat nsledujcch pt pravidel: nezabjet, nekrst, zdrovat se nezodpovdn sexuln aktivity, vyvarovat se nebezpenho zneuvn daru ei a zdret se pijmn ltek, kter otupuj vdom (alkoholu, drog).59 Dle pvodnho Buddhova uen je lovk uvznn v utrpen kvli zaslepenosti a lpn. Tato zaslepenost a lpn se projevuje temi zpsoby mylenm, mluvou a innm. Tm, e myslme, jsme schopni dlat mluvu a iny. Ji v prvnch dvou verch Dhammapady60 je toto vysvtleno: Mysl je pedchdcem podmnek/jev, mysl je (jim) vedouc a (ony) jsou vytvoeny mysl. Jestlie, s neistou mysl, nkdo mluv i in, pak utrpen jej nsleduje jako kolo volsk kopyto. Mysl je pedchdcem podmnek/jev, mysl je (jim) vedouc a (ony) jsou vytvoeny mysl. Jestlie, s istou mysl, nkdo mluv i in, pak poten/tst jej nsleduje jako stn, kter nikdy neodejde.61

6.1 Kategorie mluvy dle BuddhyZ ver zmnnch ve je tedy zejm, e pokud mluvme, jedn se o nsledek naeho mylen. Mluvenm ale kolobh nekon nsledky mluven lze rozdlit na ti druhy: pjemn, neutrln a nepjemn.

58 59

Bondy Egon: Buddha, str. 85. Viz Snelling John: Buddhismus, str. 108-117. 60 Dhammapada je mal soubor ver obsaen v Khuddaka Nikya v Sutta Pitaka. Sutta Pitaka je jednou ze t st Tipitaky, hlavnho spisu Thravdovho buddhismu. 61 Peklad ct. Czech Sarany z anglickho pekladu jazyka pli v knize The Dhammapada, kterou napsal ct. Nrada Thera.

23

Buddha rozdlil mluvu do esti kategori podle pravdivosti, uitenosti a pjemnosti: Pravdivost 1 2 3 4 5 6 Nepravdiv Nepravdiv Pravdiv Pravdiv Pravdiv Pravdiv Uitenost Neuiten Neuiten Neuiten Neuiten Uiten Uiten Pjemnost Nepjemn Pjemn Nepjemn Pjemn Nepjemn Pjemn Mluva Mluva Mluva Mluva Mluva Mluva

Na rozdl od bnch lid, jejich mluva spad v drtiv vtin do prvnch ty kategori, Buddhova mluva spad vdy do kategori pt a est. Podle Buddhy bychom se mli dret pravho mluven.62 Zkladn druhy mluvy, kterch by se mli nsledovnci Buddhova uen (vetn laik) zdrovat, jsou: 1. Lhan (mus vd) 2. Pomlouvn (pesua v) 3. Zken/zlomysln mluva (pisu v) 4. Sprost mluva/hrub e (pharus v) 5. Bezvznamn tlachn, plan hovor (samphappal v) Clem Buddhova uen nebylo nic jinho ne ukzat lidem cestu z utrpen. Buddha poznal a pochopil, e ivot nen vn a e nepin62

Viz Nynatiloka Mahthera: Slovo Buddhovo, str. 62.

24

nic, na em by stlo za to lpt. Buddha objevil nco, co je vn a co nekon utrpenm. Celch 45 let po svm velkm objevu vnoval nesmrn sil podlit se o nj s ostatnmi. Nsleduje-li adept Buddhovu stezku, mus praktikovat ti vci: tdrost (dna), etiku (sla) a meditaci (bhvan), kter jsou neodmyslitelnmi soustmi pokroku na cest za Nibbnou. Mme-li se zit jen na aspekty tkajc se komunikace, jist bude nejvhodnj zmnit se o etice. Etika je podle Buddhy troj: skrze mysl (itta), e (v) a iny, resp. tlo (kya). Akoliv mysl (itta) je pedchdcem toho, co se dje pi stnm a tlesnm projevu, buddhismus se nezmiuje tolik o tom, jak mme myslet, jako spe o tom, jak mme mluvit a init. A je to prv skrze e a iny, kdy se nae mysl zane uklidovat. Jak vysvtlil Buddha, mysl je nesmrn rychl a je velice tk ji zkrotit. Svou e a iny zkrotit meme, mme-li k tomu pslun zmr. V tto kapitole se zmnm o tom, jak mme zachzet se svou e. Buddhismus rozdluje veker iny do t kategori dobr, patn a neutrln. Je zajmav si vimnout, e podle buddhismu existuj skutky, kter jsou eticky dobr a patn, skutky, kter nejsou ani dobr, ani patn, a skutky, kter vedou k ukonen vech skutk.63 Stejnm zpsobem musme rozdlit i e, tj. na dobrou, patnou a neutrln. Akoliv je v buddhistickm spise zvanm Tipitaka mnoho o tom, co je dobr a patn, jen mlo je zmnek o tom, co je neutrln.

6.2 Pt druh patn eiExistuje celkem deset patnch in, uskutennch tlem, slovem a mysl, kter vytvej patnou karmu. tyi se uskuteuj slovem, a to: lhan (musvda), pomlouvn (pisunv),64

hrub mluva

(pharusv) a tlachn (samphappalpa).

Je zajmav, e vech pt

druh patn ei se pohromad vyskytuje v cel Tipitace jen na jedinm63

Nrada Mah Thra: Buddha a jeho uen, str. 203.

25

mst a jsou rozdleny do ty podst, z nich zkenou/zlomyslnou mluvou (pisu v) se vysvtluje pomlouvn (pesua). tyi z tchto jsou zmnny napklad v Sutta Pitaka65: Zde, nando, njak osoba zabj iv bytosti, bere co (j) nen dno, nenakld sprvn se smyslnou rozko, le, mluv zken, mluv sprost, (nesmysln) tlach, je chamtiv/dostiv, m mysl zl vle a m patn nzory. Pi rozpadu tla, po smrti, se znovuobjev ve stavu bdy, na neastnm mst, v utrpen, v pekle.66

6.2.1 Lhan (mus vd)Mluven stejn jako ostatn formy jazykovch funkc, napklad pi mylen, vmn, pamatovn, porovnvn, potn, tdn, plnovn atd. je pravdiv anebo nepravdiv podle toho, jak odpovd skutenosti.67 Ke lhan dochz v ppad, e se sname nkoho podvst. ekneme-li, e jsme nco udlali, akoliv jsme to neudlali, e jsme nco neudlali, akoliv jsme to udlali, e se nco dje, akoliv vme, e se to nedje, e se nco nedje, akoliv vme, e se to dje atd. Chyb-li zmr druhho lovka podvst nebo jej pesvdit o nepravd, o le se nejedn. tyi podmnky jsou nutn, aby zlo lhan bylo pln: 1) Nepravda. 2) mysl obelhat. 3) Vysloven.

64 65

Nrada Mah Thra: Buddha a jeho uen, str. 263. Majjhima Nikya Uparipannsa Pli Vibhangavaggo - Mahkammavibhanga Sutta. 66 Ct. Czech Sarana: teme-li tuto suttu celou, dozvme se, e nepjemn nsledek patnho inu a pp. pjemn nsledek dobrho inu se nemus vrtit hned nebo pt ivot. Me se vrtit i bhem dalho ivota a i pozdji. Proto jsou lid, kte dlaj patn vci a maj se dobe a lid, kte dlaj dobr vci a maj se patn. Stejn tak jsou lid, jejich dobr iny jim nesou plody ji v moment jejich dokonen a vice versa. Dobr iny i patn iny jednou dozraj, nicmn je tk urit, kdy to bude. 67 Frba Mirko: Umn t astn, str. 75.

26

4) Skuten obelhn. Nutn nsledky lhan jsou: stt se pedmtem urliv ei

a zesmovn, nevrohodnost a pchnouc sta.68 Chyb-li kterkoliv z tchto konstituent, akt li nen pln. Kdy leme, tak je to bu ze strachu postavit se pravd tv v tv, anebo nejsme schopni uchopit skutenost takovou, jak je. Jak nemoudr a nebezpen je kad pekroucen pravdy, si uvdomme vdy, kdy se dostaneme do pot njakm jednnm, kter vychzelo z nepravdivch vrok. Lhanm zradme skutenost, kterou lze tlesn provat jako nco, co se kon v intersubjektivn pstupn oblasti. Lhanm se69

osamocujeme

a odcizujeme svmu skutenmu ivotnmu podkladu.

V Tipitace je pbh o mnichovi, kter dodroval mnisk pravidla, ale lhal. Po smrti se zrodil jako ndhern velk ryba v moi, kter ale vychzel z st velice nepjemn zpach. Rybi tuto rybu objevili a pinesli ji Buddhovi. Buddha jim pak vysvtlil, e to byl v minulm ivot mnich, kter lhal. Nsledkem lhan je zpach z st, nedobr zuby, vypadan zuby, apod. Kdo se zdruje lhan, vyhb se mu a zcela se ho zdr, ten hovo pravdu, je oddn pravd, je spolehliv, hoden dvry a nezavd lidi.70

6.2.2 Pomlouvn (pesua v)tyi podmnky jsou nutn, aby zlo pomlouvn bylo pln: 1) Osoby, kter se maj rozdvojit. 2) mysl rozdlit je nebo pn zalbit se druhmu. 3) Pslun sil.

68 69

Nrada Mah Thra: Buddha a jeho uen, str. 264. Frba Mirko: Umn t astn, str. 75. 70 Nynatiloka Mahthera: Slovo Buddhovo, str. 62.

27

4) Sdlen. Nevyhnuteln nsledky pomlouvn jsou rozpad ptelstv bez jakkoliv dostaten piny.71 Zde se pomlouvnm mysl nepravdiv a zrove nepjemn svdectv o nkom, kdo nen ptomen. Mluvme-li o nkom, kdo je nam neptelem v ptomnosti jeho dobrho ptele tak, abychom naruili jejich ptelstv, pak se jedn o pomlouvn. Postup k uskutenn aktu pomluvy je stejn jako v ppad lhan. Buddha takto napomn sv ky: Proe, bhikkhuov, a mluv lid o vs jakkoliv, a v phodn dob i nikoliv, a vhodn nebo nevhodn, a zdvoile i hrub, a moude i poetile, a laskav i zlomysln, muste se, bhikkhuov, cviit takto: Neposkvrnn zstane nae mysl, ani patn slova nm z st neuniknou.72 Ke sprvn mluv vedou sprvn mylenky. Sprvn mluva se tk zdrovn lhan, pomlouvn, hrubch slov a povrchnho tlachn. Ten, kdo se pokou odstranit sobeck pn, neme se uchylovat k vyslovovn li nebo pomlouvn z jakhokoliv sobeckho myslu i elu. Je pravdomluvn a spolehliv, a vdy hled dobro a to krsn u jinch, msto aby podvdl, pomlouval, odsuzoval a rozdvojoval sv blin.73 Veobecnm nsledkem pomlouvn je ztrta ptel a neschopnost nalzt dobr ptele i s nimi udret vztah. Buddha byl nejslavnj a nejvce oerovan nboensk uitel ve sv dob.74 Nejprve se Buddhu snaili jeho protivnci oernit tvrzenm, e v kltee penocovala ena. Kdy se pomluva nesetkala s spchem, vymysleli si, e Buddha a jeho ci onu enu zabili. Kdy se jeho historick mise setkala s spchem a kdy mnoz hledali pijet do du u nho, pomlouvali ho jeho protivnci, e okrd71 72

Nrada Mah Thra: Buddha a jeho uen, str. 264. Nrada Mah Thra: Buddha a jeho uen, str. 230. 73 Nrada Mah Thra: Buddha a jeho uen, str. 264.

28

matky o jejich syny, e pipravuje manelky o jejich manely a e brzd pokrok nroda. Kdy vechny tyto pokusy o znien jeho ulechtilho charakteru ztroskotaly, jeho vlastn bratranec a jeden jeho zvistiv k se pokusili zabt jej svrhnutm skly zeshora. Jeliko byl Buddhou, nemohl bt zabit.75 Nen mon pomluvu zastavit, avak kdy uslyme, e se nehezky mluv o druhch, mli bychom se chovat jako nm. Dhamma u: Bu jako lev, kter se nezachvje pi zvucch. Bu jako vtr, kter se nepout k okm st. Bu jako lotos, kter nen zapinn bltem, z nho vyrst. Putuj sm jako nosoroec.76 Mli bychom se nauit vst bezhonn, ulechtil ivot jako lotosy a nevmat si blta, kter na ns me bt hozeno.77

6.2.3 Zken/zlomysln mluva (pisun v)Zde se zkenou/zlomyslnou mluvou mysl takov mluva,

pi kter pouvme argot nebo nepjemn slova se zmrem potrestat i ublit jinmu lovku. Postup k uskutenn aktu zken/zlomysln mluvy je opt stejn jako v ppad lhan. Nsledkem zken/zlomysln mluvy je nehezk tv, rzn kosmetick nepjemnosti na tvi jako je akn apod. Tak je tm zpsoben nepjemn vzhled veobecn. Buddha k: Jsou hanni ti, kte mluv mnoho. Jsou hanni ti, kte mluv mlo. Jsou hanni i ti, kte ml. V tomto svt nen nikdo, kdo hann nen. Zd se, e hana je univerzlnm ddictvm lidstva. Vtina lid na svt poznamenv Buddha je neukznna. Zaslepen a zkaen maj sklon nachzet jen okliv u druhch, a nikoliv dobr a krsn.78 Nejhor je, e m vce pracujete a m dle se dostanete, tm vce budete ureni. Kdy ureni, mme si pomyslet, e dostvme pleitost pstovat74 75

Nrada Mah Thra: Buddha a jeho uen, str. 462. Nrada Mah Thra: Buddha a jeho uen, str. 462. 76 Nrada Mah Thra: Buddha a jeho uen, str. 463. 77 Viz Nrada Mah Thra: Buddha a jeho uen, str. 464. 78 Nrada Mah Thra: Buddha a jeho uen, str. 465.

29

trplivost. Msto toho, abychom byli uraeni, mli bychom bt vdni naim protivnkm.79

6.2.4 Sprost mluva (pharus v)80Ti podmnky jsou nutn, aby zlo hrub mluvy bylo pln: 1) Osoba, kter m bt urena. 2) Zlostn mylenka. 3) Skuten urka.

Nevyhnuteln nsledky hrub mluvy jsou: zhnusenost u druhch, a je lovk absolutn nekodn, a zskn hrubho hlasu.81

V ppad sprost mluvy se mysl pronen slov, kter nejsou vhodn k pronen na veejnosti, kter nejsou ulechtil a kter svd o nzkm charakteru pronejcho. Neubliujc mysl, kter vyvj dobrotivost, neme dvat prchod hrub ei, kter nejdve sniuje mluvho a potom ubl druhmu. Co vyslov, to nen jen pravdiv, sladk a pjemn, ale tak uiten, plodn a blahodrn.82

79 80

Nrada Mah Thra: Buddha a jeho uen, str. 467. Poznmka ct. Czech Vineetha, kter je pvodem z Prahy a ji nkolik let je Buddhistickm mnichem na Sr Lance: Hrub mluva je spojena se zlost a podrdnm, a to jsou neprospn kvality mysli, kter brn pokroku v meditaci a v pochopen. Kultivace dle Buddhovy nauky vede k odstrann hrubosti mysli. Mluva je spojen s mysl a podmnn mysl, hrub e zptn zavd hrubost do mysli. To ve je brzdou v pokroku. 81 Nrada Mah Thra: Buddha a jeho uen, str. 264. 82 Nrada Mah Thra: Buddha a jeho uen, str. 231.

30

Kdo se zdruje hrub ei, vyhb se j a zcela se j zdr. Hovo takov slova, kter jsou mrn, konejiv, lskypln, kter jdou k srdci a jsou zdvoil, ptelsk a pjemn mnohm.83

6.2.5 Bezvznamn tlachn (samphappal v)Dv podmnky jsou nutn, aby zlo tlachn bylo pln: 1) Sklon k tlachn. 2) Jeho vyprvn.

Nevyhnuteln

nsledky

tlachn

jsou

defektivn

tlesn

orgny

a nevrohodn e.84

Bezvznamn tlachn se dl na 32 druh, jak je vysvtleno v kapitole Mluva a jej nsledky dle buddhistick filosofie. Postup k uskutenn aktu bezvznamnho tlachn je opt stejn jako v ppad lhan. Je tedy teba se tchto pti druh mluvy vyvarovat.

Kdo se zdruje planho hovoru, vyhb se mu a zcela se ho zdr. Hovo v prav as, v souhlase se skutenost, hovo, kdy je to uiten, hovo o nauce Dhammy a dovch pravidlech; jeho e je jako poklad, je pronesena v prav as, zdvodnn, pimen a smyslupln.85

83 84

Nynatiloka Mahthera: Slovo Buddhovo, str. 63. Nrada Mah Thra: Buddha a jeho uen, str. 264. 85 Nynatiloka Mahthera: Slovo Buddhovo, str. 63.

31

6.2.5.1 Ticet dva druh bezvznamnho tlachnV Tipitace je zmnno ticet dva druh bezvznamnho tlachn.86 O ministrech (politicch) O sttech (zemch) O krlch O armdch O nebezpech O vlkch O budoucnosti O jdle Povdn o zemelch O vnch (parfmech) O postelch O vncch O obleen O minulosti O pbuznch O vesnicch O vozech (korech) Povdn o byt a nebyt O velkomstech O ench O hrdinech Poulin tlachn O pit O zlodjch Povrchn/nesouvisl povdn Pstudn tlachn (pobl studn) Spekulace o moi O mstech Spekulace o soui O zisku O ztrt Nesmysln vatln

A i kdy nkte ven samani a brhmani pijmaj poitky nabzen jim v dobr ve a vnuj se planm eem napklad eem o krli, o zlodji, o hlavnm ministrovi, o vojsku, o strachu, o vlce, o jdle, o pit, o atech, o loi, o vncch, o parfmech, o pbuzenstvu, o vozech, o vesnici, o triti, o mstu, o kraji, o ench, o koalce, o cestch, o studnch, o straidlech, o rznosti, o svtskch pbzch, o moskch pbzch odvrac se od takovch a podobnch zveckch e. Takto je ctnostn.87

Tento vet se vyskytuje nap. v Sutta Pitaka Digha Nikya Silakkhandhavaggapi 1. Brahmajla Sutta nebo Sutta Pitaka Digha Nikya Pthikavagga Pi 2. Udumbarika Sutta. 87 Zbavitel, D.: Ran indick buddhismus, str. 106.86

32

6.3 Pt druh patn rozmluvyExistuje pt druh ei, kter, je-li praktikovna vi pslunm osobm, jde o rozmluvu patnou. Jedn se o tchto pt druh promluv: 1. Promluva o dve nkomu, kdo nem dvru. 2. Promluva o ctnosti/etice nkomu, kdo nen ctnostn. 3. Uen promluva nkomu, kdo je mlo uen. 4. Promluva o tdrosti nkomu, kdo je zl. 5. Moudr promluva nkomu, kdo je nemoudr.88

Dvod k tomuto prohlen se tak dozvdme, a prv, e v ppad jedn z takovch promluv se poslucha pobou, rozhnv, rozru se, zatvrd a projev svj vztek, zlovli a rozmrzelost.

6.4 Prav mluvenJak tedy vypad ono prav mluven, kterho bychom se mli dret? Toto prav mluven je dvojho druhu, a to svtsk a nadsvtsk prav mluven.89 Zdrovat se lhan, zdrovat se pomlouvn, hrub ei a planho hovoru to je svtsk Prav mluven (lokija-samm-v), kter nese svtsk plody a pin dobr vsledky. Ale vyhnut se tmto tyem druhm patnho mluven, jejich odstrann, odmtnut, pln vzdn se jich, piem je mysl ist, odvrcen od tohoto svta, spojena se stezkou a nsleduje ulechtilou stezku to je nadsvtsk Prav

88

Sutta Pitaka Anguttara Nikya Pacakaniptapli (16) 1. Saddhammavaggo 7. Dukkathsuttam 89 Viz Nynatiloka Mahthera: Slovo Buddhovo, str. 64.

33

mluven (lokuttara-samm-v), kter nen z tohoto svta, ale je st nesvtsk stezky.90

6.5 Neuiten otzkyKad z ns v ivot kladl nedleit otzky, na kterch z njakho dvodu lpme. Sname se obas zjistit co nejvce, i kdy pravda le pmo ped nmi. Rznmi oklikami se zamotvme do nesmyslnch otzek stle dokola. Kdyby nkdo prohlaoval, e si nepeje vst svat ivot pod vedenm Vzneenho, dokud mu Vzneen nezodpov: zda je svt vn nebo doasn, konen nebo nekonen; zda ivotn princip je toton s tlem nebo je nco odlinho; zda Dokonal pokrauje po smrti atd. takov lovk by zemel dve, ne by mu Dokonal toto vechno mohl ci. Podobn jako kdyby byl nkdo zasaen otrvenm pem a jeho ptel, spolenci nebo pbuzn by poslali pro chirurga, avak tento lovk by prohlsil: Nenechm si ten p vythnout, dokud se nedozvm, kdo je ten mu, kter mne zranil: zda je to lechtic, knz, obchodnk nebo sluha, jak je jeho jmno a z jak rodiny pochz, zda je vysok nebo mal nebo prostedn postavy. Takov lovk by urit zemel dve, ne by mohl vechny tyto vci zjistit. Kdo skuten sv tst hled, ten sm z rny si p tah ten p nku, bolesti a smutku.91 Sm Buddha neodpovdal na neuiten otzky. Uil to, co povaoval za absolutn podstatn pro vlastn oistu, a charakteristicky mlel na otzky, kter nebyly dleit v jeho vzneenm posln.92

90 91

Nynatiloka Mahthera: Slovo Buddhovo, str. 64. Nynatiloka Mahthera: Slovo Buddhovo, str. 45 a 46. 92 Nrada Mah Thra: Buddha a jeho uen, str. 195.

34

6.6 Sprvn mluva mnichPatero je, mnichov, druh ei, jimi s vmi mohou mluvit druz: vasn a nevasn, pravdiv i nepravdiv, mrn nebo hrub, smyslupln nebo nesmysln a ptelsk i nenvistn. Druz k vm, mnichov, hovo bu v prav as, nebo v neprav as. Druz k vm, mnichov, hovo bu pravdiv, i nepravdiv. Druz k vm, mnichov, hovo bu mrn, nebo hrub. Druz s vmi, mnichov, hovo bu smyslupln, nebo nesmysln. Druz s vmi, mnichov, hovo bu ptelsky, i s nenvist. I pak je teba, mnichov, nauit se tomuto: Nezkiv se nae mysl a nebudeme pronet hn ei, budeme blahopejn a soucitn, s mysl ptelskou, a ne nenvistnou, a prostoupme onoho lovka mysl obdaenou ptelstvm; tak budeme setrvvat. Tak pravil Vzneen. A oni mnichov uvtali jeho slova s potenm.93 Jak tedy mme mluvit? Jedn-li se o mnichy, bude nejsp phodnm pkladem nsledujc sutta: Jednou Vzneen pobval pobl Svatth v Dtavan

v Anthapindikov Parku. Pi t pleitosti nkolik mnich, po tom, co se vrtili z jejich almun obchzky a najedli se, shromdili se a sedli si ve sluebn hale. Tam byli zajmajce se o nejrznj tmata ei, jako jsou krlov, zlodji a velc ministi, povdn o armdch, panice a vlce, povdn o jdle a zvec mluva, pit, obleen, postele, kvtiny, vnce a parfmy, povdn o pbuznch, vozech, vesnicch, sprvnch oblastech, mstech a regionech, povdn o ench a ampionech, o ulicch a povdn u studn, duchask vyprvn, nesouvisl povdn a vyprvn o vzniku zem a moe a povdn o vznikn a nevznikn. Pot Vzneen po tom, co vstal ze sv samoty v podveer, el proti sluebn hale a po pchodu tam si sedl na ji pipraven msto. Kdy se posadil, Vzneen oslovil mnichy: eknte, mnii, o jakch tmatech jste se bavili, jsouce shromdni zde, a jak byl charakter ei, kterou jste93

Zbavitel, D.: Ran indick buddhismus, str. 63 a 64.

35

nedokonili? Pane, po nvratu z almun obchzky a najezen se jsme se shromdili a sedli si zde ve sluebn hale a tak jsme se zabvali rznmi tmaty bezvznamnho povdn, jako jsou krlov, zlodji a velc ministi, povdn o armdch, panice a vlce, povdn o jdle a zvec mluva, pit, obleen, postele, kvtiny, vnce a parfmy, povdn o pbuznch, vozech, vesnicch, sprvnch oblastech, mstech a regionech, povdn o ench a ampionech, o ulicch a povdn u studn, duchask vyprvn, nesouvisl povdn a vyprvn o vzniku zem a moe a povdn o vznikn a nevznikn. Mnii, nen sprvn, abyste jste se vy, brati, kte opustili domov a li do bezdomov, zabvali takovm povdnm. Je tchto deset tmat ei. Jakch deset? e o chtn mlo, o spokojenosti, o odlouen, samot, energetickm usilovn, etice, soustedn, vhledu, oputn, oputn vdouce a vidouce. Toto, mnii, je deset tmat povdn. Mnii, kdybyste se mli znovu a znovu zabvat povdnm o tchto deseti tmatech, pezili byste z i z msce a slunce, kter jsou takov mocn sly a excelence, nemluv o zi poutnk, kte se dr jinch nzor.94 V dal sutt95 se dozvme, e a u se o tchto deseti tmatech mluv nebo se pmo praktikuj, v obou takovch ppadech se jedn o chvlyhodn ppad. Pravdivost nebo saa je sedm dokonalost. Rozum se j plnn vlastnho slibu. Je jednm z vznanch rys bdhisattvy, nebo ten sv slovo neporu. Jedn, jak mluv, mluv, jak jedn. Pravdu neskrv, ani kdy m bt zdvoil. in pravdu svm vdcem a povauje za svoji zvaznou povinnost, aby drel sv slovo. Dobe uvauje, ne uin svj slib, ale jakmile slib uin, dodr jej

94

Anguttara Nikyi Dasakanipta 9. Pahamakathvatthu Sutta 95 10. Dutiyakathvatthu Sutta

2.

Dutiyapannsakam

2.

Yamakavaggo

36

za kadou cenu, i za cenu svho ivota.96 Co si bdhisattva mysl, to tak k. Je spolehliv, upmn a estn. Nepouv lichotek, aby zskal srdce druhch, nevyn se, aby zskal jejich obdiv, neskrv sv chyby nebo bez marniv potmilosti, nevykazuje hanebn sv han ctnosti. spravedliv, Chvlyhodn ne s chvl opovrenm,

ale ze soucitu. Pravdu dokonce nevyslovuje vdy. Nem-li takov vysloven vst k dobru a tst druhch, potom zstv tie. Jestlie se jakkoliv pravda zd blahodrn pro druh, vyslov ji, a je pro nho jakkoliv kodliv. A ct slovo druhch tak, jako ct slovo vlastn.97

6.7 Sprvn mluva laikCo se te laik, spe ne konkrtn zpsob mluvy, se v Tipitace hodn promluv zmiuje o tom, jak nemluvit. Zpsob, kterm by se nemlo mluvit, je vysvtlen ve pti druhy neprospn mluvy. Nicmn pokud laik nsleduje Buddhovo uen a chce si zapinit astnou budoucnost v tomto ivot i v ivot ptm, klade se draz prv na nelhan, zdrovn se lhan. K tomu je navc doporueno, aby se laik vdy o plku, tj. piblin dvakrt do msce, snail vyvarovat jakhokoliv patnho mluven a inn, tj. vetn tch ostatnch ty druh neprospn mluvy, jak jsou zmnny ve.

6.8 Jak by mla vypadat ideln eV dal sutt se dozvme, jak by mla vypadat ideln e: Mnii, m-li mluva pt znak, je dobe eena, nen patn eena, ani nen hodna hany ani nen hodna kritiky moudrho. Je mluvena ve sprvn as, je mluvena pravdiv, je mluvena jemn, tk se cle98, je ptelsky eena. Vskutku, mnii, m-li mluva tchto pt znak, je dobe96 97

Nrada Mah Thra: Buddha a jeho uen, str. 429. Nrada Mah Thra: Buddha a jeho uen, str. 430. 98 Ct. Czech Sarana: Zde me bt clem zamleno bu cl, ke ktermu se promlouvajc chce dobrat, nebo ten nejvy cl, kterm je vymann se z utrpen aneb Nibbna.

37

eena, nikoliv patn eena, ani nen hodna hany ani nen hodna kritiky moudrho.99 Z hlediska ideln ei je velmi dleit mluvit pravdiv. Pravdivost je tm naruenj, m hor, povrchnj nebo pokroucenj vztah m e a mylen ke skutenosti. Je to spolehlivost, s jakou lze vidt vci a udlosti ve vztazch jejich asovho, prostorovho a etickho kontextu.100 Ovldat mylenky znamen ovldat slova a ovldat slova znamen ovldat iny, nebo slova hnvu jsou asto nsledovna ranami.101

99

Sutta Pitaka Anguttara Nikya Pacakaniptapi (20) 5. Brhmanavaggo 8. Vcsuttam Frba Mirko: Umn t astn, str. 75. 101 Dr. K. Sri Dhammananda: Jak se zbavit starost, str. 82.100

38

7 ANALZA

EI,

JAK

SE

S

N

MEME

SETKAT

V TIPITACE102Zpadn zpsob analzy komunikace je zejm z grafu ne: Mluv (mylenka) Zakdovn Mdium, kanl (+ um) Dekdovn Poslucha (osobn zkuenosti) Mylenka pedchz mluvu, kter prochz kanlem, kde je mluven kd rozkdovn a vyrozumn. Tento systm jist nen nijak protichdn tomu, co u buddhismus. Dle buddhismu je e nsledkem mylen, jak ji bylo uvedeno v prvnm a druhm veri z Dhammapady.103 Buddhovo vysvtlen je dleit z hlediska socilnho, etickho a psychologickho. Dle nj zpsob, jakm mluvme, pin nsledky v tomto ivot i v ivot ptm. Mluvme-li tak, abychom neublili nkomu jinmu, sami sob nebo nkomu jinmu i sami sob, pak se jedn o mluvu dobrou. Mluvme-li ale tak, abychom ublili jinmu, sob nebo jinmu i sob, pak se o sprvnou mluvu nejedn. Tato sprvnost nen jen jakmsi faktem, nicmn m za nsledek nae blaho i utrpen zde i na onom svt.

7.1 Zmr mluvhoCo se te jazyka, kter se pouv k vyjden vlastnch mylenek, zd se, e dleit je zmr. Dle zmru se hodnot, zda mluv mluv dobe i patn. Mluv-li nkdo pravdu a m zmr mluvit pravdu, pak poslucha, rozum-li patn a vylo-li si to jako le, nen to brno jako chyba mluvho. Je-li mluvena le, avak patn slyena a pochopena jakoto pravda, pak nsledek takovho inu je sice patn, nicmn ne takov, jako by byl v ppad, e by le byla slyena a pochopena jakoto le. Podobn je to i s pomlouvnm, pronenm102 103

Necitovan pase pevzaty od ct. Czech Sarany. Viz kapitola Mluva a jej nsledky dle buddhistick filosofie.

39

sprostch slov a zkenou/zlomyslnou mluvou. Jak ekl Buddha: Je to zmr, mnii, emu km karma.104 Mme-li brt tedy analzu ei dle buddhismu precizn, musme do komunikanho grafu dodat zmr. Dle systmu uvedenho ve, zakdovn probh po mylen. Nicmn pro lovka nen snadn myslet mimo jazyk, a tak je dost pravdpodobn, e v mnoha ppadech zakdovn pedchz mylen.

7.2 Role jazyka a pbh z TipitakyBuddhovo uen se zprvu pedvalo pouze stn, jeliko sm Buddha nenapsal dn psemnosti. V pedvn uen z generace na generaci hrl tedy nejdleitj roli jazyk. Tebae Mistr nezanechal dn psemn zznamy o svm uen, jeho ci je uchovali tm, e si je uloili do pamti a pedvali je stn z generace na generaci.105 Jazyk je pro ns dleit a jen mlokdo je schopen sdlit promylenou vc, ani by toto promlen provedl v njakm jazyce. Z promluv v buddhistick Tipitace je tato zleitost velice zejm. Jako pklad uvdm udlost, kdy ji po tom, co Buddha doshl Nibbny, se ve vlastnch mylenkch rozhodl, e toto uen nebude uit, protoe jej nikdo nepochop. Jeden z mocnch boh ze svta Brahm se ped nm zjevil, aby jej pesvdil o opaku. (Podtren oblasti jsou situace, ve kterch probhalo mylen): Tato Dhamma, kterou jsem odhalil, je vskutku hlubok, obtn k pochopen, klidn, vzneen, tkvc mimo oblast logiky, sotva patrn a jenom moudr j me pochopit. Tyto bytosti jsou pipoutny ke smyslnm poitkm. Toto kauzln spojen zvisl vznikn je vc, kterou tko pochop. A tato nibbna utien vech hnut chtivch (sankhra), zanechn veho lpn (vlastnictv) (upadhi), odstrann104 105

Sutta Pitaka - Abhidhamma Pitaka - Atthamavaggo (81) - 9. Rpam Kammantikath - 539 Nrada Mah Thra: Buddha a jeho uen, str. 190.

40

dostivosti, vyhasnut vn, ustn (nirdha) to je pro n rovn tko pochopiteln. Kdybych i Dhammu vykldal a druz mne nepochopili, bylo by to pro mne navn a byl bych rozmrzel.106 Pot v Buddhovi vyvstaly tyto vere, kter nebyly nikdy pedtm slyeny: Pochopil jsem s obtemi, Vyhlaovat te teba nen. Vn a nenvist ovldan tto Dhamm snadno neporozum.

Chtivost hnni, temnotou zahaleni, neuvid proti proudu jdouc, a sotva patrnou, hlubokou Dhammu, tko viditelnou a jemnou.107

Takto zvaujce, nachylovala se Buddhova mysl spe k neinnosti ne k uen Dhammy. Brahma Sahampati108, kter etl Buddhovy mylenky, si pomyslel: Svt bude ztracen, svt zanikne, dokud mysl Takto Piedho (Tathgaty), dokonalho a takto zcela osvcenho, se nachyluje spe k neinnosti ne k uen Dhammy. Poslze, tak rychle jako by siln mu nathl ohnutou ruku nebo ohnul svou nataenou ruku,106 107

Nrada Mah Thra: Buddha a jeho uen, str. 59. Nrada Mah Thra: Buddha a jeho uen, str. 59. 108 Ct. Czech Sarana: Dle Buddhismu, krom lidskho svta je jet dalch 30 svt. Nejni jsou svty utrpen (pekla), dle pak svt zvat, hladovch duch a oklivch boh. Ptm svtem je svt lidsk. Nsleduje est svt boh, kte jsou zvisl na smysln rozkoi a pak je dalch dvacet svt specilnch mocnch boh, kte se v tchto Brahma svtech zrodili jakoto nsledek velice hlubokch stup meditan koncentrace, kter doshli v pedchozm, lidskm ivot. Vlastn nejstarm z tchto Brahm je prv Brahma Sahampati, kter je pravdpodobn ekvivalent hinduistickho Brahma Svayambh.

41

stejn tak Brahm Sahampati zmizel ze svta Brahm a objevil se ped Buddhou. Upravil si svrchn rbu na jednom rameni a vztahuje ruce v uctivm pozdravu vi Buddhovi, ekl109: Pane, nech Vzneen vykld Dhammu! K Dokonal vykld Dhammu! Jsou tvorov, v jejich och je mlo prachu, kte budou zahubeni, jestlie Dhammu neusly. Budou takov, kte Dhamm porozum.110 Brahm Sahampati toto ekl a pak jet dodal: V minulosti objevila se v Magadze Dhamma neist, zkaenmi vymylen. Otevi tyto dvee k neumrn. Nech sly Dhammu istou, Buddhovu! Jako ten, kdo stoj na vrcholu skalnat hory, uvidl by lidstvo kolem dokola, prv tak Moudr, Ve-vidc, nech vystoup na tento palc Dhammy. Nech Zrmutku-prost shldne V al ponoen lidstvo, zrozenm a stm zmhan! Vsta, hrdino vyhran bitvy, vdce karavany, dluh prost, a putuj svtem! Nech Vzneen vykld Dhammu, Budou ti, kte porozum.111

109

Tipitaka Majjhima Nikya Ariyapariyesana Sutta (podtrhan sti jsou oblasti, kde probhalo mylen). Peklad z Anglickho pekladu pli originlu. Peklad provedl ct. Czech Sarana. 110 Nrada Mah Thra: Buddha a jeho uen, str. 60. 111 Nrada Mah Thra: Buddha a jeho uen, str. 60.

42

Brahma Sarampati svoji prosbu Buddhovi znovu zopakoval, avak dostal stejnou odpov. Kdy se na Buddhu obrtil potet, Vzneen ze soucitu s tvory pehldl svt svm duchovnm zrakem Buddhy. Pi svm vidn spatil tvory, kte mli ve svch och mlo nebo mnoho prachu, kte byli s bystrm intelektem nebo tko chpajc, s dobrmi nebo patnmi rysy, tvory, kter lze uit snadno nebo s obtemi, a mlokter, kte ij tak, e povauj hchy za pramen strachu pro onen svt. Tak jako v jezrku s lotosy modrmi a blmi, nkter lotosy zrozen ve vod rostou ve vod, zstvaj ponoeny ve vod a prospvaj ponoeny ve vod; nkter jsou zrozeny ve vod, rostou ve vod a zstvaj na povrchu vody; nkter jin jsou zrozeny ve vod, rostou ve vod a zstvaj vynoeny z vody, vodou neposkvrnny. Prv tak, kdy Vzneen pehldl svt svm duchovnm zrakem, uvidl tvory, kte mli ve svch och mlo nebo mnoho prachu, kte byli s bystrm intelektem nebo tko chpajc, s dobrmi nebo patnmi rysy, tvory, kter lze snadno uit nebo s obtemi, a mlokter, kte ij tak, e povauj hchy za pramen strachu pro onen svt.112 Poslze Buddha odpovdl Brahmovi Sahampati ve verch: Oteveny jsou pro n dvee ke stavu neumrn. Nech ti, kdo maj sluch, pojmou dvru. Jsa si vdom obt, Brahmo, neuil jsem Lidi tuto vzneenou Dhammu.113 Pak si Brahm Sahampati pomyslel: Vytvoil jsem Poehnanmu pleitost k uen Dhammy.114

112 113

Nrada Mah Thra: Buddha a jeho uen, str. 61. Nrada Mah Thra: Buddha a jeho uen, str. 59. 114 Tipitaka Majjhima Nikya Ariyapariyesana Sutta (podtrhan sti jsou oblasti, kde probhalo mylen). Peklad z Anglickho pekladu pli originlu. Peklad provedl ct. Czech Sarana.

43

7.2.1 Pouen z pbhu uvedenho v TipitaceV uvedenm pkladu jsou podtreny ty oblasti, kde probhalo mylen. V ppad Brahmy Sahampati vidme, e nejprve pemlel a pak teprve inil. Pemlen, jak je znzornno v pkladu ve, probhalo v jistm jazyce. V tomto ppad se jednalo o jazyk pli, tj. jazyk historickho sttu Mgadh na Severu Indie. V Tipitace se podobn proces vyskytuje na mnoha mstech. Nejprve je mylenka, kter je zcela pesn vylena, a pak teprve probh tvorba pslunch zvuk, respektive e. Nicmn, jak bylo uvedeno ve, nalezneme i ppady, kdy ei nepedchz mylen anebo alespo nen pmo vyleno. Z tohoto dvodu je teba poznamenat, e ne vdy mylen pedchz e a ne vdy kdovn nsleduje mylen. Co se te jazyka, v Tipitace se nevyskytuje zmnka o privilegiu udlenm njakmu jazyku. Ba dokonce, Buddha, jak se zd z jeho promluv, kter se nm dodnes dochovaly, pouval takov dialekt, kter byl pslun jeho poslucham. V jednom ppad byl Buddha podn o svolen k pekladu do sanskrtu, nicmn takov dost skonila odmtnutm. Za Buddhovy doby bylo v Indii velk mnostv jazyk jako i dnes, nicmn pro vechny sti Indie byl pli tehdej lingua franca. Podle nkterch uenc pli je nejstarm jazykem vbec, nicmn v posledn dob se za nejstar jazyk povauje snskrt. Komunikace za Buddhovy doby i v dobch, o kterch se doteme v Tipitace, probhala i jinmi zpsoby ne jen obvyklou e.

7.3 Pouvn jazyka samotnm BuddhouPi jedn pleitosti Buddha vyuoval Dhammu mn inteligentn ky. Tmto km jen poradil - vidn chpejte jako vidn, slyen chpejte jako slyen, chutnan chpejte jako chutnan, ichan chpejte jako ichan, ctn chpejte jako ctn. Tito ci nsledujce Buddhovu instrukci doshli Nibbny. Buddha pouval jazyk tak, aby mu

44

bylo rozumt, a to pedevm s ohledem na prosted, ve kterm se prv vyskytoval, a posluchaovy schopnosti. Ji pi vuce jednoho ze svch prvnch k musel pout sv nadpirozen schopnosti zpsobil, e Jassa nemohl bt vidn otcem, kter ho hledal. Zstal jeho zraku skryt, dokud pro jeho odhalen nenastal sprvn as. Sm Buddha mluvil jasn a tak, aby mu kad rozuml. K veeru se lait stoupenci shlukli okolo nho, aby vyslechli Dhammu. Vyctiv jejich vrozen tendence a jejich temperamenty svm zrakem Buddhy, pednel jim po dobu asi jedn hodiny. Kad astnk z poslucha, a ml zvltn konstituci, si myslel, e Buddhova rozprava je zamena prv pro nho. Takov byla Buddhova metoda vkladu Dhammy. Druh pesvdoval Buddha zpravidla tm, e vykldal sv uen s pomoc snadno srozumitelnch nzornch pklad a podobenstv, nebo mluvil spe k rozumu ne k emocm.115 Co se te schopnosti porozumt, tj. pijmae, vdy, kdy pedn Buddha, ti, kte jej poslouchaj, jej sly. Akoliv nkte bhem Buddhova pednesu nedoshnou dnho transcendentlnho dosaen, je jejich dotaz zodpovzen a oni, radujce se, svou radost sdlej. Pi jedn situaci, kdy pednel Buddhv vznamn k ct. Sriputta, sto osmdest mnich jej poslouchalo, nicmn po poslechu promluvy ct. Sriputty edest z nich doshlo Nibbny, edest z nich zvracelo krev a edest z nich disrobovalo.116 Tmto ppadem se snam ukzat, e i pesto, e je zprva dobe slyena a je j porozumno, me bt pochopena rzn, nebo nemus bt pochopena vbec a ppadn po pochopen me mt na posluchae rzn nsledky, nebo tak dn nsledky. Je pravda, e Buddha nevyjdil svj nzor o nkterch problmech, kter matou lidstvo. Na tato diskutabiln tmata typicky mlel,

115 116

Nrada Mah Thra: Buddha a jeho uen, str. 163 a 164. Amguttara Nikya Sattakanipta 68 Aggikkhandhopama Sutta

45

protoe pro jeho vzneen posln nemly vznam a na nae osvobozen nemaj vliv.117

7.4 Schmata komunikace v suttch Tipitaky118Z odstavc ve si meme znzornit nsledujc analytick schmata ei v suttch Tipitaky nsledovn:

7.4.1 Prvn schmazakdovn - mylen zmr (komunikovat) - sdlen - rozkdovn - (ne)porozumn - (ne)pochopen Zde probhlo nejprve peveden danho problmu do jazyka a v tom jazyce probhlo mylen. Po mylen nsledoval zmr, kter poslouil ke sdlen vsledku pedchozho mylen. Na stran posluchae dolo k rozkdovn, ppadnmu porozumn a ppadnmu pochopen. Buddha neetl mylenky Brahmovy, avak Brahma etl mylenky Buddhovy. Mylenky, kter se zjevily v myslch Brahmy a Buddhy pi t udlosti byly jasn a ist v jejich jazycch (tj. v jazyce pli i mgadhi) a neprobhlo zakdovn v pravm slova smyslu, probhl jen automatick119 pevod mylenky do slov. Dle buddhismu mylenky nemus bt nutn spojeny se slovy (nap. rzn vzpomnky i obrazy jsou prost slov). Mylenky jsou za hranicemi slov stejn jako skutenost. Proto se nm nkdy neda vyjdit vlastn mylenky, jsou-li sloit. Jeliko jsou mylenky za hranicemi slov, nedochz (pi ten mylenek), k penosu slov, ale t kter hol mylenky120. Vrstva mylen je vyjevena,117 118

Nrada Mah Thra: Buddha a jeho uen, str. 212. Veker informace jsou pevzaty od ct. Czech Sarany. 119 Automatick tj. nap. kdy chceme udlat krok, nepemlme o tom, jak vysoko zvedneme nohu i jak daleko od t druh nohy tu prvn polome. Jednodue udlme krok podobn v prbhu mylen, je-li to mylen ve slovech, nemus nutn dochzet k uvdomlmu pevodu do slov (tzv. kdovn). 120 Je tedy mon, aby lovk, kter neum rusky, etl mylenky Rusovi apod.

46

take vbec nezle na jazyce. Univerzln mylenka (mylenka univerza) je slyet univerzln, tj. nen kdovna. V sutt uveden ve se vak nemluv o hol mylence, tam je ji mylenka pevedena do slov hned od zatku, bez zetelnho zmru tu mylenku zakdovat. Uvedenm sutty ve se ukzalo, e nkdy lze myslet ve slovech a nkdy lze myslet beze slov nebo tm nemyslet a vyjdit mylenku pmo bez mylenkov ppravy. Mylen v tomto ppadn probhlo jedno, a po tom mylen nsleduje bu e, nebo innost. Ze sutty je zejm, e nkdy je e nebo innost provedena bez pedchzejcho mylen, bez promlen, tj. spontnn.

7.4.2 Druh schmazmr zakdovn sdlen rozkdovn (ne)porozumn

- (ne)pochopen Zde proces mylen neprobhl. Zleitost byla sdlena se zmrem. Na stran posluchae dolo k rozkdovn, ppadnmu porozumn a ppadnmu pochopen stejn jako v prvnm schmatu. Mylenka pichz bez zmru, resp. s nepatrnm i omezenm zmrem (kter je nsledkem vlastnho ivobyt, charakteru, moudrosti, situace, atd.). Mylen tedy pichz se zmrem neho doclit, nicmn onen zmr je povaovn za zmr tkajc se inu mysli jako zmr (tan), jeliko skuten tan (tj. hrub a snadnji kontrolovateln) pedchz in sty (v) nebo in tlem (kjna), nikoliv mysli (itta). Zejmna zde se jedn o neinnost, tj. neinnost tlem a e ze strany Buddhy vi ostatnm bytostem. Dleitm zmrem z laickho pohledu je zmr k pprav slov. V buddhismu se tento zmr nepovauje za vznamn. Vznamn je zmr k pronesen i k (tlesnmu) aplikovn tch kterch slov. Proto, mluvme-li o schmatu ei v buddhismu, mus bt zmnn pouze

47

zmr k pronesen i k (tlesnmu) aplikovn tch kterch mylenek, nezmiujce zmr k sestav a vbru slov v mylenkch samotnch. Dleitm prvkem je kontrola, kter probh neoddliteln

se zmrem. Zmr me bt proveden vmav (se sati), pozorn (s manasikra) nebo tak nepozorn (bez sati). Pokud je proveden pozorn, pak se me jednat o zmr dobr (pua), nedobr (ppa), dovedn (kusala) nebo nedovedn (akusala). Pokud je proveden vmav, pak se vdy jedn o zmr dovedn (kusala). Zmr promluvit (komunikovat) vdy zvis na mylence, mysl pedchz ve. Proto je tento zmr a po mylen a ped inem i e, alespo dle toho, jak to u thravdov buddhismus. Kontrola ve skutenosti probh ji pi mylen. Mylen by mlo bt v souladu se Stezkou, nicmn pro bn smrtelnky sta, kdy si daj pozor, aby jejich mylen neskonilo zvrem vedoucm k poruen jednoho z pti pravidel (tj. nezabjet, nekrst, neangaovat se ve patnm smyslovm provn, nelhat a neuvat omamn ltky).

7.4.3 Tet schmavyvstn kdovan mylenky - sdlen - dekdovn - (ne)pochopen Tet schma se vztahuje k meditan praxi. Kdovan mylenka vyvstv z pamti (podvdom) zcela spontnn. Dekdovn provd tent lovk, jeliko komunikace zde probh se sebou samm. Schma tedy nejde jakoby vped k druhmu lovku, ale obrac se zpt k pvodci mylenky (tedy tomu, z nho mylenka vzela). Ten je zrove pjemcem. Pi dekdovn jsou slova jasn, zejm, ale vnitn obsah me a nemus bt pochopen. V tomto schmatu chyb kanl. Dle buddhismu se toto nepovauje za komunikaci. I dle buddhismu, jedn-li se o komunikaci, mus bt ptomen vyslatel a pijmatel. Nkdy

48

se jedn o penos mylenek na dlku (telepatie), nicmn akoliv telepatie me probhat beze slov, je zde stle ptomen vysla i pijma. Dle toho, co je v suttch, telepatie za Buddhovy doby probhala vtinou za pouit slov, pokud byla beze slov, nen to v suttch zmnno.121

7.5 Tradin schma komunikacePro pohodl tene znovu pipomnm schma komunikace tak, jak je ueno na Zpad: mylenka (autor sdlen) - zakdovn - kanl (+ um) - rozkdovn - pjem sdlen (osobn zkuenosti) Mylenka pedchz zakdovn, kter je peneseno kanlem (s ptomnost ppadnho umu nebo zvukovch pekek), kde je kd rozkdovn a pijat (dle schopnost pijmae). Jak asto mluvme opravdu rozvn? Jak asto vme,

co ekneme, dve ne se nm slova derou z st? A nkdy dokonce mon pekvapme sami sebe tm, co jsme ekli, stejn jako meme okovat osobu, se kterou mluvme. A dost asto si pejeme, abychom nebyli bvali nco ekli, pot co jsme to ji ekli. Je ale u pli pozd, nebo slova, kter jednou vyla ven, nemohou nikdy bt vzata zpt, i kdy se za n meme omluvit a odvolat je. Nebo byla vyena a trvaj u navdy. Nkte lid v, e tot plat i pro mylenky: mylenka jednou vznikl, a dobr nebo patn, ji nikdy nezmiz. To je velmi vn, kdy si uvdomme, jak lehce pronme slova v hnvu, nelibosti, opovren nebo nelaskavosti.122

121 122

Koment ct. Czech Sarany. Dr. K. Sri Dhammananda: Jak se zbavit starost, str. 81.

49

8 CESTA MLADHO LOVKA K BUDDHISMU A MEDITACM123Cesta mladho lovka k buddhismu je tk a vjimen. Mlad lid maj tendenci uvat si ivot naplno, jeliko jsou mlad, zdrav, plni elnu a potencilu. Neuvdomuj si nestlost, utrpen a pomjivost ivota, co nejrychleji b vstc utrpen, zrmutku, bolesti a pli.124 J osobn nemu a ani nechci posuzovat, pro se nkte mlad lid stanou mnichy. Avak vm, pro se stal mnichem mj dobr kamard Honza, kter mi ve ochotn vysvtlil a souhlasil s publikovnm jeho mylenek, pocit a zkuenost. Honza se rozhodl nevrhat se do trpen, kter jsem zmnila ve. Rozhodl se bojovat s vlastn chamtivost, zaslepenost a nenvist. Existuje vak mnoho dalch dvod, pro se lovk stane mnichem. Pro Honzu jednm z dvod, pro se stal buddhistickm mnichem, bylo to, e nechtl ekat, a jeho (ppadn) manelka zestrne, onemocn a zeme. Kadho z ns to ek, jedn se o normln kolobh ivota a vyhnout se smrti jednodue nelze. Co ale je mon je vyvinout svoji mysl a moudrost, aby a pijde smrt, ml lovk njakou nadji, e se to v ptm ivot nepihod znovu, resp. e se znovu nezrod v Samse. V meditaci lze doshnout blaench stav, dky nim se mysl uklidn a ppadn st nepin takov zrmutek jako bnmu lovku. Nejdleitj je, e pokud lovk bude svoji moudrost vyvjet ji od mld, je mon, e ve st bude moudr. Jakoto star lovk bude v takovm ppad vyrovnan, pln tolerance a bude moude nazrat na dn okolo sebe s vdomm, co a jak dobe dlat a kat.125

123 124

Veker informace v tto kapitole mm od buddhistickho mnicha ct. Czech Sarany. Ct. Czech Sarana. 125 Ct. Czech Sarana.

50

9 IVOTN PBH CT. CZECH SARANYPrvn st prce je vnovna teoretickmu vysvtlen buddhismu, komunikace a rozdl v bnm zpsobu komunikace z hlediska buddhistick filosofie za pouit odbornch publikac. Upmn nejsem zastncem pouhho citovn i parafrzovn z odbornch prac, mm radji praktick poznatky a pbhy, kter oslov a nut ns k zamylen. Jeden takov pbh bych Vm rda ve sv prci nabdla. Buddhistickm mnichem, od kterho jsem v teoretick sti prce pebrala poznatky a informace o buddhismu, je mj dlouholet kamard. Chci Vm piblit neobyejn pbh mladho mue, kter se rozhodl splnit si svj sen. Stejn tak jako Buddha opustil svt, ve kterm il, i mj kamard opustil rodinu, ptele, domov. Vydal se na Sr Lanku s clem stt se buddhistickm mnichem. A jeho nemal sen se opravdu splnil. Dvod, pro jsem tuto st zaadila do sv diplomov prce, je nkolik. Zaprv bych chtla na pbhu mho eskho kamarda ukzat, jak se u nj zmnil hodnotov systm a aspekt pipisovn dleitosti jednotlivm vcem. Dle je dleit neopomenout fakt, k jak vznamn zmn dolo z hlediska komunikace, a to jak z hlediska kvantitativnho, tak z hlediska kvalitativnho. Jana ovka (dle jen Honzu, pozdji ctihodnho Saranu) jsem poznala ped nkolika lety na internetov sociln sti. Je mu 23 let a v dob naeho seznmen se pipravoval na studium na vysok kole. Honzv otec je uitelem na plzesk stedn kole a jeho snem bylo, aby Honza studoval vysokou kolu. Ale Honzv sen byl jin ji od dtstv se zajmal o vchodn nboenstv, pedevm o buddhismus. Postupem asu si Honza nael ptelkyni, svoji prvn opravdovou lsku. Byl astn alespo mn to tak pipadalo. Hluboko v nm vak dmala mylenka odjet pry, opustit tento materiln svt a vnovat se duchovnm hodnotm. Nehodlal se svho snu vzdt a zaal se kad den intenzivn pipravovat na svoji cestu. Jedl jen do dvancti hodin

51

dopoledne, spal na zemi, uil se jazyku pli a studoval buddhismus prostednictvm ady odbornch knih. A jednoho dne opravdu odjel. Zanechal v Plzni ptelkyni, otce, ptele, opustil svj dosavadn ivot, nastoupil do letadla a odletl do neznma. Pedstavm Vm zajmav ryvky z dopis, kter mi Honza psal a pokusm se je objektivn charakterizovat. Zmrn pouvm slovo pokusm, jeliko si myslm, e objektivn charakterizovat nco, co je pro lovka subjektivn, je opravdu tk. Na dopisy tedy budu nahlet s jistm odstupem, jakoby je psal ciz lovk. Kad z dopis zhodnotm a shrnu zvl. Budu se snait ukzat, k jakm promnm u autora dochzelo, a to jak po strnce citov, faktov, tak z hlediska komunikace. Cel praktick st je pevzata od ct. Czech Sarany, buddhistickho mnicha z ech, ijcho na Sr Lance.

9.1 Co mus lovk udlat, aby se mohl stt mnichemlovk hlavn mus mt dostatek zsluh, tj. dobrch in, provedench po mnoho minulch ivot. Je mnoho Sinhlc, kte se cel ivot sna, aby se stali mnichy, a prost tu anci nedostanou, a pak jsou jist lid, kte dostanou ordinaci ji nsledujc den po tom, co o ni podali. U jen pro to, aby se lovk zrodil jako lovk, mus mt dostatek zsluh nebo alespo dobr nsledovn etickch pravidel126. Pro to, aby se lovk stal mnichem, je teba udlat neuviteln mnostv dobrch in bhem minulch ivot a takov astn 'nashromdn zsluh' se povede jen velmi vjimen.127 Nen tedy dleit pouze to, co lovk udl v ptomnosti, ale i to, co ji udlal nkdy v minulosti. Samozejm to neznamen, e lovk, kter se chce stt buddhistickm mnichem, mus bt pln bez poskvrny. Je mon, e se mnichem stane i lovk, kter v minulosti napklad spchal vradu. Jak je to mon? V minulm

126

Pro zrozen jakoto lovk je teba dobe dodrovat pt etickch pravidel: nezabjet, nekrst, nepehnt smyslnou rozko, nelhat a nepinit svou mysl alkoholem i drogami. 127 Ct. Czech Sarana.

52

ivot toti nashromdil takov mnostv zsluh, na kter samotn vrada nem vliv. Mnoho lid se stane mnichem, ale teba jen na tden, na msc, na rok. Nkte lid jsou mnichem padest, edest let. Jak vidte, stt se mnichem nen vhra, je to sp zatek 'boje'. Pokud se jedn o blocha, vtinou sta, aby piletl do njakho kltera na Sr Lance nebo v Thajsku a je ordinovn. Pokud by se ale bloch chtl nechat ordinovat teba v Amaravati (lesn klter Thajsk tradice v Britnii), musel by rok ekat jako laik, ne by dostal ordinaci a podobn by to mohlo bt i v jinch podobnch klterech, kter jsou pod sprvou blch lid. Pro Sinhlce je podobn nron se stt mnichy na Sr Lance atd. V Barm a v Thajsku jsou tm povinn vechny dti v uritm vku alespo na tden ordinovny na mnichy. Vtina z nich ale, samozejm, disrobuje (tj. vrt se zpt do laickho ivota).128 Oficiln nleitosti, kter se vyaduj pi ordinaci na mnicha, jsou, aby lovk neml dluhy a ml povolen od rodi. Co se te mniek, maj to jet t.

9.2 Rozhodnut, prvn krok na cest ke splnn snu13. prosince 2007 odltm na Sr Lanku, kde budu buddhistickm mnichem. Budu ve spojen jen prostednictvm e-mailu a to velmi zdka, snad jednou, dvakrt za tvrt roku. Moc rd bych vs, kte o to stojte, podal o monost osobnho rozlouen. Stojte-li o takov setkn, prosm, odpovzte mi na tento e-mail, a jist se domluvme na vhodnm datu a mst. Mon stojte jen o e-mailov zprvy tohoto typu, o mch zitcch, o zkuenostech, o prosted, lidech na Sr Lance, meditanm spchu, snad i njak buddhistick texty i dokonce fotografie. V tom ppad jen poprosm o trplivost, jakmile dorazm na Sr Lanku, zanu obas poslat.129

128 129

Ct. Czech Sarana. ryvek z dopisu od ct. Czech Sarany psanho 15. listopadu 2007.

53

Prvn dopis, kter jsem obdrela jet v dob, kdy byl jeho autor v echch, byl velmi krtk a strun. Jednalo se jen o faktick informace. Autor dospl k rozhodnut odjet z ech na Sr Lanku a stt se buddhistickm mnichem. Z dopisu meme vyst jasn odhodln a dn pochybnosti. V dal sti dopisu nm autor vysvtluje, co ho vedlo k rozhodnut odjet na Sr Lanku a stt se buddhistickm mnichem. Pro jsem se rozhodl bt buddhistickm mnichem? Dle toho, co jsem se nauil z knih o Buddhov uen, jsou na svt dva druhy tst. tst, kter je pomjiv a tst, kter je vn nebo vede k doshnut vnho tst. Bhem svho krtkho svtskho ivota jsem se setkal spe s touhou po tom prvnm druhu tst, kter je vak ve skutenosti utrpenm. Co je to pomjiv tst? Mm na mysli to nejznmj svtsk tst, tedy rozko. Rozko ne jen sexuln (taktiln), ale i vizuln (upnn zraku k tvarm tl opanho pohlav, k novinkm modern techniky), ichovou (vn a pachy), sluchovou (hudba a pjemn zvuky), chuovou (dobr jdlo a pit) a rozko mysli (potaov hry, surfovn na internetu, zen auta, sporty). Veker tato rozko je ale utrpen od zatku a do konce. Jak je to tst, kter vede k doshnut vnho tst? Je to tst, kter vznik v moment, kdy chyb touha, chamtivost, chtn a cht. Takovmu tst km KLID. Klid, kter tak me vzniknout spokojenost s vsledkem dobe vykonanho inu. To je tedy tst, kter jist vede k doshnut vnho tst - stav, kdy v mysli chyb touha, nenvist (touha aby nco nebylo nebo bylo jinak) a hloupost (nevdomost, e rozko je pomjiv a v jdru utrpenm). Rozhodl jsem se, e se vydm na cestu, je vede k doshnut vnho tst. Nevm, jestli existuje, mon takov tst neexistuje, neproil jsem ho, a tak nemohu s jakoukoliv uritost cokoliv tvrdit. Proto tedy letm na Sr Lanku, abych zjistil, zda takov tst existuje, a zda ho lze doshnout bhem jednoho lidskho ivota a prot jej bez nutnosti smrti. Letm na Sr Lanku, abych zjistil, zda Buddha mluvil pravdu, kdy ekl, e jakkoli lovk takovho

54

tst me doshnout. Jestli ho doshnu j, tak ho me doshnout kad.130 Po prvn, krtk a stroh sti dopisu, pichz st druh, kter je, co se informac te, doslova pesycen. Dozvdme se, e autor chce zjistit, zda existuje nco jako trval tst. Jak sm piznv, neme s uritost ci ano nebo ne, jeliko toto trval tst neproil. Myslm si, e se zde ukazuje jist zvdavost, touha zjistit, zda je opravdu mon trvalho tst doshnout. V zvru dopisu zaznv optimistick vta, e pokud autor doshne trvalho tst, pak ho me doshnout kdokoliv. Pro rozhodnut stt se buddhistickm mnichem existuje mnoho dvod, ve skutenosti by vak ml bt pouze jedin, a tm je doshnut Nibbny. Z vysvtlen, pro se autor chce stt buddhistickm mnichem, ctm dal pocit, a tm je strach. Strach z toho, e za cel ivot dostane jako odmnu smrt. Toho se chce autor vyvarovat. Proto jsem se stal mnichem. Nechci bt dl otrokem nebezpe, nechci strvit svj ivot tvrdm snaenm se a pak za to dostat nemoc, st a smrt jako odmnu. Jako mnich se mu tvrd snait a mohu za to doshnout nesmrtelnosti. To mi rozhodn pijde jako lep cesta.131

9.3 Prvotn seznmen se Sr LankouDnes jsem piletl na Sr Lanku, cesta byla dlouh, velmi zajmav, no hlavn e jsem u v cli. Jsem naivu, zdrav a nic jsem po cest neztratil. Mj prvn dojem o Sr Lance je, e je to tu jako doma, v esk republice, jen se temi rozdly. Zaprv, msto jablon a ten podl silnic tu jsou palmy, za druh, msto eskho jazyka zde slym jen anglitinu a sinhltinu a za tet, lid tu maj jinou barvu pleti. Je tu hodn horko, nicmn v esk republice je v lt ta sam teplota, take to nen problm. Myslm si, e nebude tk si na zdej prosted zvyknout.130 131

ryvek z dopisu od ct. Czech Sarany psanho 15. listopadu 2007. ryvek z dopisu od ct. Czech Sarany psanho 15. listopadu 2007.

55

Musm jt, jsem unaven po dlouh cest. Bute astn a mjte se dobe.132 I ve svm druhm dopise autor pouze shrnuje a konstatuje fakta, kter se tkaj zmny prosted. Dopis je krtk a strun. Ve tetm dopisu z 19. prosince 2007 se autor zabv prostedm a lidmi na Sr Lance, odlinostem oproti esk republice a veobecn tm, jak tamj lid ij. Jeliko se obsah dopisu