OBYVATELSTVO NA ZEMI (uč. PaLZ 66, 67,70,71, AS 24-27, ADS 30,31,40,41)

• Demografie – věda, která se zabývá vývojem počtu a struktury obyvatelstva.

• Nyní (září 2013) žije na Zemi asi 7,1 mld. obyvatel.

• Počet obyvatel Země nelze nikdy přesně určit.• Jedná se vždy o odhady!• Počty obyvatel jednotlivých zemí stanovují národní statistické úřady.

Důležitým zdrojem informací je sčítání obyvatelstva (census).

• Sčítání obyvatelstva ale neprobíhá v různých zemích ve stejnou dobu (v některých státech dokonce ještě ani neproběhlo). V ČR zatím byla 2 sčítání, a to v roce 2001 a 2011. Poslední československé proběhlo v roce 1991.

• Ke sčítání se používají různé metody, ale ne vždy jsou výstupní údaje zcela spolehlivé. Rozdíly jsou hlavně ve velkých a rozvojových zemích.

• Důležitým zdrojem informací je i tzv. průběžná evidence obyvatel.

opakování

OBYVATELSTVO - ZDROJE DAT

• Nejaktuálnější data jsou vždy na internetu.• http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_population

Wikipedii nelze obecně brát jako důvěryhodný zdroj.

Velkým plusem (především anglické verze) jsou ale odkazy na oficiální zdroje. V tomto případě národní statistické úřady (někde jsou i oficiální populační hodiny), oficiální výsledky sčítání obyvatel nebo odhady OSN.

• V případě ČR nabízí oficiální (nejpřesnější a nejaktuálnější) čísla Český statistický úřad.

• Z globálního hlediska se využívá databáze OSN (a odhady OSN).• Přehledně výše uvedené statistiky zpracovává GeoHive.com,

kde nalezneme i odkazy na všechny národní statistické úřady• Interaktivní mapy nabízí Population Reference Bureau• Školní atlas světa využívá i data ze CIA World Factbook . Zde se ale počet obyvatel ČR výrazně liší od údajů ČSÚ. CIA WF 10,2 mil., ČSÚ 10,5 mil.

K JAKÉMU ÚDAJI SE PŘIKLONÍTE? PROČ? Je možné porovnat i více zdrojů. V případě Wikipedie je ale nebezpečí, že autor použil méně důvěryhodný zdroj.

opakování

POČET OBYVATEL podle SVĚTADÍLŮ (ADS 31) Porovnejte tabulku s údaji v ADS (regiony 1950, 2008, 2050), URČETE INDEXY ZMĚNY 2050/1950 JEDNOTLIVÝCH SVĚTADÍLŮ ,

příklad SVĚT : 9,3/2,5=3,72 (od roku 1950 se počet obyvatel za 100 let zvětší 3,72 krát)

REGION Počet obyvatel (odhad 1.9.2013)

Počet obyvatel (1950)

Počet obyvatel (odhad 2050)

SVĚT 7,1 mld. 2,5 mld. 9,3 mld.

ASIE 4,3 mld. 1,4 mld. 5,1 mld.

AFRIKA 1,1 mld. 230 mil. 2,2 mld.

AMERIKA* 960 mil. 340 mil. 1,2 mld.

EVROPA 740 mil. 547 mil. 719 mil.

AUSTRÁLIE A OCEÁNIE

40 mil. 13 mil. 55 mil.

zdroj: United Nations, Department of Economic and Social Affairs, Population Division (2011). World Population Prospects: The 2010 Revision

* Amerika 950 mil. (2012) - Severní a Střední Amerika 550 mil., Jižní Amerika 400 mil., USA + Kanada 350 mil., Latinská Amerika 600 mil.

opakování

POPULAČNÍ PŘÍRŮSTEK (ÚBYTEK) OBYVATELSTVA(uč. PaLZ 66, 67,70,71, AS 24-27, ADS 30,31,40,41)

• Roční populační přírůstek (úbytek) obyvatelstva je dán rozdílem počtu obyvatel na konci a na začátku roku.

• Změnu počtu obyvatel přímo ovlivňují reprodukce (porodnost, úmrtnost) a prostorový pohyb (migrace) obyvatel.

• Přirozený přírůstek je rozdíl mezi počtem živě narozených a zemřelých za určité časové období. (Rozdíl mezi porodností a úmrtností).

• Záporná hodnota se označuje jako přirozený úbytek.• Porodnost (natalita) – počet živě narozených dětí za určité období (zpravidla 1 rok).

• Úmrtnost (mortalita) – počet zemřelých za určité období (zpravidla 1 rok).

• Pro srovnání různých zemí se používá hrubá míra porodnosti a hrubá míra úmrtnosti, která se vyjadřuje v promilích (‰),tj. na 1000 obyvatel. Rozdílem je hrubá míra přirozeného přírůstku.

• Plodnost (fertilita) je průměrný počet dětí, který se narodí ženě v plodném (fertilním) věku. Za fertilní věk se považuje 15-49 let.

• Pozn. V atlasech se zobrazuje přirozený přírůstek, porodnost i úmrtnost v přepočtu na 1000 obyvatel, což je právě hrubá míra (v ‰)

opakování

DEMOGRAFICKÁ REVOLUCE (uč. PaLZ 70,71, ADS 30)

Vyhledejte v ADS 30 příklady států u jednotlivých stádií demografické revoluce, charakterizujte jednotlivé regiony.

• 4 stádia demografické revoluce (5. fáze je navržena)

• (v průběhu demografického přechodu klesá hrubá míra úmrtnosti z hodnot 25-30‰ na méně než 15‰ a hrubá míra porodnosti z hodnot 40-50‰ na méně než 20%)

• Fáze 1 – nízký růst (sobě blízké, ale vysoké míry porodnosti a úmrtnosti, výkyvy v úrovni porodnosti a úmrtnosti)

• Fáze 2 – vysoký růst (rychlý pokles úmrtnosti, vysoká porodnost)

• Fáze 3 – vysoký růst (pozvolný pokles úmrtnosti, pokles porodnosti)

• Fáze 4 – nízký růst (sobě blízké, ale nízké míry porodnosti a úmrtnosti, stagnace porodnosti a úmrtnosti)

Obr.1 – Fáze demografické revoluce ODHADNĚTE MAX A MIN HODNOTY v ‰Birth Rate – hrubá míra porodnostiDeath Rate – hrubá míra úmrtnostiFáze 1- předindustriální společnostFáze 2 a 3 – období industrializaceFáze 4 – postindustriální společnost

PŘIROZENÝ PŘÍRŮSTEK (ÚBYTEK) OBYVATELSTVA(uč. PaLZ 66, 67,70,71, AS 26, ADS 30,31,40,41)

Obr.2 - Přirozený přírůstek (úbytek obyvatel) v roce 2010 – Porovnejte s atlasem světa (2001) a s atlasem dnešního světa (2007),Údaje jsou v ‰. Které státy mají maximální přirozené přírůstky? Ve kterých státech došlo k úbytku obyvatel?Proč je v mapě úbytek i u ČR?

PŘIROZENÝ PŘÍRŮSTEK (ÚBYTEK) OBYVATELSTVA (2010) – Použity třípísmenné kódy podle ISO (Mezinárodní organizace pro normalizaci) 3166-1. Odhadněte názvy států.

R (W) stát Max přírůstky (‰) R (W) stát Min přírůstky (‰)

1. NER 36,6 1. UKR - 6,1

2. UGA 35,7 2. RUS - 4,9

3. ETH 32,1 3. BGR - 4,9

4. ZMB 31,8 4. SRB - 4,7

5. BDI 31,6 5. BLR - 4,1

6. MLI 31,5 6. LVA - 3,7

7. BFA 31,0 7. EST - 3,0

8. COD 30,9 8. HUN - 3,0

9. STP 30,7 9. ITA - 2,8

10. MDG 30,0 10. DEU - 2,8

11. BEN 29,5 15. CZE - 2,0*

Zdroj: CIA World Factbook 2010

* - v tomto případě nebudou zdroje CIA příliš přesné. Podle ČSÚ měla ČR naposledy úbytek v roce 2005, v roce 2010 byl přírůstek 1,0 !!

PŘIROZENÝ PŘÍRŮSTEK (ÚBYTEK) OBYVATELSTVA (2010)

Zdroj: CIA World Factbook 2010

• Maximální přirozené přírůstky mají státy subsaharské Afriky : Niger (37), Uganda (36), Etiopie (32), Zambie (32), Burundi (32), Mali (32), Burkina Faso (31), Demokratická republika Kongo (31), Svatý Tomáš a Princův ostrov (31), Madagaskar (30), Benin (29), Kongo (29), Somálsko (28), Senegal (28), Togo (28)

• Asie - muslimské státy převážně JZ Asie – Jemen (27), Irák (24), Jordánsko (24), Sýrie (21), Filipíny (21), Afghánistán (20), Omán (20)

• Oceánie – Marshallovy ostrovy (26), Šalamounovy ostrovy (25), Nauru (22)

• Amerika – státy Střední Ameriky a indiánské země Jižní Ameriky - Guatemala (22), Belize (21), Honduras (21), Nikaragua (19), Bolívie (18)

• SVĚT 11,49‰• V Evropě dosahují nejvyšších hodnot Irsko (10), Island (6) a Albánie (6)• Minimální přírůstky (většinou úbytky) vykazují země Evropy (převážně V

a JV – Ukrajina (-6), Rusko (-5), Bulharsko (-5), Srbsko (-5), Bělorusko (-4), Lotyšsko (-4), Estonsko (-4), Maďarsko (-3), Itálie (-3),Německo (-3)

• Mimo Evropu – Japonsko (-2), Taiwan (2), Kanada (2), Korea (3), RSA (3)

PORODNOST (2012) – Použity třípísmenné kódy podle ISO (Mezinárodní organizace pro normalizaci) 3166-1. Odhadněte názvy států.

Zdroj: CIA World Factbook 2012

• Maximální natalitu (v ‰) mají státy subsaharské Afriky : NER (51), UGA (47), MLI (45), ZMB (44), BFA (43), ETH (43), SOM (42), BDI (41), MWI (40), COG (40), AGO (39), MOZ (39), NGA (39), TCD (39), SLE (38), BEN (38), MDG (37), COD (37), STP (37), GIN (36)

• Asie – AFG (39), YEM (33), IRQ (28), JOR (27), TJK (26), LAO (26), TLS (25), KHM (25), PHL (25), OMN (24), PAK (24)

• Oceánie – MHL (28), SLB (27), NRU (27)

• Amerika – GTM (27), BLZ (26), HND (25), BOL (24), HTI (24)

• Evropa – IRL (16), ISL (13), FRA (13), MDA (13), ALB (12), RUS (12), GBR (12),…, CZE (11*)

• Minimální natalita – MCO (7), SGP (8), DEU (8), JPN (8), KOR (8), AUT (9), TWN (9), SVN (9), BIH (9), SMR (9), ITA (9), GRC (9), BGR (9), SRB (9) – převažují evropské státy.

• (Určete názvy 4 asijských států s nízkou porodností a lokalizujte je na mapě světa.)

ÚMRTNOST (2012) – Použity třípísmenné kódy podle ISO (Mezinárodní organizace pro normalizaci) 3166-1. Odhadněte názvy států.

Zdroj: CIA World Factbook 2012

• Maximální mortalitu (v ‰) mají státy subsaharské Afriky a východní Evropy. U Afriky dochází dlouhodobě ke snižování původně extrémně vysoké úmrtnosti , u Evropy dochází ke stárnutí obyvatel.

• Afrika – LSO (15), TCD (15), GNB (15), CAF (14), SOM (14), SWZ (14), MLI (14), NAM (13), NGA (13)

• Evropa – UKR (16), BGR (14), RUS (14), SRB (14), BLR (14), EST (14), LVA (14),HUN (13), MDA (13), HRV (12), ROU (12), LTU (11), DEU (11), SVN (11), CZE (11*)

• Asie – AFG (15), JPN (9), PRK (9), ARM (9), KAZ (8)

• Oceánie – MHL (28), SLB (27), NRU (27)

• Amerika – URY (10), TTO (8), BRB (8), USA (8), CAN (8)

• SVĚT 8‰

• Minimální mortalita – převažují arabské státy JV Asie – QAT (1,5), ARE (2), KWT (2), BHR (3), JOR (3), SAU (3), OMN (3), SGP (3), BRN (3)

PLODNOST (2012)

Obr. 3 - Zdroj: CIA World Factbook 2012 - Porovnejte s ADS 40 (2007)U kterých světadílů nalezneme extrémní hodnoty? Které státy mají u úhrnné plodnosti (fertility) vyšší hodnotu než 6 dětí na 1 ženu v plodném věku?

0-1

2-3

3-4

4-5

5-6

6-7

7-8

1-2

PLODNOST (2012) – Použity třípísmenné kódy podle ISO (Mezinárodní organizace pro normalizaci) 3166-1. Odhadněte názvy států.

Zdroj: CIA World Factbook 2012

• Téměř stejné státy jako u porodnosti (natality).• Maximální plodnost (fertilitu) mají státy subsaharské Afriky : NER

(7,0), MLI (6,3), SOM (6,1), UGA (6,1), BFA (6,0), BDI (6,0), ZMB (5,9), SSD (5,6), AGO (5,5), CGO (5,5)

• Asie – AFG (5,5), TLS (5,2), YEM (4,3), IRQ (3,5), JOR (3,3), PHL (3,1), LAO (3,0), PAK (3,0)

• Oceánie – VUT (3,5), TON (3,5), SLB (3,4), PNG (3,3), MHL (3,3), TUV (3,1), WSM (3,0), NRU (3,0)

• Amerika – GTM (3,1), BLZ (3,1), HND (2,9), HTI (2,9), BOL (2,9)

• SVĚT – 2,47

• Evropa – FRA (2,1), IRL (2,0), GBR (1,9), ISL (1,9), NLD (1,8), NOR (1,8),…, EU (1,58)…, CZE (1,5*)

• ALB (1,5!!) – vývoj:1960-6,6, 1970-5,1, 1980-3,7, 1990-3,0, 2000-2,0, 2003-2,0• CZE (1,5!!) – vývoj:1960-2,1, 1970-1,9, 1980-2,1, 1990-1,9, 2000-1,1, 2003-1,2

Minimální fertilita – POL (1,3), ROU (1,3), UKR (1,3), LTU (1,3), BIH (1,3), KOR (1,2), TWN (1,1), SGP (0,8)……MAC(0,9), HKG(1,1) – CHN(1,55) x IND (2,55)

•

POPULAČNÍ PŘÍRŮSTEK (ÚBYTEK) OBYVATELSTVA(uč. PaLZ 66, 67, 70, 71, AS 24-27, ADS 40, 41, 46, 47)

Obr. 4 - Zdroj: CIA World Factbook odhad 2011 - Porovnejte s přirozeným přírůstkem ADS 41. Údaje jsou v %!! Nalezněte alespoň 1 stát, který má přirozený úbytek a populační přírůstek? Vysvětlete.Opět zde nejsou aktuální údaje u ČR!!

POPULAČNÍ PŘÍRŮSTEK (ÚBYTEK) OBYVATELSTVA(uč. PaLZ 66-67, 70-71, 74-75, AS 24-27, ADS 40-41, 46-47)

• Roční populační přírůstek (úbytek) obyvatelstva je dán rozdílem počtu obyvatel na konci a na začátku roku. • Změnu počtu obyvatel přímo ovlivňují reprodukce (porodnost, úmrtnost) a prostorový pohyb (migrace) obyvatel.

• Migrace (stěhování) je prostorový pohyb spojený se změnou trvalého bydliště. Dělí se na vnitřní a mezinárodní, která je významná pro změnu počtu obyvatel státu.

• Podle směru migrace rozlišujeme emigraci (vystěhovalectví) a imigraci (přistěhovalectví).

• Migrační saldo je rozdíl mezi imigrací a emigrací. Kladné saldo znamená migrační přírůstek a záporné saldo migrační úbytek.

• Hrubá míra migračního salda je vztažena na 1000 obyvatel (v ‰).

• Celkový populační přírůstek (hrubá míra v ‰) je součtem přirozeného přírůstku a migračního přírůstku.

• „Vzorec“ : Cpp=Pp + Mp , Cpp=(N-M) + (I-E) • Vysvětlivky: Cpp…celkový populační přírůstek, Pp…přirozený přírůstek, Mp…migrační přírůstek• N…natalita, M…mortalita, I…imigrace, E…emigrace

opakování

MIGRAČNÍ SALDO (2012)Porovnejte s ADS 47 (průměrné hodnoty za období 2005-2010)

Obr.5 – Zdroj: CIA World Factbook 2012. Charakterizujte s táty s kladným migračním saldem. Proč měl v AS (2005-2010) výrazně kladné migrační saldo Afghánistán?

MIGRACE (uč. PaLZ 74-75, ADS 46-47)

Hlavní migrační směry v současnosti:1) z „chudého Jihu do bohatého Severu“ – (do USA,

Kanady, Evropy, Japonska, Austrálie)

2) z „východu na západ“ – (platí především v Evropě)

Hlavní důvody migrací: 1)ekonomické (z méně vyspělých zemí do vyspělejších)

2)politické – z oblastí pronásledování kvůli jinému politickému názoru

- z oblastí pronásledování kvůli rase, náboženství či národnosti

- z oblastí ozbrojených konfliktů

ZDROJE INFORMACÍ 1: Obr.1- [cit. 2013-29-07]. < http://en.wikipedia.org/wiki/File:Stage5.svg>. Licence: Public domain, Autor: NikNaks93Obr.2- [cit. 2013-29-07]. < http://en.wikipedia.org/wiki/File:Naturalincrease1.png>. Licence: Creative Commons

Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Ordinary Person (původní zdroj : CIA World Factbook )Obr.3- [cit. 2013-29-07]. < http://en.wikipedia.org/wiki/File:Countriesbyfertilityrate.svg>. Licence: Creative Commons

Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Supaman89 (původní zdroj : CIA World Factbook )Obr.4- [cit. 2013-29-07]. < http://en.wikipedia.org/wiki/File:Population_growth_rate_world_2011.svg>. Licence: Public

domain, Autor: Kisipila (původní zdroj : CIA World Factbook )Obr.5- [cit. 2013-29-07]. < http://en.wikipedia.org/wiki/File:Net_migration_rate_world.PNG>. Licence: Creative

Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: 23prootie (původní zdroj : CIA World Factbook )

• Bičík, Ivan; Janský, Bohumír a kol. Příroda a lidé Země. Učebnice zeměpisu pro střední školy. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., 2004. 1. vydání, ISBN 80-86034-45-3

• Valenta, Václav a kol. Maturita ze zeměpisu. Studijní příručka pro maturanty. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., 2000. 1. vydání, ISBN 80-86034-44-5

• Kašparovský. Karel. Zeměpis I. v kostce pro SŠ. Praha: Nakladatelství FRAGMENT,s. r. o.,2008.1. vydání, ISBN 978-80-253-0586-7

• Klímová, Eva. Školní atlas světa. Praha: Kartografie Praha, a. s., 2004. 1. vydání, ISBN 80-7011-730-3• Hanus, Martin; Šídlo, Luděk. Školní atlas dnešního světa. Nakladatelství Terra, s. r. o. 2011. 1. vydání. ISBN 978-80-

902282-6-9• Počet obyvatel na Zemi. Dnešní svět-časopis pro moderní výuku. Praha : Vydává TERRA-KLUB, o. p .s. č.6, ročník

2008/2009. ISSN 1801-4119• Migrace lidí na Zemi. Dnešní svět-časopis pro moderní výuku. Praha : Vydává TERRA-KLUB, o. p .s. č.1, ročník

2005/2006. ISSN 1801-4119

• Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Alois Studenovský.

ZDROJE INFORMACÍ 2: Wikipedie, otevřená encyklopedie. [on-line]. [cit. 2013-29-07]. Dostupné z WWW:• http://cs.wikipedia.org/ • Demografie. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Demografie>• Počet obyvatel - svět. < http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_population>• Vývoj počtu obyvatel. < http://en.wikipedia.org/wiki/Population_growth >• Obyvatelstvo Česka. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Obyvatelstvo_%C4%8Ceska >• Populační hodiny. < http://www.census.gov/population/popclockworld.html>• Populační hodiny. < http://www.worldometers.info/ >• Český statistický úřad. < http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_lide >• Státy podle hustoty osídlení. < http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_sovereign_states_and_dependent_territories_by_population_density>• Růst populace. < http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_population_growth_rate >• Přirozený přírůstek. < http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_natural_increase >• Porodnost. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Porodnost >• Úmrtnost. < http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Amrtnost >• Plodnost. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Plodnost >• Migrace. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Migrace#Migrace_v_lidsk.C3.A9_populaci >

• GeoHive. < http://www.geohive.com/ > -statistiky o obyvatelstvu – údaje ze statistických úřadů a statistik OSN• OSN. < http://www.un.org/popin/ > -statistiky o obyvatelstvu• OSN - 2010. < http://esa.un.org/unpd/wpp/index.htm > -statistiky o obyvatelstvu• Population Reference Bureau. < http://www.prb.org/ > -statistiky o obyvatelstvu• Demografie.< http://demografie.info/ > - demografický informační portál• CIA World Factbook < https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/xx.html > - ročenka CIA• Worldatlas. < http://www.worldatlas.com/geoquiz/thelist.htm> - geografické přehledy

• http://cs.wikipedia.org/wiki/ISO_3166-1 - kódy států• http://en.wikipedia.org/wiki/Lists_of_countries