Equa bank a.s. · Equa bank a.s. P íloha úþetní záv rky Rok konþící 31. prosince 2016 1 1. OBECNÉ INFORMACE (a) Charakteristika banky Vznik a charakteristika banky Equa bank

Equa bank a.s.

Ú etní záv rkaza rok kon ící 31. prosincem 2016

sestavená v souladu s Mezinárodními standardyú etního výkaznictví ve zn ní p ijatém Evropskou unií

mil. K Bod 31.12.2016 31.12.2015 1.1.2015

AKTIVA

A01 Pokladní hotovost a vklady u centrálních bank 12 1 407 2 313 1 785A02 Pohledávky za bankami 13 7 055 3 071 1 819A03 Finan ní aktiva v reálné hodnot vykázané do zisku nebo ztráty 16 4 8 5A04 Realizovatelná finan ní aktiva 15 1 962 2 887 2 625A05 Pohledávky za klienty 14 32 240 27 213 19 752A06 Dlouhodobý nehmotný majetek 18 663 629 609A07 Dlouhodobý hmotný majetek 19 131 118 111A08 Ú asti s rozhodujícím vlivem 17 1 686 616A09 Odložená da ová pohledávka 27 278 301 366A10 Ostatní aktiva 20 346 245 161A11 Náklady a p íjmy p íštích období 28 33 25

Aktiva celkem 44 115 37 504 27 874

ZÁVAZKY

P21 Závazky v i bankám 284 254 403P22 Závazky v i klient m 21 39 879 33 560 24 434P23 Finan ní závazky v reálné hodnot vykázané do zisku nebo ztráty 16 11 12 15P24 Ostatní finan ní závazky v amortizované hodnot 29 - 639 604P25 Pod ízené závazky 24 241 - - P26 Rezervy 23 31 27 29P27 Ostatní závazky 22 242 150 145

Závazky celkem 40 688 34 642 25 630

VLASTNÍ KAPITÁL

P28 Základní kapitál 25 2 260 2 260 2 260P29 Ostatní kapitálové fondy 25 1 157 960 414P30 Oce ovací rozdíly z realizovatelných finan ních aktiv 49 51 21P31 Nerozd l ný zisk/(ztráta) (39) (409) (451)

Vlastní kapitál celkem 3 427 2 862 2 244

Závazky a vlastní kapitál celkem 44 115 37 504 27 874

VÝKAZ O FINAN NÍ POZICIk 31. prosinci 2016

mil. K Bod 2016 2015

V01 Úrokové a obdobné výnosy 1 387 1 153V02 Úrokové a obdobné náklady (248) (310)

isté úrokové a obdobné výnosy 5 1 139 843

V03 Výnosy z poplatk a provizí 131 100V04 Náklady na poplatky a provize (186) (129)

isté náklady na poplatky a provize 6 (55) (29)

V05 istý zisk z finan ních operací 7 53 32V06 istý ostatní provozní výnos 8 68 42

Provozní výnosy celkem 1 205 888

V07 Správní náklady 9 (777) (828) V08 Odpisy a amortizace (142) (129)

Provozní náklady celkem (919) (957)

Výnosy z ú astí s podstatným a rozhodujícím vlivem 11 -

297 (69)

V09 istá ztráta ze znehodnocení úv r a pohledávek 10 (187) (189)

Zisk za období p ed zdan ním 110 (258)

V10 Da z p íjm 27 (23) (58)

Zisk za období 87 (316)

Ostatní úplný výsledek hospoda ení

istá zm na reálné hodnoty realizovatelných finan ních nástroj (2) 30Ostatní úplný výsledek za ú etní období po zdan ní (2) 30

Úplný výsledek hospoda ení 85 (286)

VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY A OSTATNÍHO ÚPLNÉHO VÝSLEDKU HOSPODA ENÍza rok kon ící 31. prosince 2016

Zisk p ed zdan ním a istou ztrátou ze znehodnocení úv r a pohledávek a realizovatelných finan ních aktiv

Základní Rezervní Oce ovací rozdíly Nerozd lený Celkem

mil. Kkapitál fondy realizovatelných

cenných papírzisk/ztráta

Z statek k 1. lednu 2015 2 260 414 21 (451) 2 244

Transakce s akcioná em spole nostiP evody do fond 904 904Použití fond (358) 358 -

Celkový úplný výsledekZisk za ú etní období po zdan ní (316) (316)

Ostatní úplný výsledek po zdan níP ecen ní realizovatelných cenných papír 30 30

Z statek k 31. prosinci 2015 2 260 960 51 (409) 2 862

Z statek k 1. lednu 2016 2 260 960 51 (409) 2 862

Transakce s akcioná em spole nostiP evody do fond 480 480Použití fond (283) 283 -

Celkový úplný výsledekZisk za ú etní období po zdan ní 87 87

Ostatní úplný výsledek po zdan níP ecen ní realizovatelných cenných papír (2) (2)

Z statek k 31. prosinci 2016 2 260 1157 49 (39) 3 427

VÝKAZ ZM N VLASTNÍHO KAPITÁLUza rok kon ící 31. prosince 2016

mil. K 2016 2015

PEN ŽNÍ TOKY Z PROVOZNÍ INNOSTI

Zisk p ed zdan ním 110 (259)

Úpravy o:Odpisy a amortizace 142 129

istá tvorba opravných položek k úv r m 187 189 Z statková cena prodaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku - -Zm na stavu rezerv 4 (2) P ecen ní finan ních aktiv a závazk vykázaných v reálné hodnot 3 (6)

isté nerealizované kurzové zisky/ztráty - -

(Zvýšení) / snížení provozních aktivPohledávky za klienty (5 214) (7 650) Ostatní aktiva (94) (95)

Zvýšení / (snížení) provozních pasiv:Závazky v i bankám 30 (149) Závazky v i klient m 6 319 9 126 Ostatní závazky (355) (85)

istý pen žní tok z provozní innosti 1 132 1 198

PEN ŽNÍ TOKY Z FINAN NÍ INNOSTINavýšení vlastního kapitálu (ost.kap. fondy) 480 904

istý pen žní tok z finan ní innosti 480 904

PEN ŽNÍ TOKY Z INVESTI NÍ INNOSTIZvýšení/snížení kapitálu v dce inných a p idružených spole nostech 685 (70) Nákup dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku (139) (35) Prodej dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku - 2Nákup realizovatelných finan ních aktiv (48) (569) Prodej realizovatelných finan ních aktiv 968 350

istý pen žní tok z investi ní innosti 1 466 (322)

Zvýšení pen žních prost edk a pen žních ekvivalent 3 078 1 780Stav pen žních prost edk a pen žních ekvivalent na po átku období 5 384 3 604Vliv zm n m nových kurz na z statky pen žních prost edk - -Stav pen žních prost edk a pen žních ekvivalent na konci období 8 462 5 384

P ijaté úroky 1 393 1 138 Zaplacené úroky (245) (301)

*P ijaté a zaplacené úroky jsou sou ástí pen žních toku z provozních inností

P EHLED O PEN ŽNÍCH TOCÍCH za rok kon ící 31. prosince 2016

Equa bank a.s. P íloha ú etní záv rky Rok kon ící 31. prosince 2016

1

1. OBECNÉ INFORMACE (a) Charakteristika banky

Vznik a charakteristika banky Equa bank a.s. (dále jen „Banka“) vznikla a byla zapsána do obchodního rejst íku dne 6. ledna 1993 jako IC Banka, a.s., která zahájila svoji obchodní innost v dubnu 1994. V kv tnu 2007 byla IC Banka, a.s. p evzata italskou bankovní skupinou Banco Popolare a dne 10. zá í 2007 byla p ejmenována na Banco Popolare eská republika, a.s. V ervnu 2011 byla Banka p evzata spole ností Equa Group Limited se sídlem B2, Industry Street, Qormi, QRM 3000, Maltská republika, která je jediným akcioná em banky. Následn byla Banka dne 27. ervna 2011 p ejmenována na Equa bank a.s. Banka se zabývá p edevším retailovým a podnikovým bankovnictvím. Obchodní firma a sídlo Equa bank a.s. Karolinská 661/4 186 00 Praha 8

eská republika Identifika ní íslo 47116102 Povinn uve ej ované informace podle ásti osmé Na ízení Evropského parlamentu a rady (EU) . 575/2013 ze dne 26. ervna 2013 Banka uve ej uje na svých internetových stránkách v sekci Povinné informace na následující adrese: http://www.equabank.cz/dulezite-dokumenty/povinne-uverejnovane-informace

lenové p edstavenstva a dozor í rady k 31. prosinci 2016

lenové p edstavenstva lenové dozor í rady

Petr ehák (p edseda) Peter Bramwell Cartwright (p edseda)

Ing. Leoš Pýtr Jeffrey Coombs

Ing. Monika Kristková Ing. Ond ej Hák

Ing. Pavel Sedlá ek Brett Belcher


2

Zm ny v p edstavenstvu a dozor í rad v pr b hu ú etního období V roce 2016 byly provedeny následující zm ny: P edstavenstvo - Brett Belcher je lenem p edstavenstva od 1. ervna 2016 Dozor í rada - s ú inností od 11. února 2016 byl Ond ej Hák jmenován na další funk ní období Organiza ní struktura Vnit ní organiza ní a ídící struktura respektuje regulatorní požadavek na odd lení neslu itelných funkcí. V pr b hu roku 2016 byla organiza ní a ídící struktura Banky nadále postupn p izp sobována zm nám, jež souvisely s nastavenými cíli a strategií Banky. Všechny zm ny byly vždy posuzovány a realizovány s p ihlédnutím k dodržení interních standard nastavených ídícím a kontrolním systémem a s ohledem na regulatorní požadavky stanovené vyhláškou . 163/2014 Sb., o výkonu innosti bank, spo itelních a úv rových družstev a obchodník s cennými papíry v platném zn ní. Organiza ní strukturu Banky tvo í samostatné organiza ní útvary sdružené v lineární ídící struktu e. Ta je tvo ena divizemi ízenými jednotlivými leny p edstavenstva. Divize se lení na další organiza ní útvary. Sou ástí organiza ní struktury jsou bankovní pobo ky, finan ní centra a tzv. mini branche. V souladu se zákonem . 21/1992 Sb., o bankách, v platném zn ní, zaujímá v rámci organiza ní struktury Banky zvláštní postavení útvar vnit ního auditu. Vnit ní audit vykonává svou innost nezávisle a samostatn a je pod ízen p ímo p edstavenstvu Banky.

(b) Východiska pro p ípravu ú etní záv rky

Východiska pro vykazování a p ijetí Mezinárodních standard ú etního výkaznictví

Tato ú etní záv rka byla poprvé p ipravena v souladu s Mezinárodními standardy finan ního výkaznictví (International Financial Reporting Standards – „IFRS“) a interpretacemi schválenými Radou pro mezinárodní ú etní standardy (International Accounting Standards Board – „IASB“), ve zn ní p ijatém Evropskou unií. Za období kon ící 31. prosince 2016 a období p edcházející Banka sestavovuje své statutární ú etní záv rky v souladu s ú etní legislativou eské republiky platnou pro banky. Za období kon ící 31. prosince 2016 byla sestavena a dobrovoln zve ejn na také záv rka dle IFRS, která obsahuje zahajovací výkaz o finan ní pozici dle IFRS k 1. lednu 2015 a informace za všechna vykázaná ú etní období tak, jako by tato pravidla byla vždy v platnosti. V kapitole 4 je popsáno, jaký dopad m l p echod na IFRS na finan ní výsledky v porovnání s finan ními výsledky podle eských ú etních standard . Tato ú etní záv rka je nekonsolidovaná a obsahuje výkaz o finan ní pozici, výkaz o úplném výsledku, p ehled o zm nách vlastního kapitálu, výkaz o pen žních tocích a p ílohu k finan ním výkaz m s popisem ú etních metod a vysv tlujícím komentá em. Banka sestavuje rovn ž konsolidovanou ú etní záv rku podle IFRS a interpretacích schválených IASB ve zn ní p ijatém Evropskou unií, ve které jsou vykázány finan ní výsledky finan ní skupiny Banky.

Záv rka byla zpracována na principech asového rozlišení náklad a výnos tzn., že transakce a další skute nosti byly vykázány v ú etní záv rce v období, ke kterému se v cn a asov vztahují. Záv rka byla dále p ipravena na základ ocen ní v po izovacích cenách, s výjimkou vybraných finan ních nástroj oce ovaných reálnou hodnotou.


3

Všechny uvedené údaje jsou v milionech K (mil. K ), není-li uvedeno jinak. ísla uvedená v závorkách p edstavují záporná ísla.

P edpoklad nep etržitého trvání ú etní jednotky Individuální ú etní záv rka vychází z p edpokladu, že Banka bude schopna pokra ovat ve své innosti. Toto p esv d ení p edstavenstva se opírá o širokou škálu informací, které se týkají stávajících i budoucích podmínek v etn prognóz souvisejících se ziskovostí, s pen žními toky a kapitálovými zdroji. Funk ní a vykazovací m na Ú etní záv rka Banky je sestavena ve funk ní m n Banky, kterou je koruna eská (K ). Všechny ástky jsou zaokrouhleny na nejbližší milion, s výjimkou p ípad , kdy je uvedeno jinak.

(c) Standardy a interpretace vydané ale neú inné pro aktuální ú etní období

Níže uvedené platné standardy a interpretace byly sice vydány radou IASB, ale nejsou ú inné pro ú etní období kon ící 31. prosince 2016 a období p edcházející. Banka se zárove rozhodla, že nevyužije možnosti jejich d ív jší aplikace. IFRS 9 Finan ní nástroje V ervenci 2014 byl vydán standard IFRS 9, který nahradí stávající standard IAS 39 Finan ní nástroje - ú tování a oce ování a všechny p edchozí verze standardu IFRS 9. IFRS 9 bude závazný pro ú etní období za ínající 1. ledna 2018 a období následující, úprava minulých období není vyžadována a je povolena, pouze pokud jsou k dispozici informace bez použití zp tného pohledu. D ív jší použití je povoleno. Tento standard nahrazuje IAS 39 Finan ní nástroje: ú tování a oce ování s tím, že nadále platí výjimka dle IAS 39 pro zajišt ní reálné hodnoty úrokové angažovanosti ú etní jednotky v portfoliu finan ních aktiv nebo finan ních závazk a že si ú etní jednotky mohou zvolit, zda budou o všech zajišt ních ú tovat podle požadavk IFRS 9 nebo nadále podle stávajících požadavk obsažených v IAS 39.

A koliv se p ípustné oce ovací základny u finan ních aktiv – z statková hodnota, reálná hodnota vykázaná do ostatního úplného výsledku a reálná hodnota vykázaná do zisku nebo ztráty – podobají IAS 39, zna n se liší kritéria klasifikace do p íslušné kategorie ocen ní.

Finan ní aktivum se ocení z statkovou hodnotou, pokud jsou spln ny následující dv podmínky:

aktivum je drženo v rámci obchodního modelu, jehož cílem je držet aktiva za ú elem inkasování smluvních pen žních tok , a jeho smluvní podmínky dávají v konkrétních datech vzniknout pen žním tok m, které jsou výhradn platbami jistiny a úroku z nesplacené jistiny.

V p ípad neobchodovaného kapitálového nástroje má spole nost dále možnost nevratn vykázat následné zm ny reálné hodnoty (v etn kurzových zisk a ztrát) do ostatního úplného výsledku. Ty za žádných okolností nelze reklasifikovat do výsledku hospoda ení.

V p ípad dluhových nástroj oce ovaných reálnou hodnotou vykázanou do ostatního úplného výsledku se úrokové výnosy, o ekávané úv rové ztráty a kurzové zisky a ztráty ú tují do výsledku hospoda ení stejným zp sobem jako v p ípad aktiv oce ovaných z statkovou hodnotou. Ostatní zisky a ztráty se ú tují do ostatního úplného výsledku, p i emž se p i odú tování reklasifikují do výsledku hospoda ení.


4

Model snížení hodnoty v IFRS 9 nahrazuje model „vzniklé ztráty“ v IAS 39 modelem „o ekávané úv rové ztráty“, což znamená, že již nebude nutné, aby ztrátová událost nastala p edtím, než se zaú tuje opravná položka na snížení hodnoty.

IFRS 9 obsahuje nový obecný model zajiš ovacího ú etnictví, který zajiš uje v tší provázanost zajiš ovacího ú etnictví s ízením rizik. Druhy zajiš ovacích vztah – reálná hodnota, pen žní tok a istá investice do zahrani ní jednotky – z stávají nezm n ny, avšak bude vyžadován dodate ný úsudek. Standard obsahuje nové požadavky na dosažení, udržení a ukon ení aplikace zajiš ovacího ú etnictví a umož uje, aby jako zajišt né položky byly ur eny i další rizikové pozice. Je vyžadováno zve ejn ní rozsáhlých dodate ných informací o innostech ú etní jednotky v oblasti ízení rizik a zajišt ní.

Zatím není jisté, zda p i prvotní aplikaci bude mít tento nový standard významný dopad na ú etní záv rku Banky, nebo je možné, že dojde ke zm n klasifikace a ocen ní finan ních nástroj ú etní jednotky. Na základ p edb žného posouzení ú etní jednotka jakožto Banka p edpokládá, že v podstat všechna finan ní aktiva klasifikovaná dle IAS 39 jako úv ry a jiné pohledávky budou i dle IFRS 9 nadále oce ována z statkovou hodnotou. O ekává se, že dluhové cenné papíry ú etní jednotky budou nadále ocen ny v reálné hodnot vykázané do ostatního úplného výsledku. Je rovn ž možné, že n které kapitálové nástroje v sou asnosti klasifikované jako realizovatelné budou dle IFRS 9 ocen ny v reálné hodnot vykázané do zisku nebo ztráty, avšak toto bude záviset na volb , kterou Banka u iní k datu prvotní aplikace, tj. 1. ledna 2018. Banka dosud o budoucí klasifikaci t chto nástroj nerozhodla. P edpokládá se, že vklady klient budou i dle IFRS 9 nadále oce ovány z statkovou hodnotou a že nový model o ekávané úv rové ztráty dle IFRS 9 urychlí ú tování ztrát ze snížení hodnoty a povede k vyšším opravným položkám na snížení hodnoty k datu prvotní aplikace. Banka zatím není schopna kvantifikovat o ekávaný dopad prvotní aplikace IFRS 9 na ú etní záv rku sestavenou v souladu s IFRS. IFRS 15 Výnosy ze smluv se zákazníky

IFRS 15 bude závazný pro ú etní období za ínající 1. ledna 2018 a období následující. Tento nový standard poskytuje rámec, který nahrazuje stávající úpravu vykazování výnos v IFRS. Ú etní jednotky zavedou p tikrokový model s cílem ur it v jaký okamžik a v jaké výši výnosy vykázat. Nový model stanoví, že výnos by m l být zaú tován v okamžiku, kdy ú etní jednotka p evede kontrolu nad zbožím nebo službami na zákazníka, a to ve výši, na jakou bude mít ú etní jednotka dle svého vlastního o ekávání nárok. V závislosti na spln ní ur itých kritérií se výnos vykáže:

v pr b hu asu, a to zp sobem, který odráží pln ní ú etní jednotky, nebo v okamžiku, kdy kontrola nad zbožím nebo službami p ejde na zákazníka.

IFRS 15 rovn ž stanovuje zásady, které ú etní jednotka uplatní s cílem poskytnout uživatel m ú etní záv rky užite né kvalitativní a kvantitativní informace o povaze, výši, na asování a nejistot výnos a pen žních tok plynoucích ze smlouvy se zákazníkem. P estože vedení Banky dosud zcela nedokon ilo prvotní posouzení potenciálního dopadu IFRS 15 na ú etní záv rku Banky, neo ekává, že by tento nový standard m l p i prvotní aplikaci významný dopad na ú etní záv rku. Vzhledem k povaze innosti Banky a druh m výnos , které jí plynou, se nep edpokládá, že dle IFRS 15 dojde ke zm n na asování a ocen ní výnos .


5

2. POUŽITÍ ODHAD Pro sestavení ú etní záv rky podle IFRS vedení Banky provádí odhady a vychází z p edpoklad , které ovliv ují ástky aktiv a závazk vykazovaných k rozvahovému dni, zve ej ované informace o podmín ných aktivech

a závazcích a výnosy a náklady za vykazované období. Odhady se týkají zejména stanovení reálné hodnoty finan ních nástroj , pro které neexistuje aktivní trh, ocen ní nehmotných aktiv, posouzení snížení hodnoty aktiv, stanovení výše rezerv. Vedení Banky bere v úvahu informace dostupné k rozvahovému dni a skute né výsledky se mohou od t chto odhad lišit. Informace o zásadních úsudcích a odhadech, které vyplývají z ú etních pravidel a mají nejvýrazn jší vliv na ástky vykázané v ú etní záv rce Banky, jsou uvedeny v následujících bodech p ílohy:

• Odložený da ový závazek/pohledávka - bod 27 • istá ztráta ze znehodnocení úv r a pohledávek – bod 10 • Rezervy - bod 23 • Reálná hodnota finan ních aktiv a závazk – bod 34

3. POUŽITÉ Ú ETNÍ METODY

Ú etní záv rka Banky byla p ipravena v souladu s následujícími ú etními metodami:

(a) Den uskute n ní ú etního p ípadu

V závislosti na typu transakce je okamžikem uskute n ní ú etního p ípadu zejména den výplaty nebo p evzetí ob živa, den nákupu nebo prodeje valut, deviz, pop . cenných papír , den provedení platby, pop . inkasa z ú tu klienta, den p íkazu na korespondenta k provedení platby, den zú tování p íkaz Banky s clearingovým centrem

NB, den p ipsání (valuty) prost edk podle zprávy došlé od korespondenta Banky (zprávou se rozumí zpráva v systému SWIFT, avízo Banky, p evzaté medium, výpis z ú tu, pop . jiné dokumenty), den sjednání a den vypo ádání obchodu s cennými papíry, devizami, deriváty, den vydání nebo p evzetí záruky, pop . úv rového p íslibu, den p evzetí hodnot do úschovy. Ú etní p ípady nákupu a prodeje finan ních aktiv s obvyklým termínem dodání (spotové operace) a dále pevné termínové a op ní operace jsou od okamžiku sjednání obchodu do okamžiku vypo ádání obchodu zaú továny na podrozvahových ú tech. Jedná-li se o finan ní aktiva klasifikovaná v portfoliích následn oce ovaných v reálné hodnot , je dané finan ní aktivum p ece ováno na reálnou hodnotu již od data sjednání nákupu do data sjednání prodeje.

(b) Finan ní aktiva a závazky

Ú tování Banka prvotn zaú tuje finan ní aktiva oce ované v z statkové hodnot (amortizovaných nákladech) k datu jejich vzniku. Všechny ostatní finan ní nástroje jsou zaú továny k datu obchodu, kterým je datum, k n muž se Banka stává smluvní stranou ujednání týkajícího se daného nástroje.

Všechny finan ní nástroje jsou p i prvotním zaú tování ocen ny svou reálnou hodnotou zahrnující náklady na transakci, jež p ímo souvisejí s po ízením nástroje nebo jeho vydáním, s výjimkou položek oce ovaných p ímo do zisku nebo ztráty.


6

Finan ní aktiva Banka rozd luje svá nederivátová finan ní aktiva do následujících kategorií: • úv ry a pohledávky, • finan ní aktiva držená do splatnosti; • realizovatelná finan ní aktiva; • finan ní aktiva ocen ná v reálné hodnot vykázané do zisku nebo ztráty:

– ur ená k obchodování; – ur ená jako finan ní aktiva oce ovaná reálnou hodnotou vykázanou do zisku nebo ztráty.

Vedení Banky rozhoduje o klasifikaci finan ních aktiv v souladu se zám rem, za jakým je konkrétní aktivum po ízeno, a zárove na základ charakteristiky pen žních tok plynoucích z tohoto aktiva. Banka v sou asné dob nevlastní žádná nederivátová aktiva, která by byla klasifikována jako držená do splatnosti nebo ocen ná reálnou hodnotou vykázanou do zisku nebo ztráty. Úv ry a pohledávky Pohledávky za bankami a pohledávky za klienty (úv ry) jsou nederivátová finan ní aktiva s pevnou nebo ur itelnou splatností, která nejsou kotována na aktivním trhu, s výjimkou následujících aktiv: • finan ní aktiva ur ená k obchodování, která si Banka p eje ihned nebo v blízké budoucnosti prodat, a aktiva

ur ená jako finan ní aktiva oce ovaná reálnou hodnotou vykázanou do zisku nebo ztráty; • finan ní aktiva, která Banka p i prvotním zaú tování klasifikuje jako realizovatelná; • finan ní aktiva, u nichž Banka nem že realizovat v tšinu své p vodní investice z jiných d vod , než je

zhoršení kvality úv ru. Tato aktiva jsou klasifikována jako realizovatelná. Pohledávky a úv ry jsou následn pomocí metody efektivní úrokové míry ocen ny z statkovou hodnotou (amortizovanými náklady). Finan ní aktiva v této kategorii jsou vykázána na ádku „Pohledávky za bankami“ nebo „Pohledávky za klienty“. Realizovatelná finan ní aktiva

Realizovatelná finan ní aktiva jsou nederivátová finan ní aktiva, která jsou bu ozna ena jako realizovatelná, nebo nejsou za azena do jiné kategorie finan ních aktiv. Realizovatelná finan ní aktiva zahrnují majetkové a dluhové cenné papíry. Dluhové cenné papíry v této kategorii p edstavují cenné papíry, které je Banka schopna držet po p edem neur enou dobu a které mohou být prodány, pokud vznikne pot eba likvidity nebo v reakci na zm ny tržních podmínek. Výnosy z úrok jsou ú továny do zisku nebo ztráty pomocí metody efektivní úrokové míry. Výnosy z dividend jsou ú továny do zisku nebo ztráty v okamžiku, kdy vznikne Bance právo na p íjem dividendy. Kurzové zisky nebo ztráty z realizovatelných dluhových cenných papír jsou ú továny do zisku nebo ztráty. Zm ny v reálné hodnot s výjimkou ztrát ze znehodnocení jsou ú továny do vlastního kapitálu v položce „ Fondy z p ecen ní finan ních nástroj “. V p ípad , že dojde k prodeji nebo znehodnocení realizovatelného finan ního aktiva, je kumulovaný zisk nebo ztráta, d íve zaú tovaný do vlastního kapitálu, p eklasifikován do zisku nebo ztráty. Zisky/ztráty z prodeje aktiv jsou zaú továny do „ istého zisku z finan ních investic“. Podrobnosti o stanovení reálné hodnoty finan ních nástroj jsou uvedeny v bod „Ocen ní reálnou hodnotou“. Banka neklasifikuje žádné úv ry nebo pohledávky jako realizovatelné.


7

Smlouvy o odkupu a zp tném odkupu Banka jednou za as uzavírá smlouvy o prodeji a zp tném odkupu finan ních nástroj k p edem ur enému datu v budoucnosti („repo“) nebo o koupi a zp tném prodeji finan ních nástroj k p edem ur enému datu („reverzní repo“). Cenné papíry (nap . pokladni ní poukázky) získané jako zástava k poskytnutým úv r m v rámci reverzních repo operací jsou vedené v podrozvaze v položce „P ijaté zástavy a zajišt ní“ a v rámci podrozvahy p ece ovány na reálnou hodnotu. ástka poskytnutého úv ru je vykázána jako „Pohledávky za bankami “ nebo „Pohledávky za klienty”. Cenné papíry, které jsou prodány se sou asným sjednáním zp tného odkupu za p edem stanovenou cenu v souvislosti s uzav ením repo operace, jsou dále vykazovány ve výkazu o finan ní pozici v rámci portfolia, ve kterém byly za azeny p ed uzav ením repo operace, a oce ovány stejným zp sobem jako zbytek portfolia, nap . reálnou hodnotou se zisky/ztrátami z p ecen ní ú tovanými do vlastního kapitálu v p ípad realizovatelných cenných papír . ástka získaná prodejem je ú tována jako p ijatý zajišt ný úv r v položce „Závazky v i bankám“ nebo „Závazky v i klient m ”. V p ípad p ijetí úv ru zajišt ného cennými papíry získanými z reverzních repo operací, jsou tyto cenné papíry vedené v „P ijaté zástavy a zajišt ní“ a vykázány v reálné hodnot . ástka získaná prodejem je ú tována jako p ijatý zajišt ný úv r v položce „Závazky v i bankám “. Výnosy resp. náklady vzniklé v rámci repo operací jako rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou jsou asov rozlišovány po dobu transakce a vykázány ve výkazu o úplném výsledku jako „Úrok a obdobné výnosy” resp. „Úroky a obdobné náklady“. Finan ní deriváty Finan ní deriváty držené Bankou zahrnují m nové swapy, na základ nichž Banka nakupuje a zárove prodává stejné množství jedné m ny za jinou m nu k dv ma r zným dat m, a úrokové swapy, na základ nichž si zú astn né strany pravideln vym ují úrokové platby tak, že jedna ze stran platí (p ijímá) platbu založenou na pohyblivé úrokové sazb a další platí (p ijímá) platbu založenou na pevné sazb . Deriváty ur ené k obchodování Veškeré m nové swapy Banka klasifikuje jako ur ené k obchodování, p estože p evážná v tšina z nich p edstavuje ekonomické zajišt ní, ale nespl ují podmínky pro ú tování o zajišt ní. Deriváty ur ené k obchodování zahrnují také úrokové swapy, které Banka p i po ízení nerozhodla klasifikovat jako deriváty ur ené k zajišt ní, p íp. nebyly k datu záv rky sou ástí definovaných zajiš ovacích vztah . Deriváty ur ené k obchodování jsou ve výkazu o finan ní pozici oce ovány reálnými hodnotami. Reálné hodnoty jsou ve výkazu o finan ní pozici vykazovány v položkách „Finan ní aktiva/závazky v reálné hodnot vykázané do zisku nebo ztráty“, zisky resp. ztráty ze zm n reálných hodnot jsou zachyceny ve výkazu o úplném výsledku v položce „ istý zisk nebo ztráta z finan ních operací“. Zajiš ovací deriváty Zajiš ovací deriváty jsou úrokové swapy, které se Banka p i po ízení rozhodla klasifikovat jako zajiš ovací a k datu záv rky jsou sou ástí vymezených zajiš ovacích vztah . Zajiš ovaným rizikem je úrokové riziko, kterému je Banka vystavena z d vodu asového nesouladu úrokov citlivých aktiv, pasiv a n kterých položek podrozvahy. Úrokové swapy, které Banka klasifikovala jako zajiš ovací, spl ují všechna následující kritéria:

zajišt ní je v souladu se strategií ízení úrokového rizika v bance; zajiš ovací vztah je na po átku zajišt ní popsán v dokumentaci, kde je p esné vymezení zajiš ovaných položek a zajiš ovacích nástroj , zajiš ovaného rizika a postup pro posuzování efektivity zajišt ní;


8

o ekává se, že zajiš ovací vztah bude po dobu jeho trvání efektivní; efektivitu zajišt ní je možné spolehliv zm it; zm ny reálných hodnot zajiš ovaných a zajiš ovacích nástroj se pohybují v intervalu 80 – 125%.

Banka používá zajišt ní úrokového rizika na portfoliové bázi, o kterém je ú továno jako o zajišt ní reálné hodnoty, tzv. Fair Value hedge. Zajiš ovací deriváty jsou oce ovány reálnými hodnotami a ve výkazu o finan ní pozici vykazovány v položkách „Finan ní aktiva/závazky v reálné hodnot vykázané do zisku nebo ztráty“. Zisky a ztráty z tohoto p ecen ní zajiš ované položky i zajiš ovacího derivátu z titulu zajiš ovacího rizika jsou v p ípad úrokov citlivých instrument zahrnuty ve výkazu o úplném výsledku v položkách „Úrokové a obdobné výnosy“, resp. „Úrokové a obdobné náklady“. Efektivita zajišt ní je m sí n testována retrospektivn i prospektivn . Banka p estane ú tovat o derivátu jako o zajiš ovacím derivátu, jestliže nastane n která z t chto událostí:

uplyne doba platnosti zajiš ovacího derivátu nebo je tento derivát p ed asn ukon en; zajišt ní již nespl uje podmínky pro zahrnutí derivátu do zajiš ovacích derivát ; Banka se rozhodne, že již nebude klasifikovat derivát jako zajiš ovací.

P i výše uvedených událostech veškeré úpravy vzniklé ze zm n reálných hodnot zajiš ovaných nástroj , které jsou oce ovány po izovací cenou, jsou od tohoto okamžiku rozpoušt ny do náklad nebo výnos nejpozd ji do doby splatnosti zajišt né položky. Finan ní závazky Banka klasifikuje své nederivátové finan ní závazky, s výjimkou finan ních záruk a úv rových p íslib , jako oce ované v z statkové hodnot (amortizovaných nákladech). Nederivátové finan ní závazky zahrnují smluvní ujednání, na jejichž základ je Banka povinna dodat protistran hotovost nebo jiné finan ní aktivum.

Reklasifikace Banka obecn nep istupuje po prvotním zaú tování k reklasifikaci žádných finan ních aktiv nebo závazk . Odú tování Banka p istupuje k odú tování finan ního aktiva v p ípad , kdy vyprší smluvní práva k pen žním tok m plynoucím z aktiva, nebo v p ípad , že p evede toto finan ní aktivum i veškerá rizika a užitky spojené s jeho vlastnictvím na jiný subjekt. P i odú tování se rozdíl mezi ú etní hodnotou aktiva a sou tem p ijaté protihodnoty a kumulovaných zisk nebo ztrát d íve vykázaných v ostatním úplném výsledku hospoda ení rozpozná v zisku nebo ztrát . Banka p istupuje k odú tování finan ních závazk v situaci, kdy je povinnost, která je spojená se závazkem a která je uvedena ve smlouv , spln na, zrušena nebo kdy skon í její platnost. Vzájemné zápo ty aktiv a závazk Finan ní aktiva a finan ní závazky jsou vzájemn zapo ítávány a istá hodnota je vykázána ve výkazu o finan ní pozici jedin v p ípad , že Banka má ze zákona právo zapo ítat p íslušné ástky a má v plánu je vyrovnat na netto bázi nebo aktiva a závazky uplatnit sou asn . Výnosy a náklady jsou vykazovány na netto bázi pouze v p ípad , kdy to povolují standardy IFRS.


9

Ocen ní z statkovou hodnotou (amortizované náklady) Z statkovou hodnotou (amortizovanými náklady) finan ního aktiva nebo finan ního závazku se rozumí ástka, jakou jsou aktivum nebo závazek ocen ny p i prvotním zaú tování, snížená o splátky jistiny a navýšená nebo snížená o kumulovanou amortizaci s využitím metody efektivní úrokové míry, p ípadn libovolný rozdíl mezi ocen ním p i po áte ním zaú tování a hodnotou p i splatnosti po ode tení p ípadného snížení hodnoty.

Snížení hodnoty finan ních aktiv Úv ry a pohledávky Finan ní aktiva ocen ná v z statkové hodnot (amortizovanými náklady) Banka vždy k rozvahovému dni posuzuje, zda existují objektivní d kazy o tom, že došlo ke snížení hodnoty finan ního aktiva nebo skupiny finan ních aktiv. Hodnota finan ního aktiva nebo skupiny finan ních aktiv je považována za sníženou a ztráta ze snížení hodnoty vzniká, jestliže existuje objektivní d kaz, že v d sledku jedné nebo více událostí, které se vyskytly po prvotním zaú tování finan ního aktiva, došlo ke snížení hodnoty aktiva nebo skupiny aktiv a že tato událost (tyto události) m la (m ly) vliv na odhadované budoucí pen žní toky finan ního aktiva nebo skupiny finan ních aktiv a tento vliv lze spolehliv odhadnout. Objektivní d kazy o tom, že hodnota finan ního aktiva nebo skupiny finan ních aktiv je snížená, zahrnují pozorovatelné informace o následujících událostech: • prodlení p i splácení úrok nebo jistiny nebo nesplácení; • obtíže týkající se pen žních tok ; • porušení smluvních ujednání; • oslabení konkurenceschopnosti dlužníka; • snížení hodnoty zajišt ní; • zhoršení externího ratingu pod p ijatelnou úrove ; • zahájení konkurzního ízení; • situace, kdy je dlužníkovi z ekonomických nebo zákonných d vod souvisejících s finan ními problémy

dlužníka poskytnuta úleva, jejíž ud lení by jinak nebylo zvažováno. Pokud jde o individuáln posuzovaná finan ní aktiva, Banka nejprve posoudí, zda u t chto finan ních aktiv existují objektivní d kazy o snížení hodnoty na individuální úrovni. Pokud Banka zjistí, že u individuáln posuzovaných finan ních aktiv nedošlo k žádnému prokazatelnému snížení hodnoty, za adí taková finan ní aktiva do skupiny finan ních aktiv s podobnou charakteristikou úv rových rizik a ov uje p ípadné snížení hodnoty u takové skupiny jako celku. Finan ní aktiva, která jsou posuzována individuáln a u kterých existuje objektivní d kaz o snížení hodnoty, nejsou zahrnuta do skupinového posouzení snížení hodnoty. Pokud existuje objektivní d kaz, že vznikla ztráta ze snížení hodnoty, pak se výše ztráty m í jako rozdíl mezi ú etní hodnotou finan ního aktiva a sou asnou hodnotou odhadovaných budoucích pen žních tok (s vylou ením budoucích úv rových ztrát, které dosud nevznikly) diskontovaných p vodní efektivní úrokovou mírou finan ního aktiva. Ú etní hodnota takového finan ního aktiva je snížena pomocí opravné položky a ástka ztráty je vykázána v zisku nebo ztrát . Výpo et sou asné hodnoty odhadovaných budoucích pen žních tok zajišt ného finan ního aktiva zohled uje pen žní toky, které mohou vzniknout z realizace zajišt ní, po ode tení náklad na získání a prodej zajišt ní, a již je realizace zajišt ní pravd podobná, i nikoli. Pro ú ely hromadného vyhodnocení snížení hodnoty jsou finan ní aktiva slu ována do skupin s podobnými charakteristikami úv rového rizika. Tyto charakteristiky jsou d ležité p i odhadu budoucích pen žních tok u skupiny aktiv, nebo nazna ují, jaká je schopnost dlužníka uhradit všechny splátky v souladu se smluvními ujednáními takto hodnocených finan ních aktiv. Odhad budoucích pen žních tok ve skupin finan ních aktiv, u kterých je jako u celku posuzována možnost výskytu snížení hodnoty, vychází ze smluvních pen žních tok


10

aktiv ve skupin a z historických zkušeností se ztrátami u aktiv, jejichž charakteristiky spojené s úv rovým rizikem jsou podobné charakteristikám aktiv ve skupin . Pokud v následujícím ú etním období ztráta ze snížení hodnoty poklesne a tento pokles je možné objektivn vztáhnout k události, která nastala po zaú tování snížení hodnoty (jako nap íklad zvýšení úv rového ratingu dlužníka), je tato d íve zaú tovaná ztráta ze znehodnocení odú tována proti zisku nebo ztrát . Je-li úv r považován za nevymahatelný, je odú tován a sou asn dojde k použití opravné položky. Následné splátky odepsaných úv r jsou ú továny ve prosp ch zisku nebo ztráty. Realizovatelná finan ní aktiva U realizovatelných finan ních aktiv je vždy k rozvahovému dni ov ováno, zda existují objektivní d kazy o jejich znehodnocení. Pokud takové d kazy existují, je zaú tována ztráta ze snížení hodnoty. U majetkových cenných papír , klasifikovaných jako realizovatelná finan ní aktiva, se krom faktor uvedených výše, p i ur ován í toho, zda vznikla ztráta ze znehodnocení, p ihlíží rovn ž k dlouhodobému poklesu (tedy po dobu 12 po sob jdoucích m síc ) reálné hodnoty investice. Dojde-li ke vzniku ztráty ze snížení hodnoty, je kumulovaná ztráta p vodn za ú tovaná v ostatním úplném výsledku hospoda ení vy ata z vlastního kapitálu a zaú tována do zisku nebo ztráty. Pokud v následujícím ú etním období dojde ke zvýšení reálné hodnoty dluhového nástroje, který je klasifikován jako realizovatelný, a toto zvýšení lze objektivn spojit s událostí, k níž došlo po zaú tování ztráty ze znehodnocení aktiva, je ztráta ze znehodnocení odú tována prost ednictvím zisku nebo ztráty. V p ípad majetkových cenných papír , ztráty ze znehodnocení, které byly zaú továny do zisku nebo ztráty, nemohou být v následujícím období odú továny prost ednictvím zisku nebo ztráty.

(c) Úroky

Výnosy z úrok a náklady na úroky ze všech úro ených finan ních nástroj s výjimkou finan ních nástroj , které jsou oce ovány reálnou hodnotou vykázanou do zisku nebo ztráty, jsou ú továny s využitím efektivní úrokové míry a jsou vykázány v zisku nebo ztrát na ádcích „Výnosy z úrok a podobné výnosy“, respektive „Náklady na úroky a podobné náklady“ jako sou ást výnos a náklad z pokra ujících inností. Metoda efektivní úrokové míry je zp sob výpo tu z statkové hodnoty (amortizovaných náklad ) finan ního aktiva nebo finan ního závazku, který p esn diskontuje odhadované budoucí pen žní výdaje a p íjmy po o ekávanou dobu trvání finan ního aktiva na jeho istou ú etní hodnotu. P i výpo tu efektivní úrokové míry Banka odhaduje budoucí pen žní toky s p ihlédnutím ke všem smluvním podmínkám finan ního nástroje, ovšem bez zohledn ní veškerých budoucích úv rových ztrát, v etn transak ních náklad a uhrazených i p ijatých poplatk , které jsou nedílnou sou ástí efektivní úrokové míry.

Transak ní náklady zahrnují p ír stkové vedlejší náklady, které jsou p ímo spojeny s po ízením nebo vydáním finan ního aktiva nebo finan ního závazku. Výnosy z úrok a náklady na úroky vykázané v zisku nebo ztrát zahrnují: • úroky z finan ních aktiv a finan ních závazk ocen ných z statkovou hodnotou (amortizovanými náklady),

která je vypo tena metodou efektivní úrokové míry; • úroky z realizovatelných investi ních cenných papír , které se vypo ítají pomocí metody efektivní úrokové

míry. (d) Poplatky a provize

Výnosy z poplatk a provizí a náklady na poplatky a provize, které jsou nedílnou sou ástí efektivní úrokové míry u finan ního aktiva nebo finan ního závazku, jsou zahrnuty do výpo tu efektivní úrokové míry.


11

Ostatní výnosy z poplatk a provizí jsou zaú továny v okamžiku, kdy dojde k poskytnutí souvisejících služeb. Výnosy z poplatk a provizí plynou zejména z poskytování služeb platebního styku a ze zprost edkovatelských a investi ních služeb. Výnosy z poplatk u znehodnocených finan ních aktiv jsou ú továny v okamžiku p ijetí platby nebo poskytnutí služby, podle toho, která z událostí nastane pozd ji.

(e) Ocen ní reálnou hodnotou Reálná hodnota je cena, která by byla Bankou získána z prodeje aktiva nebo zaplacena za p evzetí závazku v rámci ádné transakce mezi ú astníky trhu ke dni ocen ní na hlavním trhu nebo, v p ípad jeho absence, na trhu, který je pro danou transakci nejvýhodn jší a k n muž má Banka k tomuto datu p ístup. V p ípad , že pro identická aktiva nebo identické závazky neexistuje aktivní trh, vychází toto ocen ní z p edpoklad , které jsou vytvo eny na základ dat pozorovatelných na trhu. Pokud ani taková data nejsou k dispozici, použijí se interní informace, které odpovídají informacím, jež by byly použity ú astníky trhu v hypotetické transakci k datu ocen ní.

Pozorovatelné vstupy odrážejí tržní data získaná z nezávislých zdroj , zatímco ty nepozorovatelné odrážejí tržní p edpoklady Banky. Pozorovatelné vstupy jsou Bankou preferovány. Od t chto dvou typ vstup se odvíjí následující hierarchie reálné hodnoty: 1. úrove – kotované ceny identických nástroj na aktivních trzích; 2. úrove – kotované ceny podobných nástroj na aktivních trzích; kotované ceny identických nebo podobných nástroj na trzích, které nejsou aktivní, a ocen ní stanovená pomocí model , které pracují s pozorovatelnými vstupy nebo s faktory, které významn ovliv ují jejich cenu, které jsou taktéž pozorovatelné; 3. úrove – významné vstupy v oce ovacím modelu nejsou pozorovatelné. Banka má zavedena pravidla a postupy upravující oce ování finan ních nástroj . Banka v rámci ízení rizik disponuje týmy zam enými na kontrolu oce ování, což zahrnuje i nezávislé posouzení ocen ní ur itých nástroj (nap . pokladni ních poukázek). Pokud jde o ocen ní na 3. úrovni, aplikuje Banka celou adu postup , aby posoudila p im enost ocen ní. Tato revize probíhá kvartáln , m sí n nebo týdn a zahrnuje posouzení reálné hodnoty nástroj , u nichž zm na reálné hodnoty p ekro í p edem stanovené hranice (p ípadn se u nich nem ní), a bere v úvahu aktuální úrokové sazby, m nové a úv rového prost edí spolu s dalšími zve ejn nými údaji, jako jsou zprávy ratingových agentur a aktuální ocen ní.

(f) Ú asti s rozhodujícím vlivem Ú astí s rozhodujícím vlivem se rozumí ú ast na subjektu, ve kterém je Banka v tšinovým podílníkem. Banka má v tomto p ípad rozhodující vliv na ízení subjektu a pln kontroluje jeho innost. Tento vliv vyplývá z podílu na základním kapitálu, nebo ze smlouvy i stanov bez ohledu na výši majetkové ú asti. Ú asti s rozhodujícím vlivem jsou oce ovány po izovací cenou sníženou o p ípadné znehodnocení.

(g) Tvorba rezerv

Rezerva p edstavuje pravd podobné pln ní, s nejistým asovým rozvrhem a výší. Rezerva se tvo í v p ípad , pokud jsou spln na následující kritéria:

• existuje povinnost (právní nebo v cná) plnit, která je výsledkem minulých událostí; • je pravd podobné nebo jisté, že pln ní nastane a vyžádá si odliv prost edk p edstavujících ekonomický

prosp ch, p i emž ”pravd podobné” znamená pravd podobnost vyšší než 50 %; • je možné provést p im en spolehlivý odhad pln ní.


12

Rezervy k závazk m v cizí m n jsou tvo eny v cizí m n .

(h) Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek se oce uje po izovací cenou sníženou o oprávky a ztráty ze znehodnocení po dobu odhadované životnosti majetku. Po izovací cena zahrnuje cenu po ízení aktiva, veškeré náklady p ímo související s dopravou aktiva na místo ur ení a se zajišt ním stavu pot ebného k používání aktiva v mí e zamýšlené vedením ú etní jednotky, a prvotní odhad náklad na demontáž a odstran ní aktiva.

Majetek je odpisován rovnom rn po dobu své odhadované životnosti následovn :

Software 3 - 8 let Bankovní systémy 2 - 8 let Budovy 50 let Inventá 5 - 10 let P ístroje a za ízení 3 - 5 let Technické zhodnocení se odepisuje rovnom rn po dobu nájmu nebo zbývající životnosti majetku, podle toho, která doba je kratší. Zbytkové hodnoty majetku a jeho životnost jsou sledovány a v p ípad pot eby upravovány ke každému rozvahovému dni. U hmotného majetku se jednou ro n prov uje možné snížení hodnoty. Pokud ú etní hodnota aktiva p evýší zp tn získatelnou ástku, je ocen ní aktiva odpovídajícím zp sobem upraveno. Zp tn získatelnou ástkou se rozumí reálná hodnota snížená o náklady na prodej nebo hodnota z užívání, podle toho, která z nich je vyšší. Zisky nebo ztráty z vy azení (prodeje) hmotného majetku se stanoví jako rozdíl mezi ú etní hodnotou aktiva a p ípadným výnosem z vy azení (prodeje). Tento rozdíl je zaú tován do zisku nebo ztráty. Software po ízený Bankou je ocen n po izovací cenou sníženou o oprávky a p ípadné ztráty ze znehodnocení. Náklady na software vytvo ený vlastní inností jsou vykázány jako aktivum v p ípad , že Banka je schopna prokázat sv j zám r a schopnost dokon it vývoj softwaru a používat jej ke generování budoucího ekonomického prosp chu a je možné spolehliv ur it náklady na dokon ení vývoje. Software vytvo ený vlastní inností je zachycen v po izovací cen snížené o oprávky a znehodnocení. Následné výdaje na software jsou aktivovány pouze v p ípad , že zvyšují budoucí ekonomický prosp ch plynoucí ze souvisejícího aktiva. Všechny ostatní výdaje jsou ú továny do náklad v okamžiku vzniku. Znehodnocení nefinan ních aktiv Ke každému rozvahovému dni Banka prov uje ú etní hodnoty svých nefinan ních aktiv a posuzuje, zda existují náznaky toho, že došlo k jejich znehodnocení. Pokud takové náznaky existují, je odhadnuta zp tn získatelná ástka. Zp tn získatelnou ástkou se rozumí vyšší z reálné hodnoty aktiva snížené o náklady na prodej

a hodnoty z užívání. Ztráta ze znehodnocení je zaú tována v p ípad , že ú etní hodnota aktiva p ekro í jeho zp tn získatelnou ástku. Ztráty ze znehodnocení jsou ú továny do zisku nebo ztráty. Ztrátu ze znehodnocení lze odú tovat v rozsahu, aby nové ocen ní nep evýšilo ú etní hodnotu, která by byla stanovena v p ípad , že by nebyla vykázána žádná ztráta ze znehodnocení.


13

(i) P epo et transakcí a z statk v cizí m n Transakce realizované v cizí m n jsou p i po áte ním zachycení p epo teny na eskou m nu za použití aktuálního (spotového) kurzu devizového trhu vyhlášeného eskou národní bankou (dále jen „ NB“) pro p íslušnou cizí m nu.

Ke dni sestavení ú etní záv rky jsou jednotlivé položky vyjád ené v cizí m n p epo teny v závislosti na charakteru položky následujícím zp sobem:

• pen žní položky v cizí m n jsou p epo teny aktuálním kurzem devizového trhu NB vyhlášeným k datu sestavení ú etní záv rky;

• nepen žní položky v historických cenách vyjád ených v cizí m n jsou na eskou m nu p epo teny historickým kurzem devizového trhu NB vyhlášeným k datu dané transakce;

• nepen žní položky ocen né v reálné hodnot vyjád ené v cizí m n jsou na eskou m nu p epo teny aktuálním kurzem devizového trhu NB vyhlášeným k datu stanovení reálné hodnoty.

Výsledný zisk nebo ztráta z p epo tu aktiv a pasiv vy íslených v cizí m n je vykázán ve výkazu o úplném výsledku jako “Zisk nebo ztráta z finan ních operací”.

(j) Pod ízené závazky

Pod ízené závazky jsou závazky, o kterých bylo dohodnuto, že v p ípad likvidace, konkurzu nebo nuceného vyrovnání budou splaceny až po úplném uspokojení všech ostatních závazk v i ostatním v itel m, s výjimkou závazk které jsou vázány obdobnou podmínkou pod ízenosti. Pod ízené závazky se oce ují nab hlou hodnotou a vykazují ve výkazu o finan ní pozici v položce „Pod ízené závazky“. Nákladové úroky z pod ízených závazk se vykazují ve výkazu o úplném výsledku v položce „Úrokové a obdobné náklady“.

(k) Podmín ná aktiva a závazky Podmín ná aktiva / závazky jsou možná aktiva / závazky, která vznikla v d sledku minulých událostí a jejichž existence je podmín na nastáním, resp. Nenastáním, jedné nebo více nejistých událostí v budoucnosti, které nejsou pln pod kontrolou Banky. Podmín ná aktiva / závazky Banka nevykazuje ve výkazu o finan ní pozici, ale pr b žn monitoruje jejich vývoj. Pokud by se vznik aktiva / závazku stal pravd podobným, Banka by vykázala Rezervu ve výkazu o finan ní pozici. V p ípad , že by se vznik aktiva/ závazku stal tém jistým, vykáže Banka pohledávku, resp. Závazek ve výkazu o finan ní pozici. Finan ní záruky a úv rové p ísliby Smlouva o finan ní záruce je smlouva, která vyžaduje, aby Banka provedla specifickou platbu, jako náhradu ztráty, která vznikne držiteli záruky v d sledku toho, že konkrétní dlužník neprovedl platbu k datu splatnosti v souladu s podmínkami dluhového nástroje.

Úv rové p ísliby jsou pevn dané p ísliby týkající se poskytnutí úv ru za p edem stanovených podmínek.

Závazky vyplývající ze smluv o finan ních zárukách jsou prvotn ocen ny v reálné hodnot odpovídající p ijaté odm n nebo sou asné hodnot nárokované odm ny. Následn jsou závazky z finan ních záruk p ecen ny na vyšší hodnotu: z prvotní reálné hodnoty snížené o amortizace a nejlepšího odhadu výdaj , které by byly nezbytné k vypo ádání závazk plynoucích ze smlouvy o finan ní záruce. Poskytnuté záruky jsou uvedeny v bod 28 (a).


14

(l) Vykazování podle segment Banka vykazuje provozní segmenty v souladu s interními výkazy p edkládanými pravideln p edstavenstvu Banky, jehož lenové p edstavují osoby s rozhodovací pravomocí, resp. skupinu osob, která rozd luje zdroje a hodnotí výkonnost jednotlivých provozních segment Banky. Banka rozlišuje následující provozní segmenty: • Retailové bankovnictví - produkty a služby poskytované fyzickým osobám • Podnikové bankovnictví - produkty a služby poskytované právnickým osobám • Ostatní

(m) Zdan ní

Da ový základ pro da z p íjm se vypo te z hospodá ského výsledku b žného období p ipo tením da ov neuznatelných náklad a ode tením výnos , které nepodléhají dani z p íjm . Da ová povinnost je dále upravena o slevy na dani a p ípadné zápo ty. Odložená da je stanovena na základ závazkové metody a vychází z veškerých do asných rozdíl mezi ú etní a da ovou hodnotou aktiv a závazk s použitím o ekávané da ové sazby platné pro následující období. Do asné rozdíly vznikají zejména z titulu da ov neuznatelných opravných položek, z rozdíl mezi ú etními a da ovými odpisy hmotného a nehmotného majetku a p ecen ní realizovatelných cenných papír . O odložené da ové pohledávce se ú tuje pouze v p ípad , kdy je vysoce pravd podobné, že bude uplatn na v následujících ú etních obdobích. Pro výpo et odložené dan se vychází z o ekávané da ové sazby v období, kdy dojde k realizaci da ové pohledávky nebo k vyrovnání da ového závazku. Dopad zm n v da ových sazbách na odloženou da je vykázán p ímo ve výkazu o úplném výsledku s výjimkou p ípad , kdy se zm ny vztahují k ú etním položkám ú tovaným p ímo do vlastního kapitálu.

(n) Finan ní leasing Leasing je klasifikován jako finan ní leasing, jestliže se p evád jí všechna podstatná rizika a odm ny vyplývající z vlastnictví daného aktiva na nájemce. Všechny ostatní leasingy jsou klasifikovány jako operativní leasing. O klasifikaci se rozhoduje p i zahájení leasingu. To, zda jde o leasing finan ní nebo operativní, závisí na podstat transakce, nikoli na její form . Na po átku leasingu se aktiva po ízená formou finan ního leasingu vykazují ve výkazu o finan ní pozici v položce „Dlouhodobý hmotný majetek“ i „Dlouhodobý nehmotný majetek“ ocen ny reálnou hodnotou, resp. pokud je nižší, sou asnou hodnotou minimálních leasingových plateb. Následn je tento majetek odepisovaný po dobu jeho o ekávané životnosti nebo po dobu trvání leasingové smlouvy, pokud je kratší. Související závazek v i pronajímateli se zahrne do „Ostatních finan ních závazk v amortizované hodnot “. Leasingové splátky jsou rozd lené na úrok vykazovaný v úrokových nákladech a úmor vykazovaný jako snížení závazku z finan ního leasingu. Úrokové náklady jsou v pr b hu leasingu vykazovány tak, aby byla zajišt na konstantní úroková míra. Leasingové splátky operativního leasingu jsou ú továny p ímo do náklad rovnom rn po dobu trvání nájmu a vykazovány v položce „Správní náklady“. V p ípad , kdy je Banka nájemcem, nejsou aktiva po ízená formou operativního leasingu vykazována ve výkazu o finan ní pozici Banky.


15

(o) Zam stnanecké požitky Zam stnanecké požitky zahrnují výplaty bonus a incentiv. Výplaty bonus Bonusy jsou využívány jako motivace pro zam stnance Banky. Výše bonusu se odvíjí od dosažení výkonnostních kritérií. Bonusy jsou vypláceny jednou ro n po konci tvrtletí následujícím po konci ú etního období se zálohovou platbou na konci p íslušného ú etního období. Na bonusy je b hem ú etního období tvo ena rezerva p edstavující nejlepší odhad ástky, která bude nakonec vyplacena. Výplaty incentiv Incentivy p edstavují prodejní odm ny pro osobní banké e na pobo kách a komer ní banké e, které se ur ují podle dosažené pracovní výkonnosti. Prodejní odm ny závisí na spln ní výkonnostních cíl , které jsou vyhodnocovány jednou za tvrt roku, a jsou áste n vypláceny v následujícím tvrtletí a v prvním tvrtletí po skon ení roku. Incentivy jsou asov rozlišovány. Banka vykazuje k rozvahovému dni závazek p edstavující celkovou ástku incentiv za tvrté tvrtletí a ástky, na které vznikl nárok v p edchozích ú etních obdobích.

(p) Opravy chyb minulých ú etních období a zm ny ú etních metod Opravy náklad nebo výnos minulých ú etních období se ú tují na ú tech náklad nebo výnos b žného období, pokud se nejedná o opravy zásadních chyb týkajících se p edchozích období. Opravy zásadních chyb ú tování výnos a náklad minulých období a zm ny ú etních metod jsou zachyceny prost ednictvím položky „Nerozd lený zisk nebo neuhrazená ztráta z p edchozích období“ ve výkazu o finan ní pozici Banky. Banka v období od 1. ledna do 31. prosince 2016 neprovedla žádné opravy zásadních chyb ani zm ny ú etních metod.

4. VYSV TLENÍ P ECHODU NA IFRS VE ZN NÍ P IJATÉM EU

Ú etní metody popsané v p edchozí kapitole byly použity pro sestavování ú etní záv rky za období kon ící 31. prosince 2016, srovnatelné informace uvedené v této ú etní záv rce za období kon ící 31. prosince 2015 a p i sestavování po áte ního výkazu o finan ní pozici dle IFRS k 1. lednu 2015, tj. k datu p echodu Banky na IFRS. Banka p i sestavování po áte ního výkazu o finan ní pozici dle IFRS upravila d íve vykazované ástky v ú etních výkazech, které byly sestaveny v souladu s ú etní legislativou eské republiky platnou pro banky ( eské ú etní standardy, dále „ ÚS“). V souladu s IFRS 1 Banka zp tn nep ehodnocovala ú etní odhady u in né p i sestavování ú etní záv rky dle

ÚS s výjimkou p ípad , kdy to bylo nezbytné s ohledem na odlišný p ístup IFRS a ÚS. V následujících tabulkách je vy ísleno, jaký dopad m l p echod z ÚS na IFRS na finan ní situaci a finan ní výsledky Banky. Banka nem la podle ÚS povinnost sestavovat výkaz pen žních tok , a proto není vysv tlen dopad z p echodu na IFRS na pen žní toky Banky.


16

Odsouhlasení výkazu o finan ní pozici k 1. lednu 2015

ÚS k

1.1.2015Poznámky k reklasifikaci

Reklasifikace mezi ádky

výkazu

Poznámky k p echodu

na IFRS

Vliv p echodu na

IFRSIFRS k

1.1.2015AKTIVA

Pokladní hotovost a vklady u CB 1 785 1 785Pohledávky za bankami 1 819 1 819Finan ní aktiva v reálné hodnot vykázané do zisku nebo ztráty 0 E 5 5Realizovatelná finan ní aktiva 2 625 2 625Pohledávky za klienty 19 752 19 752Dlouhodobý nehmotný majetek 15 A 594 609Dlouhodobý hmotný majetek 72 A 39 111Ú asti s rozhodujícím vlivem 629 C (13) 616Odložená da ová pohledávka 0 D 346 B 20 366Ostatní aktiva 512 D,E -351 161Náklady a p íjmy p íštích období 154 A,B (129) 25

Aktiva celkem 27 363 -

511 27 874

CIZÍ ZDROJE Závazky v i bankám 403 403Závazky v i klient m 24 434 24 434Finan ní závazky v reálné hodnot vykázané do zisku nebo ztráty 0 E 15 15Ostatní finan ní závazky v amortizované hodnot 0 A 604 604Rezervy 29 29Ostatní závazky 160 E -15 145

Závazky celkem 25 026 - 604 25 630

VLASTNÍ KAPITÁL Základní kapitál 2 260 2 260Rezervní fondy 414 414Oce ovací rozdíly z realizovatelných finan ních aktiv 21 21Nerozd lený zisk/ztráta a zisk/ztráta z b žného období (358) A,B,C (93) (451)

Vlastní kapitál celkem 2 337 -

(93) 2 244Závazky a vlastní kapitál celkem 27 363 -

511 27 874


17

Odsouhlasení výkazu o finan ní pozici k 31. prosinci 2015

ÚS k

31.12.2015 Poznámky k reklasifikaci


výkazu


na IFRS Vliv p echodu na

IFRS

IFRS k 31.12. 2015

AKTIVA Pokladní hotovost a vklady u CB 2 313 2 313Pohledávky za bankami 3 071 3 071Realizovatelná finan ní aktiva 2 887 2 887Finan ní aktiva v reálné hodnot vykázané do zisku nebo ztráty - E 8 8Pohledávky za klienty 27 213 27 213Dlouhodobý nehmotný majetek 15 A 614 629Dlouhodobý hmotný majetek 72 A 46 118Ú asti s rozhodujícím vlivem 699 C (13) 686Odložená da ová pohledávka - D 274 B 27 301Ostatní aktiva 527 D,E (282) 245Náklady a p íjmy p íštích období 194 A,B (161) 33

Aktiva celkem 36 991 - 513 37 504

CIZÍ ZDROJE Závazky v i bankám 254 254Závazky v i klient m 33 560 33 560Finan ní závazky v reálné hodnot vykázané do zisku nebo ztráty - E 12 12Ostatní finan ní závazky v amortizované hodnot - A 639 639Rezervy 27 27Ostatní závazky 162 E (12) 150

Závazky celkem 34 003 - 639 34 642

VLASTNÍ KAPITÁL Základní kapitál 2 260 2 260Rezervní fondy 960 960Oce ovací rozdíly z realizovatelných finan ních aktiv 51 51

Nerozd lený zisk/ztráta a

zisk/ztráta z b žného období (283) A,B,C (126) (409)

Vlastní kapitál celkem 2

988 -

(126) 2 862

Závazky a vlastní kapitál celkem 36

991 - 513 37 504


18

Odsouhlasení výkazu zisku a ztráty a ostatního úplného výsledku hospoda ení za období kon ící 31. prosince 2015

ÚS k

31.12.2015 Poznámky k reklasifikaci


výkazu


na IFRS Vliv p echodu

na IFRS

IFRS k 31.12. 2015

Úrokové a obdobné výnosy 1 153 1 153Úrokové a obdobné náklady (304) A (6) (310)

isté úrokové a obdobné výnosy 849 (6) 843

Výnosy z poplatk a provizí 100 100Náklady na poplatky a provize (129) (129)

isté výnosy z poplatk a provizí (29) (29)

istý zisk z finan ních operací 32 32istý ostatní provozní výnos 42 42

Provozní výnosy celkem 894 - (6)

888

Správní náklady (907) F 2 A,B 77 (828) Odpisy a amortizace - (18) A (111) (129) Provozní náklady celkem (907) (16) (34) (957)

Zisk p ed zdan ním a istou ztrátou ze znehodnocení úv r a pohledávek a realizovatelných finan ních aktiv

(13) (16) (40)

(69)

istá ztráta ze znehodnocení úv r a pohledávek - G

(189)

(189)

Odpisy, tvorba a použití rezerv a OP k DHNM

(18) 18

Rozpušt ní OP a rezerv k pohledávkám a zárukám, výnosy z d íve odepsaných pohledávek 62 G

(62)

Odpisy, tvorba a použití OP a rezerv k pohledávkám a zárukám

(251) G 251

Rozpušt ní ostatních rezerv 5 F

(5)

Tvorba a použití ostatních rezerv

(3) F 3


19

Zisk nebo ztráta za ú etní období p ed zdan ním

(218)

(258)

Odložená da

(65) B 7

(58)

Zisk nebo ztráta za ú etní období po zdan ní

(283)

-

(33)

(316)

Ostatní úplný výsledek hospoda ení

istá zm na reálné hodnoty realizovatelných finan ních nástroj - 30 30Ostatní úplný výsledek hospoda ení za ú etní období po zdan ní - 30 30 Úplný výsledek hospoda ení

(286)

Informace o vlivu p echodu na standardy IFRS A) Dlouhodobý majetek na finan ní leasing

Hmotný a nehmotný majetek, který Banka využívá na základ smluv o finan ním leasingu se spole ností Equa Financial Services s.r.o. (dce iná spole nost Banky), je podle IFRS zahrnut do Dlouhodobého majetku Banky k 31. prosinci 2015 v isté ú etní hodnot 660 mil. K (k 1. lednu 2015: 633 mil. K .). Náklady a p íjmy p íštích období byly o išt ny o akontaci vztahující se k finan nímu leasingu v p íslušném roce ve výši 18 mil. K k 31. prosinci 2015 (1. lednu 2015: 24 mil. K .) K 1. lednu 2015 jsou zárove navýšeny Ostatní finan ní závazky v amortizované hodnot o výši isté sou asné hodnoty celkového závazku z leasingu 604 mil. K (k 31. prosinci 2015: 639 mil. K ). Závazky z leasingu jsou v následujících letech snižovány o úmor závazku (zaplacené splátky nájemného po ode tení splátky úrok ) a zvyšovány o plánovaná technická zhodnocení. Rozdíl mezi hodnotou dlouhodobého majetku po ízeného na leasing v aktivech o išt ného o akontaci leasingových splátek a sou asnou hodnotou celkového závazku z leasingu v pasivech inil k 1. lednu 2015: 5 mil. K a je vykázán v položce Nerozd lený zisk. Ve výkazu o úplném výsledku jsou v roce 2015 sníženy Správní náklady o celkové placené leasingové splátky o 114 mil. K a zvýšeny náklady na odpisy o 111 mil. K Úrokový náklad je zvýšen o nab hlé úroky 6 mil. K vypo tené ze z statkové hodnoty jistiny a plánované úrokové sazby. Celkový dopad do výkazu o úplném výsledku -3 mil. K k 31. prosinci 2015 je dán skute ností, že placené splátky jsou nižší než odpisy a nabíhající úroky. Úroky na rozdíl od odpis nenabíhají lineárn , ale postupem asu se snižují (a zárove se zvyšuje úmor jistiny). B) Náklady na marketingové kampan Náklady a p íjmy p íštích období jsou sníženy o z statek asového rozlišení marketingových kampaní k 1. lednu 2015 ve výši 105 mil. K . Zárove je k tomuto datu v aktivech vykázána p íslušná odložená da ová pohledávka ve výši 20 mil. K . Ob úpravy jsou k 1. lednu 2015 realizovány oproti Nerozd lenému zisku, který je snížen o 85 mil. K . Stejná úprava je provedena také k 31. prosinci 2015, tj. odú tování asového rozlišení marketingových kampaní ve výši 142 mil. K a vykázání odložené dan v ástce 27 mil. K .


20

Z celkové ástky odú tovaných asov rozlišených náklad na marketingové kampan se po ítá odložená da ová pohledávka ve výši 19% z statku asového rozlišení. Meziro ní zm na odložené da ové pohledávky se projeví ve Výkazu o úplném výsledku v položce Odložená da (2015: 7 mil. K ) Celkový dopad do Výkazu o úplném výsledku v roce 2015 ve výši 30 mil. K p edstavuje zvýšení náklad o meziro ní nár st z statku asového rozlišení náklad na marketingové kampan po ode tení odložené da ové pohledávky.

C) Ú asti s rozhodujícím vlivem Dle ÚS byla majetková ú ast ú tována metodou ekvivalence. Dle IFRS jsou majetkové ú asti ú továny v po izovacích cenách a p ípadn sníženy o ztráty ze znehodnocení. Z tohoto d vodu byla v aktivech Banky k 1. lednu 2015 snížena hodnota majetkové ú asti o 13 mil. K oproti Nerozd lenému zisku. Stejná úprava byla provedena také k 31. prosinci 2015. Poznámky k reklasifikaci mezi ádky výkazu

D) Odložená da ová pohledávka

V souladu s ÚS je odložená da ová pohledávka zahrnuta v ostatních aktivech, dle IFRS je ve Výkazu o finan ní pozici vykázána na samostatném ádku. E) Reálná hodnota finan ních derivát

Kladná reálná hodnota finan ních derivát je dle IFRS p eklasifikována na samostatný ádek ve Výkazu o finan ní pozici a stejn tak záporná reálná hodnota finan ních derivát je vykázána na samostatném ádku ve Výkazu o finan ní pozici. F) Správní náklady

Pro ú ely IFRS jsou ve Výkazu zisku a ztráty a ostatního úplného výsledku hospoda ení p eklasifikovány ádky Rozpušt ní ostatních rezerv a Tvorba a použití ostatních rezerv do položky Správní náklady, protože se jedná o rezervy na bonusy. G) istá ztráta ze znehodnocení úv r a pohledávek

Tato položka ve Výkazu zisku a ztráty a ostatního úplného výsledku hospoda ení dle IFRS p edstavuje sou et ádk Odpisy, tvorba a použití opravných položek a rezerv k pohledávkám a zárukám a Rozpušt ní opravných položek a rezerv k pohledávkám a zárukám, výnosy z d íve odepsaných pohledávek vykazovaných podle ÚS.


21

5. ISTÉ ÚROKOVÉ A OBDOBNÉ VÝNOSY

mil. K 2016 2015 Úrokové výnosy a obdodbné výnosy

z úv r 1 337 1 101 z vklad 32 28 z reverzních repo operací s NB 3 2 ze státních dluhopis 14 13 z derivát k obchodování 3 2 z operací se zajiš ovacími deriváty (4) 2z p ecen ní zajiš ovacích položek 2 5

Celkem 1 387 1 153 Úrokové náklady a obdobné náklady

z vklad 233 294 z derivát k obchodování 7 5 z operací se zajiš ovacími deriváty (1) (2) z p ecen ní zajiš ovacích položek - 7 z finan ního leasingu 3 6 z pod ízených závazk 6 -

Celkem 248 310

isté úrokové a obdobné výnosy 1 139 843 6. ISTÉ NÁKLADY NA POPLATKY A PROVIZE

mil. K 2016 2015 Výnosy z poplatk a provizí

platební styk a vedení ú t 31 46 úv rová innost 47 26 poplatky za pojišt ní 53 28

Celkem 131 100 Náklady na poplatky a provize

náklady na platební styk 37 19 provize z depozitních produkt 20 17 poplatky z karetních operací 106 79 pojistné 19 10 ostatní 4 4

Celkem 186 129

isté náklady na poplatky a provize (55) (29)


22

7. ISTÝ ZISK Z FINAN NÍCH OPERACÍ

mil. K 2016 2015 Zisk/(ztráta) z operací s obchodními deriváty (9) (6) Zisk/(ztráta) z prodeje státních dluhových cenných papír 9 - Zisk/(ztráta) z prodeje korporátních dluhových cenných papír 3 - Kurzové rozdíly 50 38 Celkem 53 32

8. ISTÝ OSTATNÍ PROVOZNÍ VÝNOS

mil. K 2016 2015 Provozní výnosy

Výnosy z prodeje dlouhodobého majetku - 2 Výnosy ze servisní smlouvy EFS 7 2 Poskytování servisních služeb 89 83 Ostatní výnosy 15 5

Celkem 111 92 Provozní náklady

P ísp vek do fondu pojišt ní vklad 13 47 Náklady na prodaný dlouhodobý majetek 1 2 Ostatní náklady 29 1

Celkem 43 50

istý ostatní provozní výnos 68 42


23

9. SPRÁVNÍ NÁKLADY mil. K 2016 2015 Mzdy a odm ny zam stnanc 356 364 Sociální a zdravotní pojišt ní 105 110 Ostatní náklady na zam stnance 5 6 z toho: Mzdy a odm ny placené:

len m p edstavenstva a ostatním len m vedení 42 43 len m dozor í rady - -

Celkem náklady na zam stnance 466 480 Informa ní technologie 73 78 Nájemné a související náklady 43 56 Reklama a marketing 130 131 Audit, právní a da ové poradenství 16 14 Ostatní 49 69Celkem ostatní správní náklady 311 348

Celkem 777 828

Pr m rný po et zam stnanc banky byl následující: 2016 2015 Zam stnanci 486 489

lenové p edstavenstva banky a ostatní lenové vedení 5 5lenové dozor í rady 3 3

Celkem 494 497

10. ISTÁ ZTRÁTA ZE ZNEHODNOCENÍ ÚV R A POHLEDÁVEK

mil. K 2016 2015 Tvorba a rozpušt ní opravných položek 207 194 Použití opravných položek na úv rové ztráty (80) (136) Výnosy z d íve odepsaných pohledávek (16) (4) Odpisy nevymahatelných pohledávek 64 59 Ztráty z postoupených pohledávek za klienty 12 76

istá ztráta ze znehodnocení úv r a pohledávek 187 189


24

Opravné položky k pohledávkám za klienty

mil. K 2016 2015 Z statek k 1. lednu 270 212 Tvorba v pr b hu roku 291 252 Rozpušt ní nepot ebných opravných položek (84) (58) Použití v pr b hu roku / odpis úv r Použití v pr b hu roku / postoupení úv r

(80) (136)

Z statek opravných položek k 31. prosinci 397 270

11. TRANSAKCE SE SP ÍZN NÝMI OSOBAMI

Mate skou spole ností je Equa Group Limited se sídlem B2, Industry Street, Qormi, QRM 3000, Maltská republika. Mezi sp ízn né osoby dále pat í dce iná spole nost Equa Financial Services s.r.o., p idružená spole nost Equa Sales & Distribution, ostatní sp ízn né strany a lenové p edstavenstva a klí ové vedení.

Banka pro sp ízn né osoby zajiš uje p evážn bankovní služby, v etn úv r a servisních služeb. Mate ské a dce iné spole nosti vede Banka bankovní ú et, p idružené spole nosti Equa Sales & Distribution spolu s vedením bankovního ú tu Banka poskytuje dlouhodobý úv r. Transakce, které jsou zajiš ovány sp ízn nými osobami pro banku, spo ívají p evážn ve správ majetku ze strany dce iné spole nosti a distribuci bankovních služeb ze strany p idružené spole nosti.

Transakce se sp ízn nými osobami realizované v roce 2016

mil. K

Dce iná spole nost

P idružená spole nost

lenové p edstavenstva

a vedení

Mate ská spole nost

Ostatní sp ízn né

strany Celkem

Pohledávky - 252 - - - 252 Závazky 12 48 12 19 104 195 Výnosy 1 99 - - 1 101 Náklady - 60 - - - 60

Transakce se sp ízn nými osobami realizované v roce 2015

mil. K

Dce iná spole nost

P idružená spole nost

lenové p edstavenstva

a vedení

Mate ská spole nost

Ostatní sp ízn né

strany Celkem

Pohledávky 7 85 - - - 92 Závazky 694 17 10 520 - 1 241 Výnosy 1 59 - - 1 61 Náklady 6 22 - - - 28


25

Transakce se sp ízn nými osobami jsou realizovány za standardních tržních podmínek. Z statky ke konci roku 2016 ani ke konci roku 2015 nejsou zajišt ny a Banka netvo ila žádné opravné položky k pohledávkám po splatnosti za sp ízn nými stranami.

12. PEN ŽNÍ PROST EDKY A PEN ŽNÍ EKVIVALENTY

Pro ú ely výkaz pen žních tok jsou sou ástí pen žních prost edk a pen žních ekvivalent následující z statky se splatností kratší než 3 m síce od data po ízení:

mil. K 31. 12. 2016 31. 12. 2015 Pokladní hotovost a vklady u centrálních bank 1 407 2 313 Pohledávky za bankami 7 055 3 071 Pen žní prost edky a pen žní ekvivalenty celkem 8 462 5 384

13. POHLEDÁVKY ZA BANKAMI

mil. K 31. 12. 2016 31. 12. 2015 Reverzní repa s NB 7 000 3 000 Termínované vklady 3 3 Nostro ú ty 9 25 Poskytnuté záruky ve prosp ch bank 43 43 Pohledávky za bankami 7 055 3 071

Reverzní repa s NB ve výši 7 000 mil. K (2015: 3 000 mil. K ) jsou zajišt ny p evodem státních pokladni ních poukázek, jejichž tržní ocen ní bylo k 31. prosinci 2016 ve výši 6 858 mil. K (2015: 2 939 mil. K ) a je vykázáno v položce „P ijaté zástavy a zajišt ní“.

14. POHLEDÁVKY ZA KLIENTY (a) len ní pohledávek za klienty

mil. K 31. 12. 2016 31. 12. 2015 Komer ní úv ry 11 641 10 780 Spot ebitelské úv ry 6 441 4 493 Hypotéky 13 835 11 606 Kontokorenty 720 604 Opravné položky na ztráty z úv r (individuální) (301) (206)Opravné položky na ztráty z úv r (portfoliové) (96) (64) Celkem 32 240 27 213


26

(b) Analýza úv r poskytnutých klient m podle sektor

mil. K 31. 12. 2016 31. 12. 2015 Finan ní organizace 472 320 Nefinan ní organizace 10 958 10 509Vládní sektor 4 6 Neziskové organizace - - Domácnosti (živnosti) 510 401 Obyvatelstvo (rezidenti) 19 970 15 713 Nerezidenti 422 328 Celkem 32 336 27 277

V tabulce jsou uvedeny isté hodnoty nezahrnující portfoliovou opravnou položku k pohledávkám za klienty.

(c) Analýza pohledávek za klienty podle sektor a podle druhu zajišt ní

mil. K Bankovní záruky Zástavní právo k nemovitostem

Bankovní depozitum Nezajišt no Celkem

K 31. prosinci 2016 Finan ní organizace - 87 - 385 472 Nefinan ní organizace 1 7 583 201 3 173 10 958 Vládní sektor - - - 4 4 Domácnosti (živnosti) - 414 8 88 510 Obyvatelstvo - 12 176 - 7 794 19 970 Nerezidenti - 356 - 66 422 Celkem 1 20 616 209 11 510 32 336

K 31. prosinci 2015 Finan ní organizace - 78 53 189 320 Nefinan ní organizace 3 7 250 288 2 968 10 509 Vládní sektor - - 1 5 6 Neziskové organizace Domácnosti (živnosti) - 332 16 53 401 Obyvatelstvo - 9 990 - 5 723 15 713 Nerezidenti - 272 - 56 328 Celkem 3 17 921 358 8 994 27 277

V tabulce jsou uvedeny isté hodnoty nezahrnující portfoliovou opravnou položku k pohledávkám za klienty.


27

15. REALIZOVATELNÁ FINAN NÍ AKTIVA

mil. K 31. 12. 2016 31. 12. 2015 Státní dluhopisy 1 775 2 601 Korporátní dluhopisy 187 286 Realizovatelná finan ní aktiva 1 962 2 887

(a) Státní dluhopisy

mil. K

ISIN Emitent Datum splatnosti M na Úroková sazba Amortizovaná

ú etní hodnota

P ecen ní na reálnou hodnotu

Celková ú etní hodnota

K 31. prosinci 2016

CZ0001003438 MF R 23.7.2017 CZK prom nlivá 703 4 707 CZ0001003123 MF R 18.4.2023 CZK prom nlivá 523 26 549 CZ0001004105 MF R 19.11.2027 CZK prom nlivá 492 27 519 Celkem 1 718 57 1 775

K 31. prosinci 2015 CZ0001004550 MF R 15.4.2016 CZK prom nlivá 300 - 300

CZ0001003438 MF R 23.7.2017 CZK prom nlivá 711 5 716




Celkem 2 538 63 2 601

V pr b hu roku 2016 Banka prodala státní kuponové dluhopisy v celkové nominální hodnot 435 mil. K a realizovala zisk z prodeje ve výši 9 mil. K . Státní dluhové cenné papíry Banka p ece uje na reálnou hodnotu, zisky/ztráty z p ecen ní jsou zachyceny p ímo v ostatním úplném výsledku hospoda ení. Po zohledn ní odložené dan iní zisk z p ecen ní státních dluhových cenných papír na reálnou hodnotu 46 mil. K (2015: 51 mil. K ).


28

(b) Korporátní dluhopisy mil. K

ISIN Emitent Datum splatnosti M na Úroková

sazba Amortizovaná

ú etní hodnota

P ecen ní na reálnou hodnotu

Celková ú etní hodnota

K 31. prosinci 2016

CZ0003515496 dluhopis FINEP I. 3,75/20 19.6.2020 CZK 3,75 48 0 48

SK4120010836 EPH Financing SK 29.6.2018 EUR 4,2 135 4 139

Celkem 183 4 187 K 31. prosinci 2015

CZ0003512683 Škoda Transportation 26.6.2020 CZK 3 151 - 151

SK4120010836 EPH Financing SK 29.6.2018 EUR 4,2 135 - 135 Celkem 286 286

V pr b hu roku 2016 Banka prodala korporátní dluhopisy Škoda Transportation v celkové nominální hodnot 150 mil. K a realizovala zisk z prodeje 3 mil. K .

Dluhové cenné papíry Banka p ece uje na reálnou hodnotu, zisky/ztráty z p ecen ní jsou zachyceny p ímo v ostatním úplném výsledku hospoda ení. Po zohledn ní odložené dan iní zisk z p ecen ní korporátních dluhopis na reálnou hodnotu 3 mil. K (2015: - mil. K ).

16. FINAN NÍ AKTIVA / ZÁVAZKY V REÁLNÉ HODNOT VYKÁZANÉ DO ZISKU NEBO ZTRÁTY

Smluvní ástky mil. K 31. 12. 2016 31. 12. 2015

nákup prodej nákup prodej

Nástroje k obchodování Spotové m nové operace 31 (31) 12 (12)M nové swapy 872 (872) 769 (768)Úrokové swapy- obchodní - - 200 (200)Nástroje zajiš ovací Úrokové swapy- zajiš ovací 900 (900) 700 (700)

Celkem 1 803 (1 803) 1 681 (1 680)


29

Reálná hodnota finan ních aktiv / závazk

Mil. K

31.12.2016 31. 12. 2015

Aktiva Pasiva Aktiva Pasiva

Nástroje k obchodování 2 1 5 1Nástroje zajiš ovací 2 10 3 11

Celkem 4 11 8 12

Portfolio finan ních aktiv a závazk v reálné hodnot vykázané do zisku nebo ztráty zahrnuje deriváty obchodované mimo burzu, tedy na mezibankovním trhu („OTC“). Banka uzavírá tyto obchody za ú elem zajišt ní svých rizik, nikoli pro spekulativní ú ely, viz bod 3 (b). Od 1. ervence 2015 Banka zavedla zajiš ovací ú etnictví, a to tzv. zajišt ní reálné hodnoty (Fair value hedge). Zajiš ovacími položkami jsou všechny úrokové swapy v portfoliu Banky. Portfolio úrokových swap je rozd leno do dvou zajiš ovacích vztah . Pro první zajiš ovací vztah je zajiš ujícím instrumentem portfolio fixních nohou IRS a zajiš ovanou položkou definovaný objem cash-flow plynoucích z portfolia hypote ních úv r . Pro druhý zajiš ovací vztah je zajiš ujícím instrumentem portfolio variabilních nohou IRS a zajiš ovanou položkou definovaný objem spo icích ú t .

Vzhledem k tomu, že všechny úrokové swapy z portfolia Banky jsou definovány jako zajiš ovací, jsou ú továny stejným zp sobem jako p ed zavedením zajiš ovacího ú etnictví (tzn. p ece ovány na reálnou hodnotu s p ímým dopadem do výkazu zisku a ztráty).

K 31. prosinci 2016 inila ú etní hodnota hypote ních úv r definovaných jako zajiš ovaná položka v rámci zajiš ovacího ú etnictví 911 mil. K (p ecen ní na reálnou hodnotu: -3 mil. K ). K 31. prosinci 2015 byla jejich hodnota ve výši 709 mil. K (p ecen ní na reálnou hodnotu: – 6 mil. K ). K 31. prosinci 2016 inila ú etní hodnota spo icích ú t definovaných jako zajiš ovaná položka v rámci zajiš ovacího ú etnictví 901 mil. K (p ecen ní na reálnou hodnotu: 0 mil. K ). K 31. prosinci 2015 byla jejich hodnota ve výši 701 mil. K (p ecen ní na reálnou hodnotu: 0 mil. K ).

Zbytková splatnost finan ních derivát Všechny m nové swapy k 31. prosinci 2016 s nominální hodnotou 872 mil. K (k 31. prosinci 2015:

742 mil. K ) jsou splatné do 3 m síc .

K 31. prosinci 2016 Banka neklasifikuje žádné úrokové swapy jako obchodní (k 31. prosinci 2015: 200 mil. K ). Všechny úrokové swapy zajiš ovací k 31. prosinci 2016 s nominální hodnotou 900 mil. K

(k 31. prosinci 2015: 700 mil. K ) jsou splatné v letech 2018, 2019 a 2020.


30

17. Ú ASTI S ROZHODUJÍCÍM A PODSTATNÝM VLIVEM (a) Ú asti s rozhodujícím vlivem

mil. K Ostatní Podíl na

Obchodní P edm t Základní složky Podíl hlas. Ú etní

firma Sídlo podnikání kapitál VK na VK právech hodnota

K 31. prosinci 2016

Equa Financial Services s.r.o.

Karolinská 661/4, 186 00 Praha 8

Pronájem nemovitostí, byt a nebytových prostor,

výroba, obchod a služby neuvedené v p ílohách 1 až 3 živnostenského

zákona

1 11 100% 100% 1

Celkem 1 11 1

K 31. prosinci 2015

Equa Financial Services s.r.o.

Karolinská 661/4, 186 00 Praha 8

Pronájem nemovitostí, byt a nebytových prostor,

výroba, obchod a služby neuvedené v p ílohách 1 až 3 živnostenského

zákona

391 308 100% 100% 686

Celkem 391 308 686

V 1. pololetí roku 2016 došlo na základ rozhodnutí jediného spole níka ke zrušení zákonného rezervního fondu spole nosti Equa Financial Services s.r.o. ve výši 1,3 mil K a uvoln ní ástky 294,2 mil. K a ástky 12,6 mil. K z Ostatních kapitálových fond , která byla zcela vyplacena jedinému spole níkovi. Dne 14. ervence 2016 bylo do Obchodního rejst íku zapsáno snížení základního kapitálu dce iné spole nosti banky, Equa Financial Services s.r.o. ve výši 192 mil. K ., následn byla tato ástka vyplacena bance jako jedinému spole níkovi. Dne 20. zá í 2016 bylo do Obchodního rejst íku zapsáno snížení základního kapitálu dce iné spole nosti banky, Equa Financial Services s.r.o. na výši 1 mil. K ., následn byla ástka 198 mil K vyplacena bance jako jedinému spole níkovi.

Banka uplat uje ve spole nosti Equa Sales & Distribution s.r.o., ve které nemá žádný podíl na vlastním kapitál ani na hlasovacích právech, rozhodující vliv vzhledem k možnosti prosadit jmenování, volbu nebo odvolání v tšiny osob, které jsou statutárním orgánem této spole nosti.


31

(b) Pohledávky za spole nostmi, v nichž Banka vykonává rozhodující nebo podstatný vliv

Rozhodující vliv

tis. K Equa Financial Services s.r.o.

Equa Sales & Distribution s.r.o.

K 1. lednu 2015 2 6 P ír stky 60 179 Úbytky 55 100 K 31. prosinci 2015 7 85 K 1. lednu 2016 7 85P ír stky 20 497 Úbytky 27 330 K 31. prosinci 2016 - 252

(c) Závazky za spole nostmi, v nichž Banka vykonává rozhodující nebo podstatný vliv

Rozhodující vliv

tis. K Equa Financial Services s.r.o.

Equa Sales & Distribution s.r.o.

K 1. lednu 2015 611 95 P ír stky 468 148 Úbytky 385 226 K 31. prosinci 2015 694 17 K 1. lednu 2016 694 17 P ír stky 1 523 476 Úbytky 2 205 445 K 31. prosinci 2016 12 48


32

18. DLOUHODOBÝ NEHMOTNÝ MAJETEK Zm ny dlouhodobého nehmotného majetku

Bankovní Po ízení mil. K Software systémy nehm. maj. Celkem Po izovací cena K 1. lednu 2015 30 793 2 825

P ír stky

8 117 - 125 Úbytky - - - - P eú tování - - (2) (2) K 31. prosinci 2015 38 910 - 948 K 1. lednu 2016 38 910 - 948 P ír stky 6 109 32 147 Úbytky - - - - K 31. prosinci 2016 44 1 019 32 1 095 Oprávky a opravné položky K 1. lednu 2015 20 196 - 216 Ro ní odpisy 7 96 - 103Ostatní zm ny - - - - K 31. prosinci 2015 27 292 - 319 K 1. lednu 2016 27 292 - 319 Ro ní odpisy 5 108 - 113 Ostatní zm ny - - - - K 31. prosinci 2016 32 400 - 432

Z statková cena K 31. prosinci 2015 11 618 - 629 K 31. prosinci 2016 12 619 32 663


33

19. DLOUHODOBÝ HMOTNÝ MAJETEK

Zm ny dlouhodobého hmotného majetku

mil. K Pozemky

a budovy - TZ Inventá P ístroje

a za ízení

Hmotný majetek

neza azený do užívání

Drobný evidovaný

hmotný majetek Celkem

Po izovací cena K 1. lednu 2015 58 17 8 4 15 178 P ír stky 9 - 24 - 2 35 Úbytky - (3) (1) (1) - (5) K 31. prosinci 2015 67 14 107 3 17 208 K 1. lednu 2016 67 14 107 3 17 208 P ír stky 5 - 35 - 2 42Úbytky - (1) (1) - (1) (3) K 31. prosinci 2016 72 13 141 3 18 247 Oprávky a opravné položky K 1. lednu 2015 6 10 41 - 9 66 Ro ní odpisy 2 2 19 - 3 26 Úbytky - (1) (1) - - (2) Opravné položky - - - - - - K 31. prosinci 2015 8 11 59 - 12 90 K 1. lednu 2016 8 11 59 - 12 90 Ro ní odpisy 2 2 22 - 3 29 Úbytky (1) (1) (1) - - (3) Opravné položky - - - - - - K 31. prosinci 2016 9 12 80 - 15 116 Z statková cena K 31. prosinci 2015 59 3 48 3 5 118 K 31. prosinci 2016 63 1 61 3 3 131


34

20. OSTATNÍ AKTIVA

mil. K 31. 12. 2016 31. 12. 2015 Ostatní dlužníci 34 42 Záloha placená spole nosti MasterCard 297 185 Zálohy na nájemné 15 18 Celkem 346 245

21. ZÁVAZKY V I KLIENT M (a) Analýza závazk v i klient m podle sektor

mil. K

Splatné na požádání –

b žné a spo icí ú ty

Splatné na požádání – ostatní

Termínové se splatností Celkem

K 31. prosinci 2016 Finan ní organizace 168 - 84 252 Nefinan ní organizace 4 922 - 907 5 829 Org. pojiš ovnictví 10 - 91 101 Vládní sektor 592 - 211 803 Neziskové organizace 215 - 77 292 Domácnosti (živnosti) 248 - 26 274 Obyvatelstvo 28 293 22 3 172 31 487 Nerezidenti 821 2 18 841 Celkem 35 269 24 4 586 39 879

mil. K

Splatné na požádání –

b žné a spo icí ú ty

Splatné na požádání – ostatní

Termínové se splatností Celkem

K 31. prosinci 2015 Finan ní organizace Finan ní organizace 418 - 50 468 Nefinan ní organizace 5 080 - 165 5 245 Org. pojiš ovnictví - - 20 20 Vládní sektor 429 - 128 557 Neziskové organizace 158 - 4 162 Domácnosti (živnosti) 165 - - 165 Obyvatelstvo 22 610 17 3 271 25 898 Nerezidenti 1 026 4 15 1 045 Celkem 29 886 21 3 653 33 560


35

22. OSTATNÍ ZÁVAZKY

mil. K 31. 12. 2016 31. 12. 2015

Závazky z inkasa a ze zú tování platebního styku 90 54 R zní v itelé 42 21 P ijaté zálohy - 1 Závazky v i zam stnanc m 18 17 Sociální a zdravotní pojišt ní 16 15 Výdaje a p íjmy p íštích období 4 - Dohadné položky pasivní 72 42 Celkem 242 150

23. REZERVY Ostatní rezervy

mil. K 31. 12. 2016 31. 12. 2015 Z statek k 1. lednu 27 29 Tvorba v pr b hu roku 31 27 Rozpušt ní v pr b hu roku (6) (5)Použití v pr b hu roku (21) (24) Z statek ostatních rezerv k 31. prosinci 31 27

Ostatní rezervy k 31. prosinci 2016 ve výši 31 mil. K (k 31. prosinci 2015: 27 mil. K ) p edstavují rezervu na bonusy a odstupné, rezervu na audit a rezervu na právní spor ke konci roku 2016.

24. POD ÍZENÉ ZÁVAZKY

mil. K 31. 12. 2016 31. 12. 2015Finan ní organizace - -Nefinan ní organizace 174 -Org. pojiš ovnictví 26 -Vládní sektor - -Neziskové organizace 1 -Domácnosti (živnosti) - -Obyvatelstvo 40 -Nerezidenti - -z toho: splatné do 1 roku - splatné nad 1 rok 241 Celkem 241 -


36

B hem roku 2016 Banka p ijímala pod ízené vklady s úrokovou sazbou 3,60% - 5,00% p.a. Pr m rná sazba portfolia získaného v roce 2016 je 4.82% p.a. Vklad je z ízen s odkazem na § 41c odst. 2 Zákona o bankách a s odkazem na l. 62 a násl. Na ízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) . 575/2013 ze dne 6. ervna 2013 o obez etnostních požadavcích na úv rové instituce a investi ní podniky a o zm n na ízení (EU) . 648/2012 (dále jen „Na ízení CRR“), a proto m že být zahrnut v souladu s tímto Na ízením CRR do kapitálu Banky. V p ípad insolvence a likvidace jsou všichni v itelé Banky rozd leni podle po adí svých pohledávek do jednotlivých t íd. Pohledávky s nižším po adím budou uhrazeny až po plném uspokojení všech pohledávek s vyšším po adím. Pohledávka klienta na vyplacení jakékoli ástky z vkladu má nejnižší po adí podle § 172 odst. 1 a 2 zákona . 182/2006 Sb., o úpadku a zp sobech jeho ešení (insolven ní zákon) ve zn ní pozd jších p edpis , s výjimkou nástroj dodate ného kapitálu Tier 1, které mají po adí nižší.

25. VLASTNÍ KAPITÁL

Základní kapitál Základní kapitál Equa bank a.s. zapsaný v obchodním rejst íku iní 2 260 000 000 K a byl pln splacen. Základní kapitál je rozd len na 2 259 ks zaknihovaných akcií na jméno o jmenovité hodnot každé akcie 1 000 000 K a na 10 ks zaknihovaných akcií na jméno o jmenovité hodnot každé akcie 100 000 K . Jediným akcioná em Equa bank a.s. je Equa Group Limited, QRM3000, Qormi, B2, Industry Street, Maltská republika, registra ní íslo: C 48269. Po et hlas akcioná je spojen se jmenovitou hodnotou jeho akcií, a to tak, že na každou akcii o jmenovité hodnot 100 000 K (slovy: jedno sto tisíc korun eských) p ipadá 1 (slovy: jeden) hlas a na každou akcii o jmenovité hodnot 1 000 000 K (slovy: jeden milion korun eských) p ipadá 10 (slovy: deset) hlas . Na všechny akcie se jmenovitou hodnotou 1 000 000 K (slovy: jeden milion korun eských) p ipadá souhrnn 22 590 (slovy: dvacet dva tisíc p t set devadesát) hlas a na všechny akcie o jmenovité hodnot 100 000 K (slovy: jedno sto tisíc korun eských) p ipadá souhrnn 10 (slovy: deset) hlas . Celkový po et hlas pro akcioná e v Equa bank a.s. iní 22 600 (slovy: dvacet dva tisíc šest set) hlas . Ostatní kapitálové fondy Ostatní kapitálové fondy jsou tvo eny vklady jediného akcioná e. Jejich sou ástí je Fond na všeobecná bankovní rizika ve výši 677 mil. K k 31. prosinci 2016 (2015: 667 mil K ) a Ostatní kapitálové fondy ve výši 480 mil. K k 31. prosinci 2016 (2015: 283 mil. K ). Další informace o vlastním kapitálu jsou uvedeny ve výkazu zm n vlastního kapitálu. Složení akcioná Banky k 31. prosinci 2016:

Název Sídlo

Po et akcií (v ks)

Nominální hodnota 1 akcie

(v tis. K )

Nominální hodnota celkem

(v mil. K )

Podíl na základním kapitálu (v

%) Equa Group Limited

B2, Industry Street, Qormi, QRM 3000, Malta

2 259 1 000 2 259 100 %

10 100 1

Celkem 2 260


37

Složení akcioná Banky k 31. prosinci 2015:

Název Sídlo

Po et akcií (v ks)

Nominální hodnota 1 akcie

(v tis. K )

Nominální hodnota celkem

(v mil. K )

Podíl na základním kapitálu (v

%) Equa Group Limited

B2, Industry Street, Qormi, QRM 3000, Malta

2 259 1 000 2 259 100 %

10 100 1

Celkem 2 260 Osoby se zvláštním vztahem k bance k 31. prosinci 2016 ani k 31. prosinci 2015 nevlastnily žádné akcie Banky.

26. NEROZD LENÝ ZISK NEBO NEUHRAZENÁ ZTRÁTA Z P EDCHOZÍCH

OBDOBÍ, REZERVNÍ FONDY A OSTATNÍ KAPITÁLOVÉ FONDY 20. ledna 2016 jediný akcioná rozhodl o navýšení vlastního kapitálu Banky o celkovou ástku 431 mil. K ve form pen žitého p íplatku mimo základní kapitál Banky. Dále 24. b ezna 2016 jediný akcioná rozhodl o navýšení vlastního kapitálu Banky o celkovou ástku 49 mil. K ve form pen žitého p íplatku mimo základní kapitál Banky. Na základ rozhodnutí jediného akcioná e v p sobnosti valné hromady Banky konané dne 25. dubna 2016 bylo schváleno vyrovnání ztráty za rok 2015 ve výši 283 mil. K (dle ÚS) p evodem na ú et neuhrazené ztráty, a zárove jediný akcioná rozhodl o úhrad neuhrazené ztráty p evodem z ostatních kapitálových fond vytvo ených v roce 2015 pen žitým p íplatkem akcioná e do vlastního kapitálu.

27. DA Z P ÍJM A ODLOŽENÝ DA OVÝ ZÁVAZEK/POHLEDÁVKA

Da z p íjm za rok 2016 ve výši -23 mil. K (2015: -58 mil. K ) je tvo ena pouze meziro ní zm nou v zaú tované odložené da ové pohledávce.

(a) Splatná da z p íjm

mil. K 2016 2015

Zisk nebo ztráta za ú etní období p ed zdan ním 110 (259) Výnosy nepodléhající zdan ní (90) (230) Da ov neod itatelné náklady 299 179 Ode et da ové ztráty minulých let (319) - Zdanitelný p íjem (+) / Da ová ztráta (-) - (310)

Sazba dan 19% 19%

Splatná da - -


38

(b) Odložený da ový závazek/pohledávka Odložená da z p íjmu je po ítána ze všech p echodných rozdíl za použití o ekávané da ové sazby platné pro následující období ve výši 19% pro ú etní období 2016 i 2015. Tabulka p edstavuje vypo tenou odloženou da ovou pohledávku a závazek podle jednotlivých p echodných rozdíl :

mil. K 31. 12. 2016 31. 12. 2015

Odložené da ové pohledávky 301 313 z následujících d vod : da ová ztráta minulých let 214 275 opravné položky 46 5 hmotný majetek 4 1 rezerva na bonusy 6 5 asové rozlišení náklad 31 27

Odložené da ové závazky 23 12 z následujících d vod : nehmotný majetek 12 - z oce ovacích rozdíl 11 12

Odložená da ová pohledávka/závazek 278 301

mil. K 2016 2015

Zisk za období p ed zdan ním 87 (316) Teoretická da z p íjm v sazb 19 % ú tovaná do náklad 21 (49)

Efekt áste ného rozpušt ní odl. da ové pohledávky - 105

Dopad da ov neuznatelných náklad 4 2

Dopad da ov neuznatelných výnos (2) 0 Da z p íjm 23 58

Efektivní sazba dan 20% -22% K 31. prosinci 2016 se Banka rozhodla zaú tovat vypo tenou odloženou da ovou pohledávku ve výši

278 mil. K (2015: 301 mil. K ).

ást odložené da ové pohledávky z titulu da ových ztrát k 31. prosinci 2016 ve výši 214 mil. K (k 31. prosinci 2015: 275 mil. K ) byla vypo tena na základ kumulovaných da ových ztrát za zda ovací období 2012, 2013, 2014 a 2015 v celkové výši 1 647 mil. K , po snížení o ást da ových ztrát z let 2012 a 2013 ve výši 519 mil. K . Zdanitelný zisk dosažený za zda ovací období 2016 byl pln kompenzován da ovou ztrátou z roku 2011.


39

Vedení Banky se na základ pravideln aktualizovaného finan ního výhledu a historické zkušenosti domnívá, že úrove sou asných a o ekávaných budoucích zdanitelných zisk Banky nedává p im enou jistotu, že bude možné beze zbytku uplatnit da ové ztráty z let 2012 a 2013 do 5 let od jejich vzniku (tj. do roku 2017, resp. 2018). Z tohoto d vodu byla celková výše da ových ztrát pro ú ely výpo tu odložené da ové pohledávky snížena o ást da ových ztrát z let 2012 a 2013 ve výši 519 mil. K , což odpovídá rozdílu mezi celkovou výší da ových ztrát a o ekávanou výší zdanitelných zisk Banky v uvedených letech. V d sledku výše popsaného vy azení ásti da ových ztrát ve výši 550 mil. K z výpo tu odložené da ové pohledávky ke konci roku 2015 vychází výsledná da z p íjm jako náklad, p estože za období 2015 byla vykázána da ová ztráta. Výsledná efektivní sazba dan tudíž nabývá záporné hodnoty a tento údaj pro období 2015 nemá relevantní vypovídací schopnost.

28. PODMÍN NÉ ZÁVAZKY (a) Poskytnuté p ísliby a záruky Poskytnuté p ísliby a záruky ve výši 2 768 mil. K (k 31. prosinci 2015: 2 205 mil. K ) p edstavují poskytnuté

úv rové p ísliby klient m ve výši 2 449 mil. K (k 31. prosinci 2015: 1 958 mil. K ) a ne erpané úv rové rámce kontokorent ve výši 269 mil. K (k 31. prosinci 2015: 247 mil. K ).

(b) Poskytnuté zástavy K 31. prosinci 2016 ani k 31. prosinci 2015 neevidovala Banka žádné poskytnuté zástavy. (c) P ijaté zástavy a zajišt ní

mil. K 31. 12. 2016 31. 12. 2015

Nemovitosti (21 567) (18 856)Vklady u bank (355) (495)Cenné papíry v rámci reverzních repo operací (6 858) (2 939) Celkem (28 780) (22 290)

P ijaté zástavy a zajišt ní jsou vykázány v tržní hodnot po zohledn ní akcepta ních koeficient Banky

maximáln do výše zajišt né úv rové angažovanosti.


40

29. OSTATNÍ FINAN NÍ ZÁVAZKY V AMORTIZOVANÉ HODNOT

mil. K 31. 12. 2016 31. 12. 2015 Závazky z leasingu - 639 Celkem - 639

Banka m la do roku 2016 v pronájmu formou finan ního leasingu od dce iné spole nosti EFS dlouhodobý nehmotný a hmotný finan ní majetek (bankovní systémy a p ístroje a za ízení). Tento leasing byl p i zahájení klasifikován jako finan ní leasing. Pronajímatel je ze zákona vlastníkem pronajímaného aktiva po celou dobu pronájmu a po skon ení doby pronájmu se vlastnictví p evádí na Banku.

Dne 31. kv tna 2016 a dne 31. srpna 2016 Banka odkoupila veškerý majetek pronajímaný formou leasingu od dce iné spole nosti EFS.

mil. K 31. 12. 2016 31. 12. 2015

Do 1 roku - 127Více než 1 rok, ale maximáln 5 let - 440Nad 5 let - 93

Minimální leasingové platby celkem - 660Snížené o úroky - 21Celkem - 639


41

30. SEGMENTOVÁ ANALÝZA

Vykazování dle segment probíhá v souladu s interními výkazy, které jsou p edkládány p edstavenstvu Banky, resp. vedoucímu pracovníkovi s rozhodovací pravomocí, které na základ daných informací rozd luje zdroje a hodnotí výkonnost jednotlivých segment .

Banka eviduje následující provozní segmenty: Retailové bankovnictví, Podnikové bankovnictví a Ostatní. Retailové bankovnictví se zam uje na poskytování produkt a služeb fyzickým osobám. Jedná se p edevším

o b žné a spo icí ú ty, termínované vklady, spot ebitelské p j ky a hypotéky. Podnikové bankovnictví se zam uje na poskytování služeb malým a st edním podnikatel m. Jedná se

p edevším o b žné a spo icí ú ty, termínované vklady, kontokorentní úv ry, podnikatelské úv ry a hypotéky.

V sekci Neza azeno jsou operace, které nespadají do žádného z výše uvedených segment .

Retailové

bankovnictvíPodnikové

bankovnictví Neza azeno Celkem

mil. K 2016 2015 2016 2015 2016 2015 2016 2015

Výnosy z úrok a podobné výnosy 857 687 492 441 38 25 1 387 1 153 Náklady na úroky a podobné náklady (178) (255) (41) (39) (29) (16) (248) (310)

isté úrokové a podobné výnosy 679 432 451 401 9 9 1 139 843 Výnosy z poplatk a provizí 102 87 29 13 - - 131 100Náklady na poplatky a provize (186) (129) - - - - (186) (129)

istý výnos z poplatk a provizí (84) (42) 29 13 - - (55) (29)Zisk nebo ztráta z finan ních operací - - - - 53 32 53 32

Tvorba opravných položek (166) (84) (125) (168) - - (291) (252)Použití a rozpušt ní opravných položek 143 101 21 93 - - 164 194

istá zm na opravných položek (23) 17 (104) (75) - - (127) (58)Ztráty z odepsaných a postoupených pohledávek (55) (73) (5) (58) - - (60) (131)

Ostatní - - - - (863) (973) (863) (973)

Celkem 517 335 371 281 (801) (932) 87 (316)

Výše uvedená tabulka obsahuje položky, které jsou pravideln reportovány p edstavenstvu Banku, resp. vedoucímu pracovníkovi s rozhodovací pravomocí. Vzhledem ke specifi nosti bankovních inností nejsou p edstavenstvu Banky, resp. vedoucímu pracovníkovi s rozhodovací pravomocí konzistentn podle segment poskytovány informace o ostatních výnosech, nákladech na zam stnance, ostatních správních a provozních nákladech, tvorb opravných položek, odpisech a dani z p íjmu. Z daného d vodu nejsou tyto informace pro segmenty vykazovány. Banka podle segment nesleduje ani celková aktiva ani celkové závazky. Banka nemá žádného klienta, resp. skupinu sp ízn ných osob, pro kterého by výnosy z transakcí s ním tvo ily více jak 10% celkových výnos Banky. Výnosy Banky pochází z území eské republiky.


42

31. ÍZENÍ RIZIK

Banka je vystavena tržním rizik m, která vyplývají z otev ených pozic transakcí s úrokovými a m novými nástroji, které jsou citlivé na zm ny podmínek na finan ních trzích.

(a) Obchodování Banka neprovádí obchody s opcemi, forwardy, swapy ani s dalšími deriváty (s výjimkou derivát využívaných pro ú ely hedgingu – currency a interest rate swapy) ani s komoditami v etn zlata. Banka neprovádí aktivní obchodování s akciemi a dluhopisy.

(b) ízení rizik

Riziko likvidity Riziko likvidity p edstavuje situaci, že Banka ztratí schopnost dostát svým finan ním závazk m v dob , kdy se stanou splatnými nebo nebude schopna financovat svá aktiva. Riziko likvidity vzniká v bance z titulu asového a v cného nesouladu bilan ních aktiv, pasiv a n kterých položek podrozvahy. P i ízení likvidity a sestavování pozic v této oblasti jsou zohled ovány jak splatnost finan ních závazk , tak schopnost realizovat na trhu bankou držená aktiva rychle a bez v tších ztrát. Banka má p ístup k diverzifikovaným zdroj m financování. Zdroje financování sestávají p edevším z prost edk na b žných a spo icích ú tech klient , na r zných termínovaných vkladech a dále také z vlastního kapitálu Banky. Banka pravideln (na denní bázi) vyhodnocuje riziko likvidity, a to zejména monitorováním zm n ve struktu e financování, a porovnává je se strategií ízení rizika likvidity, kterou schválilo p edstavenstvo Banky. V souladu se strategií ízení rizika likvidity Banka drží ást aktiv ve vysoce likvidních prost edcích jako státní pokladni ní poukázky, státní dluhopisy nebo b žné ú ty u bank splatné následující den. Banka definuje následující scéná e pro ízení likvidity:

Business – as – usual scenario Bank-crisis stress scenario Market-crisis stress scenario Combined stress scenario – scéná za mimo ádn nep íznivých podmínek

Banka používá pro ízení rizika likvidity následující ukazatele:

LCR NSFR Kumulativní likviditní pozice ve všech scéná ích pro ízení likvidity v etn horizontu p ežití Rychle likvidní aktiva / celková aktiva (HLA/A)

Tyto ukazatele jsou pravideln vyhodnocovány a porovnávány s limity, které stanovilo p edstavenstvo. Je-li zjišt no porušení limit , je informováno p edstavenstvo. Likviditní pozice, ukazatel HLA/A i predikce dalšího vývoje jsou m sí n reportovány výboru ALCO a jsou pravidelnou sou ástí diskutované agendy tohoto výboru. Na základ analýzy chování klient (p ed asné splátky úv r , rolování hypoték, rolování termínovaných vklad apod.) výbor ALCO pravideln upravuje parametry scéná .

Banka nakupuje státní dluhopisy a používá je jako sou ást rychle likvidních aktiv pro stresové scéná e.


43

V pohotovostním plánu pro p ípad likviditní krize Banka definuje 3 typy likviditní krize a jejich návaznost na stresové scéná e pro ízení likvidity:

Operational liquidity crisis (odpovídá Market-crisis stress scenario) Strategic liquidity crisis – yellow level (odpovídá Bank-crisis stress scenario) Strategic liquidity crisis – red level (odpovídá Combined stress scenario – scéná za mimo ádn nep íznivých podmínek)

V následující tabulce je uvedena smluvní zbytková splatnost aktiv a závazk Banky, která odpovídá o ekávané zbytkové splatnosti t chto aktiv a závazk . Zbytková splatnost aktiv a závazk Banky

mil. K Do 3 m s. Od 3 m s. do 1 roku

Od 1 roku do 5 let Nad 5 let

Bez specifik. Celkem

K 31. prosinci 2016 Pokladní hotovost a vklady u centrálních bank 1 407 - - - - 1 407 Pohledávky za bankami 7 055 - - - - 7 055 Finan ní aktiva v reálné hodnot vykázané do zisku nebo ztráty 2 - 2 - - 4 Realizovatelná finan ní aktiva - 712 187 1 063 - 1 962 Pohledávky za klienty 788 2 141 11 434 15 391 2 486 32 240 Dlouhodobý majetek - - - - 794 794Ú asti s rozhodujícím vlivem - - - - 1 1 Odložená da ová pohledávka - - - - 278 278Ostatní aktiva - - - - 346 346 Náklady a p íjmy p íštích období - - - - 28 28 Celkem 9 252 2 853 11 623 16 454 3 933 44 115 Závazky v i bankám 284 - - - - 284 Závazky v i klient m 36 745 553 2 581 - - 39 879 Finan ní závazky v reálné hodnot vykázané do zisku nebo ztráty 1 - 10 - - 11 Ostatní finan ní závazky v amortizované hodnot - - - - - - Pod ízené závazky - 6 - 235 - 241Rezervy - - - - 31 31 Ostatní závazky - - - - 242 242 Vlastní kapitál - - - - 3 427 3 427 Celkem 37 030 559 2 591 235 3 700 44 115 Gap (27 778) 2 294 9 032 16 219 233 - Kumulativní gap (27 778) (25 484) (16 452) (233) - - Podrozvahová aktiva 1 966 1 484 1 053 9 157 4 669Podrozvahové závazky 903 - 900 - 5 1 808

isté riziko likvidity podrozvahy 1 063 1 484 153 9 152 (2 861)


44

Zbytková splatnost aktiv a závazk Banky (pokra ování)

mil. K Do 3 m s. Od 3 m s. do 1 roku


Bez specifik. Celkem

K 31. prosinci 2015 Pokladní hotovost a vklady u centrálních bank 2 313 - - - - 2 313 Pohledávky za bankami 3 071 - - - - 3 071 Finan ní aktiva v reálné hodnot vykázané do zisku nebo ztráty 2 - 6 - - 8 Realizovatelná finan ní aktiva - 610 1 001 1 276 - 2 887 Pohledávky za klienty 679 1 935 9 981 13 184 1 434 27 213 Dlouhodobý majetek - - - 747 747 Ú asti s rozhodujícím vlivem - - - - 686 686 Odložená da ová pohledávka - - - - 301 301 Ostatní aktiva - - - - 245 245 Náklady a p íjmy p íštích období - - - - 33 33 Celkem 6 065 2 545 10 988 14 460 3 446 37 504 Závazky v i bankám 254 - - - - 254 Závazky v i klient m 30 853 1 035 1 672 - - 33 560Finan ní závazky v reálné hodnot vykázané do zisku nebo ztráty 1 11 12 Ostatní finan ní závazky v amortizované hodnot - 121 426 92 639 Rezervy - - - - 27 27 Ostatní závazky - - - - 150 150 Vlastní kapitál - - - - 2 862 2 862Celkem 31 108 1 156 2 109 92 3 039 37 504 Gap (25 043) 1 389 8 879 14 368 407 - Kumulativní gap (25 043) (23 654) (14 775) 407 - -

Podrozvahová aktiva 1 643 1 221 980 591 103 3 947 Podrozvahové závazky 780 - 900 - 7 1 687

isté riziko likvidity podrozvahy 863 1 221 80 591 96 (2 260)

V pohledávkách za klienty v kategorii bez specifikace jsou uvedeny klasifikované úv ry. Úrokové riziko Banka je vystavena úrokovému riziku z d vodu asového nesouladu úrokov citlivých aktiv, pasiv a n kterých položek podrozvahy. Aktivity v oblasti ízení úrokového rizika mají za cíl optimalizovat istý úrokový výnos banky v souladu se strategií a s limity úrokového rizika schválenými p edstavenstvem Banky. K m ení úrokového rizika Banka využívá gapovou analýzu. Analýza je založena na kvantifikaci rozdílu úrokov citlivých aktiv a úrokov citlivých pasiv s ohledem na dobu p ecen ní. Úrokové riziko je m eno denn .


45

V souladu s požadavky NB banka také provádí stresové testování úrokového rizika. Banka simuluje dopad do istého úrokového výnosu resp. ekonomické hodnoty Banky vlivem posunu nebo zm ny tvaru výnosové k ivky.

Stresové testování úrokového rizika Banka provádí kvartáln . Vychází p itom z r zných scéná vývoje úrokových m r na trhu. Banka rovn ž provádí stresové testování založené na paralelním posunu výnosové k ivky o 200 basických bod a jeho dopadu na celkový kapitál Banky.

Zm na ekonomické hodnoty vlastního kapitálu jako% kapitálu 31. 12. 2016 31. 12. 2015

Dopad úrokového šoku +200basických bod -5,90% -11,03 %

Dopad úrokového šoku -200basických bod 0,57% 1,73 %

Dopad výsledku úrokového šoku (+200bps) na regulatorní kapitál k 31. prosinci 2016 byl 163 mil. CZK (5,9 % kapitálu banky). Dopad výsledku úrokového šoku (200bps) na regulatorní kapitál k 31. prosinci 2015 byl 297 mil. CZK (11% kapitálu banky). Dopad výsledku úrokového šoku (-200bps) na regulatorní kapitál k 31. prosinci 2016 byl 16 mil. CZK (0,57 % kapitálu Banky). Dopad výsledku úrokového šoku (-200bps) na regulatorní kapitál k 31. prosinci 2015 byl 38 mil. CZK (1,73 % kapitálu Banky). Úroková expozice Banky je denn nezávisle sledována a porovnávána s limity. P ípadná p ekro ení jsou reportována len m p edstavenstva. Úroková pozice je m sí n reportována výboru ALCO a je pravidelnou sou ástí diskutované agendy tohoto výboru. Na základ analýzy chování klient (nap . p ed asné splátky úv r ) výbor ALCO upravuje parametry pro za azování aktiv a pasiv do jednotlivých asových pásem gapové analýzy.

Paralelní posun +/- 100 bps Posun -50 bps až 150 bps (steepening) Inverzní šok +50 bps až -100 bps Neparalelní posun +50 bps až +100 bps Neparalelní posun -50 bps až – 100 bps

K ízení úrokového rizika Banka používá úrokové swapy (IRS). Banka zavedla od 1. ervence 2015 zajiš ovací ú etnictví. Dle IAS 39 (IFRS ve zn ní p ijatém EU) jde o zajišt ní úrokového rizika na portfoliové bázi, o kterém je ú továno jako o zajišt ní reálné hodnoty, tzv. Fair Value hedge. Banka po ítá ke konci každého m síce zm nu hodnoty zajiš ovaného i zajiš ujícího portfolia.


46

Úroková citlivost aktiv a závazk Banky

mil. K Do 3 m s.Od 3 m s. do 1 roku


Necitlivé položky Celkem

K 31. prosinci 2016 Pokladní hotovost a vklady u centrálních bank 1 407 - - - - 1 407 Realizovatelná finan ní aktiva 708 1 067 187 - - 1 962 Pohledávky za bankami 7 012 - - - 43 7 055 Pohledávky za klienty 6 852 4 583 18 658 1 205 942 32 240 Finan ní aktiva v reálné hodnot vykázané do zisku nebo ztráty - - 1 - 3 4 Celkem 15 979 5 650 18 846 1 205 988 42 668 Závazky v i bankám 284 - - - - 284 Závazky v i klient m 29 309 557 2 550 235 7 228 39 879Pod ízené závazky - 6 - 235 - 241 Finan ní závazky v reálné hodnot vykázané do zisku nebo ztráty - - 9 - 2 11 Celkem 29 593 563 2 559 470 7 230 40 415 Gap (13 614) 5 087 16 287 735 (6 242) 2 253 Kumulativní gap (13 614) (8 527) 7 760 8 495 2 253

Pohledávky za klienty v kategorii necitlivé položky obsahují zejména pohledávky ze ztrátových úv r v isté výši a portfoliové opravné položky ke standardním úv r m


47

Úroková citlivost aktiv a závazk Banky (pokra ování)

mil. K Do 3 m s.Od 3 m s. do 1 roku


Necitlivé položky Celkem

K 31. prosinci 2015 Pokladní hotovost a vklady u centrálních bank 2 313 - - - - 2 313 Realizovatelná finan ní aktiva 716 1 885 286 - - 2 887 Pohledávky za bankami 3 028 - - - 43 3 071 Pohledávky za klienty 5 769 3 848 16 111 653 832 27 213 Finan ní aktiva v reálné hodnot vykázané do zisku nebo ztráty - - 5 - 3 8 Celkem 11 826 5 733 16 402 653 878 35 492 Závazky v i bankám 254 - - - - 254 Závazky v i klient m 28 008 255 - - 5 297 33 560Finan ní závazky v reálné hodnot vykázané do zisku nebo ztráty - - 10 - 2 12 Celkem 28 262 255 10 - 5 299 33 826 Gap (16 436) 5 478 16 392 653 (4 421) 1 666 Kumulativní gap (16 436) (10 958) 5 434 6 087 1 666 -

Pohledávky za klienty v kategorii necitlivé položky obsahují zejména pohledávky ze ztrátových úv r v isté výši a portfoliové opravné položky ke standardním úv r m.

M nové riziko

ízení m nového rizika Banka provádí za ú elem eliminovat potenciální ztráty z otev ených m nových pozic vlivem ekonomických a tržních zm n. Banka stanovila limity na m nové riziko na bázi isté m nové pozice v jednotlivých m nách. Banka dále stanovila absolutní limit na celkovou istou m novou pozici banky.

Nezávislý monitoring Banka provádí na denní bázi.

Expozice banky je denn nezávisle sledována a porovnávána s limity. P ípadná p ekro ení jsou reportována len m p edstavenstva. M nová pozice je m sí n reportována výboru ALCO a je pravidelnou sou ástí

diskutované agendy tohoto výboru.


48

Devizová pozice Banky

mil. K EUR USD CZK Ostatní Celkem K 31. prosinci 2016 Pokladní hotovost a vklady u centrálních bank - - 1 407 - 1 407 Pohledávky za bankami 31 3 7 021 - 7 055 Realizovatelná finan ní aktiva 138 - 1 824 - 1 962 Finan ní aktiva v reálné hodnot vykázané do zisku nebo ztráty - - 4 - 4 Pohledávky za klienty 479 - 31 761 - 32 240 Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek - - 794 - 794 Ú asti s podstatným vlivem - - 1 - 1 Odložená da ová pohledávka - - 278 - 278 Ostatní aktiva 11 296 39 - 346 Náklady a p íjmy p íštích období - - 28 - 28 659 299 43 157 - 44 115 Závazky v i bankám - - 284 - 284 Závazky v i klient m 1 136 100 38 643 - 39 879 Finan ní závazky v reálné hodnot vykázané do zisku nebo ztráty - - 11 - 11 Ostatní finan ní závazky v amortizované hodnot - - - - -Pod ízené závazky - - 241 241 Rezervy - - 31 - 31 Ostatní závazky 22 - 220 - 242 Vlastní kapitál 3 - 3 424 - 3 427Celkem 1 161 100 42 854 - 44 115 Dlouhé pozice podrozvahových nástroj 702 27 174 - 903 Krátké pozice podrozvahových nástroj 198 228 477 - 903

istá devizová pozice 2 (2) - - -


49

Devizová pozice Banky (pokra ování)

mil. K EUR USD CZK Ostatní Celkem K 31. prosinci 2015 Pokladní hotovost a vklady u centrálních bank - - 2 313 - 2 313 Pohledávky za bankami 47 1 3 021 2 3 071 Realizovatelná finan ní aktiva 135 - 2 752 - 2 887 Finan ní aktiva v reálné hodnot vykázané do zisku nebo ztráty - - 8 - 8 Pohledávky za klienty 521 - 26 692 - 27 213 Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek - - 747 - 747 Ú asti s podstatným vlivem - - 686 - 686 Odložená da - - 301 - 301 Ostatní aktiva 11 185 49 - 245 Náklady a p íjmy p íštích období - - 33 - 33 Celkem 714 186 36 602 2 37 504 Závazky v i bankám - - 254 - 254 Závazky v i klient m 1 415 89 32 056 - 33 560 Finan ní závazky v reálné hodnot vykázané do zisku nebo ztráty - - 12 - 12 Ostatní finan ní závazky v amortizované hodnot - - 639 - 639 Rezervy - - 27 - 27 Ostatní závazky 5 7 138 - 150 Vlastní kapitál - - 2 862 - 2 862 Celkem 1 420 96 35 988 - 37 504 Dlouhé pozice podrozvahových nástroj 734 45 2 - 781 Krátké pozice podrozvahových nástroj 27 135 617 1 780

istá devizová pozice 1 - (2) 1 1

(c) Riziko koncentrace

Rizikem koncentrace se rozumí riziko vyplývající z koncentrace expozic v i (jedné) osob , ekonomicky propojené skupin osob, sektoru, aktivit nebo komodit . Banka ídí riziko koncentrace v rámci ízení úv rového rizika. Koncentrace expozic ve vztahu k ur ité aktivit nebo komodit nejsou relevantní. V rámci ízení úv rového rizika Banka pravideln sleduje a aktivn ídí riziko koncentrace expozic. Banka toto riziko koncentrace ídí prost ednictvím limit na zem , protistrany a ekonomické sektory. Koncentrace ve vztahu k ur itému regionu není relevantní, nebo p evážná ást p íjm je generována na území eské republiky.


50

(d) ízení kapitálu Hlavním nástrojem ízení kapitálu je sledování a dodržování limitu kapitálové p im enosti v souladu s pravidly Basel III, kodifikovanými v na ízení Evropského parlamentu a rady (EU) . 575/2013 ze dne 26. ervna 2013 o obez etnostních požadavcích na úv rové instituce a investi ní podniky a o zm n na ízení (EU) . 648/2012, v platném zn ní. Banka ídí kapitál tak, aby splnila regulatorní požadavky kapitálové p im enosti stanovené v pravidlech Basel III, a tak, aby byla schopná pokra ovat v innosti jako zdrav fungující podnik p i maximalizaci výnosu pro akcioná e pomocí optimalizace pom ru mezi cizími a vlastními zdroji. V souladu s platnou regulací ídí Banka kapitál jak na úrovni regulatorního kapitálového požadavku (tzv. Pilí 1), tak vnit ního kapitálového požadavku (tzv. Pilí 2 nebo také systém vnit n stanoveného kapitálu). Pro výpo et regulatorního kapitálového požadavku k úv rovému riziku používá Banka standardizovaný p ístup STA. Pro výpo et kapitálového požadavku k opera nímu riziku na individuálním základ používá Banka p ístup podle základního ukazatele (BIA). Vnit ní kapitálový požadavek vyjad uje velikost kapitálu, který je pot ebný pro pokrytí neo ekávaných ztrát v následujících 12 m sících na zvolené hladin spolehlivosti.

Systém vnit n stanoveného kapitálu Banky pokrývá tato rizika:

Úv rové riziko v etn rizika koncentrace Dopad kreditního stress testu Úrokové riziko v investi ním portfoliu, Opera ní riziko, Obchodní riziko CVA M nové riziko Reputa ní riziko

Kapitálové zdroje pro krytí vnit n stanoveného kapitálového požadavku jsou stejné jako kapitál na pokrytí regulatorního kapitálového požadavku. Navíc se p ipo ítává aktuální neauditovaný zisk. Spolu s posouzením vnit ního kapitálového požadavku sestavuje Banka jednou ro n t íletý kapitálový výhled. Tento výhled zahrnuje o ekávaný vývoj základního scéná e ekonomického prost edí a minimáln jednu stresovou variantu. Sou ástí kapitálového výhledu je výhled regulatorního kapitálového požadavku, výhled vnit n stanoveného kapitálového požadavku, výhled kapitálových zdroj a výhled ekonomických výsledk .


51

mil. K 31. 12. 2016 31. 12. 2015* Kapitál spl ující požadavky pro za azení do Tier 1 2 558 1 951Splacený základní kapitál zapsaný v obchodním rejst íku 2 260 2 260Nerozd lený zisk z p edchozích období (126) (93)Zisk b žného roku 87 (316)Kumulovaný ostatní úplný výsledek hospoda ení (OCI) 49 51Rezervní fondy a emisní ážio 1 157 960Odložené da ové závazky související s jinými nehmotnými aktivy 10 -

(-) Úpravy hodnot podle požadavk pro obez etné oce ování (2) (3)(-) Odložené da ové pohledávky závislé na budoucím zisku nevyplývající z p echodných rozdíl (214) (275)

(-) Nehmotný majetek jiný než goodwill (663) (629)

Souhrnná výše Tier 2 kapitálu 235 -

Regulatorní kapitál 2 793 1 951Rizikov vážená aktiva 21 851 17 995Kapitálový požadavek (8 % z rizikov vážených aktiv) 1 748 1 440 Kapitálová p im enosti 12,78% 10,84%

*Výpo et vychází z údaj dle IFRS, které se liší od hodnot vykázaných dle ÚS k 31. prosinci 2015.

Regulatorní pravidla požadují, aby každá instituce držela regulatorní kapitál minimáln ve výši 10,5 % z rizikov vážených aktiv. Tento požadavek se skládá ze základního kapitálového požadavku ve výši 8 % a bezpe nostní kapitálové rezervy ve výši 2,5 % z rizikov vážených aktiv. Jiné požadavky na regulatorní kapitál nebo kapitálové rezervy se na Banku v roce 2016 ani v roce 2015 nevztahovaly.

mil. K 31. 12. 2016 31. 12. 2015**

Kapitál spl ující požadavky pro za azení do Tier 1 2 558 2 695Splacený základní kapitál zapsaný v obchodním rejst íku 2 260 2 260Nerozd lený zisk z p edchozích období (126) -Zisk b žného roku 87 (283)Kumulovaný ostatní úplný výsledek hospoda ení (OCI) 49 51Rezervní fondy a emisní ážio 1 157 960Odložené da ové závazky související s jinými nehmotnými aktivy 10 -

(-) Úpravy hodnot podle požadavk pro obez etné oce ování (2) (3)(-) Odložené da ové pohledávky závislé na budoucím zisku nevyplývající z p echodných rozdíl (214) (275)

(-) Nehmotný majetek jiný než goodwill (663) (15)

Souhrnná výše Tier 2 kapitálu 235 -

Regulatorní kapitál 2 793 2 695Rizikov vážená aktiva 21 851 18 054Kapitálový požadavek (8 % z rizikov vážených aktiv) 1 748 1 444 Kapitálová p im enosti 12,78% 14,93%

** Dle hodnot vykázaných v souladu s ÚS


52

32. FINAN NÍ NÁSTROJE – ÚV ROVÉ RIZIKO Hlavní principy Hlavní principy používané v Bance pro p edcházení rizik m v oblasti aktivních úv rových obchod jsou: a) stanovení zásad, vnit ních p edpis , procedur a limit pro oblast aktivních úv rových obchod , v etn jejich

souladu s právními a regulatorními p edpisy a se sm rnicemi a politikami Banky a s jejich dodržováním, v etn

i) dodržování schvalovacích pravomocí ii) využívání zajiš ovacích instrument a zp sob jejich ocen ní pouze dle vnit ních p edpis iii) konzultování úprav pracovních postup a vnit ních p edpis s Risk Division iv) používání vícestup ové kontroly úv rových návrh a smluv u p ípad individuáln schvalovaných

na centrále (tzv. „metoda 4 o í“), p i respektování zásad obez etnosti a prevence rizik

v) ádné správy informací o úv ruschopnosti dlužník a vedení úv rové dokumentace

b) funk ní a efektivní organiza ní struktura jasn vymezující odpov dnosti a pravomoci útvar , zam stnanc a výbor a zajiš ující odd lení neslu itelných funkcí v organiza ní struktu e Banky, tj. zejména provád ní

i) schvalování limit , ratingových a scoringových nástroj ii) schvalování systém a metod pro oce ování zajišt ní iii) oce ování zajišt ní iv) nastavení princip ízení rizik v) monitorování a reporting rizik vi) uvol ování poskytnutých prost edk nezávisle na obchodních útvarech

c) zabrán ní vzniku st etu zájm dodržováním regula ních ustanovení a interních norem

d) spolehlivé a efektivní ratingové a scoringové nástroje, jejich správné a zodpov dné používání e) uplat ování vysokých profesionálních (zejména zkušenost, odborné znalosti, pracovní p esnost

a osobní zodpov dnost) a etických standard na zam stnance

f) v asná identifikace negativních a potenciáln rizikových vývojových trend v oblasti aktivních úv rových obchod umož ující v asnou metodologickou a ekonomickou reakci, zahrnující informování CRCO a p edstavenstva o vývoji kvality portfolia a dalších informacích nezbytných pro ízení úv rového rizika

Proces schvalování akceptovaných úv rových rizik v rámci Banky se d lí na dv samostatné roviny:

Schvalování produktového programu se samostatnými schvalovacími pravidly (Produktová Delegated Underwriting Authority); Schvalování individuálních transakcí (Individuální Delegated Underwriting Authority).

Schvalování návrhu Produktového manuálu je ízeno Produktovým Managerem za podpory Risk Division. Pro schválení produktového návrhu je standardn t eba souhlasu zástupc všech relevantních útvar v etn Risk Division a Legal. Individuální schvalovací pravomoci pro nový produkt jsou schváleny na návrh CRO. U produkt schvalovaných automaticky jsou rámcové podmínky automatického schvalování sou ástí Produktového manuálu. Základním principem Delegated Underwriting Authority je „Pravidlo zdvojených podpis “. To ur uje, že každé úv rové rozhodnutí musí podepsat, resp. schválit v p íslušném systému, nejmén jeden zam stnanec Commercial Division nebo Chief Commercial Officer a nejmén jeden zam stnanec Risk Division nebo Chief


53

Risk Officer, aby bylo možné považovat je za schválené. Individuální Delegated Underwriting Authority ur uje, kdo je oprávn n podepsat, resp. schválit, úv rový návrh za banku. Schválení úv rového návrhu - jeho p em na v rozhodnutí - je ú inné pouze tehdy, pokud jej podepíší, resp. schválí v p íslušném systému, všichni oprávn ní schvalovatelé. Výjimku tvo í pouze:

Úv rové obchody, schvalované automaticky nebo poloautomaticky podle schváleného Produktového manuálu (tzv. Rep j ky, P j ky a Konsolidace - portfolio Cash Loans) ; Úv rové obchody typu Credit Investments (structured loans), kde je schvalující pravomoc vždy na úrovni p edstavenstva banky.

Úv rové portfolio V d sledku historického vývoje Banka na za átku své existence nakoupila portfolio banky Banco Popolare

eská republika, a.s., (dále „BPCR“) a portfolio úv rových pohledávek z hypoté ních úv r poskytnutých spole nostmi ve skupin Credoma. V sou asnosti tato portfolia tvo í jen malou ást z celkového objemu úv r . Banka na konci roku 2011 zahájila poskytování hypoté ních úv r domácnostem. K tomu využívá nov vyvinuté nebo specificky upravené systémy a nov zpracované procesy schvalování a ízení rizik t chto úv r . Banka na konci roku 2012 zahájila refinancování spot ebitelských úv r p vodn poskytnutých jinými úv rovými institucemi (tzv. Rep j ky, portfolio Cash Loans) a v pr b hu roku 2013 zahájila poskytování spot ebitelských úv r (P j ky, portfolio Cash Loans). V roce 2015 Banka zahájila poskytování spot ebitelských úv r typu slou ení více p j ek (Konsolidace, portfolio Cash loans). Krom toho Banka investovala do úv r typu structured loans formou p ímé participace nebo subparticipace. Tyto úv ry byly vždy po vyjád ení stanoviska Risku schvalovány v p edstavenstvu. Portfolio úv r právnickým osobám je tvo eno p edevším nov poskytnutými SME úv ry a úv ry typu structured loans. Portfolio úv r fyzickým osobám je tvo eno hlavn nov poskytnutými hypotékami a spot ebitelskými úv ry (P j ka, Rep j ka, Konsolidace). Syndikované a klubové úv ry Banka participuje na syndikovaných a klubových úv rech. K 31. prosinci 2016 inil objem t chto úv r v portfoliu Banky, poskytnutých 10 spole nostem, 662 mil. K (k 31. prosinci 2015: 1 380 mil. K , úv ry poskytnuté 14 spole nostem). Riziko a výnosy z t chto úv r se d lí mezi ú astníky dle jejich podílu na financování.

Koncentrace úv rového rizika Koncentrace úv rového rizika vzniká z d vodu existence úv rových pohledávek s obdobnými ekonomickými charakteristikami, které ovliv ují schopnost dlužníka dostát svým závazk m. Banka považuje za významnou angažovanost pohledávku v i dlužníku nebo ekonomicky spjaté skupin dlužník , která p esahuje 250 mil. K . Banka vytvo ila systém vnit ních limit na jednotlivé zem , odv tví a dlužníky tak, aby zabránila vzniku významné koncentrace úv rového rizika. V sou asnosti jsou limity nastavené následovn :


54

Odv tví Nominální limit (mil. K ) Expozice roku 2016 Expozice roku 2015 Financování nemovitosti (výstavba, refinancování, atd.)

7 500 5 953 5 462

Obnovitelné zdroje (solární elektrárny, bioplynové stanice atd.

3 500 2 146 1 910

Finan ní sektor 1 000 656 398 Klubové obchody (spoluú ast) 1 000 375 417

Dluhopisy 1 000 135 135 Opravné položky

Jedním ze standardních úkol odd lení Credit Risk je kategorizace pohledávek. Banka pravideln m sí n kategorizuje pohledávky ze všech úv rových portfolií do jedné z p ti kategorií (standardní, sledované, nestandardní, pochybné a ztrátové) na úrovni klienta, resp. ekonomicky spjaté skupiny klient . Hlavními parametry pro kategorizaci pohledávek jsou dny po splatnosti pohledávky, platební morálka, existence restrukturalizace, insolvence, výsledky finan ní analýzy klienta a další materiální informace. Opravné položky jsou vypo ítávány v souladu s mezinárodními standardy ú etního výkaznictví IFRS. Pro ú ely výpo tu opravných položek je portfolio rozd leno na pohledávky bez znehodnocení a pohledávky se znehodnocením. Zárove je portfolio rozd leno na komer ní a retailové podle produkt . Výpo et opravných položek k retailovému portfoliu vychází ze statistických model . Používaná metodika (Markovovské et zce) výpo tu koeficient na základ pozorovaného chování portfolia je ekvivalentní diskontování budoucích cash flow. Pro portfolio komer ních úv r v kategoriích nestandardní, pochybný a ztrátový se používá metoda diskontování o ekávaných budoucích pen žních tok . Hodnota pohledávek snížená o takto vypo tené opravné položky se významn neliší od sou asné hodnoty o ekávaných pen žních tok z t chto pohledávek. Výjimkou je portfoliová opravná položka ke standardním úv r m, která je pro pot eby t chto výkaz použita pouze do výše odpovídající vzniklým ale dosud nereportovaným ztrátám k datu sestavení záv rky. Velká v tšina úv rových pohledávek je zajišt na zástavním právem k nemovitostem, jejichž hodnotu Banka pravideln prov uje v souladu s požadavky vyhlášky . 163/2014. Útvar Collateral Management je odpov dný za stanovení hodnoty nemovitostních zástav a jeho vedoucí je p ímo pod ízený lenu p edstavenstva odpov dnému za ízení rizik. Útvar Collection je odpov dný za správu pohledávek po splatnosti. Kvalita úv rového portfolia a jeho další podstatné parametry jsou pravideln m sí n posuzovány Credit committee, kde jsou zastoupeni lenové p edstavenstva a zástupci p íslušných odpov dných útvar .


55

Hodnocení zajišt ní

Banka stanovuje povahu a rozsah zajišt ní, které je vyžadováno, bu na základ individuálního posouzení uv rové bonity dlužníka, nebo jako standardní sou ást konkrétního uv rového produktu. Banka za akceptovatelné zajišt ní snižující uv rové riziko u úv ru nebo uv rového rámce považuje zejména následující typy zajišt ní:

vklad složený na ú tech vládní záruky bankovní záruky ru ení t etích stran záruky EIF bonitní pohledávky

• nemovité v ci • movité v ci • zásoby

Pro ur ení realizovatelné hodnoty zajišt ní Banka vychází z externích ocen ní, p ípadn vnit ních hodnocení p ipraveným pod ízeným organiza ním útvarem Collateral Management Team v rámci organiza ního útvaru Commercial Credit Risk Department, divize ízení rizik (Risk Division), který je nezávislý na obchodních útvarech Banky. Kone ná realizovatelná hodnota zajišt ní je pak stanovena z této hodnoty aplikací korek ního koeficientu (koeficient akceptace), který odráží schopnost Banky v p ípad pot eby zajišt ni realizovat. Banka má vlastní pravidla a metodiku pro provád ní p ecen ní zajišt ní. Expozice s úlevou a nevýkonné úv rové expozice Expozice s úlevou (tzv. „opat ení forbearance“) p edstavuje úv rové smlouvy, u kterých byla dlužníkovi poskytnuta úleva ve form úpravy smluvních podmínek (Opat ení forbearance p edstavují úlevy pro dlužníka, který momentáln elí nebo v blízké budoucnosti bude elit obtížím dostát svým finan ním závazk m. Úv ry s úlevou jsou Bankou pr b žn sledovány a jsou nadále p edm tem posouzení snížení hodnoty p i stanovení výše opravných položek. Pohledávky s úlevou (restrukturalizované) jsou pohledávky, u kterých Banka poskytla dlužníkovi úlevu poté, co vyhodnotila, že v p ípad , kdy by tak neu inila, vznikla by jí pravd podobn ztráta. Z ekonomických nebo zákonných d vod spojených s finan ní situací dlužníka mu Banka poskytla úlevu, kterou by jinak neposkytla. K t mto úlevám pat í p edevším zm na splátkového kalendá e, prominutí úrok z prodlení, odložení splácení jistiny nebo úrok . Úleva je zohledn na v kategorizaci pohledávek v souladu s pravidly pro kategorizaci pohledávek. Vzhledem k tomu, že zjišt ní znehodnocení je ur ováno kategorizací, poskytnutím úlevy se pohledávka považuje za znehodnocenou a jsou k ní tvo eny opravné položky. U komer ních pohledávek se používají stejné metody výpo tu opravných položek jako u pohledávek bez úlevy. U ostatních retailových pohledávek (CL a hypo) jsou opravné položky ke znehodnoceným pohledávkám s úlevou vytvá eny do hodnoty o ekávané ztráty za celou dobu existence pohledávky. Banka uplat uje ve vztahu k poskytování úlevy následující obecné zásady: • klient prokazateln ztratil schopnost splácet úv r v souladu s p vodní úv rovou smlouvou; • klient dává najevo ochotu a schopnost splatit své dluhy; • musejí být spln na konkrétní kritéria související s produktem/ klientem.


56

Komer ní úv ry Pokud je klient ochoten a schopen svou situaci (zp sobenou zejména do asnými problémy) ešit a pokra ovat v dodržování p vodních podmínek spojených s produktem, je možné p istoupit k restrukturalizaci obchodního p ípadu. U klient , kte í nejsou do asn schopni plnit své finan ní závazky, Banka používá do asné snížení splátek nebo odložení splácení. V p ípadech, kdy dojde k dlouhodobému snížení p íjm , se využívá prodloužení doby splácení. Restrukturalizaci je možné spojit se zlepšením pozice v itele zajišt ním (nové zajišt ní, využití notá ského zápisu, což umož uje rychlejší a mén nákladný prodej p edm tu zajišt ní). P edm tem restrukturalizace mohou být pouze splátky, které nejsou po splatnosti. Klient je povinen uhradit všechny splátky po splatnosti v plné výši a status nepln ní závazk je vypo ítán na základ nejstarší neuhrazené splátky. Úroková sazba se nem ní. Vzhledem k tomu, že zjišt ní znehodnocení je odvozeno od kategorizace, pohledávky s úlevou jsou v souladu s kategoriza ními pravidly považovány za znehodnocené nejmén 6 po sob jdoucích m síc od okamžiku poskytnutí úlevy. Z t chto pohledávek se stávají pohledávky bez znehodnocení, pakliže jsou p evedeny do kategorie sledované nebo standardní. Hypotéky Hlavními d vody k úlev jsou ztráta/snížení p íjm (nezam stnanost / snížení mzdy), dlouhodobá nemoc, invalidita, úmrtí partnera nebo p írodní katastrofa. Schopnost splácet se ov uje pomocí modelu analýzy p íjm a výdaj . Ochota splácet je testována b hem období, kdy klient prokazuje svou schopnost splácet úv r v souladu s upravenými podmínkami. Klientovi lze poskytnout úlevu, pokud nevyhlásil osobní bankrot. Úleva je nabízena ve form do asného snížení splátek, p ípadn prodloužení doby splácení. P edm tem restrukturalizace mohou být pouze splátky, které nejsou po splatnosti. Klient je povinen uhradit všechny splátky po splatnosti v plné výši a status nepln ní závazk je vypo ítán na základ nejstarší neuhrazené splátky. Posuzování znehodnocení je stejné jako u komer ních úv r .

Retailové produkty D vody k úlev a zp sob prov ování schopnosti a ochoty platit jsou podobné jako u hypoték. Kritéria spojená s produktem/ klientem zahrnují zejména následující skute nosti: klient se nenachází v osobním bankrotu a žádný z úv r klienta nebyl zesplatn n. Posuzování znehodnocení je stejné jako u komer ních úv r .

Úv ry a pohledávky za klienty s úlevou mil. K do splatnosti,

neznehodnocené po splatnosti, neznehodnocené znehodnocené celkem s

úlevou opravné položky

K 31. prosinci 2016

Retailové produkty 33 3 43 79 12

Hypotéky 17 - 4 21 -

Komer ní úv ry - 11 263 274 18

Celkem 50 14 310 374 30


57

Úv ry a pohledávky za klienty s úlevou mil. K do splatnosti,

neznehodnocené po splatnosti, neznehodnocené znehodnocené celkem s

úlevou opravné položky

K 31. prosinci 2015

Retailové produkty 29 3 32 64 8

Hypotéky 13 - 3 16 0

Komer ní úv ry 13 - 69 82 7

Celkem 55 3 104 162 15

Úv ry a pohledávky za klienty

mil. Kcelkem s úlevou podíl s úlevou

K 31. prosinci 2016

Retailové produkty 6 441 78 1,21%

Hypotéky 13 835 22 0,16%

Komer ní úv ry 12 361 274 2,22%

Celkem 32 637 374 1,15%

Úv ry a pohledávky za klienty

mil. Kcelkem s úlevou podíl s úlevou

K 31. prosinci 2015

Retailové produkty 4 493 63 1,40%

Hypotéky 11 606 16 0,14%

Komer ní úv ry 11 384 83 0,73%

Celkem 27 483 162 0,59%


58

Úv ry a pohledávky za klienty podle klasifikace (mil. K ) stav k 31. 12. 2016

Typ Celkem S úlevou OP Podíl s úlevouRetailové produkty, standardní 6 301 2 92 0,03 %

Retailové produkty, sledované 60 34 3 56,67 %

Retailové produkty, nestandardní 54 39 11 72,22 %

Retailové produkty, pochybné 10 1 5 10,00 %

Retailové produkty, ztrátové 16 2 16 12,50 %

Hypotéky, standardní 13 638 3 2 0,02 %

Hypotéky, sledované 77 15 2 19,48 %

Hypotéky, nestandardní 40 4 1 10,00 %

Hypotéky, pochybné 6 - 1 -%

Hypotéky, ztrátové 74 - 21 -%

Komer ní úv ry, standardní 10 449 - 1 -%

Komer ní úv ry, sledované 602 11 - 1,83 %

Komer ní úv ry, nestandardní 921 156 95 16,94 %

Komer ní úv ry, pochybné 166 107 20 64,46 %

Komer ní úv ry, ztrátové 223 - 127 -%

32 637 374 397 1,16%


Typ Celkem S úlevou OP Podíl s úlevouRetailové produkty, standardní 4 373 - 63 -%Retailové produkty, sledované 52 31 3 59,62 %Retailové produkty, nestandardní 42 31 9 73,81 %Retailové produkty, pochybné 7 1 3 14,29 %Retailové produkty, ztrátové 19 - 19 -%Hypotéky, standardní 11 419 1 1 0,01 %Hypotéky, sledované 64 12 1 18,75 %Hypotéky, nestandardní 15 3 1 20,00 %Hypotéky, pochybné 7 - 1 -%Hypotéky, ztrátové 101 - 24 -%Komer ní úv ry, standardní 10 412 - -%Komer ní úv ry, sledované 329 13 15 3,95 %Komer ní úv ry, nestandardní 380 - 49 -%Komer ní úv ry, pochybné 168 70 25 41,67%Komer ní úv ry, ztrátové 95 - 56 -

27 483 162 270 0,59%


59


Typ Celkem S úlevou OP Podíl s úlevouStandardní 30 388 5 95 0,02%

Sledované 739 60 5 8,12%

Nestandardní 1 015 199 107 19,61%

Pochybné 182 108 26 59,34%

Ztrátové 313 2 164 0,64%

Celkem 32 637 374 397 1,15%


Typ Celkem S úlevou OP Podíl s úlevou

Standardní 26 204 1 64 0,00%

Sledované 445 56 19 12,58%

Nestandardní 437 34 59 7,78%

Pochybné 182 71 29 39,01%

Ztrátové 215 0 99 0,00%

Celkem 27 483 162 270 0,59%

33. FINAN NÍ NÁSTROJE – OPERA NÍ, PRÁVNÍ A OSTATNÍ RIZIKA

Banka definuje opera ní riziko jako riziko ztráty vlivem nedostatk nebo selhání vnit ních proces , lidského faktoru nebo systém , jakož i riziko ztráty vlivem vn jších událostí, v etn rizika právního a rizika ztráty v d sledku porušení i nenapln ní regulatorních norem. Zahrnuto není riziko strategické a reputa ní. Cílem procesu ízení opera ního rizika je omezovat míru podstupovaného opera ního rizika, minimalizovat ztráty s ním spojené a p ispívat tak k vyšší efektivit bankovních proces . Banka sleduje opera ní riziko ve všech oblastech svých inností a v rámci procesu ízení opera ních rizik využívá zejména informace získané sb rem nastalých událostí opera ního rizika, informace o potenciálních rizicích identifikovaných na základ Risk Control Self-Assessment procesu (RCSA) a informace z monitoringu Klí ových Rizikových Indikátor . Sb r informací o událostech opera ního rizika a zpracování RCSA dotazník je provád no ve spolupráci s vedoucími jednotlivých organiza ních útvar Banky. Sou ástí systému ízení opera ních rizik Banky je analýza p í in vzniku událostí a implementace opat ení omezujících rizika. Opera ní rizika týkající se majetku Banky jsou áste n p evedena na t etí strany na základ pojistných smluv. Ke krytí opera ních rizik alokuje Banka kapitál, jehož výši stanovuje na základ využití metody BIA (Basic Indicator Approach), dostate nost alokovaného kapitálu je Bankou pr b žn vyhodnocována. Na tvrtletní bázi je provád no posouzení vnit n stanovené kapitálové pot eby a výpo et ekonomického kapitálového požadavku. Od roku 2014 Banka provádí paraleln výpo et kapitálu ke krytí opera ních rizik rovn ž na základ využití metody TSA (Standardised Approach to Operational Risk) tak, aby byla p ipravena v budoucnosti p ípadn p ejít na tuto metodu. V kontextu napln ní povinností zodpov dné Banky v rámci regulovaného konsolida ního celku provádí Banka identifikaci a analýzu informací o opera ních rizicích jednotlivých len celku a ídí opera ní rizika, kterým je celek vystaven.


60

34. REÁLNÁ HODNOTA FINAN NÍCH AKTIV A ZÁVAZK Banka p i zve ejn ných odhadech reálných hodnot finan ních instrument použila následující metody a odhady. Pokladní hotovost a vklady u centrálních bank Vykázané hodnoty krátkodobých instrument v zásad odpovídají jejich reálné hodnot . Pohledávky za bankami Vykázané pohledávky za bankami splatné do jednoho roku v zásad odpovídají jejich reálným hodnotám. Reálné hodnoty ostatních pohledávek za finan ními institucemi jsou odhadnuty použitím diskontovaných pen žních tok na základ b žných sazeb u obdobných typ investic (tržní sazby upravené o kreditní riziko). Reálné hodnoty nesplácených úv r finan ním institucím jsou odhadnuty na základ diskontovaných pen žních tok , u ztrátových úv r jsou rovny hodnot jejich zajišt ní.

Úv ry a pohledávky za klienty U úv r s prom nlivou úrokovou sazbou, které jsou asto p ece ovány, a u kterých je zm na kreditního rizika nevýznamná, reálné hodnoty v zásad odpovídají vykazovaným hodnotám. Reálné hodnoty u úv r s pevnou úrokovou sazbou jsou odhadnuty na základ diskontovaných pen žních tok s použitím úrokové míry b žné u úv r s podobnými podmínkami a termíny a poskytované dlužník m s obdobným rizikovým hodnocením. Reálné hodnoty nesplácených úv r jsou odhadnuty na základ diskontovaných pen žních tok v etn p ípadné realizace zajišt ní. Ú asti s rozhodujícím vlivem Reálná hodnota dce iné spole nosti je vzhledem k jednostrannému ú elu podnikání (leasing bankovní IT infrastruktury mate ské spole nosti) stanovena jako podíl na vlastním kapitálu spole nosti. Závazky v i bankám a klient m Reálné hodnoty vykazované u vklad na požádání jsou k datu ú etní záv rky shodné s ástkami splatnými na požádání (tzn. jejich vykazované hodnoty). Ú etní hodnoty termínovaných vklad s prom nlivou sazbou jsou v zásad shodné s jejich reálnými hodnotami k datu ú etní záv rky. Reálné hodnoty u vklad s pevnou úrokovou mírou jsou odhadnuty na základ diskontování pen žních tok s použitím tržních úrokových sazeb. Emitované dluhopisy Reálné hodnoty emitovaných dluhových cenných papír vydaných Bankou jsou stanoveny na základ aktuálních tržních cen. V p ípad , že tržní ceny nejsou k dispozici, jsou reálné hodnoty odhadnuty na základ diskontovaných pen žních tok . Pod ízené vklady Reálné hodnoty pod ízených vklad jsou odhadnuty na základ diskontování pen žních tok s použitím tržních úrokových sazeb a se zohledn ním likviditních náklad Banky. V následující tabulce jsou uvedeny reálné hodnoty finan ních aktiv a pasiv, které nejsou ve výkazu o finan ní pozici vykázány v reálné hodnot :


61

mil. K Reálná hodnota Ú etní hodnota

K 31. prosinci 2016

Aktiva Pokladní hotovost a vklady u centrálních bank 1 407 1 407

Pohledávky za bankami 7 055 7 055

Pohledávky za klienty 32 573 32 240

Ú asti s rozhodujícím vlivem 12 1

Závazky Závazky v i bankám 284 284

Závazky v i klient m 39 975 39 879

Pod ízené závazky 241 241

mil. K Reálná hodnota Ú etní hodnota

K 31. prosinci 2015

Aktiva Pokladní hotovost a vklady u centrálních bank 2 313 2 313

Pohledávky za bankami 3 071 3 071

Pohledávky za klienty 27 554 27 213

Ú asti s rozhodujícím vlivem 699 686

Závazky

Závazky v i bankám 254 254

Závazky v i klient m 33 623 33 560

Pod ízené závazky - -

Documents

Equa bank a.s. · Equa bank a.s. P íloha úþetní záv rky Rok konþící 31. prosince 2016 1 1. OBECNÉ INFORMACE (a) Charakteristika banky Vznik a charakteristika banky Equa bank