Upload
others
View
6
Download
0
Embed Size (px)
Citation preview
Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 53
Sval (musculus) – KOSTERNÍ (příčně pruhované), HLADKÉ, SRDEČNÍ
Význam svalu:
umožňují pohyb organismu nebo jeho částí (orgánů)
v lidském těle je přibližně 600 svalů, které umožňují pohyb
celého těla
tvoří 40% tělesné váhy
je ovladatelný vůlí (jazyk, svaly hlavy a končetin, ale i bránice)
Stavba svalu:
svalová buňka = cytoplazmatická membrána, protoplazma
s organelami
chemické složení: a) anorganické látky = voda (70 – 75%), ionty
(Na, K, Ca…)
b) organické látky = bílkoviny
(aktin, myosin= stah svalu)
= glukóza, glykogen, ATP
(energie)
skládá se ze svalových vláken = mikrofibrily (až 100 sval.buněk),
vaziv a cév
průměr 20-150 mikrometrů, délka 0,5-20 cm
myofibrily = skládají se ze dvou vláken:
MYOSIN – dvojlomná ( anisotropní ) bílkovinné vlákno (filamenta silná)
AKTIN – jednolomná ( isotropní ) bílkovinné vlákno (filamenta slabá)
na povrchu svalu je vazivový obal = facie (svalová povázka)
cévy = zásobují sval krví
nervy = vedou vzruchy, řídí kontrakce – stahy svalu
šlacha = je na začátku a na konci svalu, vytváří spoj mezi svalem a kostí
10 – 100 svalových vláken + řídká vaziva = snopečky + snopečky = snopce + snopce =
sval
hlavní součástí svalu je tkáň svalová:
a) část šlašitá = šlacha
b) část masitá = bříško svalové - červenohnědá barva
- aktivní část svalu
- stah (vyvolávající pohyb)
typy svalových vláken
červená pomalá (tonická vlákna) = jsou ekonomické,
zajišťují pomalý stah, jsou vytrvalé, jsou tam, kde není
potřeba síla, ale výdrž (zádové svaly)
červená rychlá = rychlý stah, vytrvalé (více u mužů)
bílá rychlá = maximální stah, rychlý, snadno se unaví
Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 54
Princip fce.svalu:
vzniká podrážděním nervového vlákna, uvolní se Ca a dojde k reakci mezi
MYOSINEM a AKTINEM
myosin se nasouvá na aktin, zkracuje se délka myofibrily = svalový stah
Ca se váže zpět a vazba myosin aktin se uvolní = natažení svalu
při nadbytku nebo nedostatku Ca nastává svalová křeč
v klidu svaly spotřebují 9 l vzduchu za 1 hodinu, při práci až 90 l
cévní systém není schopen přinést tolika kyslíku a svaly pracují na kyslíkový dluh, při
kterém vzniká kyselina mléčná (laktát), který způsobuje svalovou únavu a bolest
práce svalu za časovou jednotku nazýváme výkon
denní vykonaná práce může dosáhnout 200 tisíc a více N (newtonů)
trvalý prac.výkon, lze vykonávat 8 hodin denně, pak dochází ke svalové únavě
rychlost nástupu svalové únavy závisí na rozsahu, rytmu vykonané práce
odstranění svalové únavy = pasivní odpočinek (správná výživa + spánek)
= aktivní odpočinek (vykonávání jiné činnosti), masáž,
vodoléčba
svaly spolu spolupracují
SYNERGICKÉ SVALY (jeden a tentýž pohyb je zabezpečen více svaly)
ANTAGONISTICKÉ SVALY (svaly působí proti sobě)
RELAXACE
KONTRAKCE
Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 55
Dělení svalů - podle funkce: OHÝBAČE (flexory)
NATAHOVAČE (extenzory)
PŘITAHOVAČE (adduktory)
ODTAHOVAČE (abduktory)
SVĚRAČE (sfinktery)
ROZVĚRAČE (dilatátory)
- podle směru svalových snopců: PŘÍMÉ, PŘÍČNÉ, PODÉLNÉ, ŠIKMÉ
- podle krajiny kde leží: ČELNÍ, SPÁNKOVÝ, PRSNÍ, STEHENNÍ, BŘIŠNÍ
- podle obrysu: SVAL KRUHOVÝ apod.
- podle počtu hlav: DVOJHLAVÝ, TŘÍHLAVÝ, ČTYŘHLAVÝ
- podle tvaru: KRÁTKÝ, DLOUHÝ, PLOCHÝ
SYSTEMATIKA SVALŮ ČLOVĚKA
Svaly hlavy - dělíme na mimické a žvýkací
Mimické svaly
1. Vazivová blána – Galea aponeurotica
2. Čelní sval – venter frontalis
3. Týlní sval – venter occipitalis
4. Kruhový sval oční – musculus orbicularis oculi
5. Kruhový sval ústní – musculus orbicularis oris
6. Sval tvářový – musculus buccinator
7. Velký sval lícní – musculus zygomaticus major
Žvýkací svaly
1. Zevní sval žvýkací – musculus masseter
2. Spánkový sval – musculus temporalis
Svalstvo krku
1. Podkožní sval – musculus platysma
2. Zdvihač hlavy – musculus sternocleidomastoideus ( nejmohutnější)
Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 56
Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 57
Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 58
Svaly trupu
Svaly hrudníku 1. Velký sval prsní – musculus pectoralis major (umožňuje přitahovat paže k hrudi)
2. Malý sval prsní – musculus pectorali minor
3. Přední pilovitý sval – musculus serratus anterior (umožňují upažení, předpažení,
vzpažení, částečný vdech)
4. Vnější a vnitřní mezižeberní svaly – mm. Intercostales externi et interni
(spojují žebra + dýchací cesty)
5. Bránice – diafragma (dýchací sval, vede jí ((3 otvory)) jícen, aorta, dolní dutá žíla)
Svaly břicha 1. Přímý sval břišní – m. rectus abdominis (pokrývá celé tělo): šikmé(zevní a vnitřní)
příčné
bederní (podél páteře) Svaly
zad 1. Sval trapézový – kápovitý – m. trapezius
2. Široký sval zádový – m. latissimus dorzi
Svalstvo končetin
Horní končetina
1. sval deltový – m. deltoideus (lopatka + k. pažní)
2. dvojhlavý sval pažní – m. biceps brachii (ohnutí paže biceps)
3. trojhlavý sval pažní – m. triceps brachii (natahovač, triceps)
4. svaly předloktí – přední strana – dlouhé ohybače ruky a prstů
- zadní strana – dlouhé natahovače ruky a prstů
5. svaly ruky
Dolní končetina
1. hýžďové svaly – velký, střední, malý – m. gluteus maximus, medius, minimus
2. dlouhý sval stehenní – krejčovský – m. sartorius ( nejdelší, upíná se na pánev)
3. čtyřhlavý sval stehenní – m. quadriceps femoris
4. dvojhlavý sval stehenní – m. biceps femoris
5. svaly bérce - přední strana – přední sval holenní – m. tibialis anterior
- dlouhý natahovač prstů – m. extensor digitorum longus
- dlouhý natahovač palce – m. hallucis Pontus
- zadní strana – trojhlavý sval lýtkový – m. triceps surae
- sval chodidlový – m. plantaris – upíná se v Achillově šlaše
- ohybače prstů a palce
6. svaly nohy
Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 59
Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 60
NEMOCI SVALOVÉ SOUSTAVY
pohmožděný sval = projevuje se modřinou a bolestivostí v místě pohmoždění,
které po krátké době zmizí.
svalové křeče či ochrnutí svalů = v důsledku úrazů či jiných závažných
onemocnění (v případě, že naše svaly dlouho
nehýbou, např.ruka v sádře)
zánět svalu = vzniká v souvislosti s infekcí chřipkovým virem, projevuje
výraznou únavou, a hlavně bolestí svalů
= zánět srdečního svalu (únava, celková slabost, nevolnost, otoky
dolních končetin, střevní problémy, potíže s dechem)
namožení = stálé opakování konkrétních pohybů, tupá bolest svalu objevující se
po 24 – 48 hodinách po výkonu
natažený sval = ostrá bolest ve svalu náhle vzniklá po prudkém nadměrném
protažení, bez krevního výronu
natržení svalu = ochromující bolest ve svalu náhle vzniklá po inadekvátním
pohybu doprovázená otokem a krevním výronem, omezení
funkce