of 22/22
Vodstvo na pevnině Vodstvo na pevnině Autor: Mgr. Zdeňka Krmášková Škola: Základní škola a Mateřská škola Kašava, okres Zlín, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Z_063_Krajinná sféra a její základní části_Vodstvo na pevnině

Vodstvo na pevnině

  • View
    43

  • Download
    3

Embed Size (px)

DESCRIPTION

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Vodstvo na pevnině. - PowerPoint PPT Presentation

Text of Vodstvo na pevnině

  • Vodstvo na pevninAutor: Mgr. Zdeka Krmkov

    kola: Zkladn kola a Matesk kola Kaava, okres Zln, pspvkov organizace Registran slo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025Nzev projektu: Modernizace vuky na Z Sluovice, Frytk, Kaava a VelehradTento projekt je spolufinancovn z Evropskho socilnho fondu a sttnho rozpotu esk republiky.Z_063_Krajinn sfra a jej zkladn sti_Vodstvo na pevnin

  • Anotace:Digitln uebn materil je uren pro seznmen a upevovn znalost o vodstvu na pevnin Materil rozvj a podporuje nov zskan vdomosti a dovednosti k Je uren pro pedmt zempis v 6. ronkuTento materil vznikl jako doplujc materil k uebnici: : BRYCHTOV, rka, Josef BRINKE a Josef HERINK.Planeta Zem: Zempis pro 6. a 7. ronk zkladn koly. Praha 1: Fortuna, 2001. ISBN 80-7168-475-9.

  • Pevninsk vodstvo je na rozdl od vody v moch sladk.Vodstvo na pevnin tvo:

  • Na zatku eky nebo potoka je vvr podzemn vodyVodn toky, kter st do vtch vodnch tok se nazvajptokyVechny vodn toky na uritm zem tvon sPostavme- li se elem po proudu eky, po prav ruce jsou prav ptokypo lev ruce jsoulev ptokyzem, z nho vechny vodn toky odvdj vodu do jednoho moe se nazvmozem, z nho voda stk do jedn eky, se nazv povodMnostv vody, kter protee mstem koryta za jednu sekundu se nazvprtokpramen

  • Jezero je pirozen ndr stojat vody.Podle pvodu dlme jezera na:jezera vznikl v pkopovch propadlinchjezera sopenho pvodujezera ledovcovho pvodujezera jako zbytky bvalch mo

  • Jezera vznikla v pkopovch propadlinch, kde voda zde zaplnila pokleslou st pevniny. Tak vzniklo nejhlub jezero na svt Je hlubok 1602 m.

    Bajkal. Nkter jezera jsou zbytkem bvalch mo ( ped mnoha miliony let byl tvar pevniny jin ne dnes). Tak vzniklo nejvt jezero na svt, zvan

    Kaspick moe.Nzev moe zskalo jezero pro svou velikost. Tato jezera jsou slan.Nkter jezera jsou sopenho pvodu. Mohou vzniknout i v krteru sopky.

    Crater LakeNejvce jezer je ledovcovho pvodu. Kdysi dvno bylo na Zemi chladnji ne dnes. Ledovec sahal a k naim hranicm. Po stupu ledovc zstala v zahrazench sneninch v krajin jezera.Ve Slovensk republice takto vznikla plesa ve Vysokch Tatrch.trbsk pleso

  • Do vtiny jezer st eky a opt z nich vytkaj.Takov jezera nazvme

    Druh nejvt jezero na svt je Hoej jezero v USA.prton.V suchch oblastech jsou vak jezera, z nich dn eka nevytk. Voda se v nich ztrc jenom vparem a vsakovnm(napklad jezero ad v severn Africe). Jsou to bezodtokov jezera.

  • ern jezero je nejvtledovcov jezero v esk republice.M rozlohu 18,43ha. Dosahujehloubky 40,6m. Vzniklo v posledndob ledov. ertovo jezeroje povstmi opedenjezero ledovcovho pvodu.Rozloha je 10,33haa hloubka jezera dosahuje msty 36,5m.Plen jezero je ledovcovho pvodu, m plochu 7,48 ha a nejvt hloubku 18,30m.

  • Prilsk jezerojeledovcov jezero. M rozlohu 3,7ha. Je hlubok maximln 15m. Je hrazeno 9m vysokm valemulovch balvan. Lakajeledovcov jezero. Rozlohou 2,53haje nejmenm umavskm jezerem na esk stran hranice.Jezero je hlubok maximln 3,9m.Chalupsk jezrkoje nejvtraelinn jezrko(1,3ha) vR. Prmrn mocnost raeliny je 1,9 m, nejvt a 7 m.

  • BainyVodn toky pinej do jezer psek a hlnu. Jezera se zanej a jejich plocha se postupn zmenuje. Od beh zarstaj pobenmi rostlinami (rkosm, stinou) a postupn se mn v bainu.Bainy jsou trvale zamoken zem souvisle porostl rkosm a dalmi vlhkomilnmi rostlinami. Nejvt bainy na naem zem jsou na umav.

  • Uml vodn ndreUml vodn ndre jsou dlem lovka , kter vyuil vhodnch prodnch podmnek pro tvorbu tchto vodnch dl. RybnkyJsou vodn ndre uren k chovu ryb. Nejvce rybnk u ns je v jinch echch. Nejvt z nich je Romberk, na jeho hladin lze ji pozorovat zaoblen Zem.

  • Mnoh rybnky byly zaloeny v 16.stolet. Tehdy si jet mlo znien proda na tyto zsahy rychle zvykla. Zakldn rybnk je pkladem jedn z mla kladnch zmn, kter lovk v krajin provedl.

    Dnes je odklon lovka od prody pli velk. Ji nedokeme dobe odhadnout reakce prody. Vstavba vodnch dl v souasnosti zpsobuje adu problm.

  • PehradyJsou velk vodn plochy vznikl pehrazenm koryt ek hrzemi. Voda z pehrad se vyuv:Na vrobu elektrick energieNa zavlaovn polPro zsobovn mst pitnou vodouK rekreaci

  • Lid potebuj stle vce vody, a tak se stav nov pehrady. Se stavbou se ale mus postupovat opatrn, protoe zaplaven velk plochy me produ velmi tce pokodit.Nae nejvt pehrada je Lipno na Vltav.

  • Snn raJe rove nadmosk vky v horch, od kter u snh netaje.V pohoch tropickho psu je snn ra nejve (kolem 4 500 m). Smrem k plm se nadmosk vka snn ry sniuje a k hladin moe.Neroztt snh se hromad a stlaovnm a zmnami teploty se postupn mn v pevn led.Snn ra dobe viditeln na vrcholkch Alp. Jedn se o linii, kam u nesah snh.

  • LedovceLedovec je tleso z ledovcovho ledu. Nejastji m tvar bochnku. Ledovce meme rozdlit na:horskpevninskHorsk ledovce vznikaj ve velehorch. Pohybuj se po svahu a na dno dol, v nm le. Ledovcov dol maj vtinou tvar psmene U, svisl svahy a ploch dno. Pkladem horskho ledovce je ledovec Dachstein v Alpch.

  • Nachzej se ve velmi chladnch oblastech a pokrvaj rozshl plochy. Nejvt je antarktick ledovec a grnsk ledovec. Tak pevninsk ledovce se pohybuj a sklouzvaj do ocenu. Okraje ledovce se lmou a jako ohromn ledov kry potom putuj po moi. Pevninsk ledovce

  • Podpovrchov vodaPo deti se vdy urit mnostv vody vypa odtee do vodnho toku vskne do pdyVoda, kter se vskne do pdy, se nazv podpovrchovPodpovrchovou vodu dlme na pdnpodzemnPdn voda je ta, kter je obsaena v pd. Je velmi dleit pro rst rostlin.

  • Podzemn vodaVsakuje hloubji. Prochz puklinami a propustnmi horninami, a naraz na horniny nepropustn (nap. jl). Tyto horniny vodu zastav, a ta pak vypln dutiny v nich. Takto uloenou vodu nazvme podzemn.Msto, kde podzemn voda vytk na povrch, se nazvV mstech, kde se vyskytuje podzemn voda, lid hloub studny. pramen.Voda zskan z podzem me bt oznaovna i jako minerln voda.

  • Zdroje:Soubor:Great Lakes Lake Superior.png. DANIEL FR.Wikipedie[online]. 2005, 20.9.2005 [cit. 2013-04-07]. Dostupn z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Great_Lakes_Lake_Superior.pngSoubor:ShrinkingLakeChad-1973-1997-EO.jpg.Wikipedie[online]. 2005, 22.6.2005 [cit. 2013-04-07]. Dostupn z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:ShrinkingLakeChad-1973-1997-EO.jpgSoubor:ern jezero zabran z karov stny.JPG. MGR. ZDENK KUBE.Wikipedie[online]. 2010, 5.3.2011 [cit. 2013-04-07]. Dostupn z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:%C4%8Cern%C3%A9_jezero_zab%C3%ADran%C3%A9_z_karov%C3%A9_st%C4%9Bny.JPGSoubor:Motivan-foto-ertovo-jezero.jpg. MGR. ZDENK KUBE.Wikipedie[online]. 2008, 20.4.2008 [cit. 2013-04-07]. Dostupn z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Motiva%C4%8Dn%C3%AD-foto-%C4%8Certovo-jezero.jpgSoubor:Plen jezero.jpg.Wikipedie[online]. 2005, 16.9.2007 [cit. 2013-04-07]. Dostupn z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Ple%C5%A1n%C3%A9_jezero.jpgSoubor:Prilsk-jezero1.jpg. MGR. ZDENK KUBE.Wikipedie[online]. 2006, 18.2.2007 [cit. 2013-04-07]. Dostupn z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Pr%C3%A1%C5%A1ilsk%C3%A9-jezero1.jpgSoubor:Jezero Laka.JPG.Wikipedie[online]. 2005, 31.1.2008 [cit. 2013-04-07]. Dostupn z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jezero_Laka.JPGSoubor:Chalupsk sla.jpg.Wikipedie[online]. 2005, 11.4.2007 [cit. 2013-04-07]. Dostupn z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Chalupsk%C3%A1_sla%C5%A5.jpgSoubor:Mokrady Srby 2.jpg.Wikipedie[online]. 2007, 29.8.2007 [cit. 2013-04-07]. Dostupn z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Mokrady_Srby_2.jpgSoubor:Raselink.jpg.Wikipedie[online]. 2006, 7.12.2011 [cit. 2013-04-07]. Dostupn z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Raselink.jpg

  • Zdroje:Soubor:Rozmberk.JPG.Wikipedie[online]. 2006, 13.11.2006 [cit. 2013-04-07]. Dostupn z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Rozmberk.JPGSoubor:Rybnk Romberk zabran z oblasti retennho prostoru.jpg.Wikipedie[online]. 2011, 5.12.2011 [cit. 2013-04-07]. Dostupn z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Rybn%C3%ADk_Ro%C5%BEmberk_zabran%C3%BD_z_oblasti_reten%C4%8Dn%C3%ADho_prostoru.jpgSoubor:Lipno2.jpg. HANS WEINGARTZ.Wikipedie[online]. 2006, 18.6.2008 [cit. 2013-04-07]. Dostupn z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Lipno2.jpgSoubor:Lipensk pehrada.JPG.Wikipedie[online]. 2006, 22.5.2006 [cit. 2013-04-07]. Dostupn z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Lipensk%C3%A1_p%C5%99ehrada.JPGSoubor:Slapyprehrada.jpg.Wikipedie[online]. 2009, 7.9.2009 [cit. 2013-04-07]. Dostupn z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Slapyprehrada.jpgSoubor:Prague Milicovsky Forest pond.jpg.Wikipedie[online]. 2007, 5.5.2007 [cit. 2013-04-07]. Dostupn z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Prague_Milicovsky_Forest_pond.jpgSoubor:051027 Rybolov Jesenice 0010.JPG.Wikipedie[online]. 2007, 15.2.2008 [cit. 2013-04-07]. Dostupn z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:051027_Rybolov_Jesenice_0010.JPGSoubor:Dachstein-topview.jpg. T. LESSIAK.Wikipedie[online]. 2004, 23.8.2006 [cit. 2013-04-07]. Dostupn z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Dachstein-topview.jpgSoubor:Dachsteingosau.JPG. ROMAN KLEMENTSCHITZ.Wikipedie[online]. 2006, 25.8.2006 [cit. 2013-04-07]. Dostupn z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Dachsteingosau.JPGSoubor:155 - Glacier Perito Moreno - Panorama de la partie nord - Janvier 2010.jpg. MARTIN ST-AMANT.Wikipedie[online]. 2010, 23.10.2010 [cit. 2013-04-07]. Dostupn z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:155_-_Glacier_Perito_Moreno_-_Panorama_de_la_partie_nord_-_Janvier_2010.jpg

  • Zdroje:Soubor:Beardmore Glacier - Antarctica.JPG. JIM WALDRON.Wikipedie[online]. 2007, 13.3.2007 [cit. 2013-04-07]. Dostupn z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Beardmore_Glacier_-_Antarctica.JPGSoubor:Iceland Grimsvoetn 1972-B.jpg. ROGER MCLASSUS.Wikipedie[online]. 2005, 19.1.2006 [cit. 2013-04-07]. Dostupn z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Iceland_Grimsvoetn_1972-B.jpgSoubor:KarlovyVaryHotSpring.jpg. FILIP MALJKOVIC.Wikipedie[online]. 2006, 16.8.2006 [cit. 2013-04-07]. Dostupn z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:KarlovyVaryHotSpring.jpgSoubor:Volynka-Riverhead.JPG.Wikipedie[online]. 2005, 9.4.2007 [cit. 2013-04-07]. Dostupn z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Volynka-Riverhead.JPGSoubor:Sirnypramen2.JPG.Wikipedie[online]. 2006, 12.3.2009 [cit. 2013-04-07]. Dostupn z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Sirnypramen2.JPGSoubor:Snow line in Alp.jpg.Wikipedie[online]. 2008, 13.6.2008 [cit. 2013-04-07]. Dostupn z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Snow_line_in_Alp.jpg