Vodstvo na pevniněVodstvo na pevnině

Autor: Mgr. Zdeňka Krmášková

Škola: Základní škola a Mateřská škola Kašava, okres Zlín, příspěvková organizace

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad

Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.

Z_063_Krajinná sféra a její základní části_Vodstvo na pevnině

Anotace:Anotace:Digitální učební materiál je určen pro seznámení a upevňování znalostí o vodstvu na pevnině Materiál rozvíjí a podporuje nově získané vědomosti a dovednosti žáků Je určen pro předmět zeměpis v 6. ročníkuTento materiál vznikl jako doplňující materiál k učebnici: : BRYCHTOVÁ, Šárka, Josef BRINKE a Josef HERINK. Planeta Země: Zeměpis pro 6. a 7. ročník základní školy. Praha 1: Fortuna, 2001. ISBN 80-7168-475-9.

Vodstvo na pevnině

Pevninské vodstvo je na rozdíl od vody v mořích sladké.Vodstvo na pevnině tvoří:

vodní toky (řeky, potoky)

jezera

bažiny

umělé vodní nádrže (přehrady, rybníky)

Vodní toky

Na začátku řeky nebo potoka je vývěr podzemní vody

Vodní toky, které ústí do větších vodních toků se nazývají přítoky

Všechny vodní toky na určitém území tvoří říční síť

Postavíme- li se čelem po proudu řeky, po pravé ruce jsou pravé přítoky

po levé ruce jsou levé přítoky

Území, z něhož všechny vodní toky odvádějí vodu do jednoho moře se nazývá úmoří

Území, z něhož voda stéká do jedné řeky, se nazývá povodí

Množství vody, které proteče místem koryta za jednu sekundu se nazývá průtok

pramen

Jezera

Jezero je přirozená nádrž stojaté vody.Podle původu dělíme jezera na:

jezera vzniklá v příkopových propadlináchjezera vzniklá v příkopových propadlinách

jezera sopečného původujezera sopečného původu

jezera ledovcového původujezera ledovcového původu

jezera jako zbytky bývalých moříjezera jako zbytky bývalých moří

Jezera vznikla v příkopových propadlinách, kde voda zde zaplnila pokleslou část pevniny. Tak vzniklo nejhlubší jezero na světě Je hluboké 1602 m.

Bajkal.

Některá jezera jsou zbytkem bývalých moří ( před mnoha miliony let byl tvar pevniny jiný než dnes). Tak vzniklo největší jezero na světě, zvané Kaspické moře.

Název moře získalo jezero pro svou velikost. Tato jezera jsou slaná.

Některá jezera jsou sopečného původu. Mohou vzniknout i v kráteru sopky. Crater LakeNejvíce jezer je ledovcového původu. Kdysi dávno bylo na Zemi chladněji než dnes. Ledovec sahal až k našim hranicím. Po ústupu ledovců zůstala v zahrazených sníženinách v krajině jezera.Ve Slovenské republice takto vznikla plesa ve Vysokých Tatrách.

Štrbské pleso

Do většiny jezer ústí řeky a opět z nich vytékají.Taková jezera nazýváme

Druhé největší jezero na světě je Hořejší jezero v USA.

průtočná.

V suchých oblastech jsou však jezera, z nichž žádná řeka nevytéká. Voda se v nich ztrácí jenom výparem a vsakováním(například jezero Čad v severní Africe). Jsou to bezodtoková jezera.

Černé jezero je největší ledovcové jezero v České republice. Má rozlohu 18,43 ha. Dosahujehloubky 40,6 m. Vzniklo v poslední době ledové.

Čertovo jezero je pověstmi opředené jezero ledovcového původu. Rozloha je 10,33 ha a hloubka jezera dosahuje místy 36,5 m.

Plešné jezero je ledovcového původu, má plochu 7,48 ha a největší hloubku 18,30 m.

Jezera v České republice

Prášilské jezero je ledovcové jezero. Má rozlohu 3,7 ha. Je hluboké maximálně 15 m. Je hrazeno 9 m vysokým valem žulových balvanů.

Laka je ledovcové jezero. Rozlohou 2,53 ha je nejmenším šumavským jezerem na české straně hranice.Jezero je hluboké maximálně 3,9 m.

Chalupské jezírko je největší rašelinné jezírko (1,3 ha) v ČR. Průměrná mocnost rašeliny je 1,9 m, největší až 7 m.

Bažiny

Vodní toky přinášejí do jezer písek a hlínu. Jezera se zanášejí a jejich plocha se postupně zmenšuje. Od břehů zarůstají pobřežními rostlinami (rákosím, sítinou) a postupně se mění v bažinu.

Bažiny jsou trvale zamokřená území souvisle porostlá rákosím a dalšími vlhkomilnými rostlinami. Největší bažiny na našem území jsou na Šumavě.

Umělé vodní nádrže

Umělé vodní nádrže jsou dílem člověka , který využil vhodných přírodních podmínek pro tvorbu těchto vodních děl.

Rybníky

Jsou vodní nádrže určené k chovu ryb. Nejvíce rybníků u nás je v jižních Čechách. Největší z nich je Rožmberk, na jehož hladině lze již pozorovat zaoblení Země.

Mnohé rybníky byly založeny v 16.století. Tehdy si ještě málo zničená příroda na tyto zásahy rychle zvykla. Zakládání rybníků je příkladem jedné z mála kladných změn, které člověk v krajině provedl.

Dnes je odklon člověka od přírody příliš velký. Již nedokážeme dobře odhadnout reakce přírody. Výstavba vodních děl v současnosti způsobuje řadu problémů.

Přehrady

Jsou velké vodní plochy vzniklé přehrazením koryt řek hrázemi. Voda z přehrad se využívá:

Na výrobu elektrické energie

Na zavlažování polí

Pro zásobování měst pitnou vodou

K rekreaci

Lidé potřebují stále více vody, a tak se staví nové přehrady. Se stavbou se ale musí postupovat opatrně, protože zaplavení velké plochy může přírodu velmi těžce poškodit.

Naše největší přehrada je Lipno na Vltavě.

Sněžná čára

Je úroveň nadmořské výšky v horách, od které už sníh netaje.V pohořích tropického pásu je sněžná čára nejvýše (kolem 4 500 m). Směrem k pólům se nadmořská výška sněžné čáry snižuje až k hladině moře.

Neroztátý sníh se hromadí a stlačováním a změnami teploty se postupně mění v pevný led.

Sněžná čára dobře viditelná na vrcholkách Alp. Jedná se o linii, kam už nesahá sníh.

Ledovce

Ledovec je těleso z ledovcového ledu. Nejčastěji má tvar bochníku. Ledovce můžeme rozdělit na: horské pevninské

Horské ledovce vznikají ve velehorách. Pohybují se po svahu až na dno údolí, v němž leží. Ledovcová údolí mají většinou tvar písmene U, svislé svahy a ploché dno. Příkladem horského ledovce je ledovec Dachstein v Alpách.

Nacházejí se ve velmi chladných oblastech a pokrývají rozsáhlé plochy. Největší je antarktický ledovec a grónský ledovec. Také pevninské ledovce se pohybují a sklouzávají do oceánu. Okraje ledovce se lámou a jako ohromné ledové kry potom putují po moři.

Pevninské ledovce

Podpovrchová voda

Po dešti se vždy určité množství vody - vypaří- odteče do vodního toku- vsákne do půdy

Voda, která se vsákne do půdy, se nazývá podpovrchová

Podpovrchovou vodu dělíme na

půdní podzemní

Půdní voda je ta, která je obsažena v půdě. Je velmi důležitá pro růst rostlin.

Podzemní voda

Vsakuje hlouběji. Prochází puklinami a propustnými horninami, až narazí na horniny nepropustné (např. jíl). Tyto horniny vodu zastaví, a ta pak vyplní dutiny v nich. Takto uloženou vodu nazýváme podzemní.

Místo, kde podzemní voda vytéká na povrch, se nazýváV místech, kde se vyskytuje podzemní voda, lidé hloubí studny.

pramen.

Voda získaná z podzemí může být označována i jako minerální voda.

Zdroje:Soubor:Great Lakes Lake Superior.png. DANIEL FR. Wikipedie [online]. 2005, 20.9.2005 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Great_Lakes_Lake_Superior.pngSoubor:ShrinkingLakeChad-1973-1997-EO.jpg. Wikipedie [online]. 2005, 22.6.2005 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:ShrinkingLakeChad-1973-1997-EO.jpgSoubor:Černé jezero zabírané z karové stěny.JPG. MGR. ZDENĚK KUBEŠ. Wikipedie [online]. 2010, 5.3.2011 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:%C4%8Cern%C3%A9_jezero_zab%C3%ADran%C3%A9_z_karov%C3%A9_st%C4%9Bny.JPGSoubor:Motivační-foto-Čertovo-jezero.jpg. MGR. ZDENĚK KUBEŠ. Wikipedie [online]. 2008, 20.4.2008 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Motiva%C4%8Dn%C3%AD-foto-%C4%8Certovo-jezero.jpgSoubor:Plešné jezero.jpg. Wikipedie [online]. 2005, 16.9.2007 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Ple%C5%A1n%C3%A9_jezero.jpgSoubor:Prášilské-jezero1.jpg. MGR. ZDENĚK KUBEŠ. Wikipedie [online]. 2006, 18.2.2007 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Pr%C3%A1%C5%A1ilsk%C3%A9-jezero1.jpgSoubor:Jezero Laka.JPG. Wikipedie [online]. 2005, 31.1.2008 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jezero_Laka.JPGSoubor:Chalupská slať.jpg. Wikipedie [online]. 2005, 11.4.2007 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Chalupsk%C3%A1_sla%C5%A5.jpgSoubor:Mokrady Srby 2.jpg. Wikipedie [online]. 2007, 29.8.2007 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Mokrady_Srby_2.jpgSoubor:Raselink.jpg. Wikipedie [online]. 2006, 7.12.2011 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Raselink.jpg

Zdroje:Soubor:Rozmberk.JPG. Wikipedie [online]. 2006, 13.11.2006 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Rozmberk.JPGSoubor:Rybník Rožmberk zabraný z oblasti retenčního prostoru.jpg. Wikipedie [online]. 2011, 5.12.2011 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Rybn%C3%ADk_Ro%C5%BEmberk_zabran%C3%BD_z_oblasti_reten%C4%8Dn%C3%ADho_prostoru.jpgSoubor:Lipno2.jpg. HANS WEINGARTZ. Wikipedie [online]. 2006, 18.6.2008 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Lipno2.jpgSoubor:Lipenská přehrada.JPG. Wikipedie [online]. 2006, 22.5.2006 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Lipensk%C3%A1_p%C5%99ehrada.JPGSoubor:Slapyprehrada.jpg. Wikipedie [online]. 2009, 7.9.2009 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Slapyprehrada.jpgSoubor:Prague Milicovsky Forest pond.jpg. Wikipedie [online]. 2007, 5.5.2007 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Prague_Milicovsky_Forest_pond.jpgSoubor:051027 Rybolov Jesenice 0010.JPG. Wikipedie [online]. 2007, 15.2.2008 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:051027_Rybolov_Jesenice_0010.JPGSoubor:Dachstein-topview.jpg. T. LESSIAK. Wikipedie [online]. 2004, 23.8.2006 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Dachstein-topview.jpgSoubor:Dachsteingosau.JPG. ROMAN KLEMENTSCHITZ. Wikipedie [online]. 2006, 25.8.2006 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Dachsteingosau.JPGSoubor:155 - Glacier Perito Moreno - Panorama de la partie nord - Janvier 2010.jpg. MARTIN ST-AMANT.Wikipedie [online]. 2010, 23.10.2010 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:155_-_Glacier_Perito_Moreno_-_Panorama_de_la_partie_nord_-_Janvier_2010.jpg

Zdroje:Soubor:Beardmore Glacier - Antarctica.JPG. JIM WALDRON. Wikipedie [online]. 2007, 13.3.2007 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Beardmore_Glacier_-_Antarctica.JPGSoubor:Iceland Grimsvoetn 1972-B.jpg. ROGER MCLASSUS. Wikipedie [online]. 2005, 19.1.2006 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Iceland_Grimsvoetn_1972-B.jpgSoubor:KarlovyVaryHotSpring.jpg. FILIP MALJKOVIC. Wikipedie [online]. 2006, 16.8.2006 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:KarlovyVaryHotSpring.jpgSoubor:Volynka-Riverhead.JPG. Wikipedie [online]. 2005, 9.4.2007 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Volynka-Riverhead.JPGSoubor:Sirnypramen2.JPG. Wikipedie [online]. 2006, 12.3.2009 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Sirnypramen2.JPGSoubor:Snow line in Alp.jpg. Wikipedie [online]. 2008, 13.6.2008 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Snow_line_in_Alp.jpg