openMagazin 1/2011

  • View
    214

  • Download
    0

Embed Size (px)

DESCRIPTION

Czech and Slovak magazine about free and open source software, free to download and share

Text of openMagazin 1/2011

1openMagazin je jedinen elektronick asopis, kter vm kad msc pin to nejlep,co vylo na portlech zamench na voln iiteln software. Mete se tit na nvody,recenze, novinky, tipy atriky, kter si mete pest na svm netbooku nebo jinmpenosnm zazen. Doufme, e vs obsah zaujme atak vs prosme, abyste PDFsoubor ili, kam to jen jde. Koprujte ns, poslejte, sdlejte. Anapite nm, jak se vmmagazn lb. Neodmtme ani dary i monou obchodn spoluprci. Dkujeme za pze.redakce openMagazinuredakce@openmagazin.czKDE SC 4.6Podlej seCo se dje ve svt Linuxu a open sourceMsc s HTC Desire HDRecenze Palm Pre 2 HardwareLinuxov a open-source prohlee v lednu 2011Interaktivn 3D grafika v HTML a PDF dokumentechKDE SC 4.6Novinky v Xfce 4.8Ubuntu 10.10 CZ Praktick pruka uivatele LinuxuUplatnn open-source softwaru jako podpory zen podnikuZe svta aplikac MozillaInstalace LibreOffice v Ubuntu dvakrt jinakMatrix Manipulator a potn s maticemiRozrenie pre hromadn tla sborovVpotov plugin ESolver v OpenOffice.orgZajmav programy 89CakePHP frameworkWordPressBitTorrent anonymn a skryt ped poskytovatelemCo novho si mete zahrt v Linuxu?OpenOffice.org 3.3 pichz ve stnu LibreOfficePro ci ano open source ve kolchPodpote Liberix a jeho konkrtn aktivitywww.orrxxczix.cz2381319223136434547495356575961657072737677irorx zorr iornuirr soirirr rosirirr vvsrvuirr runiiiuirr risixirr ouriiiuirr 29 19. dubna 2011Kongresov centrum U Hjk, Praha2www.orrxxczix.czirorx zorr |Produkuje:Pispvaj:fredaktor: Vlastimil Ott OpenOffice.orgOdpovdn redaktorka: Irena afov OpenOffice.orgJazykov korekce: Dana Baierov OpenOffice.orgSazba: Michal Hlavat ScribusNvrh loga: Martin Kopta InkscapeLicence: Creative Commons Attribution-Non-commercial-No Derivative Works 3.0 Unpor-ted, co znamen, e jej smte it, ale nesmtemnit ani komern vyuvat. Autorsk prvanle autormlnk.Autoi: Roman Bonek, Josef Molnr, JliusPastierik, Lubo Doleel, Jan Gmela, JiMacich ml., Roman Plch, Petra armanov,Luk Jelnek, Miroslav Hronok, Ing. RadekNmec, Ing. Eva Menlov, Pavel Cvrek,Marek Raida, Petr Valach, Ji Broovsk,Tom Morvay, Matej Hatala, Adam trauch,Petr Hjek, Michal ern.ISSN 1804- 1426oxczxuza podporyrooiri sr http://www.openmagazin.cz/podilejise/3www.orrxxczix.czirorx zorr |Co se dje ve svt Linuxu aopen sourceRoman Bonek, Josef Molnr, Jlius PastierikEvropa: Mozilla Firefox se stal nejpouvanjm prohleem. Wikipedia oslav deset let. Eric Schmidt kon vele Googlu, vystd ho Larry Page. RichardStallman vystoup na konferenci Piratecon 2011. Red Hat porad sttu, jak etit na softwaru. FSF aOSI budou spolupracovat pi patentovch sporech. Drupal 7.Cedega kon, ale nave na ni GameTree Linux. Android 3.0: Mme prvn videa. Poslouchejte esk rozhlas sAndroidem. Xfce 4.8. Amarok 2.4. Hra AngryBirds zejm bude ipro Ubuntu. Ubuntu bude obsahovat iQt aplikace. Je dostupn finln verze LibreOffice 3.3. Finlna verzia OpenOffice.org 3.3 kdispozcii.Francie chce zdanit tablety, ty sWindows dostanou vjimku. Linux na palub britskch aerolinek.Evropa: Mozilla Firefox se stal nejpouvanjmprohleemPestoe prohle Mozilla Firefox nyn spe stagnuje aodbornci mu pedpo-vdaj obtn ztky, tak se koncem roku stal nejpouvanjm prohleem vEv-rop. Firefox pedbhl Internet Explorer od Microsoftu. Nov verze InternetExploreru u jsou sice mnohem kvalitnj, ale nesta to pomalu, ale jist jehotrn podl kles. Ato zejm hlavn dky dalmu open-source prohlei GoogleChrome, kter si meziron polepil octyhodnch deset procent aaktuln mvEvrop trn podl patnct procent. Google navc nic nenechv nhod asvjprohle masivn propaguje. Krom samozejm reklamy na Internetu na nj m-ete narazit vtelevizi nebo ina ulici.Prohlee v Evrop v roce 2010Wikipedia oslav deset let15. ledna 2001 pnov Larry Sanger aJimmy Wales zaloili internetovou ency-klopedii Wikipedia, bez kter u si asi ani nedokeme pedstavit Internet. Wikipediase od dalch digitlnch encyklopedi liila astle li tm, e do n me pispvatkdokoliv atexty (ppadn irzn multimdia) jsou dostupn pod svobodnou licen-c. esk verze Wikipedie vznikla vkvtnu roku 2002, na Slovensku se potomdoka-li v jnu 2003. Celkov je Wikipedie dostupn ve 262 jazykovch verz, kterdohromady nabz kolemosmncti milion lnk, znich je 183 tisc vetin.Wikipedia se chyst narozeniny patin oslavit apo celm svt pispvate-l uspodaj destky akc nejrznjho typu. VPraze se uskuten koncert vnhudby, na kterm Farn sbor eskobratrsk crkve evangelick pedstav nkolikznmch imn znmch skladeb od slavnch eskch skladatel. Zkoncertunavc poadatel pod zznam apsn potom budou dostupn na Wikipediiadalch pidruench strnkch. Samozejm tak pod svobodnou licenc.Eric Schmidt kon vele Googlu, vystd ho Larry PageDosavadn vkonn editel Eric Schmidt vedl Google tm deset let, take snmpro-chzel vemi dleitmi udlostmi. Vroce 2001, kdy na pozici CEOnastoupil, byl Googlenadjnou, le stle docela malouspolenost. Akde je Google? Prstym tm ve vem,co m co do inn sInternetemnebo informanmi technologiemi obecn. Vposlednchmscchzav spchpedevmsmobilnmoperanmsystmemAndroid, ktersikad denaktivuje dalchti sta tisc uivatel. Erica Schmidta na nejvympostunena-hrad dn novek, ale samotn zakladatel GoogluLarry Page. Anakonec ani Eric Sch-midt nepijde zkrtka, protoe se pesune na pozici vkonnho pedsedy. Cel rodaprobhne 4. dubna. Server ZDNet.comspekuluje, e by Google snovmfemmohl jetvce podporovat opensource. Larry Page je svounklonnost ke svobodnmusoftwaruznm. Nicmn Google nikdynebyl spolenost jednoho mue azakladatel se na jehozen celoudobuvrazn podl. Proto bychvznamnj posun neoekval.http://www.linuxexpres.cz/firefoxjenejpouzivanejsiprohlizecvevrope iixuxrxrnrs.cz4www.orrxxczix.czirorx zorr |iixuxrxrnrs.czRichard Stallman vystoup na konferenci Piratecon 2011Na prvnm ronku konference Piratecon, kterou pod esk pirtsk strana,vystoup mimo jin iRichard Stallman. Richard Stallman zaloil projekt GNU aFreeSoftware Foundation (Nadaci pro svobodn software) ade facto tak poloil pevnzklady open source. Podle organiztor je clem akce propagace mylenek pmdemokracie, svobodnho softwaru atransparentnosti ve veejnm ivot. Piratecon2011 se uskuten vst nad Labem 28.-31. ledna, piem vtina podstatnchpednek bude probhat vsobotu 29. ledna. Vsobotu veer vystoup iRichard Stall-man, zatm ale nen jasn, zda se zastn osobn, nebo pouze pomoc videokonfe-rence. Vstup na akci je voln, vce se dozvte na oficilnch strnkch.Red Hat porad sttu, jak etit na softwaruPoslankyn za Vci veejn Kristna Ko podala evropskho fa spolenostiRed Hat Wernera Knoblicha oanalzu, kter by mla nastnit monosti pouitotevench technologi ve sttn sprv. Sice se zatm jedn pouze oprvn krek,ale ani ktomu se tm nikdo zbvalch poslanc neodhodlal. Kristna Ko jelenkou snmovnho Podvboru pro elektronick komunikace aICT prmyslaPodvboru pro veejnou sprvu ainforman systmy. Vele Ministerstva vnit-ra, pod kter spad iagenda informatiky, je pedseda Vc veejnch Radek John.Posledn spchy zaznamenaly open-source technologie napklad vRusku nebovBrazlii. Pokud ve pjde podle plnu, tak vroce 2015 bude rusk sttn sprvabet prakticky jen na Linuxu. VBrazlii se zase do kol dostane na pl druhhomilionu netbook sfrancouzskou distribuc Mandriva Linux.FSF aOSI budou spolupracovat pi patentovch sporechDv vznamn organizace podporujc open source se dohodly, e budouspolen brnit open-source projekty pi ppadnch patentovch sporech. Jednse oFree Software Foundation (Nadace pro svobodn software) aOpen SourceInitiative. Aktuln hroz aloby hlavn ze strany konsorcia CPTN, kter ped ne-dvnem odkoupilo duevn vlastnictv spolenosti Novell. Vele konsorcia stojMicrosoft ajeho leny jsou napklad iApple aOracle. Krom detailnch podm-nek dohoda (PDF) zmiuje ifakt, kter u si mon ani neuvdomujeme. Ato, emnoho velkch internetovch projekt vychz at prv zotevench techno-logi. Ztch nejznmjch je to napklad Facebook, Twitter, Amazon, Google ne-bo Wikipedia.Drupal 7Vyla sedm verze oblbenho redaknho systmu Drupal. Drupal je oblbenzejmna dky rozshlm monostem prav. Mete se spokojit se zkladnm se-stavenm, ale zrove ho mete upravit knepoznn. Nov Drupal podporuje s-mantick formt RDFa, vylepuje prci se soubory a obrzky a tak pinupraven uivatelsk rozhran amonost replikace databz. Dle Drupal peelna PHP Data Objects, co ssebou pin podporu mnoha databz. Drupal 7 ob-sahuje na ticet tisc rznch test, kter jsou spoutny vdy, kdy vvoji zmnnco vkdu jdra systmu. Tyto testy by mly pomoci odhalit ppadn chybyazranitelnosti systmu. Pokud vs Drupal zaujal, ale nemte moc zkuenost ne-bo ho chcete jen vyzkouet, podvejte se na web DrupalGardens.com. Tam si m-ete systm pomrn snadno naklikat aani nemuste zajiovat hosting vaestrnky budou umstny na subdomn DrupalGardens.com. Drupal 7 nen pro-zatm dostupn vetin, ale komunita kolem webu Drupal.cz na n piln pracuje.Cedega kon, ale nave na ni GameTree LinuxCedega byla komern nadstavba Wine, kter umoovala hlad bh aplikaczMicrosoft Windows (pedevm her) na Linuxu. Samotn placen sluba sicekon, ale technologie nikoliv nave na ni projekt GameTree Linux. Ten u ne-bude komern amnohem vce bude zapojovat komunitu. Okonkrtn podobprojektu toho vtuto chvli moc nevme. Ale pokud byste se njak chtli podletamt erstv informace, mete si zaregistrovat vvojsk et.Android 3.0: Mme prvn videaPipravovan systm Google Android 3.0 bude na rozdl od svch kolegzdvojkov ady uren asi tm vhradn pro tablety. Prvn zveejnn videaukazuj, e rozhran se dokalo vraznch zmn akpohodlnmu pouvn bu-dete potebovat velk displej. Na videch tak mete vidt, e Google pipravilnov rozhran pro sv aplikace. Rozhran se vtinou li tm, e u nezobrazujepouze jeden blok informac. Napklad vaplikaci GMail tedy najednou uvidte se-znam pijatch mail azrove u budete st konkrtn mail. Zaujme iwebovprohle, kter pracuje skartami stejn jako desktopov prohlee. Pi pohleduna Android 3.0 Honeycomb astar verze je jasn vidt, e tablety se souasnmAndroidem ani zdaleka nevyuvaj potencilu velkho displeje. Pro vce informa-c avide navtivte SmartMania.cz.5www.orrxxczix.czirorx zorr |iixuxrxrnrs.czPoslouchejte esk rozhlas sAndroidemStanice eskho rozhlasu nov mete poslouchat ischytrm mobilnm tele-fonem se systmem iOS nebo Google Android. Aplikaci pro A