.

.

5openMagazin je jedinen elektronick asopis, kter vm kad msc pin to nejlep, co vylo na portlech zamench na voln iiteln software. Mete se tit na nvody, recenze, novinky, tipy atriky, kter si mete pest na svm netbooku nebo jinm penosnm zazen. Doufme, e vs obsah zaujme atak vs prosme, abyste PDF soubor ili, kam to jen jde. Koprujte ns, poslejte, sdlejte. Anapite nm, jak se vm magazn lb. Neodmtme ani dary i monou obchodn spoluprci. Dkujeme za pze. redakce openMagazinu redakce@openmagazin.cz

2 3 6 8 10 14 17 19 21 23 27 28 32 36 39 44 47 50 55 57 59 60 62 64 70 74 76

Jak v GIMPu vytvoit zrcadlen obrzku

Podlej se Co se dje ve svt Linuxu a open source Lugaru HD krvelan krlek a alfa vlk Mobiln novinky Recenze: Vytvme vlastn distribuci Linuxu Open source a linuxov prohlee v kvtnu 2010 TeXujeme... vod do XeLaTeXu Jak v GIMPu vytvoit zrcadlen obrzku Mendeley A mte podek v publikacch Recenze knihy Digitln fotografie v programu GIMP Notebook ThinkPad X100e a jeho funknost v Linuxu Analza: Nkolik pdnch dvod, pro pouvat GNU/Linux Smokin' Guns Counter-Strike na Divokm zpad Organizujte si as v Thunderbirdu 3 pomoc rozen Lightning Novinky ze svta aplikac Mozilla.cz Oivte sv dokumenty pomoc clipart poradme vm, kde je hledat Gymnzium Jevko pouv OpenOffice.org Poet strn a alch tatistickch dajov textovho dokumentu Nadpisy kapitol v zhlav dokumentu Stedn kola pouv OpenOffice.org Obchodn akademie, ulice Hovorovick v Praze Pr novinek kolem Ben NanoNote OCR v Linuxu: Cuneiform a YAGF Prevdzkujeme webserver na domcom potai LAMP Fedora Electronic Lab: nvrh elektroniky v Linuxu Shutter: vyfotit, upravit a odeslat Podpote liberix a jeho konkrtn aktivity

http://www.openmagazin.cz/podilejise/ Produkuje:

.

.

fredaktor: Vlastimil Ott OpenOffice.org Odpovdn redaktorka: Irena afov OpenOffice.org Sazba: Michal Hlavat Scribus Pispvaj: Nvrh loga: Martin Kopta Inkscape Licence: Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported, co znamen, e jej smte it, ale nesmte mnit ani komern vyuvat. Autorsk prva nle autorm lnk. Autoi: Ji Eischmann, Pavel ejka, David Kolib, Michal Vyskoil, Ji Macich ml., Pavel St, Petr Nmec, Petr afak, Luk Zapletal, Michal Doekal, Irena afov, redakce OpenOffice.cz, Jlius Pastierik, Ji Broovsk, Martin Foltin, Michal Blaho, Peter Fodrek, Adam Covex Pibyl a Adam trauch.

za podpory

IS S N 1 80 4 -1 4 26

|

2

.

http://www.linuxexpres.cz/hrynalinuxusteamtakeprolinuxwolfireuvolnipether

.

.

Co se dje ve svt Linuxu a open sourceJi EischmannPotvrzeno: Steam bude i pro Linux. Mandriva je na prodej? Akce Humble Indie Bundle mla obrovsk spch. Android pedil v prodejch v USA iPhone. Proti PlayStationu bez Linuxu se u stav i vdci. Anketa o nejoblbenj distribuci. Linux 2.6.34. CrossOver Games 9.0. Plny pro Ubuntu 10.10. tskou spolenost Lightapp. Hospodaen spolenosti, kter vznikla ped 12 lety, se nepovauje za dobr. Vletech 2003 a2004 se dokonce nachzela vochran ped viteli. Po vznamn finann injekci od investora vak v nsledujcch letech dokonce expandovala koupila spolenosti Conectiva, Lycoris aLinbox. Pot se ale jej hospodaen zaalo zhorovat. Mandriv se nikdy nepodailo prosadit na trhu komernch linuxovch produkt vedle Red Hatu aNovellu. Dleit zakzky prohrvala ina vlastn pd. Francouzsk automobilka PSA Peugeot Citroen si na svch dvacet tisc desktop adva tisce server zvolila radji SUSE, francouzt etnci aparlament zase dali pednost Ubuntu. Mandriva je spolenost veejn obchodovateln na Euronextu. Ped dvma lety vak pestala zveejovat vsledky hospodaen, take veejnost me jen tuit, jak na tom momentln Mandriva finann je. Ledacos lze vak vyst zhodnoty akci. Kdy se Mandriva ped lety vracela na burzu, stla jedna akcie 5 eur, pozdji se vyplhala a na 8 eur. Letos u se pohybovala kolem 0,15 eur aspekulace oprodeji cenu srazily a na 0,10 eur. Pi tto cen je trn kapitalizace (ocenn trhem) Mandrivy pouhch 1,5 milionu eur. Situaci se sna prohlenm na oficilnm blogu Mandriva je na prodej? uklidnit vkonn editel Mandrivy Arnaud LaprvoNa strnkch Mandrivalinux-online.org se objevil te, kter pe, e Mandriva byla vdy vhledku polnek, podle kterho je francouzsk spolenost tencionlnch investor. Podle nj byla Mandriva Mandriva, kter vyvj uns tolik populrn Mandriva tvrd zasaena hospodskou kriz, ale podailo se j Linux, na prodej. Konkrtn se mluv opevzet fran- vyvinout zajmav produkty jako Pulse2 anyn pr couzskou softwarovou spolenost Linagora nebo bri- zan sklzet vsledky. Potvrzeno: Steam bude ipro Linux Suvedenm klienta Steam pro Mac OS X se zaalo spekulovat otom, e se pipravuje tak verze pro Linux. Dokonce se Internetem zaal it screenshot bcho klienta v Linuxu. Dnes to ji nejsou spekulace, protoe spolenost Valve oficiln oznmila, e pipravuje ilinuxovou verzi, kter by mla bt kdispozici ke konci lta. Pro hry na Linuxu to znamen historickou udlost, protoe Steam od Valve dnes pedstavuje nejvt distribun kanl her. Najdete na nm a 1100 her. Vechny samozejm nebudou hned pro Linux, ale krom her, kter jsou pro Linux dostupn u nyn, by mly bt vdob vydn linuxovho klienta kdispozici jet Half-Life 2, Counter Strike: Source, Team Fortress 2. D se pedpokldat, e prmiovch titul pro Linux bude pibvat. Vrobci her u toti nebudou muset eit rozmlnnou linuxovou platformu, ale sta, kdy hru vyvinou pro unifikovanou platformu Steam. Je vak nutno dodat, e zjmu Valve vd Linux pedevm Mac OS X, kter ve vysplch sttech doshl trnho podlu, kter je zajmav ipro hern prmysl. Proto Valve investovala do podpory OpenGL ve svm hernmu enginu Source Engine. Pidn podpory pro Linux ji potom nepedstavuje takov problm. Akce Humble Indie Bundle mla obrovsk spch Spolenost Wolfire, kter vytv potaov hry, se rozhodla pijt spevratnm experimentem. Nabdla pt svch her zkaznkm za libovolnou cenu. Ti si navc mohli zvolit, kolik zstky pispj firm akolik dvma vybranm neziskovm organizacm. Vechny hry jsou nabzeny jak pro Windows, tak pro Mac OS X aLinux. Celkov se akce zastnilo skoro 140 tisc zkaznk, kte zaplatili tm 1,3 milionu dolar, znich skoro 400 tisc poputuje na konta neziskovch organizac. Zajmavou informac tak je, e linuxov zkaznci byli nejtdej. Prmrn zaplatili 13,8 dolar, co je tm dvakrt vce, ne prmrn zaplatili zkaznci sWindows. Tato informace tak pli nepotvrzuje zait kli, e linuxci nejsou ochotn za software platit. Teinkou na dortu je fakt, e Wolfire uvoln vech pt her jako open source. Spolenost se tak nechala slyet, e ikdy byl Bundle za libovolnou cenu, tedy nejni cena mohla klidn bt 0,01 dolaru, nali se lid, kte odkazy umstili na warezov fra, bittorrentov trackery atd. Wolfire odhaduje, e tak bylo staeno a 25% kopi. Android pedil vprodejch vUSA iPhone Pedpovdi, kter mobilnmu systmu Android vtily velkou budoucnost, se zanaj naplovat. NPD Group, spolenost pro vzkum americkho trhu, oznmila, e Android vprvnm tvrtlet 2010 pedskoil vprodejch iPhone. Jednikou na trhu inadle zstv s36% Research In Motion, kter vyvj sys|

3

.

.

.

tm pro telefony Blackberry. Na druhm mst u jsou ale telefony sAndroidem spodlem 28%, na tetm mst je Apple iPhone s21%. Za rstem Androidu stoj pedevm obrovsk spch telefonu Motorola Droid, kter zaal prodvat opertor Verizon jako odpov na iPhone, kter distribuuje AT&T. Proti PlayStationu bez Linuxu se u stav ivdci Ppad PlayStation aLinux m dal pokraovn. U jsem psal otom, e ve Velk Britnii dostal zkaznk penze nazpt kvli tomu, e Sony zPlayStation 3 odstranilo monost nainstalovat jin systm. VUSA zaali prvn zkaznci podvat aloby. Nyn se knim pipojili ivdci, kte pouvali hern konzole pro stavbu vpoetnch cluster. Svj cluster sloen zPlayStation mla nap. U.S. Air Force nebo Standfordsk univerzita. Problm vdeckch pracovi nen vtom, e by se nemohly pipojit se starm firmwarem ke slubm Sony. To je jim srden jedno. Jejich problmem je to, e vppadn zrun opravy se jim vrac pstroje snovm firmwarem, kter je pro jejich ely nepouiteln. Analytik Charles King ze spolenosti Pund-IT se nechal slyet, e Sony si pravdpodobn neuvdomila, jak ostrou reakci zmna ve firmwaru vyvol, aa u dky n zskali cokoliv, tko to vyrovn pokozen image spolenosti. Anketa onejoblbenj distribuci Server Abclinuxu.cz vyhlsil na zatku kvtna dal ronk ankety onejoblbenj distribuci. Stejn jako vminulch letech, iletos mohou uivatel hlasovat pro svoji oblbenou distribuci vnkolika kategorich desktop, server, netbook, liveCD, enterprise, SmartPhone/PDA. Ikdy nelze brt vsledky ankety jako pesn ukazatel popularity jednotlivch distribuc vR, svoji vypovdac hodnotu maj atrendy vpopularit, kter bylo mono pozorovat ijinde, v-

dy spolehliv odrely. Vkategorii Desktop posledn CrossOver Games 9.0 ti roky suvernn vldlo Ubuntu, stejn suvernn poSpolenost CodeWeavers vydala novou verzi nzici m Debian vkategorii Server, kterou opanuje ji stroje specializujcho se na bh her pro Windows pod od vzniku tto kategorie. Linuxem aMac OS X. CrossOver Games je postaven na open-source projektu Wine, ale pin lep Novinky ze svta softwaru kompatibilitu snktermi programy ajednodu instalaci her. Nov verze podporuje nov Steam UI, Linux 2.6.34 StarCraft 2 aStarCraft Online. Nov tak umouje Vvoji linuxovho jdra zachovvaj pravideln uivatelm instalaci her zjedn obrazovky ajednm tempo vvoje, aproto mohl Linus Torvalds po tech kliknutm. Cena produktu zstala zachovna ain 40 mscch uvolnit dal verzi. Aktivn vvoj inadle dolar. Jeho pozenm pispjete i na vvoj Wine, probh voblasti ovlada grafickch karet. Vovla- protoe spolenost CodeWeavers je hlavnm tahoudai Radeon pibyla podpora pro chip Ever- nem jeho vvoje. green/R800, co znamen podporu pro karty ady Radeon HD-5000. Jejich funknost je vak stle po- Novinky ze svta distribuc mrn daleko od idelnho stavu. Prce probhaly taky na ovladai grafickch karet Intel. Pibyla podpora Plny pro Ubuntu 10.10 pro chipy Sandybridge, kter Intel uvede zatkem Minul tden se vBruselu konal Ubuntu Deveptho roku. U karet ady 9xx byl zlepen power loper Summit, na kter se sjeli vvoji Ubuntu management. Pibyla monost pepnn mezi dvma adomlouvali se na plnech pro dal verzi Ubuntu. grafikami, co sv uplatnn nalezne pedevm na Na summitu vBruselu se probraly plny pro nadnoteboocch, kter jsou osazeny nevkonnou kartou chzejc Ubuntu 10.10 Maverick Meerkat. Vpodzimsnzkou spotebou adoplkovou kartou, kter m nm vydn se pot sjdrem 2.6.35, X.Org serverem mnohem vy vkon, ale i spotebu. Stle je vak 1.9 aMesa 7.6. Pokraovat budou taky prce na uivanutn restartovat X server. telsk pvtivosti prosted. Vaktuln verzi byla tlaSeznam podporovanch souborovch systm byl tka pro ovldn okna pesunuta nalevo adesigni rozen o dva Ceph, co je experimentln dis- Ubuntu u v, co suvolnnm mstem. Uvauje se tribuovan sov souborov systm pro vyuit na otzv. windiktorech, kter budou slouit jako obecn clusterech, aLogFS, kter je uren pro flash disky ovldac prvky aplikace, bude pomoc nich mon a obsahuje nkter funkce znm ze SATA adi. nap. nastavit hlasitost, sdlen, nebo budou zobDostaten stabilnmu stavu se bl tak souborov razovat prbh njak operace. systm nov generace Btrfs, kter u zvauj nkter distribuce zvolit jako vchoz ve svch ptch vydnch. Jako vdy pibylo velk mnostv ovlada amnoho ovlada bylo vylepeno. Za zmnku jet stoj vrazn vylepen voblasti virtualizace, co pot pedevm korportn uivatele.|

4

.

.

.

Zmny probhnou ivseznamu vchozch aplikac. Minule byl vyazen GIMP stm, e jeho funkce pevezme sprvce fotografi F-spot. Ten se vak na vchozm CD tak dlouho neoheje. Vvoji jej toti plnuj nahradit Shotwellem. Dvodem je dajn velk pamov nronost F-spotu apo pravd se jeho vvoj vposledn dob vcemn zastavil.

Zdroj http://www.markshuttleworth.com/archives/333 Pedstaveno bylo tak desktopov prosted Unity, kter bude nasazeno vUbuntu 10.10 Netbook Edition. Navreno je pro netbooky azazen sdotykovm displejem, tedy potencionln tak pro tablety. Na Unity bude postaven tak nov produkt Canonicalu Ubuntu Light, co bude rychl ajednoduch systm, Zdroj http://yorba.org/shotwell/ kter bude nasazovn do dualbootu pro rychl pstup na Internet. Nabzen bude pedevm OEM zkaznkm. Konzervativn se zatm vvoji Ubuntu stav ksouborovmu systmu nov generace Btrfs. Ten je podle nkterch u dostaten stabiln, aby mohl bt nasazen jako vchoz. V Ubuntu vak bude nejdve za rok jako experimentln volba amon za dva roky jako stabiln volba, ale ne vchoz.

|

5

.

http://www.abclinuxu.cz/clanky/lugaruhdkrvelacnykralicekaalfavlk

.

.

Lugaru HD krvelan krlek aalfa vlkPavel ejkaHra Lugaru je originln, nsiln, dobe hrateln apro nkter hre snad a nvykov. Hlavnm hrdinou je ninja krlk Turner, kter se hned zpotku piplete do sloitho spiknut sahajcho a knejvym mstm malho krliho krlovstv, jeho ptel jsou zabiti aTurner se vydv je pomstt, zachrnit unesen apostupn odhaluje dal souvislosti, a nakonec bojuje proti nejsilnjmu nepteli alfa vlkovi.

Lugaru The Rabbit'sFoot

Roztomil krlek nebv spojovn skrvavm vradnm neptel. Krlci ve he jsou vak antropomorfn, stejn tak vlci, ale pesto si vechny postavy zachovvaj svj uniktn styl a nepsob lidsky, navzdory tomu, e krlci nos obleen avichni chod vzpmen. Postav se ve he nevyskytuje mnoho, krom rzn barevnch arzn obleench krlk se ve he vyskytuj jen vlci, opt rzn barevn, tak jak vlci vprod bvaj. Grafika hry je geometricky velmi jednoduch a stroh. Exteriry jsou prakticky tvoeny jen velkmi kvdry, keky, stromy akopcovatou zem. Ikdy leckomu me grafika pipadat a pli primitivn, tak pro dan el bohat sta a psob docela pjemn. Naopak, dky tomu je hra velmi rychl aplynul ina starch potach. Jakkoli zkub animace by byl vkritick situaci boje velmi nepjemn.

Instalace anroky

Linuxov verze je distribuovna jako spustiteln skript sdaty (asi 34 MB soubor), kter se rozbal apo odkliknut pr drobnost je hotovo. Kinstalaci je pouit MojoSetup, problmy jsem nezaznamenal. Na vkon potae je hra nron opravdu hodn mlo. Dosud jsem ml monost hru vyzkouet na nkolika instalacch Gentoo, vetn starch PC s grafikou nVidia 440MX, na kterch u spousta novch her nefunguje (star demo, nikoli HD verzi slepmi texturami). Napklad na Sempronu 2800+ s1 GB RAM agrafikou nVidia 7600GS se poet snmk pi rozlien 12801024 pohybuje vysoko nad 100, asto tak okolo 160 200 snmk.

Ovldn

Velmi dleit vlastnost je jednoduch asnadno osvojiteln ovldn, to ovem neznamen, e je hra jednoduch. Znamen to, e se hra d ovldat tak, ani by hr musel na ovldn myslet, co je velmi dleit: pohyb vped (W) pohyb vzad (S) pohyb vlevo (A) pohyb vpravo (D) skok (SPACE) pikren (ALT doporuuji CTRL) tasen zbran (E) hod noem (Q) der (mytko 1)|

6

.

.

.

Ovem nen to zas tak jednoduch, jak to na prvn pohled vypad. V rznch situacch mohou mt klvesy rzn vznam. Napklad klvesou pro hod noem nehodte n, pokud jste vpodepu, ale n odlote. Klvesou pro pikren vkombinaci sderem lze odvrtit (nkdy) der protivnka, ppadn provst protider proti protideru, ve skoku se pikrenm provd salto apokud se vpikren pohybujete vped apikren pustte, tak Turner pejde do zvecho bhu po tyech atd. Kombinac je vc aty dleit se lze nauit vtutorilu, vetn zachzen se zbranmi. Pette si iREADME soubor ke he, snad jsou tam popsny vechny kombinace pohyb.

jindy se me ty pi deru zlmat arozpadnout se, astji pokud se pokoute ermovat sjinm stejn ozbrojenm krlkem. Na rozdl od noe amee neme Turner nosit vce ne jednu avdy ji dr vrukou. Me je zbra nejsilnj. Stejn jako ty jm lze zabt velmi rychle, ale tak snm lze chvli ermovat.

Strategie boje

Zajmav zvltnost Lugaru oproti ostatnm bojovm hrm je absence ukazatele zdrav. Mru zrann mete sten odhadovat ze rm nebo z toho, jak dery neptele jste nedokzali vykrt. Hodn tvrd zsah se projev rozostenm vidnm (je-li rozosten zapnuto) avrazem apostojem Turnera. Ale pesn to zjistit nelze. Nikdy nevte, jestli posledn neptel nebude ten, kter vs poraz.

Zbran

Bohuel jsou jen ti: ocelov n, me avelk devn hl (ty asi na vku krlka). Docela tedy chpu velk oekvn okolo pipravovan hry Overgrowth, kde by chladnch zbran mlo bt mnohem vc, stejn tak irznch druh neptel. Noem lze protivnka seknout, bodnout. N je jedin zbra, kterou lze hodit. Ne vdy se ovem povede protivnka zashnout protivnci uhbaj, pokud vs pi hzen zahldnou. Vlci dokonce um n chytit. Ne vdy je tak zsah noem pro protivnka smrteln pro dosud nezrann vlky nikdy apro nkter krlky tak ne. Noem lze protivnka ipodznout, ale to se poda jen vjimen, kdy neptel sp, nebo sed zdy kTurnerovi aten se knmu tie pipl. Na druhou stranu je n zbra, kterou nejsnadnji zskte od protivnka. Devn hl je velmi siln zbra. Pi troe tst lze zabt protivnka jedinm derem, stejn tak i protivnk obas me velmi rychle zabt Turnera. Ovem

Osobn obvykle volm opatrnj zpsob boje asnam se odlkat jednotliv neptele, snimi se pak d rozumn vypodat. Bojovat proti dvma vlkm souasn je skoro vdy smrteln. Podle vide vak nkte hri dovedou zvldnout ivt skupinu tonk. Rozhodn se naute pouvat protichvaty. Je to snadn zpsob, jak zskat zbra, kdy dnou nemte, aneptel m. Je to dobr zpsob, jak pet boj svlkem, kter vs me zabt jedinm derem, ani by k tomu zbra poteboval. Ostatn vlci si obas zbra vezmou (chyt n, seberou hl), ale nejsem si jist, jestli jsou schopni ji pouvat. Pipadalo mi, e je pouit zbran sp oslabuje. Nenechte zrannho neptele utct, pivol posily, kter se vs pak sna najt. Utkajc neptel me bt snadnou obt, pokud ho ovem dostihnete. Je vhodn se k nepteli piplit potichu zezadu ahodit po nm n nebo ho jinak napadnout, dokud to neek. Neptel me bt chvilku zmaten aprvn sekundy se nebrn naplno. Podobn me neptele zmst odskok od stny asalto, jindy to me bt velmi riskantn, protoe vs neptel chyt za nohy asraz na zem. Nespolhejte zcela na zbra, kdykoli oni mete pijt. Anaopak - nebojte se zbran neptele, pi troe ikovnosti mu ji mete sebrat. Vtinu boj lze vyhrt bez pouit zbran.

Osobn dojem

To, co mne na he zaujalo nejvc, je dynaminost. Boj ve vych obtnostech je navzdory jednoduchosti hry velmi ostr, reakce hre mus bt rychl ankter protivnky nen snadn porazit. Hrl jsem nkolik FP stleek, ale Lugaru je proti nim vrazn adrenalinovj hra. FP nebo tak FPS (anglick zkrazka First-Person Shooter) je podnr aknch potaovch her charakteristick simulac vlastnho pohledu hern postavy. Zkratka znamen esky: stleka zpohledu prvn osoby. A vs pestane bavit zkladn pbh a pekonvn skre vpipravench soubojovch mapch, mete vyzkouet nkter zdalch modifikac od fanouk hry. Vzhledem ktomu, e byl kd hry ped nedvnem uvolnn pod GPL, tak se mon meme tit ina njak vylepen. Komu by ani to nestailo, tak me podpoit vvoje pedplatnm dlouho pipravovanho pokraovn Overgrowth.

|

7

.

http://www.abclinuxu.cz/clanky/mobilninovinky42010

.

.

Mobiln novinkyDavid KolibPalm a webOS. Nokia N900 a MeeGo. Dal levn MID. Miniaturn desktop.

Palm awebOS

Nejvt novinkou tkajc se Palmu, topcho se vdluzch, je, po spekulacch omonm kupci, jeho odkoupen gigantem Hawlett-Packard. Za 1,2 mld. dolar. Palm se dlouhodob topil ve ztrtch aHewlett-Packard ml na trhu smobilnmi telefony skuten minoritn podl oboj by se mlo akvizic vyeit; Palm se zaad do Hewlett-Packard jako divize beze zmn na zamstnaneckch postech. HewlettPackard navc odloil svj tablet Slate konkurenta pro iPad kter ml pvodn pouvat Microsoft Windows 7, ovem pravdpodobn mu bude dvat ivot prv webOS. WebOS mimochodem (toto ji nespad do msce dubna) b na x86 bez prav. Vyla aktualizace webOS 1.4.1, kter krom jinho pin do Evropy podporu nkupu placench aplikac pes App Catalog. Jan Grmela zveejnil neoficiln lokalizaci webOS. (http://www.palmcesky.cz/) Ares, webov (ano, b na webu!) SDK pro webOS, se dokal finln verze. Na webOS byl portovn jak Mozilla Firefox, tak i X.org (piem byl demonstrovn (pomal) bh OpenOffice.org). Palm Pre Plus aPalm Pixi Plus se vNmecku prodvaj (samozejm vGSM verzch) uopertor Vodafone aTelefnica O2 od konce dubna. UVodafone vyjde nedotovan Pre Plus na njakch 580 euro, Pixi Plus na 400 euro.

Zdalch, praktitjch novinek: Vylo PR 1.2 SDK pro Maemo zahrnuje mj. Qt4.6. Webov prohle Chromium byl portovn na Nokii N900. Cortex A8 (vNokii N900) jde petaktovat z600 MHz na vce ne 1 GHz. Nokia se pochopiteln od zatku od tto aktivity distancuje. LG GW990, chytr telefon postaven na platform Intel Moorestown asMoblinem, se nakonec hromadn vroby nedok zejm kvli odumrn Moblinu aekn na pouitelnj MeeGo.

Po levnch MID zminula tu mme dal takov. Nokia N900 aMeeGo Jmenuje se Eken M001 a stoj (v n) kolem $100, Na Intel Developer Forum 2010 bylo prezen- uns se d objednat ipes Aukro za njak ti tyi titovno MeeGo, respektive jeho GUI znm sce korun aprodv se tak jako Haleron iLet Mini zMoblinu. Ona je vbec sloit situace ohledn HAL (tady znakov zleitost) za cenu zhruba toho, co vlastn oznaovat jako MeeGo. Maemo dvojnsobnou oproti t nsk. Disponuje sedmipal6 Harmattan? Moblin 2.2? Obrazy z me- covm displejem, 600 MHz procesorem (ARM), SDHC ego.com? slotem, WiFi atd. B na nm Google Android, ovem Na Intel Collaboration Summitu pak byli ped- bez Android Marketu. staveni partnei Intelu aNokie, kte by mli dodvat software nebo MeeGo nasazovat ve svch produktech. Namtkou Asus, BMW, Novell, Doug Fisher se nechal slyet, e MeeGo bude existovat ijako desktopov distribuce. Pak bylo MeeGo prezentovno jet na Linux Foundation Collaboration Summitu kdispozici jsou videa.|

Dal levn MID

8

.

.

.

Miniaturn desktop

VIA ARTiGO A1100 je tzv. nettop oneuvitelnch rozmrech 14,69,95,2 cm pomalu se vejde do kapsy. Vybaven je 64bitovm procesorem VIA Nano taktovanm na 1,2 GHz, grafickm ipem Chrome 9 schopnm hardwarov akcelerace videa kdovanho vMPEG-2 aH.264, pti USB porty, zvukovou kartou, sovou kartou, HDMI (iD-SUB) avolitelnm SD slotem aWiFi. Distribuuje se bez operanho systmu (podporovn je Linux a MicrosoftS Windows 7), DDR2 RAM a2,5-palcovho pevnho disku. VIA Store hls cenu$243, esk distributor bezmla 8000K vetn DPH.

Strun

SUbuntu One se lze synchronizovat izAndroidu aiPhone. Google podpo vvoj video kodeku Theora pro ARM. Synaptics nabdne sv ovladae touchpad ipro GNU/Linux a Chrome OS. Znamen to pedevm podporu vcedotykovch gest, ovem do bnch repozit se Gesture Suite Linux nedostane, pjde o komern software prodvan v prvn ad OEM distributorm. Ale e by to bez tohoto softwaru bylo nemon, to se ci ned

Sharp Netwalker PC-Z1, ptipalcov netbook bc na ARMu Freescale i. MX515, se dokal nstupce. Nese oznaen PC-T1 a postrd klvesnici. Dotykov displej (1024600 pi pti palcch), WiFi, Ubuntu, USB a dal specifikace zstvaj zachovny. Novinka by se mla objevit touto dobou v Japonsku za cenu lehce pevyujc 500 dolar. Android u byl portovn i na iPhone 2G. Google potebuje njak vyeit problmy s ovladai tiskren v Chrome OS. Jeliko je tento operan systm vystavn na cloudu, o tisk se m starat sluba Google Cloud Print, ovladae tiskrny nebudou obsaeny v operanm systmu klienta, nbr na serveru v oblacch. Znamen to krom jinho, e bude mon takto pistupovat ke vem svm tiskrnm v rmci st. Vyla pre-alpha verze webovho prohlee Mozilla Fennec pro Android. Bylo vydno Ubuntu 10.04 vetn verze pro netbooky. Ubuntu 10.10 Netbook Remix m obsahovat dal vlastnost znmou z Mac OS X menu aplikac v panelu msto v okn, m se tm etit msto.

|

9

.

http://www.abclinuxu.cz/clanky/recenzevytvarimevlastnidistribucilinuxu

.

.

Recenze: Vytvme vlastn distribuci LinuxuMichal VyskoilPot, co jsem se dozvdl oexistenci tto knihy, m napadlo, e si nedovedu pedstavit nikoho, kdo by si ml vytvet vlastn distribuci, natopak jet st otakovm ponn knihu. Na druhou stranu, zvdavost mi nedala, abych se nepodval, jak se stmto tmatem, kter dle mho nzoru nejde zpracovat knin, vypodal autor. Zvlt pak proto, e mi je jeho odborn rove ischopnost pst dobe znma. ahlavn praktick st se odehrv ve druh. Zbytek kapitoly potom e zkladn otzku pro. Pro mt vlastn distribuci? Autor pedkld nkolik pklad, kdy to me bt potebn. Navc procesem tvorby vlastnho systmu zskme znalosti a zkuenosti (pesn podle pravidla, e nejvce se osystmu naume, kdy je rozbit). Linux Standard Base tvrt kapitola se vnuje LSB. Autor rozebr motivaci, kter vedla avede kvytvoen neho takovho, co je snaha minimalizovat fragmentaci linuxovch distribuc. Vnuje se rovn pbuznmu FHS. Dle podprnm nstrojm, jako je LSB Software Development Kit, kter si instaluje teba vlastn peklada (lsbcc), vlastn runtime (lsbrunner) a podobn. Druhou monost je pout LSB Application Checker, co je aplikace napsan v Perlu s webovm rozhranm, kter doke zkontrolovat kompatibilitu aplikace pro rzn distribuce. Vdal sti se autor vrac zpt od autor program kdistributorm astrun popisuje nkter poadavky LSB (teba na vchoz uivatele v systmu) apot se vnuje testovacmu nstroji LSB Distribution Testkit, kter otestuje, zda dan distribuce odpovd specifikaci, nebo ne. Balkovac systmy Balkovac systmy jsou helnm kamenem velk sti distribuc aje jim vnovna pt kapitola. Autor nejprve ukazuje vlastnosti, kter m dan systm mt: jako vyhodnocovn zvislost, instalace zrznch zdroj abezpenost. Azrove uvd, kter nejsou nezbytn, ale rozhodn uiten jako teba rozdlov balky nebo poskytuj monost mt vce verz jedn komponenty. Prvnm pnem na holen je rpm. Je popsn formt nzvu balk. Je tedy vysvtleno, co z nzvu|

Co je linuxov distribuce Druh kapitola se sna vymezit pojem linuxov distribuce. Autor tu strun pedstavuje hlavn komponenty systmu od jdra pes zavad azkladn knihovny a po X server adesktopov prosted. Dojde na popis historie ty hlavnch distribuc Debian, Red Hat, Slackware aSUSE aina nezbytnou poznmku Linux versus GNU/Linux. Jen letmo se autor zmn oLinux From Scratch, Arch Linuxu, Gentoo aPuppy Linuxu. Druhy distribuc Tato kapitola obsahuje pokus orozdlen distribuc do druh, co vzhledem kobrovsk modularit prakticky vech systm, nen zcela mon. Zkladn dst 1 len je tedy na desktopov (pklad z praxe je openSUSE), serverov (CentOS), embedded (fresco) vod adistribuce pro zvltn ely. Zajmavost je popis nKniha je rozdlena do dvou st (ane nhodou ta- stroje ELinOS pro vytven vlastn embedded disto recenze kopruje rozdlen knihy) azan pehle- tribuce zaloen na OpenEmbedded. dovou kapitolou, kter strun pedstavuje tematick Druh kritrium je rozdlen na distribuce spodrozdlen obou st. Prvn je vnovna spe teorii porou (RHEL), abez n.

10

.

.

.

foo0.4.2.3bar3.s390x.rpm je nzev programu, co slo verze, vydn atak dle. Tak je podrobn popsn samotn formt, co je krtk binrn hlavika atakzvan PayLoad. To je komprimovan cpio archv svlastnm obsahem. Nsleduj nstroje pro prci stmito balky rpm, yum, zypper aaptrpm. Dal je potom logicky Debian. Jeho struktura balk je odlin, protoe jde o prost archv, kter je tvoen soubory debianbinary, control.tar.gz adata.tar. Rovn je tu popsn formt nzvu, kter se od rpm li pedevm vpouvn podtrtek. Jedin pomlka oddluje verzi programu od verze balku vDebianu. Stejn tak jsou popsny instroje dpkg aapt. Z dalch systm jsou jet popsny archvy tag.gz pro Slackware, zdrojov archvy a zmnny balkovac systmy PiSi distribuce Pardus Linux aPortage distribuce Gentoo. Instalan programy Instalan program byl jednou ze zkladnch skupin uvedench ve druh kapitole. Autor tu ukazuje monosti, ktermi lze distribuci instalovat ave vtin znich je instalan program nezbytn. Jedinou vjimkou je nakoprovn obrazu disku pmo na clov stroj. Pot nsleduje popis obvyklch program jako anaconda, DebianInstaller, Ubiquity aYast. Touto pehledovou kapitolou tak kon prvn pehledov ateoretick st.

Dojde ina otzku 32/64 bit, kde autor zstv u 32bitovch platforem, nicmn vtina pklad nen na architektue nijak zvisl.

st druhDefinice modelovch pklad Vprvn kapitole druh sti autor pedstavuje ti modelov pklady, na kterch pot bude ilustrovat jednotliv postupy. Jsou to: 1. Distribuce pro sae 2. Firemn (i spe desktopov) distribuce 3. Kamerov server

chvu programem dh_make, vysvtluje vznam soubor v adresi debian, jako je control, copyright, changelog apedevm rules. Pot nsleduje nvod na sestaven dpkgbuildpackage Pedpoklady kprci nebo debuild. Nsledn ukazuje aktualizaci balku Nejlep prosted pro tvorbu distribuce je dis- pomoc uupdate azznam zmn vchangelogu potribuce, videlnm ppad ta stejn. Nicmn nen moc dch. Stejn jako v ppad rpm je vysvtlen dobr si pro hry, pokusy nebo tvorbu balk likvi- pkaz dpkg, tvorba a struktura repozite a tak dovat bc systm. Vtto kapitole se tedy ten do- pkaz aptget. zv, kterak svj vtvor izolovat od svho pracovnho systmu. Piem monost je vsouasn dob mnoho Instalan proces od chrootu pes openvz a po VirtualBox. Pt kapitola je vnovna instalaci. Autor se tu vrac ke svm modelovm pkladm aukazuje, jak Nvrh distribuce pomoc simpleccd amikrobalk Debianu systm V tto kapitole jsou rozebrny jednotliv poa- maximln uzpsobit. Vppad firemn distribuce se davky ana jejich zklad vybrny distribuce, znich zamuje pedevm na pravu vzhledu a tak na budou jednotliv pklady vytvoeny. Sai se mohou splnn podmnek Novellu, kter nepovoluje dle tit na upraven Debian, firemn uivatel na open- it svou grafiku. Ukzn je star pkaz rembrand, SUSE apro kamerov server byl vybrn Slackware. kter korportn grafiku odstraoval. Vsouasn dob je u vechna takov grafika uloena v soubo Balkovac systmy rech *brandingopenSUSE, co jsou speciln Prvn skuten praktick kapitola je tvrt. Zabv znakov balky, kter obsahuj pslunou grafiku. se tvorbou apravami balk ajejich publikovnm Obvykle existuj ve dvou variantch openSUSE prostednictvm repozite. Nejprve je ukzn zpsob a upstream. Nsleduje popis programu make prce vsystmu rpm. Autor ukazuje strukturu adres- SUSEdvd, kter, jak jeho nzev napovd, um vy nezbytnch pro vytvoen takovho balku, generovat finln DVD. pklad defininho souboru takzvanho spec souboPot je pedstaven zrychlen zpsob instalace poru. Ukazuje jednotliv fze, ktermi se pi sestavovn moc kickstart zprogramu anaconda. Nsleduje prochz, obsahuje popis programu rpmbuild, kter podrobn popis projektu SUSE Studio aSUSE Studio balky generuje, a taky zklady prce s pkazem OnSite anakonec dojde ina kamerovou distribuci, rpm. Nsleduje popis dvou formt rpm repository kter ovem instaltor nem. Yast formt pouvan distribuc SUSE na mdich a yum, respektive rpmmd, formt pouvan dis- Zavad tribucemi pouvajc yum (RHEL, CentOS, Fedora, ) Tato kapitola se zaobr zavadem a tm, jak arovn podporovan distribuc SUSE. Celou rpm vlastn funguje sputn. Nejvce prostoru dostal st zakonil pehled programu zypper. GRUB, bohuel pouze jeho star verze, asvj prostor Nsleduje popis tvorby balku pro systm Debi- dostalo iLILO. an. Autor ukazuje proces debianizace zdrojovho ar|

11

.

.

.

Jdro amoduly Jdro je nejdleitj soust systmu a sedm kapitola pedstavuje nkolik zpsob, kterak si upct jdro na mru. Pro sovou distribuci autor ukazuje, jak upravit zdrojov balek sjdrem Debianu azmn se rovn omakepkg pro tvorbu balku zlibovolnho zdroje. Pro firemn distribuci je pouita openSUSE, tud vdalm kroku ukazuje nezbytnosti, kter je teba provst pro tuto distribuci. Nakonec nsleduje jdro pro kamerov server, kde je pedveden postup pekladu jdra zkernel.org. Start ukonen arestart systmu Tmatem osm (zcelkovch estncti, tud jsme prv v polovin druh sti) kapitoly je program init. Jsou tam vysvtleny jednotliv rovn bhu, vysvtlen formt souboru etcinittab, jak se p inicializan skripty systmu System V. Nsleduje vysvtlen pojmu poten ramdisk (initrd) a popis nstroj pro jeho vytvoen mkinitrd ainitramfstools.

/etc/mtab a/proc/mounts. Anakonec autor pipomene jet konfiguraci systmu init, kde se nastavuje uivatelsk jmno akde shell. Dal st je vnovna zkladnm systmovm knihovnm. Je nejprve vysvtlen koncept (dynamick sdlen) knihovny, pot autor rozdl knihovny na ti druhy aplikan, knihovny technologi azkladn systmov. Prv poslednmu typu je vnovn dal text, kter se vnuje adresi /lib aknihovnm vtomto adresi, jako jsou ldlinux, libpthread nebo tak libdbus. Posledn tmata jsou souborov systmy procfs asysfs, vyjmenovn zkladnch systmovch program atak nstroj BusyBox. Jednoduch systm Kapitola slo deset je nvod na tvorbu minimlnho systmu, kter je schopen provozu. Ten je vytven vchrootu vesms koprovnm pslunch soubor aadres zbzov distribuce, kterou je Slackware, jeliko se jedn opklad kamerovho serveru. Autor upozoruje, e pro ist vsledek je lep si systm zkompilovat, ale bootstraping systmu nen pln triviln vc, take odkazuje na pruku Linux From Scratch. Po instalaci zkladnch knihoven autor pedvede, jak otestovat funknost systmu ajak pomoc ldd i strace najt ppadn chybjc knihovny asoubory. Pro distribuce odvozen od Debianu je tu debootstrap, kter zvldne nainstalovat zkladn systm do urenho adrese, tud odpadne otravn run koprovn. Konec kapitoly zabr nvod na nastaven zavade lilo (instalace grubu byla ji pedvedena) afinln test.

suje zpsoby, pomoc nich jdro pedv informace o hardwaru. Me to provst zavolnm skriptu /sbin/hotplug nebo pomoc netlink socketu dmonu udev. Paradoxn nedvn pokrok vtto oblasti zpsobil, e informace oHALu jsou u zbyten, protoe je oznaen jako deprecated anovj systmy jej ji nevyaduj (prv rychlost sjakou dolo kodstrann HALu ze vemonch komponent dv tuit, e se nejednalo onejpopulrnj technologii). Bezpenost Dvanct kapitola se zabv bezpenost na rovni systmu. Nejprve je vysvtlena techologie PAM, jej monosti, formt konfiguranch soubor, pklady rznch modul a pedstaven vzorov konfigurace. Velk st rozebr nastaven nejrznjch limit, kter se dje rovn vreii PAMu. Dal bezpenostn technologie je povinn sprva pstupu (Mandatory Access Control), co jsou SELinux aAppArmor. Autor nejprve uke princip Linux Security Modules a pot pedstavuje zpsoby konfigurace obou technologi a tak vyjmenovv jejich rozdly. Posledn systmov bezpenostn zleitost je ifrovn disk. Zde se autor zamil na technologie dmcrypt aTrueCrypt. Sov technologie Linux je pedevm sov zleitost. Kapitola zan tm nejdleitjm, to jest konfigurac pipojen ksti programem ip star, ale velmi asto pouvan ifconfig je uveden pouze vpoznmce. Autor vysvtluje, jak piadit rozhran adresu, jak je zapnout, i jak nastavit routovac tabulku ajak nastavit systm DNS (ten v/etc/resolv.conf). Nsleduje popis konfigurace DHCP klienta pro automatick nastaven st prostednictvm stejnojmennho protokolu. Atrochu neekan nsleduje popis programu NetworkManager.|

Zkladn sousti systmu Devt kapitola se vnuje zkladnm soustem systmu. Mezi n pat soubory zazen v/dev, co to je, jejich major a minor sla, dleit soubory (/dev/console, /dev/null, ) arovn jsou zmnny zpsoby, jak /dev plnit od statickho adrese pes udev. Pot se autor vnuje zkladn konfiguraci, tj. kde nastavit systmov as (/etc/adjtime a/etc/lo caltime), kde jsou databze systmu GNU NSS (/etc/nsswitch.conf), kter uruje zdroje informac o uivatelch, pro DNS a podobn. Autor ukazuje, kter textov databze tohoto systmu mus bt ptomny ajak je jejich vznam (/etc/passwd Sprva zazen obsahuje informace ouivatelch). Dle na adu piJedenct kapitola se tk adrese /dev ajeho jdou souborov systmy, tud soubory /etc/fstab, sprvy pomoc udev aHAL. Autor tu podrobn popi-

12

.

.

.

Pak se autor vnuje problematice instalace so-vch program, co obvykle nen problm, sta pout distribun. Ale na pkladu distribuce openSUSE autor ukazuje, jak pipravit vlastn balek smod_tidy. Dle se autor vnuje problematice spoutn slueb pmo, nebo pes superserver a popisuje, jak nastavit inetd axinetd. Nakonec jet probere tmatiku bezpenosti, kter je pro sov programy velice dleit. Zkladn doporuen je pedevm poutt sluby pod jinm uivatelem, ne je root. Bezpenosti je vnovn zbytek kapitoly, kter kon informacemi ofirewallu iptables.

kter se tvily jako nvod na tvorbu distribuce, m osobn vknize spe ruily, mnohem povedenj byly sti distribun nezvisl. Kniha Vytvme vlastn distribuci Linuxu je podle mho nzoru pedevm velice povedenm shrnutm naprostch zklad akoncept kadho linuxovho systmu. ten po jejm peten rychle zsk nezbytn vdomosti ospoust nzkorovovch Plohy aspektech, jako jsou jdro ajeho peklad, start systKonec knihy je vnovn seznamm, a jde ope- mu, obsluha /dev, bezpenost anavrch zsk zklahled linuxovch distribuc nebo rznch balkovacch dy tvorby balk pro nejrozenj distribuce, systm. Zajmav je rovn pehled bezpenostnch trochu teoretickch znalost, nap. povdom oLSB rozen anakonec strnka sliteraturou, kde jsem tro- apodob-n. Take knihu vele doporuuji vprvn aGrafick prosted ku postrdal Jdro systmu Linux Kompletn pr- d kadmu, kdo potebuje zskat pehled vnejrzVtto kapitole autor probr X Server agrafick vodce programtora. njch zkoutch linuxovch systm. Ato bez ohledu aplikace, jako jsou sprvce oken, bn X aplikace nena to, zda zskan znalosti zro tvorbou vlastn disbo desktopov prosted. Ukazuje architekturu syst- Zvr tribuce, i nikoli. mu a peklad a konfiguraci X serveru (ovem ne Jak u jsem uvedl na zatku recenze, ml jsem zmny ve verzi 1.8). Dle nsleduje popis prosted problm se samotnm tmatem vytven vlastn disKDE aGNOME, vetn rad, jak zmnit nastaven ajak tribuce. Po peten m tento pocit nijak neopustil je aplikovat jako vchoz vmm systmu. Grafick anavc jsem dospl knzoru, e kniha tak trochu klakapitola kon troku neekan vtem vemonch me nzvem. Podle mho se nejedn ani tak onvod linuxovch zvukovch technologi od systmu ALSA na tvorbu distribuce, na to by bvalo stailo vydat pepes PulseAudio a po GStreamer aPhonon. klad manulu Linux From Scratch. Aprv ty sti, Programy odjinud aZvr Kapitola strun nastiuje zpsoby, jak upravit ji existujc balek pro n systm peloenm ze zdrojovho balku, po konverzi nstrojem alien. Konec kapitoly je vnovn openSUSE BuildService. Posledn zvrenou estnctou kapitolou druh st knihy kon.

|

13

.

http://www.browsery.cz/clanky/opensourcealinuxoveprohlizecevkvetnu2010/

.

.

Open source alinuxov prohlee vkvtnu 2010Ji Macich ml.Na Browsery.cz tmto lnkem pokrauje seril pro pznivce open-source prohle, uivatele Linuxu amobilnch otevench platforem. Vkvtnu 2010 se toho udlo hodn. Uvolnna byla prvn alfaverze balku SeaMonkey 2.1 iostr verze prohlee Google Chrome 5, kter je nyn kdispozici ipro Linux. Google pedstavil projekt WebM, kter me bt otevenou budoucnost webovho videa aHTML 5. Opera Software uvolnil ruce unixovmu tmu, kdy skoncoval spodporou pro Solaris. Pro Maemo vyla neoficiln Opera Mobile 10 atak betaverze mobilnho Firefoxu 1.1.

Ostr Google Chrome 5 pro Windows, Linux iMac OS X

Google Chrome 5 pichz tak supravenm manaerem zloek apokroiGoogle Chrome 5 ji nen betaverz. Aktuln jsou kdispozici ostr buildy p- lou sprvou plug-in, kde konen lze jednodue zakzat ijednotliv plug-iny. Ost generace prohlee Googlu pro Windows, Mac OS X akonen ipro Linux. Na tr Google Chrome 5 vak zatm nepin integrovan Flash Player. Google ovem seznamu novinek je napklad podpora pro Geolocation API asn souvisejc na- ujiuje, e od zmru jeho provzn sprohleem neupustil avdohledn dob staven pedvoleb pro pedvn informac ogeografick poloze. Vylepena byla hodl nabdnout Google Chrome sFlash Playerem 10.1. online synchronizace mezi rznmi potai, kter nyn krom zloek um penTen se tak bude it pmo sprohleem azrove se utilita Google Update et inastaven prohlee. postar o jeho prbn aktualizovn bez nutnosti kooperace s uivatelem. Novinkm vGoogle Chrome 5 jsem se vnoval vlnku Google Chrome 5: Flash, Geolocation API asynchronizace nastaven na Lupa.cz.

Firefox Sync bude podporovat tak iPhone

Projekt Weave zprodukce Mozilla Labs se pejmenoval na Firefox Sync, ale to nen jedinou novinkou, kterou si Mozilla Corporation pipravila. Vplnu je zahrnut podpory pro iPhone. Dlouhodob se pot stm, e Weave resp. Firefox Sync bude synchronizovat uivatelsk data nejen mezi rznmi desktopovmi instalacemi Firefoxu, ale tak mezi desktopovm Firefoxem ajeho mladm mobilnm brkou. Podobn funguje Opera Link. Speciln pro iPhone vak mobiln Firefox vplnu nen, ovem na AppStore se m ji pt msc objevit aplikace Firefox Home, kter ipesto zpstupn data synchronizovan zFirefoxu tak pro prohle, kter uivatel pouv viPhonu. Mozilla Corporation se nebrn zapojen produkt tetch stran do projektu Weave/Firefox Sync. Proto tak ostatn poskytuje oteven API. Klidn by tak mohla bt mon synchronizace nap konkurennmi prohlei. To zatm dovedou jen nkter doplky tetch stran.

Nov nastaven vGoogle Chrome 5 vsouvislosti spodporou Geolocation API|

14

.

.

.

Nastaven chovn rozen Firefox Sync

SeaMonkey 2.1 Alfa 1 spodporou pro Direct2D

Kdispozici je prvn alfaverze balku SeaMonkey 2.1, kter vychz ze stejnho zkladu jako chystan Mozilla Firefox 4.0. Seznam zmn zahrnuje rychlej spoutn azavrn prohlee, upozornn na zastaral plug-iny, pehrvn videa pes HTML 5 ve full screen reimu, monost uivatelsk zmny velikosti prvku textarea na webovch strnkch, novou strnku about:support pro pomoc pi een problm, podporu nkterch novinek z CSS (nap. gradienty) nebo Drag&Drop API, podporu hardwarov akcelerace svyuitm Direct2D amnoh dal. SeaMonkey 2.1 Alfa je kdispozici pro Windows, Linux aMac OS X. Plnm vvoj byl zsti vnovn rozhovor, kter nedvno pro server Root.cz poskytl Robert Kaiser, koordintor projektu. Prozradil napklad, e se uivatel SeaMonkey nemus obvat njakch drastickch promn uivatelskho rozhran.

Nov obrazovka about:support Samozejm budeme pozorn sledovat, co tmy Firefoxu aThunderbirdu dlaj se svmi UI nevidme vak svou misi vjejich napodobovn, ale vposkytovn dobe integrovan aprofesionln zamen alternativy kjejich masov orientovanch produktm," uvedl Robert Kaiser pro Root.cz. UI zanglickho User Interface, esky uivatelsk rozhran.

|

15

.

.

.

WebM: bude toto budoucnost online videa?

Leton konference Google I/Opinesla doslova smr novinek. Jednou znich je iuvolnn kodeku VP8 pod BSD licenc (tento kodek Google zskal ped necelm rokem pi akvizici spolenosti On2). Zrove byl sputn projekt WebM, jeho prostednictvm Google vyslyel tu st odborn veejnosti, kter volala po toku na pozice technologie Flash voblasti online videa (ijinou zbran ne je kodek H.264). WebM sz na ji zmnn kodek VP8, znm zvukov kodek OGG Vorbis anemn znm kontejner Matroska. Google na konferenci zdraznil, e pro nstup HTML 5 a jeho multimediln monosti je nutn mt kvalitn a oteven kodek. Dosud zaznvaly hlasy, e takov nen. Uvidme, jestli se jm WebM vpraxi stane. Google ji WebM nasadil zkuebn na YouTube, kde zatm experimenty sHTML 5 probhaly vhradn vreii H.264. Nov WebM krom Google Chrome hodl podporovat teba iFirefox nebo Opera. Zatm nen jasn, jak se knmu postav Microsoft, kter nedvno vyhlsil, e jeho Internet Explorer 9 bude podporovat jen H.264 (anikoliv teba tak kodek OGG Theora). Opehrvn WebM obsahu vMSIE by se ale mohl postarat Flash Player, jeho budouc verze m WebM podporovat.

dal plug-iny. M problmy splynulm posunem vreimu portrait, ale to m bt opraveno v budouc aktualizaci. Podporovna nen systmov softwarov klvesnice akdispozici nen dn power managment, take pozor na rychl vybit baterie pi ponechn otevenho browseru nap. snjakou animac. Mobiln Opera se ped lety objevila vinternetovm tabletu Nokia N770, ale pot se finsk vrobce mobilnch telefon rozhodl pracovat na vlastnm browseru.

Mobiln Firefox 1.1 pro Maemo jako betaverze

Vyla prvn betaverze prohlee Mozilla Firefox 1.1 pro systm Maemo, kter vyuv komuniktor Nokia N900. Mobiln Firefox, jen vznik pod kdovm oznaenm Fennec, ve verzi 1.1 pin nkter men novinky apravy ji znmch funkc. Pro uivatele komuniktoru Nokia N900 pibyla podpora zoomovn pes tlatka primrn uren pro ovldn hlasitosti abyla tak doplnna podpora portrait mdu. Dle pibyla monost automatick aktualizace nainstalovanch doplk afunkce pro export prohlen strnky do PDF souboru. Pozmnna tak byla podoba uvtac astartovac obrazovky. prav se dokalo iautomatick vyplovn formul. Uvolnn betaverze nen kdispozici vesk verzi.

Opera Mobile 10 pro Maemo, zatm neoficiln jako hobby Vyla Opera 10.53 Beta pro Linux, kon podpora pro Solaris projekt Opera Software se rozhodl slevit zmultiplatformnosti svho desktopovhoJakmu hobby se vnuj vvoji spolenosti Opera Software ve volnm ase? Nkte znich vvoji prohlee Opera Mobile 10 pro systm Maemo. Zatm nejde o oficiln projekt, take vyputny byly obvykl postupy pro vvoj, ladn atestovn. Pesto si zjemci mohou sthnout prohle Opera Mobile 10 pro zazen Nokia N900, Nokia N800 aNokia N810, ato pes tento odkaz (nutno navtvit pmo zmobilu, resp. tabletu). Experimentln Opera Mobile 10 pro Maemo m mt obdobn funkce jako jej verze pro systmy Symbian aWindows Mobile vetn sluby Opera Turbo. Pesto Opera Mobile 10 trp nktermi nedostatky. Tak napklad nepodporuje Flash ani

prohlee Opera aoznmil ukonen podpory pro Solaris. M to uvolnit ruce unixovmu vvojovmu tmu, aby se mohl soustedit vhradn na verze prohlee pro Linux aFreeBSD. Opera Software ujiuje, e podporu tchto unixovch systm nehodl nijak omezovat. Ukonen podpory pro Solaris m naopak usnadnit uveden Opery 10.5x pro Linux a FreeBSD. Nejnovj ostr Opera 10.53 toti podporuje jen Microsoft Windows aMac OS X. Pvodn Opera 10.50 dokonce nejdve podporovala jen Microsoft Windows. Opera 10.53 pro Linux aFreeBSD je aktuln kdispozici ve stdiu betaverze.

|

16

.

http://bulletin.cstug.cz/

.

.

TeXujemePavel StPokud si ped spanm kte, jestli existuje typografick systm, kter by ml v sob zakomponovan prvky automatizace a programovatelnosti, tak u mete spt klidn. Ano, existuje! Je to typografick systm TeX [tte tech]. V nkolika dcch vm tento voln dostupn a svtov rozvjen program profesora Knutha pedstavme, pmo v asto pouvanm formtu LaTeX [tte latech nebo lejtech].

Instalace

LaTeX na prvn pohled funguje stejn jako jazyk C (natn knihoven) nebo webov programovn vHTML (struktura dokumentu, znakovn). Zkladem je instalace TeX Live. Lze ji zrealizovat pes internet, lze si sthnout avyplit ISO obraz, nebo jako len CSTUGu zskvte kad rok instalan DVD. Nemte-li chu nebo prva nco instalovat, vyzkouejte TeXonWeb. Po instalaci TeX Live zskvme iprohle soubor PDF aPS nazvan PS_View. Celou dobu pracujeme vtextovm souboru, tedy ne nutn vreimu WYSIWYG. Kdo by rd, me zkusit grafick rozhran veditoru TeXworks. Ovem tm jakkoliv v oblben editor je pouiteln. WYSIWYG editory pro TeX existuj, ale ty nechejme nyn spt.

N prvn dokument

Editace v programu GVim s nhledem PDF v programu Xpdf Tm nae prce tm skonila. Te jen n program spustme, proeneme jej jdrem. Zpkazov dky nebo v pslunm .bat i .sh souboru spustme: pdflatex prvni.tex Tm dostvme soubor prvni.pdf, kter u asi tute, jak zobrazit (PS_View, Adobe Reader, Okular, Xpdf aj.).

Chcete-li si vyszet svj dokument, tak v soubor, Vpreambuli dokumentu najdeme informace jako, e napklad prvni.tex, me vypadat napklad takto: pracujeme na A4 papru se zkladn velikost psma 10pt. Pomoc balk (packages) upesujeme, e uvme esk % pdflatex prvni.tex zvyklosti sazby, kdovn psma IL2 akdovn znakov \documentclass[a4paper,10pt]{article} sady UTF-8. Procenta, jakoto speciln znak, je pkaz, kte\usepackage[czech]{babel} r nm k, e ve za nm do konce odstavce je koment. \usepackage[IL2]{fontenc} %Nebo T1. Vposlednch tech dcch se dvme na tlo dokumentu. \usepackage[utf8]{inputenc} Znak vlnka je dal speciln znak, tzv. nedliteln mezera. %Plus dal balky dle poteby. Zptn lomtko uvozuje pkaz TeX, kter nenape jen \begin{document} slovko TeX, ale to, co se pod pkazem skrv. Zjistte ji Ahoj svte! Pracuji poprv v~\TeX{}u. sami, co ajak to nape do souboru prvni.pdf? Sloen \end{document} zvorky uvozuj lokln skupinu pro prci spromnnmi, ito TeX um. Aum toho daleko vc!

|

17

.

.

.

Jak vTeXovn dl?

Nejlpe bude shnout po elektronick knize, jako je tento esk nebo slovensk peklad z anglitiny. Dvte-li pednost titn knize, tak shnte po Rybikovi (LaTeX pro zatenky) nebo Olkovi (Typografick systm TeX) znakladatelstv Konvoj. ete-li TeXov problmy, tak je dobr shnout po CS FAQ nebo mete vznst dotaz na elektronick konferenci CSTeX. Je tak monost setkat se s TeXisty osobn, napklad na setkn ConTeXtist i na konferenci TeXperience 2010, kter se ob budou konat vpolovin z 2010 na mln Brejlov. Ob konference zskaly ztitu Ministerstva kolstv, mldee atlovchovy esk republiky. Srden zveme kantory istudenty! Vce informac hledejte na zmnnch webovch strnkch. Dal kroky ve svt TeXu jsou ji na vs! Pprava zdrojovho kdu anhled vstupnho PDF veditoru TeXworks

|

18

.

http://bulletin.cstug.cz/

.

.

vod do XeLaTeXuPavel StNovinkou poslednch nkolika let ve svt TeXu jsou rozen XeTeX a LuaTeX. V nsledujcch odstavcch si pedstavme pedevm formt XeLaTeX, nebo jeho dokumentace je plnj a pro zatenka to bude vstebatelnj ne LuaTeX. Autorem XeTeXu je Jonathan Kew. Tvrce nosnho podprnho LaTeXovho balku fontspec je Will Robertson.

Pedpoklady

Slabinou TeXu bvalo, e nebylo bez konverz do PFB/TFM mon pmo pouvat psma ve formtu TTF a novjm formtu OTF. Jakmile narazme na sazbu JKV (ntina, japontina, korejtina, vietnamtina), tak iskonverzemi unov staenho psma meme pedasn nespn prce ukonit. Ikdy teba znme prci sbalkem CJK, i rozenmi CTeX, ko.TeX i pTeX, tak stle to nee n problm, jak pout hezk psmo vTTF/OTF, kde jsou znaky teba jen vrozsahu latinky. Tyto slabiny zdrn pekonvaj XeTeX i LuaTeX, kter navc um pmou prci s kdovnm UTF-8.

Vpkazov dce zadvme xelatex prvni.tex apotvrdme klvesou Enter. Vtto minimln ukzce se zdrojov kd pepne ze zkladnho psma na systmov psmo Verdana avypeme tuto vtu do souboru prvni.pdf. Pokud nemme psmo Verdana, meme zkusit DejaVu, Linux Libertine, jednodue takov, kter mme kdispozici.

Hello World! alias

Vedle minimln struktury LaTeXovho dokumentu si nateme balek fontspec. Prvn aposledn dek textu je bn psmo. Pkaz \fontsize nm nastav velikost psma (20pt) a vku dvou po sob jdoucch a (24pt). Klov je pkaz \fontspec, kter pepn psmo. Pozdrav vjapontin Dobr den! (zpis zklvesnice je Kon'nichiha!, ten je koniiva) byl zapsn zklvesnice pmo ansledn byl peveden na Nazdar svte! kandi. Nebo si vykoprujte kandky ze slovnku Nazdar svte! Kvli obecnosti si sthneme psmo Sazanami Mincho [p- zpekladae. Vstup by ml dopadnout takto: m odkaz] aCode2000 [pm odkaz] aTTF si rozbalme Hello World! aulome do adrese, kde vznikaj nae TeXov soubory. Nae druh, pokroilej ukzka vpodob souboru hello.tex by mohla vypadat takto:

Hello World! Dal partie textu. . .

Za pedpokladu, e mme kdispozici psmo nap. Verdana anainstalovn TeX Live 2009 i TeX Live 2010 pretest, tak jsme pln vybaveni na prvn experimenty. Nae zkladn ukzka by mohla bt zakotvena vsouboru prvni.tex: % xelatex prvni.tex \documentclass{article} \usepackage{fontspec} \begin{document} Nazdar svte!\par \fontspec{Verdana} Nazdar svte! \end{document}

% xelatex hello.tex \documentclass{article} \usepackage{fontspec} \begin{document} Hello World!\par \fontsize{20}{24} \fontspec[ExternalLocation=./, Script=Latin]{CODE2000.TTF} Hello World!\par \fontspec[ExternalLocation=./] {sazanamimincho.ttf} \par \normalsize\normalfont Dal partie textu\ldots \end{document}

Potencil psem

Pokud bychom si pli seznmit se smonostmi jednotlivch psem, tak lze vyut nstroj otfinfo (soust TeX Live). Monosti nstroje zskme pomoc otfinfo help. Konkrtn si meme zkusit: otfinfo s CODE2000.TTF Pedevm novodob psma mohou obsahovat celou klu vlastnost (scripts, features, optical sizes). Plat to pedevm na pepnae kapitlek, alternativn kresby znak, ligatur, cifer rznch styl, optickho klovn atp. Stoj za pozornost nahldnout na manul balku fontspec aXeTeXu. Ty lze nejrychleji|

19

.

.

.

vyvolat zpkazov dky pomoc texdoc fontspec, respektive texdoc xetex. Nejkompletnji popisuje XeTeX kapitola z knihy The LaTeX Graphics Companion a pedevm The XeTeX Companion. Cvin OTF psmo smnoha vlastnostmi pipravil Adam Twardoch pod nzvem Nadyezhda SL One [pm odkaz]. adu psem lze nalzt na strnkch SIL International, na testovac ely lze doporuit webov strnky 1001 Free Fonts.

Devt zpsob zpisu jednoho glyfu

Ne kad bude mt zjem si instalovat nskou i japonskou klvesnici kvli nkolika glyfm. Vhoda prce sUTF-8 kdovnm je, e si lze glyfy vykoprovat zwebovch strnek, projekt Wikimedia, elektronickch dokument, pekladae Google [zkuste si konkrtn kandi pro rybu] i nkterch elektronickch slovnk (Ctrl+C a Ctrl+V). Tak je k ruce Mapa znak. Meme se vak opt oXeTeX avyzkouet si vstup dalmi alternativnmi zpsoby, pokud odanm glyfu vme nebo zjistme dodaten informaVstupem zskvme devtkrt kandi znamenace. Vzskvn podrobnost oglyfech pmo ze sou- jc vjapontin ryba (ta podoba se nezape, e?). boru psem me bt npomocen program FontForge. Um pracovat v grafickm reimu, dvkov i jako knihovna Pythonu.

% xelatex devitka.tex \documentclass{article} \usepackage{fontspec} \begin{document} \fontspec[ExternalLocation] {CODE2000.TTF} % Pm vloen znaku. ^^^^9b5a% Zpis se stkami. \char"9B5A% Zpis v estnctkov soustav. \char'115532% Zpis v osmikov soustav. \char39770% Zpis v destkov soustav. \symbol{"9B5A}% Alternativn pkaz. \XeTeXglyph\the\XeTeXglyphindex "uni9B5A"% Nzev glyfu. \XeTeXglyph\the\XeTeXcharglyph"9B5A% \XeTeXglyph36294% Index glyfu. \end{document}

Na rozlouenou

Rozloume se svmi vnonm psmem Bodie MF Holly [pm odkaz] takto: % xelatex nashle.tex \documentclass{article} \usepackage{fontspec} \begin{document} \fontsize{20}{24} \fontspec[ExternalLocation=./] {BodieMFHolly.ttf} Na shledanou! \end{document}

Na shledanou!

|

20

.

http://www.linuxexpres.cz/praxe/jakvgimpuvytvoritzrcadleniobrazku

.

.

Jak v GIMPu vytvoit zrcadlen obrzkuPetr NmecV lnku si ukeme, jak se vytvo efekt pro potchu oka a sice zrcadlen. Ukeme si nkolik zpsob proveden, od runho vytven odrazu a po plnou automatizaci celho procesu. Zrcadlc obrzky se hod pedevm na web, ale upoteben mou najt kdekoli jinde.

Jednoho Kaktuxka, prosm

Abyste vbec mohli zat sprac, potebujete njak obrzek, kter budete zrcadlit. J jsem si vybral Kaktuxka. Vybran obrzek si otevete vGIMPu apokud nen sprvn oezan, oete ho. V ppad, e obrzek nem alfa kanl (neme bt prhledn), pidejte ho, bude poteba. Paklie nevte jak, sta kliknout pravm tlatkem myi na danou vrstvu s Kaktuxkem azvolit volbu Pidat alfa kanl.

Odrejcmu obrzku pidme masku vrstvy. Na masku obrzku odrazu aplikujte pechod bl-ern od jeho vrchn sti po spodn dle vlastnch preferenc, nastavuje se tak dlka odrazu. Dostavil se ken vsledek.

Run (zdlouhavj) zpsob

Mte tedy pipraven obrzek, mete zat se samotnm zrcadlenm. Vytvote kopii vrstvy sobrzkem anovou vrstvu pevrate svisle. Nyn pesute poadovanou vrstvu (obrcenou) pesn pod druhou vrstvu tak, aby se pvodn obrzek jakoby odrel.

Na zrcadlcho Kaktuxka bylo pouito gaussovsk rozosten

Zrcadlen saplikovanm pechodem na masku Odraz mete jet vylepit, napklad ho malinko rozostit (gaussovsk rozosten) nebo vytvoit efekt odrazu ve vod (vlny). Jak bude odraz vypadat, je ji ve vaich rukou, jen jsem nastnil pr monost, uGIMPu anejen unj plat, e fantazii se meze nekladou.

Zkladn zrcadlen bez fade efektu

Pokus ovytvoen odrazu ve vodn hladin|

21

.

.

.

Jak postup automatizovat

Zrcadlen mete vytvoit automaticky je to rychlej a pohodlnj, pokud nemte as na hran, sprvnou cestou je pout vGIMPu njak pedpipraven skript. Natst pro ns u se tm zabvalo vce lid a skripty tak meme sehnat na internetu, hodn je jich knalezen na http://registry.gimp.org Ukeme si dva znich, gimp-reflection aPerspective Reflection. Instalace skript je zpravidla velice jednoduch, rozbalen skript sta nakoprovat do pslunho adrese v GNU/Linuxu je to cesta /home/uivatel/.gimp-2.6/scripts. Oba skripty jsou pod licenc GNU GPL, proto jsme je pro vs pipravili ke staen: Skripty na zrcadlen

Pvodn nefungoval mizejc (pechod) efekt, sta kdem ztto strnky pepsat pvodn skript i si vytvoit vlastn ave je vpodku. Tento skript me bt aplikovn ina jednu zvrstev, proto je prce snm pohodlnj. POZN. Skripty vm nabzme ke staen: Skripty na zrcadlen

Dialogov okno snastavenm skriptu

Gimp-reflection Prvn ze skript um vytvoit nejzkladnj odraz. Po instalaci gimp-reflection sta GIMP restartovat ansledn otevt obrzek, samotn skript je pak knalezen pod Filtry-Decor-reflection. Malou nevhodou tohoto filtru je, e odlesk aplikuje na cel obrzek, nikoli na oznaenou vrstvu, pokud tedy budete mt vce vrstev, muste si obrzek pedpipravit vjinm projektu. Skript umouje nastavit nkter parametry, jednak dlku odrazu, ato vprocentech oproti originlu, dle tak, jak bude aplikovna prhlednost odrazu, ve je Automaticky vytvoen odraz Kaktuxka dobr si vyzkouet. Mimo to je tak mono pomoc zakrtvtek nastavit, jestli bude odrazem samostatn vrst- Perspective Reflection va am-li mt odraz prhledn pozad. Druh ze skript jde jet onco dle akrom odrazu pidv do obrzku jet perspektivn pohled. Jak lze vidt vdialogovm okn, pod kontrolou mte hel Lb se vm openMagazin? Pispjte na jeho vrobu a propagaci natoen, vzdlenost apohled kamery. Praktick vpolete libovolnou stku na et 2100055120/2010. Stav tu si znam m hlavn rotace, jinak nen teba nic namete zkontrolovat na tto adrese. Penze poslou na pokryt redaknch prac a propagaci stavovat. Originl skriptu je ve verzi 0.10 abohuel nen dotaen do konce, jeden zjeho uivatel ho vak openMagazinu. Za podporu velmi dkujeme. dokonil. Vae otzky zodpovme na adrese redakce@openmagazin.cz.

Dialogov okno snastavenm skriptu

Automaticky vytvoen odraz Kaktuxka|

22

.

http://www.linuxexpres.cz/software/mendeleyamateporadekvpublikacich

.

.

Mendeley A mte podek v publikacchPetr afakPro kadho studenta na vysok kole pijde (tu dve, tu pozdji) chvle, kdy by ml zat prochzet databze a odborn asopisy a stahovat lnky, ppadn by si ml zaloit v knihovnice zvltn poliku na odborn knihy. A nyn pichz ke slovu projekt Mendeley v osobn sprvce knih, lnk a konferennch pspvk. Projekt Mendeley se sna bti pro akademika tm, m jsou iTunes pro majitele iPodu sprvcem publikac. Tento ikovn nstroj vm dovol vytvoit si vlastn publikan databzi, vyhledvat vn, adokonce ji mt neustle synchronizovanou adostupnou na vech potach, na kterch budete mt Mendeley nainstalovno. Ato stle nen ve po nainstalovn systmu mete do OpenOffice.org (nebo dalch textovch procesor) jednodue vkldat citace i seznamy literatury prostm stisknutm tlatka pomoc zvltnho pluginu. Ato vechno zdarma asklientem nejen pro Windows, ale ipro Linux.

Prvn nastaven aimport dokumentu

Vprvnm kroku bude nutn nastavit Mendeley klepnte vkontextovm menu na poloku Tools azde vyberte Options. Zde vlote v kontaktn email aheslo. Klepnutm na OK mte zkladn nastaven hotov. Pokroil nastaven si probereme dl vlnku.

Do Mendeley nahrvte lnky podobn jako do ji zmiovanch iTunes audio soubory. Mendeley um importovat nkolik typ soubor. V prvn ad jsou to databzov soubory BibTeXu (okterm jsme se rozepisovali vserilu oprogramu LyX), rzn XML databze aSQLite soubory. Nejpodstatnj ale bude monost importu PDF.

Staen ainstalace

Klient projektu Mendeley je zdarma ke staen ze strnek mendeley.com. Jedin, co muste provst, je: zaregistrovat se. Dvod registrace je prost: Vae osobn databze se toti synchronizuje swebovm loitm apodobn jako u sluby DropBox, mte na vech stanicch snainstalovanm klientem Mendeley kdispozici stejn lnky. Po pihlen budete moci sthnout klienta (erven tlatko Download) avrhnout se do instalace. Bohuel licence tohoto softwaru nedovoluje dal en, nen tedy prozatm mon najt Mendeley vrepozitch, ale instalace je pesto jednoduch. Po staen sta rozbalit archiv sprogramem aprogram spustit poklepnm na ikonu Mendeleydesktop vadresi bin. vodn nastaven vlote email aheslo|

23

.

.

.

Klepnte tedy na tlatko Add Documents a najdte si lnek k importu aklepnte na OK. lnek se nate azaad do va databze. Hlavn rozhran programu je rozdleno na ti sloupce. Vlevm sloupci jsou jednotliv kategorie, do kterch mete sv lnky adit. Stedn nejir sloupec obsahuje konkrtn lnky zkad vybran kategorie asloupec tet, zcela vpravo, zobrazuje detaily kvybranmu lnku.

lnek potebujc kontrolu Velk st lnk, pedevm zobor biologickch amedicny, je ovem rozpoznna abhem chvilky po importu jsou vechny informace doplnny. Mn zastoupen obory i specifitj ji nkdy potebuj dopsat informace run.

Pokroil nastaven Mendeley

Mendeley svloenmi dokumenty Mendeley nov pidan lnek prohldne azinformac vPDF souboru se pokus zskat jmno dokumentu, autory adal informace aznich pot dohledv ve vlastn databzi adopln vechny ostatn informace jako asopis, ve kterm lnek vyel, rok, strany, citan kl amnoh dal. Pokud lnek nen vglobln databzi Mendeley, je nutn tam tyto informace dodat. Poznte to tak, e se udetail lnku zobraz velk lut oznmen okontrole alnek se zaad do kategorie Needs review.

Vrame se nyn zpt knabdce Tools | Options. Na kart Document Details nastavte, jak poloky se maj zobrazovat vpravm sloupci vhlavnm okn rozhran programu. Karta File Organizer vm dovol nastavit automatick koprovn soubor zdatabze do nkterho adrese na disku, ppadn pejmenovvat dle nejrznjch kritri. Opakem karty File Organizer je karta Watched folders. Mendeley stejn jako sprvce hudby um hldat adrese apokud do zde nastavenho adrese nahrajete libovoln PDF, pid se do vaeho Mendeley. Velice dleitou polokou je karta BibTeX. Zde nastavte export do souboru .bib, se kterm um pracovat TeXov szec systmy. Rozhodn doporuujeme zatrhnout prvn monost Escape LaTeX special characters. Po zatren Enable BibTeX syncing se vnastavenm adresi objev soubor library.bib, kter zavedete znmmi zpsoby do TeXu anebo LyXu.

|

24

.

.

.

Pokud pouvte blokovn vyskakujcch oken, nemus toto tlatko fungovat. Povolte ppadn www.mendeley.com ve filtru vyskakujcch oken. Plugin do textovho procesoru vlote citan odkazy aseznamy literatury Podek vseznamech literatury bibliografii je pkn vc, ale kemu by to bylo, kdybyste nakonec stejn museli run vechno pepisovat. Azde se uke prav sla programu Mendeley. To, e zvld export do BibTeXovho souboru*.bib, jsme ji psali. Ti, kte ovem pouvaj Writer zkancelskho balku OpenOffice.org, tak nepijdou zkrtka. Mendeley toti obsahuje rozen prv pro textov procesory OpenOffice.org aMicrosoft Word. Po instalaci se Mendeley rozhldne po softwarovm vybaven potae. Vppad, e najde nkter zpodporovanch textovch procesor, nabdne vnabdce Tools nainstalovn pluginu pro tento textov procesor (na stejnm mst plugin iodeberete). Po nainstalovn pluginu bude nutn OpenOffice.org restartovat po restartu se tam objev nov panel. Pokud ne, klepnte na nabdku Zobrazit | Panely nstroj avyberte Mendeley. Na novm panelu mte kdispozici nkolik voleb atlatek. Aby tato tlatka fungovala, je nutn mt zrove sputn systm Mendeley.

Nastaven exportu BibTeXovho souboru Karta Zotero / CituULike nastavuje tyto dva pomocnky. Zotero je rozen pro Mozilla Firefox pro sprvu apidvn elektronickch zdroj aCituULike je studentsk digitln knihovna referenc. Pokud ale mte Mendeley, mete ve spravovat znj.

Vprvn ad je vhodn zvolit si citan styl podle toho se budou automaticky generovat citace vtextu. Klepnte tedy na tlatko Choose Citation Style avyberte si ten svj citan styl. Veskch zemch by se ml dle platnch norem pouvat styl definovn vISO-690 nebo ISO-690-2. Je nutn napsat, e toto nastaven bude spolen vem dokumentm. Pluginy Anyn ji pojme vloit nov citan odkaz. To se provd doslova temi Vnabdce Tools jsou ovem mnohdy kdispozici irzn pluginy. Pojme si je klepnutmi myi: pedstavit. 1. Ve Writeru klepnte na prvn tlatko Insert Citation zpanelu Mendeley. Tm se do poped dostane Mendeley klient. Plugin do prohlee 2. Vyberte si tu sprvnou citaci aklepnte na ni my. Vtuto chvli je termn plugin, jakoto zsuvn modul do prohlee, znan 3. V horn lit klienta Mendeley klepnte na nov se objeviv tlatko Send Cinadnesen. Plugin do prohlee ve sv podstat nen nic vc ne jen chyte natation to OpenOffice Writer. Vtuto chvli mte hotovo, citan odkaz je vloen psan odkaz, kter si vlote mezi sv zloky vprohlei. Pot, jakmile na nkteasta se pomoc klvesov zkratky [Alt+F2] pepnout zpt do Writeru. r zpodporovanch strnek najdete vhodn lnek, sta klepnout na tuto zloku Pokud chcete odkaz vloit vce, opakujte kroky 13 tak dlouho, dokud abhem chvilky mte ve svm Mendeley tuto publikaci dostupnou. vjednom mst nebudete mt ve, co jste si pli. Jedinou podmnkou je bt pihlen ve webovm rozhran aplikace Mendeley Ovem citan odkazy samy osob jsou bez seznamu literatury zbyten. Ten na jejich strnkch. Nyn ji bude stait zkontextov nabdky Tools vybrat Install na vhodnm mst vlote klepnutm na tlatko Insert Bibliography. Bibliografie web importer. Oteve se vchoz webov prohle. Pidnm odkazu ervenho je generovna dynamicky, take zmny vprogramu Mendeley se projev ido setlatka do zloek mte ve hotovo. znamu literatury vdokumentu. Pro okamit synchronizovn pouijte tlatko Refresh.|

25

.

.

.

Posledn tlatko Export MS Word Compatible slou pro export do formtu Microsoft Word. Bohuel nejsem s to zjistit funknost tohoto tlatka ze stejnho dvodu, jako nejsem sto ovit plugin pro Microsoft Word tento software nevlastnm

Prvn znich je funkce zvrazovae Highlight Text. My tak jednodue oznate dek textu i jen pr psmen atext se zvrazn lut. Je mon dokonce zvraznit ve zvraznnm druhm pejetm mete dt draz opravdu jen na konkrtn slovo. Druhou podobn uitenou funkc je psan poznPrce simportovanmi publikacemi mek Add Note. Libovolnm klepnutm do textu Vrame se ale jet na chvli kprci simportovan- Prohlen importovanho PDF vlote poznmku stejn jednodue jako vlepenm mi PDF dokumenty. Jak jsme ji napsali, je mon je Poklepnm na libovolnou poloku ve vaem se- lsteku do strany uebnice. tdit do kategori pomoc nabdky vlevm ze t sloup- znamu se vintegrovanm prohlei oteve PDF souVm, e tato krtk exkurze do svta Mendeley c. Klepnutm na Create Collection vytvote novou bor. Krom bnch innost jako posouvn i rotace nebyla zcela zbyten ae vm pome pi sprv kategorii ajednoduchm drak&drop (petaenm) do obsahuje idv velice uiten pomcky. vaich publikac. n naskldte ty publikace, kter do n pat. Prav sloupec obsahuje ti karty. Nejdleitj znich je Document Details. Ji jsme se on nkolikrt zmnili obsahuje vechny informace odokumentu jako jmno autora anzev publikace, kde akdy byla vydna, obvykle ikde je dostupn ke staen ajednoznan identifiktory jako DOI i ArXiv ID. Podrobn informace o vybran publikaci

Zkuste si ale svou sbrku tak ottkovat to provedete na kart Tags&Notes. Tato karta slou pouze pro uivatelovy poznmky kprci akpsan ttk. To ve, abyste se ve sv sbrce lpe orientovali. Posledn karta References obsahuje seznam odkaz zprohlenho lnku. Jednodue se tak doberete dal podobn literatury i primrnch zdroj.

Zvraznn sti lnku apidan poznmka|

26

.

http://www.linuxexpres.cz/knihy/recenzeknihydigitalnifotografievprogramugimp

.

.

Recenze knihy Digitln fotografie v programu GIMPJi EischmannGIMP je grafick editor, kter se vyvj ji patnct let a pat mezi vlajkov lodi open-source softwaru. Pesto povdom o jeho monostech je mal a mnoho knih v etin o nm nevychz. Nejnovjm poinem je Digitln fotografie v programu GIMP. Autorem knihy je Lubomr evela, kterho mohou teni znt jako autora lnk na LinuxEXPRESu. Ml jsem to tst, e jsem byl ptomen pedstaven knihy pmo autorem. Ml jsem tak monost do n krtce nahldnout aod t doby jsem se opravdu til, a si ji budu moci prost dkladnji. Ped dvma lety jsem si zakoupil digitln zrcadlovku arozhodl se zat sfotografi trochu vnji. GIMP byl pro m jakoto uivatele Linuxu pirozenou volbou. Nemohl jsem vak najt dnou publikaci, kter by m zpracovvat fotografie vGIMPu nauila. Proto jsem zstal jen uzkladnch prav, jako je vyven bl nebo oez. Kniha Digitln fotografie vprogramu GIMP je vak pesn to, co jsem hledal. Nen toti zamena na popis nstroj GIMPu ajejich monost, ale je zamena na cl. Na zatku kad podkapitoly je vytyen cl aten je potom krok po kroku proveden celm procesem a ke kenmu cli. Kniha tak bude nejlpe slouit jako referenn pruka, po kter shnete, kdy budete chtt provst njakou pravu fotografie. D se ale ipest od zatku do konce. Kniha se toti neomezuje pouze na stroh nvody k jednotlivm pravm fotografi, ale tak je zasazuje do kontextu. Na zatku kad kapitoly, kter se vnuje vdy njakmu tmatu, autor teni poskytuje urit teoretick minimum, take krom nvod pro GIMP se laik dozv tak nco opoizovn azpracovvn fotografi obecn. Navc je ltka podna velmi tivm zpsobem akapitoly asto zanaj anekdotou nebo vtipem. Kniha je rozdlena do 12 kapitol. Vprvn autor seznamuje tene sGIMPem. Vnuje se tak instalaci: ato jak vLinuxu, tak ve Windows. Zajmavm doplkem je tak st pro uivatele Adobe Photoshop. Tento profesionln grafick editor de facto uruje standardy vtto oblasti aGIMP je asto kritizovn za to, e si jde svou cestou anen sPhotoshopem uivatelskm rozhranm aovldnm pli kompatibiln. Autor proto vnuje strnku tomu, jak si pizpsobit GIMP tak, aby co nejvce vyhovoval lidem zvyklm na Photoshop. Jednm ztmat knihy je tak prce sRAW formtem. Je vysvtlen postup, jak nainstalovat doplnk UFRaw atomuto tmatu je vnovna icel kapitola, ve kter si ten krom nezbytn teorie najde tak nejastj pravy. Kapitoly knihy: 1. Pichz GIMP 2. Jak nepijt osv fotografie 3. Mal avelk 4. Napravte, co nezvldl fotoapart 5. Ostr aneostr 6. Tajemstv RAW 7. Retu nedoucch objekt 8. ernobl svt 9. Portrty jako ze urnlu 10. Skldn fotografi 11. Pokroil pravy 12. Finln pravy Tak bych nechtl opomenout zpracovn knihy, kter je velmi poveden. Je pouit velmi kvalitn kdov papr, dky ktermu jsou vechny fotografie vknize kvalitn vytitny anejste tak ochuzeni oto, jak se fotografie pomoc rznch prav mn. Kniha je od fotografa fotografm a je dobe, e j nechyb i umleck rozmr. Na zatku kad kapitoly je velk fotografie a u od autora samotnho, nebo od dalch fotograf. Kniha tak m nejen zajmav obsah, ale tak pkn vypad. Vyplat se knihu zakoupit? Obecn doporuen asi neexistuje. Pokud jste ve stejn pozici jako j, tedy e jste laici, ale mte zjem oseriznj fotografovn, je pro vs kniha jako dlan ainvestice do jej koupi se urit vyplat. tivou formou vs seznm jak se zkladnmi, tak pokroilmi pravami asrozumiteln vm vysvtl, jak je provst vGIMPu. Mnoho novch informac vn asi nenajdou pokroil fotografov. Na druhou stranu jim me dobe poslouit, pokud neznaj GIMP achtj se vnm nauit pracovat. Nzev: Digitln fotografie vprogramu GIMP Autor: Lubomr evela Formt knihy: 167mm 225mm Poet stran: 192 Vydal: Computer Press vroce 2010 Typ vazby: broovan ISBN: 978-80-251-2585-4 Bn cena: 349K / 14,48

|

27

.

http://www.linuxexpres.cz/hardware/notebookthinkpadx100eajehofunkcnostvlinuxu

.

.

Notebook ThinkPad X100e a jeho funknost v LinuxuLuk ZapletalPrvn dl recenze: Recenze notebooku ThinkPad X100e hardwarov specifikace Operan systmyJet ped instalac jsem vyzkouel nov Windows 7 Professional ve 32bitov verzi, kter se knotebooku dodvaj. Systm byl docela svin, ocenil bych pedevm adu nstroj ThinkVantage, kter usnaduje nastavovn aochranu notebooku snad a na aplikaci Power Manager, kter po aktualizaci BIOSu ztratila schopnost rozpoznat baterii. Pot jsem ale pomoc diskovch nstroj vOvldacch panelech zmenil oddl sinstalac Windows. Bootovac oddl SYSTEM_DRV azchrann oddl Lenovo_Recovery jsem ponechal, dohromady zabraj jen cca 10 GB. Test funknosti pod Linuxem jsem provdl saktuln verz Ubuntu 10.04. Instalace byla bezproblmov arychl, ato dky tomu, e jsem pouil rychlou SDHC kartu pomoc vestavn teky. Ihned po instalaci fungovalo tm ve: zvukov karta, sov karta ethernet, touchpad, trackpoing, prostedn tlatko, teka karet, grafick karta sopen-source ovladaem afunkn tlatka (ovldn hlasitosti, tlatko mute, print screen, jas displeje, uspn ahibernace). Podpora zmny frekvence procesoru byla tak funkn anastaven byl reim na podn (Ondemand), kdy procesor pepnal mezi 800 a1600 MHz. Grafick karta samozejm funguje bezproblmov, ale pokud chce uivatel vyut kompletn 3D akcelerace, mus pout uzaven ovlada ATI. Ten je po prvnm restartu Ubuntu nabdnut automaticky, take sta jeden stisk tlatka. Instaluje se tedy posledn stabiln verze ovlada Catalyst 3.4 spodporou 3D avideo akcelerace adulnho vstupu pes VGA vstup. Spolenost ATI dodv s ovladaem tak nastavovac panel, kde lze ovlivnit krom jinho tak eten energi. Zvren pipomnka ke grafice se tk notorickho slabho pskn ve vysokch frekvencch, kter sly zejmna mlad lid. Zd se, e nejsem prvn recenzent, kter si toho viml apodle mho nzoru to m na svdom grafick karta vdob, kdy probhaj njak akceleran vpoty. Se zapnutmi 3D efekty bohuel pod, vysok tn se obas zmn ankdy zmiz. asem si na nj mozek zejm zvykne, ale nkoho to me ruit. Takov vc se dost patn reklamuje, protoe prodejce to nemus povaovat za vadu. Ovem nen teba zoufat, jak bude lovk strnout, tak se tyto projevy budou mrnit, a vymiz pln. ;-) Pokud jste si oblbili nkter funkce oznaovan pod marketingovm nzvem UltraNAV (zejmna scrolling pomoc kombinace prostednho tlatka a trackpointu), tak si je mete aktivovat pomoc programu gpointing-device-settings. Vrepozitch Ubuntu je funkn verze, take sta spustit jen apt-get aprogram nainstalovat. Skvle funguje napklad detekce nechtnho kontaktu touchpadu dlan (palm detection) apochopiteln zmnn emulace koleka myi trackpointem (wheel emulation button 2). Co jist pot, je tak funknost vestavn webov kamery. Zbn jsem podil pr snmk vprogramu Cheese (jeden obrzek najdete u lnku) a musm konstatovat, e snmky inahrvan video rozhodn netrp astou vadou jinch webovch kamer nedostatkem svtelnosti. Ono se vtomto ppad zejm ned hovoit ofotografick svtelnosti, jak ji znme. Spe jde oto, jak ineni adesigni vymysl implicitn nastaven kamery, co se tk snmacch as (digitln zvrky). Vtomto ppad obtovali as ve prospch svtla, co m dva zsadn dsledky. Kamera nahrv jen omezen poet snmk za vteinu, ale vae tv se nebude utpt ve tm averu pi horch podmnkch. A tyto podmnky jsou obvykl j osobn pi skypovn nemm na obliej nasmrovanou lampu jako pi vslechu. Orychlost snmk vppad telekonference rozhodn nejde. Na tomto mst musm podotknout, e modul thinkpad_acpi zprostedkujc nkter nadstavby ACPI se na tomto modelu s Ubuntu 10.04 nenate,|

28

.

.

.

protoe tento typ notebooku jet nen znm. Na druhou stranu to nen dn tragdie, protoe vtina zkladn funknosti zthinkpad_acpi ji byla pesunuta do hlavnho kdu obecnho ACPI avppad modelu X100e pijde uivatel jen o monost zapnut i vypnut WiFi. Problm lze prozatm eit stlm zapnutm nebo vypnutm ve Windows nebo vBIOSu. Na doplnn se pracuje vmainstreamu azplata se zejm dostane ido Ubuntu 10.04. Ji vtuto chvli si to me uivatel zprovoznit kompilac nov verze modulu. Omnoho lep je vUbuntu 10.04 podpora dvou dalch modul, kter usnaduj prci stmto konkrtnm ThinkPadem, ato je detailn nastaven parametr baterie (SMAPI BIOS nadstavba ACPI) nebo ochrana pevnho disku ped pdem (APS). Pro tyto ely jsou pmo v jde Linuxu moduly tp-smapi ahdaps. Pokud nejsou linuxovou distribuc automaticky detekovny anainstalovny, lze je snadno nainstalovat i run. V ppad posledn verze Ubuntu jsou vrepozitch posledn (aktuln) verze spodporou modelu X100e, take sta nainstalovat balky tpsmapi-dkms a hdapsd a zavst moduly tp-smapi ahdaps: sudo aptget install tpsmapidkms hdapsd sudo modprobe tpsmapi hdaps sudo /etc/init.d/hdapsd start Dal informace anastaven hledejte vadresch /sys/devices/platform/smapi a /sys/devices/ platform/hdaps. Atak na ve uvedench odkazech vedouc na strnky ThinkWiki. Je to mimochodem vborn studnice informac omodelov ad ThinkPad. Ale pozor, samotn instalace programu hdaps nesta, doporuil bych jet oven, zda senzor funguje. Pochopiteln ne tak, e notebook hodte na zem apot budete zkoumat, zda data pd peila. Odkazy na

aplikace pro odzkouen funknosti senzoru hledejte na ThinkWiki. Jet bych upozornil na fakt, e program hdapsd me troku zatovat procesor a i kdy je takov zt minimln, me to ve vsledku znamenat onjakou tu minutu provozu na baterie mn. Men jsem neprovdl. Poznmka: Po automatickch aktualizacch modul tp-smapi pestal pracovat (chyba failed requesting row). Zejm se na podpoe tohoto modelu pracuje. Majitel tohoto modelu mohou tak piloit ruku kdlu, sta pouze reportovat pomoc piloenho skriptu (k dispozici dole na odkazovan strnce) informace zBIOSu afirmwaru. To vvojm pome vdalm vvoji. Situace kolem spornho reimu (sleep) ahibernace je takov, e ve funguje bez jakchkoliv problm. Uspvat mete pomoc funknho tlatka, vbrem poloky vnabdce pro vypnut nebo zaklopenm displeje. Probrat notebook se mi podailo pouze odklopenm displeje, ale mon jsem pi makn tlatek nebyl dostaten trpliv. Co se te hibernace, tak tu lze provst polokou vnabdce podobn jako uspornho reimu.

Co nefunguje

A nyn co nefunguje. Tedy co nen funkn na prvn pokus vposledn verzi Ubuntu 10.04. Prvnm anejbolestnjm artiklem je bezdrtov karta. Dvod je prostink ovlada v dodanm jde je ve star verzi. een je vskutku triviln, ale k spchu je nejpohodlnj mt pstup kinternetu (co me bt pro nkoho bez funkn wifi problm). Spov vinstalaci balk build-essential akernel-headers, staen tarballu ze strnek vrobce (Realtek), kompilace ainstalace. lnek doporuuje msto make install pout run nakoprovn firmwaru ajednoho souboru. To

pr, aby si lovk neudlal v distribuci svink. Myslm, e to nebude tak hork adoporuuji pout make install. Druh vc, se kterou bude muset uivatel zabojovat, je podpora dvojdotyk utouchpadu. Udodvanch Windows 7 jsem zkouel hmat pro nvrat vInternet Exploreru (Go Back) afungoval dobe, co znamen, e hardware by ml tyto funkce podporovat. Vsouasn dob vak mnoho linuxovch distribuc tuto podporu teprve zavd, protoe firma Synaptics teprve nedvno portovala technologie umoujc nastavovn tchto gest na Linuxu. Momentln mi nen znmo, jak tato gesta rozchodit apatrn budou soust a pt verze Ubuntu 10.10, co plat ipro ostatn distribuce. Pedpokldm ale, e gesta pjdou vtto verzi asem zprovoznit run. Funkn tlatko pro hibernaci (Fn + F12) nefunguje hned po instalaci, ale lze ho zprovoznit zplatou vjadernm modulu thinkpad_acpi, ppadn si pokat, a se oprava dostane do Ubuntu 10.04. Piznm se, e jsem se tm nezabval, protoe hibernaci lze snadno iniciovat z vypnacho menu GNOME, anavc je start systmu podle mho men rychlej ne hibernace. Posledn vc je sluchtkov vstup, kter vbec nereaguje na zasunut konektoru, sluchtka jsou tich ahudba si vesele dl hraje zreproduktor. Ovladae systmu ALSA jet vsob nemaj patin nastaven. Lze to snadno provst run: vsouboru /etc/modprobe.conf/alsa-base.conf pidat dek options snd-hdaintel model=olpc-xo-1_5. Po restartu systmu ji mete hudbu vychutnvat naplno ive sluchtkch. Na konec tto nutn sti onefunknostech jsem si schoval jednu lahdku. Jedn se ozkenou chybu, kter se projevuje v posledn verzi Ubuntu 10.04. Pokud je notebook napjen z baterie, tak njak subsystm pracujc sACPI (zejm monitor baterie) zpsob tvrd pd systmu. Chyba se um objevi|

29

.

.

.

la tak, ale nepodailo se mi ji rozumn opakovat. Zatm neexistuje workaround, nepome ani kompletn vypnout ACPI. Vypad to, e za to me nov vlastnost jdra KMS. Chyba byla vposlednch RC verzch jdra zejm odstranna, zatm se testuje. Natst se chyba neprojev, kdy je notebook napjen ze st.

Spoteba, teplota, chlazen avdr

Udvan 65nm technologie spolenosti AMD nen pln nejvt vrchol souasnch technologi ase spotebou 15 W (18 W pro X2) nelze oekvat zvratn vsledky pi testech vdre. Vrobce bohuel utohoto modelu notebooku se estilnkovou bateri na oficilnch strnkch neudv specifikovanou vdr anepodailo se mi ji zjistit ani jinak. U jednojdrovho modelu s tlnkovou bateri jsou njak daje dostupn dky jinm recenzm (tento model je na trhu del dobu). Napklad recenzent jednojdrovho modelu stouto men bateri na serveru notebook.cz udv, e se st dostanete pes dv hodiny avtestu brouzdn internetem doshl pouze jedn hodiny a dvaceti minut. Piznm se, e jsem neprovdl dn sofistikovan men, ale njak informace ohledn vdre na baterie vm urit poskytnu. pln prvn test byl hned po prvnm nabjecm cyklu, kdy jsem notebook pepnul (jet ve Windows 7) do reimu Maximum battery life, jas displeje jsem nastavil na 50% api zapnut wifi jsem brouzdal po internetu. Nutno podotknout, e lehce tj. netrvil

jsem as na video serverech nebo portlech sflash hrami. Avsledek? Pesn tyi apl hodiny, co nen patn. Od netbook vybavench procesory Atom (nebo jet lpe ARM) lze ekat a dvojnsobn vkony, ale je teba si uvdomit, e tenhle notebook je na tom vkonov vrazn lpe. Dokonce bych si troufal tvrdit, e vpodobnm pomru. Navc baterie tohoto typu je schopna podvat nejlep vkony a po zhruba deseti nabjecch cyklech. Druh test bylo psan textu (sti tohoto lnku) pi vypnut wifi pi stejnm nastaven (Max. battery, 50% jas), kde jsem se o deset minut pehoupl pes hranici pti hodin. Bhem psan jsem udlal nkolik krtkch pestvek (max. 5 minut) avyladn ovladae ve Windows 7 spolu stechnologiemi ThinkVantage (zejmna sporn monosti displeje agrafick karty) udlaly sv. Podporuj speciln technologii vybledlch barev (to je mj nzev), kdy vrmci spory energie karta sniuje poet zobrazovanch odstn. Moje metodika byla zaloena mimochodem na tom, e pi rozsvcen diody indikujc blc se vybit jsem kdosaenmu asu pietl jet odhad zbvajcho asu. Dal test ji probhal vLinuxu abyl jsem moc zvdav, jak si notebook povede ve srovnn sWindows 7. Abych byl konkrtn, obval jsem se hlavn spoteby grafick karty, kter je na notebook na pomez netbooku pomrn vkonn. Ovldac panel proprietrnho ovladae ATI Catalyst naznaoval, e pi provozu na baterii bude aktivovn jaksi typ spornho reimu pojmenovan ATI PowerPlay. Vybledl barvy se natst nekonaly. Vsledek 4:45 napovdl, e pstroj je stejn sporn jako sWindows 7. To je jist dobr zprva. Je nutn m men brt srezervou apokud je vdr to, co od tohoto notebooku oekvte, zkuste si najt na internetu dal informace. Vdob psan lnku vak dostupnho nic nebylo. Abych se piznal, pli jsem nikdy nefandil technologim AMD vnoteboocch. Abyl jsem dost pe-

kvapen, kdy jsem poprv slyel informaci o ThinkPadech s procesory AMD. Bl jsem se pedevm hluku zvtrku ateploty pstroje. Vtomto m ThinkPad X100e mile pekvapil. Akoli uivatel zvykl na mobiln technologie od Intelu mohou bt troku zaskoeni vy teplotou asi ve spodn sti (kde notebook nasv vzduch), nen teba se nikterak znepokojovat. Jin sti notebooku nehej tm vbec, co se tk zejmna klvesnice nebo pednho krytu, kde m uivatel obvykle poloeny dlan. Paklie pepnete na jeden zspornjch reim (cokoli jinho, ne je reim performance), neoekvejte vysok teploty anebudete-li X100e trpit hranm her i tkmi vpoty, spodek je pouze tepl. Nejhor situace me nastat, pokud pstroj usadte vkln ajedete na pln plyn (reim performance dn eten energi). Vy spoteba znamen uAMD vce watt, atedy ivy teplotu. Spolu se zakrytm spodnch nasvacch otvor me dojt ksituaci, e bude notebook vespod nepjemn hork. Pokud tedy hodlte pstroj asto vyuvat na pln vkon ajste zvykl ho mt vkln (co se obecn odbornky nedoporuuje), zvate, jestli vm to nebude vadit. Tak zchlazen jsem ml troku strach vce tepla znamen vy otky vtrku. Firmware na tomto modelu dv pkazy pro chlazen ve tech rznch rovnch. Nejni hluk, jen onco vce slyiteln ne pevn disk, oekvejte, kdy nen notebook zatovn aje vnkterm zspornjch program. Vtinu asu bude mt vtrk zaazen stupe slo dv kdy mte nastaven pln vkon (performance) anotebook pli nezatujete. Vtomto reimu u vtrk slyte, ale rozhodn to neru. Vppad vysok zte se pak obas vtrk rozto na tet stupe, co u me mt na nkoho ruiv inky. Abych to shrnul situace sAMD technologiemi nen, co se te spoteby atepla, nikterak dramatick. Konkurence je sice spornj, ale tento model je na|

30

.

.

.

rozdl od ady Edge zatm nabzen pouze sAMD. Je mon, e to tak i zstane. Pstroj sice nen nejvhodnj mt na kln bez ochrany (posta teba asopis), ale pi spornjch reimech je to snesiteln imaso na maso. Vdr je dky estilnkov baterii dobr akdy ette, bez problm se dostanete pes pt hodin, co nen patn. Notebook na druhou stranu um poskytnout dostaten vkon, ato ipro nronj aplikace astar hry.

Dobr notebook s nkolika mlo nedostatkyThinkPad X100e je dobr notebook am mnoho pednost. Excelentn klvesnice strackpointem, pomrn robustn asi, matn displej ipovrch pstroje, vysok adobe regulovateln jas aUSB port snapjenm i ve vypnutm stavu. Na druhou stranu m injak nedostatky. Pedevm je to vy zahvn na spodn stran, vt hlunost vtrku ve srovnn sIntel technologiemi a u tlnkov baterie podprmrn vdr. Take je to ThinkPad, nebo nen? To zle na vs!

|

31

.

http://www.linuxexpres.cz/analyzanekolikpadnychduvoduprocpouzivatgnulinux

.

.

Analza: Nkolik pdnch dvod, pro pouvat GNU/LinuxMichal DoekalLid si tuto otzku velmi asto pokldaj a oekvaj odpov, kter jim uke, pro by se mli o tento systm zajmat. Vtinou vak dostanou rzn reakce, nebo maj odlin preference od toho lovka, kter jim odpov. Kolik uivatel GNU/Linuxu, tolik rznch odpovd na tuto otzku. A se nm to lb nebo ne, na otzku Pro pouvat GNU/Linux? si mus kad nakonec odpovdt sm. Dvodem jsou odlin preference apoadavky kadho uivatele. Nen vbec neobvykl nalzt vlastnost, kvli kter bude jeden uivatel pouvat GNU/Linux, zatmco jin bude tento systm kvli t sam vlastnosti zatracovat. Dovolte mi nabdnout vm spe obecn pohled na tuto problematiku, s pozdjm vtem vlastnost GNU/Linuxu. ce tolika distribuc je to, e jedna konkrtn nevyhovuje vem. Pinu toho jsem vysvtlil vvodu kad m odlin preference. Stejnch distribuc je pesto pouze nkolik. Zjemce tedy nebude muset vybrat ze stovek distribuc, ale zmn ne deseti. cykl je nhrada za automobil, ale ona je to ve skutenosti alternativa. Jak je rozdl? Nhradou mohu pvodn nstroj nahradit, ani by se cokoliv vrazn zmnilo. Nhrada funguje stejn aovld se stejn. Oproti tomu alternativa je nco, co pln stejn el, ale funguje odlin. Jako auto amotorka i lo aponorka. GNU/Linux je alternativou kMicrosoft Windows, ale nikoliv jeho nhradou. Lid poadujc nhradu za majoritn systm by mli zvit setrvn unj, protoe GNU/Linux jeho nhradou nen. Ostatn, zlat pravidlo sprvc zn kdy to funguje, nehrabej se vtom. Jinmi slovy, jste-li spokojeni smajoritnm systmem, pouvejte jej inadle. Naopak, pokud hledte alternativu, GNU/Linux je jedna zmonost, kter mete vyzkouet.

Jak je vlastn GNU/Linux?

Takov, jak si zvolte nebo jak si sami vytvote. Vtina uivatel pichzejc ke GNU/Linuxu je zvykl na systm, kde jsou vbr nebo svoboda omezen. Ne snad vtom, jak programy mete vrmci danho systmu provozovat, ale co mete se systmem samotnm dlat. GNU/Linux je neuviteln flexibiln azcela oteven, je mon jej pizpsobit takka pro jakkoliv el. GNU/Linux sm vlastn nen dn konkrtn operan systm. Je to pouze pojem zatiujc adu nezvislch projekt, jejich sestavenm me vzniknout operan systm. Konkrtn sestaven operan systmy se pak nazvaj linuxov distribuce. Prv otevenost aflexibilita jsou dvody, pro jich me existovat tolik. Nkte lid na tomto mst pokldaj otzku pro vlastn existuje tolik distribuc? asto jsou toho nzoru, e by GNU/Linux zskal vce uivatel, kdyby se veker snaha vech programtor soustedila do vvoje jedin distribuce, vyhovujc vem. Zapomnaj pi tom uvit, e u samotnm dvodem existen-

Lid pechzejc zMicrosoft Windows mnohdy propadaj dojmu, e GNU/Linux je vlastn nco podobnho, co lze ovldat aspravovat pln stejn. Oba systmy jsou vak odlin, ati, kte se pokouej vechno vGNU/Linuxu realizovat stejnm zpsobem jako ve svm pvodnm systmu, narej na komplikace. Zkusme si uvst analogick pklad. Pan Yerora je dlouholetm uivatelem automobilu. Doslechl se, e kjeho automobilu existuje alternativa vpodob motocyklu. Zajde tedy za svm ptelem, panem Hioldem, kter mu motocykl pj. Pan Yerora je ale zmaten. Je zvykl sedt open, pouvat pedl, zatet volantem, adit adic pkou. Nyn je vak vnezasteenm dopravnm prostedku, ktermu chyb volant iadic pka, d se pln jinak anavc mus pod udrovat rovnovhu. Jeho zmaten peroste v nespokojenost avrac se zpt ke svmu automobilu. Je rozezlen avude, kam se dostane, zane od tto chvle motocykly pomlouvat. Vdy se pece nedaj pouvat! Jsou chabou nhrakou automobil! Pan Yerora udlal zsadn chybu, zamnil pojem alternativa za pojem nhrada. Myslel si, e moto-

GNU/Linux je jin ne Microsoft Windows!

GNU/Linux apokroil uivatel Microsoft Windows

Akoliv se na prvn pohled me zdt, e zatenk m situaci se zvldnutm GNU/Linuxu obtnj ne pokroil uivatel majoritnho systmu, opak bv pravdou. Jak je to mon? Zatenkovi sta, aby se nauil GNU/Linux. Pokroil uivatel se vak mus jak nauit GNU/Linux, tak odnauit Microsoft Windows. Respektive, mus si poopravit nkter zvyky, ato nebv jednoduch. Ostatn, ne nadarmo se k zvyk je elezn koile.

|

32

.

.

.

Uivatelsk pvtivost GNU/Linuxu

Hod se GNU/Linux na domc pota? To je otzka, na kterou odpovdaj rzn lid rzn. Nkte zastvaj nzor, e GNU/Linux je uivatelsky pvtiv dostaten nebo dokonce vce ne jin systmy. Jin jsou pesn opanho nzoru. Uivatelsk pvtivost je stejn relativn jako cokoliv jinho. Kad ji bude definovat jinak apreferovat jin vlastnosti. GNU/Linux m dostatenou flexibilitu ktomu, aby dokzal uspokojit jak bnho uivatele, tak potaovho nadence. Otzkou samozejm zstv, jak tohoto potencilu vyuvaj jednotliv distribuce. Je pochopiteln, e kad distribuce se orientuje na jinho uivatele, a proto je dleit zvolit takovou, kter m zamen odpovdajc vaim poadavkm. Jinmi slovy, poadujete-li uivatelskou pvtivost, volte pvtivou distribuci.

Minoritn systm askoro-monopol

jekt vytvelo svj software zcela bez poadavku na penositelnost, adnes u jsou tyto programy natolik zvisl na operanm systmu, pro nj byly vytvoeny, e neexistuje jin rozumn monost ne program od zatku znovu pepsat. To se ale pro malou skupinu uivatel pouvajcch minoritn systm nevyplat. Ne vdy je vak situace pln ztracen, protoe na rozdl od hardwaru existuj prostedky, jak dan software na GNU/Linuxu rozbhat. Pravda, efektivita tchto prostedk je mal, ale je to rozhodn lep ne rna do hlavy. Dnes se stle vce rozmh jet jedna problematika, asice patentov chrnn technologie aDRM. VGNU/Linuxu DRM nenajdete, je principiln alicenn nemon jej vinn podob do nj implementovat. Patentov chrnn technologie (nap. mp3) nebvaj do distribuc zaleovny (licenn dvody) abv nutn je doplnit zjinch zdroj.

Svoboda volby aflexibilita Jak u bylo eeno, GNU/Linux je pojem zasteujc ohromn mnostv projekt, jejich integrac vznik konkrtn operan systm. Mnoho komponent lze vymnit za jin, ato ity, kter tvo nezbytn zklad operanho systmu. Uivatel si tedy me zvolit to, co mu nejvce vyhovuje, prakticky na vech rovnch. Me vymnit jdro, systm startovacch skript, graf