SSttááhhnnoouutt

eePPUUBB

KOPÍRUJTE

SDÍLEJTE

POSÍLEJTE

TISKNĚTE

LLeeddeenn 22001122

HHaarrddwwaarree&&  ooppeerraaččnníí ssyyssttéémmyyNNeenneecchhttee ssii

uujjíítt nnoovvéé ččíísslloo

Snažíme se, abyste dostali kvalitní informace, dozvěděli se

něco nového a mohli číst cestou do školy nebo do práce.

OpenMagazin děláme pro vás! Kdybyste nás chtěli pochválit

nebo nám poděkovat, přečtěte si článek na adrese

www.openmagazin.cz/ctenari – děkujeme!

Recenze

openSUSE 12.1Jaký je Kindle 4?

Fedora 16 Vernese představuje

Test klávesnic

LLííbbíí ssee vváámm ooppeennMMaaggaazziinn??

Test pěti klávesnicSeznámení s AndroidemFedora 16 Verne prináša najnovší softvérRecenze čtečky knih Amazon Kindle 4Recenze openSUSE 12.1: Řada drobností vyřešenaPrvní dojmy z nového openSUSE 12.1

Průvodce tvorbou dokumentůBricscad V11: profesionální linuxový CAD

SynergyDejà Dup: Zálohování, kterézvládne i vaše babičkaPojmenování oblastí buněk v Calcua konsolidace datJak na odkazy ve ScribusuJak vytvořit vzorky ve Scribusu

V Církevní střední odborné škole v Bojkovicíchpoužívají OpenOffice.org

LinuxAlt 2011: Sobota v znamenímobilných zariadeníLinuxAlt 2011: Aj nedeľa sa vydarila

Konference Informatika XXV/201216.–18. ledna, Luhačovice-Pozlovice

POZVÁNKY

UDÁLOSTI

PRAXE

NÁVODY

TÉMA ČÍSLA

RECENZE

Obsah

49

11141923

2526

2829313435

36

3841

43

Powered by Scribus

strana 23

strana 24

strana 28

strana 29

strana 38

LEDEN 2012OPENMAGAZIN 03

HHaarrddwwaarree && ooppeerraaččnníí ssyyssttéémmyy

TTeesstt ppěěttiikklláávveessnniicc44 SSeezznnáámmeennííss  AAnnddrrooiiddeemm99

FFeeddoorraa 1166 VVeerrnnee pprri-i-nnááššaa nnaajjnnoovvššíí ssooffttvvéérr1111 RReecceennzzee ččtteeččkkyy kknniihhAAmmaazzoonn KKiinnddllee 441144

RReecceennzzee ooppeennSSUUSSEE 1122..11::ŘŘaaddaa ddrroobbnnoossttíí vvyyřřeeššeennaa1199 PPrrvvnníí ddoojjmmyy zz nnoovvééhhooooppeennSSUUSSEE 1122..112233

TTÉÉMMAA ČČÍÍSSLLAA

TÉMA ČÍSLA

Kterými klávesnicemi se zde tedy hod-lám zabývat?• Dell Multimedia Pro USB Keyboard• Logitech Wave Corded Keyboard• Microsoft Digital Media Keyboard

3000• Microsoft Natural Ergonomic Key-

board 4000• Microsoft SideWinder X4

Bohužel jsem se nedostal ke všem,zvláště herním klávesnicím, které jsemchtěl do testu zahrnout. Snažil jsem sevybrat z každé kategorie něco, tedy níz-kozdvihovou, herní, ergonomickoua „obyčejnou“ multimediální klávesnici– vždy bylo prioritou při výběru rozloženíkláves co nejbližší standardnímu ame-rickému a pak dostupnost klávesnice natrhu (mohl bych jinak doporučit např.Logitech UltraX Premium Keyboard, aleuž se pouze doprodává). Chtěl jsem dočlánku také zařadit nějakou „tenkeyless“klávesnici (odpovídající uvedenému stan-dardnímu rozložení, avšak bez nume-rického bloku), ale bohužel jsem žádnoutakovou na trhu v požadovaném cenovémrozsahu neobjevil – a je to škoda, protožesi myslím, že nejsem sám, kdo používáčastěji myš než numerický blok, přitomvšak nemá právě široká ramena.

Dell Multimedia Pro USBKeyboardDell Multimedia Pro USB Keyboard jenízkozdvihová multimediální klávesni-ce. Nemá ergonomické rozložení, ale nadruhou stranu k ní dostanete opěrku naruce. Je velmi bytelně konstruována, ne-prohýbá se a tomu odpovídá i celkováhmotnost 940 g. Musím ocenit matnéplasty příjemné na omak. Spolu se stří-brným lemováním celé klávesnice a de-centními modrými indikačními diodamitvoří decentní vzhled. Dvojice USB portůna zadní straně se kvůli rychlosti, či spí-še pomalosti, hodí leda k připojení myši.

Klávesy jsou velmi ploché a ani „zu-by“ na klávesách F a J nejsou právě vý-

razné, takže pouze hmatem se naklávesnici orientuje trošku hůře. Jinak jeale psaní docela pohodlné, klávesy senezasekávají, poskytují příjemnou ode-zvu. Pouze tiché to není – kvůliplastovým kloboučkům (keycap) kláves,které trošku hluku při rychlejším psanínatropí.

Multimediálních tlačítek jsou dvěskupiny – nad klávesami F1 až F8 a F12jich je devět s  minimálním zdvihema tuhým, nepříjemným stiskem; vpravood nich je pak pětice stříbrných, pří-jemnějších tlačítek pro ovládání pře-hrávače kolem většího, velice návy-kového válečku pro regulaci hlasitosti.Podpora v GNU/Linuxu je kompletní.

Tuto klávesnici si díky solidní kon-strukci, rozložení bez experimentůa výbornému ovládání hlasitosti nemohuvynachválit.• povrch: matný, hrubý černý plast• rozložení: standardní americké,

trojice SysRq-ScrollLock-Pausepřesunutá nad numerický blok

• klávesy: 1 cm zdvih, rozměry 1,2 ×1,4  cm (mezery 0,6  cm, resp.0,4 cm), plochý povrch

• multimediální klávesy: 14 + ovládáníhlasitosti – podpora kompletní

• dále: odpojitelná opěrka pro ruce,USB HUB (2× USB 1.1)

• připojení: 1,8m USB kabel• cena: od 1000 Kč

Vybírat dnes klávesnici, pokud máte netriviální požadavky,to je jako hledat jehlu v kupce sena. Výrobci různě experi-mentují s rozložením kláves a někteří z nich chrlí extrémnělevné klávesnice s nekvalitní konstrukcí, ale najít relevant-ní informace není jednoduché – zvláště když se většina re-cenzí zabývá multimediálními klávesami a softwarem proMS Windows, ovšem jak se na té klávesnici vlastně píše, senedozvíte, natož abyste se dozvěděli, jak to bude vypadat zaněkolik měsíců používání. Proto jsem se rozhodl, že udělámtest několika klávesnic střední třídy, tedy z intervalu zhru-ba mezi cenovými hladinami 500 a 1000 korun. Nebude te-dy řeč ani o tom nejlevnějším, ani o herních, průmyslovýchči fajnšmejkrovských modelech za tisíce korun.

Test pěti klávesnicDavid Kolibáč | AbcLinuxu.cz

LEDEN 2012OPENMAGAZIN 05

Logitech Wave CordedKeyboardNa Logitech Wave Corded Keyboard jsembyl docela zvědavý, ale podle Járy Cimr-mana po okamžiku očekávání následujemoment zklamání, což se zde 100% vy-plnilo. Wave v názvu má naznačovat, žejde o  krok směrem k  ergonomickéklávesnici. Když se na klávesnici podívá-te z  profilu, jistě si všimnete zvlnění,a vůbec celý blok kláves je zahnutý dooblouku, což doplňuje měkká, neodpoji-telná opěrka na ruce. To bylo prvnízklamání, tahle koncepce mě příliš neo-slovila, zvláště pokud mohu srovnávats ergonomickou klávesnicí od Microsof-tu (vizte dále). Na druhou stranu někte-ré prvky jsou příjemné. V  první řaděmyslím rozměrnější mezerník a klávesyv řadě s  ním a  také širší dvouřádkovýEnter navzdory českému rozloženíkláves, to ale věstí úzký levý Shift, cožnevyhovuje nám s kratšími prsty, zvláštěmalíčkem. Dále jsou to větší kurzorovéšipky a kupodivu také modifikovaný blokkláves s  velikým Delete a  přeuspořá-danými dvojicemi Home-End a PageUp-PageDown – je to vskutku návykové, byťtomu padl za oběť Insert, který jsemzvyklý používat při kopírování v emulá-toru terminálu. Dále už ovšem budu ažna výjimky jen kritizovat.

Celá řada kláves nemá kloboučky ani„duté“ či aspoň ploché, nýbrž vypuklé.U  kláves Esc, F1 až F12 a  předevšímBackspace to považuji za nešťastné. Mádalší výtka směřuje opět ke klávesám F1

až F12 – jsou uspořádány do skupin potřech, nikoliv po čtyřech, jak je obvyklé.Mají multimediální funkce v kombinacis klávesou Fn, známou z notebooků, lečto je další drobný problém, Fn zde totižnahrazuje pravou klávesu Win (Mód4),přičemž opět používá kód nad 255, takžese bez zásahu do systému nedá využívat.Totéž platí (tradičně) pro dvojklávesuZoom a čtyři ze dvanácti kombinací Fn +Fx. Zdvih kláves se pohybuje v rozmezí1,2 až 1,6 cm – tady by problém nebyl,ovšem po nějaké době intenzivnějšíhopoužívání se klávesy začnou zasekávat,pokud nemačkáte jejich středy, jinak jeale stisk poměrně jistý a se slušnou ode-zvou.

S  výjimkou měkké podložky rukoua okolí multimediálních kláves – mimo-chodem slušně zpracovaných – je klá-vesnice z  tmavého matného, nikolivlesklého plastu. Jen bych ocenil, kdybyuvnitř byla konstrukce nějak zpevněná,protože při podepření zadní hrany větší-mi klapkami (jsou tam i menší) se podpravou rukou prohýbá. U  menšíchnožek, zvedajících zadní část o 1,5 cm, tomoc patrné není.

Logitech už drátovou variantu –oproti té bezdrátové – Wave Keyboardnevyrábí, leč v  nabídce obchodů ji lzestále najít.• povrch: matný, hrubý černý plast,

pouze kolem multimediálních klá-ves je lesklý

• rozložení: standardní evrop-ské/americké, s výjimkou: kláves Fxseskupených po trojicích, Fn místokláves Win a Menu vpravo od me-

zerníku, přeskupeného bloku kolemklávesy Delete; ergonomická úprava

• klávesy: zdvih 1,2 až 1,6 cm, rozmě-ry 1,4 × 1,4  cm (mezery 0,5  cm),mírně profilovaný povrch

• multimediální klávesy: 16 + F1 ažF12 v  kombinaci s  Fn – podporačástečná (řešitelné)

• dále: neodpojitelná měkká opěrkapro ruce

• připojení: 1,5m USB kabel, příp.existuje bezdrátová verze v rámciSet Logitech Cordless Desktop Wave(Pro)

• cena: od 850 KčMicrosoft Digital MediaKeyboard 3000Z testovaných klávesnic je v obchodechnejlevnější Microsoft Digital Media Key-board 3000. Na první pohled vypadá ja-ko nízkozdvihová multimediální kláves-nice se standardním rozvržením klávesa  jednoduchým, ale elegantním desig-nem. Inu, s  výhradami. Z  profilu simožná všimněte, že je zakřivená jakobydo S. Jednak je to při psaní docela poho-dlné, a pak to díky světlému lemováníčerného plastů dodává takřka luxusníšmrnc. Ten ale trošku kazí po prozkou-mání zblízka české popisky kláves, kteréjsou oproti těm anglickým řešenyohyzdnými nálepkami. Každopádně tenmatný hrubý plášť je příjemný na omak.Je to však jen plast – při použití nožekpro zvednutí zadní hrany se pod rukamalehce prohýbá a vzhledem ke hmotnostijen 0,7 kg může snáze cestovat po stole.

Jinak nízkozdvihová tak docela není,tlačítka mají větší zdvih a reagují výraz-ně jinak než u  typické notebookovéklávesnice – nemají zdaleka tak výraz-nou odezvu, ale pokud si člověk zvykne,je to pohodlné a velice tiché. Na co je aletřeba si dát opravdu pozor, je upravenářada kláves Esc, F1... až Scroll Locka Pause. Je totiž konstruována podstatnějinak než ostatní tlačítka – vlastně jakomultimediální klávesy s tužším stiskema nižším zdvihem. Ony také klávesy Fxve skutečnosti multimediální jsou, jejichobvyklou funkci je třeba aktivovat pře-pínačem F Lock. Tuto řadu kláves naj-deme identicky realizovánu i na dalšíchklávesnicích – byli jste varováni.

S multimediálními klávesami je vů-bec potíž. Některé z  nich totiž nejsoupodporovány. Týká se to jednak tří zečtyř kláves při levém okraji a alterna-

TÉMA ČÍSLA

LEDEN 2012OPENMAGAZIN06

tivní funkce klávesy F10 – tyto vracejíkódy vyšší než 255 (což lze řešit způso-bem odkazovaným u MS Ergo Keyboard4000) – a  jednak pěti očíslovanýchkláves při horním okraji, ty nefungujívůbec. Takže máme z 34 tlačítek podpo-rovaných 25 až 29. Mimochodem nenípodporována ani klávesa „Vista“, ježnahrazuje pravou klávesu Win (Mod4).

Pokud vám nevadí to, co Microsoftprovedl s  klávesami Fx, a  dokážete sizvyknout na neobvyklou odezvu kláves,může jít o zajímavou volbu... A pokud senemýlím, tak levnější Microsoft WiredKeyboard 600 by měla být velicepodobná.• povrch: matný, hrubý černý plast• rozložení: standardní americké,

trojice SysRq-ScrollLock-Pause pře-sunutá nad numerický blok

• klávesy: zdvih 1,2 až 1,5 cm, rozmě-ry 1,2 × 1,4 cm (mezery 0,5 cm), plo-chý povrch

• multimediální klávesy: 22 + F1 ažF12 s vypnutým přepínačem F Lock– podpora částečná

• připojení: 1,5m USB kabel, příp.existuje bezdrátová verze v rámciMicrosoft Wireless Media Desktop1000

• cena: od 500 KčMicrosoft Natural Ergono-mic Keyboard 4000První slova člověka po kontaktu s Micro-soft Natural Ergonomic Keyboard 4000budou pravděpodobně nějaká synonymak  „obrovská“ a  „příšera“, příp. „po-divnost“. Ve skutečnosti tahle ergono-mická klávesnice není o moc větší nežběžná klávesnice, ale hmotnost 1,2 kga právě ono ergonomické tvarování zve-dající střed do výšky vytváří v kombina-ci s lištou, která zvedá přední hranu výšedo vzduchu, vskutku nevšední dojem.

Opět je tu matný černý plast a stříbrnélemování, k tomu navíc velice pohodlnámasivní koženková opěrka na ruce.Opravdu doporučuji vyzkoušet klávesni-ci nakloněnou nikoliv směrem k sobě,nýbrž od sebe – je to zajímavé a zdá se mito i docela pohodlné, když nemám rucepoložené po lokty na stole. Opěrka naruce je dost velká a měkká na to, aby tonebyl problém.

Když se podíváme na rozloženíkláves, není příliš odlišné od stan-dardního. Jistě, ta hlavní část je rozděle-na na poloviny, čímž se změnilouspořádání kláves F1 až F12, ale použitíse tím tentokrát nekomplikuje, právěnaopak – jen je třeba mít na paměti, žei  zde najdeme F Lock nezbytný proběžnou funkci těchto kláves. Za zmínkutaké stojí chybějící pravá klávesa Win(Mód4). Klávesy mají zdvih zhruba1,3 cm a jsou různě velké podle polohy,ale ani to není na obtíž, dokonce mi ne-vadí ani užší Enter díky náklonu rukou.Mají příjemnou odezvu (snad s výjimkoumezerníku) a tichý chod, ani po delší do-bě se nezasekávají (když už, tak spíše

nereagují, dojde-li na to). Za užitečnouvychytávku považuji přidání extra kláves=, (, ) a Backspace nad numerický blok.

Multimediálních kláves je 14 přivzdálenějším okraji klávesnice a podpo-rovány jsou v  X.Org všechny. Navíc jepřed mezerníkem umístěna dvojicefunkčních kláves Zpět a  Vpřed a  meziprotilehlými polovinami klávesnice senachází posuvník Zoom, který jako je-diný nefunguje jen tak, nýbrž je potřebapro to něco udělat, viz HOWTO: Micro-soft Natural Ergonomic Keyboard 4000 -enabling special keys nebo MicrosoftNatural Ergonomic Keyboard 4000.Osobně bych rád na místě posuvníkuviděl spíše trackpoint, ale co se dá dě-lat... Někdo jiný by zase mohl ocenit,kdyby klávesnice měla USB HUB nebobyla podsvícená.

Při dlouhodobém používání seprojevuje několik problémů. To, že ně-které klávesy mohou časem přestat rea-govat, jsem již zmínil. Častou, nikolivvšak zásadní závadou jsou běhempouhých několika měsíců blednoucí(nebo vlastně tmavnoucí) české popisky.Klávesnice není navržena jako vo-děodolná – při polití se voda nejspíšedostane až k membráně a elektronice.A nejen voda, časem se tam dostanoui nečistoty padající do klávesnice, takžepokud u počítače svačíte...• povrch: matný černý plast a lemo-

vání ze stříbrného plastu• rozložení: standardní evropské/

americké, s  výjimkou: kláves Fxv jednom bloku s přepínačem, chy-bí pravá

• klávesa Win, nad numerickýmblokem jsou navíc klávesy =, (, )a Backspace; ergonomická úprava

TÉMA ČÍSLA

LEDEN 2012OPENMAGAZIN 07

• klávesy: zdvih 1,3  cm, rozměry(1,2–3) × 1,4  cm (mezery 0,5  cm),plochý povrch

• multimediální klávesy: 16 + posuv-ník + F1 až F12 s vypnutým přepína-čem F Lock – podpora částečná (ře-šitelné)

• dále: neodpojitelná měkká opěrkapro ruce, podložka zvedající předníčást klávesnice

• připojení: 2m USB kabel, příp. exis-tuje bezdrátová verze v  rámciMicrosoft Natural ErgonomicDesktop 7000

• cena: od 850 KčMicrosoft SideWinder X4Na závěr se podíváme na herní klávesni-ci Microsoft SideWinder X4. Pochlubit semůže vzhledem ke svému zaměření pře-devším antighostingem (až 26 klávesstisknutých zároveň) a skupinou makrokláves, jež ale mají podporu v GNU/Li-nuxu veškerou žádnou ([1]). Multimedi-álních kláves není mnoho – přesně šestpro ovládání přehrávače a jedna nad nu-merickou klávesnici – ale velmi dobře semačkají a jednoduše fungují. A jinak?

Hlavním tahákem bude jistě červenépodsvícení. Osobně se na popisky nedí-vám, ale přesto mívám podsvícení za-pnuté na maximum (jde ho vypnoutnebo regulovat ve třech úrovních) zkrát-ka proto, že to vypadá velice efektně.Oproti levným podsvíceným klávesnicímnevydává podsvícení sidewinderuakustické efekty a je rovnoměrné, jedi-nou výhradu by šlo mít k  tomu, žečástečně nejsou podsvícené české popis-ky znaků, jelikož zasahují příliš blízkok okrajům kláves. Dále by šlo vytknoutvýrobci skutečnost, že klávesnice si žádákvůli napájení USB 2.0 a nepamatuje sinastavení podsvícení z doby před odpo-jením od napájení.

Dalším významným designovýmprvkem je – až na vroubkovanou, podle

mě kvůli strmosti zbytečnou, opěrku proruce – lesklý černý plast, který je alepřekvapivě docela příjemný na doteka  zase tak se nešpiní. Klávesy až taklesklé nejsou, ale také jsou hladké. A zdebych se pozastavil, na sidewinderu se mitotiž psalo opravdu skvěle. Ne sice poti-chu, ale skvěle. Klávesy mají výbornouodezvu, nízký zdvih pod centimetr, ač seto nezdá, a rozměr plošek 1,3 × 1,4 cms půlcentimetrovými mezerami, ale pů-sobí zcela jiným dojmem. Je to tím, žejsou výrazně profilovány, takže bříškoprstů snadno najde jejich střed. Nadruhou stranu by to mohlo vadit lidems většími prsty. Možná se při pohledu nafotky zaleknete menších kláves v řadězačínající Esc – není důvod se bát, tadyproblém není. Najde se ale někde zcelajinde. Nepřekvapivě i zde chybí na pravéstraně klávesa Win, jenže Microsoft tovyvážil větším mezerníkem. Ten jevskutku dlouhatánský, jenže se tím po-sunul AltGr. No a pokud AltGr mačkátepodsunutím palce pod dlaň, zde narazí-te. Při hraní nebo psaní na anglickéklávesnici v  angličtině to jistě nevadí,ovšem v  případě potřeby speciálníchsymbolů nebo znaků národních abecedje to katastrofa.

SideWinder X4 mě mile překvapil.Tedy až na tu patálii s  AltGr a  stavem

podpory makro kláves. Dokonce takmoc, že jsem se začal zajímat o  vyššímodel X6, který má především odpoji-telnou numerickou klávesnici.• povrch: lesklý černý plast• rozložení: standardní americké,

s výjimkou chybějící pravé klávesyWin, vzhledem čemuž je širší me-zerník

• klávesy: zdvih 0,9 cm, rozměry 1,3 ×1,4  cm (mezery 0,5  cm), výrazněprofilovaný povrch

• multimediální klávesy: 7 + šestmakro kláves a  dvě související –podpora částečná

• dále: červené podsvícení, antighos-ting

• připojení: 2m USB kabel (USB 2.0)• cena: od 950 Kč

ZávěrCo napsat na úplný konec? Každý mámejiné nároky na klávesnici i jiná zařízení,ale důležité je dávat si pozor na detaily.I taková drobnost jako posunutá klávesaAltGr nebo příliš úzký Enter (o  českéklávesnici Apple zase někdy jindy) můženavodit pocity frustrace a znepříjemnitpsaní.

TÉMA ČÍSLA

Master the tools. Meet the people.

TÉMA ČÍSLA

Co je to Android?Představovat našim čtenářům Androidasi bude nošením dříví do lesa, ale prozačátek si to zopakujme. Google Andro-id je operační systém pro chytré mobilnítelefony. Chytrý je proto, že s  nímpodobně jako na počítači můžete prová-dět mnoho činností a  instalovat dalšíaplikace přesně podle vaší potřeby. Pronás je zajímavý tím, že je postavený naLinuxu a je open-source.Něco málo z historieAndroid je poměrně mladý systém. Doširšího povědomí se dostal teprve zhru-ba před dvěma lety, ale velmi rychle sevyvíjí a rychle si získal fanoušky. Každýden si nové zařízení s Androidem aktivu-je dalších dvě stě tisíc lidí. Celý příběhAndroidu začal už před rokem 2005 vestejnojmenné společnosti. Nejzásadnějšípro další vývoj bylo, že ho právě v roce2005 koupil Google. Další dva roky naněm pracoval a v listopadu 2007 potvrdilvstup na trh mobilních telefonů, založilzaštiťující uskupení Open Handset Al-liance a vydal první nástroje pro vývojá-ře. Proto se jako datum „narození“Androidu většinou označuje 5. listopad2007.

T-Mobile G1 (HTC Dream) – první telefon

s Androidem

První veřejná verze samotného sys-tému potom vyšla téměř rok poté.Opravdový „boom“ telefonů s Androi-dem ale nastal až v  roce 2010. Googlevydal telefon Nexus One a následovaloho mnoho dalších výrobců s desítkamimodelů. Největším tahounem trhu bylaspolečnost HTC (model Desire), potéuspěly i  Samsung a  Sony Ericsson. Dobudoucna můžeme hodně očekávat i odLG. Nejvíce o růstu Androidu vypovídajíčísla. Například v západní Evropě prode-je telefonů s Androidem oproti předcho-zímu roku vzrostly o 1 580 %. V ostatníchčástech světa to bylo podobně.

Dvoujádrové LG Optimus 2X – jeden z ak-

tuálně nejžádanějších smartphonů

Charakteristika systémuAndroid asi nejlépe vystihují tato slova:otevřenost a variabilita. Android je open-source, ale to už víte. S tím úzce souvisívariabilita. Ukažme si to třeba nasrovnání s  iPhonem (respektive jeho

systémem iOS). Apple sází na jeden pří-stroj a perfektně vyladěný systém. To jepěkné, ale nese to s sebou tu nevýhodu,že si telefon nemůžete moc přizpůsobit.Android je prakticky úplný opak. Nelíbíse vám vzhled systému? Nevadí, můžetesi stáhnout jeden z mnoha tzv. „laun-cherů“, který prostředí méně či vícezmění. To samé můžete udělat napříkladse softwarovou klávesnicí a  dalšímiprvky systému. Někdy byste ani nepo-znali, že na dvou telefonech běží ten sa-mý systém.

Ten samý telefon, ten samý systém, přesto

naprosto jiné rozhraní

Android je rozmanitý i  co se týčesamotných telefonů. Protože je open-source, „každý“ si může postavit vlastnítelefon a  nahrát do něj tento systém.V praxi se tak samozřejmě neděje, ale natrhu najdete desítky telefonů od něko-lika předních výrobců. Ty nejlevnějšíkoupíte za cca tři a půl tisíce, ty nejvý-konnější a nejkvalitnější potom za desetaž patnáct tisíc korun. Díky Androidu sivlastně může chytrý telefon dovolitkaždý.Verze AndroiduAndroid první řady (tedy verze 1.5 a 1.6)už nenajdete skoro na žádném novémzařízení. Výjimkou mohou být snad jenlevné tablety nepříliš známých výrobců.Pokud si teď koupíte telefon s Androi-dem, pravděpodobně na něm poběžíverze 2.2 Froyo nebo 2.3 Gingerbread.

Seznámení s AndroidemRoman Bořánek | LinuxEXPRES.cz

Google Android je čím dál oblíbenější operační systém prochytré telefony. Podívejme se, jak to celé začalo, co hocharakterizuje, s kterými verzemi se můžete setkat a jakdo něj dostat aplikace.

LEDEN 2012OPENMAGAZIN10

Ojediněle se můžete setkat i s verzí 2.1Eclair. Android je o postupném vývoji,takže jednotlivé verze nepřináší revo-luční změny, ale vylepšují dosavadnífunkce a třeba přidávají podporu novýchtechnologií. Verze 2.2 přinesla asi dvěnejzajímavější novinky – možnost sdíletpřipojení z telefonu přes wifi nebo USBa možnost instalovat aplikace na pamě-ťovou kartu. Brzy by měl vyjít Android2.4, který dokáže plně využít dvou-jádrové procesory.

Mimo tyto verze Androidu určenépředevším mobilním telefonům tu má-me ještě další větev pro tablety. Android3.0 Honeycomb se liší hlavně novýmrozhraním přizpůsobeným pro velkédispleje. V současné době už je na trhuvlajková loď Motorola Xoom a začátkemléta by se mělo objevit množství dalšíchtabletů.

Motorola Xoom – první tablet

s Androidem 3.0

AplikaceAplikace dělají obyčejný telefon chytrýmtelefonem. Hlavní cestou, jak dostataplikace do telefonu, je oficiální AndroidMarket od Googlu. Tam už jich najdetevíce než dvě stě tisíc. Mnoho z nich jezdarma, další jsou placené, ale nutno do-dat, že ceny bývají příznivé. Za aplikacenejčastěji zaplatíte něco kolem jednohoaž dvou dolarů. Samozřejmě s výjimkoukomplexních nástrojů jako navigace ne-bo kancelářského balíku.

Android Market je přístupný jak z te-lefonu, tak z  počítače přes prohlížeč.V každém telefonu s Androidem najdeteAndroid Market předinstalovaný, takžese stačí přihlásit a už můžete stahovata instalovat. Abyste mohli i nakupovat,musíte ve vašem Google účtu nastavitslužbu Checkout. V podstatě stačí zadatúdaje z platební karty a pár dalších de-tailů. Tady musím zklamat slovenskéuživatele, protože ti zatím aplikace na-kupovat nemohou. Ale snad se to brzyzmění.

Android Market v telefonu

Pro dlouhé procházení nabídkyaplikací je možná lepší použít webovouverzi na adrese Market.Android.com.Tam potom jednoduše vyberete aplikaci,a pokud je telefon připojený k Internetu,automaticky ji v  něm stáhne a  nain-staluje. Nezáleží na tom, jestli máte te-lefon zrovna při sobě.

Android Market přes web

Další výhoda Androidu je, že na nějtaké můžete instalovat aplikace z jinýchneoficiálních zdrojů. To napříklads iPhonem není snadné. Aplikace se dis-tribuují v APK balíčku, který stáhnete,prostě otevřete v telefonu a aplikace senainstaluje. Android Market už také zís-kal konkurenci – obchod s aplikacemi odgigantického Amazonu. Bohužel zatímobslouží jen Američany. Ale hlavnízkrátka je, že s Androidem nejste odsou-zeni na jediného distributora.

Rooting a upravené verzeAndroiduJak jsem zmínil, Android si můžetehodně přizpůsobit. Ale pokud se mu bu-dete chtít dostat až na kost, jen tak tonepůjde. V telefonech z běžné distribucetotiž nemáte práva superuživatele (root).Když je chcete získat, musíte provést tzv.rooting. Tento odstavec uvádím vícemé-ně jen pro informaci, protože pokud jsteběžný uživatel, zřejmě se do takovýchpokusů pouštět nebudete. Ale napříkladna různých diskusních fórech o Androi-du se s pojmem „rooting“ setkáte často,tak abyste věděli. Pokud jste technickyzdatnější a do rootingu se chcete pustit,měli byste si uvědomit, že můžete ztra-tit záruku a můžete se setkat s nejrůz-nějšími problémy.

A co tím vůbec získáte? Třeba mátevíce možností, jak ovládat hardware te-lefonu, můžete procesoru nastavit vyššíči nižší takt atd. Nejčastěji se ale rootingprovádí z důvodu, že do telefonu chcetenahrát neoficiální upravenou verziAndroidu. Těch existují snad tisícea jejich autoři se sdružují především nafóru XDA-developers.com. Některéupravené verze podporují mnoho tele-fonů, některé jsou určeny pouze pro je-den konkrétní model. Některé jsou velmipopulární (např. CyanogenMod), někte-ré zase řeší velmi specifické potřebya najdou si jen pár příznivců.Další informaceTento článek je jen velmi stručnýmúvodem k operačnímu systému Android.Mnoho dalších zkušeností s  telefonya  aplikacemi najdete například naAndroidForum.cz. A  hlavně – na Li-nuxEXPRESu máte několika dalšíchčlánků o Androidu, které vám představízajímavé aplikace, hry a tipy. Na své sipřijdou začátečníci, ale dost možnái pokročilí uživatelé.

TÉMA ČÍSLA

Přečtěte si také

Další články o Androidu na portálu

LinuxEXPRES.cz

TÉMA ČÍSLA

(Nie úplne) GNOME dis-tribúciaKomunita Fedory si už dlhú dobu zakla-dá na tom, že vyrába „upstream OS“.Väčšina softvéru je zabalená s minimomúprav a vyzerá tak, ako to pôvodní vý-vojári zamýšľali. Týmto sa odlišuje na-príklad od Ubuntu, v ktorom je veľká časťprogramov pozmenená, aby spolupra-covali s globálnym menu, ich indikátor-mi a celým zvyškom Unity desktopu.

Oproti tomu, pri predchádzajúcomvydaní Fedory tu bola dlhá diskusia, čivôbec pridať vlastnú tapetu na plochu.Nakoniec síce bola pôvodná tapeta GNO-ME pozmenená, stále to však bola kon-verzácia, ktorá sa medzi vývojármia distribúciou odohráva málokedy. Fe-dora 16 Desktop Edition samozrejmeprináša najnovšie vydanie GNOME 3.2a  tým sa z  ostatných distribúcií asinajviac podobá tomu, čo by raz vývojáriGNOME radi nazvali GNOME OS.

Musím priznať, že aj napriek tomu,že som posledný rok používal KDE 4, naGNOME som si rýchlo zvykol. Vy-menovať všetky novinky v GNOME Shel-li by vydalo za vlastný článok, ktorýnašťastie už spísal Jiří Eischmann. Fedo-ra 16 sa našťastie nezachovala macošskyani k tým z užívateľov, ktorým je GNO-ME Shell proti srsti, alebo naň nemajúsprávnu grafickú kartu (vyzerá to tak, žebez grafickej akcelerácie to pôjde ažbudúci rok). K  dispozícii je najnovšieKDE, Xfce a LXDE, a ak by ste si stále ne-vybrali, s trochou snahy si môžete po-skladať vlastné prostredie.KDE Software CollectionKDE vo svojej verzii 4.7.2 už neprinášaveľa prevratných noviniek. TabletováPlasma Active, ktorú ste mohli vidieť nakonferencii LinuxAlte 2011, má ešte k vy-daniu ďaleko a  KDE 4 je už dávno„dospelým“ softvérom, v  ktorom vý-

vojári pracujú hlavne na jeho postupnýchvylepšeniach. Veľká časť práce sa odo-hrala na snahe o  zrýchlenie celéhoprostredia, napríklad za pomoci novéhoframeworku QtQuick, vylepšenia rende-rovania pomocou OpenGL ES, alebozlepšenie podpory pre stroje bez podpo-rovanej grafickej karty.

Tiež sa znovu objavuje snaha dostaťdo popredia tzv. „aktivity“. Ide v pod-state o profily pre plochu a panel, vďakaktorým si môžete uložiť rôzne nasta-venia plochy napríklad pre prácu, školu,zábavu atď. Napriek tomu ešte stálenikto poriadne nevie, prečo by sa týmvlastne mal zaoberať. Na LinuxAlte alebolo vidieť, že na mobilných zariadeni-ach by tento koncept predsa len moholdávať zmysel. Aspoň poteší, že ovládanieaktivít je od novej verzie jednoduchšie.Ďalej je tu veľa drobností, či už zlepšeniepodpory pre verzovacie systémy v súbo-rovom správcovi Dolphin, alebomožnosť zvoliť si pri tlačítku Reštar-tovať operačný systém nového štartu.

KDE prichádza s vylepšeným rozhraním pre

aktivity. Napríklad pri voľbe Photos sa au-

tomaticky otvorí Gwenview a na plochu sa

pridá zložka Obrázky

Klasické prostrediaXfce sa žiadnych radikálnych zmien ne-dočkalo, nová verzia príde až začiatkomďalšieho roku. Stále ide o  prostredie,ktoré má najbližšie k pôvodnému GNO-ME 2, len je menšie a rýchlejšie. A akmenšie a  rýchlejšie nestačí, je tu sku-

Fedora 16 Verne prinášanajnovší softvérAdam Saleh | LinuxEXPRES.czNová Fedora je tu, tentoraz už s  poradovým číslom 16a  názvom Verne. Vyzerá dobre a  to nielen kvôli peknémuobrázku na ploche (s malou ponorkou).

GNOME Shell v celej svojej kráse

LEDEN 2012OPENMAGAZIN12

točne minimalistické LXDE, ktoré je ur-čené všetkým tým, ktorí chcú aby ichdesktop zaberal v RAM 10 MB, a nechcesa im ručne nastavovať Openbox. Ak simedzi všetkými týmito prostrediami ne-viete vybrať, odporúčam stiahnuť Fedo-ra Multi Desktop, live DVD, ktoré obsa-huje všetky zmienené prostredia, navy-še pre 32 aj 64bitové počítače. Bolo micenným pomocníkom pri písaní tejto re-cenzie.Prečo vlastne Fedoru?Možno vám ale vŕta hlavou otázka, pre-čo vlastne skúšať Fedoru? Napríklad, akby som recenzoval Debian, s menšímiúpravami by som mohol skopírovať celýpredchádzajúci text, pretože distribúcia,ktorá si ctí upstream, sa zákonite budena ostatné takéto distribúcie podobať.Jeden z dôvodov môžu byť isté sympatiek yumu a RPM balíčkom, alebo to, že naserveroch používate CentOS, tak nadesktope bude Fedora. Ja však mám je-den dôvod, prečo na svojom desktopepoužívam Fedoru, aj napriek tomu, žeprakticky na všetkých serveroch mámpráve Debian. Fedora totiž veľmi pekneumožňuje nahliadnuť pod pokličku RedHatu, ktorý je jej sponzorom.Novinky vo virtuálizáciiRed Hat v  poslednom čase investujehlavne do virtualizačných technológiía na najnovšej Fedore je to vidieť. Na-príklad po dlhej dobe dokáže fungovaťako Xen virtual host, pretože obsahujedom0-capable kernel. Mohli by sme po-vedať, že Xen je konkurenčná technoló-gia ku Red Hatom vyvíjanému KVM,ktorá ale nepotrebuje podporu virtuá-lizácie v procesore (aj keď ju vie využiť).Xen má veľmi dobrú podporu v knižnicilibvirt, takže pre nás, koncových užíva-teľov/administrátorov by medzilibvirt+KVM a libvirt+Xen nemusel byťtakmer žiadny rozdiel.

Samozrejme pribudlo zopár noviniekvrámci protokolu Spice, ktorý možnopostupne nahradí VNC (jednou z novi-niek je možnosť spustiť Spice server ajna fyzickom stroji). Pribudla host2guestUSB podpora a  VirtManager vie vďakaprojektu GuestFish zobrazovať ďalšie za-ujímavé informácie, ako napríkladzoznam nainštalovaného softvéru, alebonázov operačného systému. Ak mátešťastie, zobrazí sa vám dokonca aj maláikonka v zozname virtuálnych zariadení.

Tiež si už vie VirtManager postrážiť, či sanáhodou nesnažíte nabootovať z jedné-ho harddisku viackrát.Fedora v mračneTen, kto bol v Brne na Open House, zasevie, že Red Hat mieri s virtualizáciou ajna poskytovanie cloud služieb. Vo Fedo-re si momentálne takýto súkromný cloudmôžete vytvoriť napríklad za pomociOpenStacku, ktorý medzi inými používaNASA, alebo Rackspace. Ten je už použi-teľný, stabilný, ale naposledy, čo som saho snažil nainštalovať, tak som si nakonfigurácii vylámal zuby.

Možností, ako si na Fedore poskladaťvlastný cloud, je tu viac. Vyzerá, že naj-jednoduchšie bude použiť Condor Cloud,tiež novinku, ktorá bola do Fedorypribalená až v  tomto vydaní. CondorCould umožňuje vytvárať a manažovaťKVM virtuálne zariadenia prostredníc-tvom Deltacloud API. Čo znamená, že akvám už na vašich strojoch funguje po-mocou KVM nejaké virtuálne zariadenie,rozbehnúť Condora nieje až takýproblém. Na samotné manažovanienášho novovzniknutého súkromného„mračna“ virtuálnych strojov potommôžeme použiť Aeolus, ktorý pracujepráve cez Deltacloud API. Nanešťastie

Jedno médium, veľa desktopových prostredí, stačí si vybrať

Fedora má vo VirtManageri peknú ikonku Fedory, škoda že to zatiaľ (z licenčných dôvodov)

nefunguje aj u Ubuntu. Ale nainštalovaný software sa dá prezerať všade

TÉMA ČÍSLA

LEDEN 2012OPENMAGAZIN 13

práve tento posledný krok ešte niejeúplne otestovaný.

Slovné spojenie „nieje otestovaný“sa hodí prakticky na všetky z  týchtonových projektov. Takže ak nemátepráve dobrodružnú náladu, je častolepšie jedno vydanie Fedory počkať.Takto to bolo napríklad s technológiouSpice, ktorá bola k dispozícii už vo Fedo-re 14, ale až vo Fedore 15 sa stala súčas-ťou VirtManagera, v  ktorom je ešte ajv najnovšom vydaní ako štandard nasta-vené VNC.Pre grafikov a vývojárovZatiaľ čo u serverového softvéru človekradšej vždy počká, kým sa poriadne sta-bilizuje, než ho začne používať, u štan-dardných desktopových programovväčšinou chceme používať najnovšiudostupnú verziu. Čo ma potešilo, Fedora16 obsahuje najnovšiu verziu programovInkscape (vektorová grafika), GIMP(rastrová grafika), MyPaint (digitálneplátno), Synfig (2D animácia) a Blender3D je len o  jednu verziu pozadu (2.59oproti 2.60, našťastie sa medzi nimi ne-udiali žiadne drastické zmeny).

Na druhej strane, ak chcete používaťnajnovšie NetBeans 7, tak si ich budetemusieť stiahnuť a  Eclipse si pravde-podobne aj tak budete sťahovať bezohľadu na verziu kvôli updatom a plugi-nom. QtCreator je na tom trochu lepšie,vo verzii 2.3-beta, zatiaľ čo vonku je užstabilná verzia.Prechod na vyššiu verziu?Fedora 16 Verne prináša veľa rôznychupdatov, kvôli ktorým sa oplatí stiahnuťsi inštalačné médium, či už ide o novinkyv  GNOME Shelli, alebo vylepšeniaVirtManagera. Pre mňa stále zostávajúhlavným ťahákom rôzne nestabilnéprojekty Red Hatu, ktoré sa na iných dis-tribúciách nedajú spustiť. Fedora je všakaj pre tých, ktorí len chcú stabilnýa upraviteľný operačný systém pre svojdesktop, notebook, netbook alebo tablet.Myslím, že z podporovaných desktopovsi naozaj vyberie každý.

Populárny desktop Xfce

Odľahčený deskotp LXDE

TÉMA ČÍSLA

TÉMA ČÍSLA

Č tvrtý model čtečky je u nás známýpod jménem Kindle 4. Amazon ale

číslo u jejího názvu neuvádí. Aby se obamodely, které jsou současně v prodeji,navzájem nepletly, starší verze Kindle 3obdržela nové jméno Amazon KindleKeyboard. Připomeňme si, že na pomy-slný trůn mezi čtečkami vynesla AmazonKindle 3 kombinace příznivé ceny, velmidobrých parametrů a  prakticky nasta-vené výbavy. V  případě Kindle 4 seAmazon pokusil zachovat to nejlepšíz předchozího modelu a čtečku ještě vícezlevnit.S reklamami nebo bez nichV nabídce Amazonu proto najdete kroměKindle Wi-Fi také její sponzorovanouverzi, která je výrazně levnější. Tatosleva není zadarmo, sponzorovaná verzezobrazuje reklamy. Ačkoli si většina zá-jemců o Kindle zpočátku řekne: „S rekla-mami nikdy,“ při bližším pohledu nejdeo nic nepřijatelného. Reklamy přes celýdisplej se objevují jen ve vypnutém stavua reklamní pruh, který je doplňuje přiběhu čtečky, najdete pouze v dolní částiseznamu knih. Při samotném čtení re-klamy neuvidíte. Pokud vám i takto po-

měrně nenásilně vložené reklamy budouvadit, dejte si na sponzorovanou verzičtečky pozor už při nákupu.

Sponzorovaná verze Kindle 4

Kde a za kolikPodmínky k nákupu se od loňska změni-ly. Od 1. 4. 2011 vstoupila v  platnostnovela zákona č. 235/2004 Sb., která sní-

žila limit hodnoty zboží dovezeného zezemí mimo Evropskou unii bez DPH ze150 € na 22 €. Ještě připomínám, že bez-celní limit zůstal v původní výši, tedy nahodnotě 150 €.

Vzoreček pro výpočet hodnoty čtečkypři přímém nákupu z  americkéhoAmazonu je tedy následující.celková cena při přímém nákupu naAmazonu v Kč = ( cena v Amazonu +cena poštovného ) * kurz dolaru +DPH

Když dosadíme (kurz je platný k 22.listopadu), vyjde nám např. AmazonKindle Keyboard Wi-Fi bez reklam:((139 $ + 22 $) * 18,827) * 1,2 =3 637,38 Kč

Výhodnost nákupu na Amazonu pří-mo v USA se tedy znatelně snížila. Pořádzde Kindle vychází levněji než při náku-pu v  místních e-shopech, ale něco zaněco. Amazon poskytuje na čtečku pou-ze jednoletou záruku, našim prodejcůmzákon nařizuje záruku pod dobu dvou let.Vzhled a výbava v porov-nání s předchozí verzíStříbrný polomatný lak na povrchuKindle 4 působí mnohem luxusněji nežmatný tmavý plast předchozího modelu.Čtečka se také oproti předchozí verzivýrazně zmenšila; díky svým rozměrům166 × 114 × 8,7 mm se bez problémů vej-de do zadní kapsy u  kalhot. Takéhmotnost se snížila z 240 g na 170 g, což

Recenze čtečky knihAmazon Kindle 4Lubomír Čevela | LinuxEXPRES.czAmazon letos uvedl na trh několik nových zařízení prokonzumaci elektronického obsahu. Myslím, že českéuživatele nejvíc zaujme čtečka Kindle 4, kterou je možnopovažovat za přímého nástupce dosud nejúspěšnější čteč-ky na našem trhu – Amazon Kindle 3. Kromě recenzeKindle 4 vám přinášíme přehled míst, kde pro něj můžetezískat knihy v českém jazyce.

Cena na AmazonuCelková cena při přímémnákupu na AmazonuCena s DPH v českýche-shopech

Amazon KindleKeyboard Wi-Fi139 $3 637,38 Kč4 200,00 Kč

Amazon Kindle KeyboardWi-Fi, sponzorovaná99 $2 733,68 Kč3 300,00 Kč

Kindle 4 Wi-Fi109 $2 959,60 Kč3 600,00 Kč

Amazon Kindle 4Wi-Fi, sponzorovaná79 $2 281,83 Kč2 999,00 Kč

LEDEN 2012OPENMAGAZIN 15

při držení v jedné ruce snadno poznáte.Na povrchu čtečky nenajdete klávesnici.Při jejím ovládání si budete muset vysta-čit se čtyřmi tlačítky a ukazovacím za-řízením, které uživatelé předchozíhomodelu dobře znají. Je tvořeno čtyřmisměrovými tlačítky a potvrzovacím stře-dem. Podstatnou změnou také prošlastránkovací tlačítka na bocích čtečky.Výrobce je ztenčil tak, aby nenarušovalalinii předního krytu. Jejich stisk na hraněčtečky ale není zdaleka tak pohodlný ja-ko u  Kindle Keyboard a  nutí uživatelek  méně bezpečnému držení přístroje.Pogumování zadní strany vše ne-zachrání. V tomto případě design jedno-značně zvítězil nad praktičností.

Amazon Kindle 4

Na spodní straně Kindle 4 najdetemini USB konektor, přes nějž se čtečkanabíjí a komunikuje s počítačem. Vypí-nač, umístěný vedle něj, není posuvný(jak tomu bylo u předchůdce), ale je tvo-řen malým tlačítkem. Konektor pro při-pojení sluchátek a kolébka pro nastaveníhlasitosti chybí. Důvod je nasnadě.Kindle 4 je v porovnání se svým „uke-caným“ předchůdcem němý. Neumíhlasité čtení textu v angličtině (Text toSpeech) a  ani vám nezpříjemní čtenípřehráváním hudby ve formátu MP3. Zevšech negativních změn považuji tuto zanejsnáze přehlédnutelnou. Knížkyv  češtině vám Kindle Keyboard stejně(bez patřičného zásahu) nepřečte a ovlá-dání MP3 přehrávače pouze pomocíklávesových zkratek dokázalo většinuuživatelů spolehlivě odradit od jehopravidelného používání.

Kindle 4 – spodní hrana

Dobrou zprávou pro všechny zájemceo Kindle 4 je zachování výborné kvalitydispleje předchozího modelu, a  to ve

všech parametrech. Připomeňme si, žemá úhlopříčku 6“, je typu elektronickýpapír (E-Ink) a navzdory některým spe-kulacím zůstal černobílý. Jeho rozlišenía vynikající kontrast je přesně tím, cokromě ceny vybojovalo pro Kindle vítěz-nou pozici. Při čtení vůbec nemáte pocitpráce s  displejem, ale s  textem vy-tištěným laserovou tiskárnou na matnoufólii. Odlišnost verze 3 a 4 najdete pouzev rozdílných písmech.Hardwarový hobitKindle 4 je oproti Kindle Keyboard ja-kýmsi hardwarovým „hobitem“ nebolipulčíkem. Velikost jeho operační pamě-ti klesla z 256 MB na 128 MB, velikost je-ho flash paměti pro umístění knih kleslaz komfortních 3 GB na zhruba 1,25 GBa kapacita jeho baterie typu Li-Pol kles-la z 1750 mAh na 890 mAh.

V  souvislosti s  baterií trochu pře-kvapí, že výrobce udává shodnou výdržna jedno nabití jako u  předchozíhomodelu, tedy tři týdny se zapnutou sítíWi-Fi a čtyři týdny bez ní. Trochu protitomuto tvrzení jde zvýšení frekvenceprocesoru ARM Cortex-A8, kterou máKindle 4 nastavenu na 800 Mhz, přičemžprocesor staršího modelu Kindle Keybo-ard si musí vystačit s pouhými 533 Mhz.Navíc najdeme v  obou porovnávanýchčtečkách shodný čip Texas InstrumentsSN92009 A4 TI 18IG2 AOR5 G4, který sestará o řízení spotřeby energie. Jenže ce-lek je víc než jeho části a je možné, želepší vyladění firmwaru stejně jako od-stranění podpory hlasitého čtení a pře-

hrávání MP3 upravily spotřebu energiesměrem k nižším hodnotám.

Jedinou opravdu citelnou změnouproto zůstala redukce flash paměti prouložení knih. I tak se do ní vejde více nežtisíc knih ve formátu MOBI, proto ne-dostatek pravděpodobně nepocítíte. Po-tíž může nastat například v  případěvětšího množství knih s obrázky.

Ovládání a podporovanéformátyAčkoli by se dalo čekat, že odstraněnímklávesnice se ovládání Kindlu výraznězkomplikuje, neplatí to vždy a všude. Přičtení knih totiž klávesnici ve skutečnostipříliš nepotřebujete. Začne vám chybět,jakmile si spustíte webový prohlížeča budete zkoušet surfovat po internetu.Softwarovou klávesnici aktivujete dru-hým tlačítkem zleva a zde se koná prvnípřekvapení. Klávesnice obsahuje znakyá, é, í, ň, ó, š, ú, ý. Škoda, že chybí ř, č, ž,ě a  ů. Kvůli jejich absenci jde o  pro-

Porovnání Kindle 4 a Kindle Keyboard

Poznámka

Nová čtečka nabízí jako kom-

penzaci menšího prostoru clou-

dové úložiště, díky kterému mů-

žete knihy zakoupené u Amazonu

číst odkudkoli. Bohužel Amazon

neprodává knihy v češtině, takže

pokud nečtete anglicky, službu

nejspíš nevyužijete.

TÉMA ČÍSLA

LEDEN 2012OPENMAGAZIN16

marněnou šanci, která aktivnější českéuživatele dožene k instalaci alternativní-ho firmwaru, případně k jiným čtečkám.Potíže s českými znaky se samozřejměnetýkají zobrazování knih v  češtině.U nich je vše v pořádku.

V  oblasti podporovaných formátůelektronických knih nedošlo k  žádnézměně oproti předchozímu modeluKindlu. Základním formátem knihu  Kindle 4 zůstal proprietární formátAmazonu – AZW. Technicky nejde o nicjiného než o formát Mobipocket opat-řený proprietárním DRM od Amazonu.Dále si čtečka přímo poradí s  formátyMobipocket (MOBI a PRC) bez DRM, TXTa  ještě zvládne obrazové formáty JPG,GIF, PNG a BMP. Výborně si též rozumís formátem PDF, především u těch sou-borů ve formátu A5, které počítají sezobrazováním na malých displejích.Amazon k tomu zdarma nabízí možnostkonverze souborů přes e-mailovouschránku, kterou dostane každý uživatelKindlu při registraci. Především u PDFsouborů ve formátu A4 se hodí, že je ta-to služba umí převést do podoby mno-hem vhodnější pro nevelký displejKindlu. Pro ostatní formáty bych dopo-ručil dát přednost konverzi v programuCalibre.

Domácí knihovna v CalibreOblast spolupráce Kindle 4 s vynikajícímprogramem pro správu a konverzi elek-tronických knih Calibre nedoznala opro-ti staršímu modelu žádných změn.Calibre dokáže spravovat knížky nejen vevašem počítači, ale též v paměti vašehoKindlu. Ve srovnání s loňským stavem seCalibre ještě více zlepšil, především veschopnosti konvertovat různé formáty

elektronických knih. Pro Kindle 4 stejnějako pro Kindle Keyboard volte cílovýformát MOBI.Knihy pro KindleSituace na českém knižním trhu se odloňska v mnohém změnila. Nikoli všakv tom, že by všichni prodejci potažmonakladatelé upustili od trestání po-ctivých zákazníků zlem zvaným DRM.Pouze v širší míře dochází k nahrazovánítradičního DRM tzv. sociálním DRM. Je-ho princip je poměrně jednoduchý. Kni-hy jsou uloženy ve chráněném formátu,nejčastěji v  MOBI, ePUB nebo PDF.Dovnitř do knihy jsou vložena datao uživateli, který knihu koupil. Uživatelmůže takto chráněnou knihu číst bezomezení ve všech zařízeních podporují-cích daný formát. Nedokáže ji ale snadnozkonvertovat do nekryptovaného formá-tu, a proto ji nemůže zbavit informaceo své osobě. Prodejce, lépe řečeno nakla-datel, pak spoléhá na obavy z postihu zašíření takto označkované knihy.

Uvedený druh DRM je sice pro čtená-ře mnohem méně omezující, ale jehoprincipiální nedostatek odstraněn není.Papírovou knihu můžete půjčit, prodat,darovat nebo zdědit. Elektronická kniha,v případě použití jakéhokoli typu DRM,umožňuje jen to, co vám prodejce dovolív licenčních podmínkách. Část uživatelůna omezení daná DRM nepřistoupí. Ob-stará si na internetu knihu bez nicha navíc zcela zdarma. Uvědomíme-li si,

že hlavním důvodem zavedení DRM jsouobavy nakladatelů z volného šíření knih,nelze se než pozastavit nad tím, jakprávě oni trváním na DRM pomalu při-cházejí o  svou budoucnost. AmazonKindle a další čtečky už nejsou pouhýmmódním výstřelkem v rukách nadšenců,ale jejich výhody začíná zkoušet značnáčást čtoucí veřejnosti.

Dalším specifikem českého trhu je„problém zvaný Kindle“, který byl ústyMartina Liperta, zástupce jednoho z pro-dejců e-knih, označen za největší zlo.Potíž tkví v tom, že u českých prodejcůelektronických knih převažuje použitíAdobe DRM, se kterým si u  nás nej-rozšířenější čtečka Amazon Kindle ne-rozumí. K  tomuto neobvyklému stavuvedl mimořádně výhodný poměr ce-na/výkon u čteček Kindle spojený s ne-příznivou (rozumějme finančně nevý-hodnou) licenční politikou Amazonu prolicencování svého DRM. Zkusme se po-dívat na současné zdroje českých elek-tronických knih a  na čitelnost jiminabízených knihy v Kindle.

PalmknihyV nabídce serveru Palmknihy.cz najdetevíce než osm set placených knih všechžánrů. Jsou chráněny pouze sociálnímDRM, díky čemuž se dají v  AmazonKindle číst bez omezení. Samozřejmě, ženejpohodlněji si přečtete knihy, kteréjsou k dispozici ve formátu Kindle (mo-bi), případně ve formátu PDF (pro čteč-ky). Knihy ve formátu PDF, které nejsoupřizpůsobeny pro nevelké displeje čte-

Možnosti softwarové klávesnice

Tip

Vlastníte starší verzi čtečky – Ama-

zon Kindle Keyboard – a chtěli

byste mít její rozhraní lokalizované

do češtiny? Chce to jen malou

úpravu.

Calibre

Tip

Nechte si do vaší čtečky zasílat

články z LinuxEXPRESu.

TÉMA ČÍSLA

LEDEN 2012OPENMAGAZIN 17

ček, se sice číst dají, ale s mnohem men-ším pohodlím.

Za odkazem Knihy zdarma se skrývástarší verze webu, která obsahuje více než

3 400 knih. Zde jsou všechny knihy bez ja-kékoli ochrany, a pokud nejsou k dispozi-ci přímo ve formátu MOBI, pak je do nějmůžete konvertovat pomocí Calibru. Ještě

bych měl připomenout, že placené knihymůžete uhradit pomocí platební kartynebo přímým převodem z účtu.wKnihyServer wKnihy patří mezi nejstarší ob-chody s elektronickými knihami u nás.Provozuje ho firma Warbler, která je zá-roveň vydavatelem některých knih. Kni-hy jsou zde nabízeny ve formátuMobiPocket (.prc) a jsou chráněny pouzesociálním DRM. V  Kindlu jsou tedyvšechny bez problémů čitelné. V nabídcenajdete zhruba dvě stovky titulů.eReadingMajitelé Kindlu budou server eReading.czvnímat mírně rozporuplně. Sice zde na-jdou zhruba sedm set knih bez DRM,které si v Kindlu přečtou bez potíží, alevíce než osm set knih opatřených AdobeDRM zůstane pro jejich Kindle nedo-stupných. Při nákupu si proto bedlivěvšímejte kolonky zabezpečení.

Platební možnosti serveru eReadingjsou velice široké. Najdete mezi nimiPayPal, kreditní karty, eKonto a  taképomocí platby kreditu nebo přímýmpřevodem na účet. Neměl bych zapo-menout dodat, že server eReading ne-dávno představil vlastní čtečku, kterámůže svými vlastnostmi a cenou účinněkonkurovat záplavě „Kindlů“.KosmasInternetové knihkupectví Kosmas.cznedávno připravilo příznivcům elektro-nických knih příjemné překvapení. Jehonově otevřené oddělení E-Knihy ob-sahuje více než pět set titulů. Škoda, žejen zhruba polovinu knih si můžete pře-číst v Kindlu. Ostatní jsou ve formátechpro Kindle nevhodných nebo jsou opat-řeny DRM od společnosti Adobe. Při ná-kupu si proto dejte pozor na popisu nakupované knihy.

Jako bonus přináší Kosmas svýmčtenářům více než šedesát knih zdarma.Nevadí, že značné části z nich vypršelaautorská práva. Některé z nich pravdě-podobně nikde jinde nenajdete.eLibellusKnihkupectví s elektronickými knihamieLibellus působí na českém trhu užzhruba dva roky. V jeho nabídce najdetevíce než sedm set knih ve formátu PDFa ePUB. Bohužel je část knih chráněnapomocí Adobe DRM a kvůli tomu si jev Kindlu nepřečtete. Při nákupu věnujtepozornost symbolu zámku každé knihy.

Palmknihy.cz

eReading.cz

Kosmas.cz

TÉMA ČÍSLA

LEDEN 2012OPENMAGAZIN18

eKnihy na serveru Nečteme.czV části eKnihy na serveru Nečteme.cznajdete téměř tři sta knih ke staženízdarma. Jsou ve formátech ePUB, PDBa PDF. Není zde použito DRM, a pokud siknihy chcete přečíst v Kindlu, použijtepro konverzi program Calibre. Po serve-ru Palmknihy.cz jde o nejvydatnější zdrojknih zdarma na českém internetu (tedykromě těch nelegálních).E-knihovna Městské knihovnyv PrazeZajímavý projekt Městské knihovnyv  Praze zdarma zpřístupňuje svýmčtenářům několik knih většinou s pro-šlými autorskými právy. Najdete zde na-příklad pohádky, knihy K. H. Máchy,Boženy Němcové a také příběhy Sherlo-cka Holmese včetně komiksu, který vy-cházel v  časopisu Čtyřlístek. Knihy jemožné stáhnout ve formátech ePUB,PDF, PRC, PDB, HTML a RTF. Všechnyjsou bez ochrany DRM a je tedy možné jepomocí Calibre zkonvertovat do formátuMOBI pro váš Kindle.Elektronická knihovna na serveruRoot.czV nabídce knihovny serveru Root.cz naj-dete více než sto osmdesát knih, kterétematicky vycházejí z  oblasti odbornépočítačové literatury, nejčastěji se zamě-řením na svobodný software. Knihy jsouv nechráněném formátu PDF a jsou tedyplně čitelné v  Kindlu. U  některýchneuškodí konverze na menší formát.

Elektronická knihovna na serveruSešity.netKnihy a vzdělávání k sobě patří. Uvedenýfakt potvrzuje Elektronická knihovnaserveru Sešity.net, v  níž je umístěnotéměř sto padesát knih v nechráněnémformátu PDF. V drtivé většině jde o dílas  prošlými autorskými právy, přestojsem zde našel zajímavé tituly, které stá-ly za práci spojenou s konverzí pro Kindle.Knihovna serveru xBOOKV části knihovna na serveru xBOOK.cznajdete několik knih v  nechráněnémformátu PDF. Také samotný obsahserveru může být pro zájemce o elektro-nické čtení zajímavý.digiBooksInternetové knihkupectví digiBooks.czse zaměřuje na antikvární knihy, kterébyste jinak těžko sháněli. V  nabídcepřevažují odborné knihy. Jde o  skenyknih formátu PDF, tedy nic vhodnéhopřímo pro Kindle.Rájknih.cz a ebuxKnihkupectví Rájknih.cz a ebux.cz majíz  pohledu uživatele Kindlu mnohospolečného. Zajímavá nabídka knih jeu nich naprosto znehodnocena použitouproprietární technologií. Knihy zde na-koupené můžete číst pouze v  progra-mech Wooky nebo ebux Wooky, a tytoprogramy se – pokud vím – nedají doKindlu nainstalovat. Kindlu a  mnohadalším čtečkám je zde vstup zakázán.

ShrnutíČtečka Kindle 4 mezi současnými čteč-kami nijak nezapadne. Kvalita jejíhodispleje je výborná, pro čtení beletrietěžko najdete lepší. Přehrávání MP3a hlasité čtení elektronických knih padlyza oběť zlevnění a zmenšení přístroje.Kindle 4 vypadá lépe než jeho předchůd-ce, je menší, lehčí a citelně levnější. Máale také zhruba poloviční vnitřní paměť,poněkud rozporuplně udávanou výdrž nabaterii a trochu méně pohodlné ovládání.Jedinou skutečně významnou nevýhodouKindlu tedy zůstává absence podporykonkurenčního DRM od Adobe, které jebohužel stále velmi rozšířenou ochranouknih u českých prodejců. Pokud knihyopatřené DRM z principu nechcete ku-povat, může být pro vás Kindle 4 stejnějako starší model Kindle Keyboard velmidobrou volbou.Specifikace• Displej: 6“ E-Ink displej s  rozli-

šením 800 × 600 pixelů, zobrazení16 odstínů šedi, 167 PPI

• Podporované formáty:Nativně: Kindle (AZW), TXT, PDF,nechráněný MOBI, PRC, JPEG, GIF,PNG, BMPPo konverzi: HTML, DOC

• Paměť: 2 GB, z  toho 1,25 GB proknihy

• Rozhraní: Wi-Fi 802.11 b/g (podpo-ra WEP, WPA a WPA2), micro USB2.0

• Napájení: Vestavěný akumulátors výdrží až čtyři týdny při vypnutéWi-Fi a tři týdny při zapnuté, dobanabíjení cca tři hodiny

• Hmotnost: 170 g• Rozměry: 166 × 114 × 8,7 mm• Možnosti zvětšování písma: Ano• Otáčení na výšku/šířku: Ano• Podpora českých fontů: Ano• Čtečku Amazon Kindle 4 zapůjčila

Alza.cz, a. s.

eLibellus.cz

TÉMA ČÍSLA

TÉMA ČÍSLA

Proč 12.1?V poslední době se poněkud roztrhl pytelse změnami číslování verzí softwaru. Tě-mi asi nejvýznamnějšími jsou linuxovéjádro (kde byla opuštěna řada 2.6, přešlose na řadu 3 a další verze jsou již číslová-ny jinak než dosud) a produkty Mozilly,tedy především webový prohlížeč Firefoxa e-mailový klient Thunderbird (kde vy-dávání nových „hlavních“ verzí v rych-lém tempu vyvolává u  řady uživatelůsilnou nevoli, hlavně kvůli problémůms některými doplňky).

Stranou nezůstala ani distribuceopenSUSE, kde se rovněž „najelo“ nanové číslovací schéma, byť ne tak ra-dikálně odlišné od toho původního.Verze se budou nyní vydávat vždy s peri-odou 8 měsíců a  podle toho, kdy je takterá verze vydávána, nese své vedlejšíčíslo (za tečkou). Číslo 1 znamená lis-topadovou verzi, číslo 2 červencovoua  číslo 3 březnovou. Aktuální verze jelistopadová, proto nese číslo 12.1.Obsažené verze softwaruLeckoho na nových verzích distribucí za-jímá, jaké verze jednotlivých programůobsahuje. Z  těch nejdůležitějších lzeu openSUSE 12.1 uvést:• jádro 3.1.0• knihovna GNU C verze 2.14• X.org 7.6• KDE 4.7• GNOME 3.2• Xfce 4.8• OpenJDK 1.6.0• Firefox 7• Thunderbird 7

• LibreOffice 3.4• Scribus 1.4• Inkscape 0.48• GIMP 2.6

Oproti openSUSE 11.4 se posunula hlavněverze jádra a pak programů Mozilla Fire-fox a  Thunderbird (i  když musíme vevšech případech brát v úvahu i to, že seprávě u těchto softwarů změnil způsobčíslování). Určitě největším funkčnímskokem je ale GNOME 3.2.InstalaceInstalátor se opět oproti dřívějšku prak-ticky nezměnil. V podstatě jedinou změ-nu jsem zaznamenal ohledně výchozího

nastavení pro šifrování hesel. Namístodřívějšího algoritmu Blowfish se nověpoužívá hešování SHA-512. Jinak je to„jak přes kopírák“ z  verzí 11.2–11.4,včetně nedopřeložených textů, které jsemkritizoval minule. Proto jsem ani nedělalscreenshoty z instalace, nepřinesly by nicnového. Totéž se týká i doby trvání in-stalace – na fyzický stroj (viz recenziopenSUSE 11.4) trvala instalace okolodvaceti minut, na virtuální stroj s jednímprocesorem a pamětí 1 GB (VirtualBox 4.1)to trvalo asi o čtvrt hodiny déle.Návrat ke kyselejší barvěU  openSUSE 11.4 jsem chválil de-centnější, tmavší výchozí barevnostprostředí. Asi jsem přechválil, protože12.1 je opět o něco blíže té „kyselé“ ze-lené z verze 11.2. Na druhou stranu barvanení z  mého pohledu tak nepříjemná,aby bránila používání distribuce. Ko-neckonců, komu by se nelíbila, může sinastavit jiné barevné schéma či si toudělat celé po svém.

Recenze openSUSE 12.1:Řada drobností vyřešenaLukáš Jelínek | LinuxEXPRES.cz

Je tady další verze linuxové distribuce openSUSE. A  pro-tože – jak je nyní v módě – jsou nyní verze číslovány podlenového schématu, není touto verzí 12.0, nýbrž 12.1. Jednáse o první verzi openSUSE vydanou po dokončení rozpro-deje firmy Novell. Pojďme se tedy podívat, jak se novásituace projevila na tom, co distribuce nabízí.

Přihlašovací obrazovka openSUSE 12.1

LEDEN 2012OPENMAGAZIN20

Co se týká barvy, poněkud „zeze-lenal“ také nastavovací program YaST2.Jak si můžete všimnout, výchozí tlačítkonese právě tuto barvu. To je ale asi takjediné, co se v tomto programu změnilo.Jinak se chová stejně jako dřív.Významné novinkyApperPrvní z novinek, které si může člověksnadno všimnout, je nasazení novéhosprávce balíčků Apper. Balíčky lzesamozřejmě spravovat dosavadnímizpůsoby, tedy například přes YaST2 čizypper, případně nízkoúrovňově pomo-cí RPM. Již delší dobu ale existuje nástrojPackageKit, který funguje jako backendpro správu balíčků v systému. Nad nímpracují různé frontendy, ten proprostředí KDE se dříve nazývalKPackageKit.

Frontend byl ale nedávno zásadnímzpůsobem přepsán a  současně získalnový název: Apper. Má poskytovat conejjednodušší přístup ke správě balíčků,tedy vyhledávání, instalaci, aktualizace,odebírání atd. Dá se říct, že tyto poža-davky Apper v podstatě plní, je na tomale tragicky s rychlostí (i když to můžebýt částečně i  problém démonapackagekitd, těžko říct). Na následujícímobrázku vidíte to, s  čím se budetev tomto programu setkávat často – ani-maci signalizující, že probíhá nějakáoperace. Zatímco YaST2 vrací výsledkyhledání okamžitě, u Apperu si počkátesekundy až desítky sekund.

To ale není jediný problém. Při byťjen zběžném vyzkoušení programu seprojevila také chyba se zobrazovánímpodrobností. Zobrazily se informace odjednoho balíčku, ale při přechodu na jinébalíčky již stále zůstávaly informace pů-vodní.

Informace o připravených aktualizacích

Apper je dosud zjevně dost „syrový“(ostatně byl vydán teprve 10. října),proto asi bude lepší ho jen zkoušeta hlásit nalezené chyby; pro skutečnousprávu balíčků zatím používat jiný

Výchozí vzhled plochy openSUSE 12.1 těsně po instalaci

YaST2

Správce balíčků Apper

TÉMA ČÍSLA

LEDEN 2012OPENMAGAZIN 21

program. S Apperem se však ve výcho-zím nastavení každý setká při automa-tických aktualizacích – již dříve sepoužíval KPackageKit, nyní je to tedyApper.AppArmor je pryčVšiml jsem si toho už při instalaci, kdepři výchozím nastavení balíčky bez-pečnostní technologie AppArmor nebylyzaškrtnuty a tedy se ani nenainstalovaly.Pátrání v  různých e-mailových konfe-rencích naznačilo, že důvodem tohotonastavení je analýza skutečného využitíAppArmor. Zkrátka, většina uživatelů honejenže nikdy nepoužívala, ale ani nevě-děla, že ho v  systému má. Nastavitsprávně AppArmor sice není tak těžkéjako třeba u SELinuxu, nicméně i tak tonení triviální práce a  předpřipravenéprofily dodávané v distribuci často ne-byly dotaženy do plně funkčního stavu(o čemž se mohl snadno přesvědčit kaž-dý, kdo se u  starších verzí openSUSEpokusil použít AppArmor třeba s  we-bovým prohlížečem).

Proto se tvůrci distribuce rozhodliAppArmor z výchozí instalace odstranit.Zůstává i nadále k dispozici jak na in-stalačním DVD, tak v repozitářích, takžekdo by ho chtěl použít, může. Uvažuje setaké o implementaci nové technologie,která by zastřešila AppArmor, SELinux,grsecurity a další technologie umožnilajejich jednotnou správu. Je ale otázkou,zda se něčeho takového dočkáme.Přepínání klávesnic ihned k dispoziciNepříjemnou vlastností předchozíchverzí distribuce openSUSE bylo, že kdyžsi člověk zvolil při instalaci češtinu, na-instalovala se do KDE natvrdo českáklávesnice, a  pokud někdo chtěl ještěanglickou (při používání počítače pro vý-voj softwaru to většina uživatelů prefe-ruje), musel si ručně zapnout rozloženíklávesnic. To už se u 12.1 dělat nemusí,přepínání české a anglické klávesnice jepo instalaci okamžitě k dispozici. Je tovíceméně drobnost, ale někomu to moh-lo velice „pít krev“.

Přepínání klávesnic je připraveno

již po instalaci

Oyranos Colour Management System+ KolorManagerMizerná podpora správy barev byla linu-xovým distribucím poměrně často vyčí-tána. Jednou z odpovědí na tuto kritiku jesystém Oyranos, který není závislý nakonkrétním desktopovém prostředí. Nadním pracuje frontend, pro prostředí KDEje jím KolorManager.

Tyto technologie jsou nyní v open-SUSE 12.1 obsaženy, přestože se ve vý-chozím nastavení neinstalují (je potřebaje zvolit ručně). Lze je ale zatím pova-žovat spíš za technology preview než zavěc pro běžnou práci. Už proto, že Kolor-Manager po otevření nastavovacího di-alogu spotřebuje přes 600 MB paměti.

Peklo zamrzlo: openSUSE umí pře-hrávat MP3Netěšte se předčasně – není to bohuželtak, že by stačilo spustit přehrávač,otevřít nějaký MP3 soubor a  už by tohrálo. Tak jednoduché to není. Nicméněnastal posun v tom, že zatímco dřív semusela podpora instalovat ručně, teďstačí spustit Amarok a odsouhlasit doin-stalování podpory.

Tedy ne, že by to byl nějak výraznýpokrok (a mimochodem u Kaffeine to takjednoduché není, je nutné přidat vhodnýkomunitní repozitář), ale jde o  malý,symbolický krůček k  lepší uživatelsképoužitelnosti openSUSE pro multimédia.Kdo chce získat mnohem větší možnosti,prostě si nainstaluje MPlayer (případněs nějakým frontendem) tak jako dřív. Natom se nic nemění.

Systém správy barev Oyranos a jeho frontend KolorManager

Amarok přehrávající MP3

TÉMA ČÍSLA

LEDEN 2012OPENMAGAZIN22

Zvýrazňování výrazů v grepuMezi dalšími novinkami lze zmínit na-příklad „obarvený“ grep. Ve výchozímnastavení grep barví ve výstupu hledanývýraz; připomíná to zvýrazňování výrazůna webu při přechodu z  vyhledávačů.Může se to hodit pro lepší orientaci vevýsledcích.Ostatní novinkyNového je toho samozřejmě mnohemvíc. V  repozitářích lze najít napříkladwebový prohlížeč Chromium 16, group-ware Horde 4 či cloudové technologieOpenStack, OpenNebula a  Eucalyptus.Z vývojových nástrojů je k dispozici na-příklad LLVM3, clang a nástroje pro jazykGo. Podrobnější informace najdete naportálu openSUSE.opsenSUSE 12.1 na notebookuMinule jsem si stěžoval na problémyspojené s provozem openSUSE 11.4 nanotebooku. Jednalo se hlavně o chybuv jádře, v ovladači DRM pro grafické kar-ty Intel. Tehdejší stav prakticky vylu-čoval provozování openSUSE nanoteboocích s některými typy těchto ka-ret. U openSUSE 12.1 tedy šlo v první řa-dě o to, zda bude vůbec co testovat.

Instalace proběhla hladce, podobnějako na virtuálním stroji a  fyzickémdesktopu. Tím to ale naštěstí neskončiloa i nastartovaný systém fungoval zcelabez problémů, včetně těch popsanýchminule. Chyba v  jádře byla tedy užzjevně opravena a používání openSUSE12.1 na strojích s Intel Extreme GraphicsII již nestojí nic v cestě.

Co se týká dalších funkcí, s bezdrá-tovými sítěmi žádné potíže nebyly, vy-hledávání i  připojování fungovalo bezjakýchkoli problémů. Podobně potěšilyi funkce související s řízením spotřeby –dokonce bylo vyslyšeno mé volání(přestože jsem tak formálně nečinil, jenjsem se o tom zmiňoval v recenzích) potom, aby se i při připojeném adaptéruzavřením víka notebook uspával dopaměti. Někoho taková funkce nepotěší,někoho ale ano. Názory na to mohou býtrůzné, ale nemuset přemýšlet o tom, zdanejdřív odpojit adaptér a pak teprve za-klapnout víko či naopak, považuji zauživatelsky příjemnější.

Zajímavé by jistě bylo srovnání dis-tribucí z hlediska spotřeby, ovšem vz-hledem k  problémům s  minulou verzídistribuce jsem srovnávací test na svémnotebooku provést nemohl. Pokud by seněkdo k takovému testu odhodlal, může

přispět svými poznatky například do ko-mentářů.GNOME 3.2Minulá verze distribuce openSUSE bylaspecifická v tom, že kromě stabilní verzeprostředí GNOME (2.32) obsahovala taképreview verze 3. openSUSE 12.1 obsahujejiž jen jednu verzi, a to GNOME 3.2. Bo-hužel virtuální stroj tomuto prostředí„nevoní“ a  reaguje na něj chybovouzprávou.

To však nebrání provozu prostředía  jeho vcelku hladkému používání.GNOME a  jeho aplikace běží svižně,vzhled se oproti verzím 2.x posunul vel-mi kupředu a „vymoženost“ odstraněnítlačítek pro minimalizaci a maximaliza-ci do openSUSE 12.1 nepronikla. Není te-dy důvod, proč GNOME 3.2 v  této dis-tribuci nepoužívat.Zkušenosti s provozemKromě již popisované syrovosti progra-mu Apper se při testování neobjevilyžádné významné problémy. Distribucepůsobí „bezešvým“ a dobře odladěnýmdojmem (ostatně na Milestone 3 jsemv červenci testoval KDE 4.7 a už tehdypůsobil systém dobrým dojmem,přestože byl ve stavu značné rozpra-covanosti).

Subjektivně se systém openSUSE 12.1zdál být o  něco pomalejší než staršíverze, spotřebovával více paměti a připaměti 1 GB a  méně mnohem častějisahal na disk. V takové situaci je dobréodhalit viníka. Pohled na tabulku proce-

sů ukazuje značnou „nenažranost“ pro-cesů Akonadi, problém se tedy zdá býtv  tomto. Stačilo Akonadi odinstalovat(s ním samozřejmě „odešly“ i programy,které na něm závisejí – tedy Kontact,KMail, KAddressBook a další) a problémzmizel. Proto doporučuji těm, kdo chtějípoužívat openSUSE 12.1 na slabším po-čítači s  nepříliš velkým množstvímpaměti, volit jiné desktopové prostředínež KDE nebo odstranit ze systémuAkonadi (pokud není potřeba používatprogramy, které na něm závisejí). Připaměti 2 GB a  více už tyto problémynejsou.

Výrazně pomalejší je oproti před-chozím verzím start systému. V tomto selze samozřejmě utěšovat tím, že to nenípotřeba dělat často – ale i tak je to ne-příjemná věc. Příčinou je zřejmě přechodz programu init na systemd a s tím sou-visející syrovost. Nelze tedy do budouc-na vyloučit odladění k výrazně vyššímuvýkonu.Celkový dojemDistribuce openSUSE udělala ve verzi 12.1ohromný krok kupředu. Byla vyřešenařada drobností, které v  systému pře-trvávaly léta a kazily dojem z jinak kva-litní distribuce. Z  openSUSE je nynívelmi stabilní, spolehlivý a propracovanýsystém, který se nainstaluje a  lze hohned plnohodnotně používat. K nepří-jemným vlastnostem nové verze patřívyšší paměťové nároky v  KDE (danézměnou architektury KDE PIM) a rela-tivně pomalý start.

Používání GNOME 3.2 v distribuci openSUSE 12.1

TÉMA ČÍSLA

TÉMA ČÍSLA

Minulý týden vyšla nová verze zná-mé distribuce openSUSE. Ozna-

čená je jako 12.1 a dává tušit, že se jednáo  majoritní vydání. Pojďme se nyníspolečně podívat na to, co tato verze při-náší.Proč označení 12.1?Už od verze 10.x, kdy distribuce přešlastoprocentně pod kontrolu komunitya  přejmenovala se ze SUSE Linux naopenSUSE, začínala označení na .0 (např.10.0). S  verzí 12 však přichází změna.Nová verze vychází každých osm měsícůa je podporována 18 měsíců (2 krát 8 mě-síců plus 2 měsíce). První vydání je jižoznačeno jako 12.1.

Po dlouhé diskuzi se přistoupilo k to-muto číslování s  jasným vysvětlením:Doteď nebylo předem úplně jasné, kolikvydání bude mít každá majoritní verze(10 měla čtyři, 11 měla pět). Nyní budemít každá hlavní verze tři vydání. A pro-tože vychází každých osm měsíců, takponesou označení 1 (listopadová), 2(červencová) a 3 (březnová). Pak již budenásledovat další majoritní verze. Lze takjiž nyní dopředu říci, že verze 13.1 vyjdev listopadu 2013.InstalaceIhned po zveřejnění oznámení o vydáníbyly servery mírně přetíženy a rychloststahování nebyla úplně optimální (ani

torrent a zrcadla moc nepomohla), ales trochou trpělivosti bylo možné obrazystáhnout. Během dne se provoz stabi-lizoval a vše šlapalo, jak má.

Ke stažení jsou připravené obrazy ISOjak pro 32 bit, tak pro 64 bit. K dispozicije jak DVD s širokou škálou software, takCD s GNOME nebo KDE. Můžete si stáh-nout i obraz CD pro instalaci z on-linerepozitáře.

Celá instalace je pak již poměrněbezproblémová, jak je u moderních dis-tribucí zvykem. Nové uživatele jistě za-ujme možnost zvolit si zobrazovanéinformace během instalace. Na výběr jebuď prezentace kladů a  využití open-SUSE, detaily o  jednotlivých instalo-vaných balíčcích, anebo výpis change-logu od předcházející verze.

Na výběr dostanete ze dvou nej-rozšířenějších prostředí GNOME a KDE(ve výchozím stavu je zvoleno KDE)anebo dále (po dalším rozkliknutí) XFCE,LXDE, minimální grafický systém a tex-tový režim (server).

Jinak se instalace (až na pár drob-ností) neliší od 11.4 a vše proběhlo v kli-du a bez nutnosti mého přímého zásahu.Instalaci by tedy zvládl opravdu každý.Co nalezneme uvnitřPo spuštění na nás čeká KDE 4.7.2(nejnovější verze 4.7.3 vyšla teprve2.  listopadu společně s  posledním RCopenSUSE a nebyla by tedy možnost jidostatečně vyzkoušet). V případě zvoleníGNOME je nově nainstalován GNOMEShell 3.2. První ochutnávka GNOME Shellpřišla již ve vydání 11.4, ale nyní je již všepřipraveno pro plné využití a  i vzhledprošel mírným vylepšením.

Pod kapotou tepe jádro 3.1.0 a podleplánu přešel zaváděcí daemon z init nasystemd. To může mít za následek troš-ku delší start, ale vzhledem k tomu, žeusínání do RAM funguje skvěle, nenínutné startovat zase tak často. Vše jekompilováno pomocí GCC 4.6.2 a použi-

První dojmy z novéhoopenSUSE 12.1Kamil Pošvic | Root.czVyšla nová verze distribuce openSUSE s  označením 12.1.Proč se nejmenuje jednoduše 12.0? Co se změnilo od před-chozí verze 11.4? Jak si s nastavením poradí běžný uživatelnebo nováček? Na tyto a další odpovědi se pokusí odpově-dět následující článek, který je podrobným pohledem napřicházející novinky.

LEDEN 2012OPENMAGAZIN24

ta byla optimalizace link-time. Vy-lepšený výkon, dosažený touto optima-lizací, však není nikterak zásadnív porovnání s verzí 11.4.

Z programového vybavení zde nalez-neme většinu známých programův novějších, ale již prověřených verzích– Firefox 7, Chromium 17, Thunderbird7, LibreOffice 3.4, Gimp 2.6 a  další.Chování programů je bezproblémovéa při běžném používání jsem se nedočkalnějakých pádů nebo neočekávanéhochování.Novinky se představujíNovinek je zde celé množství, a  kdy-bychom měli rozebírat celý changelog,byl by článek poměrně rozsáhlý. Vybraljsem tedy jen ty nejpodstatnější, kterémě zaujaly.ownCloudŽijeme v  roce 2011 a  vývojáři si jasněuvědomují, že dnes většinu dokumentůmáme (například) v Dropboxu, přátelena Facebooku a  hudbu pro změnu naSpotify. Vším dnes proniká cloud se vše-mi výhodami i nebezpečími, která se tímotevírají. Protože si vývojáři tato rizikauvědomují, přicházejí se službouownCloud, která nechává vše pěkně podvaší kontrolou.

Zjednodušeně si spustíte na svémvlastním počítači cloudovou službu provaše osobní použití. Data tak budete mítvždy k dispozici kdekoliv na cestách, alezároveň i fyzicky pod kontrolou. SlužbaownCloud poskytuje také multimediálnípřehrávač, funkci kalendáře a synchro-nizaci kontaktů.

Má to samozřejmě i pár nevýhod. In-stalaci a  nastavení nezvládne každýa  hlavně musíte mít počítač neustáleonline a zapnutý. To openSUSE řeší po-mocí aplikace mirall, která vám jedno-duše nastaví ownCloud na vaši doménuna serveru. Funkce je to zajímavá, alezásadní průlom bych od ní nečekal.SnapperDo distribuce se dostal také Snapper.Jedná se o  nový nástroj pro vytvářenísnímků souborového systému Btrfs. Má-te tak možnost nejen si prohlížet před-chozí verze svých souborů, ale i  jed-notlivé soubory zpětně obnovovat. Sna-pper je plně integrovaný, takže vámumožňuje i obnovu systému před aktua-lizací anebo změnou konfigurace.

GoToto vydání openSUSE je první větší dis-tribucí, která přináší programovací jazykGo, nový otevřený jazyk od Googlu. Go jejednoduchý a  rychlý jazyk umožňujícínapříklad snadnou obsluhu vícejád-rových a síťových počítačů. Kombinujerychlost dynamických jazyků s výkonemznámým například z C a C++.TumbleweedTady se nejedná o  novinku v  pravémslova smyslu, protože Tumbleweed jižfungoval v předchozích verzích, ale do-šlo k mírné změně v repozitáři (pro dalšíverze openSUSE již nebude tato změnapotřebná). Tumbleweed je repozitář po-skytující uživatelům takzvané rolling re-lease (průběžnou aktualizaci).Dojmy z provozuPřekvapila mě jednoduchost doinstalacepodpory přehrávání MP3. Po spuštěníhudebního přehrávače (bez požadavkuna přehrání) jsem byl ihned informováno chybějící podpoře MP3 a byla mi na-bídnuta možnost instalace. Po zadáníhesla se vše samo nainstalovalo a  pozvolení hudebního souboru již všefungovalo skvěle. V předchozích verzíchjsem musel balíčky instalovat ručně ne-bo pracněji.

Pro správu softwaru zde přibyl správ-ce Apper. Je preferován a při stahováníRPM z internetu je vybrán jako výchozíaplikace. Asi jsem příliš zvyklý na YaST2

(připomíná mi správu softwaru z Man-drivy), ale nový správce mě neoslovil.Hlavně se mi několikrát během hledánísamovolně zavřel. Ale slouží i pro správuaktualizací, takže i když jej nebudu chtítpravidelně využívat, stejně se s ním se-tkám.

Reakce celého systému byly přimě-řené. Na nic jsem nemusel čekat a aninebylo nutné spouštět konzoli proúpravu zvolených nastavení. Vše je pěk-ně dostupné přes menu.Dojem: velmi dobrýOsobně jsem velice potěšen z běhu ce-lého systému. Je vidět, že vývoj za po-sledních osm měsíců ušel pořádný kuscesty. Hlavně se to projevuje na stabilitěa  sofistikovanosti celého systému. In-stalace proběhla hladce a systém je ihnedpo ní připraven k použití. Snadné přidánírepozitářů komunity je skvělou vlast-ností, kterou by se mohly ostatní dis-tribuce inspirovat. Nebál bych se dopo-ručit openSUSE jako první distribucinějakému nováčkovi. Komunita okolotéto distribuce sice není tak velká jakou Ubuntu, ale zase u ní můžete očekávatjistotu a oporu v tradicích.

TÉMA ČÍSLA

RECENZE

D říve, když se ještě knihy a jiné tis-koviny sázely ručně na strojích, dě-

lali to lidé kvalifikovaní a výsledek jejichpráce byl profesionální. Doba ale pokro-čila, a  tak dokumenty určené k  tiskumnohdy „sázejí“ samotní autoři textů,kteří většinou nemají valnou potuchuo tom, jak by se to správně mělo dělat.Pokud jste jedním z nich a záleží vám natom, jak vaše dokumenty vypadají, alenechcete se biflovat nudné poučky, jePrůvodce tvorbou dokumentů knihoupro vás. Pokud naopak základům typo-grafie rozumíte, kniha vás přesto neurazía ani neunudí.

Průvodce je rozdělen na dvě téměřstejně dlouhé části. První část Jak nadokumenty se věnuje spíše teoriia obecným postupům a principům. V se-dmnácti kapitolách se dozvíte, co je tovlastně písmo a sazba, jak se písmo mě-ří, jaké se používají mezery a speciálníznaky, co je to odstavcová a  pořadovásazba, jak sázet tabulky, matematickéa fyzikální vzorce, obrázky, ale také jakse sázejí strany, jaké jsou typy doku-mentů, jak se správně uvádějí citace, jakmá probíhat korektura, projdete auto-školou pro tvorbu dokumentů a sezná-míte se s programy pro zpracování textu.

Tato část knihy je protkána spoustousprávných i odstrašujících příkladů a navícje každá kapitola zakončena krátkýmkvízem, který ověří čtenářovy znalostidané problematiky. Jestli mi na knize ně-

co vadilo, tak je to fakt, že správné odpo-vědi na otázky nebyly uvedeny úplněu všech kapitol (ačkoli u většiny ano).

Kniha má relativně velké okraje, kteréjsou plné dalších informací, poznámek,ale i přehledných symbolů, které upozor-ňují na konkrétní části hlavního textu.

Druhá polovina knihy – Zásobárna –je jednou dlouhou kapitolou nazvanouZákladní pravidla sazby a jejich realiza-ce. Stručně řečeno teoretické znalostizískané v první části se naučíte aplikovatv praxi ve třech programech. Jsou to:• Microsoft Word 2010,• Adobe InDesign• a LaTeX/XeTeX.

Linuxového uživatele může mrzet absenceWriteru z balíku OpenOffice.org, respektiveLibreOffice, ale postup pro Microsoft Wordje většinou velice podobný, a i když budetepřeskakovat ve čtení postupy u konkrét-ních programů, dozvíte se další informace,protože kroměnich jsou v každé části takétexty typografických pravidel vycházejícíz původních norem (případně upravenépodle současných požadavků a zvyklostí)a také obecné poznámky k principům počí-tačového zpracování.

Ačkoli první část knihy se dá čístklidně večer před spaním, druhá část jenatolik prakticky zaměřená, že bych do-poručil její četbu spíše simultánněs otevřeným textovým procesorem. Pří-padně bych ji doporučil, jak napovídá je-jí název, jako zásobárnu znalostí, kterése mohou hodit v budoucnu.

Obě části jsou provázány křížovýmiodkazy, takže nemusíte příslušnou ob-last lovit v obsahu nebo v rejstříku.

V  závěru knihy je kromě obsáhléhoa užitečného rejstříku také slovníček poj-

mů, který vám usnadní orientaci v typo-grafické hantýrce. Dozvíte se mimo jiné,že CSTUG (zmíněný v  úvodu článku) jeČeskoslovenské sdružení uživatelů TeXu.Knihu napsali tři autoři:• Jiří Rybička (od kterého můžete

znát také velmi dobrou knihu LaTeXpro začátečníky),

• Petra Čačková• a Jan Přichystal,

kteří působí na Ústavu informatikyProvozně ekonomické fakulty Mendelovyuniverzity v Brně a této problematice sevěnují již řadu let, takže se nemusíte bát,že by informace v ní nebyly správné.

Kniha je vázaná, formátu B5, má 224stran a celkové zpracování jí určitě neděláostudu. Za 220 Kč ji mohu vřele doporučitjako dárek, kterým uděláte radost soběnebo svým blízkým. Knihu si můžete ob-jednat přímo na stránce nakladatele.• Název: Průvodce tvorbou dokumentů• Autor: Jiří Rybička, Petra Čačková,

Jan Přichystal• Nakladatelství: Martin Stříž• Obálka: Jiří Rybička• Stran: 224• Formát: B5• Vazba: Vázaná• ISBN: 978-80-87106-43-3• Cena: 220 Kč• Datum vydání: září 2011• Vydání: 1.

Průvodce tvorbou dokumentůMiroslav Hrončok | CSTUG.cz

V září 2011 vyšla za podpory CSTUGu kniha Průvodce tvor-bou dokumentů, která zábavnou, ale odbornou formou se-znamuje čtenáře se základními pravidly typografie a tvorbydokumentů. Kromě teorie se zabývá i konkrétními postupyv programech Microsoft Word, Adobe InDesign a XeLaTeX.

„Tato kniha je obsahově vel-mi užitečná, je psána živě,vtipně, ale odborně přesně.“— Zdeněk Wagner, redaktorZpravodaje CSTUG

RECENZE

Který je ten správný?Pojďme si nejprve říct, co nám Bricscadnabízí. Potenciální uživatel má na výběrhned tři verze programu, a to Classic, Proa Platinum. Z názvů logicky vyplývá, žerozdílem mezi jednotlivými verzemi jemnožství dostupných funkcí. Zjednodu-šeně řečeno, Classic nabízí veškeré funk-ce pro 2D kreslení a  velmi omezenoumožnost práce ve 3D. Ve verzi Pro již bu-deme schopni pracovat s 3D modelema ve verzi Platinum jsou dostupné všech-ny potřebné funkce pro 3D kreslení.Program je řádně počeštěn, ovšem prouživatele Linuxu je v  české lokalizacipouze verze Classic, linuxovou verzi Prolze zakoupit pouze v anglickém jazyce.

Kterou verzi zrovna vy potřebujete?Abychom dostali odpověď na tuto otáz-ku, je nutné se zamyslet, v jaké profesihodláte Bricscad využít. Mluvíme-lio plně profesionálním nasazení, neobe-

jdete se bez profesní nástavby. Pře-kvapením je velké množství těchtonástaveb pro architekturu, stavebnictví,inženýrské sítě a samozřejmě strojíren-ství. Tvůrcem těchto nástaveb však jižnení samotný Bricsys, nýbrž další vý-vojářské firmy. Počítejte tedy i s poři-zovacími náklady na potřebnou profesnínástavbu či knihovnu. Teď k jádru věci,pro spoustu těchto nástaveb postačíBricsad ve verzi Classic, nicméně zdale-ka ne ve všech případech. Některé budouvyžadovat verzi Pro a vyšší, buďte tedyobezřetní a  vyberte si verzi Briscadusoučasně s profesní nástavbou.Pracuji s DWGNativním formátem souborů je .dwg odr14 až po 2010, s kompatibilitou mezi ji-nými CAD aplikacemi tedy neočekávejtežádný problém. Samozřejmostí je pakpodpora univerzálního formátu .dxf, též

od pradávné r9 až po současnou verzi2010. Jako problém s přenosem souboruna jinou CAD aplikaci nepočítám chybě-jící tvary, fonty, či knihovnu čar. Tentonešvar lze řešit příkazem eTransmit čitrvalým přidáním dotyčných knihoven.Uživatelské prostředí:přehledný bratrJak jsem již naznačil v nadpisu, Bricscadnevybočuje z řady a používá standardníschéma uživatelského prostředí, kterédefinoval Autodesk svým AutoCADem.Součástí obrazovky je tedy nutné rolet-kové menu, pod kterým jsou k dispozicipanely nástrojů, včetně přepínačů hladina vlastností. Na pravé straně obrazovkyje umístěn panel pro editaci vlastnostíentit. Ve spodní části obrazovky nalez-neme příkazový řádek a doplňující zá-ložky modelu a rozvržení a samozřejměpřepínače kreslicích módů (orto, uchop,krok, polar apod.). Příjemným společ-níkem v programu je dialog „Průzkum-ník“, ve kterém jsou koncentrovány de-finice uložené s výkresem (vrstvy, typyčar, kótovací styly, styly textu atd.).

Grafické zpracování a rozložení uži-vatelského prostředí působí příjemněa přehledně. Určitě nebudete mít pro-blém se zorientovat a  adaptovat se.Bricscad tedy neuchvátí novými nápadyv oblasti UI, nicméně vzhledem k širokékonzervativní uživatelské základně jetato vlastnost naopak výhodou.Uživatelské nastavení:vylaďte, jak chceteVeškeré předvolby programu jsou dos-tupné v jediném okně stromové struk-

Bricscad V11: profesionálnílinuxový CADMiroslav Bezděk | Root.czV  recenzi prověříme schopnosti programu Bricscad V11,který vznikl v  belgické společnosti Bricsys. V  současnédobě sice výrobce vydal již verzi 12, nicméně ta je zatímdostupná pouze pro Windows. Společnost Bricsys směleprohlašuje, že jejich program je plná náhrada AutoCADu,dostupná za zlomek ceny.

Poznámka

Pro linuxové distribuce je zatím dos-

tupná předchozí verze – jedenáctá.

LEDEN 2012OPENMAGAZIN 27

tury. Možná by se slušelo jednotlivé ob-lasti roztřídit do záložek, přispělo by torychlejšímu pohybu mezi jednotlivýmipřepínači. Nicméně možnosti předna-stavení jsou bohaté a troufám si říci, žepřekračují potřeby běžného uživatele.Ovšem někteří z nás ocení detailní vyla-dění programu dle osobních preferencí,a  také existuje spousta proměnnýchhodnot, se kterými jednou za čas bojujekaždý uživatel. Takže díky bohatémuzpracování možností nastavení se může-te vyhnout hledání proměnných v nápo-vědě.

Kreslicí a editační funkce:slušný standardProgram obsahuje standardní sadu kres-licích a editačních nástrojů. Jmenovatjednotlivé příkazy tedy nemá smysl. Jenbych se zmínil o detailech, kterými mneBricscad zaujal. Jako první bych zmínildobře zpracovanou správu hladin s vel-mi šikovně fungujícím filtrováním. Zají-mavou pomůckou jsou také přepínačebarvy entit, pro které je vytvořen samo-statný ovládací panel s ikonami. Pro na-stavení nejpoužívanějších barev entittedy nemusíte rozbalovat roletku, jedno-

duše kliknete po dotyčné ikoně a barva jenastavena jako aktuální. Když pomine-me fakt, že rozumnější je dodržovat na-stavení barev jakož i typů a tlouštěk čar„DleVrstvy“, tak je to poměrně zajímaváfunkce.

Samozřejmou schopností programuje práce s bloky a jejich atributy. Jejichtvorba, editace a používání se provádístandardním způsobem jako v ostatníchCAD aplikacích. Ve verzi 11 postrádámpouze podporu dynamických bloků, cožby se mohlo s příchodem další vývojovéverze změnit. Vždyť právě dynamickébloky jsou dnes již neodmyslitelnou po-můckou, pakliže nejsme uživateli pro-fesní nástavby.Připojení externích dat:vše je možnéJako externí referenci můžete připojitvýkres ve formátu .dwg, .dxf a dále pakobrázková data v  mnoha různých for-mátech. Velkou výhodou je možnostpřipojení dat v .pdf formátu, což můžebýt v praxi také důležitý pomocník.Tisk a export výkresuPři tisku se setkáte s běžným cadovskýmtiskovým dialogem, vše najdete na svémmístě. Tisk entit probíhá dle přednasta-vených tabulek stylů .ctb nebo .stb, kte-ré samozřejmě můžete upravit podlesvých představ. Jediným chybějícím ná-strojem je pro mne uložení různých tis-kových nastavení pro jedno rozvržení.Závěr: slušný výkonNa samý závěr musím konstatovat, žeBricscad předčil má očekávání. Jakovelkou přednost programu hodnotímkvalitu zpracování, nemalé množstvíprofesních nástaveb a  také samotnoucenovou politiku výrobce. Poměr vý-kon/cena je opravdu velkým lákadlema zřejmě také hlavním marketingovýmesem Bricscadu. Přestože do segmentu2D CAD aplikací vstoupil Draftsight,který je nabízen bezplatně, myslím si, žeBricscad najde své spokojené uživateledíky zmiňovaným profesním doplňkům.Tato možnost uživatelům Draftsightuzatím chybí.

RECENZE

NÁVODY

Podle výsledků nejnovějších výzkumůmůže práce s více než jedním moni-

torem zvýšit vaši produktivitu od 9 do 50procent. Moderní počítače mají často dvavideovýstupy, ale co dělat, jestliže mámegrafickou kartu pouze s  jedním video-výstupem a chceme připojit více než je-den monitor? V této situaci není možnépřipojit druhý monitor bez výměnygrafické karty. Ovšem řešením může býtpřipojení druhého monitoru do jinéhopočítače a  můžete pracovat se dvěmamonitory zároveň, ale také na dvou od-lišných počítačích se dvěma sety myšía klávesnic. Naším řešením je Synergy,který je distribuován pod licencí GNUGPL (software, který je zdarma, a s otev-řeným zdrojovým kódem, pozn. překla-datele). S tímto softwarem můžete sdíletvaši klávesnici a myš mezi více počítači,kde každý počítač má vlastní displej.

První verze Synergy byla vytvořenav květnu roku 2001 Chrisem Schoene-manem, program byl napsán v  jazykuC++ a pracoval pouze s X Window (soft-ware, který umožňuje vytvořit grafickéuživatelské rozhraní, s Microsoft Win-dows to tedy nemá nic společného,pozn. překladatele). V roce 2009 začaliChris Schoeneman, Sorin Sbârnea a NickBolton pracovat na Synergy jménemSynergy+, přičemž se zaměřili na vytvo-ření multiplatformního softwaru. Poslé-ze byl opět přejmenován na Synergya tak se jmenuje dodnes. Poslední stabi-lní verze je 1.3.7 a poslední beta verze je1.4.3.

Synergy využívá lokální síť a umí sdí-let vaši myš, klávesnici a  systémovouschránku mezi dvěma a  více PC. Dalšípředností Synergy je podpora jak Li-nuxu, Windows, tak i Mac OS X. Takže

můžete mít počítače s jinými operačnímisystémy. Při tomto způsobu nepo-třebujete žádné emulátory ani virtuálnístroje, každý program běží na svém ope-račním systému. Systémová schránkapracuje s  malou ftp aplikací kli-ent–server a umožňuje kopírovat a vklá-dat mezi počítači. Přesměrování myši najiný monitor je lehké, stačí pouze přejetna jeho okraj. Stisknutí tlačítka vykonáurčitou funkci, právě na tom počítači,kde se zrovna nachází kurzor.

Tento program je založen na archi-tektuře klient–server. Serveru nadefi-nujete, kde se nachází okraje vašichmonitorů, a  nastavíte sdílení vašíklávesnice a  myši. Klient je připojenk  serveru nabízejícímu jejich vlastnípropojení. Se Synergy můžete mít vícemonitorů s výhodou použití více počíta-čů, takže můžete pracovat na více ope-račních systémech prakticky najednou.

Program můžete stáhnout na Syner-gyFoss. Zde je příklad konfiguračníhosouboru (dva počítače, pc1 je napravoa pc2 nalevo, oba naproti vám).section: screens

pc1:pc2:

endsection: links

pc1:left = pc2

pc2:right = pc1

end

Jestliže neradi píšete konfigurační sou-bory, můžete si nainstalovat GUI(grafické uživatelské rozhraní, pozn.Překladatele), například Qsynergy

(http://code.google.com/p/quicksynergy/).Verze pro Windows má grafické rozhraníspolu s  instalací. Ke spuštění tohotoprogramu použijte tyto příkazy:client: synergyc ip_addr_pc1server: synergys --configfilename.conf

Hlavním problémem Synergy je bez-pečnost, pokud pracujete na nedůvě-ryhodné lokální síti. Faktem je, žekomunikace není šifrovaná, a tak pohy-by myší, stisky kláves a  systémováschránka můžou být snadno zazna-menány někým dalším. Tento problémmůžete vyřešit nastavením SHH serverupro všechnu komunikaci a  získat takšifrované spojení, na této stránce je ná-vod, jak na to: http://synergyfoss.org/pm/projects/synergy/wiki/Security

Moje zkušenost je taková, že použí-vám Synergy každý den v  práci, kdemám notebook a dva servery. Notebookmá vlastní obrazovku a druhý monitor,přičemž každý ze serverů má grafickoukartu pouze s  jedním videovýstupem.Všechny počítače ovládám klávesnicía myší zapojenými do jednoho ze serve-rů. Když potřebuji spustit program, kte-rý běží pouze na Windows, nepotřebujiemulovat ani virtuální stroj a ani nenítřeba restartovat počítač.Pro:

+ Je ve verzi pro Linux, Windowsa Mac OS X a komunikuje mezi niminavzájem.

+ Systémová schránka se sdílí mezivšemi operačními systémy.

+ Můžete připojit více počítačů (mo-nitorů) a ovládat je pomocí jednéklávesnice a myši.

+ Žádné zpoždění při pohybu myšía stisknutí tlačítka na klávesnici

Proti:– Komunikace není v základu šifrována.

SynergyLuca Bergesiopřeložil: Tomáš Mores | Ubuntu.cz

Tento článek vyšel v  54. čísle časopisu Full Circle Ma-gazine, který se zaměřuje především na tematiku kolemUbuntu. Překlad do češtiny provedli dobrovolníci z  řadčeské komunity Ubuntu. Licence článku je Creative Com-mons Uveďte autora-Zachovejte licenci.

Názorná ukázka fungování Synergy

NÁVODY

Zálohovat, zálohovat, zá-lohovatZálohování dat je základ. Kdo si kdyprošel mnohdy marným procesemobnovy dat, dá mi jistě za pravdu, že sesám sebe často ptal: „Proč já ty data ne-zálohoval?“ Mně samotnému se před párdny povedlo přijít o data a věřte mi, nicpříjemného to není. Proto všem důraznědoporučuji, aby svá data zálohovali. Díkynástroji Dejà Dup to zvládnete levouzadní.Kde najít Dejà Dup?Pokud používáte nové Ubuntu 11.10, bu-dete mít Dejà Dup již nainstalován.V opačném případě ho budete muset do-instalovat tak, jak jste zvyklí, tedyz repozitářů své distribuce. Balíček hle-dejte pod názvem deja-dup.

Pokud již máte program nain-stalován, najdete jej v nabídce Systémbuďto pod názvem Dejà Dup, nebo pod

lépe zapamatovatelným Záloha. Pospuštění se vás program zeptá na zá-sadní věc, totiž jestli chcete data obno-vovat, nebo nastavit jejich zálohování.ZálohováníProtože jste pomocí Dejà Dupu zatím nicnezálohovali, nemáte při prvním spuš-tění pravděpodobně co obnovit, takže sepusťte do nastavování.Jednoduché zálohováníZa předpokladu, že používáte UbuntuOne, můžete přímo z přehledu nastaveníspustit zálohování a nezabývat se další-mi volbami. Nahoře nad přehledem mů-žete jednoduše zapnout nebo vypnoutautomatické zálohování. Vpravo dole jepak tlačítko Zálohovat nyní. Po spuštěnízálohování jste vyzváni k zadání e-mai-lu a hesla k účtu na Ubuntu One.

Přestože se podle popisku zdá, že po-mocí tohoto dialogu se můžete ke služběUbuntu One registrovat, nepodařilo se

mi to a musel jsem se registrovat po-mocí ovládacího panelu Ubuntu One, dokterého jsem se dostal z nabídky Nasta-vení.

V ovládacím panelu klikněte na tla-čítko Připojte se nyní a  poté projdetejednoduchým registračním procesem.Přesto tady asi budete muset své babičcetrochu pomoci.

Tady už se registrovat můžete

Po úspěšné registraci můžete pokra-čovat v zálohování. Dejà Dup se vás ze-ptá, jestli chcete zálohu šifrovat heslem,nebo ne. Rozhodnutí nechám na vás.Heslo se uloží na klíčenku, takže ho ne-musíte zadávat pokaždé, ale určitě si hodobře zapamatujte, nebo někam ulož-te/poznamenejte, protože jestli přijdeteo data a budete je chtít obnovit, přijdetepravděpodobně i o uložená hesla.

Pak už se provede záloha. V závislostina velikosti zálohovaných dat to můžechvíli trvat, každopádně záloha se ode-sílá zkomprimovaná, takže nebudeteodesílat tak veliký objem dat.Další úložištěPokud nemáte Ubuntu a tudíž ani Ubun-tu One, nebo ho použít nechcete, budetese muset zabývat dalšími volbami. V levénabídce se přepněte do části Úložiště.Zde si můžete vybrat, kam se budeprovádět záloha. Máte na výběr z různých

Dejà Dup: Zálohování, kterézvládne i vaše babičkaMiroslav Hrončok | LinuxEXPRES.czJednou z novinek v Ubuntu 11.10 je i zálohovací nástrojDejà Dup. Podle všeho by se mělo jednat o nástroj, který byměla zvládnout používat i vaše babička, a musím říct, žetomu tak je. Tedy téměř, nejdřív jí musíte vysvětlit, co toje zálohování.

První spuštění

LEDEN 2012OPENMAGAZIN30

síťových protokolů (FTP, SSH, Samba)přes externí zařízení (USB disk) až pomístní adresář. Důrazně ale nedoporuču-ji zálohovat na stejné fyzické zařízení, nakterém se nachází zdroj dat. Zde asi takébudete muset babičce trochu pomoci, alepouze poprvé, například při instalováníLinuxu.

SložkyDejà Dup ve výchozím nastavení zálohujedomovský adresář vyjma koše a  sta-žených souborů. Některé adresáře se ne-zálohují nikdy (.thumbnails, .cacheapod.).

V  levé části můžete přidat jiné ad-resáře, které se mají zálohovat, v pravépak ty, které se mají vynechat.PlánV části nastavení s názvem Plán můžetenastavit, jak často se budou provádět au-tomatické zálohy (nezapomeňte je za-pnout v  přehledu). K  dispozici jsoumožnosti Denně, Týdně, Každé dva týd-ny a Měsíčně. Kromě toho můžete na-stavit, po jaké době se staré zálohymažou. Ve výchozím nastavení se zálohymažou až v momentě, kdy na vzdálenémúložišti dojde místo.ObnovaKompletní obnovaPokud přijdete o všechna data, můžete jeobnovit najednou. Nainstalujte nový sys-

tém a  v  něm Dejà Dup, zvolte Chciobnovit soubory z  poslední zálohy...a projdete jednoduchým procesem, kte-rý vám položí tři jednoduché otázkya v případě, že máte zálohu chráněnouheslem, budete vyzváni k jeho zadání.

Po zodpovězení otázek se data začnouobnovovat, toto opět může v závislosti najejich velikosti nějakou dobu trvat.Obnova chybějících souborůPokud například omylem smažete sou-bor nebo adresář a chcete obnovit pouzejej, použijte správce souborů Nautilus(výchozí v GNOME). V adresáři, kde pů-vodně zmizelé soubory byly, zvolte z na-bídky Soubor položku Obnovit ztracenésoubory... a  poté vyberte z  nabídky,které soubory a složky chcete obnovit.

Přechod na starší verzi souboruPokud se chcete vrátit ke starší verzisouboru, vyberte jej jednoduchým klikema z nabídky Nautilu vyberte Upravit |Vrátit se k předchozí verzi..., z nabídkypak vyberte datum a čas zálohy, ze kterése má obnovovat.

Jednodušeji už to nejdePřestože nastavení vzdáleného úložištěvaše babička asi nezvládne, nedovedu sipředstavit jednodušeji navržený programna zálohování i obnovou dat. Konečně.

Výběr úložiště

Výchozí nastavení zálohovaných složek

Poznámka

V Xubuntu 11.10 některá další úlo-

žiště nebudou fungovat, dokud ne-

doinstalujete balíček gvfs-backends.

Tip

Pokud používáte Xfce, přidejte si

vlastní akci a jako příkaz uveďte

deja-dup –restore %F a akci po-

volte u všeho, kromě adresářů.

Tip

Pokud používáte Xfce, respektive

správce souborů Thunar, podobnou

položku v nabídce nenajdete. Mů-

žete si ji však přidat do kontextové

nabídky pomocí tzv. vlastních akcí.

Jako příkaz uveďte deja-dup –re-

store-missing %f a akci povolte

pouze u adresářů.

NÁVODY

NÁVODY

Datové oblastiCalc umožňuje pojmenování vybranýchoblastí buněk vlastními názvy. Označteněkolik buněk a do vstupního pole, kdese zobrazují adresy buněk a vybranýchoblastí – vizte obrázek Seznam nasta-vených datových oblastí –, vepište vhodnýnázev (nepoužívejte mezery) a stiskněteEnter. Když pak ze seznamu vyberete ná-

zev některé oblasti dat, Calc ji označí, ja-ko to vidíte na obrázku Seznam nasta-vených datových oblastí. V tomto seznamuse ukazují názvy oblastí ze všech listů se-šitu.

Jinou možností, jak nastavit, upravitnebo zrušit název oblasti buněk, je di-alog Vložit | Názvy | Definovat z obrázkuDialog pro správu názvů oblastí buněk.

Existující pojmenování oblasti vy-mažete snadno tak, že ji označíte v se-znamu a klepnete na tlačítko Odstranit(někde též Smazat). Pokud chcete u ná-zvu oblasti upravit rozsah buněk nebojejí typ/vlastnosti, označte ji v seznamu,proveďte změny a klepněte na Změnit.

Jestliže chcete přidat novou oblast,vložte její název do horního vstupníhopole Název, čímž se tlačítko Změnitpřejmenuje na Přidat, do vstupního polePřiřazeno zadejte adresu oblasti nebopoužijte ikonu k výběru oblasti myší zesešitu a klepněte na tlačítko Přidat.

V sekci Typ oblasti můžete nastavitněkolik voleb pro jednotlivé oblasti.Pokud zaškrtnete Tisk oblasti, pak sejméno oblasti bude nabízet v seznamuTisk oblasti dialogu pro nastavení tis-kových oblastí z obrázku Nastavení oblas-tí tisku v listu a obdobné platí pro volbyOpakovat sloupec a  Opakovat řádek.Volba Filtr způsobí, že se název oblastibude zobrazovat v seznamu Načíst pa-rametry filtru z  u  pokročilého filtruz obrázku Dialog pro nastavení pokročiléhofiltru.

Tyto názvy oblastí tedy můžete ná-sledně využít v různých dialozích Calcu,kde se zadávají oblasti buněk, nebo vevzorcích, resp. funkcích jako parametrnamísto adresy oblasti buněk.Konsolidace datFunkce Data | Konsolidovat slouží keslučování tabulek z různých oblastí, kte-ré obsahují data ve stejné struktuře. Naobrázku Příklad konsolidace dat jsou v ob-

Pojmenování oblastí buněkv Calcu a konsolidace datTomáš Hanusek | OpenOffice.czVybrané oblasti buněk můžete pojmenovat vlastními ná-zvy pro použití v dialozích a v článku se dozvíte, jak na to.Také pro vás máme návod na slučování tabulek z různýchoblastí. K čemu je to dobré?

Seznam nastavených datových oblastí

Dialog pro správu názvů oblastí buněk

Poznámka

Název oblasti nesmí obsahovat

mezery a některé další speciální

znaky. Pro oddělení slov v názvu

můžete použít například podtržítko.

LEDEN 2012OPENMAGAZIN32

lastech A1:C5 a  E1:G5 zdrojová data,jejichž konsolidací vznikla tabulka v ob-lasti A7:C19.

Výsledná konsolidovaná tabulka ob-sahuje záznamy ze dvou zdrojovýchtabulek seskupené podle řádků a sloup-ců se stejným názvem a s vloženou sta-tistikou průměru za jednotlivé dvojiceřádků.

V dialogu pro konsolidaci, který vi-díte na obrázku Dialog pro nastavení kon-solidace dat, je potřeba nastavit oblastis tabulkami, které chcete slučovat. Po-mocí ikony vedle vstupního poleZdrojová oblast dat vyberte oblast bu-něk ze sešitu a klepněte na tlačítko Při-dat, čímž se tato oblast vloží do blokuOblasti konsolidace. Tento úkon pro-veďte pro všechny oblasti, které chcetekonsolidovat do výsledné tabulky. Paknastavte u položky Kopírovat výsledkydo adresu buňky, kde má začínat vý-sledná konsolidovaná tabulka. Dále jepotřeba zvolit funkci, která bude prove-dena nad daty v seskupených řádcích;k dispozici jsou průměr, součet, maxi-mum, minimum, rozptyl aj.

Tlačítkem Více zobrazíte další volby.Jestliže máte v tabulkách názvy jednot-livých sloupců, je vhodné zatrhnout Zá-hlaví sloupců, čímž dojde ke správnémuspárování hodnot, i kdyby byly sloupcev jiném pořadí. Jinak dojde ke sloučeníhodnot v tom pořadí, jak jdou v jednot-livých tabulkách po sloupcích. V případě,že mají své názvy také řádky, zatrhnětei  volbu Popisky řádků a  ve výslednékonsolidované tabulce pak budou po-psány i  řádky, jak vidíte na obrázkuPříklad konsolidace dat. Pomocí volbyOdkaz na zdrojová data dosáhnete toho,že ve výsledné tabulce budou namístohodnot odkazy na zdrojová data, takžekdyž změníte údaje ve zdrojovýchtabulkách, dojde k jejich převzetí a pře-počtu i  ve výsledné konsolidovanétabulce.

Nastavení oblastí tisku v listu

Dialog pro nastavení pokročilého filtru

Příklad konsolidace dat

Dialog pro nastavení konsolidace dat

Poznámka

Dialog pro konsolidaci si pamatuje

pouze poslední nastavení bez

ohledu na to, jaká buňka je v se-

šitu označena. Dříve vytvořené

konsolidované tabulky tedy není

možné jednoduše upravit jako

v případě kontingenčních tabulek.

NÁVODY

LEDEN 2012OPENMAGAZIN 33

Cíl openMagazinuOpenMagazin je měsíčník, který vytváříobecně prospěšná společnost Liberix vespolupráci s mnoha webovými portály. Je kestažení zdarma ve formátu PDF a ePUB. Ob-sahuje ty nejlepší články o volně šiřitelnémsoftwaru. Cílem je:• Přitáhnout více uživatelů k otevřenému

softwaru (např. Mozilla Firefox, Open-Office.org, LibreOffice, GIMP, Linux,Inkscape, Scribus atd.).

• Poskytnout nástoj, pomocí kterého mů-žete lidem ukázat, že „ten open source“funguje.

• Propagovat weby, které o  volně šiři-telném softwaru píší.

Pro koho je určenOpenMagazin není pro zkušené uživateleopen source. Pokud už open source používá-te, nehledejte v  openMagazinu převratnénovinky. Magazín je koncipován tak, aby po-sloužil jako propagační nástroj. Šiřte open-Magazin tam, kde open source neznají.Sáhněte po něm, když potřebujete předvést,co open source umí.OpenMagazin je zejména por ty, kdo o opensource vědí málo nebo vůbec nic. Dejtejimho, ukažte jim, že open source nenístrašidelný. Vyu-žijte openMaga-zinu, abyste svépochybovačnépřátele, kolegy čispolužáky pře-svědčili, že mo-hou open-sourcesoftware taképoužívat.

Jak se můžete zapojitLíbí se vám současný vzhled openMagazinu?Nebo chcete, aby byl kvalitnější a  lepší?Přejete si, aby vycházel i nadále? Jste to vykvůli komu elektronický magazín děláme.A jste to vy, kdo mum může pomoci:• Výroba openMagazinu stojí 6 000  Kč

měsíčně, proto vás prosíme – podpořtejeho výrobu finančním darem.

• Umístěte na svůj web logo nebo banner.• Dejte do patičky svého e-mailu odkaz na

web openMagazinu –www.openmagazin.cz

• Rozdávejte openMagazin mezi své ro-dinné příslušníky, kolegy v práci, spolu-žáky ve škole, přátele, kamarády.Informace podáváme na e-mailuredakce@openmagazin.cza telefonním čísle 595 175 184.

Podpořit

Datový formulářJestliže raději data vkládáte pomocí di-alogových formulářů než přímo do buněklistu, můžete využít funkci datového for-muláře. Označte buňku z  oblasti dat,v níž chcete editovat záznamy, a použij-te menu Data | Formulář. Tím se zobrazídatový formulář, který vidíte na obrázkuDialog pro práci s datovými záznamy.

Ve formuláři se vytvoří seznam da-tových položek dle názvů uvedenýchv záhlaví jednotlivých sloupců a naplníse údaji z  jednotlivých řádků souvisléoblasti. Automaticky je nastaven prvnínalezený záznam, nikoli ten, na kterémje umístěn kurzor v listu.

Po jednotlivých záznamech se po-souváte pomocí svislého posuvníku ne-bo tlačítka Příští záznam. Pokud chceteněkterý záznam upravit, proveďte změ-

nu v příslušném políčku a klepněte natlačítko Nový, čímž se změny přenesoudo listu. Jestliže jste si úpravu rozmys-leli, můžete tlačítkem Obnovit načístještě nezměněné údaje z  listu. Právězobrazený záznam můžete také Smazat,čímž se odstraní příslušný řádek v listu.

Pokud chcete na konec datové oblastivložit nový záznam, přesuňte svislý po-suvník úplně dolů. Tím se zobrazíprázdná políčka, která můžete vyplnita tlačítkem Nový vložit do listu.

Datový formulář má řadu nedostatků– neumí přebírat kontrolu vstupníchúdajů ze sešitu, nelze vkládat nové zá-znamy mezi existující, navigace v  zá-znamech je nedostatečná, provedenéúpravy v listu nelze vrátit. I proto jehovyužití není zatím příliš zajímavé.

Dialog pro práci s datovými záznamy

Poznámka

Datový formulář vyžaduje uspořá-

dání dat takovým způsobem, kdy

jednotlivé kategorie jsou ve sloup-

cích s popiskem v záhlaví a řádky

pak tvoří jednotlivé záznamy. Je

zpracovávána pouze souvislá ob-

last dat.

Upozornění

Změny v záznamech provedené

pomocí datového formuláře nelze

vrátit zpět!

NÁVODY

NÁVODY

Postup:• Vytvořte si textový rámec přes za-

mýšlený objekt.• Pravým klikem myši vyberte Volby

PDF | Je PDF anotací.• Dvojklikem na objekt nebo pravým

klikem zvolte Volby PDF | Vlast-nosti anotace a vyberte typ anotace.

Textová anotace. Ve vlastnostech ano-tace ponechte Typ: Text. Do textovéhorámce s odkazem vložte (jako u obyčej-ného textového rámce) text, který se bu-de zobrazovat v  PDF souboru. Nutnopodotknout, že se nebude zachovávat for-mátování (např. část napsaná tučně). Tex-tovou anotaci nepodporují všechny PDFprohlížeče – např. Xpdf, Foxit Reader.

Odkaz. Jedná se o klasický křížový odkaz,se kterým se můžete setkat i u  jinýchprogramů. Vyberte stránku a polohu ob-jektu, na který odkazujete. Při změněpolohy cílového objektu musíte odkazupravit ručně.

Nastavení odkazu

Odkaz ven odkazuje na další PDF souborna disku. Dokonce je možné vložiti přesné umístění cíle v dokumentu tak,jako u odkazu výše. Cesta k souboru jeabsolutní nebo relativní vzhledemk zdrojovému PDF souboru. Tato funkcenení podporována u všech PDF prohlí-žečů – např. Foxit Reader.Odkaz ven na web. Do připraveného polenapište adresu, a  to včetně http://.Vložením textu mailto: před e-mailovouadresu (bez mezery) vytvoříte odkaz,který ve výchozím poštovním programuotevře okno s nabídkou napsání e-mailu.

Nastavení odkazu na internetovou stránku

Jak na odkazy ve ScribusuMichal Hlavatý | Scribus.cz

Ve Scribusu můžete nalézt několik typů odkazů. Na rozdílod LibreOffice a  podobných programů není odkaz vlast-ností textu nebo obrázku, ale je nutné jej přidat jako dalšíobjekt, který zaujímá podobnou polohu jako vlastnítext/obrázek.

Tip

Při sazbě delších dokumentů, ve

kterých můžete očekávat větší

množství odkazů, se vyplatí před-

vytvořit textový rámec s prázdným

odkazem a poslat jej do Výstřižků

(dříve zápisníku).

Náhled textové anotace v Adobe Readeru

NÁVODY

Vzorky slouží jako typ výplně – společněs barvou, barevným přechodem a obráz-kem.Návod1 Vytvořte základní buňku vzorku.

  Přetažením kurzoru přes oblastbuňky za stisku levého tlačítkamyši označte obrazec.

2 Seskupte (Ctrl + G) nebo zkombi-nujte (Objekt | Kombinovat mno-hoúhelníky) tvary.

3 Pravým klikem, Poslat do vzorkůvytvořte vzorek. Zadejte názevvzorku.

4 Vytvořte objekt, který chcete vy-plnit vzorkem. Stiskněte F2(Vlastnosti) a  přejděte do částiBarvy | Upravit vlastnosti barvyvýplně. V nabídce typů přechodůvyberte vzorek.

5 Podle potřeby nastavte posun,měřítko, otočení a průhlednost.

6 Hotové vzorky můžete také impor-tovat v Úpravy | Vzorky | Načístsoubor.

Jak vytvořit vzorkyve ScribusuMichal Hlavatý | Scribus.czPotřebujete vytvořit výplň rámce s  opakujícím se mo-tivem? Nekopírujte objekt manuálně – použijte vzorky.Ušetříte tak spoustu času.

PRAXE

Proč používáte OpenOffice.org?Díky OpenOffice.org jsme před časemzjistili, že textový editor v kancelářskémbalíku Microsoft Office má alternativy,které jsou pro běžnou praxi naprostodostačující.

Dnes v českém základním a střednímškolství jednoznačně převažují produktyfirmy Microsoft. Školám to přinášíjednotnost prostředí, což je v  případěpřechodu na jinou školu kladem prožáky i  učitele. Pro management a  jinézaměstnance škol je popsaný stav navíczárukou jisté míry pohodlí – není třebahledat alternativy, stačí přidržet sehlavního proudu. I tento fakt sám o soběpovažuji za pozitivum, školství stabilníprvky potřebuje.

Negativem uvedeného stavu jsoujednoznačně finance, které škola musí naaktuální licence vydávat. Ještě problema-tičtějším rysem je však to, že část popula-ce nezíská schopnost tvořivého přístupuk  ICT a  stává se pouhými konzumentyproduktů jediného proudu. V některýchpřípadech navíc konzumenty nelegálními.

Proto považuji za důležité, aby se žá-ci a studenti na školách přinejmenšímdozvěděli o  existujících alternativách.Tato informace může žákům zprostřed-kovat přístup k finančně méně náročné-mu legálnímu softwaru, nadanějším paki radost ze spolupráce s OSS komunitou.A třeba se časem dočkají i uznání od za-městnavatele, kterému ušetří nákladyna licence a práci s jejich evidováním.

Kromě toho si myslím, že kurzyOpenOffice.org (a obecně open-source

aplikací) by měly školy pořádat i pro ve-řejnost. Pokud vím, stále ještě se v čes-kých domácnostech objevuje „černýsoftware“, což určitě není zdravý stav.Některé „poctivé“ sociálně slabšídomácnosti naopak vydávají za nákupaplikací nepřiměřené částky na úkor ji-ných potřeb. Oba tyto případy by přitomšlo snadno řešit instalací svobodnéhosoftwaru.Jací uživatelé, na kolika počítačícha kolik jich je?V naší organizaci jej používá cca 50 stu-dentů a 13 zaměstnanců.Na jakých operačních systémechOpenOffice.org provozujete?

1. Ubuntu – asi 20 počítačů, z nich 4dualboot většinou s Windows Vista.

2. Windows XP – 3 počítače3. Windows 7 – 1 počítač

Popište typ dokumentů, které obvyklevytváříte nebo zpracováváte.Nejčastěji uživatelé vytvářejí běžné tex-tové dokumenty, prezentace a výpočtovétabulky v Calcu.

Občas se jedná o seminární práce sestyly odstavců i  stran a  rejstříkem.Pokročilejší funkce Calcu jsou využíványkromě vlastní výuky v rámci mezipřed-mětových vazeb informatika–ekono-mika (mzdová kalkulačka s  podmín-kami, zaokrouhlováním na stovky,rozbalovacími volbami, kontingenčnítabulky a grafy...).

Pro výtvarné činnosti je občas použí-ván modul Draw.

Máte problémy při výměně dat, např.v případě souborů Microsoft Office?V  textu se rozhodí formáty sloupcůi stran – to řešíme v případě, kdy studentpíše seminární práci (nebo učitel pří-pravy) zčásti doma ve Wordu, zčásti veškole ve Writeru.

Prezentace v podobném případě ne-přenesou interaktivní odkazy a některéefekty, bývají problémy se zvukem.

Ale stejné problémy působí přenosmezi různými verzemi Wordu, neberemeto většinou nijak tragicky...

Jako formát pro přenos dat: (u ho-tových textů) používáme PDF (přímýexport je skvělá věc). Dokumenty jakonávrh smlouvy, do kterého má někdozvenčí něco vepisovat, odesíláme veformátech *.doc – ve školství i v sociálnísféře působí dokumenty *.odt většinouproblémy (a  přitom by se díky nimzrovna v  těchto oblastech mohlo dostušetřit...).Zhodnoťte kvalitu práce s kancelář-ským balíkem OpenOffice.org. Uveďtedůvody pro jeho doporučení jinýmuživatelům, uveďte také nedostatky,které vám vadí.Myslím, že běžný uživatel, který používájakýkoli textový procesor, tabulkovýkalkulátor a  občas vytvoří prezentaci,najde v OpenOffice.org vše, co potřebuje.Uživatelské prostředí je přehledné, v zá-kladních funkcích je snadné se zorien-tovat.

Naše škola není technicky zaměřená,informatika nepatří k prioritám, zatímz ní u nás nikdo nematuroval. V souvis-losti se změnami v  maturitách všakzpůsob výuky informatiky přehodno-cujeme, chceme ji jako variantu k výbě-ru ponechat. Začala jsem tedy zkoumatOpenOffice.org z  hlediska katalogupožadavků k  maturitní zkoušce. Ne-pokročila jsem ještě daleko, ale už teď„zírám“, co všechno OpenOffice.org umía kolik doplňků lze snadno získat.

Z pohledu učitele, který není úplně

V Církevní střední odborné školev Bojkovicích používají OpenOffice.orgredakce OpenOffice.czDají se ve školství ušetřit finanční prostředky? Ano, dají.Tím, že se začínají používat open-source programy, např.OpenOffice.org. Příkladem je střední škola v Bojkovicích,která se touto cestou vydala a nelituje. Na kancelářskémbalíku se lidem líbí hlavně finanční nenáročnost, ale vestejné míře i plná funkčnost, tj. v kancelářském balíku jimnechybí žádná funkce. Ocenili by nabídku školení propokročilé uživatele.

LEDEN 2012OPENMAGAZIN 37

zapálený informatik a třeba teprve ab-solvuje rozšiřující studium informatiky,je podstatná i nabídka školení. Zatímconabídky na školení Microsoft Office sedo školy jen hrnou, kdyby někdo chtělnajít pokročilé školení OpenOffice.org,musí se sám dost snažit a pak cestovatkus světa.

Otevírají se šablony pro střední ško-ly, řada komerčních firem už reaguje na-bídkami školení i produktů. Třeba někdozareaguje i nabídkou školení „Svobodnýsoftware – hurá k maturitě“... Učitelé sevzdělávat musí, a proč by jim škola ne-zaplatila zrovna tohle, když bude vědět,že tím v budoucnu ušetří za licence? Alemusí se to dovědět prostřednictvím ně-jaké šikovné marketingové akce...Klady:

+ finance,+ administrativa – není třeba evi-

dovat licence,+ intuitivní prostředí, v  základních

funkcích se běžný uživatel velmirychle zorientuje,

+ kdo jde dál, pocvičí se v angličtině.Zápory:– používání méně běžných funkcí

není pro líné – člověk hůř hledáněkoho, kdo mu poradí, musí seprokousávat návody, fóry, nápově-dou...

– bez znalosti angličtiny některé věcimožná ani dohledat nelze (ale tomožná ani není zápor...)

Je podle vás literatura a dokumentacek OpenOffice.org dostačující? Chybívám některý typ dokumentace? Jakézdroje používáte?Používáme tyto knihy: OpenOffice.org2.0 (Computer Press 2006) a Josef Peci-novský: OpenOffice.org 2.0 kompletníprůvodce.

Chybí nám ucelená aktuální po-drobná příručka k Base.

A nejvíc mi chybí (resp. s otevřenounáručí bych ji uvítala) metodická příruč-ka pro učitele, která by vycházela z ka-talogu maturitních požadavků z infor-matiky.

Hodilo by se i  něco jako pomůckak tvorbě školního vzdělávacího progra-mu (ŠVP) pro předmět informatika, kte-rý by „stál“ na OpenOffice.org nebovůbec na open-source softwaru.

Používáme hojně návody nawww.openoffice.cz (včetně odkazů, kte-ré jejich autoři uvádějí – viz např. seriálo Base) a nápovědu v programech. Chtě-la bych tímto moc poděkovat všem auto-rům návodů i překladatelům nápovědy.Byli byste ochotni věnovat finančníprostředky na úpravu vlastnostíOpenOffice.org nebo na vytvořeníspeciálního rozšíření?Pokud by se používání OpenOffice.orgzpoplatnilo, ztratila by se jeho největšívýhoda. Jsme škola, něco jako „sponzo-rování vývoje“ v našem případě nelze.

Ale asi by nebyl problém zaplatitnapř. za PDF příručku, ve které by byl

redakčně zpracován některý ze seriálůnávodů z vašeho webu. Třeba zrovna zaseriál pana Svobody o Base (ale nejen zaněj). I za výše zmíněné metodické pří-ručky (OpenOffice.org a SVP, OpenOffi-ce.org a maturita) by škola zaplatila.

V rámci speciálního přístupu k na-daným studentům by určitě stála zaúvahu možnost, že by oni s tvorbou ná-vodů pomáhali. Za tím účelem by možnábylo dobré vypsat témata, která je třebazpracovat či aktualizovat a ze kterých bysi naši studentští borci mohli vybrat.

A kdyby někdo šikovný vymyslel natéma „K  maturitě s  OpenOffice.org“(případně obecně „K maturitě s OSS“)evropský projekt, v  jehož rámci by seinformovaly školy a školili kantoři...Uveďte prosím informace o vaší or-ganizaci.• Církevní střední odborná škola Boj-

kovice• Husova 537, 687 71 Bojkovice• Ludmila Chládková, učitelka, zá-

stupkyně ředitele, krista<zavi-náč>dominikanka<dot>cz

• http://csos.op.cz

openMagazinVydavá: Liberix, o. p. s. za podpory QCM, s. r. o.Šéfredaktorka: Irena ŠafářováJazyková korektura: Petr NovotnýSazba: Michal HlavatýAdresa redakce: Liberix, o. p. s., Erbenova 2,779 00, OlomoucTelefon: (+420) 585 758 656E-mail: redakce@openmagazin.czWeb: www.openmagazin.cz

PŘISPÍVAJÍ O ČASOPISUPoužíváme svobodný software:

Licence CC BY-NC-SA 3.0, umožňujeopenMagazin šířit a tisknout, ale nesmíte jejměnit, ani komerčně využívat. Autorská právanáleží autorům článků.

ISSN 1804-1426

Výrobu podpořili finančně:

PRAXE

UDÁLOSTI

Na  konferenciu sa mi podarilo do-raziť už o deviatej, do prvej pred-

nášky zostávala približne pol hodina,a tak bol čas sa trochu okolo seba poob-zerať a  nasať konferenčnej atmosféry.Svoj pult tu malo kníhkupectvo Mareček(študenti FI na Masarykovej univerzitebudú poznať).

Oproti pultík Red Hatu, s množstvomDVD Fedory, pri  ktorom boli Jiří Fol-ta s  Jiřím Eischmannom a lákali okolopostávajúcich študákov na  spolu-prácu  s  Red Hatom. Jiří Eischmannpo obede tieto možnosti krátko prezen-toval, či už šlo o stáž, alebo spoluprácuna diplomových prácach. Jiří Eischmannale hlavne uviedol nový český web Fedo-ry, (prekvapivo) fedora.cz, ktorý vznikolv spolupráci s Liberixom. Podla plánu bytam mali postupne pribúdať články ajpriamo od  programátorov, ktorí majúv Red Hate Fedoru na starosti. Zatiaľ jetam zopár fedoráckych noviniek, českéfórum a trochu schované už spomínanénávrhy na diplomové práce.Mobilné hračkyHlavným dôvodom, prečo sa ľudia u pul-tu zastavovali, však nebolo zbieranie in-štalačných DVD, ale skôr zaujímaváhračka. Na  stole bol vystavený ExoPCtablet s neupravenou Fedorou 16 a naj-novším GNOME Shellom a musím pove-dať, že GNOME Shell sa na dotykovomzariadení používa napočudovanie dobre.

Veľký dotykový displej bol vystavenýaj pri poslednom pulte, kde sedel Voj-těch Trefný  s  najnovším Ubuntu,

samozrejme  s  grafickým prostredímUnity. To sa snaží pracovať dobre akona  tabletoch, tak netbookoch, note-bookoch a aj na normálnom desktope.Musím povedať, že na veľkej dotykovejobrazovke vyzeralo Ubuntu naozajpekne, ale po pár minútach som radšejzobral do ruky myš, než aby som ďalejzápasil s obrazovkou.

Niekoľko mobilných hračiek som na-šiel aj v  publiku pred  začiatkom prvejprezentácie. Bol som napríklad celkompríjemne prekvapený, že Touch Bookod  Allways Inovating naozaj existuje.Potom už prišiel na scénu Jaroslav Řez-ník so  svojou prednáškou (Alespoňčástečně) mobilní hračky a ďalšou hŕ-bou mobilných zariadení.Ďalšie mobilné hračkyPrezentácia bola robená zaujímavým štý-lom, na plátne bol premietnutý zoznama náhodný človek z publika si mohol vy-brať niektoré zariadenie, o ktorom budeďalšia časť prednášky, s tým, že ak si vy-berie to „správne“, dostane tričko. Zari-adení bolo celkom dosť, mali sme tuniekoľko ExoPC, Nokiu N900, NokiuN950 a  N9 a  Palm Weer, z  mobilnýchprostredí Meego, najnovšie Maemo,WebOS, WeTab. Tiež boli zmienenéprojekty Mer a Tizen.

Linux má na mobilných zariadeniachpohnutú históriu, pred  niekoľkýmirokmi tu bol Moblin od Intelu a Maemood Nokie, ktoré sa s veľkými fanfáramispojili do  projektu Meego. Tento rokvšak  s  Meegom končí ako Nokia pr-chajúca od Linuxu k Windows Phone 7,

tak Intel, ktorý po zrušení Meega plynulenaštartoval nový linuxový projekt, ten-toraz Tizen. Chovanie Intelu v  tomtoohľade začína časť komunity hnevať,pretože ani jeden z linuxových projektovIntelu nevydržal dlhšie než rok. K tomusi môžeme pridať koniec WebOS, ktorýdokonca bežal na niekoľkých telefónocha jednom tablete. Ešte stále je nádej, žesa o  jadro Meega postará komunitaprostredníctvom projektu Mer. Ten bymohol slúžiť napríklad WeTabu, abymohli vývojári pokračovať s platformouna ďalších zariadeniach.

Samotné zariadenia boli fajn a eštepo  prednáške sa veľa ľudí prišlo po-hrať s novými Nokiami, malým Palmom,na ktorom bežal WebOS, alebo niekto-rým z tabletov.Ako hackovať KinectPo hraní sa s mobilnými telefónmi somsa presunul do vedľajšej prednáškovejmiestnosti. Na linuxovej konferencii samálokedy stane, že by prednášajúci pre-zentoval zariadenie od Microsoftu, alexboxový ovládač Kinect je dostatočnezaujímavý aj pre pravoverných linuxá-kov.

Kinect je v prvom rade sada senzo-rov, a  na  Linux už existujú ovládače,knižnice aj rozhrania pre  rôzne pro-gramovacie jazyky, dokonca aj jedno-duché IDE. V podstate to vyzeralo veľmi

LinuxAlt 2011: Sobotav znamení mobilných zariadeníAdam Saleh | LinuxEXPRES.czO víkendu 5. a 6. novembra sa v  Brne uskutočnil šiestyročník konferencie LinuxAlt, jednej z  najväčších linu-xových konferencií v  Českej republike. V  sobotu na Li-nuxAlt do priestor FIT VUT (aj keď oproti minulému rokuvo väčších pred-náškových miestnostiach) prešlo približ-ne tri sto fanúšikov Linuxu, pre ktorých bolo pripravenýchtrinásť zaujímavých prednášok.

LEDEN 2012OPENMAGAZIN 39

jednoducho, stačí si nainštalovať ovládačod Open Kinect a na neho už len napájaťprogramy cez Opevni alebo NITE od Pri-meSense a  baviť sa. Kinect sa týmtospôsobom používa napríklad v  RobotOperating System. Najväčší úspechprednášky Kinect pro Xbox 360a  GNU/Linux Ladislava Hagari malosamozrejme predvádzanie samotnéhoKinectu. Kinect napríklad zvládol urobiť3D fotku publika, ešte zaujímavejšia bo-la detekcia osôb a  ovládanie gestami.Chvíľu síce vždy trvalo, kým počítač na-šiel hráča pohybujúceho sa v priestore,takže si test každého dema vyžadovaltrochu poskakovania na pódiu, ale keďsa na  projektore objavil v  rukách po-hľadnej figurantky z publika meč so ští-tom, zaslúžilo si to potlesk.Ešte ďalšie mobilné hračkyNasledujúca prednáška Open-sourcedesktop současnosti sa mohla kľudnevolať aj „Mobilné hračky, časť druhá“a Jaroslav Řezník sa tým ani veľmi neta-jil. Zdá sa, že najväčšou novinkou jepráve predpoklad vývojárov, že v blízkejbudúcnosti bude myš a klávesnica skôrvýnimkou a že budeme všetci zborovopatlať rukami po displeji.

Tento názor sa potom odrazil v dvochrôznych prístupoch k  vývoju novýchdesktopových prostredí. Vývojári GNO-ME (a  dokonca aj vývojári Ubuntu) súnázoru, že rozhranie pre používateľa bymalo byť všade pokiaľ možno rovnakéa malo by byť nadizajnované tak, nech sadá konzistentne používať všade. K dis-pozícii bol znovu GNOME Shell na ExoPCtablete, a  zdiaľky to vyzeralo celkomfajn. GNOME Shell som používal niekoľ-ko mesiacov na svojom 17palcovom lap-tope a  bol som celkom príjemne pre-kvapený. Podobne príjemným prekva-pením bolo zistenie, že aj na 10palcovomtablete sa s ním dá celkom obstojne pra-covať.

Na  druhú stranu, ak byste raditablet s GNOME Shellom vypli, budete samusieť nejakým spôsobom vynájsť, pre-tože na zobrazenie vypínacieho tlačítkatreba podržať kláves [Alt].

Opačný prístup majú vývojári v KDE,ktorí majú plán pre  každý druh zaria-denia priniesť špeciálne rozhranie.V rýchlosti sme mohli vidieť tri, štan-dardný desktop, rozhranie pre netbooka  nakoniec novinku, Plasma Activepre  tablety. Snahou je udržiavať čonajviac kódu spoločného a tým čo najvi-

ac vývoj takýchto špecializovaných roz-hraní zjednodušiť. Napríklad rozdielmedzi desktopovou a  netbookovouverziou je naozaj len v niekoľkých plugi-noch. Plasma Active sa síce líši viac, alena tablete vyzerala naozaj pekne.

Každý, kto sa okolo linuxovéhodesktopu nejaký čas pohybuje, vie, žezatiaľ čo KDE prístup by sa dal zhrnúťdo  vety „dajme tam čo najviac nasta-vení, nech si to každý upraví tak, akopotrebuje“, GNOME prístup je skôr „na-stavme to čo najsprávnejšie, nech tamtie zbytočné nastavenia nemusia vôbecbyť“. Práve tu v  posledných rokochvznikol problém, pretože GNOMEprístup vyznávajú ako vývojári GNOMEShellu, tak Unity, ktoré je v Ubuntu. Ne-zaujatý pozorovateľ z  toho potom márôzne pocity a napadajú ho prirovnaniao kohútoch a smetisku (nie som si istý,či padlo práve toto prirovnanie), čo linu-xovej komunite na cti nepridáva.

Ďalšie dve desktopové prostredia,Xfce a  LXDE, boli preletené len veľmizbežne, pretože v podstate nevybočujúz  starého štandardu zavedeného užpri  Microsft Windows 95, teda štartmenu a zoznam spustených programov.Zaujímavejšie bolo prostredie Sugar,ktoré primárne určené deťom. Tie hovraj ako jediné dokážu aj normálne pou-žívať, dospelí v ňom väčšinou len bez-radne klikajú. To sa aj stalo a tým bolatáto zaujímavá prednáška u konca.Veľké dobrodružstvoĎalšia prednáška Linux ve 30 km nad ze-mí od Maroša Zatka tiež v určitom zmys-le pojednávala o  mobilnom zaria-dení s Linuxom, išlo totiž o pokusný me-teorologický balón, ktorý zostrojila sku-pina študentov zo  Slovenska. Tentobalón, nazvaný na počesť zosnulého slo-venského komika Julo1, zostrojilipod  záštitou Slovenskej organizáciepre vesmírne aktivity. Užitočný nákladvážil asi tri kilogramy, balón bol kúpenýna eBay, plnený héliom, po vypustenívyletel do  30km výšky a  bežal naOpenWRT Linuxe.

Toto bola asi najzábavnejšia sobotnáprednáška, hlavne kvôli detailnému opi-su rôznych zlyhaní a ad-hoc riešení, kto-ré zahŕňali neplánovaný výlet doMaďarska, nefunkčný GPS modul a pre-hováranie operátora na  dosledovanieSMS správy na BTS, z ktorej bola odo-slaná. Po niekoľkých dňoch usilovnéhohľadania, dešifrovania príliš slabého

UDÁLOSTI

LEDEN 2012OPENMAGAZIN40

signálu cez Audacity, riešenia rovnícpre najpravdepodobnejšie miesta dopa-du a hľadania chýb v zdrojových kódochboli nakoniec zvyšky balóna nájdené,dokonca s dobre nameranými vedeckýmidátami. Pamätná veta prednášky znela:„Rok práce vám stúpa hore, je z toho ta-ká malá bodka a zrazu sa to odmlčí.“HTTPS vs. GNU RadioPo  prednáške o  balóne som plánovalostať na  prednáške GNU Radio aneb„hackněte“ si elektromagnetické spek-trum Jaroslava Škarvada, po prvých pia-tich minútach som sa však stratilv  technických definíciách schémacha druhoch potrebného hardware. Ako je-den z poslucháčov zhodnotil: „Laici siz tejto prednášky odnesú asi len peknéefekty z desktopu prednášajúceho.“

Radšej som sa teda presunul dohlavnej miestnosti, keď Petr Krčmář vy-svetľoval použitie SNI na  serverochv prednáške s názvom HTTPS na virtu-álních web serverech. S problémom šif-rovaného pripojenia na virtuálne hostywebservera sa stretol asi každý linuxovýadministrátor, hlavným problémomsamozrejme je, že certifikát klient kont-roluje podľa požadovanej domény, aleserver vytvára šifrované spojenie vzhľa-dom na IP adresu. To by potom museloznamenať, že na každý server zabezpe-čený HTTPS by musela existovať unikát-na IP adresa, čo pri veľkých hostingochnemusí byť možné. Riešením je techno-lógia SNI, kde klient pri vytváraní šif-rovaného spojenia pošle rovno ajpožadovanú doménu a server mu môženaspäť poslať ten správny certifikát.

Celkovo išlo o veľmi podarenú pred-nášku, ktorá bola spestrená o občasnétweety na laptope prednášajúceho. PetrKrčmář tiež urobil niekoľko ukážok toho,ako by to malo vyzerať v praxi, a hlavne,v akých kombináciách operačných sys-témov a prehliadačov SNI nefunguje.KnotDNS vs. Linuxna AndroideNa konci dňa som sa nevedel rozhodnúť,ktorú z  posledných dvoch prednášokAdama Štraucha a KnotDNS – nový vý-konný autoritativní name server ĽubošaSlováka a Marka Vavruši by som mal vi-dieť, tak som sa pokúsil paralelne sle-dovať obidve. Zážitok to bol možnopolovičatý, ale zaujímavé boli dostatočnena to, aby aj polovica z každej stála za to.

KnotDNS, ktorý predstavili ĽubošSlovák a  Marek Vavruša na  prednáškeKnotDNS – nový výkonný autoritativníname server, je novým autoritatívnymDNS serverom z dielne CZ.NIC a nevy-zeral veru zle. Jednoduchá konfigurácia,možnosť meniť nastavenia za  behuprogramu a podpora všetkých moder-ných štandardov sa tu spojila so snahouo čo najväčší výkon. Mal som pocit, ževývojári použili naozaj každý trik, ktorýbol k dispozícii, od dátových štruktúr,ktoré netreba zamykať na  princípeRead/Copy/Update a CopyOnWrite, cezrôzne triky na šetrenie systémových vo-laní až po  dôraz na  dobrý memorymanagement a thread management.

Nakoniec sa mi podarilo stihnúť eštezáver prednášky Adama Štraucha o tom,že Android je taky Linux. Práve o tomveľa pravoverných linuxákov pochybuje,predsa len linuxové jadro v Androide sl-úži len ako hostiteľ pre  Java VirtualMachine a kvôli tomu sa s Androidomťažko dajú robiť tradične linuxové veci,ako nainštalovať balíček, alebo roz-behnúť webserver.

Adam si za  cieľ svojej prednáškyzobral práve vyvrátiť tento mýtus,a na jej konci skutočne ukázal na svojommobile bežiacu konzolu v štandardnomdebianovskom prostredí so spustenýmwebserverom. Základom bolo dostať sak rootovskému účtu a nainštalovať Bu-syBox, ktorý pridal základné konzolovéaplikácie ako ls, alebo rm a potom sa užadministrátor cíti ako doma.Čo som nestihol?Nanešťastie sa nedalo byť vždy na dvochmiestach naraz, takže som nestihol anitechnickejšie prednášky o system.d, IPv6či DNS knižnici pre jazyk GO, ešte jednaIPv6 prednáška ale bola v nedeľu, takžeo  IPv6 snáď nabudúce. Ďalšia, podľareakcií veľmi zaujímavá prednáška hlav-ne pre administrátorov, bola o manažo-vaní logov, ktorá by si možno zaslúžila ajzvlášť článok.

Sobotný deň bol naozaj v  znamenímobilných zariadení, z dvanástich hodínprednášok bola prakticky tretina ve-novaná zariadeniam, na  ktorých bežíLinux a miesto ťukania do klávesnice saovládajú ťukaním prstov po displeji. A ajnapriek tomu, že to po odchode Nokiea HP (s WebOS) nevyzerá s linuxovýmimobilami nijak ružovo, musím povedať,že to, čo som mal možnosť na LinuxAlte2011 vidieť, bolo celkom nádejné.

UDÁLOSTI

UDÁLOSTI

Po  nabitom sobotnom dni (a  premnohých aj náročnej noci v neďale-

kom hostinci) nás na  LinuxAlte 2011čakalo ešte desať nedeľných prednášok.IPv6 druhý razPredchádzajúcu IPv6 prednášku som ne-stihol, tak som mal hneď zrána možnosťdoplniť si svoje administrátorské ve-domosti. Prednáška Pavla Šimerdu IPv6a  IPv4 na  Linuxu bola veľmi prak-tická, s množstvom príkladov konfigurá-cií (dokonca aj pre *BSD) a podrobnýmopisom toho, čo funguje a hlavne, čo eš-te stále úplne nefunguje. Časť bolavenovaná technológii IPsec, ktorá slúžina bezpečné prepojenie počítačových si-etí „oddelených“ internetom. Úsmevnábola hlavne poznámka k  existujúcimserverom: „Prvé dva nájdete praktickyvo  všetkých distribúciách (OpenSwan,Racoon), zatiaľ čo ten zvyšok funguje(StrongSwan, Racoon2).“Vývoj aplikácie pre cloud vs.dokumentácia projektovPo  skončení prednášky o  IPv6 som sachvíľu rozhodoval, či zostať ďalej, alebosa presunúť do vedľajšej miestnosti kdemala začať prezentácia rôznych spôsobovdokumentácie open-source projektov.Tam aj smerovala väčšina účastníkovkonferencie, takže po niekoľkých min-útach čakalo v  najväčšej sále FI VUTna  prednášku Petra Ferschmanna Jakjsme převáděli desktopovou aplikaciFlexiBee do cloudu približne desať ľudí.

Prednáška nevyzerala zle. FlexiBee jeúčtovnou aplikáciou pracujúcou na prin-

cípe klient–server a účtovníci ho samo-zrejme najintenzívnejšie využívajú pri-bližne posledný mesiac pred  podanímdaňového priznania. Pre firmu FlexiBeeto ale znamená, že ich servery väčšinuroka využijú len zlomok svojho výkonu,zatiaľ čo posledný mesiac tento výkonnemusí stačiť. Preto šlo o ukážkovéhokandidáta na prevod do „cloudu“, kde siu  poskytovateľa infraštruktúrnychslužieb viete na  požiadanie zvýšiť čiznížiť výkon vašich virtuálnych serverov(a podľa toho samozrejme aj cenu).

Prednášok o výhodách a technológi-ách „cloudu“ som ale už videl dosť, taksom sa presunul na vedľajšiu prednáškuFloriána Nadga a Petra Kovářa Nešahejna červený čudlík – aneb jak dokumen-tovat vlastní projekty. Menšia sála bolatakmer do posledného miesta obsadená,ledva som našiel voľnú stoličku. Po pia-tich minútach som ale začínal byť na po-chybách, či som neurobil so  svojímpresunom chybu. To že na písanie doku-mentácie môžem použiť LibreOffice,snáď netreba hovoriť. S nádejou, že je tolen úvod prednášky a že teraz príde nie-čo zaujímavejšie, som sa rozhodol po-čkať. V priebehu ďalšej pol hodiny smesa dozvedeli, že na písanie dokumentá-cie sa dá okrem OpenOffice.org použiť ajLaTeX alebo MediaWiki. A tiež DocBook,ktorý je ale komplikovanejší. Približnev štyridsaťtej minúte prednášky sme sadozvedeli, že v Red Hate sa na písaniedokumentácie používa Publican, čo bolaasi prvá nová vedomosť, čo som na tejtoprednáške získal. Ten je postavenýnad  DocBookom a  proces vydávaniamanuálov značne zjednodušuje.

Ďalej som už nevydržal a vrátil som

sa na prednášku o FlexiBee. Tá sa nako-niec ukázala byť oveľa zaujímavejšia, nežsa na  začiatku zdalo. Boli tu peknéukážky riešenia technických problémov,ako napríklad správa veľkého množstvavirtuálnych serverov cez Puppet.Na druhej strane bolo vidieť, že pri roz-behnutom biznise technológia zďalekanieje všetko a  v  prvom rade trebapresvedčiť zákazníkov, že sa novinieknemusia báť. Napríklad medzi prvýmiz migrovaných boli hlavne účtovné fir-my, ktorých zákazníci boli zvyknutína to, že nemajú dáta „u seba“, a pretoim bolo v podstate jedno, či firma, ktoráim účtovníctvo spravovala, má vlastnéservery, alebo nie. Tiež sú tu konzerva-tívny zákazníci a  niekedy nie úplnepokrokové zákony ohľadom spracovaniadát. Ak som dobre rozumel, na  Slo-vensku je  s  ukladaním dát v  cloudeproblém, pretože podľa zákona sa musiaúčtovné dáta nachádzať na  územírepubliky.

Povedal by som, že tu sa nám stretlaasi najpodceňovanejšia prednáška s tounajprecenenejšou. A zatiaľ čo „Nešahejna červený čudlík“ ukázal hlavne, že ajpod pekným nadpisom sa môže skrývaťnezáživná prednáška, prevod FlexiBeedo cloudu bude určite jedna z tých, ktorúsi rád pozriem na chystanom DVD.

LinuxAlt 2011: Aj nedeľasa vydarilaAdam Saleh | LinuxEXPRES.cz

O víkendu 5. a 6. novembra sa v  Brne uskutočnil šiestyročník konferencie LinuxAlt, jednej z  najväčších linu-xových konferencií v  Českej republike. V  nedeľu na  Li-nuxAlt do  priestor FIT VUT prišlo približne dve stofanúšikov Linuxu, pre  ktorých bolo pripravených desaťzaujímavých prednášok.

LEDEN 2012OPENMAGAZIN42

OpenStreetMapPrednášku OpenStreetMap – Slobodnáwiki mapa sveta by sme mohli zaradiťmedzi štandard pre vyberanie prednášokna LinuxAlte. Zaujímavý projekt posta-vený na  open-source technológi-ách s dátami šíriteľnými pod slobodnoulicenciou, prezentovaný človekom, kto-rý sa tomu rozumie. Michal Páleník jejedným z  členov portálu freemap.sk,ktorý sa zaoberá práve mapovaním Slo-venska. OpenStreetMap je totiž pre mapyto isté ako Wikipedia pre encyklopédie.Dáta pochádzajú od veľkého množstvarôznych skupín a  jednotlivcov, ktoríz času na čas organizujú výpravy a s GPSv ruke vypĺňajú biele miesta na mape.Niekoľkokrát sa prednášajúci pokúsil pu-blikum trochu prebrať výzvami naprispievanie, na ktoré mal pripravenýmalý megafón. Napriek tomu veľká časťpublika spala ďalej.

Aký zmysel má snaha zostrojiť tak-úto komunitnú mapu, keď je na interne-te toľko máp už dostupných? Dôvodomje, že na väčšinu „voľne“ dostupnýchmáp je možné sa len pozerať a prístupk dátam je drahý, licenčne obmedzený,alebo úplne znemožnený. Na druhejstrane s dátami OpenStreetMap sa dajúrealizovať veľmi zaujímavé nápady.

Existuje napríklad projekt pre le-tecký simulátor X-Plane, ktorý umožňu-je lietať nad „skutočným“ terénom,ktorý nieje limitovaný na zopár najpo-pulárnejších lokácií, ako to býva v ko-merčných simulátoroch.Nové UbuntuUž tradične, ako každým rokom, prezen-toval Vojtěch Trefný najnovšie Ubuntu,

tentoraz Ubuntu 11.10 Oneiric Ocelot.A ak ste čítali jeho recenziu, už viete, ženadšením pre rozhranie Unity práve ne-prekypuje. Prezentácia noviniek bolastručná, krátko bol ukázaný nový Správ-ca softwaru a 2D verzia Unity (3D akcele-rácia na staršom netbooku nefungovala).Už po dvadsiatich minútach bol čas naotázky, ktoré neboli až tak rýpavé, ako byčlovek čakal. Toto bola naozaj asi naj-stručnejšia z prednášok celého LinuxAl-tu a ako neskôr prednášajúci zhodnotilna svojom Twitteri: „Na příští rok si bu-du muset najít lepší téma, udělat lepšípřípravu a víc spát.“Elektronické podpisyNa zostávajúcich dvadsať minút som samohol ísť presunúť na prebiehajúcuprednášku o  PKI. Vo svojej prednáškeElektronické podpisy povedal RudolfKlusal všetky základné informácie ohľa-dom elektronických podpisov, certifiká-tov, ich overovania a  zneplatňovania.Musím sa priznať, že táto prednáška malákala asi najmenej, vzhľadom na to, žeštudujem informačnú bezpečnosťa o elektronických podpisoch som počuluž minimálne päť úvodných prednášok.Ak ste však o  PKI ešte nepočuli, tátoprednáška patrila k lepšiemu štandardu.Geany vs. podivné projektyv brmlabeĎalšia prednáška, ktorú som chcel stih-núť, sa volala Geany: napůl skvělý tex-tový editor, napůl vývojářské prostředí.Ide o odľahčené textové IDE, ktoré je posprávnom nastavení pomocných príka-zov, pluginov a templatov vcelku konku-

rencie schopné aj v porovnaní s niekto-rými ťažkotonážnymi IDE. Miro Hrončoksa nás o  tom snažil presvedčiť podľahesla „Skutoční programátori používajúvim, leniví programátori používajúGeany“. Prednáška bola veľmi zábavná,aj keď nie úplne tak, ako to jej tvorcapôvodne zamýšľal. Nie, že by sme sao  Geany nič zaujímavé nedozvedeli,hlavnou náplňou prednášky sa však ne-dopatrením stal boj s požičaným note-bookom, na ktorom bežala z USB diskudistribúcia Xubuntu. Hlavným ponau-čením prednášky teda zostáva, že pripráci s dd treba byť opatrný, pretože je tomocný nástroj, s  ktorým sa dá veľmijednoducho znefunkčniť produkčný stroj(a  potom si budete musieť narýchlopožičiavať notebooky).

Vo vedľajšom sále bežala nemenejzábavná, ale objektívne oveľa lepšiaprezentácia Hackerspace a Open Hard-ware Pavola Rusnáka z  pražského br-mlabu. Brmlab je hackerspace, tedamiesto, kde sa stretávajú hackeri(v pôvodnom význame slova), aby spolumohli pracovať na podivných projek-toch. Pražský brmlab je napríkladjedným z miest, kde by ste si mohli navlastnej koži vyskúšať programovaniepre Kinnect, o ktorom bola prednáškapredchádzajúci deň.

Asi najzaujímavejším zariadenímbola 3D tlačiareň RepRap. Dokáže tlačiťplastové objekty, ktoré si viete jedno-ducho vymodelovať, alebo dokonca sti-ahnuť z  webu. Jediné obmedzenie namodel je, že musí byť dobre rozdeliteľnýna tlačené vrstvy. Plast, ktorý tlačiareňpoužíva, je identický s tým, z ktorého súvyrobené napríklad kocky LEGO, takževytlačené výrobky sú aj dostatočnepevné a odolné. Navyše sa na ňom dávytlačiť väčšina súčiastok k  RepRapu,takže ak by ste mali záujem, určite sas pražskými brmlabistami budete vedieťna niečom dohodnúť. Myslím, že som potejto prednáške nebol jediný, komuvŕtala v hlave otázka, prečo nemá každádomácnosť aspoň jeden.LinuxAlt 2011 za namiTýmto sa v podstate ďalší ročník skončil.Na programe už bolo len vyhlásenietomboly a  pre veľkú časť osadenstvacesta domov. A  ak nenastane koniecsveta, bude následujúci rok o takomtočase LinuxAlt 2012.

UDÁLOSTI

Provozně ekonomická fakulta Mendelovy univerzity v BrněVás zve na konferenci Informatika XXV/2012.

Ústav informatiky PEF MENDELU, EUNIS-CZ

16. až 18. ledna 2012

Hotel Adamantino, a. s., Pozlovice 337, 763 26 Luhačovice,Tel.: 577 131 082, 736 631 000,e-mail: recepce@adamantino.cz

v objektu konání semináře, hotel Adamantino

Ubytování a prezentace bude od 12 hodin dne 16. ledna2012. Zahájení konference ve 14 hodin. Ukončení akcebude v cca 13 hodin dne 18. ledna 2012.

http://ui.pefka.mendelu.cz/cs/informatika/XXV

http://ui.pefka.mendelu.cz/cs/informatika/XXV/registrace_ucastniku

Konference Informatika XXV/2012

Kdy:

Kde:

Ubytování:

Podrobnosti:

Organizátor:

Detailyo konferenci:

Registrace:

Pozvánka

Pro vás možná, pro nevidomé určitě. Internetovéjazykové kurzy pro nevidomé žáky jsou kom-pletně převedeny do zvukové podoby. Jazyky setak dokáží učit efektivněji nejen studenti se zra-kovým hendikepem.

Lepší je to se zvukem…

ec3.liberix.cz