SSttááhhnnoouutt

eePPUUBB

KOPÍRUJTE

SDÍLEJTE

POSÍLEJTE

TISKNĚTE

DDuubbeenn 22001122

DDTTPP aa ssáázzeeccíí pprrooggrraammyy NNeenneecchhttee ssiiuujjíítt nnoovvéé ččíísslloo

Snažíme se, abyste dostali kvalitní informace, dozvěděli se

něco nového a mohli číst cestou do školy nebo do práce.

OpenMagazin děláme pro vás! Kdybyste nás chtěli pochválit

nebo nám poděkovat, přečtěte si článek na adrese

www.openmagazin.cz/kontakty – děkujeme!

Sadzba knihy

Jaký je Scribus 1.4.0?

Typografická rozšíření

OCRFeeder

LLííbbíí ssee vváámm ooppeennMMaaggaazziinn??

vScrib

use

OCRFeeder – Užitečný rozpoznávač textu, kterývšak neumí česky

Recenze DTP programu Scribus 1.4.0Sadzba knihy v ScribuseScribus: Optimalizácia optického rozloženia textu

a vkladanie internetových odkazovRozšírenie pre typografickú úpravu textovOCR v Linuxu: Cuneiform a YAGFČasopis Gliese je sázen ve ScribusuScribus: Tvorba vizitky

Asus Eee Note EA-800ZOTAC ZBOX Nano A10 Plus: Zeleně svítící domácí

kino s XBMCNové vlastnosti LibreOffice 3.5 – máte se na co

těšitDouble Commander umí využít rozšíření z Total

CommanderuLibreOffice 3.5: Cestou drobných zlepšení

Šablona pro organizaci skladu i s fakturouJak používat výstřižky ve Scribusu

České univerzity používají DSpace – systém prodigitální knihovny

PRAXE

NÁVODY

TÉMA ČÍSLA

RECENZE

Obsah

Powered by Scribus

strana 41

strana 40

strana 25

strana 32

strana 35

468

1416202223

2529323537

3940

41

DUBEN 2012OPENMAGAZIN 03

DDTTPP aa ssáázzeeccíí pprrooggrraammyyTTÉÉMMAA ČČÍÍSSLLAA

66881144

11662200

44

SSaaddzzbbaa kknniihhyyvv  SSccrriibbuussee

22222233

SSccrriibbuuss:: OOppttiimmaalliizzáácciiaaooppttiicckkééhhoo rroozzlloožžeenniiaatteexxttuu aa vvkkllaaddaanniiee iin-n-tteerrnneettoovvýýcchh ooddkkaazzoovv

RRoozzššíírreenniiee pprree ttyyppo-o-ggrraaffiicckkúú úúpprraavvuu tteexxttoovv

OOCCRR vv  LLiinnuuxxuu::CCuunneeiiffoorrmm aa  YYAAGGFFČČaassooppiiss GGlliieessee jjeessáázzeenn vvee SSccrriibbuussuuSSccrriibbuuss:: TTvvoorrbbaavviizziittkkyy

OOCCRRFFeeeeddeerr –– UUžžiitteeččnnýýrroozzppoozznnáávvaačč tteexxttuu,, kktteerrýývvššaakk nneeuummíí ččeesskkyy

RReecceennzzee DDTTPPpprrooggrraammuu SSccrriibbuuss 11..44..00

TÉMA ČÍSLA

OCR pro domácí použitíOCRFeeder je, jak již název napovídá,program určený pro optické rozpoznáníznaků a jejich převod do digitální podo-by. Nejedná se přímo o program jako ta-kový, ale o grafickou nástavbu pro víceOCR programů. Díky této metodě jemožné pomocí skenování digitalizovattištěné texty, s nimiž je poté možno pra-covat jako s  normálním počítačovýmtextem. Program je vybaven GTK gra-fickým prostředím a můžete ho stáhnoutz domovských stránek, více informací setaké dozvíte na stránkách autora Joaqui-ma Rocha. V některých distribucích hotaké najdete v repozitáři.A jak to vlastně funguje?Představte si že máte nějaký text uloženýv obrazovém formátu, jako je JPG, PNGatd. Možné je také použít PDF. Pak nenínic snazšího než spustit OCRFeeder,v  levém horním rohu kliknout na ze-lenou ikonu se symbolem plus a přidatpožadovaný obrázek. Další možností jepřipojení vašeho skeneru a provést na-skenování textu přímo z programu. Potése vám naskenovaný nebo načtený textobjeví v prostředním poli programu.

Zvýrazněním pomocí myši vyberetetext, který chcete převést do poža-dovaného formátu. Na vybranou máteprostý text, ODT nebo HTML. Pokud byjste chtěli převádět celý dokument, jejednoduší kliknout na tlačítko Rozpo-znat dokument. Dojde k automatickémuvýběru textu, který bude označen mod-rou barvou, a  k  výběru obrázků, kteréjsou označeny barvou zelenou. Text,který vyberete, se zobrazí ve výřezuv pra-vém sloupci nahoře.

V pravém sloupci dole zvolíte kartuStyl, na ní vyberete písmo a  jeho ve-

likost a uspořádání textu ve vytvářenémdokumentu. Před samotným naskeno-váním textu zvolíte požadovaný pro-gram,kterým chcete převod provést. Jako vý-chozí je nastaven program GORC. Dálemáte možnost zvolit a použít Tesseract a jájsem dodatečně přidal Guneiform. Potékliknete na tlačítko OCR. Dojde k převe-dení textu, který jste vybrali, a převedený

OCRFeeder – Užitečný rozpoznávačtextu, který však neumí českyVáclav Hejda | LinuxEXPRES.czUž se vám někdy stalo, že jste potřebovali naskenovanédokumenty mimo prohlížení také editovat? Já dostal ne-dávno takto připravené studijní podklady. Na otázku cos nimi, vám možná odpoví následující řádky.

Příprava načteného textu před před převodem pomocí OCR

Po provedení OCR je vše připraveno pro export do požadovaného formátu

DUBEN 2012OPENMAGAZIN 05

obraz se zobrazí na kartě Text.V textu je pak možné provádět různé

editace, jako je například úprava chybněrozpoznaných znaků a  nebo kontrolapřeklepů. Možnost kontroly překlepů jev programu již implementována a je au-tomaticky nastavena dle vašeho systé-mu. Před samotným exportem stránkydo ODT nebo jiného vámi zvoleného for-mátu je ještě nutné provést samotné na-stavení této stránky. To provedete tak,že v liště nabídky kliknete na Úpravy |Upravit stránku a  zvolíte parametry.Nejčastěji to bude formát A4 a ještě do-poručuji zatrhnou volbu Nastavené provšechny následující převody.

Pak už jen stačí kliknout na tlačítkoexportu ODT a uložit požadovaný text.Pokud byste však chtěli dokument uložitv jiném formátu, klikněte v liště na Sou-bor | Export a nastavte požadovaný for-mát exportu. V  tomto případě jsmepřevedli text do formátu ODT a  pouložení už jen zbývá upravit rámec textua můžete s ním začít pracovat. Stále tadyhovořím pouze o textu, samozřejmostí jeovšem i  převod obrázků, nicméně pronenáročnost této činnosti, tuto část vy-nechávám. Postup je stejný jako u textu,a  to bez potřeby výše zmiňovanýchúprav.Česká diakritika scházíNic není ale tak dokonalé, jak se může naprvní pohled zdát. Záměrně jsem protento článek zvolil převod anglickéhotextu, jelikož česká diakritika není bohu-žel podporována a  jak jste si určitěvšimli, ani anglický převod není bez chy-by. Snažil jsem se proto provést konfigu-race jednotlivých výkonných programů,ale bez úspěchu. Absence podpory čes-kých znaků bude zcela určitě důvod, pročtento program nebude masově nasazenna strojích českých uživatelů.

Jinak je nutné OCRFeeder pochválitza jednoduchost a  přehlednost a  námnezbývá nic jiného než čekat na to, až sealespoň jeden z  podporovaných OCRprogramů naučí číst česky.

TÉMA ČÍSLA

Než tohle, to raději ruční přepis

Pokud zapomenete na tento krok, převedete výběr na přednastavený formát

4,3 × 2,7 cm, což je taková mini stránka

Je hotovo, text je převeden a můžete s ním libovolně pracovat

TÉMA ČÍSLA

Co lze vytvořit ve Scribusu?Scribus je velmi vhodný pro kratší doku-menty (vizitky, pozvánky, letáky, pre-zentace), kde je nasazení bez problémů.Dobře použitelný je také pro sazbu doku-mentů s  desítkami stran – magazínů,e-zinů, brožur, obecních novin a časopi-sů (viz ukázky na Scribus.cz). Na efek-tivní a bezproblémovou sazbu složitějšíknihy si ale příznivci budou muset ještěnějaký ten pátek počkat.

Podpora formátůMnožství formátů, které umí Scribuszpracovat, je velmi solidní. Kromě oče-kávaných formátů SVG, EPS, JPEG, PNG,TIF umí pracovat i s celou řadou jiných(AI, CDR, PSD, WMF, PDF, PS, FIG, CVG,PICT, SML, SHAPE a mnoha dalšími).

Z  výše jmenovaných byl potomv  nové stabilní řadě vylepšen importz SVG a také přibyla možnost do PDF vý-stupu vložit jiné PDF či EPS dokumenty.

Z  nově podporovaných formátů pakScribus umožňuje pracovat např. s for-máty AI, CDR, PSD a  WMF a  souboryz programů Kivio, Dia a XFig.Nové funkcePortování z Qt 3 do Qt 4Řada Scribusu 1.3.3 byla založena narozhraní Qt verze 3, a vzhledem k vývojibylo nutné přepsat kód do Qt 4 (odladě-ní trvalo trochu déle a způsobilo delšíprodlevu mezi vydáními stabilníchverzí).Generované rámceAsi nejpatrnější novou funkcí jsouGenerované rámce. Umožňují vkládat dodokumentu LaTeXové rovnice, grafy(Gnuplot) a diagramy (GraphViz), noty(LilyPond) a 3D modely (POV-Ray).Export a tiskPro tisk přibyla zcela zásadní funkce(kterou bylo nutné v  řadě 1.3.3 řešitskriptem) – a  to vkládání ořezovýcha registračních značek, značek spadávky,barevných mřížek i informacích o strán-ce. Další novinkou je pak export vrstevpřímo do PDF (jen ve verzi PDF 1.5).TypografieZ hlediska typografie přináší nová řadaněkolik novinek. Nyní je možné vytvářetStyly znaků, vyrovnávat text (nastavitrozmezí šířky znaků a minimální šířkumezery) i zarovnat text opticky.

Optické zarovnání (vlevo bez zarovnání)

Recenze DTP programuScribus 1.4.0Michal Hlavatý | LinuxEXPRES.cz

Na začátku roku 2012 byla vydána nová stabilní řada open--source DTP programu Scribus. Její vývoj trval více než čtyřiroky. Bylo opraveno a vyřešeno celkem přes dva tisíce chyba požadavků na přidání funkcí. Jaký je tedy nový Scribus?

Značky pro tisk

DUBEN 2012OPENMAGAZIN 07

KresleníVe Scribusu je nově možné používat ope-race s cestami, vytvářet a používat stylyčar, vyplnit objekty vzorky či importovatbarevné palety z EPS, AI, PS, SOC a GPL(i  přímé barvy). Pro veškeré objektya vrstvy je také možné použít různé reži-my směšování barev.Další funkcePřibyla možnost zobrazit vrstvy jakoDrátěný model, která zlepší odezvu připráci s delšími dokumenty. Užitečnýmvylepšením je také skript Autoquote,který nahradí rovné uvozovky za správné(pro každý jazyk jiné).Práce s programemVelmi důležitým bodem je zlepšeníuživatelské přívětivosti. První, co budeuživatele jistě zajímat, je zrychlení ode-zvy u delších dokumentů. Druhé, nemé-ně důležité vylepšení, je výrazněpoužitelnější zaznamenávání změn sou-boru. Funkce Zpět tak bude (častěji) rea-govat tak, jak by měla.

Dále je to spousta drobných vy-lepšení – text je nyní možné editovatpřímo z  kreslicí plochy a  není nutnéotevírat Editor textů (kvůli odezvě se aletento způsob hodí převážně k drobnýmzměnám). Ve Výstřižcích nově přibylamožnost přesouvat objekty mezi jednot-livými sadami a  také poslat objekt dokonkrétní sady. Ve spodní části okna seobjevilo několik nových ikon. Tyumožňují zapnutí/vypnutí Správce ba-rev, rychlý náhled dokumentu a náhled

pro různé typy barvosleposti (mezi DTPprogramy jde o dost unikátní funkci).Co Scribusu (stále) ještěchybí?Je stále poměrně dost funkcí, které byprofesionální DTP program měl mít, aleScribus je nemá. Chybí mu např. na-hrazování kombinací znaků ligaturami,možnost použít staré číslovky nebo pře-pnout na pravé kapitálky (obsaženy vefontu). Vytvořit číslovaný nebo nečís-lovaný seznam ve Scribusu je také složi-tější, než by mělo být.

Další oblastí, ve které by si Scribuszasloužil větší pozornost, je automatiza-ce – ať už efektivnější vytváření obsahu(ze stylů), podpora poznámek pod čarou,automatické číslování obrázků nebo au-tomatické texty (např. název kapitola podkapitol v záhlaví a zápatí či popiskyobrázků).

Scribusu by určitě prospělo i  dalšípročištění kódu a  optimalizace. Např.náhledový režim u delších dokumentůpřestává plnit svoji funkci, protože vy-tvoření náhledu je otázkou desíteksekund. Také odezva programu v někte-rých situacích by mohla být rychlejší.

Posledním nedostatkem Scribusu jenepříliš efektivní uživatelské rozhraní.Některé operace trvají příliš dlouho.

Některé z chybějících funkcí lze růz-nými způsoby úspěšně obejít. Na někte-rých z výše uvedených se pracuje a bu-dou součástí další stabilní verze. Vesrovnání se sérií 1.3.3 je zlepšení vevšech oblastech skutečně znát.

Co se chystá v řadě 1.5?Vývoj Scribusu se nezastavil, ale pokra-čuje směle dál. V řadě 1.5 je možné ex-portovat do formátů PDF/X-1a a PDF/X-4,přibyla možnost zobrazovat místo kla-sické mřížky tečky a křížky (podobně ja-ko CADy), vkládat 3D anotace, vytvářetkaligrafickou čáru, kruhovou výseča  spirálu a  přibylo i  několik dalšíchmožností nástroje Cesty. Je také možnévytvářet styly barevných přechodů, po-hodlně procházet a vkládat obrázky po-mocí Picture Browser (Prohlížeč obráz-ků). Byla vylepšena i práce s OTF fonty.Neméně důležitou změnou je i přepra-cované uživatelské rozhraní – Nastaveníresp. Nastavení dokumentu. Většinuoken je nově možné dokonce dokovat.Zlepšuje se také podpora dalších jazyků(arabština, japonština, čínština).

Tabulka ve Scribusu 1.5

Ke stažení• Scribus 1.4.0 ke stažení (Scribus.cz)• Scribus portable (spustí se z USB

disku)Odkazy• Official release notes• Scribus 1.4.0 in a nutshell• Scribus Help

TÉMA ČÍSLA

Vyrovnávání textu (vlevo bez vyrovnávání)

TÉMA ČÍSLA

Príprava stránPri sadzbe knihy musíte dodržať určitépravidlá, ako je titulná strana, druhástrana, vlastný text (s prípadným poďa-kovaním, obsahom), tiráž a  pod. Pritomto musíte brať do úvahy napríklad to,že titulná strana sa nečísluje (ale počítasa do počtu strán), vo vlastnom textemožno budete chcieť použiť záhlavie,ktoré môže byť rôzne na rôznychstranách a pod.

Z týchto dôvodov je potrebné, aby stesi pred vlastným naliatím textu pri-pravili rôzne šablóny strán, aby sa vámpotom pracovalo pohodlnejšie. Privlastnej príprave musíte samozrejme užvedieť, aký bude výsledný formát knihya musíte mať predstavu o okrajoch. Pre-tože výpočet veľkosti okrajov môže byťrôzny podľa toho, akú knihu sádzate (pripoézii zrejme použijete iné okraje akopri beletrii), ponúka Scribus rôznu me-todológiu výpočtu (Gutenberg, časopis,Fibonacci, zlaté pravidlo, deväť častí)s  tým, že stačí, ak nastavíte vnútornýokraj a  o  ostatné výpočty sa postaráScribus. Okrem toho si môžete pravdaženastaviť aj vlastné okraje. To, akým spô-sobom sa pri jednotlivých spôsobochpočítajú okraje, už ponecháme na vašepreskúmanie a vyskúšanie.

Počas vytvárania nového dokumentupri nastavovaní rozmeru strany môžeteihneď nastaviť, aby sa na stranu vložiltextový rámec, ktorý bude zodpovedaťvnútorným rozmerom. Pretože ideme

sádzať knihu, kde bude na straneprevažne text, túto možnosť teraz vyu-žijeme, a aby sme mohli nastaviť oso-bitne šablóny pre ľavé a  pravé strany,dáme si ihneď vytvoriť dve strany.

Po vytvorení strán si teraz pripraví-me šablóny strán so záhlavím a zápätím.Na toto môžete použiť skript zahlavie_zapatie.py.

Zadanie veľkosti písma pre záhlavie

Pred spustením skriptu je potrebnéoznačiť rámec, nad a pod ktorým chcetepripraviť textový rámec pre záhlaviea zápätie. Skript sa postupne opýta naveľkosť použitého písma v záhlaví (trebazadať celé číslo, ktoré udáva veľkosťv pt), odsadenie záhlavia (v pt), či chcetevykresliť pod záhlavím oddeľujúcu čiaru(1 – vykresliť, 0 – nevykresliť), veľkosťpoužitého písma v zápätí (v pt), odsa-denie zápätia (v pt) a či chcete vykresliťnad zápätím oddeľujúcu čiaru (1 – vy-kresliť, 0 – nevykresliť).

Skript je robený tak, že v prípade, akzadáte nulovú veľkosť písma, príslušnáčasť (záhlavie/zápätie) sa nepripraví. Te-raz môžete do pripravených rámcov za-dať napríklad číslo strany. To sa zadávav  editore textu („Story Editor“) cezmenu Vložiť | Znak | Číslo strany(klávesová skratka [Ctrl+Alt+Shift+p]).

Upozorňujeme, že pri niektorýchfontoch sa môže stať, že po vloženívlastného textu záhlavia a zápätia bude-te musieť manuálne rozšíriť šírkupripraveného rámca.

Zápätie s číslom strany

Záhlavie po manuálnej zmene šírky

Po príprave strany je potrebné, abyste si ju previedli na šablónu, čo urobítecez menu Strana | Konvertovať na šab-lónu. Pri vlastnej konverzii zároveňmusíte určiť, či je to strana ľavá alebopravá. Takýmto spôsobom si môžetepripraviť ďalšie a ďalšie šablóny, pričommôžete využiť aj možnosť klonovania.

Sadzba knihy v ScribuseJúlius Pastierik | LinuxEXPRES.cz

Potrebujete vysádzať knihu v Scribuse? Napíšte ju v Open-Office.org, „nalejte“ ju do Scribusu, urobte tam potrebnéúpravy a  exportujte do PDF formátu. V  nasledujúcomčlánku ukážeme jeden z možných postupov, ako to urobiť.

Vložený rámec pre záhlavie a zápätie

Poznámka

Článok (vynímajúc screenshoty)

bol aktualizovaný pre radu 1.4.

DUBEN 2012OPENMAGAZIN 09

V  tomto prípade si cez menu Okná |Usporiadať strany otvorte okno „Uspo-riadať strany“, kde vidíte zoznam šab-lón. Po kliknutí na šablónu sa tátootvorí, čím ju môžete editovať, mazať čiduplikovať. Možnosť duplikácie s  ná-slednou editáciou novej šablóny pred-stavuje spôsob jej klonovania.

Konverzia strany na šablónu

Príprava podkladovv OpenOffice.orgChcete napísať knihu a potom ju zadať doprofesionálnej tlačiarne na vydanie, na-príklad vlastným nákladom, a preto po-trebujete znížiť finančné náklady naminimum? Potom vám nezostáva ničiné, ako ju nielen napísať, ale aj pripraviťvýstupný PDF súbor v Scribuse tak, ženahradíte profesionálneho grafika. Prav-- daže, zrejme ho nenahradíte dokonale,ale aspoň si znížite náklady.

Ako prvý krok (nevynímajúc inšpirá-ciu) je napísanie vlastného textu knihy.Na toto je vhodné použiť textový proce-sor kancelárskeho balíka, a  pretožeScribus umožňuje importovať text z ODT(SXW) súborov, použijeme, ako inak,OpenOffice.org, modul Writer. Prečo je

na napísanie vhodný práve textový pro-cesor? Jednoducho preto, lebo umožňujeprácu so štýlmi, môžu sa v ňom použiťmakrá ktoré opravia niektoré preklepy(ako sú napríklad viacnásobné medzery),a pod.

Žiaľ, použitie OpenOffice.org májednu nevýhodu – pod Linuxom OpenOf-fice.org zatiaľ nepodporuje OpenTypefonty (Scribus s  nimi problém nemá).Toto sa dá vyriešiť dvomi spôsobmi. Prvýje, že text pripravíme v operačnom sys-téme Windows, kde, pre zmenu, ne-funguje v Scribuse vkladanie OpenType(či lepšie povedané prevod na Type3)fontov do PDF. Druhý spôsob je taký, žepri definícii štýlov napíšeme priamo ná-zov fontu, a hoci sa nám nebude v Open-Office.org zobrazovať text správne,v Scribuse to budeme mať v poriadku.

Poďme však po poriadku a pozrimesa, čo je vhodné urobiť v OpenOffice.org.Pretože Scribus podporuje štýly odsekov(česky sú to styly odstavců), ktoré zá-roveň dokáže importovať z dokumentuOpenOffice.org, je potrebné, aby ste siich vytvorili už pri písaní. Pravdaže, totoodporúčanie sa netýka iba prípadu, keďpripravujete knihu, ale skoro všetkýchprípadov, keď píšete niečo v OpenOffi-ce.org. Práca so štýlmi je zo začiatku

zdanlivo zbytočná, ale keď si na ňuzvyknete, zistíte, že je viac než užitočná.Pretože však pri každom texte (hlavnev oblasti písiem) platí, že menej je viac,stačí pripraviť iba niekoľko štýlov – prenadpisy, vlastný text a prípadný obsah.

Pri návrhu štýlov odsekov je vhodné,aby ste v ich názvoch nepoužívali dia-kritiku, medzery a  ani znaky podčiar-kovníka (namiesto neho je vhodnejšiapomlčka). Je to iba praktické odporu-čenie, pretože pri importe do Scribusu sapoužívajú tieto názvy, pričom však dia-kritika, medzery či podobné znaky saneprevedú jedna k jednej a určite je lepšíčitateľný názov Hlavny-nadpis (importnázvu Hlavny-nadpis) ako Hlavny_5f_nadpis (import názvu Hlavny_nad-pis) či dokonca Hlavný_20_nadpis(import názvu Hlavný nadpis).

Pri nastavovaní štýlov odsekov jeokrem písma a jeho veľkosti potrebnénastaviť údaje odsadenia, zarovnania,iniciálok a pod. Tak isto môžete využiťautomatické číslovanie nadpisov, od-rážky a pod. Pri importe budú naopakv Scribuse ignorované veci, ako je auto-matické delenie slov, voľby ohľadnekontroly sirôt a vdov a pod. To, ako saštýly definujú, tu nebudeme teraz spo-mínať, pretože o tom už bolo napísanýchdosť návodov a  zo zosnímaných ob-razoviek vidieť, čo a ako je potrebné na-staviť.

Teraz nezostáva nič iné, ako napísaťvlastnú knihu, ktorú nakoniec uložtev ODT formáte. Pretože sa pri importe doScribusu nedokážu vložiť všetky veci,ako je napríklad ručné zalomenie strany,číslo strany, nadpis, je iba na vás, či ichbudete alebo nebudete používať. To istéplatí aj pre rozmer strany, delenie slovatď. Aby ste však mali predstavu, koľkobude mať výsledná kniha približne strán,je vhodné, aby ste si tieto veci nastavilia používali, pretože napríklad v oblastidelenia slov používa Scribus ten istý de-finičný súbor a algoritmus,ako OpenOf-fice.org.

Pretože Scribus umožňuje vložiť ne-zalomiteľné medzery za tzv. krátkeslová, je iba na vás, či použijete na tietoúčely OpenOffice.org alebo Scribus –import prebehne v  poriadku. Upozor-ňujeme však, že v Scribuse obsahuje de-finičný súbor nielen jednoznakovépredložky a  spojky, ale aj dvoj a  viac-znakové predložky, symboly meny,akademické tituly atď., pričom si homôžete sami ľubovoľne upraviť v častiSúbor | Nastavenia | Krátke slová..

TÉMA ČÍSLA

Definícia odsadenia v štýle odseku

Poznámka

V LibreOffice 3.5 je už možné po-

užívať OpenType fonty.

DUBEN 2012OPENMAGAZIN10

Hoci Scribus umožňuje vytvoriť ob-sah, nie je práca s  týmto nástrojompráve pohodlná, pretože musíte každýnadpis tak či tak zadať ručne. Pretopokiaľ potrebujete vytvoriť obsah, jevhodné, aby ste to urobili priamov OpenOffice.org. Pravdaže po importenebudú zrejme čísla strán správne a takisto nebudete mať naimportované bodkymedzi názvom a číslom strany. Tieto ve-ci sa však dajú pohodlne opraviť priamov  Scribuse a  hlavne pri rozsiahlejšíchobsahoch je to menej práce, ako keby steho mali vytvárať tam.

Panel nástrojov „JP Formátovanie doku-

mentu pre Scribus“

Čo sa týka úprav textu, môžetev OpenOffice.org využiť makrá, ktoré zavás urobia niekoľko potrebných úprav,ktoré by ste potom museli pracne robiťv  Scribuse. Ide napríklad o  vymazanieviacnásobných medzier, nahradenieskupín znakov ich zliatkami (v slovenči-ne a češtine sa najviac používajú zliatky„fi“ a „fl“) a pod. Na toto môžete použiťnapríklad makro „TypoJTB“. Tietomakrá však neobsahujú všetky požia-davky, ako je napríklad vloženie úzkejmedzery pred znak výpustky („troj-bodka“), ak je pred ním písmeno a pod.

Importované štýly odsekov v Scribuse

z ODT dokumentu

Z  uvedených dôvodov sme pre váspripravili makro „JP_format_Scribus“.Toto makro vloží do OpenOffice.orgpanel nástrojov JP Formátovanie doku-mentu pre Scribus (pre české jazykové

rozhranie JP Formátování dokumentupro Scribus a pre ostatné jazykové loka-lizácie JP Formating Document forScribus), ktoré obsahuje jediné tlačidloFormátovanie dokumentu pre Scribus.Jeho stlačením sa prevedú v dokumentenasledovné úpravy:• vymazanie viacnásobných medzier

a viacnásobných tabulátorov• vymazanie medzier a tabulátorov na

začiatku a konci odseku• zámena nesprávnej krátkej pomlč-

ky za typografickú pomlčku, ak jepred týmto znakom medzera („prí-čina -“ za „príčina –")

• zámena troch bodiek za znak vý-pustky („...“ za „…“)

• zámena bodky za výpustkou za úzkumedzeru („….možno“ za„…  možno“)

• zámena štyroch bodiek za znak vý-pustky a úzku medzeru („....vari“ za„…  vari“)

• vloženie úzkej medzery pred znakvýpustky, ak je za písmenom alebočíslicou („preto…“ za „pre-to …“

• zámena bodiek, ktoré uzatvárajú ľu-bovoľný znak (jeden) za úzkemedzery („.+.“ za„ + “)

• zámena dvojíc znakov „fi“ a „fl“ zaich zliatky „fi“a „fl“

• zámena spojovníkov v slovách typu„trma-vrma“ za typografický spo-jovník (pri rozdelení sa spojovníkopakuje na začiatku nasledujúcehoriadku)

Pravdaže uvedené možnosti (na-príklad v  oblasti zliatkov, kde zatiaľchýba množstvo iných skupín znakov,ako sú napr. skupiny „dz“, „ij“ ...) sú ibazákladné. Predpokladáme, že makrobude v budúcnosti v závislosti od požia-davok používateľov rozširované a para-metrizované, aby si ho mohol každýprispôsobiť podľa seba (čo zároveň zais-tí, že sa nebudú musieť vytvárať osobitnéverzie pre staršie a novšie verzie Scribu-su). Za týmto účelom vás preto poprosí-me, keby ste písali svoje požiadavky jehoautorovi na mail pastierik zavináč inetbodka sk.Download rozšírení JP_format_Scribus.oxt.Tvorba obálkyPríprava obálky je špecifická časť tvorbyknihy, kde sa nezaobídete bez kreativitya prípadnej spolupráce s výtvarníkom čiarchitektom. Preto predpokladajme, žemáte na papieri pripravený nákres, akoby asi mala vyzerať predná časť, chrbáta zadná časť obalu a teraz chcete tentonákres previesť do počítača.

Po spustení vám Scribus automatickyponúkne vytvorenie nového dokumentu.Pri zadávaní rozmerov strany musítepočítať s tým, že obálka sa bude orezávaťa naraz budete definovať všetky strany.Z tohto dôvodu by ste mali vedieť, aképožiadavky kladie tlačiareň – okraje,umiestnenie orezových značiek, aby stetieto veci dodržali. Z uvedeného tiež vy-plýva, že čím väčší monitor, tým lepší.To sme však mierne odbočili.

TÉMA ČÍSLA

Importovaný text v Scribuse 1.3.5 (Windows)

DUBEN 2012OPENMAGAZIN 11TÉMA ČÍSLA

Po vytvorení základného dokumentudo neho môžete hneď vložiť orezovéznačky, aby ste sa ľahšie orientovali, kdesú príslušné strany. Aby ste ich presneumiestnili, nemusíte mať pri sebe nevy-hnutne kalkulačku – ak viete prog-ramovať, môžete si pripraviť skript, kto-rý ich vykreslí za vás, pričom auto-maticky vypočíta aj hrúbku chrbátu(uvedený skript má zadefinované hod-noty podľa požiadavok a podkladov vy-davateľstva librix.eu):

Aby ste mohli tento skript využiť,musíte si najprv vložiť a vybrať obráz-kový rámec, ktorého veľkosť zodpovedácelkovému vonkajšiemu rozmeruobálky. Skript je potrebné uložiť do sú-boru s  príponou „py“. Po spustenískriptu je potrebné zadať iba počet stránknihy – mal by byť párny, pretože šírkachrbtu zodpovedá počtu listov. Následnesa vykreslia orezové značky a značky vy-značujúce chrbát knihy.

Zadanie počtu strán po spustení skriptu

Zadefinovaný obrazový rámec nemu-síte mazať, ale môžete ho vyplniť farbou,prípadne obrázkom, ktorý bude tvoriťpodklad celého obalu. Následne vložítedo dokumentu ostatné prvky obálky – čiuž texty alebo obrázky - a umiestnite ichpodľa svojich predstáv či ešte lepšiepodľa pripraveného grafic-kého návrhu.

Obrázky sa do pripraveného rámcavkladajú najľahšie cez kontextové menu(ktoré je prístupné po výbere rámca cezpravé tlačidlo myši), kde je potrebné vy-brať voľbu Získať obrázok. Po importeobrázku (môže byť aj v  PDF formáte)zrejme nebude rozmer rámca zodpove-dať jeho veľkosti. Preto je vhodné, abyste následne cez to isté kontextovémenu vybrali voľbu Prispôsobiť rámecobrázku. Niekedy však potrebujetepresný opak – vtedy využijete voľbuPrispôsobiť obrázok rámcu.

Podobne postupujete aj pri textovýchrámcoch, kde v kontextovom menu vy-beráte voľbu Upraviť text. Pomocou nejotvoríte tzv. Story editor, kde môžetezadať vami požadovaný text, jeho veľ-kosť a písmo. Pravdaže niekedy sa musí-te s  veľkosťou „pohrať“, napríkladvtedy, ak chcete, aby bol text roztiahnu-tý na celú šírku bez toho, aby sa zväč-šovali medzery.

Čo sa týka textu na chrbte, ten je po-trebné otočiť. Toto sa robí jednoducho –v pracovnom okne Vlastnosti (je prís-tupné napríklad cez klávesovú skratku[F2]) nastavíte na záložke XYZ otočenie90 stupňov. Keď už spomíname záložkuXYZ, tak nesmiete zabudnúť ani na to, žena tejto záložke môžete zadať presné

rozmery a umiestnenie rámca (pravdažetýka sa to všetkých rámcov).

Uvedenými krokmi môžete vytvoriťzákladnú obálku pre knihu. Väčšinou saneuspokojíte iba s týmito možnosťami,lebo budete potrebovať, aby text obtekalokolo obrázku, na obálku budete vkladaťISBN a pod.Grafické prvky na obálkeV minulej časti sme si hovorili o zákla-doch práce v Scribuse pri tvorbe obálky.Pravdaže pri ďalšej tvorbe sa nezaobíde-te bez toho, aby ste nevyužili ďalšiemožnosti Scribusu. Medzi ne patrí v pr-vom rade možnosť vloženia ISBN vrátanejemu prináležiacemu čiarovému kódu.

Poznámka

Scribus 1.4 dokáže orezové značky

vytvoriť sám.

Rámec po prispôsobení veľkosti obrázku

Text po úprave veľkosti

DUBEN 2012OPENMAGAZIN12

Pracovné okno pre vloženie

čiarových kódov

Čiarové kódy sa vkladajú cez menuVložiť | Čiarový kód. V otvorenom pra-covnom okne v zozname Typ vyberietemožnosť ISBN a do políčka Kód zadátejeho hodnotu. Stlačením tlačidla OK sakód vloží do dokumentu, kde ho ná-sledne presuniete na miesto, kde ho po-trebujete mať uložený.

Pokiaľ vám nevyhovuje veľkosťvloženého ISBN, môžete ho zmeniť vovlastnostiach rámca (prístupné cezklávesovú skratku [F2]) na záložke XYZ.Keď už spomíname zmenu veľkosti, nie-kedy ju musíte použiť aj pri obrázkochv prípade, že ich nemôžete upraviť v ex-ternom programe – napríklad priimporte obrázkov v PDF formáte. V ta-komto prípade veľkosť obrázku zmenítena záložke Obrázok, kde nastavítemierku, a  to či už percentuálne alebopomocou DPI.

Ako ste si mohli všimnúť na zosní-maných obrazovkách už v  predošlomodstavci, na obálke bol vložený obrázokškolskej tabule vsadený do čísla 500. Te-raz si ukážeme, ako sa takáto grafika vy-tvára. Najprv je potrebné pripraviťvlastný obrázok „tabule“. Na to stačí, aknapíšte rukou čiernym perom nejakýtext na papier, tento zoskenujete,v grafickom editore prevediete farby nainverzné a obrázok orežete do veľkosti,akú chcete použiť na obálke.

V  Scribuse si vytvoríte textový rá-mec, do ktorého vložíte text „500“. Privýbere písma je potrebné vyberať písmotučné, pravdaže nič vám nebráni kombi-novať rôzne písma, ak je niekde krajšiečíslo „5“ a inde číslo „0“ – všetko záležíiba od vášho vkusu a potrieb. Aby sa vámpri nasledujúcich úpravách lepšie pra-covalo, je vhodné, ak si zvolíte čonajväčšiu veľkosť písma.

Po vložení textu cez kontextovémenu Konverzia na | Obrysy, alebo cez

menu Položka | Konverzia na | Obrysyprevediete text do grafickej podoby.Vzhľadom na to, že väčšinou nevyhovu-je vzdialenosť znakov, po výbere práveprevedeného textu je potrebné cez menuPoložka | Zrušiť zoskupenie rozdeliťgrafický text na jednotlivé písmená.

Teraz je možné, aby ste každé pís-meno osobitne posunuli, otočili a pod.Pri posune je vhodné, ak používateklávesové skratky, pretože práca je po-tom rýchla a  pohodlná, a  preto si ichuvedieme:• šípky – posun o 1 mm, [Ctrl]+šípky

– posun o 10 mm,• [Shift]+šípky – posun o 0,1 mm,• [Ctrl]+[Shift]+šípky–posun o 0,01 mm.

(Neplatí len pri milimetroch, alevšeobecne pri akýchkoľvek jednot-kách nastavených v  spodnej lišteprogramu.)

Po nastavení rozostupu písmen ich mô-žete všetky označiť tak, že budete držaťklávesu [Shift] a zároveň budete klikaťna jednotlivé písmená, alebo ich označí-te do spoločného objektu iba myšou. Ná-sledne cez menu Položka | Kombinovaťmnohouholníky spojíte do jednéhomnohouholníka a cez kontextové menuKonverzia na | Rámec obrázka, alebocez menu Položka | Konverzia na | Rá-mec obrázka prevediete na obrázkovýrámec.

Nakoniec vám nezostáva nič iné, akocez kontextové menu Získať obrázokvložiť do rámca predtým pripravený ob-rázok, a následne cez kontextové menuPrispôsobiť rámec obrázku upraviť rá-mec tak, aby zodpovedal veľkosti vkla-danej „školskej tabule“.

Po vložení obrázku je potrebné, abyste vo vlastnostiach rámca skontrolova-

li na záložke Farby nastavenie farieb –v našom prípade je potrebné nastaviť, žerámec nebude mať žiadnu farbu.

Uvedený postup môžete použiť aj priiných grafických efektoch – číslo „500“môžete na záver previesť na textový rá-mec, do ktorého môžete potom vložiť inýtext atď. Tieto možnosti však ponechá-me už na vaše skúmanie.

Teraz sa poberieme na zadnú stranuobálky, kde sa niekedy vkladá fotografiaautora (na zosnímaných obrazovkách jevšak z dôvodu názornosti použitý väčši-nou obrázok „500“). Už sa nemusímezaoberať tým, ako ju vložiť, ale ukážemesi, aké máte možnosti v  oblasti obte-kania textu okolo nej. Po vložení obráz-ku je štandardne nastavené, že textpreteká obrázkom – vo vlastnostiachobrázku na záložke Tvar je vybraná voľ-ba Zakázané. Pozrime sa, čo vám ponú-kajú ďalšie možnosti.

Možnosť Použiť tvar rámca spôsobí,že text bude obtekať tesne okolo rámca.Pokiaľ nechcete, aby sa text dotýkaokrajov obrázku, musíte zväčšiť jeho rá-mec tak, aby ste dosiahli potrebnúmedzeru medzi ním a textom.

Možnosť Použiť viazané pole vyu-žijete vtedy, ak vložený obrázok nemáobdĺžnikový rámec (takýto tvar má na-príklad prevedený text „500“ na grafickýrámec). Ak by ste použili pri tomto ob-rázku predchádzajúcu možnosť, potomby sa text vložil aj dovnútra obrázku, čopri potrebe obtekania v tvare obdĺžnikaje nežiadúce.

Možnosť Použiť vrstevnicu je hádamnajzaujímavejšia. Na záložke Tvar stlač-te tlačidlo Upraviť..., čím otvoríte pra-covné okno Uzly. Tam zaškrtnite políčkoUpraviť vrstevnicu, posuňte ju (s  vý-hodou môžete použiť tlačidlá pre per-

Importovaný obrázok po prispôsobení veľkosti rámca

TÉMA ČÍSLA

DUBEN 2012OPENMAGAZIN 13TÉMA ČÍSLA

centuálne zväčšenie či presne nastavenémilimetrové zväčšenie), podľa potrebyskoste strany a  úpravy ukončite tlači-dlom Koniec úprav. Týmto máte nasta-vené obtekanie bez toho, aby ste muselimeniť veľkosť rámca.

Pokiaľ potrebujete, aby textpresahoval aj do obrázku, prípadne ob-rázok nemá štvorcový tvar a požadujeteobtekanie okolo jeho obrysov, môžeteobrysy nastaviť manuálne. V tomto prí-pade však musíte zvážiť, či budete meniťokraje obrázku alebo okraje textovéhorámca – každý spôsob má svoje výhodyaj nevýhody.

Zmenu okrajov obrázku využijetevtedy, ak chcete, aby obrázok pod posu-nutým okrajom nebolo vidieť (tak, akoto bolo v prípade vloženého obrázku torámca v tvare „500“). Pokiaľ však chce-te, aby sa text nachádzal nad časťou ob-rázka, potom musíte zmeniť okrajetextového rámca.

Vlastná zmena sa robí v pracovnomokne Uzly (pozor, políčko Upraviťvrstevnicu nesmie byť zaškrtnuté). Po-mocou samovysvetľujúcich tlačidiel (po-sun, pridanie bodu, odobranie bodu...)meníte okraje rámca, pričom nie steodkázaní iba na myš, ale môžete zadať ajich číselné umiestnenie. Zároveň môže-te rámec nakláňať, zväčšovať a zmen-šovať obrázok...

Pomaly sa blížime k záveru – obálkaje skoro pripravená. Aby ste dosiahli čonajpresnejšie umiestnenie napríklad

textu na chrbte knihy, môžete priumiestňovaní jednotlivých prvkov pou-žívať rôzne pomocné čiary (ktoré potomvymažete) či meranie vzdialeností (jeprístupné cez menu Okná | Meranie).

Pokiaľ používate vývojovú verziu 1.3.5(žiaľ, nižšie verzie toto neumožňujú),môžete v štýloch odsekov (menu Upraviť| Štýly) nastaviť minimálnu šírku

medzery a  minimálnu a  maximálnušírku písmena. Tieto nastavenia netrebapreháňať – menej je niekedy viac – stačísa pohybovať v rozsahu niekoľkých per-cent. Rozdiely sú viditeľné na zosní-maných obrazovkách, a  preto nie jek nim čo dodať.

Chybové hlásenie pred exportom do PDF

Nakoniec vygenerujete výsledné PDF.Pozor, v prípade, že ste do dokumentuvkladali obrázok vo formáte PDF, v prí-pade, že do obrázkového rámca nevloží-te obrázok a  pod. sa vypíše chybovéhlásenie. Pretože viete, že to tak chceteexportovať, stačí vypísanú chybu igno-rovať.

Na záver si dovoľujem poďakovaťIng. arch. Ivanovi Bruchovi za pomoc prigrafickom návrhu obálky.

Nastavenie vrstevnice pre obtekanie

Výsledný vzhľad pripravenej obálky

TÉMA ČÍSLA

Optimalizácia optickéhorozloženia textuOd verzie 1.3.4 sú v Scribuse implemen-tované niektoré myšlienky z programuhz-program, ktorého autorom je ne-mecký typograf Hermann Zapf. Tieto po-stupy, stručne povedané, umožňujúoptimálnejšie optické zobrazenie textu,pričom sa využíva nedokonalosti ľudské-ho zraku.

Základná myšlienka spočíva v  pod-state v  tom, že ľudský zrak nedokážepresne rozoznať drobné rozdiely v šírkeznaku, takže pri miernom roztiahnutíalebo zúžení písma sa môžu programovodosiahnuť lepšie optické vlastnosti textu.

Na tieto účely nájdete v  Scribuse,v definícii štýlov odsekov, pokročilé na-stavenia šírky znakov a nastavenie mi-nimálnej šírky medzery. Pri nastavovanípríslušných percentuálnych hodnôt nieje potrebné preháňať – menej je v tomtoprípade viac a  podľa skúseností nie jevhodné pre šírku písma nastavovať väč-šie rozdiely, ako sú 2–3 percentá(program umožňuje maximálnu zmenuo 10%).

V prípade minimálnej šírky medzis-lovnej medzery to už môže byť aj trochuvyššia hodnota, tak či tak aj tu platí, žeradšej zadajte menej ako viac. Pravdaže,pritom netreba zabúdať ani na nasta-venie optických okrajov (pri ich nasta-vení napríklad znaky rozdelenia slovmierne presahujú „za“ okraj).

To, ako sa postupne mení výsledok,je možné vidieť na priložených obrazov-

kách, a preto k príslušným nastaveniamuž nie je potrebný žiadny ďalší ko-mentár.

Uvedené parametre dokážete všakpoužiť aj pri riešení ďalšieho problému –sirôt a vdov. V tomto prípade je vhodné,aby ste pracovali iba s označeným tex-tom. Text označíte tak, že v  textovomrámci urobíte dvojklik, čím sa dostanete„dovnútra“ a následne stlačením ľavéhotlačidla myši a  potiahnutím označítetext. Teraz si otvorte jeho vlastnosti(klávesová skratka F2), prejdite na časťText, položku Pokročilé nastavenia.

Tu uvidíte, okrem možností, ktoré

sme spomínali pri nastavovaní odseku,aj ďalší parameter – tzv. normálnu šírkumedzislovných medzier. A práve tentoparameter, spolu s  parametrom mi-nimálnej a maximálnej šírky znakov vásteraz bude hlavne zaujímať – ich na-stavovaním dokážete roztiahnuť alebozúžiť označený text tak, že v konečnomdôsledku „pridáte“ alebo „uberiete“ ri-adok a  tým vlastne odstránite sirotualebo vdovu. Samozrejme, uvedený po-stup nie je univerzálny (rozsah zmiennemusí postačovať), a preto sa vám po-mocou neho nemusí uvedený problémvždy podariť vyriešiť.Vkladanie internetovýchodkazov

Potrebujete do PDF dokumentu vložiťinternetové odkazy? V krátkom návodevám ukážeme jednoduchý postup, akoich dokážete vytvoriť.

Pri vytváraní PDF dokumentov, ktorésú určené pre elektronické publikovaniena internete, sa nezaobídete bez vkla-

Scribus: Optimalizácia optického rozloženiatextu a vkladanie internetových odkazovJúlius Pastierik | LinuxEXPRES.cz

Pri sadzbe textu do bloku dochádza k nerovnomernýmmedzislovným medzerám. V nasledujúcom návode siukážeme, ako toto dokážete eliminovať, aby bol text op-ticky rozložený optimálnejšie, čím dokážete pomernejednoducho odstraňovať aj siroty či vdovy. Potrebujete doPDF dokumentu vložiť internetové odkazy? V krátkomnávode vám ukážeme jednoduchý postup, ako ich dokáže-te vytvoriť.

Nastavenie minimálnej šírky medzery

DUBEN 2012OPENMAGAZIN 15TÉMA ČÍSLA

dania odkazov na internetové stránky čimailové schránky. Pravdaže, tieto odka-zy potrebujete vkladať rôznym spôso-bom – raz ako viditeľný text, inokedyako odkaz ukrytý napríklad v obrázku,ktorý môže byť povedzme firemné logo.

Nasledovný postup je univerzálnya je jedno, k akému objektu vkladáte in-ternetový odkaz. Najprv si pripravtevlastný dokument so všetkými formá-tovaniami, obrázkami a pod., následnevložte do dokumentu prázdny textovýreťazec tak, aby sa nachádzal okolo tex-tu či obrázku, ktorý má tvoriť interne-tový odkaz. Pravdaže, textový rámecnemusí byť obdĺžnikový – toto je však užnad rámec dnešného návodu.

Vloženie internetového odkazu

Teraz kliknite pravým tlačidloma  v  zobrazenom kontextovom menuv položke Voľby PDF zaškrtnite možnosťJe PDF anotáciou. Následne, znovu cezkontextové menu v položke Voľby PDFprejdite na možnosť Vlastnosti anotá-cie. K  tejto možnosti sa dostanete ajdvojitým kliknutím na textovom rámci,

ktorý ste označili ako PDF anotáciu.V  otvorenom pracovnom okne

Vlastnosti anotácie v časti Typ vybertemožnosť Odkaz von na web a do zob-razeného políčka Cieľ vložte príslušnýinternetový odkaz (či už na internetovústránku alebo mail). Pri vkladaní mai-lových adries nezabudnite uviesť ajúvodnú časť (mailto:), pretože inak saodkaz nevloží správne. Pri internetovýchodkazoch (http://) sa táto úvodná časťvloží automaticky (ale môžete ju zadať),pozor si musíte dávať pri vkladaní ftp čihttps odkazov.

Na záver ešte dôrazne upozorňujeme,že textový rámec, ktorý zmeníte na PDFanotáciu sa do výsledného dokumentuvkladá neviditeľne, t.j. text, ktorý doneho prípadne vložíte sa vo výslednomPDF dokumente nezobrazí.

Podrobnejšie informácie o aplikáciinájdete priamo na stránkachscribus.net.

Vloženie textového rámca okolo textu a jeho prevod na PDF anotáciu

Mailový odkaz vo vytvorenom PDF súbore

Poznámka

Tento článek se skládá ze dvou au-

torských článků vydaných na na-

šem partnerském portále Scribus.cz:

Optimalizácia optického rozloženia

textu, Vkladanie internetových od-

kazov.

TÉMA ČÍSLA

Hoci OpenOffice.org nie je DTP program,neznamená to, že sa v  ňom nedajúpripravovať dokumenty, ktoré spĺňajúzákladné typografické pravidlá. Pretožesa pri práci málokto vyhne preklepoma niektoré veci OpenOffice.org umožňu-je riešiť pomerne nepohodlným spôso-bom, pripravili sme pre vás rozšírenie JPTypografia (aktuálna verzia 2011.02.20),ktoré vám mnohé veci uľahčí a vyrieši zavás.

Po nainštalovaní rozšírenia sa doprostredia OpenOffice.org Writer pridášesť panelov nástrojov: JP Formátovaniedokumentu, JP Nastavenie rozostupovznakov, JP Formátovanie medzier, JPOdseky, JP Typografické spojovníky a JPNezalomiteľné medzery ON/OFF Line.Zároveň sa do hlavného menu pridápoložka Typografia, ktorá obsahujerovnomenné podmenu s  položkami,ktoré zodpovedajú tlačidlám uvedenýchpanelov nástrojov. Menu navyše ob-sahuje tento návod (v slovenčine), ktorýsa zobrazí v PDF formáte (prípadný pre-klad do iných jazykov je vítaný a rozší-renie je pripravené na to, aby ich

zobrazilo v príslušnej jazykovej lokalizá-cii). Pravdaže, ako obvykle, rozšírenie jejazykovo lokalizované do slovenčiny,češtiny a angličtiny.Formátovanie dokumentuPrvý panel nástrojov obsahuje dve funk-cie Nastav a vyber profil formátovaniaa Formátuj dokument. Tieto dve funkciemôžeme označiť za srdce rozšírenia, pre-tože v  sebe ukrývajú jeho hlavnémožnosti.

Panel nástrojov „JP Formátovanie doku-

mentov“

Práca s profilmiPomocou voľby Nastav a  vyber profilformátovania nastavujete, čo a ako samá v dokumente automaticky opravovať.Pretože možností nastavení je veľa a prirôznej práci požadujete rôzne paramet-re, ako prvé sa zobrazí okno Profily preformátovanie dokumentov, kde po in-štalácii nájdete dva prednastavené profi-ly – Default a  Dvojznakove. Ako súnastavené, to už necháme na vaše presk-úmanie.

V tomto pracovnom okne si v okneNový profil môžete zadefinovať novénázvy profilov, ktoré do zoznamu vkla-dáte cez tlačidlo Pridaj. Zoznam sa zob-razuje v  ľavej časti a  je abecedneusporiadaný. Pri pridávaní sa kontroluje,či ste názov zadali a  samozrejme musíbyť jednoznačný (veľkosť písmen neroz-hoduje).

Následne, po výbere v  rolovacomzozname, môžete ľubovoľný profil ceztlačidlo Zmeň upravovať alebo pomocoutlačidla Vymaž zmazať. Pravdaže, rozší-renie sa opýta, či profil chcete naozajvymazať, pričom profil Default nie jemožné vymazať vôbec.

Okrem toho môžete všetky profilypomocou tlačidla Export exportovať dovami vybraného adresára a, naopak, po-mocou tlačidla Import môžete profilyimportovať. Upozorňujeme, že priimporte sa pridajú nielen nové profily,ale tie, ktoré už máte definované, saprepíšu importovanými údajmi.O ukončení exportu a importu ste infor-movaní výpismi.

Výber adresára pre export alebo import

profilov

Vlastný profil, ktorý chcete následnepoužiť pre formátovanie nakoniec vybe-ráte cez tlačidlo Vyber.Zmena profiluPo výbere funkcie zmeny profilu sa otvoríokno Formátovanie dokumentu, kde simôžete nastaviť, čo všetko chcete pritypografickej úprave textu urobiť. Na-stavenia sú rozdelené do piatich lo-gických celkov – Náhrada zalomiteľnýchmedzier za nezalomiteľné, Odstrániť,Vložiť, Špeciálne náhrady a Špeciálneformátovanie. Ešte upozorňujeme, že pri

Rozšírenie pre typografickúúpravu textovJúlius Pastierik | OpenOffice.czPotrebujete v texte odstrániť viacnásobné medzery, vy-mazať nadbytočné či vložiť chýbajúce medzery, zameniťzalomiteľné medzery za nezalomiteľné, zameniť znaky zazliatky a pod? Nainštalujte si rozšírenie JP Typografia.

Poznámka

Při instalaci se vám může stát, že

vyskočí okno s chybovým hlá-

šením a rozšíření nepůjde nain-

stalovat. Podle našich zkušeností

se problém vyskytuje u kancelář-

ského balíku z webu Go-oo.org.

Ten mají mnohé linuxové dis-

tribuce ve svých repozitářích.

U OpenOffice.org z Oracle nebo

LibreOffice problém nenastává.

DUBEN 2012OPENMAGAZIN 17TÉMA ČÍSLA

vytváraní nového profilu sa do nehoskopírujú nastavenia profilu Default,ktoré následne modifikujete.Náhrada zalomiteľných medzier zanezalomiteľnéV týchto nastaveniach určujete, kde vša-de má rozšírenie nahradiť zalomiteľnémedzery za nezalomiteľné, pričom simôžete nastaviť, či sa bude vkladať znakNBSP (nezalomiteľná medzera), aleboWord Joiner (môžeme ho nazvať aj akopružná nezalomiteľná medzera).

Ako prvá možnosť je náhrada zapredložkami, spojkami, akademickýmititulmi a pod. Vlastné reťazce, pri kto-rých má dochádzať k náhrade, definuje-te cez tlačidlo Nastav. Po jeho stlačení saotvorí okno Nastav NBSP, ktoré je roz-delené na sedem častí. V políčku Jazyknastavujete, pre ktorý jazyk chcete tietoreťazce definovať (pri otvorení sa tátopoložka automaticky nastaví na aktuál-ny jazyk dokumentu).

V šiestich ďalších políčkach následnedefinujete reťazce, pri ktorých chcete,aby sa automaticky zamenili zalomiteľ-né medzery za nezalomiteľné. Vstupnépolia sú rozdelené do dvoch stĺpcovpodľa toho, či chcete, aby sa medzerazamieňala pred alebo za definovanýmreťazcom.

Definovanie slovenských reťazcov pre vkla-

danie nezalomiteľných medzier

Následne v každom z nich nájdete trimožnosti definície – s testom veľkostipísma (v tomto prípade sa pri hľadaníreťazca rozoznáva veľkosť písmen), beztestu veľkosti písma (pri hľadaní sa ne-rozoznáva veľkosť písmen) a s opravouveľkosti písma. Poslednú možnosť vyu-žijete napr. pri akademických tituloch,kde vám okrem toho, že sa pred alebozaň vloží nezalomiteľná medzera tentoopraví aj do správneho tvaru bez ohľaduna to, ako bol napísaný.

Vlastné reťazce v príslušných definí-ciách oddeľujte od seba výhradnemedzerou, inak rozšírenie nerozoznájednotlivé reťazce medzi sebou!

Nastavenie ďalšieho jazyka

pre definíciu reťazcov

Po zadaní reťazcov tieto uložíte po-mocou voľby Nastav. Následne môžetev  políčku Jazyk zadať ďalší jazyk, prektorý chcete definovať reťazce a  taktomôžete pokračovať v  práci pre všetkyjazyky, ktoré pri písaní dokumentov po-užívate. Prácu s  definíciou nakoniecukončíte pomocou tlačidla Zruš. Pozor,ak stlačíte toto tlačidlo bez uloženia po-mocou tlačidla Nastav, vložené reťazcesa neuložia!

Ako druhú možnosť nájdete v tejtoskupine náhradu zalomiteľných medzierza nezalomiteľné medzi číslamia mernými jednotkami. Vlastné merné

jednotky nastavujete pomocou tlačidlaNastav, pričom sa podobne ako pred-ložky či spojky oddeľujú medzerami.Zoznam je iba jeden pre všetky jazykya  merné jednotky je potrebné zadaťpresne tak, ako sa píšu, pretože pri ichhľadaní sa rozoznáva veľkosť písmen.

Tretia možnosť ohľadne nezalomi-teľných medzier sa týka čísiel – ak junastavíte, bude rozšírenie vkladaťmedzery medzi čísla, v ktorých oddelíterády medzerami, v telefónnych číslach,dátumoch a pod.

Ako posledná možnosť nastavenia jenastavenie zámeny znakov Word Joinerza NBSP na konci riadku. Táto možnosťje pridaná z toho dôvodu, že OpenOffi-ce.org pri znakoch Word Joiner nie vždysprávne zalomí text a v týchto prípadochje ho potrebné na konci riadkov zameniťza znak NBSP.OdstrániťAko naznačuje názov, v  tejto časti ná-jdete možnosti ohľadne odstránenianadbytočných znakov – konkrétnemedzier (medzi ne sú počítané zalomi-teľné medzery, nezalomiteľné medzerya tabelátory – pozor, nie znaky Word Jo-iner) a prázdnych odsekov.

Medzi možnosťami pri medzeráchnájdete odstránenie viacnásobných (ajkombinácií rôznych typov) medzier, ne-zalomiteľných medzier a  tabelátorov),odstránenie nadbytočných medzier nazačiatku či konci odseku, medzi zátvor-kami (okrúhlymi, hranatými aj zložený-mi) a textom, úvodzovkami (obyčajnými,jednoduchými a francúzskymi) a textom,textom a interpunkčnými znamienkami(bodka, dvojbodka, čiarka, bodkočiarka,otáznik, výkričník) a pred znakom vý-pustky („trojbodky“).VložiťV  tejto časti nastavujete možnostivloženia chýbajúcich medzier medzibodku, otáznik, výkričník, dvojbodku)a  text; medzi čiarku, bodkočiarku, vý-pustku a text; vloženie nezalomiteľnejmedzery za znak prvej bodky v skratkáchtypu o. i. (vloží nezalomiteľnú medzeru)alebo o. i. (nahradí zalomiteľnú medzeruza nezalomiteľnú); vloženie nezalomi-teľnej medzery pred znak výpustky.Samozrejme, rozšírenie rozoznáva napr.desatinnú čiarku, takže nevloží medzerutam, kde nemá.Špeciálne náhradyŠpeciálne náhrady sú rozdelené do via-

Pracovné okno „Formátovanie dokumentov“

DUBEN 2012OPENMAGAZIN18 TÉMA ČÍSLA

cerých častí. V prvej nastavujete, ako samá rozšírenie správať pri znaku výpustky– môže ponechať tri bodky, ktoré idú zasebou, aj znaky výpustky bez zmeny;môže zameniť tri bodky za výpustku ale-bo naopak, zameniť znaky výpustky zatri bodky.

V druhej časti nastavujete, či má ale-bo nemá rozšírenie testovať (zamieňať)zliatky (ligatúry). V prípade, že zvolíte,že ich má zamieňať, cez tlačidlo Nastavmôžete nastaviť, ako sa má správať pri44 možnostiach zliatkov – nastavenia súrovnaké ako pri výpustke – rozšírenienebude príslušný zliatok či kombináciuznakov testovať, môže znaky zameniť zazliatok alebo naopak, môže zliatok za-meniť na kombináciu znakov. Upozor-ňujeme, že máloktoré písmo mázadefinované všetky možnosti zliatkov,z tých, ktoré ich poznajú všetky môžemeuviesť napr. písmo Linux Libertine. Abysa nastavené zámeny zapamätali, musí-te definíciu zliatkov nakoniec stlačiť tla-čidlo Nastav.

Hlavne pri vkladaní zdrojových tex-tov programov požadujete, aby samedzery, ktorými na začiatku riadku op-ticky formátujete text, nevymazali. Natento účel je v tejto časti prístupné na-stavenie SP za NBSP na zač. odseku(NBSP na zač. odseku sa nebudúmazať!), pomocou ktorého dosiahnete,že sa všetky zalomiteľné medzery na za-čiatku odseku zamenia za znak NBSPa tento sa nebude mazať bez ohľadu nato, ako máte nastavený parameterv časti mazania medzier na začiatku od-seku.

Ako posledná možnosť špeciálnej zá-meny je náhrada obyčajného spojovníkaspojovníkom typografickým. Pre tých,ktorí nevedia, o čo sa jedná, pripomína-me, že spojovník v slovách typu Frýdek-Místek, ktorý sa ocitne na konci riadku,sa má zopakovať aj na začiatku riadkunového – a to je typografický spojovník.Špeciálne formátovaniePokiaľ text, ktorý typograficky opravuje-te, obsahuje slová, v ktorých nechcetevkladať medzery za niektoré znaky bo-diek, výkričníkov a  otáznikov (napr.v názve OpenOffice.org alebo v hyper-textových odkazoch), môžete použiť špe-ciálne formátovanie. Aby ste využili tietomožnosti, musíte pri písaní dokumentutieto znaky najprv zdvojiť (napr.OpenOffice..org). Následne, zaškrtnutímvoľby Vlož Word Joiner za.!?, sa nahradídruhý znak z tejto dvojice znakom Word

Joiner a pri vkladaní medzier sa medzeranevloží.

Pri internetových odkazoch, pokiaľich chcete mať „klikateľné“, sa všaktento znak exportuje napr. do PDF doku-mentu, čím sa stáva nepoužiteľný. Pretov tejto časti nájdete aj nastavenie Od-stráň Word Joiner za.!?, pomocou kto-rého sa na konci formátovania predtýmvložené znaky Word Joiner odstránia.Samozrejme, pri tomto sa predpokladá,že v texte už následne nebudete vkladaťchýbajúce medzery za interpunkčnéznamienka.

Na záver nastavení profilu ukončíteprácu stlačením tlačidla Nastav. Upo-zorňujeme, že vnútorné nastavenia (re-ťazce pre nezalomiteľné medzery, mernéjednotky, zliatky) sa ukladajú nezávislebez ohľadu na to, či potvrdíte alebo zru-šíte uloženie ostatných nastavení profi-lu.Spustenie formátovania dokumentuVlastné formátovanie dokumentu po vý-bere profilu spúšťate cez voľbu Formátujdokument. Pokiaľ nevyberiete žiadenprofil v okne Profily pre formátovaniedokumentov (napr. ihneď po spusteníOpenOffice.org, štandardne sa použijeprofil Default), v opačnom prípade sapoužije posledne zvolený profil. Všetky

zmeny sú robené automaticky a po ichskončení ste informovaní o celkovompočte prevedených zmien.

V prípade, že ste si zvolili možnosťzámeny nesprávnych znakov Word Joi-ner za NBSP na konci riadku, pri tejtozámene roluje text a zobrazuje sa oknos priebehom spracovania.Odseky

Panel nástrojov „JP Odseky“

Panel nástrojov Odseky obsahuještyri funkcie – Vymaž prázdne odseky,Vlož prázdne odseky, Zameň odseky zazalomenie riadku a Zameň zalomenieriadku za odseky. Ich význam je zreteľ-ný s ich názvov – pomocou funkcie Vy-maž prázdne odseky vymažete všetkyprázdne odseky v celom dokumente.

Pomocou funkcie Vlož prázdne od-seky vložíte prázdne odseky medziv  označenej časti. Pozor, táto funkciazmení štýl odsekov podľa posledného,ktorý je označený.

Funkcia Zameň odseky za zalomenieriadku zamení v označených odsekochich štandardné zakončenie za zalomenie

Pracovné okno pre definovanie zliatkov

DUBEN 2012OPENMAGAZIN 19TÉMA ČÍSLA

riadku (vyžadujú si to napr. publikačnésystémy na internete). Pozor, aj tátofunkcia zmení štýl odsekov podľa po-sledného, ktorý je označený.

Posledná funkcia Zameň zalomenieriadku za odseky zamení v celom doku-mente zalomenia riadkov za štandardnezakončené odseky.Nastavenie rozostupov znakov

Panel nástrojov „JP Nastavenie rozostupov

znakov“

Táto časť je totožná s rozšírením JPRozostupy znakov, ktoré sme vám užpriniesli, a preto, pokiaľ si nainštalujeterozšírenie JP Typografia, môžete pred-chádzajúce odinštalovať (ich paralelnépoužitie sa však nevylučuje).

Táto časť rozšírenia poskytuje trifunkcie – Nastavenie rozostupu a šírkyznakov, Nastavenie odsekov a Zámenamedzier a  spojovníkov. Tieto funkcieotvárajú rovnomenné pracovné okná,ktoré môžete mať otvorené počas práces textom, takže nastavovanie je prime-rane pohodlné. Vlastné ukončenie prácesa nakoniec robí cez tlačidlá Koniec,ostatné tlačidlá v pracovných oknách súurčené pre nastavovanie.Nastavenie rozostupu a šírky znakovPomocou pracovného okna Nastavenierozostupu a šírky znakov osobitne na-stavujete dva parametre – rozostup(kerning) a šírku znakov pre aktuálneoznačený text. Pri otvorení pracovnéhookna sa v ňom nastavia hodnoty podľaprvého znaku označeného textu. Na-stavovanie môžete urobiť pre všetkyznaky výberu, pre všetky zalomiteľnéalebo nezalomiteľné medzery alebo prezadaný reťazec (pri jeho hľadaní sarozoznáva veľkosť písma). V  prípadešírky túto nastavujete buď ako koeficientaktuálnej šírky, alebo priamo.Nastavenie odsekovPomocou pracovného okna Nastavenieodsekov nastavujete riadkovanie, odsa-denie odsekov a veľkosť označeného tex-tu. Pri otvorení pracovného okna sav ňom nastavia hodnoty podľa prvéhoznaku označeného textu.

Príslušné veľkosti môžete nastavovaťpodľa štyroch typografických systémov– Pica (Adobe, OpenOffice.org) – typo-

grafický bod veľký 1/72 palca(0,352778  mm); Pica (TeX) – typo-grafický bod veľký 1/72,27 palca(0,351460 mm); Didot – typografický bodveľký 1/2660 metra (0,375940  mm)a Fournier – typografický bod veľký 1/72francúzskeho kráľovského palca(0,375972 mm).

V prípade nastavenia riadkovania to-to nastavujete percentuálne, a  to buďpodľa veľkosti písma, alebo priamo(v  tomto prípade sa riadkovanie 1 na-stavuje ako 100%, riadkovanie 1,5 sa na-stavuje ako 150% a pod.).

Odsadenie odsekov nastavujete pri-amo s  presnosťou na milimetre –OpenOffice.org umožňuje nastavenie dodesiatich centimetrov.Zámena medzier a spojovníkovPracovné okno Zámena medzier a spo-jovníkov je určené na rôznu zámenumedzier a typografických spojovníkovmedzi sebou. Obsahuje sadu tlačidiel,ktoré sú rozdelené do troch oddielov –V celom dokumente, Vo vybranom tex-te a Na konci riadku a funkcie, ktoré tla-čidlá vykonávajú, sú napísané priamo nanich, takže ich nemusíme bližšie popi-sovať. Upozorňujeme, že podobne ako priformátovaní celého textu, funkcie, ktorépracujú „na konci riadku“, pri práci ro-lujú text.

Z dôvodu, že niektoré funkcie sú ča-sovo náročnejšie, môžete si nechať vypi-sovať priebeh ich spracovania a ukon-čenie zaškrtnutím políčka Oznamovanie.Formátovanie medzier

Panel nástrojov „JP Formátovanie medzier“

Panel nástrojov Formátovaniemedzier obsahuje tri najčastejšie použí-vané funkcie pre prácu s  medzerami.Prvá Zameň NBSP/WJ za zalomiteľnémedzery zamení nezalomiteľné medze-ry (NBSP a kombinácie znakov Word Joi-ner + zalomiteľná medzera) za zalo-miteľné medzery. Druhá – Zameň SP zaWJ/NBSP na konci riadku zamení zalo-miteľné medzery za jednoznakovýmipredložkami a spojkami na konci riadkuza znak Word Joiner a  súčasne opravínesprávne zalomené znaky Word Joinerza znak NBSP. Tretia – Zameň ne-správne WJ za NBSP na konci riadkuopraví nesprávne zalomené znaky Word

Joiner za znak NBSP. Vzhľadom namožnú časovú náročnosť posledné dvefunkcie zobrazujú okno s  priebehomspracovania a, samozrejme, roluje sa prinich text po obrazovke.Typografické spojovníky

Panel nástrojov „JP Typografické

spojovníky“

Tento panel nástrojov obsahuje dvefunkcie, ktoré umožňujú zámenu vše-tkých spojovníkov v  dokumente zatypografické a naopak.Nezalomiteľné medzeryON/OFF Line

Panel nástrojov „Nezalomiteľné medzery

ON/OFF Line“

Táto časť je (čiastočne) totožnás rozšírením JP On-line vkladanie NBSP,ktoré sme vám už priniesli. Pokiaľ sinainštalujete rozšírenie JP Typografiaodporúčame vám rozšírenie JP On-linevkladanie NBSP odinštalovať, ich para-lelné použitie môže viesť ku kolízii.

Panel nástrojov obsahuje dve tlači-dlá, pomocou ktorých spúšťate, alebozastavujete vkladanie nezalomiteľnýchmedzier priamo počas písania textu. Prisvojej práci sú tieto funkcie spojenés  práve nastavený profilom formá-tovania (pokiaľ ste nevybrali žiaden,použije sa profil Default), a pokiaľ profilzmeníte počas práce (či už jeho definíciualebo nastavíte nový profil), tieto zmenysa prejavia ihneď aj pri vkladaní textua pri zmene profilu nemusíte ukončovaťvkladanie nezalomiteľných medzier po-čas písania textu.

Pre prácu sa z definície profilov vyu-žívajú iba reťazce, ktoré zadávate akoreťazce pre náhradu medzier za pred-ložkami, spojkami, akademickými titul-mi a  pod. Pri náhrade sa vkladá znakNBSP alebo Word Joiner podľa toho, akoto máte nastavené pri týchto reťazcochv príslušnom profile.

Download: JP Typografia.Stiahnite si rozšírenie.

TÉMA ČÍSLA

ÚvodJednou z věcí, kterou uživatelé od počíta-čů občas chtějí, je převod naskenované-ho textu do nějaké editovatelné podoby.Skenování není v  Linuxu problém užhodně dlouho (bylo-li někdy vůbecproblémem), složitější už je to s rozpo-znáváním textu ( Optical Recognition –OCR). Ale situace se postupně zlepšuje.Dnes se podíváme na program Cune-iform, který je možná mezi linuxáři mé-ně známý, ale mně se docela osvědčil.Pro Linux samozřejmě existuje celá řadaOCR programů – některé vznikly jakoopen source (třeba gocr), jiné bylyuvolněny komerčními firmami po skon-čení uzavřeného vývoje (jako třeba Tes-seract od Hewlett-Packard). Do druhéskupiny patří také program Cuneiform,který je předmětem dalšího textu. Vy-zkoušel jsem i některé další, ale výsledkyna mých materiálech vesměs neodpoví-daly mým představám a  zrovna Cune-iform se mi osvědčil výrazně nejlépe.Cuneiform byl původně komerčním pro-duktem a ani nebyl určen pro unixovéoperační systémy. Před několika letyvšak byly uvolněny zdrojové kódy OCRjádra programu a postupným vývojem sejej podařilo dostat na Linux. Program po-chází z Ruska (autoři uvádí, že v 90. le-tech 20. století patřil ke špičce natamním trhu), což samo o sobě dává na-ději, že se při návrhu programu a algorit-mů počítalo s  lokálními abecedamia jejich specifiky. A je tomu opravdu tak– kromě očekávané angličtiny a samo-zřejmě ruštiny si program poradís pěknou řadou dalších jazyků (celkem jejich kolem 20) – a nechybí ani čeština.MožnostiSamotný Cuneiform je programemspouštěným z příkazového řádku a nemá

žádné uživatelské rozhraní. To se takyhodí (třeba do různých skriptů). Po star-tu vypadá asi takto:

Je tedy možné nastavit skenovanýjazyk (pro češtinu je zkratka cze), vý-stupní formát (výchozí je čistý text, al-ternativou je HTML – zkratka html),další parametry pak nastaví použití růz-ných triků pro vytažení použitelných vý-stupů z faxu nebo jehličkové tiskárny (dojisté míry to funguje i na nekvalitní tiskz různých typů tiskáren). Výsledky jsoudle mého názoru slušné – český textdokázal převést i bez chyby (vytištěný nalaserové tiskárně a naskenovaný na 300dpi). Vstupním formátem může být kdeco (výchozí je BMP, ale dovede i  nor-málnější formáty, používá k  tomuknihovny z projektu ImageMagick).

Samozřejmě, některé věci programCuneiform nedovede. Je určen jen k roz-poznávání tištěného písma (patkovéhonebo bezpatkového – kurzíva ani tučnépísmo mu však nevadí a dokáže je i roz-poznat a patřičně zobrazit v HTML vý-stupu), nezvládá písmo psané a nepře-nlouská ani různé speciální a uměleckéfonty (takže na švabach ani runy ho ne-používejte – je to zbytečné).Grafická nadstavba YAGFNe každý se ovšem smíří s používánímOCR programu z příkazové řádky. Navíc,někdy může být praktické vizuálně vy-brat jen část stránky a  tu dále zpra-covávat v OCR programu. Pro Cuneiformbyste našli i  další možnosti, ale asinejpřímočařejší variantou je použitíprogramu YAGF, který byl vytvořen pří-mo pro spolupráci s programem Cune-iform.

A  co YAGF uživateli nabízí? Kromězobrazení výchozího obrázku a  vý-sledného textu je to jednoduché na-stavování jazyka i formátu výstupního

souboru a možnost kontroly pravopisu(k tomu musí být nainstalován programAspell a slovníky pro příslušný jazyk).Obrázků je možné načíst více a  zpra-covávat je jednotlivě nebo naráz. Náhledobrázku je pochopitelně možné zvět-šovat, zmenšovat i posouvat, aby se vy-bíralo pohodlně. Také je možné označitobdélníkovou oblast, která se budezpracovávat a zbytek stránky ignorovat.Pokud je text v  obrázku otočený o  90stupňů nebo je vzhůru nohama, jemožné jej nejprve otočit do „správnépolohy“.

Vytvořený text je možné buď ukládatdo souboru, nebo zkopírovat do systé-mové schránky pro další použití.

Dokonce by mělo být možné z YAGFi  skenovat (zavolá si XSane), ale tutofunkci jsem neměl možnost si ověřit,nemaje u linuxového počítače připojenýskener.Technické detailya instalaceCuneiform je k  dispozici v  novějšíchUbuntu a nejspíš i v dalších distribucích(aktuální Fedora a podobně). YAGF se dástáhnout z  domácí stránky programu,k dispozici je balíček ve formátu RPM proFedora Core 11 a „samoinstalační“ archív(na Ubuntu 10.04 fungoval bez problémů– postačilo v terminálu spustit pomocí„sh název_balíčku“ a všechny dva dota-zy kladně zodpovědět pomocí „Y“). Celá„samoinstalace“ spočívá ve vytvořeníadresáře s programem.

Pokud používáte něco staršího(v mém případě šlo o instalaci na Ubun-tu 8.04), možná se nevyhnete kompilacize zdrojových kódů. V takovém případěse hodí vědět, že Cuneiform vyžadujerelativně novou verzi programu Cmake(tak 2.6) a  vývojové knihovny Image-Magick++ (pokud ty nejsou, nevadí, alebude možné načítat jen z  obrázků veformátu BMP). V uvedeném Ubuntu toznamenalo povolit Ubuntu Backports

OCR v Linuxu: Cuneiform a YAGFJiří Brožovský | Penguin

Krátká recenze asi méně známého OCR programu pro Linux.

DUBEN 2012OPENMAGAZIN 21TÉMA ČÍSLA

(například v nastavení zdrojů v progra-mu Synaptic) a nainstalovat novou verziCmake. Pak stačí: cmake . ; make ; sudo

make install (a spustitelný soubor „cu-neiform“ se objeví v „/usr/local/bin“).

Pro YAGF to bylo podobné (vlastněstejné), jen bylo třeba mít ještě vývojář-ské knihovny Qt verze 4 (taky UbuntuBackports).ZávěrPokud hledáte vhodný OCR pro Linux,vyzkoušejte i  Cuneiform (a  k  němuYAGF). Není vyloučeno, že vám bude ta-ké vyhovovat. Mně se zatím líbí moc.

Více informací najdete na stránkách Liberix IT

www.LibIT.cz

Školení open sourceHledáte pro sebe, své kolegy nebo spolupracovníky školení z oblasti open-source sostwaru?Nabízíme vám rozsáhlou paletu vzdělávacích kurzů, které se týkají mnoha programů.

Další vzdělávání pedagogických pracovníkůVe spolupráci s Jednotou školských informatiků nabízíme školení akreditovanáMinisterstvem školství, mládeže a tělovýchovy:• Využití OpenOffice.org/LibreOffice Writer, Calc, Impress v pedagogické praxi• Výtvarné techniky a úpravy fotografií pomocí GIMPu• Volně šiřitelný sostware pro školství

Firemní kurzyPro zaměstnance firem, úřadů a dalších organizací nabízíme následující kurzy:• Správa webu s využitím redakčního systému WordPress• Linuxový administrátor –Debian GNU/Linux• Kancelářský balík OpenOffice.org/LibreOffice pro pokročilé uživatele týmy• Sostware Redmine pro projektové řízení• Scribus: Naučte se sázet tiskoviny a elektronické příručky

Kontaktní informaceUvedená nabídka není kompletní, umíme vám pomoci také s jinými programy.Poskytujeme poradenství a konzultace. Obraťte se na nás – Liberix, o.p.s.,obchod@liberix.cz, +420 595 175 184, www.LibIT.cz.

pro týmovévedoucí

pro správce

TÉMA ČÍSLA

Jak dlouho/od jaké verze používáteScribus?Scribus používáme od dubna 2010 a verze1.3.6. Předtím jsme sázeli náš časopisv programu OpenOffice.org, což samo-zřejmě bylo podstatně rychlejší, ale vý-sledek neodpovídal naší snaze vytvořitpo všech stránkách kvalitní časopis.V čem je sazba ve Scribusu lepší nežv OpenOffice.org?Nejsem grafik, ale ze svého úhlu pohle-du bych řekl, že v OpenOffice.org nejdeani o sazbu v pravém slova smyslu, nýbržspíše o  převedení psaného textu dopodoby PDF. Problémy jsme měli na-příklad s vytvářením titulní strany, s ob-rázky apod.Jaký je postup prací při výrobě časopi-su? Používáte i další open-sourcesoftware?Stále používáme už zmíněný OpenOffi-ce.org pro přípravu textu, který pak pu-tuje ke korektorovi. Uzávěrka čísla bývákoncem měsíce a poté se vždy pečlivěrozhodujeme, které články do časopisuzařadíme a v jaké podobě. Většinou sejedná o  výběr článků z  našeho webuwww.exoplanety.cz. Časopis Gliese pri-márně slouží k rekapitulaci dění v našemoboru, kterým je hledání života vevesmíru a  planet u  cizích hvězd (exo-planet). I když se to nemusí zdát, tentoobor je dynamický a  velmi bohatý nanovinky, takže jednou za tři měsíce sezastavíme a zrekapitulujeme to podstatné.

Náš web běží na WordPressu, což jedalší open-source software, který využí-váme. Kromě toho používáme i některésvobodné grafické programy (např.Inkscape) a  občas také domácí plane-tárium Stellarium, které má i  českou

lokalizaci. Popularizace astronomieprostřednictvím internetu je u  násznačně podceňována a  nejdou na nitéměř žádné finanční prostředky. Protoje pro nás open source jedinou šancí.Vnímáme to jako pozitivní aspekta možnost dokázat, že bez dotací a  fi-nančních prostředků je možné popula-rizovat vědu kvalitním a  efektivnímzpůsobem.Vytváříte ve Scribusu i další tiskoviny?Zatím ne, ale od příštího roku plánujemezahájit vydávání Exoplanetární ročenky.Bude to tak trochu nadčasová tištěná pu-blikace rekapitulující dění v oboru za ce-lý rok. Zatím probíhají jednání s  po-tenciálním nakladatelem, takže využitíScribusu není stoprocentní. Kromě tohohodláme v létě spustit interaktivní ency-klopedii exoplanet. Její obsah by měl býtkromě webových stránek dostupný i veformátu PDF. Sazba bude probíhat veScribusu.Jak byste zhodnotili Scribus?Už jsem to trochu nastínil. Hlavní vý-hodou Scribusu je pro nás jeho dos-tupnost. Z mého pohledu je to program,se kterým se lze poměrně rychle naučitpracovat, alespoň co se týká věcí, kterépotřebuji k práci.Chybí vám nějaké funkce? Je doku-mentace k programu dostačující?Myslím, že pro naše aktuální potřebybychom uvítali dvě věci. V prvním přípa-dě se jedná o  jednodušší a  lepší prácis tabulkami. Výhledově bychom pak by-li rádi za nějakou snadnou a  rychloumožnost vytváření formátu pro elektro-nické knihy.

Pokud jde o dokumentaci, přiznámse, že v oblasti softwaru ji obvykle příliš

nevyhledávám a dávám přednost učeníse stylem „pokus-omyl“. Více nežScribus používám už zmíněný Word-Press, který jsem začal užívat jako abso-lutní laik a  po dvou letech si troufámříct, že ho už poměrně dobře ovládám,byť do oficiální dokumentace jsem na-hlédl asi třikrát. Také do zákoutíScribusu tímto stylem postupně pro-nikám, i když tam asi nebudu mít po-třebu jít stále více do hloubky.O časopisu GlieseČasopis Gliese byl založen v březnu 2008s cílem pravidelně a uceleně informovato výzkumu exoplanet a života ve vesmí-ru. Celkem čtyřikrát ročně se ve formátuPDF můžete podívat na nejzajímavějšínovinky za předešlé období. Gliese je je-diným elektronickým časopisem o tom-to oboru na světě.

Jednotlivá čísla časopisu je možné sivolně stáhnout. Redakce rovněž nabízímožnost zaslání upozornění na novéčíslo e-mailem.

Petr Kubalašéfredaktor Exoplanety.cz

Titulní strana časopisu

Časopis Gliese je sázen veScribusuMichal Hlavatý | Scribus.czChcete vydávat časopis a nevíte, v čem ho sázet? V násle-dujícím článku možná naleznete inspiraci. Exoplanety.czpoužívají k sazbě časopisu Gliese DTP program Scribus.

TÉMA ČÍSLA

Čo má byť na vizitke?Na vizitke by mali byť základné údajeo vás ako osobe, ktorej vizitka patrí, tedacelé meno, pracovná funkcia, meno fir-my či organizácie, pre ktorú pracujete,i kontaktné údaje. Formát vizitiek sa líšipodľa štátu, bežne sa v krajinách Európ-skej únie používa formát 85 × 55 mm, voVeľkej Británii a škandinávskych kraji-nách 75 × 40 mm, v Spojených štátochamerických 51 × 89 mm a ako štandard sapoužíva 90 × 50 mm. Vizitka by mala maťtaký formát, aby sa dala bez problémovvložiť do vizitkárov, ktoré sa predávajúna trhu.Ako vytvoriť vizitkuv programe Scribus?Na začiatku by ste mali mať predstavu,akú veľkosť bude mať stránka, s ktoroubudete pracovať. Dá sa meniť aj neskôr,ale niektoré kroky budete musieť urobiťznova. Návod bol vytvorený vo verziiScribus 1.4.0 rc3.Natavenie rozmerovstránky a okrajovPo spustení sa otvorí automaticky okremprogramu aj okno Nový dokument. Totookno slúži na počiatočné nastaveniedokumentu: jeho rozmer, okraje. Okno jemožné otvoriť aj v menu Súbor | Nový[Ctrl+n].

V časti Rozloženie dokumentu si vy-beriete Jednoduchá strana, vedľa tejtočasti volíte veľkosť a orientáciu. Štan-dardne sa používa rozmer 55 × 85 mm.Keď vpíšete rozmer do políčok výškaa šírka, veľkosť sa automaticky prepnena Vlastná. V časti Možnosti si prepne-

te jednotky na vami požadovanújednotku, napríklad milimetre. Štan-dardne sú nastavene body (pt).

Okraje treba nastaviť podľa možnostítlačiarne. Pre vizitku stačí okraj 4 mm.Ak chcete, aby sa všetky nastavili narovnakú hodnotu, kliknite na tlačidlos ikonou reťaze hneď vedľa rozmerov.UkladanieNezabudnite si svoju prácu pravidelnéukladať. Uložíte buď pomocou menu Sú-bor | Uložiť [Ctrl+s], alebo Súbor | Uložiťako… [Ctrl+Shift+s]. V  menu Súbor |Nastavenia… v časti Dokument si mô-žete skrátiť čas automatického ukla-dania, štandardne je nastavený intervaldesať minút. Súbor je uložený do súboru

s príponou *.sla, dá sa zvoliť aj kompri-movaný *.sla.gz. V skutočnosti tieto sú-bory nie sú vôbec veľké, tak nie jepotreba ich komprimovať. Súbor uloženýv staršej verzii môžete bez problémovotvoriť novou verziou programu, súspätne kompatibilné.Vloženie logaVizitka sa väčšinou skladá z loga, názvua  dopĺňujúcich informácií. Logo jesamozrejme dôležitá časť. Prednosť byste mali dať vektorovej grafike predbitmapovou grafikou. Pri bitmapovejgrafike sa obraz rozloží na množstvo ob-razových bodov (pixelov). Informácieo obraze, napríklad farba, sa uložia zvlášťpre každý pixel, preto sú tieto súboryveľké. Nevýhodou je, že pri zväčšovaníobrazu sa znižuje jeho kvalita. Naopakvektorová grafika nepopisuje jednotlivébody, ale definuje určité množiny bodovs podrobnými vlastnosťami. Vektorovýformát je tak omnoho úspornejší. Vý-

Scribus: Tvorba vizitkyPeter Gažo | Scribus.cz

Mať vlastnú vizitku, je dnes už bežná vec. Na mnohýchpracovných stretnutiach i iných akciách sa bez nejjednoducho nezaobídete. Viete však, ako by mala správnavizitka vyzerať a ako ju vytvoriť?

Nastavenie strany

DUBEN 2012OPENMAGAZIN24 TÉMA ČÍSLA

hodou vektorovej grafiky je možnosťzväčšovať a zmenšovať príslušný obrázokbez akéhokoľvek zhoršenia kvality.

Preto je vhodné vytvoriť si logov  nejakom vektorovom editore (napr.Inkscapu), a  to naimportovať do vašejvizitky:

1. V  hlavnom menu zvolíte Súbor |Import a z možností vyberiete Zís-kať vektorový súbor…

2. Kurzor sa zmenil a kliknutím zvolí-te, kde sa má nové logo približnenachádzať.

3. Okolo loga sa vytvorili malé červenéštvorčeky, ktoré slúžia na zmenuveľkosti. Ak pri ťahaní držíte stla-čené [Ctrl], logo sa zmenšuje/zväč-šuje v  aktuálnom pomere výškak šírke. Keď prejdete kurzorom my-ši nad logo, zmení sa kurzor na ru-ku. Kliknutím a ťahaním presunietelogo na požadované miesto.

Pridanie textuNa vloženie textu sa používa textovépole. Keby ste potrebovali robiť vizitkypre celú veľkú firmu, tak na zmenu mienpoužijete skript, ktorý vytvorí vizitky zozoznamu.

V menu zvoľte Vložiť | Vložiť textovýrámec alebo stlačte klávesu [t]. Kliknitena miesto, kde chcete vložiť text,ťahaním vytvorte obdĺžnikovú oblasť,ktorá bude nový text obsahovať. Uvoľni-te tlačidlo, keď dosiahnete pravý dolnýroh. Dvojklikom do oblasti prepnete doeditovacieho módu a môžete vložiť váštext. Ak potrebujete upraviť rozmer ob-lasti, kliknite na orámovanie a pomocoučervených štvorčekov zmeňte rozmer.

Všetko, čo v  Scribuse vložíte, jevložené ako objekt a vždy nový vytvo-rený prekrýva predchádzajúci, preto satext zobrazí nad logom. Ak chcete objektpresunúť do pozadia, urobíte to kliknu-tím pravým tlačidlom myši na objekt.V kontextovom menu vyberiete Úroveňa vyberte požadovanú zmenu.Pridanie tvarua nastavenie jeho farbyAk potrebujete vložiť jednoduchý deko-ratívny grafický prvok, na jeho vytvo-renie môžete použiť Scribus. Základné

tvary sú obdĺžnik a kruh. Je možné si pri-dať aj vlastné pokročilé tvary.

1. Vyberte z menu nástrojov Vložiť |Vložiť tvar alebo použite klávesu[s]. V menu sa rozbalí kontextovémenu s ďalšími tvarmi, z ktorých simôžete zvoliť. Požadovaný tvar na-kreslite kliknutím a ťahaním.

2. Na zmenu vlastnosti tvaru otvorteokno Vlastnosti stlačením [F2] ale-bo v menu Okno | Vlastnosti.

3. Farbu zmeníte v časti farby v spod-nej časti panela. Každý tvar sa skla-dá z výplne a čiary okolo tvaru. Jejfarbu zmeníte kliknutím na tlačidlos ikonou štetca v paneli vlastnostia výberom farby. Kliknutím na ve-dierko nastavíte, že budete pracovaťs výplňou.

4. Vyberte farbu, ktorú chcete použiť.Ak je vaše logo vo formáte SVG,pribudli aj farby, ktoré sú v ňom po-užité, sú označené ako FromSVG (akste vložili logo vo formáte AI, je toFromAI).

Formátovanie textuKeď už máte jednotlivé objekty vloženéa rozmiestnené, môžete si upraviť text.Na vizitke sú najdôležitejšie kontakty,ktoré je dobre zvýrazniť a  ďalší textupraviť podľa vašej potreby.

1. Urobte dvojklik na textové pole,ktoré chcete upravovať.

2. Otvorte okno Vlastnosti [F2].3. Označte text, ktorý chcete upraviť.

Potom v  okne Vlastnosti vybertečasť Text. Tu si zvolíte písmo, veľ-kosť písma, riadkovanie, zarov-nanie, farby a ďalšie vlastnosti. Akpotrebujete zmeniť text v  celomtextovom poli, použijete [Ctrl+a], akmáte textové pole v  editovacomrežime. Alebo kliknite mimo tex-tového poľa a jedným kliknutím vy-beriete celé textové pole a zmeny,ktoré urobíte v paneli Vlastnosti, saaplikujú na celý text v poli.

Otáčanie objektovĎalším dôležitým nástrojom je nástrojotáčania. Je dobre využiteľný, keď potre-bujete logo firmy dať zvislo, alebo ho lenpootočiť.

1. Vyberte objekt, ktorý chcete natočiť.Napríklad logo firmy.

2. V paneli nástrojov vyberte nástrojOtočiť objekt alebo použite klávesu[r]. Kurzor myši sa zmení na dvešípky v kruhu.

3. Kliknutím myši a ťahaním sa objektotáča. Zároveň aj vidíte náhľad,v akej pozícii sa už nachádza. Okolokurzora sa zobrazuje informácia,aký uhol mate nastavený.

Ak pri otáčaní stlačíte [Ctrl], bude saobjekt štandardne otáčať o  pätnásťstupňov. Ak viete, aký presný uhol po-trebujete objektu nastaviť, urobíte tov paneli Vlastnosti v časti X,Y,Z. Oto-čenie nastavíte na požadovaný uhol.V tejto časti je možné nastaviť aj okoloktorého bodu sa bude objekt natáčať.Štandardne sa otáča okolo ľavéhohorného vrcholu. Na výber sú rohovéa stredný bod.

Hotovú vizitku si môžete vytlačiťalebo vyexportovať ako obrázok. Urobíteto v menu Súbor | Export | Uložiť akoobrázok… Rozlíšenie treba nastaviťaspoň na 300 DPI, 72 DPI, ktoré je štan-dardne nastavené, je vhodné na preze-ranie v  počítači alebo zverejnenie nawebe, na tlačenie je to veľmi málo.

Hotové

RECENZE

V  Mobilních novinkách jsem se lonio Asusu Eee Note EA-800 zmiňoval hnedněkolikrát, mé zprávy byly vesměs opti-mistické. Realita už však tolik ne. Uve-dení na jednotlivé trhy (typicky tenamerický) bylo stále odsouváno a dos-tupnost v  Evropě na tom byla velicebídně i v létě, vlastně půl roku po uve-dení. Cena přes dvě sta dolarů je v dnešnídobě na hranici konkurenceschopnosti.V ČR si ještě připlatíme – tablet přijde nazhruba pět tisíc korun a navíc si nějakýten týden počkáme, protože zpravidlanení skladem. Já jsem takové čekánípodstoupil... a pojďme se podívat, zda tostojí za to.HardwarePrvní pohledV kompaktním balení dostaneme to zá-kladní, tedy nezbytnou brožurku, tabletsamotný, dotykové pero, microUSB kabela nabíječku, do níž se USB kabel zasouvá,a  navíc ještě koženkové desky, kteréslouží jako pouzdro.

Na tabletu na první pohled zaujmezpracování. Šasi je velmi bytelné a ele-gantní – hliníkové. Ale pravděpodobněho většinu času neuvidíte, protože seschová do pouzdra. Pouzdro – ono to za-se tak moc pouzdro není, jsou to, jakjsem již naznačil, jen desky, které chránízadní stranu a displej před poškrábánímv  zavazadle, ale boky jsou (např. před

pádem) nechráněné. Ale aspoň se dotěchto desek tablet nacvakává tak, že jentak rozhodně nevypadne. A také ho v pří-padě potřeby bez použití hrubé síly ne-vytáhnete. Na čtení v MHD bych si roz-hodně netroufal: především kvůli hmot-nosti něco přes půl kilogramu – to už nadržení v jedné ruce moc není, ačkoliv jeto stále snesitelná hodnota pro přená-šení.

Přední straně samozřejmě dominujedisplej. Je krytý sklem a plastovou vrst-vou, která rozptyluje světlo. Neměl by setedy jen tak snadno poškrábat a otiskyna něm zůstávají jen minimálně. To alepředevším proto, že nemá smysl na nějsahat prsty, když reaguje pouze na dotyk

pera. Vedle displeje jsou při dolním okrajidotyková tlačítka, na nich už otiskyvzhledem k častému používání ulpí.

Na horní hraně se ve žlábku ukrývázacvaknuté pero. Na přesně opačnéstraně tabletu najdeme skupinu portůa  tlačítek. Zleva to jsou: ve štěrbiněskryté tlačítko pro tvrdý restart, 3,5mmjack pro sluchátka, microUSB port, slotna microSDHC kartu, maličký repro-duktor a nakonec obligátní vypínací tla-čítko.Druhý pohledNebudu zde opisovat přesné specifikacehardwaru, spíše okomentuji zkušenostis používáním.

Uvnitř tiká Marvell xScale PXA303podpořený 256 MB paměti. Stačí to?Reakce uživatelského rozhraní by občasmohly být svižnější, ale při očekávanémpoužití jsem nezaznamenal zásadnějšíproblém.

Jako úložiště dat slouží jednak interní(uživateli bez synchronizačního softwa-ru nebo šroubováku de facto nepří-stupná) microSDHC karta o kapacitě 4GB, jednak skrze vnější slot přístupnámicroSDHC karta – zkoušel jsem 16GBexemplář bez komplikací.

Asus Eee Note EA-800David Kolibáč | AbcLinuxu.cz

V současné době jsme svědky boomu elektronických čte-ček knih, tabletů a různých mobilních multimediálníchzařízení, vlastně včetně telefonů. Jejich společnýmjmenovatelem je hlavně to, že se hodí především kekonzumaci, nikoliv však tvorbě obsahu. Výjimkou budižnapříklad tablet Indamixx nebo v tomto článku re-cenzovaný „kreslicí“ tablet Asus Eee Note EA-800. Jesmutnou skutečností, že těmto bílým vránám poněkudchybí zdravá konkurence. Bohužel právě Asus Eee Note jetoho ukázkovým příkladem...

DUBEN 2012OPENMAGAZIN26 RECENZE

MicroUSB slouží pouze k  nabíjenía synchronizaci, kdo doufal v „hostitel-ský režim“, musí si nechat zajít chuť.Bluetooth pro komunikaci s okolím chy-bí a WiFi má prachbídný příjem signálu,naprosto minimální využití v aplikacícha v neposlední řadě se mi ani nepodařilopřipojit se k Eduroamu, jak zmiňuji níže.

Osmipalcový displej s rozlišením 768× 1024 je docela jemný a dají se na němrozumně číst texty v PDF o rozměru A4.Jelikož se jedná o  (monochromatický)LCD, není problém s  překreslovánímoproti elektronickému inkoustu. Alesamozřejmě na druhou stranu je kon-trast podstatně horší. Vzhledem k ab-senci podsvícení je paradoxně nejlepšípři dostatku světla, tedy především ven-ku za jasného dne. Díky matné úpravěpovrchu se displej neleskne a je docelapříjemný na dotek.

Aktivní digitizér od Wacomu jevcelku jistota. S dodaným perem (můžefungovat i s jinými kompatibilními perypro Tablet PC) je poměrně přesný, alehodně záleží na kalibraci. Když nezane-dbatelně změním úhel naklonění pera,dočkám se nepřesností. Nebo kdyžtablet půjčím nějakému pravákovi. Takése mi dosud nepodařilo ovládnout sní-mání více úrovní přítlaku, asi na hrotmoc tlačím. Zajímavostí je, že pero pů-vodně mělo mít postranní tlačítko, alenenašlo se pro něj využití v  softwaru,takže není vyvedeno na povrch.

Dotyková tlačítka vedle displeje jsoukapacitní, což je například pro mě pře-kážka, občas na mě nereagují. Využitínajdou při obracení stránek v kniháchnebo pohybu v  některých nabídkách,když se člověku nechce vytahovat pero.Ale pro čtení by jistě byla příjemnější

tlačítka pro přepínání stránek po bocíchtabletu.

Dvoumegapixelový fotoaparát nesto-jí příliš za řeč. Asi by posloužil k doku-mentaci autonehody, ale ruku na srdce:jak rozšířené jsou dnes telefony, kteréneumí totéž a snad i lépe? Mikrofon je po-užitelný tak maximálně na zazna-menávání osobních poznámek, pokoušetse s ním nahrávat např. přednášku je zby-tečné. Podobně nestojí za řeč reproduktora bohužel ani výstup na sluchátka.

Výdrž na baterie vcelku odpovídá to-mu, co uvádí výrobce, tzn. 13,5 hodinypoužívání bez WiFi, 10 dnů v uspanémstavu. Když to zkombinujeme, dostane-me se k reálným číslům. Při asi hodiněpsaní poznámek a hodině čtení článkův PDF denně nabíjím co tři dny a ještěmám rezervu.SoftwarePo spuštění (trvajícím zhruba slušnoučtvrtminutu) se zobrazí spouštěč aplika-cí: 14 položek ve dvou sloupcích. Přispodním okraji je lišta s několika volba-mi, jako spuštění aplikace, sejmutísnímku obrazovky atd. Liší se aplikaci odaplikace. Tyto volby lze aktivovat pomo-cí dotykových tlačítek pod displejem –bez použití pera. Nahoře je lišta druhá,globální. Na ní jsou především hodinya oznamovací oblast, resp. několik iko-nek pro rychlou změnu hlasitosti, zob-razení stavu baterie, připojení k  WiFi,odpojení nebo skenování obsahu pamě-ťové karty atp.

Přepínání aplikací se neřeší. Připo-míná to PalmOS: ze spodní lišty nebopomocí dotykového tlačítka můžemekdykoliv přejít na obrazovku spouštěče

a při spuštění se nám aplikace zobrazí vestavu, v  jakém jsme ji posledně zane-chali.AplikaceTo nejpodstatnější první: poznámkovýblok. K dispozici je 42 šablon (pozadí:prázdné, různě linkované), několikkreslicích nástrojů (tužka, pero, zvýraz-ňovač, guma) o  několika tloušťkáchstopy a stupních šedé (displej je přeci jenmonochromatický). Nechybí výběr,kopírování/vkládání a funkce zpět/vpřed.To je nezbytný základ. Ale o moc více tutoho není. Ještě vložení obrázku nebo„tabulky“. Ani text vkládaný pomocísoftwarové klávesnice není možné při-dat. Nakonec, jako „elektronický papír“to postačuje. Poznámky je možné jedno-duše organizovat (podle názvu a štítků).Ukládají se ve vlastním formátu a projejich export do použitelného stavu jenutný software od Asusu pro MSWindows. Nebo vlastně ne tak docela, je

DUBEN 2012OPENMAGAZIN 27RECENZE

tu možnost exportovat stránku na kartuve formátu GIF a rozlišení 768 × 888. Tomůže být postačující.

Dokumentační schopnosti by měldoplňovat fotoaparát, mikrofon a  pakještě poznámkový bloček, do nějž se pí-šou poznámky výhradně na virtuálníklávesnici. Aplikace jsou to vskutku nafunkce skromné a k hardwarovým spe-cifikům jsem se již vyjadřoval. Psát po-známky na virtuální klávesnici jeutrpení a  bohužel to nevylepšuje anirozpoznávání písma à la Graffiti známéz PalmOS. Jak už jsem zmínil, tyto po-známky stejně nejde kombinovat s črtyz „kreslicí“ aplikace.

Čtečka dokáže zobrazovat PDF a ePub.Díky specifikům displeje, možnosti ply-nulého posouvání, přibližování/od-dalování a  otočení textu na šířku je todocela použitelné i  v  případě PDF ur-čených pro papír formátu A4. Příjemnéje, že do textů si jde vést poznámky (črtatperem i  ťukat na virtuální klávesnici).Výsledek si lze exportovat do obráz- kuv PNG. Samozřejmě nechybí ukládání zá-ložek a jednoduchá organizace knih po-mocí štítků. Další užitečnou funkcí jeslovník. Význam perem označenéhoslova se zobrazí ve vyskočivší bublině.Krom toho je tu slovník i jako samostatnáaplikace. Ve výchozím stavu obsahujeLongman Dictionary of Contem- poraryEnglish, ale jdou do něj s  trochou úsilídostat i vlastní slovníky pro StarDict.

Tak trošku do počtu tu jsou prohlížečfotografií a hudební přehrávač. Nejprvek prohlížeči obrázků: skoro nic neumí,jen zobrazí (zmenšený) obrázek (ve for-mátu PNG, JPG, GIF nebo BMP),umožňuje ho přejmenovat, smazat nebo

mu přidat štítek... a to je vše. Ani jsemnepřišel na to, jak obrázky přibli-žovat/oddalovat, jde-li to vůbec. Pře-hrávač zvuků na tom není o mnoho lépe.Prostě jen postupně přehrává všechnyskladby na kartě – tedy v  příhodnémformátu, totiž MP3 (ani s Ogg Vorbisemjsem nepochodil). Žádné třídění podlemetadat nebo aspoň adresářové struktu-ry. Navíc v  kombinaci s  kvalitou zvu-kového výstupu je to velké zklamání.

Další aplikací je webový prohlížeč.Má samozřejmě sloužit k  prohlíženíwebu při připojení k internetu přes WiFi.Na tuto funkcionalitu jsem ale rychle za-nevřel. Doma se sice k síti zabezpečenépomocí WPA2 připojím, ale u Eduroamuve škole jsem nepochodil (nepodpo-rovaná metoda autentizace) a  i příjemsignálu je mizerný. Samotný prohlížečpak dílo dokonává. Nikoliv neprávem mápřízvisko „Experimental“. Je nestabilnía neohrabaný. Je orientovaný na šířkudispleje, zvládá záložky, karty a nějakédalší funkce, ale jeho ovládání je tak ne-šikovné (např. na pozici pera se zob-razuje kurzor a posouvání po stránce serealizuje posuvníkem při okraji, neníuzpůsobené dotykovému displeji), žejsem ho použil toliko jednou: poprvéa naposledy.

Naneštěstí chybí správce souborů.Jediný jeho náznak je „koš“, v němž seshromažďují „smazané“ soubory. Jinaksi jednotlivé aplikace samy vyhledávajísoubory na příslušných místech a uživa-tele k adresářové struktuře nepustí.

Dále tu máme už jen kalkulačku a dvěhry. Klasické sudoku a Bubble Breakeraka SameGame. Nic víc. Ocenil bychaspoň např. jednoduchý kalendář.

Připojení k PCPo připojení microUSB kabelem k PC seEee Note začne nabíjet a na jeho displejise zobrazí nabídka čítající pět možností:

1. Nainstalovat synchronizační soft-ware a  ovladače do MS Windows.Tuto variantu jsem dále nezkoumal,nedisponuji MS Windows.

2. Synchronizační režim. Technickyjde o síť přes USB, se zařízením lzekomunikovat po telnetu.

3. Přístup k datům na paměťové kartě.Chová se jako standardní mass sto-rage. Knihy je třeba nahrávat doadresáře /book, obrázky do /photoa hudbu do /music.

4. Režim digitizéru. Eee Note by se pakměl chovat jako grafický tablet(polohovací zařízení). Dokonce sijde vybrat levorukou/pravorukouorientaci. Háček je v tom, že mimoMS Windows (na GNU/Linuxu a MacOS X) funguje pouze dotek pera jakokliknutí, to je v tuto chvíli vše.

5. Nabíjení. V  tomto režimu půjdetablet normálně používat, jako bybyl na nabíječce – bez ohledu na PC.

Podle jednotlivých režimů se zobrazují vevýpisu lsusb různé kódy: 0b05:17a1 (1a 3), 0b05:179e (2) nebo 0b05:179f (4).

Několikrát jsem se setkal s tím, že seEee Note při odpojování oddílu pamě-ťové karty zasekl a musel jsem ho re-startovat.Komunita, podporaV  dnešní době se výrobci hardwarupředhánějí v tvorbě „ekosystémů“ pro

DUBEN 2012OPENMAGAZIN28 RECENZE

svá zařízení. Poskytnout k  multimedi-álním zařízením služby, obchod s aplika-cemi, hudbou, knihami – přihoditk  tomu nějaké ty sociální sítě, datovéúložiště apod. V tomto ohledu excelujíAmazon, Apple, Google. Nikoliv všakAsus, alespoň co se Eee Note týče. Syn-chronizace s Evernote a podpora knihs Adobe DRM, to je vše. „Hype“ se sicepři uvedení Eee Note EA-800 tak nějakdosáhlo, jenže pak Asus nebyl schopendodat výrobek na trh. Už na přelomu let2010 a 2011 se po webu objevovaly po-měrně pozitivní recenze v  angličtině,jenže Eee Note se objevil na trhu asij-ském a  pak dlouho nic... Do USA sedostal až v létě 2011 a v Evropě to nebylojiné. Dlouhodobá situace je taková, žeEA-800 sice má nejeden obchod v nabíd-ce, nicméně při objednávce si na doru-čení nějaký ten týden počkáte, protožezpravidla není skladem. Navíc cena v na-šich končinách kolem pěti tisíc korun jena pováženou. A kromě toho se už po-měrně dlouho hovoří o vyšším modelu,

který by měl mít mj. barevný displej. Kdenic, tu nic.

Neschopnost Asusu dodat Eee Notena trh se také odrazila na tom, jak vypa-dá, či spíše nevypadá komunita. TakovéMaemo si tak nějak v podstatě navzdoryNokii vybudovalo mohutnou komunitu –a  jsou to právě komunitní příspěvky,které činí např. Nokii N900 tak atrak-tivní. Asus Eee Note EA-800 v sobě mánemalý potenciál, jenže ten byl takřkauhašen nedostupností.

V čem ten potenciál spočívá? Jednakjde o  pozoruhodný hardware, jednakuvnitř najdeme Linux a  můžeme roz-chodit Qt. Možnost připojení se přestelnet už jsem zmiňoval. Žádné „ro-otování“ nebo „jailbreak“. Na tabletu sijde rozběhnout FTP server pro snazší vý-měnu souborů, nainstalovat běžnějšíaplikaci v Qt atd. Bohužel dokumentaceza mnoho nestojí. Stránky FreeeNo-te.org jsou na první pohled ne právěudržované a fórum také aktivitou nepře-kypuje, ačkoliv základní věci jako termi-

nál nebo jednoduchý správce souborůnachystané jsou. Oproti třeba takovémunooku jde rozhodně o zklamání.

Aspoň se musí nechat, že Asus zaposlední rok opravil několik nedostatkůve firmwaru (např. dřívější nemožnostotočit knížku na šířku displeje) a netutlázdrojové kódy k použitému svobodnémusoftwaru, naopak je najdeme na webubez jakéhokoliv utajování.ZávěrAčkoliv jsem v článku dosud hodně rýpaldo chybějící funkcionality a nedodělků,Asus Eee Note EA-800 svůj účel plní: ja-ko „elektronický papír“ a prohlížeč PDFslouží dobře, výdrž na baterie neníšpatná, zpracování také ne. Jen je třebak němu přistupovat jako vlastně k jedno-nebo dvouúčelovému zařízení. V někte-rých ohledech mi připomíná staré palmy.Navíc je tu potenciál pro rozšiřování.Nabízí se ale otázka, zda je cena ade-kvátní. To už je na každém z nás.

Jak se můžete zapojitLíbí se vám současný vzhled openMagazinu?Nebo chcete, aby byl kvalitnější a  lepší?Přejete si, aby vycházel i nadále? Jste to vykvůli komu elektronický magazín děláme.A jste to vy, kdo mu může pomoci:• Výroba openMagazinu stojí 6 000  Kč

měsíčně, proto vás prosíme – podpořtejeho výrobu finančním darem.

• Umístěte na svůj web logo nebo banner.• Dejte do patičky svého e-mailu odkaz na

web openMagazinu –www.openmagazin.cz

• Rozdávejte openMagazin mezi své ro-dinné příslušníky, kolegy v práci, spolu-žáky ve škole, přátele, kamarády.Informace podáváme na e-mailuredakce@openmagazin.cza telefonním čísle 595 175 184.

Podpořit

Pro koho je určenOpenMagazin není pro zkušené uživateleopen source. Pokud už open source používá-te, nehledejte v  openMagazinu převratnénovinky. Magazín je koncipován tak, aby po-sloužil jako propagační nástroj. Šiřte open-Magazin tam, kde open source neznají.Sáhněte po něm, když potřebujete předvést,co open source umí.OpenMagazin je zejména pro ty, kdo o opensource vědí málo nebo vůbec nic. Dejte jimho, ukažte jim, že open source není straši-delný. VyužijteopenMaga-zinu,abyste své po-chybovačné přá-tele, kolegy čispolužáky pře-svědčili, že mo-hou open-sourcesoftware také po-užívat.

Cíl openMagazinuOpenMagazin je měsíčník, který vytváříobecně prospěšná společnost Liberix vespolupráci s mnoha webovými portály. Je kestažení zdarma ve formátu PDF a ePUB. Ob-sahuje ty nejlepší články o volně šiřitelnémsoftwaru. Cílem je:• Přitáhnout více uživatelů k otevřenému

softwaru (např. Mozilla Firefox, Open-Office.org, LibreOffice, GIMP, Linux,Inkscape, Scribus atd.).

• Poskytnout nástoj, pomocí kterého mů-žete lidem ukázat, že „ten open source“funguje.

• Propagovat weby, které o  volně šiři-telném softwaru píší.

RECENZE

Když firma ZOTAC představila novou řa-du minipočítačů ZOTAC, kterou poj-menovala ZBOX Nano, byl jsem celýnedočkavý dostat jeden kousek na re-cenzi. Od mnoha jiných modelů tétohongkongské společnosti specializujícíse na grafické karty, základní deskya  minipočítače, se odlišuje vzhledem.Tím začneme.

Celkový pohled na ZBOX Nano

Pakliže znáte veleúspěšnou řaduZBOX, tak jistě najdete na tomto novémmodelu řadu podobností. Především jeto černostříbrné šasi s  typickým po-znávacím prvkem – svítícím kolem,logem ZBOXů. Testovaný model ZBOXPlus Nano AD10 měl zelenou barvu. Zdeale podobnost končí.

Nový ZBOX je podstatně menší,přesněji je to necelých třináct centimet-rů šířky i výšky oproti devatenácti u pů-vodních modelů. Naopak o  milimetrnarostla výška, která je 45 milimetrů beznožiček. Na první pohled je to kouzelnákrabička, kterou si zamilujete. Kdyžuvážíte, že na ní můžete bezproblémověbrouzdat internetem, sledovat Full HD

filmy a hrát i novější hry, člověk tomuani nechce věřit. Ale o tom dále.

Na přední straně jsem našel zleva za-pínací tlačítko, diody pevného diskua  zapnutí, infračervený přijímač, slotkombinované čtečky na SDHC/XD a ko-nektory na sluchátka a mikrofon. Vzaduje to pak konektor napájení, HDMI port,DisplayPort, čtyři USB 3.0 dírky, RJ-45,eSATA konektor a závit pro WiFi anténu.Na pravé straně nic, nalevo pak maléžebrování pro větrák. O něm dále.

Přední strana se zapínáním, informačními

diodami, čtečkou paměťových karet a 3.5

jack porty na sluchátka a mikrofon

Zadní strana s veškerými dalšími porty

Na tak malou krabičku je toúctyhodná sada portů, ale ještě nekončí-me. V  krabici jsem dále našel externízdroj, dálkový ovladač (MCE kompatibi-lní), baterie, externí USB infračervenýpřijímač navíc, WiFi pokojovou anténu,

kit pro namontování na monitor a pří-ručku s CD. Tento model můžete klidněnasadit na předem namontovaný VESAdržák za monitor či televizi a „vytáh-nout“ si IR přijímač pomocí dodanéhokabelu. Je to velmi snadné.

ZBOX Nano přidělané na LCD obrazovku

Pojďme se podívat na to, co se skrýváuvnitř černozelené krabičky. Tak pře-devším je to platforma Fusion „Zacate“,tedy dvojice procesor – grafická karta najednom kusu křemíku vyráběného 40nmtechnologií. Dvoujádrový procesor AMDE-350 na frekvenci 1,6 GHz je spřažens grafickou kartou Radeon HD 6310 nafrekvenci 492 MHz. Každé jádro mák dispozici 512 kB L2 cache a maximálníTDP procesoru je 18 W.

Čipset AMD M1 zvládá paměti DDR3taktované na 1066 MHz a  námitestovaná sestava již obsahovala pře-dinstalovaný modul o  velikosti 2 GBspolu s diskem o kapacitě 320 GB (5400RPM). Pakliže byste chtěli počítač osaditpamětí i diskem dle vlastního výběru,hledejte model bez slova „Plus“ v názvua  mějte na paměti, že musíte koupit„notebookovou“ paměť (SODIMM)i disk.

Přístup k  oběma komponentám jevelmi snadný přes odšroubovatelný kryt,naopak k  procesoru i  chladiči se dos-tanete hůře. Jedná se o aktivní větráček

ZOTAC ZBOX Nano A10 Plus:Zeleně svítící domácí kino s XBMCLukáš Zapletal | LinuxEXPRES.czVyzkoušeli jsme minipočítač známé firmy ZOTAC s  ná-zvem ZBOX Nano Plus vhodný nejen jako desktop, ale zej-ména jako HTPC. Chtěli jsme se podrobně podívat naplatformu AMD Fusion a její funkčnost pod Linuxem.

DUBEN 2012OPENMAGAZIN30

notebookového typu s proudem vzduchudo strany, ale není třeba se bát velkéhohluku. Funguje naprosto stejně jakou  kvalitního notebooku – v  klidu jejtéměř neslyšíte (hranice zvuku vy-dávaného točícím se pevným diskem),v  maximální zátěži je zvuk slyšitelnýmaximálně do dvou až tří metrů. Přitestování jsem měl vedle ThinkPadX201, a  když jsem se zaposlouchal přizátěži obou zařízení, nebyl jsem schopenvyhlásit vítěze. Pakliže vám nevadí hlukvětráku z notebooku, nebude vám vaditani tento počítač Nano.

Abych dokončil povídání o hardwaru,zbývá mi doplnit informaci o internímSATA portu (6.0 Gbps), gigabitovou sí-ťovou kartou, WiFi kartou Atheros802.11n/g/b a sedmikanálovou zvukovoukartou. Potěšil mě kvalitní zdroj, kterýse za provozu téměř nezahříval. Ob-chodník z Alzy mě ale upozornil na to, žetyto zdroje jsou náchylné na přepětív síti a doporučil přepěťovou ochranu.Informovat předem zákazníka je myslímdobrý přístup. Takhle by to mělo býtu všech prodejců.

Ačkoliv ZOTAC vyrábí hned několikvariant s grafickou kartou Nvidia ION,záměrně jsem pro recenzi zvolil AMD(ATI) Radeon. Jednak jsem se chtěl podí-vat na zoubek platformě Fusion, která vesrovnání se současnými Atomy vypadávelmi dobře. A také bych se chtěl poku-sit rozptýlit obavy, které mají linuxovíuživatele z  těchto grafických karet.Navíc, ZOTAC v nové řadě Nano platfor-mu Atom/ION (zatím) nenabízí. V  na-bídce je pouze VIA.

Také proto jsem sestavu potrápil sa-dou Phoronix Test Suite a vytvořil pársrovnání na serveru OpenBench-marking.org. A podle očekávání proce-sor AMD E-350 porazil většinu Atomů.Tedy abych byl přesný, porazil všechnytestované Atomy ze zmíněného serveru.Nejnovější přírůstky z rodiny Cedar Trailpředstavené koncem minulého rokuještě nikdo netestoval, nebo alespoňnenahrál výsledky. Neměl jsem tedys čím srovnávat.

Fusion ve všech testech zaměřenýchna procesor (testoval jsem v 64bitovémrežimu) Atomy porazil, vedl si nejlépetaké v paměťově orientovaných testech.Není se čemu divit, zde má Fusionopravdu navrch (DDR3). Aby to bylo fér,musím uvést na pravou míru, jak by sinové Atomy vedly. Inu, byly by rychlejší.Alespoň to ukazují již publikované testy,které jsem našel na internetu.

Třebaže výsledky u testů zaměřenýchna procesor i paměť Fusion dominoval,u grafické karty Radeon už výsledky ne-byly tak zdrcující. Ve většině hrách mělakarta Radeon mírně navrch, s výjimkoutestu Open3Arena, kde zvítězila o fousplatforma ION. Výkonnost noteboo-kového disku jsem netestoval, po-rovnávání by nebylo příliš relevantní,jelikož většina „atomových“ sestav mě-la desktopové pevné disky.

Jak testy ukázaly, platforma Fusion jei na Linuxu plně srovnatelná s Atomem,a dokud se nerozšíří nové Atomy CedarTrail, jedná se v podstatě o nejlepší na-bídku v poměru cena/výkon. Navíc májednu velkou výhodu – Fusion podporujevirtualizaci. Na tu si musíme u Atomůpočkat, ani nejnovější modely ji nepod-porují. Firma Intel patrně nechce aniv  nejmenším ohrozit prodeje drahýchserverových Xeonů. Mnoha jednotliv-cům i  menším firmám by pro maléservery bohatě stačily Atomy s virtua-lizací. Dokonce si dovedu představitkombinaci HTPC s  virtualizovanýmserverem, případně virtualizovanýdesktop v exkluzivním vzhledu. A pro-tože mě virtualizace v podstatě živí, je toprostě bod navíc, který musím započítat.

Porovnání velikosti zařízení se standardním

kompaktním diskem, zdroj EXPreview.com

Tak to bychom měli z krku vzhled,hardware a nějaké ty testy. A nyní se po-

díváme na to, jak to „šlape“ v Linuxu.ZOTAC je předurčen jako HTPC, protojsem jako první test stáhnul a  nain-staloval multimediální linuxovou dis-tribuci OpenELEC. Díky tomu, že tentokomunitní projekt výrobce tohoto počí-tače přímo podporuje, mohl jsem si po-hodlně stáhnout build určený pro Fusion(nightly), nahrát ho na SD kartu a na-bootovat instalaci.

Instalace je triviální. Jelikož OpenE-LEC je specializovaná distribuce Linuxu,která promění počítač v multimediálnícentrum za pomoci softwaru XBMC, in-stalátor se příliš nevyptává a  koná.Nejen díky tomu trvá celý proces in-stalace od vložení karty do slotu čtečkypo první spuštění filmu tři minuty. A tonepřeháním, je to opravdu hračka.

Takhle to frčí s XBMC

Pakliže zvolíte při stahování tensprávný odkaz (Fusion build), OpenELECbude obsahovat všechny potřebné ovla-dače. Ihned jsem mohl přistoupitk testování. ZOTAC všechny moje ukáz-ky a  hudbu přehrával bez remcánía hlavně bez chyb. Začal jsem snímkyv rozlišení 240 a 480, a to přehrávanélokálně i přes domácí (gigabitovou) síť.Po nainstalování dvou pluginů od vý-vojářů Jirky Vyhnálka a Libora Zoubkajsem vyzkoušel také on-line videa(YouTube, iVysílání, Nova, Prima). Zá-seky? Ani jeden.

RECENZE

Test: Kódování MP3 souboru (vteřiny, méně je lépe), více výsledků najdete v galerii

DUBEN 2012OPENMAGAZIN 31RECENZE

Dalším krokem byly testy HD a FullHD. U „sedmsetdvacítky“ jsem neza-znamenal žádný problém, Full HD videobylo téměř bezproblémové. ElephantDream i akční scény z Matrixu přehrálZOTAC skvěle, ale problémy jsem zazna-menal u  Samsung HD Dema. Labo-rováním jsem zjistil, že problém je ve VAAPI, které ještě není zřejmě zcela stabi-lizované. Vypnutí pomohlo, ovšem po-chopitelně za cenu velmi nízké frek-vence snímků. A na to se samozřejměnedá koukat. Bod dolů.

OpenELEC je zajímavá distribuce,která na testovaném ZOTACu nabootujeza 15 vteřin. Jedna sekunda by se dalaještě ušetřit, protože v UEFI BIOSu jsemnašel volbu vypnutí loga při bootovánía ušetření jedné sekundy. MimochodemBIOS na mě udělal dobrý dojem, ale roz-hodně to nebylo podporou myši. Tu po-važuji za naprosto zbytečnou (na codělat BIOS „přístupný“ obyčejnémuuživateli – ten tam nemá co dělat). Pře-devším však nabízel spoustu možnostía nastavení. Například mezní hodnotya  přírůstky pro větráček. V  klidu mělprocesor 50 stupňů Celsia a otáčky 3500.Pakliže to máte rádi horké, není problémvětrák pro idle i  vypnout (což jsem –přiznám se – nezkoušel).

Testovaná verze OpenELECu ob-sahovala XBMC ve verzi 11 „Eden“ (Beta2), v klidu si počítač ze sítě vytáhl 16 W,při přehrávání pak spotřeba kolísala ažke 20 W. V další linuxové distribuci, nakteré jsem ZOTAC testoval, jsem namě-řil 12 W v naprostém klidu a 24 W při ab-solutní zátěži (grafika + procesor). Takževerdikt? Plusový bod ZOTACu za podpo-ru komunity, mínusový za problémys některými Full HD videi.

Odběr v klidu

Jak už jsem předeslal, pro další testy(Phoronix Test Suite) jsem nainstalovalUbuntu 11.04. Instalace proběhla bezproblémů, avšak následná instalace bi-nárních ovladačů Radeon selhala. Troškumě to namíchlo – právě z tohoto důvodujsem zvolil Ubuntu, abych neměl prácis ovladači. Musel jsem tedy přejít do ter-minálu a instalaci provést „ručně“ po-mocí apt-getu. Po rebootu a  aplikacevšech záplat jsem provedl zmíněnétesty. Za tohle body nesrážím, to nenívina ZOTACu.

Ačkliv z OpenELECu jsem byl až nadrobné Full HD zaškobrtnutí nadšený(XBMC je skvělý projekt), v  případěUbuntu už to tak slavné nebylo. Poproblémech s instalací grafických ovla-dačů Radeon jsem zkusil systém„prokliknout“. Všiml jsem si špatnéhopřekreslování textu konzole Gnome Ter-minal, což jsem při použití open-sourceovladačů nezaznamenal. Je tedy vidět, žeovladače Radeon prostě stále nejsou takbezproblémové jako v případě Nvidie.

Celkově byl systém stabilní a až naněkolik testů, které selhaly, jsem neza-znamenal žádné problémy. Až nasuspend to RAM, který nešel ani v přípa-dě OpenELECu ani v Ubuntu. Systém seneprobudil. Mimochodem spotřebuv  tomto režimu jsem nebyl schopenzměřit, byla zřejmě menší než 1 W.ZOTAC v suspendu hodně bliká, respek-tive jeho zelené logo. Nenašel jsemmožnost tuto vlastnost vypnout, takžepozor, pakliže byste plánovali nákup doložnice. Feng-shui konzultantům musíz  podobné myšlenky vstávat vlasy nahlavě.

Takže co se mi na ZOTACu líbilo? Inu,bylo toho hodně. Od vzhledu přes velmidobrý výkon ve své třídě, podporu vir-tualizace, malou hlučnost, obsah baleníi  montážní kit. Nespokojen jsem bylpouze s občasnými problémy spojenýmis grafickou kartou Radeon.

Abych pravdu řekl, doufal jsem, želegendární problémy karet Radeon (tehdyATI) jsou minulostí. Nějaké ty drobnosti seještě najdou, ale v porovnávání se stavemo dva až čtyři roky zpátky je to jako nebea dudy. Už není třeba grafické karty Ra-deon pro použití v Linuxu vylučovat. Jetřeba s nimi počítat.

ZOTAC ZBOX Nano je vynikající po-čítač s  atraktivním vzhledem a  velmidobrým poměrem cena/výkon. Aktuálnícena na Alza.cz modelu s 2 GB pamětia 320 GB disku je osm tisíc korun s DPH,varianta bez paměti a disku pak necelýchšest. Byla by velká škoda ho namontovatzezadu na monitor nebo televizi, alei když to uděláte, nebudete litovat. Jehovelký světelný kruh v zelené barvě vámzeď za televizí pěkně prosvítí. I to je dů-kaz toho, že designéři ZOTACu u  svépráce přemýšlí. A tak to má být.

Testovaný počítač zapůjčila společ-nost Alza.cz, a. s. Děkujeme.Odkazy• ZOTAC ZBOX Nano A10 Plus na Alze• ZOTAC ZBOX Nano A10 na Alze• ZOTAC ZBOX Nano A10 Plus na

stránkách výrobce• Výsledek neherního testu na

OpenBenchmarking.org• Výsledek herního testu na

OpenBenchmarking.org

Test: Přehrávání videa H.264 (snímků za vteřinu, více je lépe)

RECENZE

Novinek, které se chystají v nové verziLibreOffice 3.5 nyní k dispozici jako tzv.development verze, neboli vývojářská),je ohromná spousta a jejich plný výčet bynaplnil velmi rozsáhlý článek. Podívej-me se však alespoň na ty, které mají vý-znam pro běžného uživatele a  kterémůžeme označit za podstatné.Obecné novinkyVzhled pracovního prostředí:

1.Ve verzi LibreOffice 3.5 se mění způ-sob šifrování zaheslovaných soubo-rů. Starší šifrovací systém Blowfishje nahrazen systémem AES. Toovšem znamená, že oubory za-heslované ve verzi 3.5 nebudemožné otevřít ve verzi 3.4.4 a star-ší. Ale soubory uložené s  heslemv LibreOffice 3.5 bude možné otevříti ve verzi 3.4.5.

2. Určitě si všimnete, že na koncíchpanelů nástrojů zmizely vyklápěcíšipky. Ty akorát překážely, protoženabídku, která se objevila po jejichrozevření, můžete zobrazit poklepnutí pravým tlačítkem napanel.

Nová podoba panelů nástrojů

3. V  nastavení vzhledu Nástroje |Možnosti… | Vzhled) je v roletcenastavení barev správně přiřazennáhled barvy automatické barvě.

4. Příjemnou změnou je, že ve Stylis-tovi jsou uspořádány seznamysprávně podle pořadí, takže např.Nadpis 10 je skutečně až za Nadpi-sem 9 atd.

5. Ovládací táhla objektů majípoloprůhledný vzhled; v této sou-vislosti došlo také k odstranění ně-kterých položek z panelu Možnosti– Jednoduché úchyty a Velké úchyty.

Úchyty jsou nyní poloprůhledné – uživatel-

sky přívětivější. Převzato ze stránky wiki.)

6. Kontextové panely byly ve výchozímnastavení umístěny dospod okna,aby nepřekážely jeho obsahu.

7. Došlo ke změně ve Správci rozšíření.Ten obsahuje tři zaškrtávací pole,pomocí nichž si lze ve správci ne-chat zobrazit rozšíření, která se na-instalovala spolu s  instalací pro-gramu; dále rozšíření, která byladodatečně nainstalována pro všech-ny uživatele, a  nakonec rozšíření,která se instalovala pouze pro sou-časného uživatele.

8. Dialogové okno pro vložení videamá nyní pole Odkaz, které umožňu-je vybrat si, zda bude video do sou-boru vloženo, nebo pouze navázánojako odkaz.

9. Byl pozměněn dialog varující předuložením do jiného než nativníhoformátu ODF.

10.Nyní lze navolit intervaly, po jakýchse budou kontrolovat aktualizace.

11.Byl změněn způsob míchání barev.Nyní, použitý v LibreOffice, odpoví-dá způsobu, na který mohou být

uživatelé zvyklí z jiných, předevšímgrafických, aplikací. Míchání barevje nyní daleko pohodlnější a  pře-hlednější.

Další změny1. Byl vyčištěn kód programu; od-

straněny nepoužívané části kódu.2. Ve verzi pro Windows jsou nyní

k dispozici fonty Liberation.3. LibreOffice nyní podporuje sedmou

verzi Javy. V předchozích instalacíchprogram tvrdošíjně odmítal s toutoverzí spolupracovat.

4. LibreOffice se nyní pro operačnísystémy Windows dodává ve formějednoho souboru, standardního in-stalátoru, takže instalace je pohod-lnější a  není třeba uchovávatinstalační soubory pro případ rein-stalace.

5. Bylo přidáno tlačítko pro skenováníve verzích pro UNIX.

6. LibreOffice je nyní s to importovatsoubory generované v  programuMicrosoft Office Visio.

Změny v jednotlivýchmodulechWriter prochází velkou renovacíPodívejme se na novinky:

1. Na konci řádků jsou zobrazeny ne-tisknutelné znaky a  jsou viděti mezery. Jejich modifikace je takdaleko snadnější.

2 V dialogovém okně Obrázek lze nazáložce Oříznout vidět nejen roz-měry obrázku, ale i jeho rozlišení.

3. Záhlaví a  zápatí lze nyní vkládata formátovat pomocí tlačítek, kteráse zobrazí poté, co najedete kurzo-rem na jejich oblast.

4. Podobně zalamování stránek je nynívýraznější.

5. Spočítat znaky a slova lze pomocíokna Počet slov v nabídce Nástroje

Nové vlastnosti LibreOffice 3.5 –máte se na co těšitPetr Valach | OpenOffice.czKancelářský program LibreOffice (nástupce bývalého Go-OO) prokazuje poslední dobou čím dál větší života-schopnost. Chystaná verze 3.5 pak představuje obrovskýskok kupředu a  program OpenOffice.org, který v  sou-časnosti prochází resuscitací po změně vlastníka, zane-chává daleko za sebou.

DUBEN 2012OPENMAGAZIN 33RECENZE

Toto okno je nyní modální, takže lzedokument upravovat a nechat oknootevřené.

6. Pokud se rozhodnete tisknoutdokument, zobrazí se náhled naaktuální stránce

7. Při vytváření automaticky gene-rovaného obsahu budete příjemněpřekvapeni, protože se odkazy au-tomaticky vkládají do položek ob-sahu.

8. LibreOffice nyní podporuje ko-mentáře při exportu a  importudo/z  formátu openXML; byl vy-lepšen import souborů ve formátechRTF a .docx.

9. Nová verze fontu Linux Libertine –s přídomkem Graphite, neboli LinuxLibertine G a nový font Linux Bio-linum G. Tyto dva fonty zaručujílepší vzhled dokumentů, co se týčetypografie.

Uživatele Calcu čeká několik velmipříjemných překvapení

1. V Calcu lze vytvářet až 10 000 listůa 1024 sloupců v sešitu.

2. Vyhlazování křivek v diagramechrespektuje standard ODF 1.2 křivkyjsou hladší

3. V nastavení modulu Calcu lze určit,kolik listů se bude zobrazovat přispuštění.

4. Vstupní řádek vzorců lze nyní na-táhnout na neomezenou velikost.

5. Do Calcu byly implementovány novéfunkce BITAND, BITOR, BITXORBITRSHIFT, BITLSHIFT, SEC, CSC,SECH a CSCH.

6. Byly přidány nové konce čar.7. V kontextové nabídce ouška listu lze

nalézt funkci Zamknout list.8. Bylo vylepšeno okno filtru. Nabízí

vícenásobné výběry a  je pře-hlednější.

9. Calc nyní umožňuje definovat neo-mezený počet podmínek pro pod-míněné formátování.

Soubor vygenerovaný v programu MS Visio…

…a jeho import do modulu Draw. Převzato ze stránek wiki.

Nová podoba záhlaví/zápatí a možnost přímého formátování určitě potěší všechny uživatele

Poznámka

Jak říká anglická Wikipedia: SECH

je hyperbolický cosinus, csc je

cosecans, sec je secans, csch je

hyperbolický cosecans. První sku-

pina, která začíná na BIT..., při-

dává možnost pracovat v bitové

dvojkové) soustavě.

DUBEN 2012OPENMAGAZIN34

10.Zvýšil se výkon při importu soubo-rů Excelu, které obsahují velkémnožství ovládacích prvků nebooblastí.

Další sada novinek se týká modulůDraw a ImpressJsou však víceméně spíše kosmetickéhorázu než funkčního:

1. V panelu nástrojů Kresba je nyní vi-ditelný nástroj Eliptický oblouk.Ten je součástí panelu po dlouhá lé-ta, dosud byl ale skryt, takže o němmnozí uživatelé nevěděli.

2. Impress nyní startuje ve výchozímnastavení bez Průvodce prezentací.

3. Byly vylepšeny automatické tvarya zdokonalen jejich import z formá-tu pptx to se týká i objektů SmartArt

4. Pokud se rozhodnete soubor vyex-portovat do PDF, máte nynímožnost nechat prázdné stránkyignorovat.

Vylepšení se týká i modulu MATH1. Byly přidány symboly „neexistuje“

a symboly z teorie her.

Několik nových symbolů v Math

2. V LibreOffice lze nyní zpracovávatrovnice z formátu docx ve formátu.mml

BASENemá žádné přidané funkce navíc, pou-ze došlo k opravám chyb. Byl implemen-tován ovladač PostgreSQL, protože jemnohem rychlejší než alternativy.Zběžné srovnání s OpenOffice.orgZatímco projekt OpenOffice.org prochází„znovuvzkříšením“, LibreOffice smělepokračuje dále ve vývoji. Bylo zapra-cováno na rychlosti programu – rychlostodezvy je nyní velmi uspokojující. Vyvo-lání kontextové nabídky ve Writeru narozdíl od starších verzí OpenOffice.orgnevyvolává kolaps, zamrznutí programuapod. Změny provedené až do verze Lib-reOffice 3.4 jsou zjevné, nicméně verze3.5 přichází s celou škálou mnohdy klí-čových změn, které posouvají programopět o pořádný kus dále. Rychlost odezvyje ještě větší a stabilita programu se takézlepšila. Subjektivně je cítit i rychlejšístart programu, ale tento parametr ne-byl důkladně testován.

Zapracovalo se i  na kompatibilitěs doplňky. V dřívějších verzích byly hlá-šeny problémy, ale ty nyní již zřejmě ne-existují. Problémem tak zůstává pouze

nemožnost zamknout panel pro danérozšíření.

Pozitivní je, že se Libre Foundationsnaží do LibreOffice implementovatprvky z modernizované verze formátuODF. Například ve verzi 3.5 půjde o vy-hlazování křivek v Calcu.

V tuto chvíli je skóre takové, že za-tímco v  případě OpenOffice.org jek mání pouze testovací verze 3.4 samo-zřejmě chybová), LibreOffice nabízítestovací verzi 3.5 a  stabilní verzi 3.4,která je o pořádný kus dále. Určitě budedo budoucna zajímavé sledovat, jak sis tímto nesporným náskokem vývojářiprojektu OpenOffice.org poradí. Držmejim pěsti, aby LibreOffice nebyl opět je-diným nekomerčním „openofficem“.

Psáno v LibreOffice 3.5.Odkazy:• Novinky v LibreOffice 3.5, anglicky• Symboly z Teorie her, česky• Wikipedia, anglicky

RECENZE

Poznámka redakce

Není v silách redakce zjistit funkč-

nost úplně všech doplňků, které

kdy byly vydány. V našich silách

bylo pouze zjistit možnost nain-

stalování a fungování doplňků,

které napsal pan Pastierik platil je

Liberix Nebo také takových, které

sami využíváme. Jejich funkčnost

jsme na LibreOffice 3.5 testovali

ve WindowsXP: fungují úplně

všechny. Pokud ale máte Windo-

sw Vista nebo W7, je možné, že

nebudou všechna rozšíření spolu-

pracovat tak, jak bylo původně

zamýšleno. Bude ale nutné, abys-

te po instalaci doplňku restartova-

li LibreOffice 3.5 nebo dokonce

celý počítač.

HHlleeddááttee uuččeebbnnuu vv OOlloommoouuccii??VVyyuužžiijjttee nnaaššíí nnaabbííddkkyy!!

PPooččííttaaččoovváá uuččeebbnnaa• deset počítačů

• dataprojektor, plátno, flipchart

JJaazzyykkoovváá uuččeebbnnaa• pro max. 20 účastníků

• dataprojektor, plátno, flipchart,

• různé možnosti uspořádání stolů a židlí

KKoonnttaakktto.s. InternetPoradna.cz, Ztracená 36, 779 00 Olomouc

Kontaktujte paní Evu Ullmanovou

eva.ullmanova@iporadna.cz, tel.: 587 406 126

Již od 150 kč/hod!

wwwwww..iippoorraaddnnaa..cczz

RECENZE

Jednou z  největších výhod Total Com-manderu je dle mého soudu podpora zá-suvných modulů (wcx, wdx, wlx), kteréumožňují souborový manažer upravit namíru potřebám jednotlivého uživatele.Někdo potřebuje snadno pracovat sevzdálenými připojeními, jiný vypalovatCD a další by rád procházel soubory ur-

čené pro čtečky elektronických knih.Ostatní funkce jsou více méně po-

dobné u řady konkurenčních projektů.V  dnešním díle seriálu o  souborovýchsprávcích bude řeč především o DoubleCommanderu, který je šířený pod licencíGNU GPL v2, je k  dispozici v  češtiněa právě ona zmíněná rozšíření podporuje.

Instalace je zcela bezproblémová jakve Windows, tak pod Ubuntu, takže senedá předpokládat, že by tomu někdemělo být jinak. Jde o klasického dvou-okenního souborového správce, kterémunechybí nic podstatné a nabízí řadu za-jímavých drobností, které jistě ne-jednoho uživatele potěší.FunkceDouble Commander nabízí zcela stan-dardní nabídku funkcí. Co se týčemanipulace se soubory, je možné jekopírovat, mazat, přesouvat, měnit jimatributy atp. Je možné vytvářet a  ově-řovat kontrolní součty, spojovat a roz-dělovat soubory nebo porovnávatadresáře. Nechybí ani možnost hro-madného přejmenování, zjištění volné-ho místa na disku nebo psaní komentářůke složkám a souborům, což může řadělidí velice zpříjemnit práci s počítačem.

Jistým zklamáním je jen omezenámožnost pracovat se vzdálenými připo-jeními, když podporován je jen protokolFTP. Další protokoly je ale možné (v pří-padě potřeby) přidat přes zásuvné mo-duly. Ty je ostatně možné považovat zavůbec nejzajímavější vlastnost progra-mu. Zkoušel jsem jich několik a  aniv  Linuxu jsem nenarazil na nějakýproblém. Asi nebude fungovat vše, alei  to, co funguje, nabízí docela dobrérozšíření možností. Podporovány jsouvšechny tři druhy zásuvných modulů,které používá Total Commander, tedywcx, wdx a wlx. Pro práci s nimi je v na-stavení integrovaný velice jednoduchýa  zdařilý organizér, takže je možné jerůzně zapínat a vypínat (případně při-dávat a odebírat) dle potřeby.

Bez zajímavosti nejsou ani nástrojeurčené na výběr a  filtry. Fungují na-prosto bez potíží a menu je nastavenétak, aby je mohl používat opravdu každý.Zajímavá je možnost si masky ukládata pak je opakovaně používat, což můžebýt, zvláště u složitějších zadání, velice

Double Commander umí využítrozšíření z Total CommanderuMichal Černý | Root.czSprávce souborů Double Commander je velice aktivněvyvíjen a může oslovit nejen uživatele linuxovýchdistribucí, ale nasadit jej můžete i ve Windows. Nabízípráci s panely, příjemnou práci s archivy a mnoho dalšího.Velmi atraktivní je také podpora rozšíření, která používáznámý Total Commander.

DUBEN 2012OPENMAGAZIN36

praktické. Nechybí ani nástroj na spuš-tění emulátoru terminálu, možnostkopírovat do schránky jména souborů(třeba i včetně cest) a řada dalších uži-tečných drobností. Soubory je možnétřídit podle všech obvyklých parametrů(datum, jméno, přípona atp.).

Bez výhrad je možné ponechat taképráci se záložkami, která je zcela přiro-zená a pohodlná. Mimo to je možné pra-covat také s  taby (kartami), což opěturychluje práci. K záložkám je připrave-na sada klávesových zkratek, takžejejich využívání může být velice in-tenzivní.VychytávkyMezi užitečné drobnosti patří práces klávesovými zkratkami F4 a F3. Pomo-cí F4 lze obligátně editovat soubor, avšakDouble Commander používá zvýrazněnísyntaxe, což je vlastnost skutečně velicepraktická. F3 pak zobrazí buď textovýsoubor, nebo jeho binární či hexadeci-mální podobu. Zatímco poslední zvolenápodoba funguje dobře, co znamená onobinární, mi zůstalo utajeno.

Velice příjemná je skutečnost, že siDouble Commander poradí s  pro-cházením archivů, jako by to byly složky,což stále není úplně obvyklá funkce. In-tegrovány jsou přímo i  příkazy prosbalení a rozbalení, což je možné opěthodnotit s povděkem. Všechny soubo-rové operace mohou probíhat na pozadí,takže je možné aplikaci ovládat i běhemkopírování a dalších zdlouhavějších ú-konů.

Pár slov si jistě zaslouží také mož-nost nastavení programu, které je vícenež podrobné. Jednoduše je možné při-řadit k  jednotlivým formátům vhodnéprogramy, ve kterých budou otvírány. Navýběr je z řady jazykových variant, mezikterými nechybí čeština, angličtina,polština či čínština. Slováci mají bohuželsmůlu. Je možné si nakonfigu- rovat,jakým způsobem se bude přesně celýDouble Commander chovat – od výběrusouborů, přes rozložení tlačítek až popráci s logy, nápovědou nebo již zmíně-ná rozšíření.

Ač jsou možnosti nastavení skutečněbohaté, lze se v nich velice dobře vyznata jejich vhodné nastavení zvládne i na-prostý laik. Nechybí ani možnost úpravyklávesových zkratek, což může být prořadu uživatelů důležité.ZávěremCelkově je možné říci, že je DoubleCommander velice zdařilým a funkčnímprojektem. Osobně vysoce hodnotímpráci s taby a záložkami, práci s archivynebo podporu rozšíření. Příjemná je takéskutečnost, že je dostupný pro víceplatforem a pro Windows je dostupnýdokonce také v portable verzi. Aplikaceje rychlá, stabilní a pohodlná a běhemtestování ani jednou nespadla.

Jako pozitivum je možné říci, že najednu stranu nabízí všechny funkce,které vyžaduje pokročilý uživatel, a tovčetně detailního nastavení čehokoli, alesoučasně je vytvářen tak, aby jej mohlužívat i laik, který nikdy s žádným sou-borovým manažerem nepracoval.

RECENZE

RECENZE

LibreOffice při svém vzniku deklaroval,že chce mít rychlejší vývojový cyklus nežOpenOffice.org, u kterého byl předevšímdlouhý a  komplikovaný proces schva-lování novinek. Po asi roce a půl jehosamostatné existence je možné se podí-vat na to, jak se mu tento program dařínaplňovat. Jeho velkou výhodou je, že zaním stojí velké a silné společnosti, kterévývoj dotují a  tlačí na něj. Přesto jemožné mezi autory různých vylepšenístále najít nemálo nadšenců a jednotliv-ců, kteří nejsou podporováni ani Go-oglem, ani Novellem či jinou velkouspolečností.

Během své existence si LibreOfficedokázal především vydobýt místo u uži-vatelů linuxových distribucí. V  nichtotiž, téměř bez výjimky, svého před-chůdce vytlačil. Ve Windows je situacesložitější. Většina uživatelů byla zvyklána OpenOffice.org a zřejmě ani neuva-žuje o  tom, proč by měla kancelářskýbalík měnit. Jelikož ve Windows nejsouautomatické aktualizace softwaru (ales-poň ne běžně), dochází k  výměně jenvelmi pozvolna a pomalu. Je navíc velicekomplikované, jak podíl kancelářskýchbalíků měřit. Nejčastější metody, kterévyužívají nainstalovaných fontů, zatímpříliš mezi dvěma otevřenými kancelář-skými balíky rozhodnout neumí.

S odstupem je možné říci, že se Lib-reOffice daří odstraňovat chyby a  při-dávat nové funkce tak, aby byli kon-zervativní uživatelé spokojeni. Ti, kteříjsou zvyklí na svoji aplikaci, mají radost,že se toho příliš nezměnilo, každá verzeje o něco rychlejší a nové funkce jen ne-patrně rozšiřují spektrum nástrojů, kte-ré může uživatel použít. Žádné velké

a překotné změny se tedy ani v případěLibreOffice nekonají a větší progresivituje možné připsat na vrub předevšímstagnaci OpenOffice.org, který opustilavětšina vývojářů i vůdčích osobností.Novinky ve verzi 3.5Inovace, které verze 3.5 přináší, je možnérozdělit do několika kategorií. Z  obec-ných změn, které se týkají celého balíč-ku, je možné zmínit především vyššírychlost. Bylo odstraněno velké množ-ství nepotřebného kódu, což má za ná-sledek relativně významné navýšenírychlosti celého balíku. V tomto kontex-tu je nutné říci, že firemním uživatelů sedoporučuje ještě nějaký čas setrvatu  verze 3.4, dokud nebudou odladěnyvšechny případné chyby. Podle autorů

jde o jeden z největších zásahů do balíkuod jeho vzniku před patnácti lety. Osobněse domnívám, že jde především o  dů-ležitý krok směrem do budoucnosti a je-ho význam bude ještě doceněn.

Pokud jde o další novinky, které setýkají všeobecně celého balíku, tak jemožné říci, že vývojáři zapracovali pře-devším na kontrole gramatiky a  pra-vopisu. Osobně považuji za největšíkonkurenční výhodu MS Office právěpřítomnost gramatických kontrol a zdáse, že alespoň v  anglické verzi se po-dařilo v  této oblasti odvést velký kuspráce. Nechybí ani vysvětlení pravo-pisného jevu na Wikipedii. Pokud jdeo pra-vopisné záležitosti, přibyl nástrojna automatický převod jednotek, což semůže v komunikaci s anglicky mluvícímprostředím rozhodně hodit. Mimo ang-ličtinu je podporována také ruštinaa maďarština. Novinkou je také podporašifrování AES-256.

Nejvíce změn se dočkal Calc, kterýnyní umí pracovat s 10 000 listů (což jeale asi počet, který nikdo nevyužije)a nabízí významná vylepšení v oblastitvorby grafů. Jde především o  změny

LibreOffice 3.5: Cestoudrobných zlepšeníMichal Černý | Root.czPopulární kancelářský balík LibreOffice (původně Open-Office.org) se dočkal nové verze, která přináší opravuvelkého množství chyb i  řadu užitečných funkcí. Je takmožné se těšit na lepší dialogy, pohodlnější práci s tabul-kovým procesorem nebo hezčí výstupy a  grafy. Žádnárevoluční změna se ale nekoná.

DUBEN 2012OPENMAGAZIN38 RECENZE

v oblasti interpolace a dále uzavřenýchkřivek, které jsou nově řešeny jakohladké. Asi nejviditelnější změnou jepak podpora víceřádkového vstupu.Nově také podporuje neomezený početpra-videl pro podmíněné formátovánía přidává několik nových funkcí. Změnyse dočkal také nástroj pro filtrování,který je podstatně lepší a přehlednější.

Druhý nejhojnější výskyt novinek sezřejmě týká Writeru, který se dočkalpředevším zmíněných vylepšení v jazy-kových nástrojích, ale nejen tam. Autořizapracovali na lepším importu RTF, kte-rý by už měl být relativně obstojný. Zce-la přepracovaná je správa hlaviček,patiček a zlomů stránek a zlepšily se ta-ké další typografické prvky. Menšíchzměn je ale mnohem více – při úpraváchobrázku je k dispozici informace o pixe-lech na čtvereční palec (PPI), počítadloslov se aktualizuje tak, jak uživatel píše,zlepšila se logická struktura stylů a ne-tisknutelné znaky se zobrazují na konciřádků, nikoli často až pod ním.

Novinek se ale dočkala také dvojice

Impress a  Draw, kterým se významnězlepšily možnosti importu, a to přede-vším z MS Visio a PPTX prezentací. Při-byla podpora eliptických tvarů či importze Smart Art. Z vlastních novinek je pakmožné zmínit především vylepšenoupráci s barvami a vlastními animacemi.Z  Impressu bude odstraněna výchozívolba tvorby prezentace s  průvodcem,kterou zřejmě většina uživatelů nepou-žívala.

Z dalších novinek je pak možné zmí-nit ještě drobné změny v editoru rovnic– je zde nový symbol pro nerovnosta znaky pro teorii her. U Base došlo pře-devším k opravě velkého množství chyba přidání integrovaného PostgreSQL na-

tivního ovladače. Podle tvůrců fungujedobře, ale v příští verzi se dočká ještězásadních vylepšení.ZávěrJak je vidět, novinek je celkem hodně, aleo  téměř žádné není možné říci, že bypředstavovala průlom, kvůli kterému bybylo vhodné přejít z MS Office na Libre-Office. Na druhou stranu se intenzivněpracuje na tom, aby stávající uživatelémohli být spokojeni. Osobně oceňujipředevším změny v importu a exportu,které umožňují lepší používání balíkui tam, kde jsou dominantní proprietárníkancelářská řešení.

openMagazinVydává: Liberix, o. p. s. za podpory QCM, s. r. o.Šéfredaktorka: Irena ŠafářováJazyková korektura: Petr NovotnýSazba: Michal HlavatýAdresa redakce: Liberix, o. p. s.,

Dolní náměstí 20, 74601, OpavaTelefon: (+420) 595 175 184E-mail: redakce@openmagazin.czWeb: www.openmagazin.cz

PŘISPÍVAJÍ O ČASOPISUPoužíváme svobodný software:

Licence CC BY-NC-SA 3.0, umožňujeopenMagazin šířit a tisknout, ale nesmíte jejměnit, ani komerčně využívat. Autorská právanáleží autorům článků.

ISSN 1804-1426

Výrobu podpořili finančně:

NÁVODY

Není to jen tak obyčejná šablona. Máčtyři listy:• filtr,• inventory (inventář),• suppliers (dodavatelé),• invoice (faktura).

Šablona je předvyplněna příklady, kterémůžete smazat a  vložit své vlastnípoložky. Na kartu inventory (inventář)vkládáte jednotlivé položky ze skladu,protože funguje jako skladní karta. Navedlejší kartu – supplies (dodavatelé) –vložíte své dodavatele. Dodavateléa sklady jsou při zadávání nového pro-duktu v  rozbalovacím menu, což vámusnadní práci při vkládání dalšíchpoložek. Na kartě úplně vlevo s názvemfiltr najdete vyhledávací funkci. Jdeo matici o třech parametrech – kód, jmé-no a sklad – s grafy rozložení výrobků veskladech a s barevným označením vyhle-daného produktu i s jeho dodavatelem.Vyhledávání funguje na základě těchtotří parametrů do té doby, dokud nedojdek nalezení výrobku a přesné shodě, tj. je-den výrobek se může nalézat ve víceskladech či regálech, ale může býti v jednom skladě. Lze vyhledat produktpodle jména, a když bude ve více skla-dech, tak s určením skladu. To je velmidobrá metoda při inventuře, protože jdepodle skladů určovat, kde se jednotlivépoložky nalézají.

Produkty jsou propojeny s dodavatelia mohou se nalézat v různých skladechči regálech v různých počtech. Tím víceoceníte vyhledávací funkci. Pokud aleprodukt neexistuje, případně je v jinémskladu nebo zadáte špatné údaje, objevíse chybové oznámení.

Nakonec máte možnost vytvořit nalistu úplně vpravo – invoice (faktura) –fakturu ze zadaného zboží. Stačí vybratz rozbalovacího menu ID produktu, po-čet kusů a vše se samo doplní a vypočítá.A to vše včetně DPH, ale jen tehdy, je-lizadáno DIČ na prvním listu; pokud tamnení, faktura bude počítána pro neplátceDPH.

Stáhnout šablonu skladu

Šablona pro organizaci skladui s fakturouRedakce OpenOffice.cz | OpenOffice.czPotřebujete mít pořádek ve svých skladech a přehled, co jekde uloženo? Prodáváte zboží a ihned vystavujete faktury?Pak si můžete stáhnout šablonu skladu v Calcu s možnostívytisknout ze stejného dokumentu fakturu. Její autor –pan Milan Piller – se o ni s vámi laskavě podělil.

Strana listu „filtr“O

NÁVODY

Jestliže potřebujete zkopírovat jakýkolivobjekt, můžete použít univerzální kláve-sovou zkratku Ctrl + C, Ctrl + V. V přípa-dě, že budete objekt potřebovat něko-likrát, bylo by kopírování neefektivní.Pro tento účel má Scribus speciálnífunkci – výstřižky (dříve zápisník). Jednáse schránku objektů nebo jejich skupin,které je možné ihned použít, a to dvěmazpůsoby.1 Vyberte objekt, který potřebujete

vložit do výstřižků, pravý klik na ob-jekt, Poslat do výstřižků | Hlavní.

2 Otevřete si dialogové okno Okna |Výstřižky.

3 Objekty můžete přejmenovávat,mazat, přesouvat či kopírovat mezivíce sadami výstřižků (přes pravýklik na objekt ve Výstřižcích).

4 Je také možné vytvořit, nahrát,uložit či importovat celé sady vý-střižků (v horní části dialogovéhookna).

1 Pro vložení položky na konkrétnímísto na stránku přetáhněte objektz Výstřižků na určené místo.

2 Vkládat nějaký prvek na neměnnémísto můžete dvojklikem nebopravým klikem na objekt ve vý-střižcích, Vložit na stránku.

Jak používat výstřižkyve ScribusuMichal Hlavatý | Scribus.czPři sazbě je čas od času nutné použít některý z tvarů neboskupin tvarů opakovaně, někdy dokonce se stejnýmumístěním na stránce. Nevíte, jak na to? Přečtěte si ná-sledující návod a zefektivněte svoji práci se Scribusem.

Tip

Pomocí výstřižků jde velmi jedno-

duše přenášet paleta barev mezi

dokumenty.

Výstřižky ze staré verze šablony openMagazinu

Tip

Do výstřižků jde vložit celá řadaobjektů – textový rámec s před-vytvořeným odkazem na internet,textové rámce s nastavenými ve-likostmi a rozložením, upoutávkyopakující se v každém čísle časo-pisu, prázdné obrázkové rámces nastavenou velikostí atd. Ná-hledové obrázky si také můžetezměnit na lépe rozpoznatelné.Vyplatí se to u dokumentů s vět-ším rozsahem, které budete vy-tvářet pravidelně.

PRAXE

DSpace se představujeDSpace umožňuje efektivně spravovatdatabázi rozmanitých informací a snad-no v ní podle potřeby vyhledávat. Mezitakové informace patří různé akade-mické a  vědecké práce (výstupy z  vý-zkumných projektů, diplomové, diser-tační, habilitační a jiné podobné práce,konferenční materiály, sborníky apod.),knihy, fotografie či jiné obrázky, zvukovézáznamy, videozáznamy, trojrozměrnémodely a různá další data.

Rozhraní je především webové (star-ší verze s Java Servlety a JSP, novější za-ložená na XMLUI a technologii ApacheCocoon), systém ovšem navenek komu-nikuje také s řadou otevřených protoko-lů a  technologií, například OAI-PMH,SWORD, OpenSearch, METS nebo RSS.To umožňuje jak snadný přístup pro živéuživatele a  správce (odkudkoli, stačípouze webový prohlížeč), tak i  bohatémožnosti interoperability s jinými sys-témy, datovými zdroji a  příjemci dat.Data jsou uložena v  relačních data-bázích, DSpace v současné době podpo-ruje databáze PostgreSQL a Oracle.

Za vývojem systému DSpace stojíspolečné úsilí firmy Hewlett-Packard(HP) a univerzity MIT (MassachussettsInstitute of Technology), které započalojiž v roce 2002.

V roce 2007 tyto dva subjekty založilyorganizaci DSpace Foundation, která ce-lý projekt řídí a  poskytuje podporuuživatelské a vývojářské komunitě.

DSpace v českém prostředíSoftware DSpace se využívá i v řadě českýchinstitucí, zejména z akademické oblasti. Ma-gazín Open source & praxe proto požádalněkteré z nich o sdělení svých zkušenos-tí s  instalací, správou a  používánímDSpace.

Tyto informace jsou zajímavé hnedz několika důvodů. V první řadě tyto re-álné zkušenosti výborně poslouží přirozhodování, zda při potřebě nasaditsystém tohoto druhu zvolit právě DSpa-ce, nebo něco jiného. Zkušenosti z praxese hodí i  při zprovozňování systémua  v  začátcích používání. Nelze opo-menout ani záležitosti okolo interopera-bility a uživatelské znalosti.Masarykova univerzitav Brně, DML-CZBrněnská Masarykova univerzita provo-zuje celkem tři instalace DSpace. Dvěslouží přímo účelům MU – jedna hlavněpro experimentální účely, zejménatestování nových technologií, druhá pří-mo pro uložení dat (zatím jako „be-taverze“ digitální knihovny Filozofickéfakulty MU). Třetí a současně nejdůleži-tější instalace je DML-CZ, celým názvemCzech Digital Mathematics Library, tedyČeská digitální matematická knihovna.

Tato knihovna je velkým národnímprojektem spravovaným Matematickýmústavem Akademie věd České republiky,na kterém se kromě Masarykovyuniverzity (Fakulty informatiky a Ústavuvýpočetní techniky) podílí také Knihov-

na Akademie věd České republiky a Ma-tematicko-fyzikální fakulta UniverzityKarlovy. Instalace DSpace pro DML-CZ jezde v  Česku určitě nejzajímavější,vzhledem k  rozsáhlému přizpůsobenísystému, které svědčí o jeho flexibilitěa o tom, co lze s jeho pomocí obsáhnout.

O zmíněných třech instalacích, pře-devším o  té třetí z  nich, pohovořilMgr. Vlastimil Krejčíř z Ústavu výpočet-ní techniky MU, který se systému DSpa-ce věnuje již od roku 2004: „V  letech2004 a 2005 jsem se podrobně věnovaltestování tehdy dostupných systémů prodigitální knihovny. V  dané době jsemvyhodnotil DSpace jako nejlepší řešení,resp. nejkompletnější hotové řešení(možnost systém okamžitě nasadit) –zejména se mi líbila vnitřní architektu-ra, která nabízela možnost budoucírozšiřitelnosti. Samozřejmě tam bylai  řada jiných výhod. Nyní mohu říct, žetehdejší sázky na DSpace v žádném případěnelituji. Jak se ukázalo, DSpace se velicerychle rozvíjel (a stále rozvíjí) – zejménaoceňuji širokou podporu standardůa  především flexibilitu. V  neposlednířadě je podpora široké mezinárodní ko-munity okolo DSpace (a i to, že za nímstojí tak silní hráči, jako jsou MIT a HP).“

Co se týká zprovoznění systému,přímo na univerzitě to šlo snadno: „Jde-li o nasazení univerzitního DSpace, pakzásadní komplikace nebyly – je to danétím, že tato instalace nejvíce vycházíz výchozího nastavení DSpace, zejménapokud jde o  uživatelské rozhraní. Natomto DSpace jsem si zároveň zkoušelněkteré úpravy.“

V rámci DML-CZ byla situace o něcosložitější, vzhledem k větším nárokůmna konkrétní podobu systému: „Mluví-me-li o nasazení DML-CZ, pak největšíproblémy nebyly technického rázu. Čis-tě programátorsky je možné v DSpaceudělat ledacos. Osobně jsem dospělk názoru, že největší překážku při bu-dování digitální knihovny netvoří soft-ware a hardware, ale spíše věci kolem

České univerzity používají DSpace– systém pro digitální knihovnyLukáš Jelínek | LinuxEXPRES.czDSpace je open-source software pro digitální knihovny.Umožňuje ukládání, správu a vyhledávání obsahu různéhodruhu, zejména vědeckých článků, odborných zpráva  dalších podobných dokumentů, knih, fotografií, audi-ovizuálních dat, trojrozměrných modelů a  mnohéhodalšího. Využívají ho především vzdělávací a  vědecké in-stituce po celém světě. Výjimkou není ani Česko, kde jesystém DSpace v provozu kromě jiného na řadě univerzit.

DUBEN 2012OPENMAGAZIN42 PRAXE

zpracování obsahu této knihovny.Navzdory tomu již bylo i z technickéhohlediska nasazení DML-CZ kompli-kovanější, protože jsme jako jedniz prvních začali využívat systém Mana-kin, který umožňuje kompletní tvorbunových funkcí a  rozhraní nad jádremDSpace (to je ona flexibilita, o které jsemjiž hovořil). Svým způsobem jsme setento systém učili za chodu, z  čehožsamozřejmě pramenila celá řadakomplikací – jednak Manakin byl sámo sobě horkou novinkou s řadou chyb (tojiž dnes neplatí), jednak nebylo s kýmkonzultovat a  vše jsme si museli řešitsami. Díky tomu jsme načerpali velkémnožství zkušeností, které právě uplat-ňujeme v nasazení DSpace pro naši filo-zofickou fakultu (což jde již mnohemsnáze). V současnosti kdokoli další, kdose pustí do DSpace, může využívatprostřednictvím diskusní skupiny zna-losti ostatních (i připravené materiályv českém jazyce, jež byly prezentoványna workshopu, který jsme k tématu na-sazování, přizpůsobování a programo-vání DSpace/Manakin v rámci české ko-munity DSpace pořádali).“

Instalační zkušenosti shrnujeMgr. Krejčíř takto: „Obtížnost nasazeníDSpace velmi závisí na tom, čeho chceuživatel dosáhnout. Základní instalaceDSpace (připraven ihned k použití) za-bere zkušenému administrátorovi ccapůl dne. Samozřejmě výchozí nastavenínemusí vyhovovat každému, s  míroupožadavků na systém roste časová ná-ročnost na jejich implementaci. Na-

sazení systému Manakin a jeho úpravy(doplňování nových funkcí apod.) jsoujiž těžším a časově i programátorsky ná-ročnějším úkolem. Velice záleží na tom,co a jak chcete do DSpace ukládat – jakmoc se realita liší od vnitřního modeluDSpace a jak moc je uživatel ochoten kekompromisu. Vzhledem k tomu, co vímo systémech DSpace u nás, si troufámtvrdit, že v DSpace lze udělat téměř cokoli(a i osobně před tím, co dokázali na ji-ných školách, smekám – know-how jev České republice silné).“

A jaký je systém DSpace z hlediskasprávy? „Běžná provozní správa DSpaceje poměrně nenáročná (dá se plně auto-matizovat). Ve starších verzích se systé-mem Manakin bývaly problémy sestabilitou, ale poslední testy verzínových již běží bez zásadních problémů.Samozřejmě drobnější problémy se časod času vyskytují, vyskytovaly a vysky-tovat budou, to je však obvyklé u  ja-kéhokoli systému. Chyby komunitapoměrně rychle odstraňuje a  upgrademinor verzí DSpace (které právě chybyodstraňují) je relativně snadný. Přiro-zeně upgrade major verzí je (v závislostina lokálně provedených úpravách DSpa-ce) náročnější (u  naší univerzitní in-stalace DSpace, která má málo úprav, jeovšem i přechod na novou major verzisnadný). Velkým pozitivem je to, že kódDSpace (API – rozhraní pro programáto-ry) je udržován maximálně zpětněkompatibilní (bez problémů a úprav po-užíváme věci z DML-CZ, což je DSpace1.4.2, v  systému vyvíjeném pro filo-

zofickou fakultu, což je DSpace 1.6.2).“Pochopitelně nelze opomenout ani

pohled uživatelů, kteří se systémempracují: „Ze strany uživatelů, kteříDSpace používají jako digitální kni-hovnu, jsme výrazné připomínky neza-znamenali. Jiné je to přirozeněu uživatelů, kteří používají DSpace ak-tivně v autentizovaném režimu (mohouvkládat obsah apod.), tam se nějaképřipomínky čas od času vyskytnou. Bo-hužel se nelze zavděčit všem. Osobnějsem toho názoru, že když se nikdo neo-zývá, tak se to všem celkem líbí (a ná-vštěvnost prokazatelně máme) –pozitivní reakce jako takové jsou obecněvzácností.“

Nezbývá než poděkovat Mgr. Krejčí-řovi a  jeho týmu jak za zkušenosti,o které se s námi podělili, tak hlavně zaobrovský kus práce, který na poli DSpa-ce odvedli a z něhož mohou nyní těžitvšichni, kdo se pro DSpace rozhodnou.Vysoká škola báňská –Technická univerzitaOstravaVŠB-TUO používá systém DSpace již pětlet a  byla mezi českými univerzitamiprůkopníkem v použití tohoto softwarupro realizaci digitální knihovny.Okolnosti volby systému přibližujeMgr. Pavla Rygelová z Ústřední knihov-ny VŠB-TUO: „Na VŠB-TUO jsme zpro-voznili DSpace v roce 2006. Rozhodovalijsme se mezi DSpace a EPrints. Stručněby se dalo říci, že DSpace oproti EPrintsnabízel přirozené strukturování obsahupodle organizační struktury instituce(členění na komunity a kolekce) a meta-datový formát Dublin Core.“

S instalací i správou systému panujevšeobecná spokojenost: „Nasazení sys-tému DSpace probíhalo bez velkýchproblémů, v zásadě se podařilo vyřešitvšechny požadavky (přidání české dia-kritiky do řazení záznamů, autentizacepomocí LDAP hesla, úprava vkládacíchformulářů, import metadat vysokoškol-ských kvalifikačních prací z předchozídatabáze apod.). Systém DSpace jespolehlivý, údržba nenáročná, systém jeotevřený pro nejrůznější vylepšení pod-le lokálních potřeb.“

Dá se říci, že spokojeni jsou i uživa-telé: „S vyloženě negativními reakcemipři práci se systémem DSpace jsme senesetkali. Systém zaručuje kvalitní vy-hledávání, možnost rozšířeného vyhle-dávání podle různých hledisek, která

CC: Ann-Kathrin Rehse

DUBEN 2012OPENMAGAZIN 43PRAXE

dostatečně vyhovují uživatelům. Nevyu-žíváme funkce individuálního přispívánído repozitáře, takže nemůžeme zhodno-tit, jestli je workflow přispívání vyhovu-jící, ale DSpace je dostatečně otevřenýpro specifické potřeby, takže i v tomtosměru by případné požadavky bylomožné vyřešit.“

Ústřední knihovna VŠB-TUO každo-ročně pořádá (s  podporou Asociaceknihoven vysokých škol České repub-liky) setkání českých uživatelů systémuDSpace, kde lze na přednáškách,workshopech i  při neformální komu-nikaci načerpat nové informace a zna-losti či se naopak podělit o ty své.Univerzita Karlova v PrazeNa pražské Univerzitě Karlově systémDSpace využívá Matematicko-fyzikálnífakulta, a to jak v rámci již zmíněnéhoprojektu DML-CZ, tak i pro vlastní po-třeby. O zkušenosti s provozem DSpacena MFF UK se podělil Karel Vandas.

„Nasazení DSpace je vcelku přímo-čaré, ze začátku je nutné nainstalovatpodpůrné programy pro jeho správu, alepozději se jeho udržování provádí lehce.Z hlediska správy DSpace postrádám ně-jaké dávkové programy pro automaticképrovádění činností. Při nasazení v na-šem případě bylo nutné provést mnohonastavení a elementárních operací, proněž jsme museli vyvinout úsilí při tvorběskriptů, které tyto činnosti provádějí.V  nemalé míře také zasahujeme dozdrojového kódu, který považuji osobně zavelmi dobře strukturovaný.“

Z připomínek uživatelů zmínil KarelVandas pouze ty od správců: „Chybí námpředdefinované automatické zpracováníněkterých činností (kompilace, instala-ce). Trochu nešikovná je nutnost DSpacepři každé změně konfigurace restar-tovat.“Univerzita Tomáše Bative ZlíněUTB ve Zlíně provozuje jednu instalacipřibližně rok a nyní připravuje druhou:„DSpace na Univerzitě Tomáše Bati ve

Zlíně provozujeme v ostrém režimu odzáří 2010. Slouží k dlouhodobé archivacia zpřístupnění závěrečných prací. Roz-hodovali jsme se mezi komerčnímprogramem DigiTool s placenou podpo-rou a DSpace, o který bychom se staralivlastními silami. Pro DSpace jsme serozhodli z  následujících důvodů: 1.možnost přizpůsobení našim potřebám,

2. živá komunita v České republice i ce-losvětově, 3. finanční důvody. Na září2011 jsme připravili druhou instanci, kdebudou bibliografické záznamy k veškerépublikační činnosti na UTB (články v re-cenzovaných časopisech a konferenčníchsbornících), v  případě dostupnostii s plným textem.“

Při procesu zprovozňování DSpace siuniverzita vypomohla specializovanýmprogramem. „Pro archiv kvalifikačníchprací jsme si nechali na zakázku udělatprogram, který tyto práce exportuje zestudijního systému STAG a importuje jedo DSpace. Pro archiv publikačníčinnosti jsme už nabrali dostatek zku-šeností a import ze systémů RIV a OBD siřešíme vlastním systémem. Při nasazenísamotného DSpace žádné většíproblémy nebyly hlavně díky dobře udr-žované dokumentaci. Je nutno říci, že sesprávou servletů v Tomcatu jsme před-tím neměli žádné zkušenosti. Naproblém jsme narazili při pokusu nasa-dit vyhledávací rozhraní SRU/SRW, kte-ré však není součástí DSpace, vyvíjí hotřetí strana. Od nasazení jsme nakonecupustili ve prospěch lepšího plánované-ho řešení – exportu dat do centrálníhoindexu.“

UTB na rozdíl od jiných dotazovanýchinstitucí provozuje systém DSpace bezvětších úprav. „Úpravy systému sesnažíme udržet na minimu, abychom siulehčili správu. Kromě vzhledu jsmeupravovali pouze překlad a propojení nalinkovací server a obě změny jsou dnesuž dostupné v  upstreamu. Provoz ponasazení je prakticky bez nutnosti zá-sahů, jediná činnost, kterou vykonává-me, je spouštění importu a  řešeníproblémů se samotným obsahem.“

Ale podobně jako jinde, ani tady senesetkali s tím, že by si uživatelé stě-žovali na nějaké potíže se systémem:„Od uživatelů nemáme na systém žádnéohlasy (vůbec žádné negativní), ale zestatistik vidíme, že začal být okamžitěširoce využíván (i  díky informačníkampani při spuštění). Veškerá komu-nikace s  uživateli se týká samotnéhoobsahu.“ZávěrPrůzkum u institucí používajících DSpa-ce ukázal, že s tímto systémem panujevesměs spokojenost, ať již je používánbez zvláštních úprav, nebo naopak vý-znamně přizpůsobený specifickým po-třebám. Pokud už by se nějaké problémyvyskytly, je na koho se obrátit, protože(nejen) česká uživatelská komunita jevelmi silná a  zkušená. Pro výměnuinformací slouží i  pravidelná setkáníuživatelů DSpace.

Jako hlavní důvody upřednostněníDSpace před jinými systémy se ob-jevovaly jak vlastnosti funkční (celkovákoncepce, rozšiřitelnost atd.), tak jižzmíněná komunitní podpora a v nepo-slední řadě i otázka nákladů na systém.

Toto celé může posloužit jako dobrévodítko pro všechny, kdo stojí před roz-hodnutím, zda nějaký takový systémnasadit a hlavně který zvolit. DSpace lzev tomto kontextu považovat za systémkvalitní, osvědčený, s  řadou dobrýchvlastností prokázaných v praxi.

Pro vás možná, pro nevidomé určitě. Internetovéjazykové kurzy pro nevidomé žáky jsou kom-pletně převedeny do zvukové podoby. Jazyky setak dokáží učit efektivněji nejen studenti se zra-kovým hendikepem.

Lepší je to se zvukem…

ec3.liberix.cz